65 C 262/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka České republiky - Ministerstva dopravy ČR, [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o splnění povinnosti z nájemní smlouvy takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost s žalobcem uzavřít dodatek ke smlouvě o nájmu pozemku č. [rok] [číslo] ze dne 7. 4. 2010 ve znění dodatku č. 1 ze dne 31. 8. 2010 a dodatku č. 2 ze dne 8. 4. 2015, na základě kterého bude sjednána doba nájmu pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (vše ostatní plocha-ostatní komunikace), v k. ú. [část obce] na 5 let ode dne uzavření dodatku, a to do 3 dnů od právní moci od uzavření rozsudku in eventum pro případ, že by žalovaný nebyl z objektivních, či zákonných důvodů schopen uzavřít nájemní smlouvu na dalších 5 let, navrhuje žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu škody, spočívající v ušlém zisku, jehož výše bude stanovena na základě znaleckého posudku, vypracovaného soudním znalcem a zároveň žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.400 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému spočívající v uzavření dodatku ke smlouvě o nájmu pozemku č. [rok] [číslo] ze dne 7. 4. 2010 a in eventum, aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu škody, spočívající v ušlém zisku.

2. Žalobce k žalobě uvedl, že mezi žalobcem, jako nájemcem, a žalovaným, jako pronajímatelem, byla dne 7. 4. 2010 uzavřena Smlouva o nájmu pozemků, na základě které byly žalobci přenechány do užívání pozemky parc.č [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] aby je žalobce po sjednanou dobu a za sjednaných podmínek užíval jako veřejné parkoviště.

3. Dodatkem č. 2 ze dne 8. 4. 2015 ke Smlouvě o nájmu pozemků byly konkretizovány části pronajatých pozemků a zároveň článkem V. upravena doba trvání nájmu pozemků, a to tak, že pronajímatel přenechal nájemci pozemky do užívání na dobu 10 let od zahájení provozu veřejného parkoviště s tím, že smlouva může být jedenkrát o pět let prodlužena (opce). Podmínkou prodloužením doby trvání nájmu dle smlouvy byl souhlas [anonymizována tři slova] [obec a číslo], která bez vážného důvodu nesměla tento souhlas odepřít.

4. Žalobce doručil dne 7. 1. 2020 žádost o prodloužení smlouvy o nájmu pozemků o dalších 5 let. [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] svým usnesením ze dne 17. 3. 2020 vyslovila nesouhlas s prodloužením doby nájmu o 5 let, kdy jako vážný důvod uvedla žádost [stát. instituce] o rozšíření bezpečnostního perimetru pro zajištění bezpečnosti ústředního orgánu státní správy.

5. Žalobce se s předmětným usnesením [anonymizována tři slova] ze dne 17. 3. 2020, resp. vyslovením nesouhlasu s prodloužením nájemního vztahu, neztotožnil.

6. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 14. 7. 2021, kterou byl žalovaný vyzván k dodržení smluvní povinnosti sjednané ve smlouvě o nájmu pozemků, tj. jednáním v souladu s ustanovením čl. V. odst. 5.1. a 5.

2. Smlouvy o nájmu pozemků a tudíž uzavření dodatku k nájemní smlouvě, jehož předmětem by bylo prodloužení doby o nájmu o dalších 5 let. Zároveň byl vyzván k jednání o možnostech smírného řešení věci. Žalovaný se přípisem ze dne 28. 7. 2021 vyjádřil tak, že kompetentním orgánem k projednání a rozhodnutí je [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Vzhledem k prázdninovému omezenému režimu měl být výsledek sdělen do konce měsíce srpna 2021. Jelikož žalovaný v daném termínu nijak nereagoval, zaslal žalobce žalovanému poslední výzvu k jednání ze dne 4. 10. 2021. Na tuto výzvu žalovaný již vůbec nereagoval.

7. Žalovaný navrhl žalobu v celém zamítnout. Žalovaný uvedl, že pronajal smlouvou o nájmu pozemků č. [rok] [číslo] žalobci pozemky parcelní [číslo] Smlouva byla změněna dvěma dodatky, přičemž dodatek č. 2 doplnil čl. V. smlouvy o nové ustanovení odstavce 5.2, který umožňuje jednorázové prodloužení nájmu sjednaného do 8. dubna 2020 o pět let za splnění dvou podmínek: nájemce (žalobce) po dobu trvání nájmu plnil všechny povinnosti z nájemního vztahu a s prodloužením nájmu bude souhlasit [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] (žalovaného), přičemž tento souhlas dle citovaného ustanovení nebude zmíněným orgánem odepřen, nenastane-li vážný důvod. Výčet případů vážného důvodu pro odepření prodloužení nájmu, je demonstrativní. Smlouva tedy obsahuje jen některé případy vážného důvodu, a tudíž v úvahu přicházejí také vážné důvody v nájemní smlouvě výslovně neuvedené. Takovým vážným důvodem k odepření prodloužení nájmu po 8. dubnu 2020 může být nepochybně veřejný zájem státu, státní organizace nebo územně samosprávného celku (tedy tzv. veřejnoprávních korporací). 8. [země] [anonymizováno] [stát. instituce] má dlouhodobý zájem na minimalizaci bezpečnostních rizik rozšířením bezpečnostního perimetru o pozemky a ulice sousedící s objektem administrativní budovy, v němž ministerstvo sídlí. Při vyhlášení vyššího stupně ohrožení terorismem nemají bezpečnostní orgány ministerstva jakoukoliv možnost omezit nebo uzavřít vjezd na pozemní komunikace v uvedených ulicích, v důsledku čehož nelze komplexně zajistit základní ochranu objektu ministerstva a jeho zaměstnanců. Možnost omezení pohybu osob, nebo vjezdu vozidel je žádoucí při vzniku jakékoliv mimořádné události, jako jsou třeba demonstrace anebo při příjezdu chráněné osoby do objektu ministerstva. Nově byla reálná rizika vyhodnocena tak, že za dané situace nelze adekvátně a rychle učinit bezpečnostní opatření a omezit pohyb a parkování vozidel před hlavním vstupem do budovy ministerstva bez potřeby součinnosti se stávajícím vlastníkem příslušných pozemků. Uvedené vyplývá z dopisu ministerstva žalovanému ze dne 4. března 2020.

9. Je dán veřejný zájem na rozšíření bezpečnostního perimetru ministerstva a jeho zajištění výše popsanými způsoby. Naplnění vymezeného veřejného zájmu vyžadovalo, aby stát byl vlastníkem pozemků nebo měl alespoň smluvně založený titul (důvod) k jejich užívání. Tím bylo vyloučeno, aby na pozemcích provozoval žalobce podnikatelskou činnost založenou na úplatném přenechávání parkovacích míst dalším osobám. Jinými slovy, veřejný zájem státu je zde vážným důvodem pro neprodloužení nájemní smlouvy ze strany vlastníka pozemků, resp. žalovaného (územně samosprávného celku, jemuž je výkon práv vlastníka svěřen [anonymizováno] [územní celek], tj. vyhláškou v samostatné působnosti schválené zastupitelstvem [územní celek]) ve smyslu čl. V odst. 5.2 nájemní smlouvy.

10. Byl-li tedy dán vážný důvod pro neprodloužení nájmu pozemků žalobci, pak neprodloužení nájmu nelze kvalifikovat jako protiprávní jednání. Neprodloužení nájmu za uvedených okolností nemohlo být porušením povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy. Naplňování veřejného zájmu vylučuje, aby odmítnutí prodloužení nájmu bylo možno pojímat jako příčinu vzniku škody na straně žalobce. Neprodloužení nájmu nemohlo být škodnou událostí (příčinou vzniku škody), jak ve své korespondenci žalobce tvrdí.

11. Mezi žalovaným a ministerstvem byly uzavřeny smlouvy o výpůjčce, a to dne 19. dubna 2021 na dobu 29 dnů a dne 19. května 2021 na dobu neurčitou. Uvedenými smlouvami o výpůjčce byl naplněn záměr státu o rozšíření bezpečnostního perimetru ministerstva. Tento záměr jasně vyplývá z korespondence vedené mezi žalovaným a ministerstvem. Záměru zajistit rozšířený bezpečnostní perimetr konvenuje rovněž pronájem pozemků žalovaného [země] [anonymizováno] [stát. instituce], jež je zmíněn v žalobě. Uzavření smluv o výpůjčce a nájmu s [anonymizována dvě slova] jednající organizačními složkami (ministerstvo a [stát. instituce]) bylo předpokladem zajištění rozšíření bezpečnostního perimetru ministerstva.

12. V rozšířeném bezpečnostním perimetru bylo nejprve instalováno provizorní dopravní značení, jehož cílem bylo omezení provozu vozidel před budovou ministerstva, a v současné době je instalováno trvalé dopravní značení na základě opatření obecné povahy vydané [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 29. září 2021, č. j. [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] [spisová značka]. Připravována je rovněž instalace vjezdových a výjezdových závor, jež budou umístěny na začátku ulice [anonymizováno] [obec] (směrem z ulice [anonymizováno]) a na [anonymizována tři slova] (za rohem mezi [anonymizována tři slova] a ulice [anonymizováno]). Dalším záměrem, který žalovaný projednává s ministerstvem, je umístění kamer [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] na [anonymizována tři slova]. Uvedená opatření (realizovaná i připravovaná) směřují ke kontrole bezpečnostního perimetru s cílem ochrany objektu ministerstva a osob, jež se v něm nacházejí. Ve světle uvedeného se tvrzení žalobce jeví jako nesprávná, účelová a zavádějící, přičemž svá tvrzení navíc nijak nedoložil.

13. Usnesením [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 17. března 2020 (č. [anonymizováno]) bylo žalovaným odmítnuto prodloužení nájmu žalobci s uvedením vážného důvodu ve smyslu čl. V odst. 5.2 nájemní smlouvy. Dopisem ze dne 19. března 2020 (zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]) byl následně žalobce žalovaným informován, že k prodloužení nájmu nedojde. Stalo se tak v dostatečném předstihu, aby mohl žalobce pozemky vyklidit a předat žalovanému. Ještě před skončením nájmu dne 8. dubna 2020 žalobce jednal o prodloužení podnájemní smlouvy se společností [právnická osoba].

14. Vedlejší účastník k žalobě uvedl, mezi žalovaným a [anonymizována tři slova] [stát. instituce] byly uzavřeny smlouvy o výpůjčce uzavřenými mezi žalovaným a státem ze dne 19. dubna 2021 (na dobu určitou) a 19. května 2021 (na dobu neurčitou). Hlavním důvodem uzavření smluv, zejména pak smlouvy o výpůjčce na dobu neurčitou, byl zájem státu na rozšíření bezpečnostního perimetru [stát. instituce] coby ústředního orgánu státní správy a možného cíle teroristického útoku. Jde o jeden ze způsobů, jakým [stát. instituce] reagovalo na předchozí, níže podrobně popsaný, vývoj související s vyhlášením I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky. 15. [ulice] [anonymizována dvě slova] dne 28. listopadu 2014 rozhodl o vyhlášení I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky. Bezpečnostní rada státu svým usnesením č. 53 ze dne 22. prosince 2014 schválila rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a uložila ministru vnitra, aby vyhodnocoval možné nebezpečí, které by mohlo hrozit objektům ústředních správních úřadů, ostatních správních úřadů a orgánů státní správy. Pominou-li hrozby, které představují podezřelé zásilky pro tyto objekty a jejich personál, předloží ministr vnitra [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] návrh na zrušení vyhlášeného stupně bezpečnostní ochrany důležitých objektů. [anonymizována dvě slova] naposledy informoval [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o ponechání I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy v platnosti na schůzi dne 22. února 2021.

16. Mezitím vláda svým usnesením č. 216 ze dne 22. března 2016 schválila rozhodnutí ministra vnitra o vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem.

17. V únoru 2022 se uskutečnilo opětovné vyhodnocení nutnosti ponechání I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy v platnosti. Ačkoliv konkrétní důvody, které původně vedly k vyhlášení I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky již nejsou aktuální, požádalo [stát. instituce] dne 3. února 2022 [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] o podání informace, zda z hlediska vyhodnocení bezpečnostní situace stále trvají důvody pro vyhlášení I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky. 18. [anonymizována tři slova] bylo dne 24. února 2022 (č. j. [spisová značka]) doporučeno ponechat vyhlášení I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky. [anonymizována tři slova] bylo dne 24. února 2022 ([číslo jednací]) sděleno, že po vyhodnocení bezpečnostní situace je doporučeno zachování I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky.

19. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo [stát. instituce] vyhodnoceno, že vyhlášení I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů je nutno ponechat v platnosti. [stát. instituce] v souladu s usnesením [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne 22. prosince 2014 bude nadále tuto potřebu vyhodnocovat. Zájem na I. stupni ochrany vzhledem k aktuálnímu geopolitickému vývoji v Evropě stále trvá. 20. [stát. instituce] jako jeden z objektů I. stupně bezpečnostní ochrany vyhodnotilo dosavadní vývoj v oblasti bezpečnosti tak, že bude nanejvýš vhodné zajistit maximální možnou ochranu objektu administrativní budovy, v níž [stát. instituce] sídlí. Toto vyhodnocení bylo provedeno poté, co byl dne 16. září 2019 jmenován do funkce ředitele [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] nový bezpečnostní ředitel, který v rámci výkonu své působnosti posoudil stávající rizika možného ohrožení bezpečnosti a započal činit kroky směřující ke snížení bezpečnostních rizik, přičemž jedním z nich byl i návrh na zvětšení bezpečnostního perimetru budovy [stát. instituce]. Řešením pak bylo jednání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] coby správce budovy a majetku státu s [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], jež vykonává práva vlastníka k pozemkům v okolí sídla [stát. instituce], a následné smluvním zajištění možnosti tyto pozemky užívat a podniknout tak další kroky směřující k vytčenému cíli.

21. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že pozemky parc.č [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] (vše ostatní plocha – ostatní komunikace) v k.ú. [část obce] (dále jen:„ předmětné pozemky“), jsou ve vlastnictví [územní celek] a byly svěřeny do správy pronajímateli v souladu s ustanovením § 19 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (viz důkaz výpis z KN)

22. Soud má dále za prokázané, že žalobce jako nájemce, a žalovaný, jako pronajímatel, uzavřeli dne 7. 4. 2010 Smlouvu o nájmu pozemků č. [rok] [číslo], ve znění dodatků č. 1 ze dne 31. 8. 2010 a dodatku č. 2 ze dne 8. 4. 2015, (dále jen:„ Nájemní smlouva“) na základě které byly žalobci přenechány do užívání předmětné pozemky. Dodatkem č. 2 ze dne 8. 4. 2015 ke Smlouvě o nájmu pozemků č. [rok] [číslo] ve znění Dodatku č. 1 byly konkretizovány části pronajatých pozemků a zároveň článkem V. upravena doba trvání nájmu pozemků, a to tak, že pronajímatel přenechal nájemci pozemky do užívání na dobu 10 let od zahájení provozu veřejného parkoviště na částech pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] [anonymizováno], tj. do 8. dubna 2020 s tím, že smlouva může být jedenkrát o pět let prodlužena (opce). Podmínky prodloužení byly stanoveny v čl. V. odst. 5.2.:„ Pokud nájemce požádá pronajímatele nejpozději 3 měsíce před uplynutím sjednané doby nájmu o prodloužení doby nájmu, bude pronajímatel jednat s nájemcem o prodloužení nájmu/opci/, a to za podmínky, že nájemce plní všechny povinnosti stanovené touto smlouvou, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. S prodloužením doby trvání nájmu dle této smlouvy na straně pronajímatel musí vyslovit souhlas [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] [obec a číslo] tento svůj souhlas neodepře bez vážného důvodu, kterým může být zejména: prodlení s placením nájemného nebo záloh na služby spojené s užíváním předmětu nájmu po dobu delší než 3 měsíce, ke dni podání žádosti nájemce nebude dorovnána jistina ve smyslu této smlouvy do plné výše, nájemce opakovaně i přes písemné upozornění porušoval tuto nájemní smlouvu, po dobu nájmu nebyl byť i jen z části dodržen účel nájmu, k předmětu nájmu bylo vydáno takové územní rozhodnutí, které mění účel využití předmětu nájmu, atp. Prodloužení doby trvání nájemní smlouvy bude předmětem písemného číslovaného dodatku k této smlouvě podepsaného oběma smluvními stranami.“ (viz důkaz smlouva o nájmu pozemků ze dne 7. 4. 2010 vč. příloh a dodatku č. 1 a dodatku č. 2 a z něj zejména článek 5.2, dodatek č. 1 ze dne 31. 8. 2010, dodatek č. 2 ze dne 8. 4. 2015)

23. Soud má dále za prokázané, že žalobce jako nájemce a [právnická osoba] jako podnájemce uzavřeli 14. 6. 2010 podnájemní smlouvu, kterou žalobce přenechal do podnájmu 60 parkovacích míst na předmětných pozemcích, přičemž podnájem byl sjednán jednotlivými dodatky do 30. 4. 2021 (viz důkaz podnájemní smlouva dodatek č. 11 ze dne 23. 3. 2020)

24. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal a zároveň doručil dne 7. 1. 2020 žalovanému v souladu s ustanovením čl. V. odst. 5.1. a 5.2. dodatku č. 2 Nájemní smlouvy žádost o prodloužení Nájemní smlouvy o dalších 5 let. (viz důkaz žádost o prodloužení smlouvy ze dne 7. 1. 2020 s razítkem doručení) 25. [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] svým usnesením ze dne 17. 3. 2020 (č. [anonymizováno]) neschválila záměr změny doby nájmu – prodloužení doby nájmu o 5 let v souladu s čl. 5 a 5.2 Nájemní smlouvy (s žalobcem) a konstatuje, že považuje za legitimní požadavek na„ rozšíření bezpečnostního perimetru pro zajištění bezpečnosti ústředního orgánu státní správy s ohledem na reálnou ochranu tzv. strategických měkkých cílů pro případ fyzického útoku na součást kritické infrastruktury státu (nebo při vyhlášení vyššího stupně nebezpečí ohrožení takovým útokem/ terorismem)“ a tedy i za vážný důvod, pro který lze ve smyslu čl. 5 2. Nájemní smlouvy vyslovit nesouhlas s prodloužením stávajícího nájemního vztahu. Tento závěr sdělil žalovaný žalobci dopisem ze dne 19. 3. 2020 (viz důkaz usnesení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova], reakce ze dne 19. 3. 2020 na žádost o prodloužení smlouvy)

26. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyslovil nesouhlas s usnesením [anonymizována tři slova] ze dne 17. 3. 2020, v přípisech ze dne 6. 4. 2020 a 23. 4. 2020 (viz důkaz dopis žalobce ze dne 6. 4. 2020, dopis žalobce ze dne 23. 4. 2020)

27. Soud má dále za prokázané, že [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] usnesením ze dne 12. 5. 2020 (č. [anonymizováno]) potvrdila usnesení ze dne 17. 3. 2020 (č. [anonymizováno]), a schválila uzavření nájemní smlouvy na předmětné pozemky na 29 dní s žalobcem a záměr uzavřít nájemní smlouvu k předmětným pozemkům na dobu do 31. 8. 2020 (viz důkaz usnesení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [číslo])

28. Soud má dále za prokázané, že [jméno] [příjmení] [obec a číslo] usnesením ze dne 21. 7. 2020 (č. [anonymizováno]) zrušila body 3. a 4. usnesení ze dne 12. 5. 2020 (č. [anonymizováno]) týkající se uzavření nájemní smlouvy na 29 dní, a to z důvodu zjištění nových skutečností, dle kterých neměl nájemce (žalobce) po dobu nájmu plnit beze zbytku své povinnosti plynoucí z nájemního vztahu, zejm. že porušil čl. 6 písm. a) nájemní smlouvy. (viz důkaz usnesení [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [číslo])

29. Soud má dále za prokázané, že [stát. instituce] požádalo žalovaného dopisem ze dne 4. 3. 2020 o rozšíření bezpečnostního perimetru [stát. instituce] převodem pozemku v majetku [územní celek] (viz důkaz přípis [anonymizována dvě slova] ze dne 4. 3. 2020)

30. Soud má dále za prokázané, že žalovaný dne 16. 3. 2021 uzavřel s Ministerstvem zemědělství ČR smlouvu o nájmu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] Město Praha 1 na dobu neurčitou. (viz důkaz smlouva o nájmu ze dne 16. 3. 2021 č. CES: 2020 [číslo])

31. Soud má dále za prokázané, že žalovaný a [stát. instituce] uzavřeli dne 19. 4. 2021 (19. 5. 2021) Smlouvu o výpůjčce na dobu neurčitou, kterou žalovaný přenechává výpůjčiteli předmětné pozemky za účelem rozšíření bezpečnostního perimetru v okolí budovy [adresa] nábř. [jméno] [příjmení] s tím, že vypůjčitel je oprávněn na předmětu smlouvy instalaci nezbytných bezpečnostních prvků (zejména omezení vjezdu, instalaci betonových bloků či parkovacího systému, včetně závory a oplocení). (viz důkaz smlouva o výpůjčce ze dne 19. 4. 2021, smlouva o výpůjčce ze dne 19. 5. 2021)

32. Žalobce prostřednictvím právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 14. 7. 2021, kterou byl žalovaný vyzván k uzavření dodatku k Nájemní smlouvě, jehož předmětem by bylo prodloužení doby o nájmu o dalších 5 let. Zároveň byl vyzván k jednání o možnostech smírného řešení věci. Žalovaný se přípisem ze dne 28. 7. 2021 vyjádřil tak, že kompetentním orgánem k projednání a rozhodnutí je [jméno] městské části [obec a číslo]. Žalobce žalovanému další výzvu k jednání ze dne 4. 10. 2021 (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 17. 7. 2021, reakce ze dne 28. 7. 2021, výzva ze dne 4. 10. 2021)

33. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, i s ohledem na právní závěry učiněné níže, a to: výpočet odhadu ušlého zisku 9/ 2020 – 4/2025, dopis žalobce ze dne 2. 6. 2020, výsledky střediska CZ 019 za rok 2019, interní dokument [anonymizováno] ze dne 10. 6. 2021, e-mail ze dne 20. 5. 2021, opatřením obecné povahy vydaným [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 29. září 2021, č. j.: [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] [spisová značka].

34. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost, i s ohledem na právní závěry učiněné níže, návrh důkazu: účetní závěrkou za rok 2019, účetnictvím žalobce a znaleckým posudkem, vypracovaným znalcem z oboru ekonomika, kdy z těchto důkazů měla vyplynout výše případného ušlého zisku, ohledně kterého soud níže uzavřel, že nebyly naplněny podmínky pro jeho vznik. Podle § 3028 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3074 odst. 1) OZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle § 94 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon č. 131/2000 Sb.“) na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak. Podle § 70 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. k platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

35. Při posouzení oprávněnosti žaloby soud nejprve rekapituluje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena v roce 2010 Nájemní smlouva k předmětným pozemkům za účelem provozování parkoviště, přičemž žalobce předmětné pozemky v části dále přenechal, již v roce 2010, do podnájmu třetí osobě ([právnická osoba]).

36. Dodatkem ze dne 8. 4. 2015 byla v Nájemní smlouvě nově upravena možnost pokračování nájmu, za splnění vymezených podmínek (viz výše čl. V. odst. 5.2 dodatku). Jak bylo výše uvedeno, žalovaný k žádosti žalobce k prodloužení nájmu nepřistoupil. Jedním z předpokladů prodloužení nájmu byl dle čl. V. odst. 5. 2. i souhlas [anonymizována tři slova] [obec a číslo], která takový souhlas s odkazem na vážný důvod neudělila (viz výše usnesení ze dne 17. 3. 2020 a 12. 5. 2020). Žalovaný tak k prodloužení nájmu nepřistoupil.

37. Vzhledem ke smluvnímu ujednání mezi žalobcem a žalovaným, obsaženém v dodatku ze dne 8. 4. 2015, se soud nejprve zaměřil na naplnění podmínek, které předpokládá čl. V odst. 5. 2. dodatku, a to především požadavek, aby s prodloužením nájmu souhlasila [jméno] [příjmení] části [obec a číslo], přičemž z textu se podává, že tento souhlas nebude odepřen, nenastane-li vážný důvod. Lze se ztotožnit s názorem vysloveným žalovaným, že výčet vážných důvodů (vymezený slovy:„ zejména“), pro které může [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] odepřít souhlas uvedený v zmíněném ustanovení, je taxativní („ S prodloužením doby trvání nájmu dle této smlouvy na straně pronajímatel musí vyslovit souhlas [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] [obec a číslo] tento svůj souhlas neodepře bez vážného důvodu, kterým může být zejména: prodlení s placením nájemného nebo záloh na služby spojené s užíváním předmětu nájmu po dobu delší než 3 měsíce, ke dni podání žádosti nájemce nebude dorovnána jistina ve smyslu této smlouvy do plné výše, nájemce opakovaně i přes písemné upozornění porušoval tuto nájemní smlouvu, po dobu nájmu nebyl byť i jen z části dodržen účel nájmu, k předmětu nájmu bylo vydáno takové územní rozhodnutí, které mění účel využití předmětu nájmu, atp. Prodloužení doby trvání nájemní smlouvy bude předmětem písemného číslovaného dodatku k této smlouvě podepsaného oběma smluvními stranami.“)

38. Jak bylo v rámci řízení zjištěno, Česká republika jednající dotčenými ministerstvy požádala žalovaného o spolupráci při minimalizaci bezpečnostních rizik rozšířením bezpečnostního perimetru o pozemky a ulice sousedící s objektem administrativní budovy, v němž ministerstva sídlí, čímž byly, a jsou, dotčeny předmětné pozemky. Tyto požadavky reflektují vyhlášený I. stupeň bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území [země]. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] shledala ve svých usneseních tento požadavek relevantním a vyhodnotila jej jako vážný důvod, bránící prodloužení nájemního vztahu s žalobcem (viz výše usnesení ze dne 17. 3. 2020 a 12. 5. 2020). Soud tento závěr [anonymizována tři slova] [obec a číslo] shledává jako odpovídající, a má za to, že Českou republikou (jednající dotčenými ministerstvy) vyslovený požadavek na umožnění vytvoření bezpečnostního perimetru a zajištění bezpečnosti administrativních budov, lze považovat ve smyslu čl. V. odst. 5. 2. za vážný důvod. S ohledem na tento závěr, pak postup žalovaného, spočívající v odepření uzavření dodatku a prodloužení doby nájmu, je postupem, který neodporuje smluvnímu ujednání Nájemní smlouvy ve znění dodatků. Soud tak zavírá, že nebyly naplněny podmínky, za kterých by mělo dojít k aktivaci čl. V. odst. 5. 2 Nájemní smlouvy a podmínky pro prodloužení doby nájmu dle Nájemní smlouvy tak nebyly naplněny. Z uvedeného je zřejmé, že žalobní požadavek žalobce na uložení povinnosti žalovanému uzavřít dodatek k prodloužení doby nájmu není důvodný. Vzhledem k tomuto závěru, tedy že Nájemní smlouva neměla být prodloužena, je vyloučeno, aby žalobci s neprodloužením Nájemní smlouvy ušel zisk, respektive vznikla škoda spočívající v ušlém zisku, jak se domáhá v eventuálním petitu.

39. Nad rámec uvedeného soudu uvádí, že i ze samotné formulace čl. V. odst. 5. 2 dodatku k Nájemní smlouvě nevyplývá, že žalovaný je povinen na výzvu žalobce uzavřít dodatek k Nájemní smlouvě, kterým by prodloužil dobu trvání nájmu. Z textu se podává:„ bude pronajímatel jednat s nájemcem o prodloužení nájmu/opci/, a to za podmínky, že nájemce plní všechny povinnosti stanovené touto smlouvou, nedohodnou-li se smluvní strany jinak“. Tedy, žalovaný se zavázal pouze k „ jednání o prodloužení nájmu“. S ohledem na uvedené tak lze mít za to, že dotčené ustanovení nestanovuje povinnost žalovaného prodloužit dobu nájmu při naplnění stanovených podmínek, nýbrž povinností toliko vést jednání o možnosti prodloužit dobu nájmu. I z tohoto důvodu pak nelze dovozovat vznik nároku žalobce na prodloužení doby nájmu.

40. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] je dle zákona č. 131/2000 Sb. kolektivní orgán, hlasující jednotlivými hlasy jejích členů (viz § 74 a 90 zákona č. 131/2000 Sb.). Dle názoru soud nelze zavázat smluvním ujednáním [jméno] jako celek ke konkrétnímu výsledku rozhodnutí. Jak se z dotčeného čl. V. odst. 5. 2. dodatku Nájemní smlouvy podává, toto smluvní ujednání ukládá povinnost [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] vyslovit souhlas s prodloužením trvání nájmu, s výjimkou vážných důvodů. Toto ustanovení tedy určuje výsledek rozhodování - zavazuje [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] ke konkrétnímu výsledku, a to v naprostém rozporu s povahou a účelem tohoto orgánu a jeho zákonnému vymezení. Soud je názoru, že takové ujednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tak absolutně neplatné dle § 588 OZ.

41. Vzhledem k výše uvedené argumentaci soud žalobu v celém rozsahu a tedy i eventuálním petitu zamítl ve výroku shora ad. I.

42. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení. S ohledem na rozhodovací praxi Ústavního soudu a Nejvyššího soudu je však na místě zdůraznit, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srov. například rozhodnutí Ústavního soudu z 23. listopadu 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze 14. března 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, z

23. října 2013, sp. zn.

I. ÚS 2510/13, a z

20. června 2013, sp. zn.

III. ÚS 1510/13, a rozhodnutí Nejvyššího soudu z

26. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, z 10. června 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, ze 4. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, či ze 7. ledna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1151/2015). Jinak řečeno judikatura možnost přiznání práva na náhradu nákladů statutárnímu městu (státu) nevyloučila zcela, avšak omezila ji na případy, kdy je tohoto zastoupení„ prokazatelně“ třeba, a to např. proto, že jde o případ mimořádně složitý či mimo běžnou agendu, kterou statutární město (jeho právní oddělení) běžně či opakovaně vyřizuje. Z rozhodovací praxe Ústavního soudu se totiž dále podává, že zaměstnávají-li dotčené subjekty zaměstnance s vysokoškolským právním vzděláním, lze rozumně očekávat, že budou schopni řešit právní záležitosti týkající se jejich činnosti, třebaže nepůjde o standardní agendu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Závěry o neúčelnosti nákladů na zastoupení statutárního města advokátem si současně nikterak neprotiřečí se zásadou úspěchu ve věci, jakožto výchozím kritériem rozhodování o nákladech civilního sporného řízení (akcentovaným v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. I. ÚS 1085/13), neboť nesměřují k odlišnému vymezení účastníka, jemuž mají být nahrazeny, ale toliko odpovídají na otázku, jaké výdaje kompenzovat (respektive nekompenzovat) coby účelně vynaložené a které nikoli (srovnej příkladmo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4914/2017). V rozhodované věci soud konstatuje, že projednaný spor nepředstavuje spor mimořádně složitý, nevyžadoval nadstandardní dokazování a řešené právní otázky jsou základem skutkové podstaty hmotněprávní normy. Soud tak uzavírá, že náklady žalovaného na právní zastoupení nejsou náklady účelně vynaloženými a přiznal mu tak náhradu nákladů řízení jako nezastoupenému účastníkovi dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 2.400 Kč za 8 úkonů v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci ze dne 13. 6. 2022, 4. 8. 2022, 10. 8.2022, příprava účasti na jednání a účast na jednání dne 21. 6. 2022, 22. 11. 2022) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

43. O nákladech vedlejšího účastníka rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal mu náhradu v celkové výši 900 Kč za 3 úkony v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě-oznámení o přistoupení, příprava a účast na jednání dne 21. 6. 2022) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Poučení