65 C 210/2020 - 323

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o vyklizení takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit nebytové prostory nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], přičemž se jedná o prostory o plošné výměře [Anonymizováno] v prvním nadzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno], jiná stavba; z toho plochu o výměře [Anonymizováno] zabírá výstup z metra ústící na [Anonymizováno] půdorysně ve tvaru obdélníka, z poloviny využitý jako vydlážděná komunikační plocha a z poloviny jako schody do podchodu a eskalátor, a plochu o výměře [Anonymizováno] zabírá výstup z metra ústící do ulice [právnická osoba] půdorysně využitý z jedné třetiny jako vydlážděná komunikační plocha a ze dvou třetin jako schody do podchodu a eskalátor; prostory o plošné výměře [Anonymizováno] v prvním podzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, v půdorysu ve tvaru L, výškově se nacházející mezi podlahou podchodu a chodníky na [Anonymizováno] a ulici [právnická osoba]; a prostory o plošné výměře [Anonymizováno] druhém podzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, které slouží jako vestibul (podchod) a zároveň pomocné prostory pro technologie související s provozem metra v půdorysu kopírující první podzemní podlaží budovy, a tyto vyklizené nebytové prostory ve stejné lhůtě předat žalobci.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 34.800,- Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16.706,20 Kč

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá vyklizení výše ve výroku ad. I. uvedených prostor. Žalobce k žalobě uvedl, že je jediným a výlučným vlastníkem nemovité věci - pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. Stavba tvořící součást Nemovitosti je objektem [jméno FO] nacházejícím se ve spodní části [Anonymizováno], [adresa], na nároží ulice [právnická osoba] a [Anonymizováno].

2. V rámci stavby trasy A metra byla vybudována stanice metra [Anonymizováno], jejíž součástí bylo i zřízení dvou výstupů ze stanice [Anonymizováno] v budově [jméno FO], jeden výstup vede do ulice [právnická osoba], druhý na [Anonymizováno]. Žalobce je v důsledku umístění a provozu zmíněných dvou výstupů, podchodu a pomocných prostor v budově [jméno FO] významně omezen na svých vlastnických právech, když nemůže využívat tyto prostory pro svou potřebu. Žalovaný tyto prostory, o nichž ví, že jsou ve vlastnictví žalobce, využívá bez právního důvodu, nadto zcela bezplatně. Žalobce tedy nejen, že musí strpět omezení svého vlastnického práva, ale navíc přichází o podstatný příjem, který by mu plynul z pronájmu těchto prostor, když se jedná o prostory pro komerční využití, ale navíc mu žalovaný brání v jejich úpravě a rekonstrukci.

3. Žalovaný tak bezplatně (rovněž však i bez právního důvodu) užívá předmětné prostory ve vlastnictví žalobce, a za co by za normálních okolností musel platit žalobci nájemné, a znemožňuje tak žalobci využití těchto prostor pro své účely. Žalovaný přitom dlouhodobě a opakovaně odmítá jakékoliv finanční vyrovnání nebo narovnání vzájemných právních vztahů.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobu v celém rozsahu neuznává. Žalobce tvrdí, že není ve sporu aktivně legitimován. Sporné prostory nejsou ve vlastnictví žalobce, neboť se výstavbou staly součástí stavby metra. Dále sdělil, že k umístění sporných prostor do [jméno FO] dal souhlas právní předchůdce žalobce. Dle žalovaného se nemůže jednat o neoprávněné zadržování věci, vzhledem k tomu že žalovaný disponuje platným právním titulem pro případné užívání sporných prostor, který byl udělen ze strany právního předchůdce žalobce v rámci tehdejších veřejnoprávních procesů.

5. Žalovaný je zcela přesvědčen, že sporné prostory, jsou fyzicky spojeny se stanicí metra [Anonymizováno] (naplňují tak kritérium fyzického spojení se stanicí metra). Stejně tak je i zcela evidentní, že sporné prostory naplňují i druhé kritérium, tedy sounáležitost se stanicí metra [Anonymizováno], protože nemohou jako takové plnit funkci pro jiné věci hlavní (funkce přístupu do krytu civilní obrany, přístupu ke stavbě metra apod.).

6. V tomto směru tak podle přesvědčení žalovaného vznikla výstavbou tzv. stavba ve stavbě (jak ji například znal zákon č. 50/1976 Sb.), když právě takto byla vestavěna stavba metra (sporné prostory) na náklady právní předchůdkyně žalovaného do stavby právní předchůdkyně žalobce, a to s jejím souhlasem. V tomto směru tak vzniklo de facto vertikální sousedství jednotlivých staveb a obě tyto stavby (stavba metra a stavba [jméno FO]) požívají stejné právní ochrany z pohledu vlastnického práva. Nutno zopakovat, že souhlas s umístěním/vestavěním jedné stavby do druhé byl vyžadován tehdejšími právními předpisy a vzhledem k tomu, že výstavba metra byla řádně zkolaudována, nelze dospět k jinému závěru, než že souhlas byl udělen i v tomto případě.

7. Pokud pak jde o tvrzený souhlas s umístěným sporných prostorů do budovy [jméno FO], k výstavbě této součásti stavby metra (vizte výše) udělil souhlas právní předchůdce žalobce, kdy tyto souhlasy byly právním předchůdcem žalovaného, tehdejším investorem stavby zajišťovány ve všech lokalitách, neboť byly vyžadovány tehdejším úředním postupem, stejně tak jako bylo požadováno související majetkoprávní vypořádání za tyto adaptace.

8. Žalovaný tvrdí, že přístupové cesty do stanice metra nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], jsou veřejným prostranstvím. Jako veřejné prostranství jsou tyto přístupové a výstupní cesty definovány ve vyhlášce č. 5/2011 Sb., hl. m. Prahy o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění pozdějších změn, kde jsou výslovně jako veřejné prostranství uvedeny mimo jiné: přístupové cesty a plochy u stanic metra: [Anonymizováno] – stanice metra – dolní část [Anonymizováno]. (trasy [právnická osoba]) - podchod, včetně všech přístupových cest do podchodu – č. parc. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a č. parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je jediným a výlučným vlastníkem nemovité věci - pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „[jméno FO]“). Vlastnické právo žalobce k bylo do katastru nemovitostí zapsáno záznamem dne 23. 9. 2010. (viz důkaz výpis z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO]., výpis z katastru nemovitostí)

10. Soud má dále za prokázané, že dne 21. 6. 1973 uzavřeli [Anonymizováno] (právní předchůdce žalobce) a [právnická osoba] hospodářskou smlouvu, z které se mimo jiné podává, (čl. 2) že [Anonymizováno], jako vlastník [jméno FO]: „souhlasí, aby Metro v souladu se stavebním povolením vydaným odborem výstavby NVP a schválenou projektovou dokumentací 1. provozního úseku trasy A metra, použilo v tomto objektu. Části přízemí/cca 397m2/ k vybudování obchodního loubí, do nějž budou vyústěny dva výstupy z podchodu pod dolní částí [Anonymizováno], -části 1. suterénu /cca 300m2/a části 2. suterénu /cca 230m2/k vybudování výstupů z podchodu a podle potřeby-uliční fasády domu a fasády v pasáži k dočasnému provizornímu vyvěšení inženýrských sítí, případně jiných rozvodů potřebných pro výstavbu 1. provozního úseku trasy [Anonymizováno]. metra.“. V čl. 5 je uvedeno: „[Anonymizováno] souhlasí, aby obchozí komunikace v loubí, jakož i výstupy z podchodu vybudované podle čl. 2 byly po skončení prací předány do správy, k tomu účelu oprávněných organizací a zavazuje se poskytnout v tomto směru svou součinnost.“. Je třeba také poukázat na čl. 6 dle kterého: „Metro má veškeré dispoziční právo s materiálem a zařízením vytěženým z objektu uvedeného v čl. 1 při provádění stavebních prací podle článku 2 a může jej na svůj účet i prodat.“. K této smlouvě byl dne 13. 3. 1975 sjednán dodatek č. 1. (viz důkaz hospodářská smlouva ze dne č. [datum], Dodatek č. 1 k Hospodářské smlouvě ze dne 21.6.1973, uzavřený dne 25.3.1975 + průvodní dopis podepsaný zástupcem společnosti [Anonymizováno])

11. Soud má za prokázané, že dne 21. 3. 1974 uzavřel [právnická osoba] a [právnická osoba] hospodářskou smlouvu, ze které se mimo jiné podává, že v čl. 2 je odkazována hospodářská smlouva č. [datum]. (viz důkaz průvodní zpráva ze dne 14. 4. 1975, hospodářská smlouva č. [Anonymizováno] ze dne 26.3.1974)

12. Soud má za prokázané, že stavba metra provozního úseku trati [Anonymizováno] metra byla povolena a řádně zkolaudována. V územním rozhodnutí ze dne 13. října 1971 je formulováno, jako zásadní požadavek: „investor před řízením o připravenosti stavby vyšetří majetkoprávní poměry a získá dispoziční právo k potřebným pozemkům a objektům.“. Kolaudaci stavby dokládá přípis ze dne 9. 8. 1978, rozhodnutí o uvedení do provozu s cestujícími, dále pak zápis z jednání kolaudační komise ze dne 9.8.1978 o výsledku kolaudačního řízení; Příloha B (k přípisu ze dne 9. 8. 1978) – nazvaná „Stanice“ [Anonymizováno] – část týkající se adaptace domu č.p. [Anonymizováno]; souhlas k zahájení trvalého provozu na 1. provozním úseku trasy [Anonymizováno] metra ze dne 31.12.1979; územní rozhodnutí. (viz důkaz přípis ze dne 9. 8. 1978, rozhodnutí o uvedení do provozu s cestujícími; zápis z jednání kolaudační komise ze dne 9.8.1978 o výsledku kolaudačního řízení; zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb u objektu A2-20-21 příloha B (k přípisu ze dne 9. 8. 1978) – nazvaná „Stanice“ [Anonymizováno] – část týkající se adaptace domu č.p. [Anonymizováno]; souhlas k zahájení trvalého provozu na 1. provozním úseku trasy [Anonymizováno] metra ze dne 31.12.1979, stavební povolení 11. 11. 1972, dodatek ke stavebnímu povolení 1. 2. 1974, vyčíslení pořizovací hodnoty objekt A2-20-21 výstup č. [hodnota] a 7, zápis o odevzdání a převzetí objektů A2-20-21 ze dne 26.7.1978, územním rozhodnutí ze dne 13. října 1971)

13. Soud má dále za prokázané, že dne 29. 8. 1996 uzavřel [právnická osoba]. (právní předchůdce žalobce) a [právnická osoba]. smlouvu o budoucí smlouvě, ze které se podává, (čl. II. a čl. III.): „Smluvní strany se zavazují, že nejpozději do 31. 12. 1996 uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene ve prospěch [Anonymizováno] Touto smlouvou budou řešeny vzájemné majetkoprávní vztahy-strpění existence a provozu dvou výstupů ze stanice metra „[Anonymizováno]) směrem na [Anonymizováno]. A do ul. [právnická osoba]. [Anonymizováno] se zavazuje, že zajistí, aby sjednané věcné břemeno bylo zapsáno jako závazek [Anonymizováno] do listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [adresa].“ V čl. I. odst. 3 je současně uvedeno, že stavební úprava [jméno FO] v souvislosti s výstavbou trasy [Anonymizováno] nebyla během realizace, ani po jejím dokončení a během užívání majetkoprávně řešena. (viz důkaz smlouva o budoucí smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 29. 8. 1996)

14. Soud má dále za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval od roku 2011 v komunikaci žalovaného k vyřešení majetkové situace [jméno FO]. (viz důkaz dopis žalovaného ze dne 31. 10. 2011, dopis právního zástupce společnosti [jméno FO]. ze dne 6. 12. 2011, dopis žalovaného ze dne 23. 1. 2012, dopis právního zástupce žalobce ze dne 21. 2. 2012, Dopis společnosti [Anonymizováno]. ze dne 30. 4. 2012, dopis žalovaného ze dne 21. 5. 2012, dopis právního zástupce žalobce ze dne 8. 8. 2012, dopis žalovaného ze dne 23. 8. 2012, dopis právního zástupce žalobce ze dne 22. 1. 2013, dopis žalovaného ze dne 4. 11. 2013, dopis žalovaného ze dne 17. 12. 2013, dopis společnosti [Anonymizováno]. ze dne 25. 3. 2014, dopis společnosti [Anonymizováno] ze dne 19. 5. 2014, e-mailová komunikace mezi žalovaným a společností [jméno FO] z května až července 2014)

15. V rámci soudního řízení byl vypracován znalecký posudek č. [Anonymizováno], znalecké kanceláře [právnická osoba]. Soud závěry znaleckého posudku považuje za přesvědčivé, kdy znalec na svých závěrech setrval a přesvědčivě je zdůvodnil při výslechu. Znalec tak uzavřel, že stavební úprava sporných prostor v [jméno FO], resp. kvantitativní i kvalitativní dosah zrealizované stavební činnosti z pohledu stavebně technického, funkčního i architektonicko-estetického, je podle našeho názoru následující: Nosné konstrukce částečně nové (šlo o strop nad druhým suterénem, pilíře nesoucí schodiště/eskalátory a vyztužení stávajících nosných konstrukcí kolem schodiště/eskalátorů), ale většinou využívající ty stávající. Nenosné konstrukce až na přízemí nové (zbudované pro potřeby [Anonymizováno]). Funkčně i architektonicky/esteticky jsou tyto prostory provázány především s [Anonymizováno], s [jméno FO] podstatně méně (především na úrovni přízemí). Stavební výsledek z hlediska stavebně technického, funkčního i architektonicko-tetického není provázán s [jméno FO] natolik, že stavebně technicky, dispozičně či funkčně navazuje na původní stavbu - vyjma přízemí (pasáže) budovy (tj...bez schodišť a eskalátorů, které patří již do prvního suterénu), které je architektonicky i funkčně na [Anonymizováno] nezávislé. K otázce, zda jsou některé ze předmětných prostor, či jejich části, zbudovány jako samostatné, stavebně-technicky nezávislé, stavební dílo: Konstrukce navazující na [Anonymizováno] jsou vestavěny do budovy využívajíce jejího pozemku a nosných konstrukcí, tedy jsou na budově závislé a nejde v tomto smyslu o samostatnou věc (i pokud by se to týkalo [Anonymizováno], i tak by nešlo o samostatné dílo/věc, ale součást stavby [Anonymizováno]). Pokud bychom stavební dílo nechápali jako samostatnou věc, ale toliko jako soubor stavebních prací, pak jsou posuzované stavební úpravy budovy samostatným dílem. Z hlediska nosných konstrukcí (a bez nich každá stavba nemůže existovat) jsou posuzované prostory stavebně-technicky závislé na [jméno FO] (využívají její nosný konstrukční systém), ale provozně jsou závislé na stavbě metra (vyjma přízemí budovy, kde může být např. obchod či pasáž, tedy prostory nezávislé na metru). Předmětné prostory jsou z hlediska nosných konstrukcí součástí stavby [jméno FO], ale vyjma přízemí budovy navazují všechny nenosné/pohledové konstrukce na [Anonymizováno] a to stavebně (konstrukcemi i architektonicky) i provozně. (viz důkaz znalecký posudek č.[Anonymizováno], výslech znalce)

16. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to posouzení a rozbor situace pěšího provozu pro výstupy z podchodu metra st. [Anonymizováno] [jméno FO] z května 2013, výměr [Anonymizováno], odboru dopravy ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], spis [adresa] sp. zn. [spisová značka], vyhláška č. 5/2011 Sb. HLM [Anonymizováno], usnesení [Anonymizováno] čj. [spisová značka] ze dne [datum], zřizovací listina ze dne [datum], aktivační protokol [Anonymizováno], zakládací listina ze dne [datum], zřizovací listina ze dne [datum], usnesení zastupitelstva [Anonymizováno] ze dne [datum], usnesení vlády ČR ze dne 21. 12. 1990, záznam a prezenční listina z místního šetření, stanovisko [datum], odboru pozemních komunikací a drah, jako příslušného drážního správního úřadu, kapacitní posouzení výstupů Můstek A 2020, interní sdělení Hasičského záchranného sboru – odbor [právnická osoba] ze dne 31.5.2021, soupis legislativy vztahující se k legislativě metra; zápis [právnická osoba] ze dne 23.9.1974, jehož přílohou je zápis ze dne 12.9.1974 + presenční listina; stanovisko [Anonymizováno] a jeho přílohy, zápis z jednání o koordinaci prací na rekonstrukci [jméno FO] ze dne 5.4.1974.

17. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: spisem vedeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], vyžádáním informace od [Anonymizováno], kdy byla žádost žalovaného ze dne 31. 5. 2021 přijata, obrázek- plánek povrchu stanice metra [Anonymizováno], místní šetření, odborné vyjádření/popř. znalecký posudek vypracovaný znalcem z oboru požární bezpečnosti, za účelem posouzení případných rizik spojených se zastavením předmětných výstupů, ústících do ulice [právnická osoba] a [Anonymizováno] , stanovisko [Anonymizováno]- z jakého důvodu a tyto uvede je stanovisko vypracované [Anonymizováno] v roce 2013 odlišné od stanoviska z roku 2021, publikace stavebně historický průzkum [Anonymizováno], půdorys I.a II., stavební plán 1. nadzemního podlaží z roku 1950, půdorys II. Nadzemního podlaží z roku 1966, nedatované fotografie z průběhu výstavby. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

18. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve shrnuje, že při výstavbě trasy [Anonymizováno] došlo ke stavebním zásahům do nemovitosti ve vlastnictví žalobce ([jméno FO]). Na základě provedeného dokazování soud nemá pochybnosti o tom, že se jednalo o legální stavbu, která byla zrealizována v souladu s tehdy (období roku 1970-1978) platnými právními předpisy.

19. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela unikátní stavbu podzemní komunikační trasy [Anonymizováno] v rámci které došlo právě k stavebnímu zásahu do [jméno FO], a to vesměs v podzemní části, byla nejprve řešena otázka, zda, a v jakém rozsahu, se jedná o stavbu [Anonymizováno], či pouze o úpravu [jméno FO], případně o samostatnou stavbu. Soud předesílá, že na základě provedených důkazů výkresové a fotografické dokumentace a závěrů znalce dospěl k závěru, že stavební úpravy tak, jak byly provedeny, tvoří funkční celek se stavbou [Anonymizováno], kdy jak uvedl znalec, funkčně i architektonicky/esteticky jsou tyto prostory provázány především s [Anonymizováno], s [jméno FO] podstatně méně. Stavební výsledek z hlediska stavebně technického, funkčního i architektonicko-tetického není provázán s [jméno FO] natolik, že stavebně technicky, dispozičně či funkčně navazuje na původní stavbu - vyjma přízemí (pasáže) budovy (tj...bez schodišť a eskalátorů, které patří již do prvního suterénu), které je architektonicky i funkčně na [Anonymizováno] nezávislé. Předmětné prostory jsou z hlediska nosných konstrukcí součástí stavby [jméno FO], ale vyjma přízemí budovy navazují všechny nenosné/pohledové konstrukce na [Anonymizováno] a to stavebně (konstrukcemi i architektonicky) i provozně.

20. K uvedenému závěru je dle názoru soudu na místě také zdůraznit historický důvod a účel realizace stavebních prací, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že se nejednalo o úpravu [jméno FO] pro účely jeho rekonstrukce, ale zcela jednoznačně o výstavbu funkčně a účelově spojenou se stavbou [Anonymizováno]. Tehdejší vlastník [jméno FO] byl s důvody, rozsahem a účelem prováděných stavebních prací seznámen a souhlasil s nimi. Jak z podstaty funkčního určení budované stavby, ale i výslovného závazku předchozího vlastníka [jméno FO] (vyjádřený v hospodářské smlouvě ze dne 21. 6. 1973 čl. 5: „[Anonymizováno] souhlasí, aby obchozí komunikace v loubí, jakož i výstupy z podchodu vybudované podle čl. 2 byly po skončení prací předány do správy, k tomu účelu oprávněných organizací a zavazuje se poskytnout v tomto směru svou součinnost.“.) vyplývá, že předchozí vlastník věděl a souhlasil s funkčním využitím nově budovaných částí pro účely provozu [Anonymizováno]. Nelze také přehlédnout, že původní vlastník v čl. 6 hospodářské smlouvy výslovně uvedl (a tedy předpokládal), že budou při realizaci výstavby „odtěženy“ části [jméno FO] a logicky nahrazeny novou výstavbou. Pro „odtěžené“ části bylo ve smlouvě sjednáno pravidlo: [Anonymizováno] má veškeré dispoziční právo s materiálem a zařízením vytěženým z objektu uvedeného v čl. 1 při provádění stavebních prací podle článku 2 a může jej na svůj účet i prodat.

21. A samozřejmě výslovný souhlas předchozího vlastníka v čl. 2 hospodářské smlouvy s použitím dotčených částí [jméno FO], vylučuje veškeré pochybnosti o tom, že stavební práce nebyly prováděny se souhlasem předchozího vlastníka, který znal účel stavby a její budoucí využití pro provoz Metra a souhlasil s ním.

22. Lapidárně řečeno, předchozí vlastník [jméno FO] nesouhlasil se stavebními úpravami [jméno FO] z důvodu rekonstrukce budovy [jméno FO], ale souhlasil s vybudováním vstupu do [Anonymizováno] v odstraněných částech (a případně s využitím) konstrukce Paláce [jméno FO]. Žádná z nově vybudovaných částí tak nevznikla s účelem plnit funkční požadavky [jméno FO], ale naopak plně sledovala zajištění provozu stavby [Anonymizováno].

23. Dle názoru soudu tak žalobou vymezené prostory jsou součástí stavby [Anonymizováno], a nikoliv [jméno FO], bezpochyby legálně zřízenou, a tedy není dána žalobní legitimace žalobce domáhat se vyklizení dotčených prostor.

24. Avšak i v případě kdyby soud odhlédl od právě uvedeného, má za prokázané, že předchozí vlastník Paláce [jméno FO] vyslovil souhlas (hospodářská smlouva ze dne 21. 6. 1973) s použitím dotčených částí [jméno FO] pro realizaci stavby (jak je výše popsána), a současně se zavázal předat je do správy k tomu účelu oprávněných organizací. Počínaje zahájením trvalého provozu v roce 1978 byla dotčená stavba užívána, bez toho, že by bylo předchozím vlastníkem jakkoliv zpochybňován důvod a způsob užívání. Teprve po změně vlastnické struktury, počínaje rokem 2011 (viz výše komunikace žalobce) začal žalobce zpochybňovat důvod a právní základ užívání dotčených prostor. Soud je tak přesvědčen, že k užívání předmětných prostor byl dá souhlas, a to časově neomezený, přičemž žalovaný předmětné prostory pokojně v dobré víře užíval nepřetržitě od roku 1978, vykonával jejich správu a údržbu. I z tohoto důvodu tak lze dospět k závěru, že žalovaný neužívá předmětné prostory bez právního důvodu a je není tedy dán právní základ pro uložení povinnosti tyto prostory vyklidit, jak s e žalobce domáhá žalobou.

25. Dle soudu je na místě také úvaha, pokud by neobstál výše uvedený závěr o součásti předmětných prostor stavby [Anonymizováno], vztahující se k otázce držby předmětných prostor (stavby) žalovaným, který po celou dobu existence stavby s ní nakládal jako s vlastní (rekonstrukce, údržba) a to se souhlasem původního vlastníka [jméno FO]. Žalovaný tak činil v dobré víře, že je vlastníkem předmětných prostor, a lze jej mít tedy za poctivého držitele, a to po dobu přesahující 20 let. Na uvedeném nemění ničeho sjednaná smlouva o smlouvě budoucí ze dne 29. 8. 1996, kdy vydržecí doba uplynula před sjednáním této smlouvy, jejíž obsah nebyl naplněn (jak vyplývá z LV).

26. Soud tak uzavírá, že neshledal naplnění předpokladů pro vyklizení předmětných prostor a žalobu tak ve výroku shora ad. I. zamítl.

27. O nároku na náhradu nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto, jak ve výroku II. uvedeno, když plně úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a podle ust. § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., když podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Zvláštním předpisem uvedeným v ust. § 151 odst. 3 věty první o.s.ř. je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. V návaznosti na rozhodovací praxi Ústavního soudu se i Nejvyšší soud opakovaně přiklonil k názoru, že u statutárních měst (mimo jiné výslovně též u hlavního města Prahy) lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srov. například rozhodnutí Ústavního soudu z 23. listopadu 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze 14. března 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, z

23. října 2013, sp. zn.

I. ÚS 2510/13, a z

20. června 2013, sp. zn.

III. ÚS 1510/13, a rozhodnutí Nejvyššího soudu z

26. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, z 10. června 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, ze 4. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, či ze 7. ledna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1151/2015). Jinak řečeno judikatura možnost přiznání práva na náhradu nákladů statutárnímu městu (státu) nevyloučila zcela, avšak omezila ji na případy, kdy je tohoto zastoupení „prokazatelně“ třeba, a to např. proto, že jde o případ mimořádně složitý či mimo běžnou agendu, kterou statutární město (jeho právní oddělení) běžně či opakovaně vyřizuje. Z rozhodovací praxe Ústavního soudu se totiž dále podává, že zaměstnávají-li dotčené subjekty zaměstnance s vysokoškolským právním vzděláním, lze rozumně očekávat, že budou schopni řešit právní záležitosti týkající se jejich činnosti, třebaže nepůjde o standardní agendu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Závěry o neúčelnosti nákladů na zastoupení statutárního města advokátem si současně nikterak neprotiřečí se zásadou úspěchu ve věci, jakožto výchozím kritériem rozhodování o nákladech civilního sporného řízení (akcentovaným v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. I. ÚS 1085/13), neboť nesměřují k odlišnému vymezení účastníka, jemuž mají být nahrazeny, ale toliko odpovídají na otázku, jaké výdaje kompenzovat (respektive nekompenzovat) coby účelně vynaložené a které nikoli (srovnej příkladmo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4914/2017). V rozhodované věci soud konstatuje, že spor na vyklizení nemovitosti nepředstavuje spor mimořádně složitý, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že žalovaný vede několik obdobných sporů v souvislosti se stavbou Metra. Žalovanému bylo přiznáno 16 paušálních náhrad á 300,- Kč tj. 4.800,- Kč (vyjádření k žalobě ze dne 15. 12. 2020, jednání 4. 5. 2021, vyjádření 3. 6. 2021, vyjádření 26. 7. 2021, vyjádření 28. 7. 2021, vyjádření 16. 2. 2022, jednání 25. 2. 2022, vyjádření z 13. 4. 2022, vyjádření 5. 10. 2022, jednání 7. 10. 2022, vyjádření 3. 11. 2022, jednání 31. 1. 2023, vyjádření 24. 10. 2023, jednání 15. 3. 2024, jednání 12. 4. 2024, účast na vyhlášení rozsudku) a dále složená záloha ve výši 30.000,- Kč. Celkem tak žalovanému vznikly náklady ve výši 34.800,- Kč.

28. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byl vypracován znalecký posudek č. [Anonymizováno], za který bylo znalci přiznáno usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] znalečné v celkové výši 43.027,60 Kč a usnesením ze dne [datum] v celkové výši 3.678,60 Kč. NA tyto náklady byla započtena záloha složená žalovaným ve výši 30.000,- Kč, tedy celkem vznikly státu náklady ve výši 46 706,20 Kč po odečtení zálohy 16.706,20 Kč.

Poučení