Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

65 C 148/2023 - 85

Rozhodnuto 2024-09-03

Citované zákony (21)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o zaplacení 288 902,59 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 288.902,59 Kč společně se zákonným úrokem prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky ve výši 288.902,59 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 108.922,80,- Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 288.902,59 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce k žalobě uvedl, že uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky dne [datum] s panem [jméno FO], r. č. [č. účtu], bytem [jméno FO] [adresa] jakožto postupitelem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 3. 2023.

2. Dále uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Téhož dne uzavřel právní předchůdce s žalovaným i rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovaným.

3. Na základě úvěrové smlouvy žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 30.000 Kč za poplatek ve výši 33.840 Kč, tedy celková částka činila 63.840 Kč, a to ve 30 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 96,23 % p. a. a RPSN činilo 98,43 %.

4. Žalovaný zahájil vůči právnímu předchůdci žalobce rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], na jehož základě byla právnímu předchůdci uložena povinnost zaplatit žalovanému nejen částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut, jakož i náklady rozhodčího řízení.

5. Vůči majetku právního předchůdce žalobce bylo na základě rozhodčího nálezu zahájeno exekuční řízení. Exekuční řízení bylo vůči právnímu předchůdci žalobce zastaveno na základě usnesení [adresa] a to z důvodu, že exekuce byla vedena na základě nevykonatelného exekučního titulu, jelikož rozhodčí nález nebyl nikdy právnímu předchůdci žalobce řádně doručen, tudíž nemohl nabýt právní moci a nestal se způsobilým exekučním titulem.

6. V průběhu exekučního řízení však soudní exekutor vymohl na právním předchůdci žalobce částku v celkové výši 426.684 Kč, která byla krom původní jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč tvořena především nemalými částkami připadající na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího (rozhodčího) řízení. Z vymožené sumy částku v celkové výši 328.721,10 Kč soudní exekutor v průběhu Exekučního řízení vyplatil žalovanému jakožto oprávněné v exekučním řízení.

7. Právní předchůdce žalobce před zahájením exekučního řízení uhradil žalovanému částku ve výši 6.354 Kč, celkem tak žalovanému uhradil částku v celkové výši 335.075,10 Kč, ačkoliv reálně obdržel od žalovaného částku ve výši 30.000 Kč. Žalovanému z vyplaceného plnění náleží částka 30.000 Kč představující jistinu poskytnutého úvěru a zároveň částku 16.172,51 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 40.000 Kč ve výši 8,05 % p. a. ode dne 21. 6. 2013 do 9. 2. 2021. Celkově je tak žalovaný oprávněn si z vyplaceného plnění ponechat částku 46.172,51 Kč. S ohledem na výše uvedené žalobce uvádí, že touto žalobou uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je představován rozdílem mezi tím, co žalovaný vyplaceným plněním získal (335.075,10 Kč), a tím, co mu z vyplaceného plnění po právu skutečně náleží (46.172,51 Kč) - tedy částkou 288.902,59 Kč. Právní předchůdce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. ze dne 17. 2. 2023.

8. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení na základě předžalobní výzvy ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, domáhá se žalobce vůči žalovanému zaplacení dlužné částky i společně s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 288.902,59 Kč od 4. 3. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že s žalobním návrhem žalobce nesouhlasí, nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Namítá, že zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy č. [hodnota], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce.

10. Zejména pak stále existuje rozhodčí nález rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Přičemž žaloba na zrušení rozhodčího nálezu podána nebyla. Právní mocí rozhodčího nálezu tak vzniká právě i překážka věci rozsouzené (rei iudicatae). Právní předchůdce žalobce obdržel rozhodčí nález a na rozhodčí nález byla vyznačena právní moc k [datum]. Nic mu nebránilo, aby ve smyslu § 31 ZRŘ podal ve lhůtě podle § 32 odst. 1 ZRŘ žalobu na zrušení rozhodčího nálezu – tam mohl tvrdit, že rozhodčí nález je neplatný a soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu je příslušný se tímto zabývat. Takovou žalobu pak mohl podat i následně v průběhu exekučního řízení, kdy mohl prolomit 3měsíční lhůtu na podání žaloby, ale neučinil tak.

11. Judikatura se vyvinula tak, že nějakým způsobem toto mohou zkoumat i exekuční soudy; zde ale nejde o exekuční řízení. Pokud právní předchůdce žalobce zůstal i po vydání rozhodčího nálezu pasivní (když mohl podat jak žádost o přezkum rozhodčího nálezu – odvolání, tak žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a navíc byl i v odůvodnění rozhodčího nálezu na tyto možnosti upozorněn) a promeškal veškeré lhůty, tak není možné nyní v nalézacím řízení rozhodčí nález přehlížet. To by zásadně narušilo právní jistotu a legitimní očekávání. Rozhodčí nález nebyl nikdy zákonem předvídaným způsobem zrušen.

12. Žalovaný vznáší námitku promlčení. Předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v roce [Anonymizováno]. Jednalo se tak o tzv. absolutní obchod, kdy se smlouva řídí obchodním zákoníkem a k promlčení nároků došlo jednotlivými platbami. Minimálně všechny platby před [datum] jsou tedy promlčeny.

13. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce jako postupník uzavřel dne [datum] s panem [jméno FO], r. č. [č. účtu], bytem [jméno FO] 409, [adresa] (dále jen: „právní předchůdce žalobce“), jakožto postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postupitel postoupil pohledávku ve výši 288.902,59 Kč, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a všemi ostatními právy s ní souvisejícími. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (viz důkaz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámením o postoupením pohledávky ze dne [datum], poštovním podacím lístkem ze dne [datum])

14. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále jen: „Úvěrová smlouva“). Základní výše spotřebitelského úvěru v Úvěrové smlouvě byla sjednána částkou 30.000,- Kč, základní doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána 30 měsíců, základní celková částka splatná klientem 63.840,- Kč, výpůjční úroková sazba úvěru 96,23%. Součástí Úvěrové smlouvy jsou smluvní ujednání, kdy podle čl. 12. 5. žalovanému vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky, která byla splatná v den následujícím po vzniku této smluvní pokuty. Dle čl. 12. 8. pak žalovanému vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. (viz důkaz Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] z rozhodčího spisu)

15. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z Úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovaným. (viz důkaz rozhodčí smlouva ze dne [datum] z rozhodčího spisu)

16. Soud má dále za prokázané, že rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] vydal dne [datum] rozhodčí nález č. j. [spisová značka], (dále jen: „rozhodčí nález“) kterým byla právnímu předchůdci žalobce uložena povinnost zaplatit žalovanému částku ve výši 72.436,- Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05% z této částky ode dne 17. 1. 2014 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou částky 57436,00 Kč ode dne 17. 12. 2013 do zaplacení. Současně rozhodl o povinnosti uhradit právnímu zástupci žalovaného náklady řízení ve výši 6.327,20Kč. Z rozhodčího spisu se podává, že obsahuje návrh žalovaného ze dne 17. 1. 2014 včetně příloh, listinu- přijetí funkce rozhodce ze dne 24. 1. 2014 a výzvu k vyjádření doručovanou právnímu předchůdci žalobce ze dne 17. 1. 2014. (viz důkaz rozhodčí nález ze dne [datum], rozhodčí spis)

17. Soud má dále za prokázané, že na základě tvrzeného exekučního titulu rozhodčího nálezu bylo zahájeno k návrhu žalovaného - exekuční řízení [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem [adresa], a to pod sp. zn. [spisová značka]. Exekuční řízení bylo usnesením [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] zastaveno, a to z důvodu, že exekuce byla vedena na základě nevykonatelného exekučního titulu, jelikož rozhodčí nález nebyl nikdy právnímu předchůdci žalobce řádně doručen, a to vzhledem k odlišné doručovací adrese, než na kterou bylo doručováno, tudíž nemohl nabýt právní moci a nestal se způsobilým exekučním titulem. Usnesení OS o zastavení exekučního řízení nabylo právní moci dne [datum]. V rámci exekučního řízení byly provedeny tyto platby: 14.06.2017 Platba exekutorovi 5 379,00 17.07.2017 Platba oprávněnému 6 544,00 17.07.2017 Platba exekutorovi 2 486,00 14.08.2017 Platba oprávněnému 12 269,00 14.09.2017 Platba exekutorovi 242,00 14.09.2017 Platba oprávněnému 7 289,00 13.10.2017 Platba oprávněnému 4 812,80 13.10.2017 Platba exekutorovi 871,20 16.11.2017 Platba oprávněnému 2 137,90 16.11.2017 Platba exekutorovi 375,10 14.12.2017 Platba oprávněnému 13 325,90 14.12.2017 Platba exekutorovi 2 432,10 15.01.2018 Platba oprávněnému 12 037,00 15.01.2018 Platba exekutorovi 2 178,00 14.02.2018 Platba oprávněnému 9 933,10 14.02.2018 Platba exekutorovi 1 802,90 14.03.2018 Platba oprávněnému 9 518,60 14.03.2018 Platba exekutorovi 1 742,40 16.04.2018 Platba oprávněnému 12 976,70 16.04.2018 Platba exekutorovi 2 335,30 15.05.2018 Platba oprávněnému 11 515,60 15.05.2018 Platba exekutorovi 2 105,40 15.06.2018 Platba oprávněnému 11 738,40 15.06.2018 Platba exekutorovi 2 129,60 16.07.2018 Platba oprávněnému 10 066,90 16.07.2018 Platba exekutorovi 1 827,10 14.08.2018 Platba oprávněnému 13 216,20 14.08.2018 Platba exekutorovi 2 395,80 14.09.2018 Platba oprávněnému 10 087,80 14.09.2018 Platba exekutorovi 1 839,20 12.10.2018 Platba oprávněnému 6 693,00 12.10.2018 Platba exekutorovi 1 210,00 14.11.2018 Platba oprávněnému 9 534,70 14.11.2018 Platba exekutorovi 1 730,30 18.12.2018 Platba oprávněnému 24 068,90 18.12.2018 Platba exekutorovi 4 368,10 15.01.2019 Platba oprávněnému 15 893,30 15.01.2019 Platba exekutorovi 2 880,70 14.02.2019 Platba oprávněnému 9 840,10 14.02.2019 Platba exekutorovi 1 789,90 15.03.2019 Platba oprávněnému 6 895,70 15.03.2019 Platba exekutorovi 1 246,30 12.04.2019 Platba oprávněnému 8 550,20 12.04.2019 Platba exekutorovi 1 548,80 17.05.2019 Platba oprávněnému 10 414,00 17.05.2019 Platba exekutorovi 1 895,00 14.06.2019 Platba oprávněnému 8 700,00 14.06.2019 Platba exekutorovi 1 583,00 15.07.2019 Platba oprávněnému 7 447,10 15.07.2019 Platba exekutorovi 1 349,90 14.08.2019 Platba exekutorovi 1 790,80 14.08.2019 Platba oprávněnému 9 913,20 16.09.2019 Platba oprávněnému 5 022,50 16.09.2019 Platba exekutorovi 907,50 14.10.2019 Platba oprávněnému 5 041,30 14.10.2019 Platba exekutorovi 931,70 18.11.2019 Platba oprávněnému 7 234,20 18.11.2019 Platba exekutorovi 1 306,80 17.12.2019 Platba oprávněnému 5 132,40 17.12.2019 Platba exekutorovi 919,60 15.01.2020 Platba oprávněnému 7 579,60 15.01.2020 Platba exekutorovi 1 379,40 14.02.2020 Platba oprávněnému 6 245,50 14.02.2020 Platba exekutorovi 1 149,50 16.03.2020 Platba oprávněnému 4 532,30 16.03.2020 Platba exekutorovi 810,70 16.04.2020 Platba oprávněnému 5 045,50 16.04.2020 Platba exekutorovi 907,50 18.05.2020 Platba oprávněnému 6 858,60 18.05.2020 Platba exekutorovi 1 258,40 15.06.2020 Platba oprávněnému 5 117,40 15.06.2020 Platba exekutorovi 919,60 15.07.2020 Platba oprávněnému 5 492,70 15.07.2020 Platba exekutorovi 1 004,30 19.05.2021 Platba exekutorovi -63 028,90 24.05.2021 Platba povinnému 97 962,90 08.06.2021 Platba exekutorovi 63 028,90 Ze sdělení exekutora ze dne 26. 7. 2021 se podává, že v průběhu exekuce bylo po povinném vymoženo celkem 426.684,00 Kč. Z této částky bylo oprávněnému zasláno 328.721,10 Kč, na náklady exekuce bylo zaúčtováno 63.028,90 Kč. Částka ve výši 34.934,00 Kč nebyla z důvodu odkladného účinku vyúčtována. Po pravomocném rozhodnutí o zastavení exekuce byla povinnému vrácena částka 97.962,90 Kč, představující náklady exekuce a nevyúčtované plnění, a to dne 24.05.2021. (viz důkaz exekuční spis sp. zn. [spisová značka] a z něj se čte: usnesení o zastavení exekuce, přehled plateb a přehled úhrad kaz sdělení exekutora ze dne 26. 7. 2021)

18. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdce žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. ze dne 17. 2. 2023, a to k zaplacení částky ve výši 288.982,59 Kč ve lhůtě do 3. 3. 2023. Žalovaný zareagoval dne 22. 2. 2023, kdy sdělil, že nárok je promlčen a nabídl vrátit 57.611,10 Kč. (Předžalobní výzva ze dne 17. 2. 2023 vč. doručenky- K dotazu soudu účastníci výslovně označují za nesporné, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 17.2.2023 odpověď ze dne 22. 2. 2023)

19. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to notářský zápis ze dne [datum], [Anonymizováno], příloha k účetní závěrce 2018, příloha k účetní závěrce 2012, sdělení sp. zn. [spisová značka] ze dne 1. 9. 2020, dohoda o poskytnutí příspěvku ze dne [datum], plán realizace odborné praxe ze dne 6. 12. 2016, plán realizace odborné praxe ze dne [datum], sdělení žalovaného OSP6 ze dne [datum], sdělení rozhodčí společnosti [adresa] ze dne [datum], odpověď RSP ze dne [datum], neúplné znění smlouvy po zajištění služeb rozhodců ze dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum], záznam o registraci domény na cz, prezentace [Anonymizováno] prezentace [Anonymizováno], usnesení [Anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum], usnesení [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], výroční zprávy s účetními závěrkami 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, výzva k právnímu auditu s doručenkou.

20. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: rozsudkem [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudkem [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudkem [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudkem [Anonymizováno]. j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudkem [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudkem [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], výslechem svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO]. Dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož nustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle ust. § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle ust. § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Dle ust. § 638 odst. 2 o.z. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Dle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce je na základě smlouvy o postoupení pohledávky aktivně žalobně legitimovaným k podání žaloby, neboť pohledávka, které se tato žaloba týká, na něj byla platně postoupena postupitelem v souladu s § 1879 o. z.

22. Při posouzení uplatněného nároku soud nejprve posoudil otázku platnosti Úvěrové smlouvy, kdy došel k závěru, že úroková sazba stanovena Úvěrovou smlouvou (96,23%) je v nepřiměřené a tedy protiústavní výši a ve spojení se sankcemi za porušení smlouvy ze strany spotřebitele stanovuje podmínky na tolik nepřiměřené, že tyto jsou v kolizi se zásadou výkonu práva v souladu s dobrými mravy (pro srovnání např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3194/18). Soud je názoru, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění, který nespočívá pouze ve vysokém úroku, ale i v množství smluvních pokut a dalším zajištění ohrožujících výlučně právního předchůdce žalobce, v zesplatnění celého dluhu s okamžitou splatností celého dluhu pro případ prodlení, je v projednávané věci jednoznačně dán. Ujednání, která žalovaný do Úvěrové smlouvy vědomě a bez negociace s právním předchůdcem žalobce vtělil, stojí mimo hodnotový rámec normativního systému a jsou v rozporu se zásadami, že každý je povinen počínat si v právním styku poctivě a nesmí těžit z nepoctivého jednání. Nepřiměřenost sjednané úrokové sazby, vedoucí k její neplatnosti, má za následek neplatnost celé úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. l o.z., neboť závazek úvěrovaného zaplatit úrok z úvěru je podle § 2395 o.z pojmovým znakem úvěrové smlouvy a bez jeho platného sjednání není tedy existence úvěrové smlouvy právně možná. Zjištěný důvod neplatnosti nelze od ostatního obsahu oddělit ve smyslu § 576 o.z., jelikož samotná obchodní strategie žalobce je založena na vysokém úročení poskytovaných úvěrů (jež má zjevně vyvážit ztráty z nesplacených úvěrů) a nelze předpokládat, že by smlouvu o úvěru uzavřel se standardní výší úroku.

23. V intencích projednávané věci se soud dále zabýval platností sjednané rozhodčí smlouvy a účinky na základě ní vydaného rozhodčího nálezu, kdy s odkazem na závěry např. rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 20 Co 243/2023-108 ze dne 5. 11. 2023, má za to, že neplatnost úvěrové smlouvy způsobuje i neplatnost s ní spojené rozhodčí smlouvy, z čehož vyplývá, že rozhodce neměl k vydání dotyčného rozhodčího nálezu pravomoc. Neměl-li rozhodce k vydání rozhodčího nálezu pravomoc, je jeho nález nicotný a bez právních účinků. Za této situace není právně významné, že původní spotřebitel nepostupoval podle příslušných ustanovení zákona o rozhodčím řízení, aby dosáhl soudní cestou jeho zrušení. Uvedené závěry vyplývají z judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 2260/18, sp. zn. 20 Cdo 1387/2016, sp. zn. 20 Cdo 2897/2017, sp. zn. 20 Cdo 4022/2017, sp. zn. 20 Cdo 3324/2017, sp. zn. 20 Cdo 3852/2017, nález Ústavního soudu ČR sp.zn. II.ÚS 3194/18, sp. zn. III. ÚS 4129/18, sp. zn. III. ÚS 4084/12, usnesení sp.zn. IV. ÚS 1380/15). Vydaný rozhodčí nález proto nepředstavuje právní titul pro přijetí částek vymožených v exekučním řízení, když v souladu s výše uvedeným neměl od počátku (ex tunc) žádných právních účinků (lze rovněž říct, že je nicotný), jelikož rozhodoval rozhodce, který k tomu neměl pravomoc – srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 1707/17, ve kterém soudy posuzovaly skutkově obdobnou věc a dovodili, že v těchto případech nedochází při zastavení exekuce exekučním soudem ke zrušení vykonatelného exekučního titulu, nýbrž jde o situaci, ve které vydaný rozhodčí nález nikdy nebyl způsobilým exekučním titulem, a v předmětné věci neměla být exekuce vůbec nařízena. Soud tak v poměrech projednávané věci uzavírá, že rozhodčím nálezem nemohla být žalobci stanovena jakákoliv povinnost vymáhaná v exekučním řízení a rovněž na základě něho nebylo možné exekuční řízení vůbec vést, jelikož tento rozhodčí nález neměl od počátku žádných právních účinků.

24. Soud tak v poměrech projednávané věci uzavírá, že rozhodčím nálezem nemohla být stanovena jakákoliv povinnost vymáhaná v exekučním řízení a rovněž na základě něho nebylo možné exekuční řízení vůbec vést, jelikož rozhodčí nález neměl od počátku žádných právních účinků. Vzhledem k tomuto právnímu závěru se soud nezabýval dalšími tvrzeními zpochybňujícími relevanci rozhodčího řízení a rozhodčího nálezu.

25. Žalovaný a právní předchůdce žalobce si podle výsledků provedeného dokazování vzájemně plnili podle neplatné smlouvy, poskytli si vzájemně majetkový prospěch, a to z neplatného právního úkonu. Takové plnění je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení (ust. § 2991 o.z.), které má ochuzený obohacenému vydat. Žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobce celkem 46.172,51 Kč, právní předchůdce žalobce před zahájením exekuce a v rámci exekuce zaplatil žalovanému celkem 335.075,10 Kč. Rozdíl majetkových prospěchů účastníků neplatné smlouvy odpovídá částce 288.902,59 Kč, což je konečná výše majetkového prospěchu žalovaného, který získal na úkor právního předchůdce žalobce.

26. S ohledem na námitku promlčení se soud zabýval okamžikem rozhodným pro počátek běhu promlčecí lhůty. Dle názoru soudu promlčecí lhůta ve smyslu § 621 o.z. počala běžet právní mocí rozhodnutí o zastavení exekuce ze dne 15. 1. 2021. Je tomu tak proto, že teprve zastavením exekuce bylo postaveno najisto, že exekuce byla prováděna a plnění poskytnuté žalovanému jako oprávněnému vymoženo na základě nezpůsobilého exekučního titulu a vymožené plnění je bezdůvodným obohacením žalovaného (pro srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 1503/2016). Právní předchůdce žalobce ani nemohl do pravomocného zastavení exekuce vůči žalovanému pohledávku z bezdůvodného obohacení s úspěchem uplatnit, neboť do té doby trval procesní důvod, pro který mu vymožené plnění coby oprávněné náleželo (pro srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 3331/2017). Vědomost právního předchůdce žalobce o tom, že žalovaný získal na jeho úkor bezdůvodné obohacení tak lze odvíjet až od právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce. Až od této chvíle tedy běží promlčecí doba a žaloba podaná dne 21. 6. 2023 tak byla s ohledem na tříletou promlčecí lhůtu podaná včas.

27. S ohledem na výše uvedenou argumentaci dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobcem na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 288.902,59 Kč je důvodný a žalobě tak ve výroku shora ad I. v celém rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy tedy ode dne 4. 3. 2023.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 108.922,80,- Kč spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 14.446,- Kč a dále náhrady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 8 úkonů právní služby ve výši 9.460,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh, 2x vyjádření ve věci, 3xúčast na jednání) dále pak 8x paušální náhrada hotových výdajů á 300,- Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.