65 Af 113/2016 - 47

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Radkové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., ve věci žalobkyně: B., s.r.o., IČO X sídlem V. 724, K. n. V. zastoupená advokátem JUDr. Petrem Poledníkem sídlem Příkop 843/4, 604 12 Brno proti žalovanému: Ministerstvo financí ČR, IČO 00006947 sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2016, č. j. MF-18353/2016/1203-8, ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2016, č. j. MF-18353/2016/1203-8, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 383 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Petra Poledníka.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného, citovaného v záhlaví. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava č. j. OKN-PRK 24/2012 ze dne 31. 10. 2012, o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 300 000 Kč.

2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav.

3. Revizní zprávy elektroinstalace revizního technika Ing. K. T. ze dne 15. 5. 2009 a 21. 6. 2009 byly vypracovány dříve než záznam o zahájení prací ve stavebním deníku. Do objektu bylo třeba zajistit přívod elektřiny. To se stalo v době, kdy vůbec žalobkyně neuvažovala o případné dotaci a rovněž to bylo činěno z důvodu bezpečnosti a zajištění alespoň základního osvětlení. V objektu, na němž byly prováděny práce, bylo třeba postupně vyměnit elektrické rozvody. Jelikož byly elektrorevizní práce činěny postupně, byly i samotné revize prováděny po částech. Po dokončení jednotlivých částí tedy byla vždy činěna revize, přičemž správní orgán použil k důkazům revizní zprávy, které se samotné dotace netýkaly. Revizní zprávy, které se týkaly dotace, byly žalovanému žalobkyní předloženy, ovšem bez jakéhokoliv užití žalovaným.

4. V projektové dokumentaci pro stavební povolení z března 2007 se u objektu sodovkárna konstatuje, že některé skladby stropů a střech zůstanou stávající. Není zřejmé, z čeho čerpal informace projektant. Žalobkyně podotýkala, že na střeše objektu se nalézá krytina hliníková a že lepenka a dřevěné bednění byly vyměněny. Především pak žalobkyně odkazovala na skutečnost, že v roce 2005 byl objekt sodovkárny ve velmi špatném stavu. Byla zde dokonce díra ve střeše, po celé délce budovy byly vyřezané vazníky a ty, které zůstaly nevyřezány, byly ve velmi špatném stavu a byla nutná jejich výměna. To v rámci správního řízení může potvrdit svědek L. K., který nebyl opětovně vyslechnut. Střešní krytina byla šedý azbest, který právě později nahradila žalobkyně hliníkovou krytinou. Stav vazníků dokládala žalobkyně správnímu orgánu do spisového materiálu fotografiemi. Projektant stavby byl sám seznámen se stavem objektu a znal i záměry žalobkyně. Správní orgán nedostatečně zjistil skutkový stav.

5. V projektové dokumentaci pro stavební povolení ze srpna 2008 má být uvedeno, že u bývalých objektů Sodovkárna, Pekárna a Vrátnice došlo jejich rekonstrukcí a stavebními úpravami ke změně užívání na objekty pro ubytování, relaxaci a rekreaci. K tomu žalobkyně uvedla pouze to, že žádost o dotace byla podána v dubnu 2008, vyhodnocení žádosti o dotaci se pak konalo v červnu 2008. To znamená, že kdyby v roce 2008 byly zřejmé nějaké nejasnosti, konkrétně v červnu 2008, byla by žádost žalobkyně vyřazena z dalšího hodnocení, případně by byla žalobkyně vyzvána k upřesnění a doplnění skutečností, což však učiněno nebylo.

6. V expertním posudku k projektu Ing. J. G. ze dne 14. 6. 2008 je odkaz na dostupné fotografie na webových stránkách žalobkyně s tím, že se jedná o již kompletně zrekonstruovaný areál. Bylo zde uvedeno, že je doporučena kontrola přímo na místě. K předmětné kontrole na místě ovšem nikdy nedošlo. Tak nebyl dostatečně zjištěn stav věci k použití expertního posudku jakožto důkazu. Posudek nemůže dle názoru žalobkyně vycházet z informací a fotografií uvedených v internetu Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. (tyto byly počítačově upraveny), ale pouze z provedeného místního šetření. Expertní posudek Ing. J. G. ze dne 14. 6. 2008 k projektu navíc nebyl žalobkyni vůbec doručen a žalobkyně tak stále nemá ponětí, kdo je samotná Ing. J. G. K uvedenému podkladu se tedy žalobkyně nemůže a nemohla nikterak vyjádřit, neboť jím nedisponuje a nikdy nedisponovala a není jí jasné, z jakého titulu s ním poskytovatel dotace pracoval. Protože žalobkyně posudek nikdy neviděla, nemohou mít jakéhokoliv podkladu závěry žalovaného, že žalobkyně nevyužila možnosti zaujmout své stanovisko vůči uvedenému posudku a prováděl další činnost v přesvědčení, že jeho postup je zcela správný a v souladu se všemi předpisy.

7. Žalobkyně již v odvolání uváděla, že nemohl a také nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci. Žalobkyně požadovala po obecním úřadu (stavebním úřadu) ve V. potřebné dokumenty k možnosti vyjádření se k podkladům a dokumentům uvedených výše pod body 1 až 4, přičemž tyto dokumenty nemohl obdržet, neboť mu bylo stavebním úřadem ve V. sděleno, že byly předány kontrolnímu orgánu (žalovanému). Žalobkyně tak neměla zajištěn rovný přístup k podkladům a dokumentům, na jejichž základě byl platební výměr vydán a nebylo jí umožněno adekvátně reagovat na platební výměr. Žalobkyně nemohla vyhotovit jakékoliv vyjádření k projednávané věci, respektive mohla, ale toto nemohlo být podloženo relevantními informacemi a relevantním spisovým materiálem. Žalobkyni tak nebylo zajištěno, natož poskytnuto právo vyjádřit se ke všem podkladům a spisovým materiálům. Bez vyjádření žalobkyně tak nemohl být náležitě zjištěn potřebný skutkový stav věci, přičemž správní orgán rozhodoval za tohoto stavu a zatížil tak řízení vadou a vydal nezákonné rozhodnutí. Správní orgán se také nedostatečně a nepřesvědčivě vypořádal s některými námitkami žalobkyně. Pokud žalovaný i po přezkoumání prvoinstančního rozhodnutí pochybení správního orgánu I. stupně o náležitém zjištění skutkového stavu nedovodil a sám tato nenapravil, nemůže být jeho rozhodnutí považováno za správné a zkracuje tak žalobkyni na jejích právech. Správním orgánem nebylo nikterak zkoumáno, zda bylo dosaženo smyslu a účelu dotace a v návaznosti na to pak také postupováno. Toto kritérium má a musí být dle žalobkyně řádně zohledněno, avšak správním orgánem tak učiněno nebylo.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejdříve obecně uvedl, že pochybení žalobkyně spočívala v zahájení prací na projektu přede dnem rozhodnutí výboru regionální rady o poskytnutí dotace (25. 6. 2008), čímž došlo k porušení čl. 5 odst. 1 Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. 10. 2006 o použití čl. 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu a Metodického pokynu Veřejná podpora, verze 3.0 ze dne 28. 2. 2008. Pochybení je dokládáno protokolem stavebního úřadu o místním šetření ze dne 11. 12. 2006, podle něhož byly na pozemcích souvisejících s realizací projektu změny stavební práce bez stavebního povolení, protokol o místním šetření ze dne 27. 4. 2007, revizní zprávy elektro k předmětným objektům, vypracované dříve, než byl ve stavebním deníku proveden záznam o zahájení prací (4. 1. 2010) a projektovou dokumentací pro stavební povolení z března 2007. Pochybení je dokládáno i fotodokumentací objektů, které byly předmětem projektu, zachycující stav před podáním žádosti o poskytnutí dotace. Zjištění je dokládáno i satelitními snímky, z nichž bylo zřejmé, že objekty uvedené v žádosti o dotaci jako zdevastované byly v roce 2006 již v pokročilém stavu rekonstrukce. Zjištění je dále dokládáno expertním posudkem Ing. J. G. ze dne 14. 6. 2008, Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. v němž je uvedeno, že podle veřejně dostupných fotografií na webových stránkách žalobkyně se jedná již o kompletně zrekonstruovaný areál a je doporučeno prověřit stav objektů na místě.

9. Žalovaný rozhodl o odvolání poprvé rozhodnutím ze dne 26. 4. 2013 a toto rozhodnutí bylo zrušeno soudem pro procesní vadu a věc vrácena k dalšímu řízení. V dalším řízení byly doplněny podklady pro rozhodnutí od auditního orgánu a od správce daně a žalobkyni bylo umožněno seznámit se před vydáním rozhodnutím s podklady rozhodnutí. Žalobkyně byla o možnosti nahlédnutí do spisu a seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí písemně informována přípisem ze dne 16. 6. 2016. Žalobkyně tohoto svého procesního práva využila, jak je patrné ze správního spisu, a to dne 11. 7. 2016, o čemž byl žalovaným pořízen protokol o nahlížení do spisu z téhož dne.

10. Dle právního názoru žalované bylo v odvolacím řízení prokázáno, že rekonstrukční práce na objektech, které měly být financovány z dotace, probíhaly již v roce 2006, tedy ještě před rozhodnutím výboru regionální rady o posunutí dotace (25. 6. 2008) a ještě před podáním žádosti o poskytnutí dotace (12. 4. 2008). Práce na stavbách na pozemcích č. parc. X, X, XaXV. byly před dnem rozhodnutí poskytovatele dotace o poskytnutí dotace, to je před 25. 6. 2008 nejen zahájeny, ale již téměř dokončeny a sauna, která měla být pořízena z dotace, byla již dokončena.

11. I z revizních zpráv vyplynulo, že elektroinstalace v rekonstruovaných objektech byla ke dni revize v provozuschopném stavu, byla tedy provedena ještě před rozhodnutím poskytovatele o poskytnutí dotace a přede dnem zahájení fyzické realizace projektu (1. 2. 2009, dle dodatku č. 3 ke smlouvě dne 1. 9. 2009).

12. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že skutkový stav nebyl náležitě zjištěn. V dalším řízení byly doplněny podklady pro rozhodnutí, s nimiž se právní zástupce žalobkyně seznámil před vydáním rozhodnutí při nahlédnutí do spisu dne 11. 7. 2016. Součástí dokumentů zaslaných správcem daně dne 13. 6. 2016, s nimiž se žalobkyně mohla seznámit nejpozději dne 13. 6. 2016, je i posudek Ing. J. G.

13. Podle žalovaného je z odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoznačně zřejmé, jak se vypořádal se všemi argumenty žalobkyně, které jsou relevantní k předmětu daného řízení, i které skutečnosti byly vzaty za podklad rozhodnutí, jakož i to, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se při rozhodování řídil. V odůvodnění byl rovněž popsán skutkový děj daného řízení, jakož i vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahy při hodnocení důkazů a právní závěry správního orgánu I. stupně. I podle rozhodovací činnosti Ústavního soudu není nutno každé rozhodnutí odůvodňovat natolik obsáhle, že by bylo třeba vyžadovat podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 729/2000 ze dne 8. 12. 2005). Dále žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

14. Při jednání soudu žalobkyně zdůraznila, že nebyl zachycen stav v době žádosti. Snímky nejsou z doby žádosti, ale z doby provedení. Nekonalo se místní šetření, aby se zástupce žalobkyně mohl vyjádřit. Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová.

15. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 26. 7. 2016.

16. Ze správního spisu ve vztahu k souzené věci soud zjistil z finální verze žádosti žalobce, že realizací projektu dojde k rekonstrukci areálu bývalého mlýna, kdy dojde ke zvýšení ubytovací kapacity vytvořením 28 lůžek s pěti přistýlkami, dále bude vytvořen hudební salonek, dojde k vybudování wellness centra zřízením sauny a fitness, vybudování provozní kanceláře s příslušenstvím.

17. V popisu projektu je uvedeno, že od roku 2002 bylo započato postupně s rekonstrukcí objektu. V roce 2007 byl zahájen provoz restaurace a bylo vytvořeno 6 lůžek. Tato kapacita je s ohledem na poptávku nedostačující. Záměrem projektu je rekonstrukce budovy bývalé sodovkárny na rodinný apartmán, kde vzniknou 2 pokoje (6 lůžek s jednou přistýlkou), obývací pokoj, kuchyně a příslušenství a terasa. V budově současné restaurace vznikne v prvním poschodí provozní kancelář s příslušenstvím, 4 třílůžkové pokoje s přistýlkami (12 lůžek + 4 přistýlky). V severovýchodní části poschodí bude vytvořeno 5 dvoulůžkových pokojů (10 lůžek), z toho 1 pokoj bude řešen bezbariérově. Nad prostory restaurace bude vytvořen hudební salonek. V místě současné garáže vznikne wellness centrum.

18. Podle posudku k projektu ze dne 14. 6. 2008 není jasné, co se stane se stávající saunou, která podle webových stránek žadatele již existuje. Z veřejně dostupných fotografií na webu žadatele také není zřejmé, v jakém stadiu rekonstrukce jednotlivých objektů mlýna jsou. V projektu se uvádí, že bude mimo jiné realizováno i zateplení a nové fasády objektu mlýna a sodovkárny a že tyto objekty jsou ve špatném stavu. Z webových stránek penzionu je však dojem, že se jedná již o kompletně zrekonstruovaný areál. Toto je nutné prověřit kontrolou na místě. Posudek je podepsán Ing. J. G. bez uvedení dalších údajů, zejména její funkce (pozice), data atd.

19. Podle projektu stavby z března 2007 se v objektu bývalé pekárny v prvním nadzemním podlaží nachází nově rekolaudovaná restaurace se salonkem a nadstandardně vybavenou kuchyní. V prvním podlaží této stavby je vestavěná sauna se zázemím. Objekt bývalé sodovkárny bude stavebními úpravami přebudován na dva apartmány pro ubytování se zázemím skladů cyklo a společenské místnosti. Objekt vrátnice je dvoupodlažní s podkrovím a bude stavebními úpravami přebudován na turistické ubytování.

20. Součástí správního spisu je opakovaně posudek k projektu, jemuž předchází obrazová příloha č. 1 – územní rozhodnutí a povinná grafická příloha. U druhé kopie posudku je 12 fotografií, u nichž není uveden zdroj, datum pořízení, autor ani žádný popis.

21. Součástí spisu je zpráva o výchozí revizi elektroinstalace budovy vrátnice ze dne 15. 5. 2009, podle které objekt obsahuje kuchyň, koupelnu a chodbu a v patře pokoj 1 a 2. Podle závěrů Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. zprávy instalace byla prohlédnuta, byla provedena uvedená měření a funkční zkouška a provedení a naměřené údaje jsou v souladu s platnými normami.

22. Podle zprávy o výchozí revizi elektroinstalace budovy sodovkárny ze dne 15. 5. 2009 jsou v objektu společenská místnost, kotelna, předsíň sprchy, sprcha, WC a ložnice. Elektroinstalace citovaná ve zprávě může být uvedena do provozu jako bezpečná.

23. Podle zprávy o dílčí výchozí revizi elektroinstalace v části pekárna přebudované na ubytovací zařízení se zázemím jde o prostor k ubytování hostů se salonky a v budově jsou kancelář, chodba, 4 pokoje, bar a 2 malé salonky. U pokojů jsou koupelny. Instalaci bylo možné uvést do provozu jako bezpečnou. Revize byla provedena dne 21. 6. 2009.

24. Součástí správního spisu je několik kopií písemností ze stavebního řízení. Jedná se o žádost o stavební povolení na stavební úpravy – změna užívání části stavby z roku 2002, sdělení k ohlášení stavebních úprav obecního úřadu V. ze dne 8. 2. 2002, protokol o místním šetření stavebního úřadu V. ze dne 11. 12. 2006 (1 stránka ručně psaná), usnesení o přerušení řízení stavebního úřadu ze dne 15. 1. 2007 a výzva k doložení projektové dokumentace, protokol o místním šetření stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2007 (1 stránka ručně psaná), protokol o předložení stanovisek Krajské hygienické stanice a Hasičského záchranného sboru ze dne 16. 9. 2008, soupis změn, ke kterým došlo během stavby (3 stránky bez uvedení data).

25. Součástí správního spisu jsou otisky leteckých map předmětného objektu z www.mapy.cz z let 2002 až 2003, z let 2004 až 2006, z roku 2009, z roku 2012 (Google) a z roku 2012 (nahlížení do katastru nemovitostí – webové stránky: Český úřad zeměměřický a katastrální).

26. Ve správním spise není žádný záznam o místním šetření v objektu.

27. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že podle žádosti o stavební povolení a sdělení stavebního úřadu V. ze dne 8. 2. 2002 a dále z usnesení stavebního úřadu ze dne 15. 1. 2007 vyplývá, že stavební úpravy byly zahájeny na podkladě ohlášení. Nejpozději v roce 2007 stavební úřad konstatoval, že jsou prováděny stavební úpravy, při kterých se mění vzhled, výška i půdorys stavby, shledal ohlášení úprav jako nedostatečné a uložil stavebníku (žalobkyni) předložit žádost o stavební povolení. Z toho dle žalovaného vyplývá a z dalších dokumentů, že žalobkyně postupovala v rozporu s pravidly, která měla jako příjemce dotace z operačního programu dodržovat.

28. Žalobkyně žádala o poskytnutí dotace v dubnu 2008. Z žádosti o povolení stavebních úprav z roku 2002, z odpovědí stavebního úřadu V. a z dalších dokumentů vyplývá, že se stavební úpravy týkaly objektů, jejichž rekonstrukce měla být financována z dotace. Z usnesení stavebního úřadu ze dne 15. 1. 2007 vyplývá, že rekonstrukční práce na objektech, které měly být financovány z dotace, probíhaly již v roce 2006, a to v širším rozsahu než práce, které lze provádět na základě ohlášení. Z tohoto dokumentu vyplynulo, že práce na rekonstrukci P. M. byly zahájeny před rozhodnutím výboru regionální rady o poskytnutí dotace dne 25. 6. 2008 a ještě před podáním žádosti o poskytnutí dotace dne 12. 4. 2008. Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová.

29. V protokole stavebního úřadu o místním šetření – ústním jednání ze dne 11. 12. 2006 je uveden předmět jednání – stavební úpravy areálu P. M., podle kterého stavební práce byly prováděny bez stavebního povolení, ačkoli bylo potřeba. I z tohoto dokumentu vyplývá, že práce na objektech, které měly být financovány z dotace, byly zahájeny dříve, než bylo rozhodnuto o jejím poskytnutí.

30. Dále z protokolu o místním šetření stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2007 vyplynulo, že práce byly zahájeny přede dnem rozhodnutí poskytovatele dotace a že před tímto datem byly téměř i dokončeny. Sauna, která měla být pořízena z dotace, byla dle tohoto protokolu již dokončena.

31. Takový postup byl v rozporu s nařízením (1628/2006) a závaznými postupy poskytovatele dotace (metodický pokyn 03/2008).

32. Podle protokolu stavebního úřadu ze dne 16. 9. 2008 lze stavbu povolit, avšak z protokolu stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2007 vyplývá, že se jednalo o dokončení prací na rekonstrukci objektu P. M. a že žalobkyně měla požádat o dodatečné stavební povolení prací, které již byly zahájeny, a dalších prací.

33. Žalovaný posoudil dále údaje uvedené v revizních zprávách elektroinstalace. Žalovaný citoval závěr revizních zpráv ze dnů 15. 5. 2009 a 21. 6. 2009, citovaných výše. Žalovaný vyvodil, že podle těchto revizních zpráv elektroinstalace v rekonstruovaných objektech byla ke dni revize v provozuschopném stavu a byla tedy provedena ještě před rozhodnutím poskytovatele o poskytnutí dotace a přede dnem zahájení fyzické realizace projektu. Žalobkyně měla podle smlouvy a jejího dodatku č. 3 započít s pracemi dne 1. 9. 2009. Avšak podle projektové dokumentace ke stavebním úpravám objektu sodovkárny, vrátnice, stodoly a sauny na objekty pro ubytování, relaxaci a rekreaci turistů a návštěvníků areálu P. M. z března 2007, kterou měla žalobkyně dle usnesení stavebního úřadu předložit do 31. 3. 2007, je uvedeno, že řeší stavební úpravy v objektech bývalé sodovkárny a vrátnice, změnu v užívání objektu stodoly a dodatečné povolení vestavby Sauny se zázemím v objektu bývalé pekárny. Výchozím stavem pro vypracování dokumentace bylo zaměření skutečného stavu v únoru 2007. U objektu Sodovkárna je uvedeno, že objekt je v jižní třetině užíván pro ubytování, severní 2/3 budou přebudovány na druhý apartmán. U stropů je uvedeno, že stropní konstrukce je stávající dřevěný trámový strop, střecha stávající sedlová s krytinou z vlnitého plechu. Stávající okna jsou dřevěná, poměrně nová v systému eurookna. U připojení na inženýrské sítě je uvedeno, že objekt je připojen stávající areálovou elektropřípojkou. Dojde pouze k rozšíření stávajících vnitřních rozvodů. Odpadní vody byly svedeny do stávající areálové kanalizace, nové vnitřní rozvody měly být napojeny na stávající rozvody v přízemí. V popisu řezu objektem je u skladby podlah v přízemí uvedena stávající nášlapná vrstva (dlažba, koberec), u skladby podlahy v podkroví je uveden stávající koberec, stávající dřevěný záklop a trámový strop, a u skladby šikmé stěny nad podkrovím je uvedena stávající plechová vlnitá krytina, asfaltová lepenka a dřevěné bednění.

34. Z projektu stavby z března 2007 vyplývá, že sauna již byla vybudována, což je potvrzeno dále protokolem z místního šetření ze dne 27. 4. 2007, kde je uvedeno, že je již dokončena. Z dokumentace také vyplývá, že střecha sodovkárny zůstává stávající z vlnitého plechu, okna jsou stávající eurookna, a tudíž v době zpracování dokumentace již byly úpravy provedeny. Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová.

35. Předmětem projektové dokumentace „z března 2008“ byly stavební úpravy druhého nadzemního podlaží bývalého objektu Pekárny. Podle této dokumentace v předchozí etapě byla rekonstrukcí a stavebními úpravami provedena změna užívání bývalých objektů areálu: sodovkárna, pekárna (suterén a 1. NP), vrátnice a stodola na objekty pro ubytování, relaxaci a rekreace turistů a návštěvníků areálu. V předmětném objektu bývalé pekárny již byla v suterénu vybudována sauna se zázemím a v přízemí se nachází provozní zařízení restaurace se salonkem, kuchyní a sociální zařízení pro personál a hosty. Provedením stavebních úprav ve druhém nadzemním podlaží bude docíleno změny užívání na ubytovací a společenské prostory a provozní kancelář s příslušenstvím. Nové instalační rozvody vody a elektroinstalace budou provedeny napojením na stávající rozvody. V objektu se nacházejí stávající rozvody inženýrských sítí – vodovodní přípojka z vlastní studny, splašková kanalizace napojena na vlastní čističku odpadních vod, dešťová kanalizace napojena do mlýnského náhonu, kabelová podzemní přípojka NN z trafostanice v areálu.

36. Z dokumentace zpracované v srpnu 2008 pro stavební povolení vyplývá, že již v srpnu 2008, tedy před datem zahájení fyzické realizace projektu (v dodatku č. 3 ke smlouvě je uveden den zahájení fyzické realizace projektu 1. 9. 2009), byla vybudována sauna se zázemím. Sauna byla dokončena již v dubnu 2007, což vyplývá z protokolu o místním šetření stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2007.

37. V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení ze srpna 2008 je uvedeno, že žalobkyně provedla rekonstrukční práce na objektech sodovkárny, pekárny v suterénu a prvním nadzemním podlaží, vrátnice a stodoly již přede dnem zahájení fyzické realizace projektu.

38. V příloze č. 1 územního rozhodnutí, povinné grafické příloze, je obrazově zachycen stav objektů. Stav objektů v různé době je patrný zejména ze satelitních snímků objektu. První snímek, letecká mapa z www.seznam.cz je z období 2002 až 2003 a ze snímku je zřejmé, že k viditelné rekonstrukci areálu ještě nedošlo. Z letecké mapy z období 2004 až 2006 je zřejmá rekonstrukce objektu bývalé pekárny, bývalé vrátnice a bývalé stodoly, u nichž je oproti snímku z období 2002 až 2003 nová červená střešní krytina. Z letecké mapy z roku 2009 je zřejmé, že střecha objektu na č. parc. X, budově bývalé sodovkárny, je stejná jako na předchozích snímcích, tedy, že se jedná o původní krytinu.

39. V posudku Ing. J. G. je v poznámce uvedeno, že není jasné, co se stane se stávající saunou, která podle webových stránek již existuje. Z tohoto popisu rovněž vyplývá, že sauna byla vybudována před datem rozhodnutí výboru poskytovatele dotace. V posudku je dále uvedeno, že dle projektu má být realizováno zateplení a nové fasády objektu mlýna a sodovkárny, které jsou ve špatném stavu, z webových stránek penzionu je však dojem, že se jedná již o kompletně zrekonstruovaný areál. Z posudku Ing. G. rovněž vyplývá, že areál P. M. byl v době podání žádosti o dotaci dle stavu zachyceného na webových stránkách žalobkyně již zrekonstruován.

40. Žalovaný dovodil, že na základě protokolu a usnesení stavebního úřadu, na základě údajů z projektové dokumentace z března 2007 i z roku 2008 a na základě leteckých snímků z období 2002 až 2003 a 2009 lze učinit závěr, že rekonstrukční práce na objektech P. M., které měly být Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. hrazeny z dotace a které měly dle dodatku č. 2 smlouvy a smlouvy o dílo započít 1. 9. 2009, byly v té době již provedeny.

41. Provedení důkazu navrženého žalobkyní, a to výslech svědka J. S., bývalého vedoucího stavebního úřadu, považoval žalovaný za nadbytečné, neboť tvrzení žalobkyně, že provedla pouze práce bezpečnostního charakteru zabraňující dalším škodám, což měl potvrdit navržený svědek, bylo vyvráceno protokoly z kontroly na místě z let 2006 a 2007, kterých se jednatel žalobkyně účastnil. Z protokolu jednoznačně vyplývá, že práce šly nad rámec prací, k jejichž provedení postačuje ohlášení a že rekonstrukce byla v té době již realizována.

42. Výslech svědka L. K. považoval žalovaný s ohledem na uvedené za nadbytečný, protože potřebné informace vyplynuly z projektové dokumentace z března 2007. Projektant stavby byl seznámen se stavem objektu a znal záměry žalobkyně. Proto není důvod pochybovat o tom, že projektová dokumentace reflektuje skutečný stav objektů a prováděných prací.

43. Správní spis neobsahuje uvedení dat, kdy byly jednotlivé součásti založeny do spisu. Součástí správního spisu není projektová dokumentace z roku 2008 a není uvedena ani v obsahu spisu.

44. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

45. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném ke dni připsání dotace (dotace byla dle napadeného rozhodnutí odepsána z účtu poskytovatele dne 2. 3. 2010), neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

46. Při stanovení neoprávněného použití peněžních prostředků je rovněž nutno řádně stanovit rozsah neoprávněného použití (podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků).

47. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb. při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.

48. Podle § 92 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů.

49. Žalobkyně namítala, že žalovaný použil k důkazu ve věci porušení rozpočtové kázně revizní zprávy k elektroinstalacím, které se netýkaly prací uvedených v žádosti o dotaci. Elektrikářské práce se prováděly postupně a revize se konaly po dokončení jednotlivých etap. Tato žalobní námitka byla důvodná.

50. Jak bylo uvedeno výše, v žádosti o dotaci žalobkyně uváděla rekonstrukční práce, které měly být provedeny na jednotlivých objektech P. M. V revizních zprávách elektrikářských prací jsou popsány jednotlivé objekty s počtem a popisem místností. Ty však neodpovídají počtu a popisu místností v žádosti o dotaci. Např. u objektu sodovkárna je v žádosti o dotaci uvedeno, že bude Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. provedena rekonstrukce budovy bývalé sodovkárny na rodinný apartmán, kde vzniknou 2 pokoje (6 lůžek s jednou přistýlkou), obývací pokoj, kuchyně a příslušenství a terasa. V budově současné restaurace vznikne v prvním poschodí provozní kancelář s příslušenstvím, 4 třílůžkové pokoje s přistýlkami (12 lůžek + 4 přistýlky). V severovýchodní části poschodí bude vytvořeno 5 dvoulůžkových pokojů (10 lůžek), z toho 1 pokoj bude řešen bezbariérově. Nad prostory restaurace bude vytvořen hudební salonek. V revizní zprávě ze dne 15. 5. 2009 je u objektu sodovkárna uvedeno, že jsou v objektu společenská místnost, kotelna, předsíň sprchy, sprcha, WC a ložnice. Žalovaný však k porovnání těchto dvou údajů uzavřel, že elektropráce byly již provedeny a rekonstrukce hrazená z dotace proběhla před datem zahájení projektu stanoveným smlouvou o poskytnutí dotace a smlouvou o dílo. Takové skutkové zjištění je bez dalšího zcela nedostatečné a ke dni auditu, kontroly či jinému relevantnímu datu nemají žádný vztah. I v žádosti o dotaci je uvedeno, že část rekonstrukčních prací již proběhla a probíhají postupně. Z provedených skutkových zjištění a revizních zpráv nemohl správní orgán dovodit, že zamýšlené práce byly provedeny a další již prováděny nebudou. Ostatně, žalovaný k tomuto závěru neprovedl žádnou úvahu, neuvedl, z jakých konkrétních důkazů vyvodil jaká skutková zjištění a z nich pak skutkové, potažmo právní závěry. Žalovaný pouze konstatoval, že práce již byly provedeny. Takový postup z hlediska testu zákonnosti rozhodnutí a postupů jeho vydání předcházejících, stejně jako standardů dokazování, neobstojí.

51. Opodstatněná je i žalobní námitka, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav týkající se střechy. Žalovaný v napadeném rozhodnutí citoval z projektové dokumentace z března 2007 k objektu sodovkárna, že střecha je stávající sedlová z vlnitého plechu. Žalovaný cituje i z projektové dokumentace z roku 2008, ta však není obsažena ve správním spise. O střeše zde nehovoří. Dále žalovaný zjistil z fotografií z mapových serverů a poukazuje na to, že na snímcích z let 2004 – 2006 je oproti snímkům z let 2002 – 2003 červená střešní krytina (na objektech pekárny, vrátnice a stodoly), pouze střecha sodovkárny má původní krytinu. Letecké snímky jsou všechny vytištěny ve správním spise pouze černobíle. Na snímcích nejsou vyznačeny jednotlivé objekty, ani nejsou nijak ve vztahu k leteckým snímkům popsány v napadeném rozhodnutí. Více důkazů ani vyhodnocení ve správním spise a napadených rozhodnutích není. Žalovaný se tak přezkoumatelným způsobem nevypořádal s odvolací námitkou žalobkyně, že střecha byla vyměněna pouze u sodovkárny, protože v ní byla díra a byly vyřezané vazníky. Žádost o dotaci zahrnovala rekonstrukci více objektů než jen sodovkárny, stejně jako projektová dokumentace z března 2007. Žalovaný odkázal povšechně na stavební dokumentaci ze stavebního úřadu, kopie listin ve správním spise se však většinou týkají objektu pekárny. Navíc žalobkyně již v odvolání namítala, že listiny ze stavebního řízení se týkaly udržovacích prací. Konkrétní rozsah porušení rozpočtové kázně tak nebyl žalovaným dostatečně, jasně a srozumitelně vymezen. V projektové dokumentaci z března 2007 se v návaznosti na probíhající stavební řízení hovoří částečně o dokumentaci pro dodatečné stavební povolení (např. výslovně sauna), částečně pro budoucí stavební úpravy (např. u objektu sodovkárna hovoří o tom, jaké teprve budou použity při stavbě stavební materiály). To však žalovaný nevzal v úvahu a bere projektovou dokumentaci z března 2007 jako důkaz o tom, že rekonstrukce již proběhla. Rozsah žalovaný vůbec nevymezil. Žalovaný také argumentuje rozporně v tom, že poukazuje jednoznačně na to, že projektant znal stav stavby, na druhou stranu používá jako důkaz černobílé neoznačené a v rozhodnutí nepopisované letecké snímky a posudek Ing. J. G., jehož přesvědčivosti brání to, že Ing. G. Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. uvedla toliko po zhlédnutí webových stránek žalobkyně „dojem“ o tom, že areál je již „kompletně zrekonstruovaný“. Žádné další konkrétní údaje (krom odkazu na hotovou saunu) ve vztahu k jednotlivým rekonstruovaným objektům posudek neobsahuje.

52. Žalobkyně již v odvolání namítala, že pokud by byly v roce 2008 po podání žádosti nějaké nejasnosti, poskytovatel dotace by je odstranil nebo by žádost zamítl. K této odvolací námitce se žalovaný vůbec nevyjádřil a přitom je ve vztahu k celé věci relevantní. I tato žalobní námitka byla důvodná. Zejména soud poukazuje na potřebu místního šetření, kterou vymezila ve svém posudku Ing. J. G. Správní řízení ve věci poskytnutí dotace probíhalo od podání žádosti v dubnu 2008 do poskytnutí předmětné dotace v březnu 2010 takřka dva roky. Za tu dobu mohl poskytovatel dotace navštívit areál bývalého mlýna a pořídit fotodokumentaci nebo jiné důkazy, jak to doporučovala v posudku ze dne 14. 6. 2008 Ing. G. V případě kontroly užití dotace pak od auditu (dle dodaného „správního spisu“ od června 2012) do nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí dne 27. 7. 2016 uplynuly celkem více než čtyři roky (s výjimkou soudního řízení od června 2013 doby do září 2014). Za tuto dobu mohl žalovaný, či předtím kontrolní orgány a poskytovatel dotace, obstarat takové důkazy, aby byl dostatečně zjištěn skutkový stav.

53. Pokud jde o seznámení s posudkem, v tomto bodě dává soud zapravdu žalovanému, že se s ním mohla žalobkyně seznámit při nahlížení jejího zástupce do spisu dne 11. 7. 2016. Ve výzvě k seznámení se s podklady rozhodnutí ze dne 16. 6. 2016 žalovaný vyjmenoval podklady, které v dalším řízení do spisu doplnil. Podle protokolu o nahlížení do spisu zástupce žalobkyně s rozsahem nahlédnutí do spisu souhlasil, což stvrdil svým podpisem. V protokolu není uvedeno, zda žádal či nežádal kopie ze spisu. Bylo však na žalobkyni, aby si o kopie ze spisu požádala. Vzhledem k tomu, že ve správním spise zaslaném soudu není uvedeno, kdy která součást spisu byla pořízena, nelze přezkoumat, zda posudek jeho obsahem byl či nikoli. Podle § 64 odst. 5 daňového řádu jednotlivé části spisu musí obsahovat soupis všech písemností, které jsou v nich založeny; písemnosti ve spisu se řadí v časové posloupnosti, označují se jednotlivými pořadovými čísly a vedou se pod společnou spisovou značkou. To však spis zaslaný soudu v posuzované věci nesplňuje. V dalším řízení je třeba, aby spis byl uveden do souladu s citovaným ustanovením.

54. Důvodná je námitka žalobkyně, že není jasné, z jakých webových fotografií vycházel posudek Ing. J. G. Ve správním spise zaslaném soudu žalovaným součástí posudku žádné fotografie nejsou. Dvanáct černobílých fotografií je zařazeno v příloze č. 1, nazvané „Územní rozhodnutí a povinná grafická příloha“ s poznámkou: „Projekt nepodléhá územnímu rozhodnutí“. Uvedené fotografie nejsou nijak popsány, číslovány ani datovány, není u nich uveden žádný údaj. Neodkazuje na ně jmenovitě ani žádný další dokument. Pokud byly tyto fotografie použity jako důkaz, jde o nezákonný a nepřezkoumatelný postup. Ostatně, napadené rozhodnutí je nijak nerozebírá. Přesto je považuje za klíčový důkaz o provedené rekonstrukci. To je v rozporu s § 92 odst. 2 daňového řádu.

55. Námitka nedostatečného zjištění skutkového stavu je z výše uvedených důvodů opodstatněná. Žádost o dotaci se týkala více objektů (budov) areálu bývalého mlýna a kromě sauny a střechy sodovkárny rozhodnutí neobsahuje žádná další konkrétní skutková zjištění a na ně navazující Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. úvahy a závěry skutkové a právní. V napadeném rozhodnutí není srozumitelně popsán výchozí stav a stav, z něhož vyšel žalovaný, když uzavřel, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Účastník řízení však musí z rozhodnutí seznat každé konkrétní zjištění a návaznost na porušení konkrétní normy. Z žádosti je seznatelné, že rekonstrukční práce již probíhaly a dotace se nevztahuje na celkovou rekonstrukci areálu, ale jen na její část. Proto musí být postaveno najisto, na co konkrétně měla být použita dotace a zda takto skutečně použita byla či nebyla a z jakých konkrétních důkazů tato zjištění žalovaný učinil. Následné vyhodnocení důkazů pak musí být srozumitelné žalobkyni a přezkoumatelné soudem.

56. K námitce žalobkyně, že neměla přístup k listinám ze správního spisu ve stavebním řízení, soud poukazuje na to, že správní orgány měly povinnost jí sdělit na žádost, kde se spis nachází a ten správní orgán, který měl listiny anebo spis ze stavebního řízení ve svém držení, byl povinen umožnit žalobkyni do něj nahlédnout. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaslal soudu spis vedený v souladu s daňovým řádem, nemohl soud zjistit, zda, které a kdy byly kopie listin ze stavebního řízení do spisu žalovaného zařazeny.

57. Soud dále shledal důvodnou námitku nepřezkoumatelnosti, protože se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně. Žalovaný k odvolací námitce, že žalobkyni není zřejmé, z jakého titulu pracoval žalovaný s posudkem Ing. J. G. a kdo je vůbec tato osoba, neuvedl vůbec nic. Přitom právě o tuto listinu opírá ve významné míře žalovaný své rozhodnutí. A to i přesto, že v posudku je uvedeno, že je třeba místního šetření k objasnění skutečného stavu. To se však vůbec v průběhu celého správního řízení nekonalo.

58. Vzhledem k procesní situaci se soud nemohl zabývat zbylými námitkami, zejména tím, zda bylo dosaženo smyslu a účelu dotace a o jak významná pochybení se jednalo.

59. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[z] odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009 - 46, ze dne 4. 2. 2010, č. j. 7 Afs 1/2010 - 53, nebo ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008 - 109, všechny dostupné na www.nssoud.cz). Těmto kritériím přezkoumávané rozhodnutí žalovaného nedostálo, proto ho soud zrušil. V dalším řízení žalovaný odstraní výše vytýkané nedostatky a v souladu s § 92 odst. 2 daňového řádu řádně doplní dokazování a zjistí skutečnosti rozhodné pro správné zjištění odvodu tak, aby byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. Žalovaný v dalším rozhodnutí přezkoumatelným způsobem popíše, jaká skutková zjištění učinil ze kterých důkazů a k jakým skutkovým a poté právním závěrům dospěl. Přitom se vypořádá se všemi odvolacími námitkami tak, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné.

60. Úspěšné žalobkyni v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. soud přiznal odměnu za zastupování, spočívající v odměně za tři úkony právní služby podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Chrudinová. předpisů), za převzetí věci, podání žaloby a účast na soudním jednání 3 x 3 100 Kč (celkem 9 300 Kč). Ke každému úkonu přiznal soud paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, tj. celkem 900 Kč. Cestovné soud žalobkyni přiznal ve výši 1 287 Kč (za 164 km jízdy ze sídla zástupce žalobkyně do sídla soudu a zpět dle mapy.cz; spotřeba dle technického průkazu je 13,4 l / 100 km; 13,4 krát 29,50 Kč z 1 l benzínu B95 dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. děleno stem = 3,95 Kč + 3,90 paušál dle stejné vyhlášky = 7,85 Kč krát 164 km = 1 287 Kč). Náhrada za ztrátu času činí dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu 4 x 100 Kč (400 Kč). K celkové částce 11.887 Kč náleží podle § 57 odst. 2 s. ř. s. daň z přidané hodnoty ve výši 2 496 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Celková odměna za zastupování a náhrada nákladů řízení činí 17 383 Kč.

Poučení