65 Af 1/2024– 51

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: Domovy KLAS Chrášťany o.p.s. se sídlem Chrášťany 5, Chrášťany zast. Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem Politických vězňů 935/13, Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2024, čj. 27654/24/5100–10612–712396, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyni byla Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „poskytovatel dotace“) poskytnuta dotace ve výši 8 411 173,84 Kč na realizaci projektu „Zlepšení dostupnosti sociálního bydlení na Vltavotýnsku“ reg. č. CZ.06.2.56/0.0/0.0/16_032/0003102 (dále též jako „projekt“ či „akce“).

2. Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) platebním výměrem ze dne 2. 2. 2024, čj. 164459/24/2200–31472–302821, vyměřil žalobkyni odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 7 525 789 Kč, a platebním výměrem ze dne 2. 2. 2024, čj. 164475/24/2200–31472–302821, vyměřil žalobkyni odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 885 385 Kč, jelikož dospěl k závěru, že žalobkyně porušila podmínky poskytnuté dotace. Odvody za porušení rozpočtové kázně byly vyměřeny podle § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“). Porušení rozpočtové kázně bylo shledáno ve smyslu § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech.

3. Porušení rozpočtové kázně se měla žalobkyně dopustit porušením povinnosti stanovené v bodu 1. části III. Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace, podle něhož je příjemce povinen splnit účel, na který mu bude dotace poskytnuta, a dodržet podmínky pro nakládání se sociálními byty uvedené ve Specifických pravidlech pro žadatele a příjemce; účel dotace nebyl dle správce daně splněn tím, že žalobkyně nezlepšila dostupnost sociálního bydlení, neboť nevybudovala 10 sociálních bytů pro osoby v bytové nouzi. Porušení rozpočtové kázně bylo zjednodušeně řečeno spatřováno v nenaplnění účelu dotace.

4. Dále k porušení rozpočtové kázně mělo dojít tím, že do 29. 6. 2018 (termín realizace akce stanovený poskytovatelem dotace) žalobkyně nerealizovala projekt identifikovaný v části II. bodě 1 Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace jako „zlepšení dostupnosti sociálního bydlení na Vltavotýnsku“, čímž byla porušena závazná podmínka Rozhodnutí o poskytnutí dotace – kód 2018 – Realizace akce (projektu) stanovená poskytovatelem dotace. Projekt nebyl dokončen včas, neboť ve stanoveném termínu nebyly byty zkolaudovány. Porušení rozpočtové kázně bylo zjednodušeně řečeno spatřováno v nedodržení termínu realizace.

5. Konečně k porušení rozpočtové kázně mělo dojít tím, že k datu ukončení fyzické realizace projektu, tj. k 29. 6. 2018, nebyla naplněna cílová hodnota indikátoru Počet podpořených bytů pro sociální bydlení a indikátoru Nárůst kapacity sociálních bytů, čímž byl porušen bod 8 části III. Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboť indikátory nebyly naplněny v termínu a v cílové hodnotě uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Porušení rozpočtové kázně bylo zjednodušeně řečeno spatřováno v nesplnění indikátorů akce.

6. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 6. 9. 2024, čj. 27654/24/5100–10612–712396 (dále jen napadené rozhodnutí“), podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve spojení se zákonem o rozpočtových pravidlech, zamítl odvolání žalobkyně a výše citované platební výměry potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

7. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 6. 11. 2024 žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobkyně úvodem namítla nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v nesprávném právním posouzení věci. Dle žalobkyně se žalovaný dostatečně nevypořádal s argumentací uplatněnou v odvolání a ignoroval předložené dokumenty (především kolaudační rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou ze dne 20. 5. 2024, čj. MÚT/13473/2024). Žalobkyně namítla porušení § 5, § 6, § 111 odst. 2 a § 116 odst. 2 daňového řádu.

8. Žalobkyně shrnula skutkový stav věci, přičemž uvedla, že jí byla poskytnuta dotace na projekt spočívající ve zlepšení dostupnosti sociálního bydlení. Přílohou žádosti byla Studie proveditelnosti, ve které byly vymezeny podmínky pro splnění účelu dotace. Žalobkyně v souladu se Studií proveditelnosti a schváleným projektem nakoupila dvě nemovitosti (10 bytových jednotek): – nemovitost na adrese Čihovice 15, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Týn nad Vltavou (dále jen „nemovitost Čihovice“), – nemovitost na adrese Na Brodech 475, Týn nad Vltavou (dále jen „nemovitost Na Brodech“).

9. Ke každé nemovitosti si žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek: – znalecký posudek ze dne 19. 11. 2017, č. 2925/115/2017, ze kterého vyplývá, že bytový dům Čihovice disponoval šesti byty (tento stav byl potvrzen i znaleckým posudkem téhož znalce č. 3212/54/2020 ze dne 28. 11. 2020); totéž vyplývá i ze smlouvy o smlouvě budoucí z 12. 11. 2016 a kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2017, – znalecký posudek ze dne 17. 11. 2017, č. 2924/114/2017, ze kterého vyplývá, že bytový dům Na Brodech disponoval čtyřmi byty, jejichž plocha je v posudku řádně popsána; totéž vyplývá i ze smlouvy o smlouvě budoucí.

10. K předmětným nemovitostem byly uzavřeny dvě kupní smlouvy, dle kterých žalobkyně nakoupila 10 bytových jednotek. Součástí kupních smluv bylo prohlášení prodávajících o tom, že na předmětu koupě neváznou žádné právní ani faktické vady. Žalobkyně tak nakoupila předmětné bytové jednotky v dobré víře, že faktický stav odpovídá stavební dokumentaci. Následně žalobkyně provedla drobné stavební úpravy, které nevyžadovaly stavební povolení. Stav nemovitostí musel být podle žalobkyně poskytovateli dotace znám, neboť součástí žádosti byla Studie proveditelnosti, kupní smlouvy i znalecké posudky. Žalobkyně poskytovateli dotace poskytla i fotodokumentaci všech deseti bytů vč. vybavení, které bylo za dotaci nakoupeno (jako součást drobných stavebních úprav v bytech).

11. Žalobkyně tvrdí, že naplnila účel dotace a dodržela termín realizace (do 29. 6. 2018), neboť vybudovala 10 sociálních bytů, a splnila taktéž indikátory akce, když prokázala nárůst kapacity sociálních bytů.

12. Žalobkyně doplnila, že až následně po termínu realizace zjistila, že faktický stav bytových domů neodpovídá stavební dokumentaci a zahájila kroky ke kolaudaci a dosažení souladu mezi faktickým a právním stavem. Kolaudační rozhodnutí na nemovitost Čihovice bylo vydáno dne 26. 8. 2021 a na nemovitost Na Brodech dne 20. 5. 2024.

13. Podle žalobkyně pro posouzení splnění podmínek dotace jsou podstatná Obecná pravidla pro žadatele a příjemce (dále jen „Obecná pravidla“), Specifická pravidla pro žadatele a příjemce (dále jen „Specifická pravidla“), Podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Podmínky poskytnutí dotace“) a Studie proveditelnosti. Jestliže žalovaný hodnotí nenaplnění účelu dotace z důvodu právních vad, které byly posléze napraveny dodatečnou kolaudací, tak je žalobkyně přesvědčena, že Obecná ani Specifická pravidla ani Podmínky poskytnutí dotace nespojovaly poskytnutí dotace na nákup bytových domů a drobných úprav s kolaudačním rozhodnutím. Žalobkyně odkázala na bod 2.

4. Specifických pravidel, přičemž tvrdí, že oba bytové domy splňovaly veškeré požadavky na sociální bydlení. Podle žalobkyně je dle Specifických pravidel třeba doložení kolaudačního rozhodnutí pouze v případech, kdy dochází ke stavbě sociálního bydlení nebo k rekonstrukci, která vyžaduje stavební povolení. V případě žalobkyně, kdy došlo ke koupi bytových domů a pouze k drobným opravám, nebylo dle jejího názoru kolaudačních rozhodnutí v termínu ukončení realizace projektu třeba.

14. Žalobkyně namítla nesprávné právní posouzení věci s tím, že správní orgány mylně interpretovaly pravidla dotace. Daňové orgány vycházely ze závěrů, že nedošlo k naplnění účelu dotace a dodržení termínu realizace a že nebyly naplněny indikátory, neboť žalobkyně nevybudovala sociální bydlení řádně a včas, když u obou nemovitostí byly zjištěny právní vady, neboť byty nebyly zkolaudovány.

15. Vydání kolaudačních rozhodnutí po termínu realizace dle názoru žalobkyně nebrání splnění podmínek dotace. Žalobkyně svůj názor opírá o Obecná a Specifická pravidla, Podmínky poskytnutí dotace a o Studii proveditelnosti. Žalovaný a správce daně nezohlednili dle žalobkyně Podmínky poskytnutí dotace a Specifická pravidla. Dle citovaných dokumentů je třeba dokládat kolaudační rozhodnutí jen v případě, že by se jednalo o výstavbu nových bytů pro sociální bydlení nebo o rekonstrukci, která by vyžadovala stavební povolení. Avšak v případě žalobkyně došlo pouze ke koupi bytových domů a k drobným stavebním opravám bytových domů, které nevyžadovaly stavební povolení. Z dotace nebyly financovány žádné úpravy, které by měly být doloženy kolaudačním rozhodnutím. Žalovaný tak nesprávně konstatoval, že podmínka kolaudace je v projednávaném případě zásadní (srov. bod [29] napadeného rozhodnutí). Žalobkyně upozornila, že žalovaný posuzoval i podmínky, které se na ni nevztahovaly (srov. bod [10] a [11] napadeného rozhodnutí). Doplnila, že bytové domy v termínu realizace splňovaly parametry sociálního bydlení (srov. bod 2.

4. Specifických pravidel) a dodnes slouží jako sociální bydlení. Žalobkyně byla v době koupě v dobré víře, že kupuje deset bytů bez právních vad; vycházela přitom z kupních smluv a znaleckých posudků, ve kterých bylo popsáno, že byty splňují parametry pro sociální bydlení. Poskytovatel neměl žádných výhrad k žádosti a přílohám a kolaudační rozhodnutí v té době nepožadoval.

16. Žalobkyně dodala, že správní orgány se nevypořádaly s okolnostmi případu, zvláště když poskytovatel dotace v Podmínkách poskytnutí dotace nespojoval naplnění účelu dotace s kolaudačním rozhodnutím. Odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2014, čj. 5 Afs 90/2012–33, a nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 1996, sp. zn. III.ÚS 283/96.

17. Žalobkyně dále uvedla, že z kolaudačních rozhodnutí pro předmětné bytové domy plyne, že v obou nemovitostech nebyly prováděny stavební úpravy (mimo drobných stavebních úprav nevyžadujících stavební povolení) a že všech 10 bytových jednotek splňuje technické parametry pro bydlení a splňovaly tyto parametry i v rozhodné době. Avšak správní orgány postupovaly v rozporu s § 5 odst. 2 daňového řádu ve spojení s § 99 daňového řádu, neboť vykládaly otázky, které již byly rozhodnuty jiným správním orgánem. Připomněla, že posuzovat stavebně technické parametry pro sociální bydlení je oprávněn pouze stavební úřad; dále připomněla, že rozhodnutí o odstranění stavby bylo zrušeno krajským úřadem. Dle žalobkyně daňové orgány překročily svou pravomoc, když posoudily v rozporu s § 99 odst. 1 daňového řádu věc rozhodnutou stavebním úřadem odlišně a neuznaly platná kolaudační rozhodnutí.

18. Žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se žalovaný v rozporu s § 116 odst. 2 daňového řádu nevypořádal s odvolacími důvody, když konstatoval, že odůvodnění nemusí obsahovat detailní vypořádání každé námitky. Žalovaný dostatečným způsobem neodůvodnil, proč považoval námitky žalobkyně za liché, irelevantní či vyvrácené (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. 6 A 48/92–23 ze dne 26. 2. 1993).

19. Žalobkyně namítla, že žalovaný vytváří nepravdivé umělé konstrukce. Jedná se konkrétně o bod [31] napadeného rozhodnutí, ve kterém žalovaný konstatoval, že žalobkyně uvedla nepravdivé informace v žádosti o poskytnutí dotace v roce 2017, a odůvodnil to tím, že žalobkyně v roce 2019 požádala o dodatečné stavební povolení. Žalobkyně zopakovala, že všechny jí uváděné informace byly pravdivé. Žalobkyně namítla, že žalovaný jednal svévolně, když v neprospěch žalobkyně hodnotil to, že měla záměrně uvést poskytovatele dotace v omyl. To svědčí o ignorování skutkového stavu a je to v rozporu s § 6 odst. 4 daňového řádu. Žalobkyně připomněla, že vycházela z dokumentů, které měla k dispozici (kupní smlouvy, znalecké posudky, podmínky), a faktického stavu nemovitostí, který odpovídal tomu, co uvedla v dokumentech. Daňové orgány neoznačily žádné důkazy, ze kterých by plynulo, že tvrzení žalobkyně byla nepravdivá.

20. Žalobkyně namítla vnitřní rozpornost jak napadeného rozhodnutí, tak i zprávy o daňové kontrole. V bodech [32] a [34] napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že při kontrole bytového domu na Brodech stavebním úřadem dne 24. 4. 2018 byly zjištěny stavební úpravy bez stavebního povolení, tj. 4 bytové jednotky měly vzniknout podle stavu, který byl upraven ve znaleckém posudku z roku 2017. Následně žalovaný uvedl, že dle kontroly stavebního úřadu dne 15. 7. 2021 měly vzniknout 4 bytové jednotky až v období od dubna do konce roku 2019, nikoliv v roce 2017, jak plyne z kontroly ze dne 24. 4. 2018.

21. Žalobkyně dále namítla, že žalovaný nemohl při svém rozhodování vycházet z protokolů o kontrole stavebního úřadu (ze dne 24. 4. 2018 a 15. 7. 2021), neboť byly pořízeny v řízení o odstranění stavby, jehož výsledkem bylo rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 15. 7. 2021, které však bylo zrušeno (rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 16. 5. 2022, čj. KUJCK 51892/2022). Žalovaný tak vycházel z podkladů, které nejsou relevantní.

22. Žalobkyně dále odkázala na bod [33] napadeného rozhodnutí s tím, že žalovaný vycházel z posledního pravomocného kolaudačního rozhodnutí ze dne 20. 4. 2009, č. 2616r/2009, avšak žalobkyně zaslala žalovanému kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 5. 2024, čj. MÚT/13473/2024. Žalovaný tak ignoroval v rozporu s § 111 odst. 2 daňového řádu žalobkyní předložené důkazy.

23. Žalobkyně namítla, že správce daně ve zprávě o daňové kontrole učinil úsudek o spáchání přestupku v rozporu s § 99 odst. 2 daňového řádu. K tomu se žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nevyjádřil.

24. Závěrem žalobkyně shrnula žalobní body a navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí i oba platební výměry zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalobkyně je přesvědčena, že splnila veškeré požadavky dotačních pravidel; postupovala v souladu s projektem, Studií proveditelnosti, Podmínkami poskytnutí dotace, Obecnými a Specifickými pravidly.

III. Vyjádření žalovaného

25. Žalovaný ve vyjádření shrnul, že předmětem sporu je posouzení skutečnosti, zda žalobkyně v určeném časovém rámci splnila podmínky poskytnuté dotace a naplnila její účel, kterým bylo vytvoření deseti bytových jednotek pro osoby v bytové nouzi, a to v termínu realizace do 29. 6. 2018, s dobou udržitelnosti do 26. 8. 2021.

26. Žalovaný úvodem vylíčil, že správce daně obdržel od Ministerstva pro místní rozvoj oznámení o porušení rozpočtové kázně u předmětného projektu s tím, že došlo k nákupu nemovitosti od osoby blízké a byl zjištěn nesoulad v počtu bytových jednotek. Na základě předmětného oznámení byla zahájena daňová kontrola, jejímž výstupem byla zpráva o daňové kontrole, dle které správce daně došel k závěru, že nebyl naplněn účel dotace. Správce daně v rámci daňové kontroly uzavřel, že nebyly vybudovány všechny plánované byty, nebyl dodržen termín pro realizaci projektu a nebylo tak dosaženo cílových hodnot indikátorů akce.

27. Žalovaný konstatoval, že dotace byla žalobkyni přidělena na koupi bytových domů s deseti byty a na drobné opravy, které nevyžadují stavební povolení, resp. kolaudační rozhodnutí. Žalobkyně však za dotační prostředky nekoupila dva bytové domy s deseti bytovými jednotkami. Nemovitost Čihovice měla pouze 5 bytových jednotek (oproti šesti) a z toho pouze tři byly již zkolaudovány (tedy určeny k bydlení). Žalobkyně podala dne 14. 10. 2019 žádost o stavební povolení, z něhož plyne, že předmětný bytový dům měl pět bytových jednotek a žalobkyně požádala o výstavbu dalších dvou bytů. Bytový dům Čihovice tudíž v době žádosti o dotaci a v době koupě nedisponoval šesti tvrzenými (a zkolaudovanými) byty. Bytový dům Čihovice disponoval šesti bytovými jednotkami určenými k jejich užívání (v návaznosti na kolaudaci) až ode dne 26. 8. 2021, kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, tj. více než tři roky po termínu realizace.

28. Pokud jde o nemovitost Na Brodech, v níž měly být vybudovány čtyři byty v termínu realizace projektu, tak v době podání žádosti o dotaci a v době koupě bylo k této nemovitosti vydáno kolaudační rozhodnutí z roku 2009, v němž byla nemovitost označena jako rodinný dům, ovšem ve skutečnosti byl využíván k sociálnímu bydlení. Kontrolní prohlídkou stavebního úřadu ze dne 24. 4. 2018 bylo zjištěno, že dům obsahuje fakticky dvě bytové jednotky. Při další kontrolní prohlídce dne 15. 7. 2021 bylo stavebním úřadem zjištěno, že v době od dubna do konce roku 2019 vznikly stavebními úpravami čtyři bytové jednotky bez vydaného stavebního povolení. V době žádosti o dotaci a v době koupě nebyla nemovitost Na Brodech bytovým domem, a to bez ohledu na skutečný počet bytových jednotek. Kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 5. 2024, na základě něhož bylo povoleno užívání čtyř bytových jednotek v bytovém domě, bylo vydáno téměř šest let po termínu realizace a tři roky po uplynutí doby udržitelnosti.

29. K námitce nepřezkoumatelnosti žalovaný uvedl, že nelze povinnost řádného odůvodnění správního rozhodnutí interpretovat tak, že je nutné vypořádat všechny dílčí irelevantní či související námitky. Žalovaný dodal, že se vypořádal se všemi stěžejními odvolacími námitkami. Žalovaný odkázal na zprávu o daňové kontrole, ve které se správce daně velmi podrobně vypořádal s námitkami žalobkyně, které následně uplatnila i v odvolacím řízení.

30. K technickým parametrům bytových jednotek žalovaný sdělil, že do doby kolaudace nelze bytové jednotky užívat a je nepřijatelný stav, který v předmětné věci nastal, když nájemníci bydleli v nezkolaudovaných bytech, a to v rozporu s bodem 2.

4. Specifických pravidel. O technických parametrech bytu rozhoduje výlučně stavební úřad.

31. Žalovaný připomněl, že účelem projektu byla realizace 10 bytů pro sociální bydlení, které měly být dokončeny v termínu realizace. Pokud žalobkyně sama uvedla, že až po termínu realizace zjistila, že faktický stav obou bytových domů neodpovídá projektové dokumentaci, již tímto bylo prokázáno, že porušila podmínky dotace, neboť bytová jednotka je způsobilá k užívání až po zkolaudování. Námitka chybného posouzení podmínek dotace je tak dle žalovaného nedůvodná.

32. Žalovaný shrnul, že s podmínkami poskytnuté dotace byl srozuměn, nevycházel z nesprávného předpokladu, že by dotací měla být podpořena výstavba či rekonstrukce bytů. Dotační prostředky měly být použity v souladu s podmínkami dotace na koupi a drobné opravy a úpravy bytů, které jsou způsobilé k užívání, tedy jsou zkolaudovány.

33. Současně žalovaný dodal, že znalecké posudky slouží primárně ke stanovení obvyklé ceny nemovitosti, nikoliv k ověření jejího právního stavu. Odkázal na zprávu o daňové kontrole (srov. strana 8 až 13 a 30 až 50) s tím, že pro účely hodnocení splnění podmínek dotace je nutno bezvýhradně vycházet z pravomocného kolaudačního rozhodnutí aktuálního ke dni ukončení realizace projektu. S námitkou závaznosti kolaudačního rozhodnutí se již podrobně vypořádal i správce daně (str. 10 až 17, 30 až 32 zprávy o daňové kontrole).

34. K námitce žalobkyně, že bylo ignorováno předložené kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 5. 2024, žalovaný uvedl, že pro účely posouzení splnění dotačních podmínek je rozhodující stav k termínu realizace projektu, tj. ke dni 29. 6. 2018. Z tohoto důvodu dodané kolaudační rozhodnutí z roku 2024 nemá pro posuzovanou věc žádného významu.

35. K námitce o nepoužitelnosti protokolů o místním šetření pořízených v řízení o odstranění stavby žalovaný uvedl, že samotný závěr o zrušení předmětného rozhodnutí o odstranění stavby nemá vliv na zjištěný skutkový stav věci.

IV. Replika žalobkyně

36. Dne 7. 10. 2025 podala žalobkyně repliku, v níž setrvala na svých žalobních tvrzeních. Zdůraznila, že splnila veškeré podmínky dotace a pořídila dva bytové domy, v nichž vybudovala deset sociálních bytů. Žalobkyně je toho názoru, že neporušila Podmínky poskytnutí dotace, Obecná ani Specifická pravidla. Je toho názoru, že splnila podmínku, že sociální bydlení splňuje stavebně technické parametry dané stavebními předpisy budov pro bydlení. Smyslem a účelem dotace mělo být vytvoření nové kapacity sociálního bydlení, a nikoliv formální sankcionování příjemce dotace za absenci kolaudačních rozhodnutí tam, kde ani podle Podmínek poskytnutí dotace, Obecných a Specifických pravidel neměla být vyžadována. Žalobkyně naplnila Podmínky poskytnutí dotace tím, že zajistila a zpřístupnila sociální byty cílové skupině; užití dotačních prostředků bylo souladné s účelem dotace; k porušení rozpočtové kázně dle názoru žalobkyně nedošlo.

37. Žalobkyně poukázala na princip legitimního očekávání a upozornila na to, že poskytovatelem dotace nebyla v průběhu realizace projektu vyžadována žádná dodatečná dokumentace nad rámec výslovně stanovených podmínek. Pokud poskytovatel dotace považoval kolaudační rozhodnutí za nezbytnou podmínku, musel to jasně a výslovně uvést v pravidlech pro příjemce. Žalobce po celou dobu jednal v důvěře v to, že plní veškeré podmínky a povinnosti.

38. Žalobkyně zopakovala, že podmínka kolaudace se vztahuje pouze na výdaje související s výstavbou nových sociálních bytů nebo s rekonstrukcí, která vyžadovala stavební povolení. Projekt se týkal koupě dvou bytových domů a drobných stavebních úprav bez stavebního povolení. Pokud žalovaný dovozuje porušení rozpočtové kázně z toho, že byty nebyly zkolaudovány, tak nepostupuje podle nastavených podmínek dotace. Pokud by měla žalobkyně předkládat kolaudační rozhodnutí, muselo by to být uvedeno ve Specifických podmínkách, stejně jako je to uvedeno u stavby a rekonstrukce.

39. Žalobkyně uvádí, že koupila dva bytové domy s deseti byty, které splňovaly stavebně technické parametry dané stavebními předpisy budov pro bydlení; uvedené vyplývá ze smluv i ze znaleckých posudků. Znalecké posudky nelze redukovat pouze na ocenění nemovitosti; uvádějí podrobný popis objektů, počet bytových jednotek, dispozici a technický stav. Znalecké posudky mají dle žalobkyně mnohem širší vypovídací hodnotu.

40. Dle žalobkyně poskytovatel dotace jejím schválením ověřil splnění podmínek dotace. Žalobkyně namítá, že do doby udržitelnosti projektu do 26. 8. 2021 (ale i po něm) bylo vybudováno deset sociálních bytů.

41. Žalobkyně dále zpochybnila některé skutkové závěry žalovaného zejména stran nemovitosti Na Brodech a zopakovala, že nelze vycházet z protokolů o místním šetření, které byly pořízeny v řízení, jehož rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost (řízení o odstranění stavby). Žalobkyně konstatuje, že neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí, ze kterého by plynulo, že sociální bydlení v obou nemovitostech nesplňuje stavebně technické parametry dané stavebními předpisy. Žalovaný dle žalobkyně porušuje § 99 daňového řadu a překračuje svou působnost a dále presumuje spáchání přestupku. Žalovaný má dle žalobkyně vykládat skutkové okolnosti v její neprospěch, aniž by disponoval zákonnými podklady. Žalobkyně se cítí fakticky sankcionována za údajné protiprávní jednání, které nikdy nebylo v řádném řízení prokázáno ani potvrzeno příslušným orgánem.

42. Žalobkyně dále dovozuje, že byty v obou nemovitostech splňovaly stavebně technické parametry dané stavebními předpisy, neboť stavební úřad nikdy nezakázal užívání bytů v těchto domech, nikdy pravomocně nerozhodl o odstranění stavby a v případě tzv. černé stavby pro dodatečné povolení stavby podle § 129 stavebního zákona musí být naplněny stavebně technické parametry dané stavebními předpisy. Žalobkyně doplňuje, že kolaudační rozhodnutí nemohla získat dříve, neboť stavební úřad postupoval v rozporu se zákonem.

V. Právní hodnocení krajského soudu

43. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

44. Ve věci rozhodl při jednání dne 13. října 2025. Na jednání procesní strany setrvaly na svých stanoviscích.

45. Žaloba není důvodná. V.A K námitce nevypořádání odvolacích důvodů 46. Žalobkyně namítla, že žalovaný v rozporu s § 116 odst. 2 daňového řádu nevypořádal odvolací důvody, které uvedla v odvolání. Podle citovaného ustanovení platí, že v odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí.

47. Krajský soud zhodnotil tuto námitku jako nedůvodnou, a to pro její nedostatečnou konkrétnost. Žalobkyně totiž v rámci tohoto žalobního bodu nevymezila, k jakým konkrétním odvolacím námitkám se neměl žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjádřit. Napadené rozhodnutí čítá čtrnáct stran textu a z jeho obsahu je patrno, že se zabývá všemi podstatnými argumenty žalobkyně a reaguje na její konkrétní odvolací námitky. Žalovaný se zabýval otázkami naplnění účelu dotace, stavem nemovitostí i podmínkami poskytnuté dotace. Ve vztahu k těmto otázkám se zabýval vznesenými odvolacími námitkami a shledal je nedůvodnými. Žalovaný se vypořádal s namítaným nezákonným postupem správce daně, s námitkami žalobkyně o tom, že jednala v dobré víře i s námitkami týkajícími se sporů se stavebním úřadem. Žalovaný taktéž přezkoumal výši stanoveného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Krajský soud považuje reakci žalovaného na odvolací důvody žalobkyně za dostatečnou.

48. K uvedenému se doplňuje, že pokud by bylo pravdou, že žalovaný nereagoval na žádnou žalobkyní uplatněnou odvolací námitku, muselo by být napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Tomu tak rozhodně není, neboť z obsahu napadeného rozhodnutí jsou seznatelné rozhodovací důvody žalovaného a je reagováno na všechny podstatné námitky žalobkyně. Stejně tak je naprosto v pořádku, jestliže se žalovaný ztotožní s argumentací správce daně a odkáže na zprávu o daňové kontrole, v níž se správce daně v příslušných pasážích zabýval shodně uplatněnou námitkou již v prvostupňovém řízení.

49. To, že je napadené rozhodnutí plně přezkoumatelné a obsahuje vypořádaní odvolacích námitek žalobkyně, dokládá již i ten fakt, že žalobkyně byla schopna v žalobě na rozhodovací důvody žalovaného reagovat a oponovat jim. To, že žalobkyně s vypořádáním svých odvolacích námitek nesouhlasí, ještě neznamená, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

50. Dle žalobkyně měl žalovaný porušit § 111 odst. 2 daňového řádu, neboť ignoroval doplnění odvolání, v němž žalobkyně dokládala kolaudaci sociálních bytů v nemovitosti Na Brodech k datu 20. 5. 2024. Je skutečností, že žalovaný se o tomto kolaudačním rozhodnutí ve svém rozhodnutí výslovně nezmiňuje, nicméně z obsahu napadeného rozhodnutí je ve vztahu k této nemovitosti jednoznačně vysvětleno, že v rozhodné době (termín realizace projektu) byl tento dům kolaudován jako dům rodinný (viz kolaudační rozhodnutí z 20. 4. 2009). Žalovaný dále konstatoval, že další rozhodnutí stavebního úřadu jsou irelevantní, neboť se uskutečnila v době, kdy projekt měl být již dávno realizován a jeho výsledky udržovány. Ač žalovaný skutečně zřejmě přehlédnul, že mu žalobkyně předložila kolaudační rozhodnutí z 20. 5. 2024, když na str. 9 uvádí, že nemovitost Na Brodech nikdy nebyla bytovým domem, tak následně na str. 10 napadeného rozhodnutí uvádí, že nemovitost Na Brodech nebyla v době realizace projektu zkolaudována jako bytový dům se čtyřmi bytovými jednotkami, tudíž nebyly splněny podmínky dotace a nedošlo k naplnění indikátorů projektu. Krajský soud na tomto místě ještě nehodnotí správnost tohoto závěru, nicméně konstatuje, že žalovaný implicitně vypořádal i kolaudační rozhodnutí z 20. 5. 2024, neboť konstatoval nerelevantnost pozdějších rozhodnutí o kolaudaci, neboť dle jeho názoru bylo nutno podmínky dotace splnit v termínu realizace projektu, a nikoliv později.

51. Žalobkyně též v žalobě namítla, že se žalovaný nevyjádřil k její odvolací námitce, a sice že se správce daně dopustil porušení § 99 odst. 2 daňového řádu, neboť si činil úsudek o přestupku na úseku stavebního práva (užívání stavby přes platný zákaz užívání), ačkoliv o ničem takovém stavební úřad nerozhodl. Krajský soud konstatuje, že žalovaný se skutečně výslovně nevyjádřil k takto formulované odvolací námitce žalobkyně, nicméně tato námitka je poměrně zavádějící. Ze zprávy o daňové kontrole, na kterou evidentně žalobkyně míří, když v odvolání odkazuje na str. 41 a 47 „kontrolního zjištění“ (dosavadní výsledek kontrolního zjištění má totiž pouze 28 stran), se nepodává, že by si správce daně činil úsudek o jakékoliv přestupku žalobkyně. Správce daně na těchto místech konstatoval, že byty byly užívány v rozporu s platnou legislativou a že panují pochybnosti o stavebně–technických parametrech a bezpečnosti bytů. Všechny tyto námitky žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal, neboť se zabýval tím, zde postačovala faktická uživatelnost bytů, či zda bylo nutno trvat i na právní uživatelnosti všech deseti bytů, která se ověřuje procesem kolaudace.

52. Krajský soud tak nemá za to, že by napadené rozhodnutí mohlo být označeno za nepřezkoumatelné z důvodu toho, že by se některou odvolací námitkou žalovaný vůbec nezabýval. Stejně tak krajský soud nemá za to, že by se správce daně a potažmo žalovaný dopustili procesní vady spočívající v tom, že by si činili úsudek o tom, zda byl spáchán přestupek v rozporu s § 99 odst. 2 daňového řádu. Daňové orgány si zcela v souladu se svou kompetencí činily úsudek, zda došlo k porušení rozpočtové kázně, a tento svůj úsudek vystavěly na skutkových zjištěních vyplývajících především z podkladů vyžádaných od příslušného stavebního úřadu. V.B Porušení rozpočtové kázně 53. Žalobkyně tvrdí, že naplnila účel dotace, dodržela termín realizace a splnila taktéž indikátory akce. Podle svého názoru se porušení rozpočtové kázně nedopustila. Daňové orgány podle jejího názoru mylně interpretovaly pravidla dotace. Žalobkyně jednak tvrdí, že v rozporu s Podmínkami poskytnutí dotace po ní daňové orgány požadovaly splnit podmínku kolaudace deseti bytů určených pro sociální bydlení. Jednak žalobkyně tvrdí, že následně daňovým orgánům vyhověla, když se jí podařilo dosáhnout kolaudace všech deseti sociálních bytů (a to dne 26. 8. 2021 pro nemovitost Čihovice a dne 20. 5. 2024 pro nemovitost Na Brodech).

54. K povaze porušení rozpočtové kázně lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2020, čj. 3 Afs 92/2018–32, z něhož se podává, že „dle konstantní judikatury správních soudů porušení rozpočtové kázně není správním deliktem a stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí. Hlavním cílem odvodu za porušení rozpočtové kázně je navrátit zpět do státního rozpočtu prostředky, které nebyly využity k určenému účelu a v souladu s podmínkami, které stát (či Evropská unie) pro čerpání těchto prostředků stanovily. Proto následkem nevyužití dotace pro stanovený účel či její použití v rozporu s předem určenými podmínkami je povinnost tuto dotaci (i třeba jen z části) vrátit tak, aby tyto prostředky mohly opět sloužit svému původnímu účelu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5 2018, č. j. 2 Afs 366/2017–33).“ 55. Podle § 44 odst. 1 písm. j) rozpočtových pravidel porušením rozpočtové kázně je porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit.

56. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že dodržování rozpočtové kázně vyžaduje, aby za povinnosti příjemce dotace byla považována přesná vyjádření pro příjemce závazných pravidel chování. Je to poskytovatel dotace, který primárně svým rozhodnutím vytváří právní rámec, v jehož mezích má žadatel povinnost se pohybovat, a který svým rozhodnutím stanoví podmínky poskytnutí dotace, ale i případné změny těchto podmínek. Pokud se žadatel pohyboval v legálním prostoru, který poskytovatel dotace vymezil svým rozhodnutím, nelze mu takové jednání přičítat k tíži (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2006, čj. 1 Afs 92/2005–98). Současně platí, že každé porušení (jasně vyjádřených) dotačních podmínek, které není v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezeno jako to, jehož nedodržení není neoprávněným použitím prostředků, zakládá porušení rozpočtové kázně, a to i v případě, že se porušená podmínka nevztahuje bezprostředně k účelu dotace (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, čj. 1 Afs 291/2017–33, publ. pod č. 3854/2019 Sb. NSS). V.B.1 Námitka mylné intepretace podmínek dotace 57. Krajský soud předně zkoumal, zda daňové orgány interpretovaly podmínky dotace správně a zda byly podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoveny jednoznačně a srozumitelně.

58. Na základě Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace id č. 117D03D000236, čj. 41449/2017–91/1 ze dne 2. 10. 2017, byla žalobkyni poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na realizaci projektu: „Zlepšení dostupnosti sociálního bydlení na Vltavotýnsku“. V Rozhodnutí je uvedeno, že výstupem projektu bude vybudování deseti sociálních bytů pro osoby v bytové nouzi. Indikátory akce byly vymezeny jako Počet podpořených bytů pro sociální bydlení – cílová hodnota 10 bytových jednotek, Nárůst kapacity sociálních bytů – 24 lůžek a Průměrný počet osob využívajících sociální bydlení – počet osob za rok 16,8. Realizace akce byla poskytovatelem stanovena v termínu ukončení 29. 6. 2018. V Rozhodnutí se uvádí, že nedílnou součástí tohoto Rozhodnutí jsou Podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, které nabývají platnosti dnem schválení Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

59. Z Podmínek poskytnutí dotace plyne, že je příjemce povinen řídit se aktuální verzí Obecných a Specifických pravidel pro žadatele a příjemce (část IV.4).

60. Ustanovení bodu 2.

4. Specifických pravidel v části s názvem „Parametry sociálního bydlení“ obsahuje pravidlo, že „sociální bydlení splňuje stavebně technické parametry dané stavebními předpisy budov pro bydlení.“ Dále že „sociálním bytem se rozumí standardní bytová jednotka se základním vybavením bez nábytku (byt bude vybaven umyvadlem, sprchou nebo vanou, WC, kuchyňskou linkou, varnou deskou a troubou).“ 61. Lze konstatovat, že závěr daňových orgánů o porušení rozpočtové kázně z důvodu nenaplnění účelu dotace, nedodržení termínu realizace a nesplnění indikátorů akce se opírá o zjištění, že v termínu realizace projektu nesplňovaly byty parametry sociálního bydlení podle bodu 2.

4. Specifických pravidel. Bylo totiž zjištěno, že nemovitost Čihovice měla v termínu realizace (ke dni ukončení projektu 29. 6. 2018) pět bytů, z toho pouze tři zkolaudované (oproti nezbytným šesti zkolaudovaným bytům) a že nemovitost Na Brodech nebyla v termínu realizace (ke dni ukončení projektu 29. 6. 2018) vůbec domem se čtyřmi zkolaudovanými byty, nýbrž byla zkolaudována jako rodinný dům.

62. Součástí spisu je Žádost o podporu, jejíž přílohou je Studie proveditelnosti, z níž se podává, že místem realizace projektu jsou dva domy, a sice dům Čihovice, který disponuje šesti bytovými jednotkami a dům Na Brodech, který disponuje čtyřmi bytovými jednotkami. Zde je uveden popis realizace projektu, a sice nákup domů s byty, nákup pozemků a rekonstrukce a úpravy domu nebo bytu. Dále je ve Studii proveditelnosti uvedeno, že u nemovitosti Čihovice je „počet bytových jednotek 6, všechny určené pro potřeby sociálního bydlení, 1. NP 2+KK, 2+KK, 3+KK, 2. NP 1+kk, 2+KK, 2+KK.“ U nemovitosti Na Brodech je uvedeno „počet bytových jednotek 4, všechny určené pro potřeby sociálního bydlení, 1. NP 1+KK, 2+1, 2.NP 2+KK, 3+KK.“ Dále se uvádí, že „sociální byty budou splňovat stavebně* technické parametry dané stavebními předpisy budov pro bydlení (…) *projekt počítá pouze s drobnými stavebními úpravami, které nepodléhají, dle § 103–118 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, povinnosti stavebního povolení nebo ohlášení.“ 63. V Závěrečné zprávě o realizaci se uvádí, že „byly pořízeny dva bytové domy s pozemky a provedení drobných stavebních úprav, vybavení odpovídající sociálnímu bytu je pak bylo řešeno v rámci nezpůsobilých výdajů projektu (…) V projektu byly realizovány tyto způsobilé výdaje. Nákup domů s byty, nákup pozemků (k tomuto také zpracován znalecký posudek), Studie proveditelnosti, povinná publicita (…). Výstupem projektu je vybudování 10 sociálních bytů pro ORP Týn nad Vltavou (…). Výsledek projektu zvýšení kapacity lůžek pro 24 osob (…). Výstupy a výsledky pak mají vazbu na indikátory projektu. (…) Klíčovou aktivitou bylo vybudování sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi. Tato klíčová aktivita byla splněna. Konkrétně hlavními aktivitami projektu byl nákup 2 bytových domů s celkem 10 byty určených pro sociální bydlení, nákup pozemků, následná rekonstrukce a úpravy domů s byty.“ 64. Z uvedeného se podává, že dotace byla poskytnuta na nákup dvou nemovitostí, v nichž mělo být vybudováno deset sociálních bytů. Ze žádosti a příloh, které žalobkyně k žádosti doložila, plynulo, že uskuteční nákup dvou bytových domů, v nichž se již nachází deset bytů, které budou upraveny pouze drobným způsobem bez nutnosti opatřování stavebních povolení či ohlášení.

65. Žalobkyně namítá, že žalovaný v bodech 10 a 11 napadeného rozhodnutí odkázal i na podmínky, které se na ni nevztahovaly. Podmínka žalovaným uvedená v bodě 10 napadeného rozhodnutí se na žalobkyni vztahovala. Podmínka žalovaným uvedená v bodě 11 se na žalobkyni skutečně nevztahovala, neboť šlo o dokladování způsobilých výdajů pro stavby a rekonstrukce. Ač tuto podmínku žalovaný v úvodu napadeného rozhodnutí nesprávně cituje, je z dalšího obsahu napadeného rozhodnutí zřejmé, že tuto podmínku na žalobkyni neaplikuje. Jedná se tedy o pochybení žalovaného, které však nemá vliv na zákonnost, neboť uvedená podmínka nebyla na případ žalobkyně reálně aplikována.

66. Žalobkyně se mýlí, jestliže se domnívá, že daňové orgány po ní vyžadovaly kolaudační rozhodnutí ve vztahu k oběma nemovitostem, neboť nesprávně interpretovaly podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta a že vyžadovaly dokladování způsobilých výdajů stejně jako u stavby či rekonstrukce (viz bod 2.

8. Specifických pravidel) předložením kolaudačního rozhodnutí.

67. Z obsahu zprávy o daňové kontroly i z napadeného rozhodnutí jednoznačně plyne, že kolaudační rozhodnutí o kolaudaci všech deseti bytů zřízených pro sociální bydlení bylo vyžadováno z důvodu naplnění parametru sociálního bydlení podle bodu 2.

4. Specifických pravidel, a sice proto, aby bylo osvědčeno, že zřízené byty splňují stavebně technické parametry dané stavebními předpisy budov pro bydlení a že tedy po právní stránce jsou způsobilé k užívání za účelem bydlení. Jak akcentoval správce daně ve zprávě o daňové kontrole v reakci na námitky žalobkyně, lze souhlasit s tím, že faktické splnění parametrů daných stavebními předpisy je irelevantní a je nepřípustné, aby byla čerpána dotace na sociální bydlení v prostorách, které nejsou kolaudací ověřeny jako souladné se stavebně technickými parametry pro užívání jako byty. Správce daně správně shrnul, že je to pouze stavební úřad, který je oprávněn zkoumat, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem, zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy především z hlediska ochrany života a zdraví osob. Kolaudačním rozhodnutí se ověřuje, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy a povoluje se užívání pro účel, pro který je kolaudován. Nemovitost Čihovice by tak musela být zkolaudována jako dům se šesti bytovými jednotkami a nemovitost Na Brodech by musela být zkolaudována jako dům se čtyřmi bytovými jednotkami nejpozději k datu termínu realizace projektu, tj. k 29. 6. 2018. Z obsahu spisu se podává, že tomu tak nebylo. Ke shrnutí skutkového stavu ohledně obou nemovitostí krajský soud odkazuje na zjištění, které daňové orgány popsaly ve zprávě o daňové kontrole a v napadeném rozhodnutí, přičemž vycházely z jednotlivých rozhodnutí stavebního úřadu. Žalobkyni se tato skutková zjištění nepodařilo nikterak zpochybnit a nepodařilo se jí prokázat, že by bylo všech deset bytů způsobilých k užívání podle stavebně technických předpisů ke dni termínu realizace projektu. Nelze tedy než konstatovat, že k tomuto datu žalobkyně nevybudovala deset sociálních bytů naplňující parametry sociálního bydlení podle podmínek pro poskytnutí dotace.

68. Krajský soud se zcela ztotožňuje s daňovými orgány v tom, že není možné se domnívat, že by bylo umožněno čerpat dotaci na sociální bydlení realizované v jakýchkoliv podmínkách. Faktický stav bytů tudíž nemůže dostačovat. To, že sociální bydlení je realizováno v bytě ve stavu připraveném pro užívání pro bydlení osvědčuje jedině stavební úřad příslušným úředním postupem a vydaným rozhodnutím či souhlasem.

69. To, že daňové orgány ke zjištění skutkového stavu užily i podklady ze „zrušeného řízení“ není relevantní. Žalobkyně má na mysli, že rozhodnutí o odstranění stavby ve vztahu k nemovitosti Na Brodech bylo zrušeno a následně došlo k dodatečnému povolení stavby a ke kolaudaci. Žalobkyně zpochybňuje skutkový stav popsaný ve zprávách o místním šetření. Uvedené námitky však nemohou ničeho změnit na tom, že k datu 29. 6. 2018 byla nemovitost Na Brodech naposledy zkolaudována jako rodinný dům; viz rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou ze dne 20. 4. 2009, zn. OO/2616/2009/Kam., kterým bylo povoleno užívání stavby – stavební úpravy RD čp. 475 – přístavba balkonů. Ze zkratky „RD“ je jednoznačně zjistitelné, že šlo o rodinný dům. Z žádného individuálního správního aktu stavebního úřadu neplyne, že by v době termínu realizace projektu byly v nemovitosti povoleny k užívání čtyři bytové jednotky. Žádné další kolaudační rozhodnutí či souhlas, které by povolovaly užívání nemovitosti jako domu se čtyřmi bytovými jednotkami k datu termínu realizace projektu (tj. k datu 29. 6. 2018) žalobkyně nepředložila. K pozdějším kolaudacím se krajský soud vyjádří níže. Dále krajský soud neshledává ve zjištěném skutkovém stavu ohledně nemovitosti Na Brodech žádné rozpory. Krajský soud v této souvislosti hodnotí, že je nerozhodné, kdy skutečně došlo k faktickému vybudování čtyř bytových jednotek v nemovitosti Na Brodech. Rozhodné je pouze to, zda k termínu realizace projektu byla nemovitost povolena k užívání jako dům se čtyřmi bytovými jednotkami, a to nebyla. Ostatně totéž uvádí i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Z kolaudačního souhlasu ze dne 20. 5. 2024, který dokladuje povolený účel stavby se změnou užívání rodinného domu na bytový dům se čtyřmi bytovými jednotkami, se podává, že tato stavba byla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 20. 3. 2024, z čehož plyne, že faktické vybudování a užívání čtyř bytových jednotek před tímto kolaudačním souhlasem bylo v rozporu se stavebním zákonem a k legalizaci došlo až dodatečným povolením stavby, přičemž souhlas s užíváním těchto bytů se pojí až s kolaudačním souhlasem.

70. Krajský soud nad rámec uvedeného dodává, že podle § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, platilo, že rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Z toho vyplývá, že jestliže by měla mít nemovitost Na Brodech čtyři samostatné byty, tak by nemohla být zkolaudována jako rodinný dům, nýbrž jako dům bytový, což v termínu realizace projektu nebyla. Jinými slovy řečeno, v rodinném domě nebylo přípustné užívání čtyř samostatných bytů. Faktické vybudování takového počtu bytů v rodinném domě bylo tudíž jednoznačně v rozporu se stavebně technickými předpisy.

71. Krajský soud se přitom shoduje s daňovými orgány v tom, že podmínka 2.

4. Specifických pravidel o tom, že sociální byty musí splňovat stavebně technické parametry dané stavebními předpisy, znamená, že je nezbytné, aby dané byty byly stavebním úřadem osvědčeny a povoleny k užívání k určenému účelu, tj. k bydlení. Podmínky poskytnutí dotace lze určit i odkazem na příslušná obecná a speciální pravidla. Žalobkyni bylo Rozhodnutím o poskytnutí dotace uloženo řídit se Podmínkami poskytnutí dotace a tyto Podmínky v sobě obsahují přímý odkaz na obecná a specifická pravidla pro žadatele a příjemce s tím, že příjemce dotace je povinen se těmito pravidly řídit. Žalobkyně se tedy tímto podrobila i pravidlům obecným a specifickým s tím, že si musela být vědoma, že je povinna je dodržet.

72. Krajský soud má za to, že daná podmínka 2.

4. Specifických pravidel je naprosto srozumitelná a nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že vybudované sociální byty (i když nejsou nově postaveny ani celkově rekonstruovány), musí splňovat parametry bytů pro bydlení podle stavebně technických předpisů. Za to odpovídala žalobkyně jakožto příjemkyně dotace, která se zavázala, že za prostředky z dotace poskytnuté koupí dvě nemovitosti, v nichž bude ke dni realizace projektu zřízeno deset sociálních bytů splňujících parametry bytů pro bydlení podle stavebně technických předpisů. Takové parametry ovšem splňují pouze byty, u kterých je takové užívání pro bydlení povoleno stavebním úřadem.

73. Jestliže v době termínu realizace projektu neexistovalo žádné rozhodnutí stavebního úřadu (ať už kolaudační rozhodnutí či souhlas), osvědčující uživatelnost čtyř bytů v nemovitosti Na Brodech a šesti bytů v nemovitosti Čihovice a jejich určení k bytovému užívání v souladu se stavebně technickými předpisy, pak nebylo právně osvědčeno, že dané byty byly způsobilé k užívání k bydlení, a tudíž nemohlo být konstatováno, že byl naplněn účel dotace ve stanoveném termínu pro realizaci a že byly splněny indikátory akce. Faktický stav bytů v obou nemovitostech nemůže být brán v potaz. Je to jedině stavební úřad, který může osvědčit, že vymezený prostor v budově je možné užívat k bytovým účelům.

74. K nutnosti kolaudace bytů v bytovém domě lze citovat z odborné literatury: „Povinnost kolaudace zůstává u staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, ale může jít též o stavby rodinných domů (velké developerské projekty). U těchto staveb je akcentována ochrana veřejných zájmů, neboť požadavek, aby stavba neohrožovala život a zdraví osob, bezpečnost, životní prostředí, popřípadě nezpůsobovala jiné škody, se podle stavebního zákona rozumí veřejným zájmem, jehož ochranu zajišťují stavební úřady.“ (PRŮCHA, Petr, GREGOROVÁ, Jana aj. Stavební zákon: Praktický komentář [Systém ASPI]. Nakladatelství Leges. Dostupné v Systému ASPI, komentář § 119).

75. Jestliže žalobkyně namítá, že neexistovala žádná rozhodnutí o tom, že sociální byty nesplňovaly stavebně technické parametry budov pro bydlení, tak krajský soud uvádí, že je na věc třeba nahlížet opačně. K datu realizace projektu totiž neexistovala příslušná rozhodnutí, která by osvědčovala, že všech deset bytů splňuje stavebně technické parametry budov pro bydlení.

76. Krajský soud doplňuje, že příslušné povolení k užívání všech deseti bytů k bydlení (k sociálnímu bydlení), muselo být získáno nejpozději k datu termínu realizace projektu, tj. k 29. 6. 2018. Nejpozději k tomuto datu muselo být zřejmé, že deset bytů pro sociální bydlení bylo skutečně zřízeno a povoleno k užívání v souladu se stavebně technickými parametry budov pro bydlení. Pokud by obě nemovitosti skutečně v době podání žádosti o dotaci či v době realizace projektu obsahovaly deklarovaný počet bytů zkolaudovaných k požadovanému účelu, žádná kolaudační rozhodnutí by po žalobkyni vyžadována nebyla, neboť by byl k termínu realizace projektu naplněn účel, pro který byla dotace poskytnuta (za předpokladu splnění i všech dalších podmínek dotace).

77. Zároveň nelze klást k tíži poskytovatele dotace, že si danou skutečnost neprověřoval ještě před poskytnutím dotace a že žalobkyni na uvedené neupozornil. Odpovědnost za řádné a včasné provedení podpořeného projektu nese podle podmínek nastavených v rozhodnutí příjemce dotace. Tudíž ani dobrá víra ani legitimní očekávání nemohou žalobkyni omlouvat. „Z judikatury Soudního dvora k uvedeným předpisům plyne, že za dodržení všech podmínek dotací jsou odpovědni výlučně příjemci podpor. Skutečnost, že poskytovatel finančních prostředků opomněl upozornit na nesrovnalosti při provádění dané akce, nevylučuje ani neomezuje odpovědnost příjemce dotace. Opačný výklad by vedl ke stavu, kdy by byl příjemce dotace zbaven veškeré odpovědnosti za nesrovnalosti, které nebyly oznámeny poskytovatelem.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2012, čj. 1 Afs 60/2012–31). Žalobkyně si měla před koupí předmětných nemovitostí postavit na jisto, v jakém režimu se podle stavebního práva nacházejí a kolik v nich je reálných bytů zkolaudovaných k užívání. V tomto ohledu se měla obrátit na stavební úřad, který jediný mohl k tomu podat relevantní informace. Jestliže tak neučinila a spoléhala se pouze na informace od prodávajících a od znalců, pak to jde k její tíži. Znalci neřešili stavebně technický stav nemovitostí z hlediska jeho souladu se stavebními předpisy, ale pouze popsali faktický stav a ten zhodnotili z hlediska odhadu ceny nemovitosti. Popis stavu nemovitosti ze strany znalce tudíž nemohl nic vypovídat o tom, v jakém právním režimu se nemovitost nacházela z hlediska stavebního práva a z hlediska počtu skutečně způsobilých bytů k užívání (tj. zkolaudovaných).

78. S uvedeným souvisí i námitka žalobkyně, že ji žalovaný svévolně osočil z toho, že záměrně uváděla poskytovatele dotace v omyl a že to hodnotil v její neprospěch. Žalovaný konstatoval skutkový stav věci a uvedl, že nepřímo lze dovodit, že žalobkyně si byla vědoma, že nemovitost Čihovice není v souladu s právními předpisy a dále uvedl, že správce daně dostatečně prokázal, že žalobkyně vědomě uvedla v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé informace o počtu bytových jednotek. Krajský soud konstatuje, že uvedené nemá z hlediska posuzování naplnění podmínek pro rozhodnutí o vrácení dotace a její výše žádnou relevanci. Porušení rozpočtové kázně je objektivní stav a nezkoumá se, zda byl způsoben zaviněně. Příjemce dotace odpovídá za dodržení dotačních podmínek objektivně. Případné vědomé konání se nikterak nepromítlo ani do výpočtu výše odvodu. Ostatně odvod ve 100 % výši byl žalobkyni uložen již správcem daně. Žalovaný platební výměry nikterak neměnil, a tudíž nelze ani konstatovat, že by uvedené hodnotil v neprospěch žalobkyně nad rámce toho, co již uvedl správce daně.

79. Krajský soud doplňuje, že není jeho úkolem při přezkumu rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech zkoumat, zda se příjemce dotace dopustil vědomého jednání, které mělo za následek porušení dotačních podmínek. Uvedené okolnosti by se řešily (zcela hypoteticky) v případném trestním řízení, pokud by zde bylo podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu žalobkyní; potom by orgány činné v trestním řízení musely žalobkyni prokazovat zavinění. Toto však nebylo úkolem daňových orgánů ani krajského soudu v nyní vedeném řízení.

80. Krajský soud nesdílí názor žalobkyně, že by daňové orgány v rozporu s § 99 daňového řádu vykládaly otázky, které je oprávněn posuzovat pouze stavební úřad. Správce daně náležitě objasnil skutkový stav ohledně obou nemovitostí a založil o tom příslušné listiny do spisu; vše si vyžádal od stavebního úřadu. Správce daně neposuzoval naplnění stavebně technických parametrů sociálního bydlení sám. Vycházel z rozhodnutí a souhlasů stavebního úřadu o stavu nemovitostí a z nich zjistil, že k termínu realizace projektu nebylo všech deset bytů povoleno k užívání pro bydlení. Zhodnotil, že k datu 29. 6. 2018 byly v nemovitosti Čihovice jako bytové jednotky zkolaudovány pouze tři byty (namísto šesti) a že nemovitost Na Brodech nebyla vůbec zkolaudována jako bytový dům se čtyřmi bytovými jednotkami, nýbrž jako rodinný dům. Správce daně vycházel z pravomocných rozhodnutí stavebního úřadu a vycházel zcela správně ze stavu nemovitostí k termínu realizace projektu, neboť k tomuto datu musel být naplněn účel dotace a taktéž indikátory akce. V.B.2 Námitka, že kolaudace bytů po termínu realizace projektu znamená naplnění podmínek dotace 81. Žalobkyně dále v žalobě prezentovala názor, že jestliže obstarala kolaudační rozhodnutí po termínu realizace projektu, tak tím splnila podmínky dotace. S uvedeným názorem se nelze ztotožnit.

82. Rozhodnutím Městského úřadu Týn nad Vltavou ze dne 26. 8. 2021, čj. MÚT/20978/2011, bylo povoleno užívání stavby „stavební úpravy bytového domu č.p. 15 Čihovice – 6 bytových jednotek“. Kolaudačním souhlasem ze dne 20. 5. 2024, čj. MÚT/13473/2024, byl povolen účel užívání stavby „stavební úpravy č.p. 475 se změnou užívání rodinného domu na bytový dům se 4 bytovými jednotkami Týn nad Vltavou, Na Brodech č.p. 475“.

83. Jak již bylo opakovaně uváděno shora, žalobkyně byla povinna zajistit naplnění účelu dotace a splnění indikátorů akce v termínu realizace projektu, tj. do 29. 6. 2018. K tomuto datu by muselo být zkolaudováno všech deset bytů určených k sociálnímu bydlení. Ovšem nebylo tomu tak. Tvrzení žalobkyně, že obě nemovitosti v termínu realizace projektu splňovaly parametry sociálního bydlení je vyvráceno obsahem správního spisu a zjištěními daňových orgánů. Jestliže se žalobkyně dovolávala data udržitelnosti projektu, tj. dne 26. 8. 2021, a že k tomuto datu vybudovala deset sociálních bytů, tak jí opět nelze přisvědčit. Jakkoliv se žalobkyni podařilo k uvedenému datu dosáhnout kolaudace šesti bytů v nemovitosti Čihovice, nemůže to nic změnit na závěru, že účel, indikátory akce a termín realizace dotace k datu 29. 6. 2018 nebyly naplněny. Doba udržitelnosti je doba po ukončení realizace projektu, během které musí příjemce dotace zachovat výstupy projektu v nezměněné podobě a plnit stanovené podmínky. V době udržitelnosti je tudíž příjemce dotace povinen zachovat funkčnost a účel výstup projektu, tj. po stanovenou dobu užívat vybudované byty k sociálnímu bydlení, a ne teprve dohánět jejich legalizaci tak, aby se vůbec jednalo o byty povolené k užívání k bytovým účelům.

84. Pozdější kolaudace nemůže zhojit to, že k porušení rozpočtové kázně došlo k datu 31. 10. 2018 (den připsání dotace na bankovní účet žalobkyně). Právní úprava je nastavena natolik přísně, jak již ostatně také bylo vysvětleno shora, že nelze umožnit zhojení již nastalého porušení rozpočtové kázně. Taktéž tvrzení, že byty dodnes slouží k sociálním účelům žel nemůže ničeho zvrátit na závěrech shora přijatých.

85. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 11. 2022, čj. 4 Afs 413/2021–32, konstatoval, že „odpovědnost za řádné a včasné provedení podpořeného projektu nese podle podmínek nastavených v dotační smlouvě, rozhodnutí či návrhu projektu příjemce dotace (…) (srov. přiměřeně též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2009, č. j. 5 Afs 70/2008–152, č. 2309/2011 Sb. NSS, ze dne 21. 6. 2012, č. j. 9 As 101/2011–108, nebo ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012–38, č. 2713/2012 Sb. NSS).“ (podtržení doplněno krajským soudem).

86. Závěrem se doplňuje, že krajský soud se nezabýval výší stanoveného odvodu za porušení rozpočtové kázně, neboť ta nebyla žalobou nikterak rozporována.

VI. Závěr a náklady řízení

87. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

88. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Replika žalobkyně V. Právní hodnocení krajského soudu V.A K námitce nevypořádání odvolacích důvodů V.B Porušení rozpočtové kázně V.B.1 Námitka mylné intepretace podmínek dotace V.B.2 Námitka, že kolaudace bytů po termínu realizace projektu znamená naplnění podmínek dotace VI. Závěr a náklady řízení