65 C 240/2022 - 229

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený opatrovníkem [Jméno opatrovníka] sídlem [Adresa opatrovníka] o vyklizení takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. [hodnota] umístěný ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] o výměře 184,60 m2 stavby (jiné stavby) číslo popisné [Anonymizováno], která je součástí pozemku parcela číslo [hodnota], nemovité věci, vše zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 40.596,- Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Opatrovníkovi [Jméno opatrovníka] soud přiznává odměnu za zastupování žalovaného ve výši 24.684,-Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá vyklizení níže specifikované nemovitosti. K žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem nemovité věci – pozemku parcela číslo [hodnota], jehož součástí je stavba číslo popisné [Anonymizováno], vše zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. Společnost [Jméno žalobce]. vznikla splynutím těchto společností: [právnická osoba], IČ [IČO], sídlo [adresa], a [právnická osoba], IČ [IČO], sídlo [adresa]. Na nástupnickou společnost [Jméno žalobce]. přešlo jmění výše uvedených zanikajících společností. Žalovaný užívá byt č. [hodnota] umístěný ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] o výměře 184,60 m2 ve výše specifikované nemovitosti. Žalovaný užívá byt na základě nájemní smlouvy [Anonymizováno] ze dne 1.3.1993 uzavřené mezi společností [právnická osoba]. jakožto pronajímatelem a panem [jméno FO] jakožto nájemcem, když současně s panem [jméno FO] byt obývala paní [jméno FO], která ukončila užívání předmětného bytu na základě oznámení ze dne 7. 5. 2007 s tím, že žalovaný jakožto řádně přihlášená osoba užívá tento byt.

2. Faktické užívání bytu na základě výše uvedené nájemní smlouvy žalovaný mimo jiné potvrdil, když skládal nájemné do soudní úschovy v období od 2007 do 05/2009, když vydání soudních úschov žalobci bylo předmětem soudních sporů vedených u Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka]. V článku II. odst. 3 této nájemní smlouvy je sjednána splatnost úhrady nájemného a služeb vždy do 5. dne následujícího měsíce. Nájemné bylo žalobcem každoročně navýšeno o míru inflace na základě oznámení o navýšení nájemného 2008 a 2012 a další. Žalovaný nehradí nájemné a úhrady za služby od 30.9.2009 do současnosti, když na nájemném a službách žalobce eviduje dluh v částce 4.397.514,92 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky na základě předžalobní upomínky odeslané žalovanému dne 17.5.2022, žalovaný na ni nijak nereagoval. Žalobce přistoupil k podání výpovědi nájmu bytu pronajímatelem s výpovědní dobou odeslanou dne 25.5.2022, kterou si žalovaný převzal dne 9. 6. 2022. Výpovědní doba uplynula [Datum narození opatrovníka], když žalovaný byt žalobci nepředal, z bytu se nevystěhoval. Žalovaný s žalobcem nijak nekomunikuje.

3. Žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka k žalobě uvedl, že ke své škodě ignoroval výpověď nájmu od žalobce, protože tvrdí, že není vlastníkem předmětného domu, ve kterém obývá byt. Dle žalovaného neplatný právní akt žalovaného k ničemu nezavazuje a může ho ignorovat. Žalobu ve smyslu § 2290 OZ nepodával, protože měl za to, že jde o zjevně neplatné jednání, když mu výpověď adresovala společnost, která nebyla vlastníkem předmětu nájmu, své vlastnické právo nijak neprokazovala. Z tohoto důvodu neměl žalovaný důvodné se domnívat, že je třeba jakkoli na dokument (výpověď) reagovat.

4. Žalovaný dále uvedl, že lékařských zpráv, vyplývá, že žalovaný sice není omezen ve svéprávnosti, ale jeho zdravotní handicap, který není jen přechodný, mu znemožňuje účinně vykonávat svá práva a plnit své povinnosti. Ve světle této nově zjištěné velmi závažné duševní poruše žalovaného, by vyhovění žalobě na vyklizení bylo zcela v rozporu s dobrými mravy. V dané věci je zřejmé, že pro své zdravotní problémy si žalovaný není schopen bez asistence zajistit alternativní bydlení a vyklizením by hrozilo bezprostřední riziko bezdomovectví, sociálního vyloučení a zhoršení jeho zdravotního stavu. Takový zásah by byl nepřiměřeně tvrdý a neslučitelný s požadavkem lidské důstojnosti a ochranou života a zdraví člověka, který je jedním ze základních hodnotových východisek občanského práva. Dále je třeba přihlédnout k tomu, zda se žalobce pokusil nalézt přiměřené řešení situace – například kontaktovat příslušné orgány sociální péče, případně navrhnout splátkový kalendář nebo jiný způsob řešení údajného dluhu žalovaného na nájemném a službách spojených s užíváním nemovitosti. Pokud tak neučinil, a rovnou uplatnil žalobu na vyklizení, je to další okolnost, která svědčí o tom, že vyhovění žalobě by bylo nepřiměřeně tvrdé. Žalovaný proto prostřednictvím svého opatrovníka apeluje na soud, aby aplikoval princip proporcionality: ochrana majetkového práva pronajímatele nesmí být prosazována způsobem, který povede k těžkému zásahu do základních práv nájemce, zejména práva na ochranu zdraví.

5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o.s.ř. má soud za prokázané, že dne 1. 3. 1993 byla sepsána nájemní smlouva (dále jen: „Nájemní smlouva“) mezi společností [právnická osoba]. (v postavení pronajímatele) a [jméno FO], nar. [datum] (v postavení nájemce), kterou pronajímatel přenechal k užívání nájemci byt ve [Anonymizováno]. patře domu na adrese [adresa] (dále jen: „Byt“). Výše nájemného a záloh na služby byla stanovena dle výměru nájemného a záloh. (viz důkaz nájemní smlouva ze dne 1. 3. 1993, výměr nájemného a záloh na služby ze dne 15. 4. 1994, evidenční list)

6. Soud má za prokázané, že žalovanému bylo v průběhu trvání nájemného vztahu k Bytu oznamováno zvýšení nájemného. (K tomu soud poznamenává, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] skutečnost, že žalovanému bylo oznámeno jednostranné navýšení nájemného až na částku 26 866 Kč měsíčně, učinil žalovaný nespornou). (viz důkaz oznámení o jednostranném zvýšení nájemného 2008 a 2011, rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2023 č.j. [spisová značka], protokol sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 5. 2023, protokol sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2023, protokol sp. zn. [spisová značka] ze dne 17. 8. 2023)

7. Soud má dále za prokázané, že prohlášením ze dne 7. 5. 2007 [jméno FO] sdělila, že ke dni 31. 5. 2007 se z bytu nastálo stěhuje a je v něm přihlášen žalovaný. (viz důkaz prohlášení [jméno FO] - ukončení mého vztahu k bytu v [adresa] ze dne 7. 5. 2007)

8. Mezi účastníky byl učiněn nesporným přechod a posloupnost přechodu nájmu bytu s tím, že nájem k Bytu přešel na žalobce. (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků)

9. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému dne 17. 5. 2022 předžalobní výzvu, ve které vyzývá žalobce k úhradě dluhu na nájemném a službách ve výši 4.397.514,92 Kč za období od 30. 9. 2009. (viz důkaz předžalobní upomínka ze dne 17. 5. 2022, podací lístek 17. 5. 2022)

10. Soud má dále za prokázané, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2023 č.j. [spisová značka] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 315 943,57 Kč s příslušenstvím, kdy z odůvodnění se podává: „Mezi účastníky ostatně ani nebylo sporu o tom, že žalovaný i v období let 2019 – 2022 byt na adrese [adresa] užíval. Ke dni 30. 9. 2022 nájemní vztah zanikl výpovědí nájmu ze strany žalobkyně (ust. §§ 2288 odst. 1 písm. a), 2286 odst. 1 o. z.). Počínaje dnem 1. 10. 2022 žalovaný byt užíval bez právního důvodu, přičemž žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, že by byt po zániku užívacího práva vyklidil a předal. Je tak povinností žalovaného zaplatit nájemné za dobu trvání nájemního vztahu, které bylo splatné vždy k 5. následujícího měsíce. Žalobkyně učinila předmětem žaloby požadavek na zaplacení nájemného za období května roku 2019 do skončení nájemního vztahu v září roku 2022, tj. 41 x 26 866 Kč. Je tak povinností žalovaného zaplatit na nájemném částku 1 101 506 Kč. Jelikož žalovaný byt užíval i po skončení nájmu, bez spravedlivého důvodu se obohacoval (v souvislosti s užíváním bytu ušetřil, co by jinak vynaložil), a je tak jeho povinností bezdůvodného obohacení za užívání bytu v období od října do prosince roku 2022 vydat. Výše bezdůvodného obohacení činí 80 598 Kč (3 x 26 866 Kč), s ohledem na to, že obvyklá cena za užívání bytu činila 26 866 Kč měsíčně.“. (viz důkaz rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2023 č.j. [spisová značka])

11. Z listiny označené „Výpověď nájmu bytu pronajímatelem s výpovědní dobou“, se podává, že žalobce podal žalovanému výpověď z nájmu k Bytu s tříměsíční výpovědní dobou. Dále žalovanému sdělil: „Faktické užívání bytu jste mimo jiné potvrdil, když jste skládal nájemné do soudní úschovy v období od 2007 do 05/2009, když vydání soudních úschov mému klientovi bylo předmětem soudních sporů vedených u Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka]. Z těchto soudních sporů, je Vám tedy znáno vlastnické právo mého klienta k výše specifikované nemovitosti. Uvedený závazek nebyl a není z Vaší strany plněn, a to ode dne 30.9.2009 do současnosti, když na nájemném a službách náš klient jakožto pronajímatel eviduje dluh v částce 4.397.514,92 Kč. Podrobný přehled neuhrazeného nájmu a služeb byl připojen v tabulkách, které byly přiloženy k předžalobní upomínce ze dne 17.5.2022 odeslané k Vašim rukám téhož dne (dále jen „předžalobní upomínka“), a které opakovaně přikládáme. V předžalobní upomínce jste byl vyzván k úhradě výše specifikovaného dluhu na nájemném a službách za užívání předmětného bytu. Předžalobní upomínku jste ponechal bez jakékoliv odezvy a dluh na nájemném a službách pronajímateli neuhradil. V předžalobní upomínce jste byl rovněž upozorněn, že v případě marného uplynutí lhůty k plnění, Vám může být ze strany mého klienta jakožto pronajímatele dána výpověď z nájmu bytu.“ Součástí této listiny bylo i poučení o možnosti vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout do 2 měsíců ode dne doručení výpovědi, aby soud přezkoumal její oprávněnost. Doručení této listiny žalovanému vyplývá z podacího lístku ze dne 25. 5. 2022 a z oznámení o výsledku reklamace č. [hodnota], ze kterého se podává, že žalovaný výpověď převzal osobně dne 9. 6. 2022. (viz důkaz výpověď ze dne 25. 5. 2022, podací lístek ze dne 25. 5. 2022, potvrzení o převzetí ze dne 9. 6. 2022)

12. Podle výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni 5. 1. 2022, LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], bylo v katastru nemovitostí k uvedenému dni zapsáno ve prospěch žalobce vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, jejíž součástí je i Byt. (list vlastnictví č. [hodnota] obec [adresa], k.ú. [adresa] ke dni 5. 1. 2022)

13. Soud má dále za prokázané, že dne 6. 12. 1994 sepsala [tituly před jménem] [jméno FO], notářka v Praze, notářský zápis [Anonymizováno], jehož obsahem bylo prohlášení o rozhodnutí společnosti [právnická osoba]., coby zakladatele společnosti [právnická osoba] a.s., o založení této společnosti. Zakladatel byl podle plné moci ze dne 6. 12. 1994 zastoupen [jméno FO], a to ke všem právním úkonům spojeným se založením a vznikem dceřinné společnosti [právnická osoba] a.s. Zakladatel schválil stanovy zakládané společnosti, jakož i výši nepeněžitých vkladů tvořících základní jmění zakládané společnosti. Podle zápisu z jednání mimořádné valné hromady společnosti [právnická osoba]. konané dne 20. 10. 1994 valná hromada schválila založení dceřinné akciové společnosti, jejímž jediným zakladatelem bude [právnická osoba]. který do zakládané akciové společnosti vloží nemovitý majetek, a to mj. budovu na [adresa], na adrese [adresa], s pozemky. Zápisem z jednání mimořádné valné hromady [právnická osoba]., konané dne 20.10.1994, bylo v řízení prokázáno, že valná hromada schválila založení dceřiné akciové společnosti, do jejíhož základního jmění vložila nemovitosti v [adresa] s pozemky. (viz důkaz notářský zápis [Anonymizováno], zápis z valné hromady ze dne 20. 10. 1994)

14. Soud má dále za prokázané, že dne 2. 2. 1995 byl sepsán notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v [adresa], [Anonymizováno], podle něhož [jméno FO] učinil prohlášení o změně rozhodnutí zakladatele týkající se obchodního jména zakládané společnosti, a to ze „[právnická osoba].“ na „[Anonymizováno]“. V textu notářského zápisu je výslovně uvedeno, že se mění rozhodnutí učiněné notářským zápisem ze dne 6. 12. 1994, s připojením jeho specifikace „[Anonymizováno]“. (viz důkaz notářský zápis [Anonymizováno])

15. Soud má dále za prokázané, že dne 22. 12. 2020 byl sepsán notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v [Anonymizováno], [Anonymizováno] dle kterého společnost [právnická osoba], IČO [IČO], jako jediný společník společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] vydala v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba] rozhodnutí o schválení přeměny společností [právnická osoba] a [právnická osoba] jako zanikajících společností, uskutečněné fúzí splynutím, kterou dochází k zániku zanikajících společností a přechodu jejich jmění na vzniklou nástupnickou společnost, tj. žalobce. (viz důkaz notářský zápis [Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2020)

16. Z prohlášení zakladatele ze dne 22. 3. 1995 se podává, že společnost [právnická osoba]. vložila při založení společnosti [Anonymizováno]. do jejího základního jmění „nemovitosti s pozemky“, a to vč. nemovitostí nacházejících se v Praze, v k.ú. [adresa], zapsané na [hodnota] – v lokalitě [adresa], výslovně bylo odkazováno na pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha, v celkové hodnotě 5 177 900 Kč. Dohodou ze dne 31. 3. 1995 [právnická osoba]. a [Anonymizováno] ujednaly práva a povinnosti při předání a převzetí majetku – nemovitých věcí, které [právnická osoba]. při založení společnosti [Anonymizováno]. vložila jako nepeněžité vklady do jejího základního jmění. [právnická osoba]. byla zastoupena při sjednání dohody generálním ředitelem [tituly před jménem] [jméno FO], společnost [Anonymizováno] byla zastoupena při sjednání dohody zplnomocněným [tituly před jménem] [jméno FO]. (viz důkaz prohlášení zakladatele o nepeněžitém vkladu do základního kapitálu akciové společnosti [Anonymizováno] ze dne 22. 3. 1995)

17. Notářským zápisem ze dne 3. 9. 2007 bylo v řízení prokázáno, že byla uzavřena smlouva a projekt o rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti [právnická osoba]. a že byl návrh na založení nástupnické organizace [právnická osoba], na kterou přecházejí mimo jiné budovy [Anonymizováno] na parcele [Anonymizováno] na parcele [Anonymizováno]. (viz důkaz notářský zápis [Anonymizováno] ze dne 3. 9. 2007)

18. Výpisem z obchodního rejstříku bylo v řízení prokázáno, že dne 21. 2. 1995 byla zapsána společnost [Anonymizováno], IČ: [IČO], společnost byla vymazána dne 1. 9. 2003 v důsledku zrušení bez likvidace fúzí splynutím se společností [Anonymizováno]., IČ:[IČO]. Dne 1. 9. 2003 byla zapsána společnost [Anonymizováno]., IČ: [IČO], která byla vymazána dne 1. 2. 2006, neboť zanikla sloučením se zanikajícími společnostmi a s nástupnickou společností [Anonymizováno]., která převzala jmění všech zanikajících společností. Dne 8. 7. 2004 byla do OR zapsána společnost [Anonymizováno]., která změnila název na [právnická osoba]., změna byla zapsána dne 1. 2. 2006, na společnost [Anonymizováno]. přešlo v důsledku fúze sloučením zanikajících společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a dále tam uvedených jmění zanikajících společnost, obchodní společnost [právnická osoba]. zanikla bez likvidace rozdělením se založením nových nástupnických společností, mimo jiné [právnická osoba]. Výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO] bylo v řízení prokázáno, že byla zapsána do OR dne 1. 10. 2007, dále že vznikla rozdělením společnosti [právnická osoba]., která zanikla bez likvidace rozdělením se založením nových nástupnických společností. Výpisem z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] IČ: [IČO] vznikla splynutím fúzí se společností [Anonymizováno], IČ: [IČO] a společností [Anonymizováno] IČ: [IČO]. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno] nebyl ke dni 31. 3. 1995 [tituly před jménem] [jméno FO] zapsán v obchodním rejstříku jako člen statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno] nebyl ke dni 31. 3. 1995 [tituly před jménem] [jméno FO] zapsán v obchodním rejstříku jako člen statutárního orgánu společnosti C-majetkový fond a.s.. Skutečnost, že na žalobce, který vznikl a byl zapsán do obchodního rejstříku dne 1. 1. 2021, přešlo jmění zaniklé společnosti [právnická osoba], je zřejmá i ze zápisu v obchodním rejstříku, jak se podává z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno]. (viz důkaz úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce, výpis z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze oddíl B vložka [Anonymizováno], výpis z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze oddíl B vložka [Anonymizováno], výpis z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze oddíl B vložka 10574, výpis z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze oddíl C vložka [Anonymizováno])

19. K otázce vlastnictví předmětné nemovitosti (resp. Bytu) se vztahují i četná rozhodnutí s relevancí k aktivní žalobní legitimaci žalobce, ale také k vědomí žalovaného o vlastnickém právu žalobce k Bytu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 ve věci sp. zn. [spisová značka], v řízení o dovolání společnosti [právnická osoba]. byl učiněn závěr o tom, že prohlášení [právnická osoba]. ze dne 22. 3. 1995 o nepeněžitém vkladu do základního jmění jí založené společnosti [Anonymizováno] je určitým a platným právním úkonem a že budova č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [hodnota], k.ú. [adresa] se na jeho základě stala vlastnictvím právní předchůdkyně žalobce. Otázkou vlastnického práva se dále zabýval Nejvyšší soud, který v usnesení ze dne 27. 11. 2013 pod č.j. [spisová značka], týkajícího se soudního řízení o nahrazení souhlasu s vydáním soudní úschovy za užívání bytu v nemovitosti [Anonymizováno] uzavřel: „…..závěr odvolacího soudu, že žalobce (společnost [právnická osoba]) je vlastníkem budovy č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], se kterým dovolatel (zde společnost [právnická osoba].) nesouhlasí, odpovídá dosavadní judikatuře dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012 sp.zn. 21 Cdo 2430/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp.zn. 21 Cdo 2417/2012)….“ . Usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto ve věci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním soudní úschovy o dovolání společnosti [právnická osoba].. Nejvyšší soud ČR uvedl, že: „…rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu, že žalobce (společnost [právnická osoba]) je vlastníkem budovy č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], se kterým dovolatel nesouhlasí, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. [spisová značka]) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.“. Dále pak také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 23. 9. 2013, č.j. [spisová značka] zamítl určovací žalobu, když dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodnutí společnosti [právnická osoba]. vlastnické právo ke stavbě nesvědčilo. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2014 č.j. [spisová značka]. Městský soud v Praze dospěl k závěrům o tom, že došlo k založení společnosti [právnická osoba] a.s., jež se následně přejmenovala, že do této společnosti byl vložen nepeněžitý vklad, a to včetně budovy č.p. [Anonymizováno], Městský soud v Praze odkazoval i na řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy, jak se podává z rozsudku ze dne 5. 11. 2014, č.j. [spisová značka], přičemž účastníkem odkazovaného řízení byl i žalovaný. Žalovaný byl také účastníkem řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka], i tam soud nalézací i odvolací dospěly k závěru o tom, že se právní předchůdkyně žalobce stala vlastníkem budovy č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa]. (viz důkaz např. rozsudek Městského soudu v Praze [Anonymizováno], Rozsudek VS [spisová značka], usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka])

20. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: dohoda o předání nemovitostí ze dne 31. 3. 1995, návrh na zápis do obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] a.s. dne 17. 1. 1995 u Okresního soudu [adresa] včetně doplnění o přílohy dne 24. 1. 1995, změna návrhu na zápis v obchodním rejstříku ze dne 2.2.1995 podaná dne 13. 2. 1995, kopie části Smlouvy o projektu o rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti [právnická osoba]., str. 27 až 30, str. 143 až 152, list vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa], k.ú. [adresa] ke dni 13.5.2019, usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17.10.1994 vedené pod [Anonymizováno], usnesení Okresního soudu [adresa] - město ze dne 21. 2. 1995 č.j. [Anonymizováno], usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2000 č.j. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. [spisová značka], rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka], rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č.j. [spisová značka], rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č.j. [spisová značka], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 2001 č.j. [spisová značka], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2010 č.j. [spisová značka].

21. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: soudním spisem Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka], soudním spisem Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka], soudním spisem Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [spisová značka], spisem [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], zn. [Anonymizováno] a [adresa], zn. Z-[č. účtu], protokolem o předání nemovitostí - klíčů ze dne 31. 1. 2006. Podle § 2225 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o.z.“) při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2293 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele. Podle § 3074 o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Ustanovení § 2249 odst. 1 se nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného; ustanovení § 2249 odst. 3 se použije obdobně.

22. Při posouzení oprávněnosti žaloby soud rekapituluje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem a žalovaným existoval nájemní vztah k Bytu, a to na základě uzavřené Nájemní smlouvy mezi právními předchůdci žalovaného a žalobce. [[jméno FO], prarodiči žalovaného, bylo nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 1993 založeno užívací právo k Bytu a vznikl společný nájem Bytu manželi [jméno FO] a [jméno FO] (ust. § 703 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 1. 3. 1993). Po úmrtí nájemce [jméno FO] (dne 13. 3. 2005) se stala jediným nájemcem [jméno FO] (ust. § 707 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Ta v roce 2007 byt trvale opustila, žalovaný v bytě setrval a stal se nájemcem (ust. §§ 708, 706 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník)]

23. Jak bylo výše konstatováno, žalovaný užíval (a nadále užívá) předmětný Byt, ačkoliv nehradil nájemné a úhrady za služby. Mezi účastníky ostatně ani nebylo sporu o tom, že žalovaný i v období let 2019–2022 Byt užíval. (Jak vyplynulo z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2023 č.j. [spisová značka], je žalovaný povinen zaplatit žalobci na nájemném a službách částku ve výši 1.315.943,57 Kč s příslušenstvím). Podle § 2291 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

24. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za nájemné a službách výzvou ze dne 17. 5. 2022. Vzhledem k absenci reakce žalobce přistoupil k podání písemné výpovědi nájmu Bytu (ust. §§ 2288 odst. 1 písm. a), 2286 odst. 1 o. z.), pronajímatelem odeslanou dne 25. 5. 2022, kterou si žalovaný osobně převzal dne 9. 6. 2022. Ve výpovědi byl žalovanému sdělen důvod výpovědi a současně byl poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpovědní doba uplynula [Datum narození opatrovníka], když žalovaný byt žalobci nepředal, z bytu se nevystěhoval. Jak výslovně uvedl žalovaný, a mezi účastníky nebylo sporu, žalovaný i přes poučení vůči podané výpovědi neuplatnil námitky a nenapadl jí žalobou (§ 2290 o.z.). Z výše uvedeného tak lze uzavřít, že od 1. 10. 2022 žalovaný užívá Byt bez právního důvodu a s odkazem zejména na ustanovení § 2292 o.z., byl povinen Byt žalobci předat, což neučinil.

25. Soud s ohledem na námitku žalovaného ohledně absence aktivní žalobní legitimace v prvé řadě zdůrazňuje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl dle výpisu z katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětné nemovitosti (resp. Bytu) ke dni podání výpovědi, přičemž je třeba připomenout, že pro zápis do katastru nemovitostí platí domněnka správnosti a úplnosti údajů veřejného seznamu (§ 980 odst. 2 o. z.). Je ovšem také nutné nepominout, že princip materiální publicity nepůsobí absolutně. Platí zde vyvratitelná právní domněnka, generující možnost namítat nesoulad skutečného stavu se zápisem v katastru nemovitostí, takový nesoulad prokázat, a vyvrácením této domněnky se svého práva navzdory zápisu v katastru nemovitostí domoci. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že otázkou vlastnictví předmětné nemovitosti (Bytu) se opakovaně zabývala výše uvedená soudní rozhodnutí (na která soud pro stručnost odkazuje), z nichž je podpořen závěr o správnosti zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, korespondující s dalšími provedenými důkazy, a to zejména výpisy z obchodního rejstříku a zápisy katastru nemovitostí (Jak bylo opakovaně konstatováno, společnost [právnická osoba]. jako zakladatelka společnosti [Anonymizováno]. vložila do základního jmění zakládané společnosti jako nepeněžitý vklad také budovu, ve které se nachází Byt. Vlastnické právo k Bytu prospívalo právní předchůdkyni žalobce - společnosti [právnická osoba], a následně žalobci, vstupující dnem svého vzniku - 1. 1. 2021, do právního postavení vlastníka, dle ust. § 62 zák. č. 125/2008 Sb.). Je třeba připomenout, že žalobce neuvedl žádná relevantní tvrzení, která by zpochybňovala správnost zápisu vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti. Soud tak uzavírá, že žalobce je jako vlastník subjektem, kterému prospívalo právo podat výpověď z nájmu k Bytu a současně je aktivně legitimován k uplatnění žaloby na vyklizení. Ohledně povědomí žalovaného o vlastnickém právu Bytu je třeba poukázat na účast žalovaného v dalších řízeních, jejichž byl účastníkem (např. řízení o vydání úschovy vedené Obvodním soudem pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), ale především na učiněný zápis v katastru nemovitostí, který je, jak již bylo zdůrazněno, ovládán principem materiální publicity. Soud tak konstatuje, že žalovaný měl a mohl vědět nejpozději k okamžiku podání výpovědi, že vlastníkem Bytu je žalobce.

26. S ohledem na uvedené tak soud uzavírá, že žalobce jako vlastník je oprávněn domáhat se po žalovaném vyklizení Bytu vzhledem k tomu, že nájemní vztah skončil uplynutím výpovědní lhůty dne [Datum narození opatrovníka] a žalovaný od 1. 10. 2022 Byt užívá bez právního důvodu.

27. Soud se dále zabýval otázkou, zda výkon práva-v posuzovaném případě vyklizením Bytu- není v rozporu s dobrými mravy. Ohledně korektivu dobrých mravů podle § 8 resp. § 2 odst. 3 o.z. je třeba odkázat zejména na závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. října 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněného pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obecné pravidlo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmíbýt v rozporu s dobrými mravy se vztahuje na výkon veškerých „soukromých“ práv a není důvod pro to, aby z něj byl vyčleněn určitý druh vlastnických žalob. Skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na bytovou náhradu, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Přitom zamítnutí žaloby na vyklizení bytu na základě aplikace má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se odložené či podmíněné vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým.

28. Pro zjištění, zda uložení povinnosti žalovanému vyklidit Byt je v rozporu s dobrými mravy, soud na prvním místě uvádí, že v řízení vyplynulo, dle sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 9. 2024 (které bylo vyžádáno v rámci řízení a žádosti o ustanovení opatrovníka), že žalovaný je léčený s diagnózou těžké poruchy osobnosti s výraznou desorganizací, kdy tato porucha ovlivňuje jeho schopnost vnímat plynutí času, dodržování lhůt a schopnost samostatně jednat před soudem. Tento názor byl doplněn sdělením [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 29. 10. 2024, podle kterého žalovaný sice má schopnost vnímání plynutí času, dodržování lhůt a schopnost samostatně jednat, nicméně občas dojde ke zhoršení zdravotního stavu. Další významné okolnosti mající vliv na hodnocení ochrany dobrých mravů při uložení povinnosti vyklidit Byt žalovanému, nebyly shledány, ani žalovaným tvrzeny. Oproti uvedeným omezením žalovaného v důsledku zhoršeného zdravotního stavu je však na místě zdůraznit, že žalovaný dlouhodobě a zcela svévolně nehradil nájemné a úhrady za služby za užívání Bytu, a to již za trvání nájmu, kdy výše tohoto dluhu dosáhla řádově milióny Kč (viz výzva ze dne 17. 5. 2022). O této skutečnosti svědčí již opakovaně zmiňovaný pravomocný rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka], kterým byla žalovanému uložena povinnost uhradit na dlužném nájemném a úhradách za služby a bezdůvodném obohacení částku ve výši 1.315.943,57 Kč s příslušenstvím. Soud připomíná, že žalovaný ani po skončení nájmu ničeho žalobci nehradil, čímž se opakovaně bezdůvodně obohacuje, a to počínaje 1. 10. 2022. Dále je třeba zdůraznit, že žalovaný ničeho nenamítal proti doručené výpovědi a nevyužil práva napadnout výpověď žalobou u soudu, ačkoliv byl o této možnosti výslovně ve výpovědi poučen. Žalovaný o skončení nájmu k Bytu prokazatelně věděl, a měl dostatečný časový prostor k úpravě svých bytových poměrů, např. možnost zajistit si náhradní/jiné bydlení, požádat žalobce o součinnost, případně iniciovat jednání ohledně způsobu a termínu předání Bytu. Soud akcentuje, že žalovaný svým vědomím přístupem fakticky získal období bezprávního užívání Bytu trvajícího více než 2,5 roku, kdy současně nehradí za omezení vlastnického práva žalobci ničeho. [(Pokud by soud vycházel z výše bezdůvodného obohacení odpovídající výši nájmu 26.886,- Kč (tj. bez úhrad služeb), pak se žalovaný za bezprávní užívání Bytu bezdůvodně obohatil o dalších více než 800 tis. Kč.) ] Dle názoru soudu uvedená omezení žalovaného v oblasti zdravotního stavu (kdy z písemných podání žalobce v tomto a jiných řízeních je patrné, že žalobce se alespoň v základní úrovni orientuje v problematice práv a povinností) nejsou takového charakteru, aby při posouzení všech okolností posuzovaného věci bylo možné usuzovat na výkon práva v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu shora ve výroku ad. I. vyhověl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40.596,- Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2000,- Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000,- Kč (do 31. 12. 2024) a 30.000,- Kč (od 1. 1. 2025) sestávající z částky 1.500,-Kč za každý z 11 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva-výpověď, podání žaloby, vyjádření ze dne 21. 3. 2023, 2. 3. 2023, 6. 9. 2023, jednání 28. 11. 2023, jednání 27. 6. 2024, vyjádření ze dne 5. 4. 2023, vyjádření ze dne 13. 2. 2024, vyjádření ze dne 6. 6. 2024), dále 750,- Kč za 2 úkony právní služby (sdělení 9. 2. 2023, jednání 26. 9. 2023), dále z částky 2.300,- Kč za každý ze 3 úkonů (účast na jednání dne 14. 2. 2025, 22. 7. 2025, 1. 8. 2025) a částky 1150,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření ze dne 16. 4. 2025), dále 13 x režijní paušál po 300,-Kč a 4x režijní paušál po 450,- Kč. Součástí nákladů řízení je i daň z přidané hodnoty v zákonné výši.

30. Soud ve výroku shora ad. III. přiznal opatrovníkovi [Jméno opatrovníka] ustanovené z řad advokátů usnesením ze dne 12. 3. 2025 č.j. [spisová značka] žalovanému, odměnu ve výši 24.684,- Kč, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Výše odměny je stanovena z tarifní hodnoty ve výši 30.000,- Kč sestávající z částky 1.500,-Kč za každý ze 7 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, nahlížení do spisu, porada s klientem 22. 7. 2025, vyjádření ze dne 9. 4. 2025, vyjádření ze dne 29. 7. 2025, účast na jednání před soudem dne 22. 7. 2022, účast na jednání dne 1. 8. 2025), dále 7x režijní paušál po 450,- Kč, náhrada dle § 14 odst. 2 první věty a.t. ve výši 1 150 Kč za čas promeškaný v důsledku odročení ústního jednání nařízeného na 24. 6. 2025, které bylo opatrovníku oznámeno den předem, tj. 23. 6. 2025. Součástí nákladů řízení je i daň z přidané hodnoty v zákonné výši.

Poučení