65 C 266/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] (původně [právnická osoba]) sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení 905 676,20 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 905.676,2 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z částky 905.676,2 Kč od 3.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25% p.a.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 157.522, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 10. 2020 domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 905 676,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky od 3. 10. 2020 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že v období od 9. 10. 2017 do 4. 9. 2019 byly z účtu žalobce na účet žalovanému provedeny platby v celkové výši odpovídající žalované částce, přičemž pro tyto platby neexistoval žádný právní důvod, kdy mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, která by žalovaného k přijetí plateb opravňovala. Jedná se o platby: dne: 9. 10. 2017, částka: 14 786,20 Kč dne: 9. 11. 2017, částka: 27 483,00 Kč dne: 19. 12. 2017, částka: 26 275,50 Kč dne: 20. 12. 2017, částka: 26 275,50 Kč dne: 15. 1. 2018, částka: 36 688,50 Kč dne: 23. 1. 2018, částka: 36 688,50 Kč dne: 14. 2. 2018, částka: 37 951,00 Kč dne: 15. 3. 2018, částka: 37 951,00 Kč dne: 3. 4. 2018, částka: 24 647,00 Kč dne: 12. 4. 2018, částka: 20 000,00 Kč dne: 13. 4. 2018, částka: 20 000,00 Kč dne: 17. 4. 2018, částka: 20 000,00 Kč dne: 25. 4. 2018, částka: 41 281,00 Kč dne: 14. 5. 2018, částka: 19 904,00 Kč dne: 16. 5. 2018, částka: 40 000,00 Kč dne: 11. 6. 2018, částka: 8 191,00 Kč dne: 2. 7. 2018, částka: 6 706,00 Kč dne: 13. 8. 2018, částka: 6 482,00 Kč dne: 19. 9. 2018, částka: 6 270,00 Kč dne: 24. 10. 2018, částka: 5 710,00 Kč dne: 20. 3. 2019, částka: 60 069,00 Kč dne: 25. 3. 2019, částka: 86 031,00 Kč dne: 2. 4. 2019, částka: 75 416,00 Kč dne: 16. 4. 2019, částka: 48 650,00 Kč dne: 30. 4. 2019, částka: 107 322,00 Kč dne: 9. 5. 2019, částka: 27 044,00 Kč dne: 6. 6. 2019, částka: 22 720,00 Kč dne: 4. 7. 2019, částka: 4 832,00 Kč dne: 6. 8. 2019, částka: 5 080,00 Kč dne: 4. 9. 2019, částka: 5 222,00 Kč.

2. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou, která byla žalovanému doručena dne 2. 10. 2020. Žalovaný však do dnešního dne bezdůvodné obohacení nevydal.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok zcela neuznává. Všechny učiněné platby byly provedeny na základě řádného právního titulu, a to jako odměna za poskytnuté služby, konkrétně za zajištění energetické činnosti dle smlouvy ze dne 31. 8. 2017. Žalobce i žalovaný jsou podnikateli v oblasti obchodu s plynem, přičemž na základě smlouvy žalovaný pro žalobce prováděl každodenní nákup plynu a vyrovnávání odchylek, a to v období od září 2017 do ledna 2020. Žalovaný dále pro žalobce zajišťoval i bezpečnostní standard dodávek a vykazování hodnot na [anonymizována tři slova], což v praxi znamenalo, že žalovaný pro žalobce držel zhruba 30% portfolia žalobce v zásobníku, jakožto rezervu pro zákazníky ve stavu nouze, přičemž tato povinnost platila v zimním období a byla vykazována měsíčně. Veškeré částky byly žalobci řádně vyfakturovány, a ze strany žalobce uhrazeny.

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že jediným jednatelem společnosti žalobce byl od 20. 5. 2016 do 13. 7. 2017 [celé jméno svědka], kdy od 13. 7. 2017 se druhým jednatelem stal [celé jméno svědka], který tuto funkci vykonával až do 10. 1. 2020, kdy jej nahradil [jméno] [příjmení]. Skutečnost o změně počtu jednatelů, včetně způsobu jejich jednání za společnost, který byl popsán tak, že„ Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně s výjimkou zastupování při přebírání závazků z půjček, z úvěrů, směnečných závazků, směnečných rukojemství, nabývání či převodu nemovitého majetku společnosti a jeho zatěžování, uzavírání smluv o nájmu nemovitostí, bytů či nebytových prostor, jejich ukončování, nákup a prodej movitých věcí nad hodnotu 100.000 Kč, převzetí ručení či jiného zajištění za závazky či dluhy třetí osoby, a dále s výjimkou obchodních případů s předmětem plnění nad částku 100.000 Kč, kdy společnost zastupují vždy oba jednatelé společně.“, byla do obchodního rejstříku zapsána dne 13. 7. 2017 [celé jméno svědka] byl rovněž do 20. 5. 2016 jediným společníkem společnosti, kdy od tohoto data vlastnil podíl 50%, [celé jméno svědka] podíl o velikosti 25% a [jméno] [příjmení] [příjmení] 25%. Od 17. 10. 2018 nebyl [celé jméno svědka] společníkem žalobce, kdy jeho podíl převzala společnost [právnická osoba], [IČO], ve které rovněž [celé jméno svědka] neměl majetkovou účast. (viz důkaz výpis z obchodního rejstříku žalobce)

5. Soud má dále za prokázané, že dne 31. 8. 2017 žalobce se žalovaným sepsali smlouvu o zajištění energetické bezpečnosti (dále jen:„ Smlouva“), na základě které se žalovaný pro žalobce zavázal zajistit povinnosti vyplývající z vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, a to konkrétně následující činnosti.„ předávat Operátorovi trhu údaje pro vyhodnocování odchylek v předepsaném rozsahu a termínech, a to jak pro komoditu zemní plyn, tak pro komoditu elektrické energie; zadávat a přijímat nabídky na dodávku nebo odběr plyn pro základní produkt a zadávat a obchodovat nabídky a poptávky elektřiny pro všechny hodiny daného dne dodávky“. Dále se žalovaný pro žalobce zavázal vykonávat veškeré činnosti související se zajištěním bezpečného standardu dodávky plynu dle vyhlášky č. 344/2012 Sb. Pověřenou osobou za žalovaného byl určen [celé jméno svědka]. Ve smlouvě byla dále sjednána odměna, a to ve výši 5,20 Kč + DPH v zákonné výši za každou odebranou MWh komodity, evidovanou v měsíčním výpisu z centrálního systému Operátora trhu. Dále ve Smlouvě bylo stanoveno, že odměna bude žalobcem uhrazena na základě řádně vystaveného daňového dokladu, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovanému č. [bankovní účet]. Splatnost byla stanovena do 14 dnů od doručení daňového dokladu žalobci. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. V rámci závěrečných ujednání se žalovaný zavázal, že v souvislosti s činností pro žalobce bude reportovat týdenní a měsíční stavy odchylky a [anonymizováno] a nezpřístupní či nezneužije žádné informace získané v souvislosti s plněním povinností ze smlouvy ve svůj prospěch či prospěch dalších osob. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč. Tato Smlouva byla za žalobce podepsána toliko jedním jednatelem, a to [celé jméno svědka] (viz důkaz smlouva o zajištění energetické činnosti ze dne 31. 8. 2017)

6. Soud má dále za prokázané, že žalovaný na základě Smlouvy vystavil pro žalobce faktury za období 9/ 2017 2019, a to faktury Č. FAKTURY; SPLATNOST; ČÁSTKA [číslo]; 8. 10. 2017; 14 786,20 [číslo]; 18. 12. 2017; 52551 [číslo]; 8. 11.2017; 27483 [číslo]; 16.1.2018; 73377 [číslo]; 14.2.2018; 75902 [číslo]; 19.3.2018; 84647 [číslo]; 19.3.2018; 81281 [číslo]; 17.5. 2018; 19904 [číslo]; 18.6.2018; 8191 [číslo]; 14.7.2018; 6706 [číslo]; 20.8.2018; 6482 [číslo]; [číslo] 2018; 6270 [číslo]; 22. 10. 2018; 5710 [číslo]; 20. 11. 2018; 35168 [číslo]; 17. 12. 2018; 60069 [číslo]; 18. 1. 2019; 86031 [číslo]; 18. 2. 2019; 107322 [číslo]; 14. 3. 2019; 75416 [číslo]; 19. 4. 2019; 48650 [číslo]; 23. 5. 2019; 27044 [číslo]; 17. 6. 2019; 22720 [číslo]; 16. 7. 2019; 4832 [číslo]; 16. 8. 2019; 5080 [číslo]; 17. 9. 2019; 5222 [číslo]; 16. 10. 2019; 6011 [číslo]; 19. 11. 2019; 17527 [číslo]; 17.12.2019; 30067 předmět faktur byl označen jako„ nominace na VOB viz report za měsíc XY (např. listopad) na základě Smlouvy Částky byly účtovány spolu s DPH 21%. Splatnost byla 14 dnů a vystavitelem faktur byl [celé jméno svědka]. Ke každé faktuře pak byl přiložen report odchylek na každý plynárenský den příslušného měsíce, a to včetně přesně určené částky, množství a nevyužité flexibility. Skutečnost, že faktury byly zasílány emailem žalobci, prokazuje např. email ze dne 14. 7. 2017, který poslal [celé jméno svědka] [anonymizováno], a ta jej přeposlala [jméno] [příjmení] k proplacení. (viz důkaz faktury dodavatele [právnická osoba] pro příjemce [právnická osoba] za období 9/ 2017 2019, vč. příloh, e-mailová korespondence ze dne 14. 7. 2017)

7. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] o provedení plateb bylo zjištěno, že z účtu [číslo] (žalobce) bylo na účet č. [bankovní účet] byly zaslány veškeré platby, jejichž vrácení se žalobce v rámci žaloby domáhá (viz výše). Tyto platby byly označeny jako„ OTE, A.S. ODCHYLKY“,„ OTE – vypořádání závazku za odchylky“,„ plyn 12/ 2018“,„ OTE-poplatek za plyn“ a v jednom případě nijak. (viz důkaz potvrzení banky o provedení plateb)

8. Soud má dále za prokázané, že za žalobce podepsal (autorizoval) pro [anonymizována dvě slova] účet odesílatele [bankovní účet] a pro číslo inkasujícího [bankovní účet] dne 26. 7. 2017 [celé jméno svědka], pro limit 100.000 Kč, frekvence 10 x za den, popis platby OTE-vypořádání závazku za odchylky. A v limitu 10.000 Kč 1x za měsíc OTE-poplatek za plyn a to za účelem aktivace Smlouvy o zúčtování odchylek. (viz důkaz souhlas s inkasem vystavený [anonymizována dvě slova] ze dne 27. 7. 2017)

9. Soud má za prokázané, že žalovaný pro žalobce vykonával v rozhodném období roku 2017 2019 činnost dle Smlouvy, tj. předával Operátorovi trhu údaje pro vyhodnocování odchylek v předepsaném rozsahu a termínech, a to jak pro komoditu zemní plyn, tak pro komoditu elektrické energie; zadávat a přijímat nabídky na dodávku nebo odběr plyn pro základní produkt a zadávat a obchodovat nabídky a poptávky elektřiny pro všechny hodiny daného dne dodávky“. Uvedený závěr vyplývá nejen z příloh výše uvedených faktur, které obsahují konkrétní report odchylek na každý plynárenský den příslušného měsíce, a to včetně přesně určené částky, množství a nevyužité flexibility, ale i z tabulky dodávek plynu žalovaným žalobci, a to od 31. 8. 2017 do 1. 8. 2017, ve které je uveden vždy rozdíl mezi plánovanou roční spotřebou a platnou hodnotou. Aktivitu žalovaného pro žalobce dle Smlouvy dokládají také doklady na zajištění dodávek plynu (BZD) - na ERÚ- výkaz bezpečnostního standardu, výkaz na ERÚ za bezpečnostní standard z předchozího měsíce za období, ze kterých plyne, že obchodníkem s plynem byla žalobce s odpovědným zástupcem [celé jméno svědka] a dodavateli byli [právnická osoba], [právnická osoba], přičemž tyto dokumenty vypracoval [celé jméno svědka]. Dále pak také z konfirmace EFET za [anonymizována dvě slova] je rovněž patrné vyúčtování odchylek za období od 1. 10. 2018 do 30. 4. 2019. Dále aktivitu žalovaného dokládají také výpis operátora trhu, výkaz [právnická osoba] výpis z registru REMIT tabulky. Spolupráci dle Smlouvy dokládá i emailová korespondence žalobce s žalovaným, a to za období roku 2017 2019, např. přílohou emailu ze dne 2. 7. 2018 od [email] pro žalovaného, byl soubor„ privátní klíč kvalifikovaný [číslo]“. (viz důkaz tabulka dodávek plynu žalovaného žalobci, výpis operátora trhu, doklad na zajištění dodávek plynu ([anonymizováno]) - na [anonymizováno] výkaz bezpečnostního standardu, výkaz na [anonymizováno] za bezpečnostní standard z předchozího měsíce za období trvání smlouvy- období březen až říjen 2018, 10/ 2018 2019, 11- 2017 2020, výkaz [právnická osoba] výpis z registru REMIT tabulky, konfirmace EFET za [anonymizována dvě slova], výkaz na ERÚ a operátora trhu, emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným 2017 2020)

10. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 1. 10. 2020, který byla žalovanému doručena dne 2. 10. 2020 (viz důkaz dopis právního zástupce žalobce ze dne 1. 10. 2020, doručenka datové zprávy ID [číslo])

11. Soud má za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému dne 18. 4. 2018 žádost o vrácení peněžních prostředků, které byly žalovanému poskytnuty jako finanční jištění, a to částky 1 000 000 Kč, které bylo podepsáno [celé jméno svědka] (viz důkaz žádost o vrácení peněžních prostředků z 18. 4. 2018)

12. Z potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu ze dne 31. 8. 2017 uzavřeného mezi žalobcem a společností [právnická osoba] se podává, že dne 15. 7. 2017 mezi sebou uzavřeli rámcovou smlouvu o koupi a prodeji zemního plynu, přičemž na základě tohoto potvrzení se prodávající zavázal na žádost kupujícího dodat v období od 1. 10. 2017 do 1. 4. 2018 zemní plyn v maximálním měsíčním objemu 185 MWh/den za říjen, 280 MWh/den za listopad, 510 MWh/den za prosinec, 510 MWh/den za leden, 490 MWh/den za únor a 390 MWh/den za březen. Úplata za zajištění BSD byla stanovena na 309 276 Kč Cena dodávky zemního plynu pak byla určena jako P = day-ahead (offer) + 0,5 EUR/MWh. Toto potvrzení obsahuje za žalobce dva podpisy. Na měsíc prosinec 2017 pak bylo vydáno samostatné potvrzení ze dne 30. 11. 2017 (viz důkaz potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu ze dne 31. 8. 2017, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba])

13. Z potvrzení bezpečnostního standardu dodávky ze dne 29. 8. 2019 se podává, že žalovaný jakožto prodávající vystavil žalobci jakožto kupující toto potvrzení, na základě kterého se žalobce zavázal žalovanému platit měsíční zálohu ve výši 100% z celkové ceny služeb smluvené měsíční dodávky včetně daní, odvodů a poplatků. Cena za 1 Mwh byla stanovena na 5,60 Kč, kdy výpočet ceny byl stanoven jako BSD 30 dnů x cena za 1 Mwh. Pro období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 bylo [anonymizováno] max. den v říjnu 232, v listopadu 406, v prosinci 522, v lednu 580, v únoru 522 a v březnu 406. Toto potvrzení obsahuje za žalobce jeden podpis. (viz důkaz potvrzení bezpečnostního standardu dodávky ze dne 29. 8. 2019)

14. Ze-mail od [email] pro [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2021 plyne, že k datu emailu byly platné certifikáty žalobce pro [jméno] [příjmení] (2x) a 2x pro [celé jméno svědka]. Neplatné byly certifikáty pro [jméno] [příjmení] (3x) a [celé jméno svědka] (2x). Z princtscreenu přehledu vydaných certifikátů žalobce je pak vidět, že certifikáty disponoval i [celé jméno svědka].

15. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] plyne, že žalovaný se dopustil správního deliktu dle § 91 odst. 1 písm. e) energetického zákona, když neposkytla sdělení, zda dodává plyn chráněným zákazníkům, přičemž mu s ohledem na jeho majetkové poměry a dodatečné vyhovění žádosti byla uložena pokuta ve výši 13 000 Kč (viz důkaz rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 29.11.2016, sp.zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací])

16. Svědek [celé jméno svědka] při výslechu zejména uvedl, že jeho manželka byla spoluvlastníkem žalobce, s panem [celé jméno svědka] podnikali a pan [celé jméno svědka] dělal pro žalobce odchylku a sháněl zemní plyn. Svědek sám měl spolu s panem [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] na starosti vedení společnosti – žalobce. Dotýkalo se to obchodníků, zázemí, nakupování plynu, než to převzal pan [celé jméno svědka] (žalovaný), dělala to [právnická osoba], a sice [anonymizována dvě slova]. Sám svědek nebyl statutárním orgánem žalobce, byl něco jako ředitel společnosti, dělal hlavně obchod, shánění smluv, back office a řízení obchodních týmů. Na označení funkcí si„ moc nehráli“. Svědek v žalobci působil asi od ledna 2020, důvodem ukončení byl nesouhlas. [celé jméno svědka] si myslel, že to dělají špatně, a jelikož měli jen minoritní podíl, tak společnost neovládali. Svědek potvrdil, že za žalobce zadával platební příkazy, a to skoro vždy. Dle svědka měli právo autorizovat platby oba jednatelé bez limitu. Svědek měl přístup za [celé jméno svědka], měli jeden počítač. Platby zadával dle pokynů [celé jméno svědka], ale v době jeho nepřítomnosti i sám. Platby pro operátora trhu se zadávaly i v 10/11 večer, protože operátor potřeboval dosypat kauce, a kdyby se to neudělalo, tak by je hodili do odběratelů poslední instance. Takže když ty platby zadával v noci, tak neměl souhlas, ale dodatečně ho pak informoval. Informoval o tom i pana [celé jméno svědka], i o těch platbách, neví ale, zda věděl, že to jsou platby pro žalovaného. Na dotaz proč se ve výpisu z účtu neobjevuje firma žalovaného, ale pouze pojem„ [právnická osoba] odchylky“, svědek uvedl, že to neví, to se tam zadalo a pak už se to jen opakovalo a měnila se částka a variabilní symbol. Na dotaz ohledně navázání spolupráce se žalovaným svědek uvedl, že [právnická osoba] nepředkládala výpisy, nevědělo se, za kolik se nakupuje, a rostlo to směrem nahoru, tak se dohodli, že se najde jiný subjekt zúčtování. Oslovili [anonymizována dvě slova], všechny subjekty v ČR. Mezi nimi byla i žalovaný, se kterým se sešli a dal jim nejlepší podmínky. Rozhodnutí o spolupráci se žalovaným tak učinil svědek spolu s [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] na tom jednání nebyl. O uzavření smlouvy se žalovaným asi nevěděl. Smlouvu podepisoval jenom jeden jednatel, protože se jednalo o částku do 100 000 Kč. Ty úplaty pro žalovaného byly ze začátku v řádu tisíci korun. Těch MWh tam tehdy bylo asi 50 nebo 100 měsíčně. Žalovaný plnil vždy řádně a včas, nebyly žádné vady, zasílal měsíční reporty emailem. Pokud jde o konkrétní činnost, kterou žalovaný žalobci poskytoval, tak se jednalo o hlídání cen na operátorovi trhu, vyrovnávání odchylek, přes žalovaného nakupovali plyn za spousty milionů, [celé jméno svědka] to schválil, protože nebyli schopni to nakoupit jinde, protože dodavatel neměl v žalobce důvěru. Pro žalobce to byla jasně daná částka za MWh/měsíc, kdy [celé jméno svědka] měl pravdu, že v letních měsících to byly drobné a v zimních měsících byly ty MWh velké. Co se týče certifikátu na operátora trhu, tak ty měly holky na back office, když připojovaly klienty, a ten samý certifikát se předal žalovanému, aby mohla dělat tu odchylku. Žalobce tedy byl subjektem zúčtování, ale vedl to pro něj žalovaný. Ke vztahu [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] svědek uvedl, že to byli dva mladí kohouti, spolupracovali spolu, pak se rozešli, a nebylo to v dobrém, dělali si naschvály. Svědek uvedl, že žalovaný byl nejlepší volba, tu odchylku žalobce potřeboval, protože nebyl nakoupen bezpečnostní standard dodávek, žalobci hrozila velká pokuta a žalovaný to dokázal během týdne vyřešit. (viz důkaz výslech svědka [celé jméno svědka])

17. Svědek [celé jméno svědka] při výslechu zejména uvedl, že pro žalobce pracoval jako jednatel v letech 2017 2020, a se žalovaným spolupracovali v rámci energií, nákupu a prodeje plynu, to bylo zhruba 2018 2020. Žalovaný konkrétně pro žalobce držel subjekt zúčtování, tj. byl subjektem, přes který žalobce nakupoval u operátora trhu plyn. Na toto byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva, konkrétně o tom, že žalovaný bude pro žalobce po dobu jednoho roku subjektem zúčtování. Bylo to vždy na jeden rok. Jménem žalobce tyto smlouvy uzavřel svědek. V té době sháněli a poptávali více subjektů, a varianta se žalovaným jim přišla jako nejlepší, proto svědek smlouvu uzavřel. Pan [celé jméno svědka] se těchto jednání neúčastnil, věděl ale, že svědek shání subjekt zúčtování. Zda věděl o uzavření smlouvy se žalovaným, to už si svědek nevybavil. Na dotaz, proč na dalších smlouvách, uzavřených mezi žalocem a jinými subjekty (např. [anonymizováno]) jsou podpisy jak svědka, tak i [celé jméno svědka], svědek uvedl, že on sám podepisoval např. smlouvy s obchodními zástupci, a taky tam další podpis nebyl. Takto měli nastavené. Jednali samostatně s omezením částkou 100 000 Kč, dle společenské smlouvy. V praxi to bylo tak, že pokud by chtěl svědek zakoupit automobil za 105 000 Kč, museli by to podepsat oba, tj. i pan [celé jméno svědka]. V době uzavření té smlouvy nikdo nevěděl, že tam bude vyúčtováno 900 000 Kč, byla tam stanovena odměna za MWh, a v té době jich žalobce neměla tolik, aby ta odměna byla 900 000 Kč, nad to se každý měsíc reportovalo a ta odměna se vyplácela měsíčně. V době uzavírání smlouvy svědek neřešil, zda hodnota plnění bude více než 100 000 Kč, potřeboval sehnat spolehlivý subjekt zúčtování, a nabídka žalovaného byla nejlepší. Když podepisoval smlouvy s obchodními zástupci, tak taky nevěděl, zda si vydělají 40 nebo 150 000 Kč. S panem [celé jméno svědka] se svědek potkal jednou měsíčně na poradě, kde ho informovali o tom, jak firma funguje, co je nového, plány do budoucna apod., ale vedení firmy bylo na svědkovi a kolegovi [celé jméno svědka]. Pokud byl svědek dotázán na důvod, proč si žalobce nedělal subjekt zúčtování sám, tak uvedl, že původně to dělala [anonymizována dvě slova], což byla firma pana [celé jméno svědka], ale tam nebyly vidět žádné reporty, žádné věci ohledně toho, kolik se má zaplatit, a„ byl v tom prostě bordel“. Proto se sháněl subjekt nový. Žalovaný pro žalobce řešil plyn, a to na denní bázi, tj. dokup a prodej plynu na vnitrodenním trhu u operátora trhu. Zajišťovali tu dodávku. V praxi to fungovalo tak, že žalobce nakoupil plyn na určité období, třeba měsíc, a ten musel každý den nanominovat určité množství. Pokud plyn chyběl, takto věděli třeba dva dny dopředu, tak žalovaný u operátora trhu dokoupil za nějakou částku další a poslal ho do sítě. Veškeré zúčtování a odchylky tak řešil žalovaný s operátorem trhu. Žalobce neměl lidi na to, aby si řešil odchylky a bezpečnostní standard sám, bylo tam asi 5 nebo 10 zaměstnanců. Žalovaný poskytoval žalobci reporty každý měsíc. Ze strany žalobce nebyly žalovanému vytýkány žádné vady. (viz důkaz výslech svědka [celé jméno svědka])

18. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to smlouva o zúčtování odchylek, printscreen z výpisů certifikátů žalobce, [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 30. 8. 2018, uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba], upomínka II. ze dne 14. 10. 2020, faktura ze dne 28. 8. 2020, složenka ze dne 15. 9. 2020, e-mail od [email] ze dne 21.05.2021 – certifikáty žalobce, e-mail ze dne 29. 10. 2020 od žalovaného žalobci včetně příloh o [anonymizováno] [příjmení], účastnický výslech jednatele žalobce p. [celé jméno svědka] jednatele žalovaného, p. [celé jméno svědka] kdy tyto výslechy byly provedeny dle § 126 odst. 4 a § 131 o.s.ř.

19. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslechem svědka [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyžádání od Operátora trhu kontaktního telefonního čísla a a IP adres, [adresa] Podle § 440 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ OZ“) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Podle § 164 OZ Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Při posouzení oprávněnosti nároku uplatněného žalobou soud nejprve uvádí, že žalobce se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 OZ), kdy plnění, které bylo žalovanému žalobcem poskytnuto ve výši 905676,2 Kč v letech 2017 2019 (viz výše jednotlivé platby) považuje žalobce za plnění bez právního důvodu, přičemž jak žalobce tvrdil, neexistoval žádný právní titul, na jehož základě by žalovanému vzniklo právo na plnění a také, že žalovaný žádné protiplnění v rozhodném období neposkytl.

21. Z provedeného dokazování, však dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že v rozhodném období tj. v letech 2017 2019 žalovaný poskytoval pro žalobce dlouhodobě opakované plnění spočívající v nákupu plynu, vyrovnávání odchylek, korekci finančního jištění a dodávce Bezpečnostního standardu. Jménem žalobce pak vyřizoval jeho záležitosti i s dalšími dodavateli a operátorem trhu. Tato činnost probíhala (z podstaty) za aktivní spolupráce žalobce (což potvrzuje emailová komunikace, tvrzení svědků), kterému byla v pravidelných intervalech činnost reportována a účtována formou faktur (viz výše). Tyto faktury byly následně žalobcem proplaceny, a to bez výhrad. Jak potvrdili svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], činnost žalovaného a jím poskytované plnění bylo prováděno řádně a včas a bez vad.

22. Z povahy poskytovaného plnění jednoznačně vyplývá, že se jednalo o zásadní činnost pro žalobce, který by se bez zajištění této činnosti neobešel. Jak uvedl svědek [příjmení]„ pokud jde o konkrétní činnost, kterou žalovaný žalobci poskytoval, tak se jednalo o hlídání cen na operátorovi trhu, vyrovnávání odchylek, přes žalovaného nakupovali plyn za spousty milionů...“. Dle názoru soud je nepravděpodobné, že by o takto zásadní činnosti a kdo jí vykonává, nevěděli oba jednatelé, za předpokladu řádného výkonu svých povinností s odbornou péčí. Z dokazování také vyplynulo, že jednatel společnosti [celé jméno svědka] některé nezbytné dokumenty (viz výše např. inkasní platby OTE-vypořádání závazku za odchylky). Současně nelze přehlédnout, že tuto činnost pro žalobce žalovaný vykonával v období více než dvou let a byly mu pravidelně prováděny úhrady jednotlivých faktur, probíhala operativní komunikace s žalobcem. Soud je tak názoru, že v rozhodném období roku 2017 2019 aktivní jednatel společnosti [celé jméno svědka] měl, a musel vědět, o rozsahu poskytovaného plnění žalovaným, a pokud na jeho straně byly pochybnosti o právním základu této činnosti a rozsahu poskytovaného plnění, mohl kdykoliv za trvání spolupráce s žalovaným toto namítat. Jak bylo již uvedeno, žalobce po celou dobu spolupráce s žalovaným žádné výhrady vůči poskytovanému plnění neuplatnil.

23. Smluvním titulem výše popsaného plnění žalovaného pro žalobce byla, jak v řízení vyplynulo, Smlouva (smlouva ze dne 31. 8. 2017 o zajištění energetické bezpečnosti), dle které se žalovaný zavázal vyvíjet činnost„ předávat Operátorovi trhu údaje pro vyhodnocování odchylek v předepsaném rozsahu a termínech, a to jak pro komoditu zemní plyn, tak pro komoditu elektrické energie; zadávat a přijímat nabídky na dodávku nebo odběr plyn pro základní produkt a zadávat a obchodovat nabídky a poptávky elektřiny pro všechny hodiny daného dne dodávky“. Dále se žalovaný pro žalobce zavázal vykonávat veškeré činnosti související se zajištěním bezpečného standardu dodávky plynu dle vyhlášky č. 344/2012 Sb..

24. Z již uvedeného tak vyplývá, že žalovaný i žalobce od počátku účinnosti Slouvy fakticky plnili podmínky sjednané ve Smlouvě, přičemž jak bylo konstatováno, žalovaný plnil řádně a včas a současně, i žalobce poskytoval plnění odpovídající sjednaným smluvním podmínkám. Tedy lze uzavřít, že obě smluvní strany jednaly v souladu se Smlouvou, a to po celou dobu trvání jejich vzájemné spolupráce.

25. Zásadní otázkou však zůstává, zda Smlouva váže žalobce, a to s ohledem na absenci podpisu druhého z jednatelů (pana [jméno] [příjmení]) v situaci, kdy v době sjednání Smlouvy bylo omezeno jednatelské oprávnění tak, že:„ Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně s výjimkou zastupování při přebírání závazků z půjček, z úvěrů, směnečných závazků, směnečných rukojemství, nabývání či převodu nemovitého majetku společnosti a jeho zatěžování, uzavírání smluv o nájmu nemovitostí, bytů či nebytových prostor, jejich ukončování, nákup a prodej movitých věcí nad hodnotu 100.000 Kč, převzetí ručení či jiného zajištění za závazky či dluhy třetí osoby, a dále s výjimkou obchodních případů s předmětem plnění nad částku 100.000 Kč, kdy společnost zastupují vždy oba jednatelé společně.“. Lze souhlasit s žalobcem, že v případě, kdy dojde k překročení zástupčího oprávnění jedním z jednatelů, nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu aplikovat ustanovení § 431 OZ, nýbrž ustanovení § 440 OZ (pro srovnání např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019 sp. zn. 27 Cdo 4593/2017).

26. K uvedenému soud nejprve poznamenává, že v posuzované věci bylo u žalobce v rozhodném období omezeno jednatelské oprávnění na závazky s předmětem plnění nad částku 100.000 Kč (viz výše výpis z OR žalobce). Jak ze Smlouvy vyplývá, předmětem plnění je na straně žalobce odměna:„ ve výši 5,20 Kč + DPH v zákonné výši za každou odebranou MWh komodity, evidovanou v měsíčním výpisu z centrálního systému Operátora trhu.“, přičemž Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s výpovědní dobou 3 měsíce. Z uvedeného je tak patrné, že při podpisu Smlouvy nebylo zřejmé, zda plnění žalobce přesáhne částku 100.000 Kč (což potvrdil i svědek [celé jméno svědka]). Soud je názoru, že spravedlivě lze po účastnících smluvního vztahu požadovat, aby pro vyhodnocení omezení jednatelského oprávnění vycházeli ze skutečností známých v době podpisu smlouvy. Je na místě zdůraznit, že účastníci neznali dobu trvání Smlouvy (vzhledem k výpovědní době 3 měsíců a době sjednané účinnosti na dobu neurčitou, mohla Smlouva trvat v extrému jen 3 měsíce), neznali výši plnění odvislého od situace na trhu, přičemž jak bylo uvedeno svědkem [celé jméno svědka], v době sjednání Smlouvy nebylo zřejmé, jaké částky dosáhne plnění ze Smlouvy, tj. zda dosáhne k limitu částky 100.000 Kč. Soud se tak přiklání k závěru, že v případě podpisu Smlouvy nedošlo k překročení jednatelského oprávnění a Smlouvu mohl za žalobce uzavřít i jen jeden z jednatelů.

27. Avšak i za situace, že by neobstál právě uvedený závěr, je třeba uvést, že jednání, u kterého bylo překročeno jednatelské oprávnění lze dle § 440 odst. 1 OZ dodatečně schválit bez zbytečného odkladu. Z hlediska formy schválení právního jednání platí, že pro schválení není stanovena zvláštní forma, tudíž schválení může proběhnout i konkludentně. Jak bylo výše uvedeno, žalobce od počátku a po celou dobu trvání Smlouvy plnil vůči žalovanému dle Smlouvy, také bylo zjištěno, že druhý jednatel pan [celé jméno svědka] se aktivně podílel plnění závazků ze Smlouvy, přičemž musel vědět o její existenci, již jen z hlediska zásadního významu plnění ze Smlouvy pro aktivitu společnosti žalobce. Soud je tak názoru, že v posuzovaném případě došlo k dodatečnému schválení Smlouvy konkludentně, a to bez zbytečného odkladu. Pak platí, že dojde-li řádně k dodatečnému schválení právního jednání, je jím společnost vázána od počátku (ex tunc).

28. S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že na straně žalovaného nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 OZ, kdy plnění poskytnuté žalobcem žalovanému nebylo bez právního důvodu a žalobu tak v celém rozsahu ve výroku shora ad. I. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Soud tak přiznal žalovanému náhradu nákladů ve výši 157.522,64 Kč sestávajících z odměny advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen:„ a.t.“) ve výši 119400 Kč (§ 11 odst. 1 a.t. - převzetí věci, odpor, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 16. 8. 2022 a účast na jednání dne 18. 5. 2021, 19. 7. 2022, 30. 9. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t. 2x) a 28. 2. 2023 (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t. 2x)), 8x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle § 13 odst. 4 a.t. tj. 2 400 Kč. V souvislosti s cestou na 4 jednání soudu, a to z [obec] do [obec] a zpět (8 x 120 km) přísluší advokátovi též náhrada cestovného ve výši 5 984 Kč za celkem 960 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a.t., advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času 8 x 3 započaté půlhodiny v částce 2 400 Kč podle § 14 a. t., to vše s připočtením 21% DPH ve výši 27 338,64 Kč dle ust. § 137 odst. 3 osř. Celkem činí náklady řízení žalovanému částku 157 522,64 Kč.

Poučení