65 C 311/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupeného advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované a žalobkyně] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 141 337 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku částku 141 337 Kč, spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2016 do zaplacení této částky, dále ve výši 8,05 % ročně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2017 do zaplacení této částky, dále ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2018 do zaplacení této částky, dále ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2019 do zaplacení této částky a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2020 do zaplacení této částky, a to s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 58.467 k rukám právního zástupce žalobce, a to s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce k žalobě uvedl, že mezi ním a žalovaným č. 1 a č. 2 byla dne 22. 4. 2011 uzavřena smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb [číslo] na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému č. 1 poskytovat obchodní adresu pro účely výkonu jeho podnikatelské činnosti a s tím související administrativní služby dle jeho výběru, za což se žalovaný č. 1 zavázal zaplatit žalobci sjednanou cenu. Nedílnou součástí sídelní smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný č. 1 obchodní adresu poskytnutou mu žalobcem užívá nejpozději ode dne 11. 5. 2011 a činí tak i ke dni vyhotovení této žaloby.

2. Cena sídelních a administrativních služeb byla dle čl. IV. sídelní smlouvy sjednaná ve výši 1 000 Kč bez DPH měsíčně, přičemž byla splatná vždy předem ročně. Žalovaný č. 1 nezaplatil žalobci cenu sídelních a administrativních služeb, poskytovaných v období: a) od 22. 04. 2016 do 21. 04. 2017, ve výši 14 520 Kč, splatnou dne 21. 4. 2016, b) od 22. 04. 2017 do 21. 04. 2018, ve výši 14 520 Kč, splatnou dne 21. 4. 2017, c) od 22. 04. 2018 do 21. 04. 2019, ve výši 14 520 Kč, splatnou dne 21. 4. 2018, d) od 22. 04. 2019 do 21. 04. 2020, ve výši 14 520 Kč, splatnou dne 21. 4. 2019, e) od 22. 04. 2020 do 21. 04. 2021, ve výši 14 520 Kč, splatnou dne 21. 4. 2020. Žalobce tak má za žalovaným č. 1 pohledávku v celkové výši 72 600 Kč.

3. Podle ustanovení čl. VII. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek byla mezi stranami sídelní smlouvy ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného č. 1 se zaplacením ceny za poskytování sídelních a administrativních služeb, a to ve výši 0,1 % z nezaplacené (dlužné) ceny za každý den prodlení s jejím zaplacením. Tato smluvní pokuta byla dle čl. VII. odst. 4 všeobecných obchodních podmínek splatná do 10 dnů ode dne doručení písemné výzvy k jejímu zaplacení. Na základě těchto smluvních ujednání a vzhledem k výše uvedenému nezaplacení ceny za poskytování sídelních a administrativních služeb vznikla žalobci za žalovaným č. 1 pohledávka spočívající v právu na zaplacení smluvní pokuty ve výši: a) 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2016 do zaplacení této částky, b) 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2017 do zaplacení této částky, c) 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2018 do zaplacení této částky, d) 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2019 do zaplacení této částky, e) 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 04. 2020 do zaplacení této částky. Uvedená smluvní pokuta představuje ke dni 23. 11. 2020 (den vyhotovení předžalobní výzvy) částku 68 737 Kč.

4. Podle ustanovení čl. VIII. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek žalovaný č. 2 vůči žalobci, jakožto ručitel prohlásil, že ho uspokojí, jestliže žalovaný č. 1 nesplní své dluhy, a to jak existující, budoucí, nepodmíněné i ty, jejichž vznik je závislý na splnění podmínky, které (dluhy) mu plynou vůči žalobkyni ze sídelní smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. Titulem uvedeného ručitelského prohlášení je tedy žalovaný č. 2 povinen zaplatit žalobci jeho pohledávky za žalovaným č. 1.

5. Žalobce vyzval žalovaného č. 1 k zaplacení jejích pohledávek, a to dopisem ze dne 23. 11. 2020. Žalovaný č. 1 na uvedenou výzvu žádným způsobem nereagoval. Žalobce vyzval žalovaného č. 2 k zaplacení pohledávek, a to dopisem ze dne 23. 11. 2020. Žalovaný č. 2 na tuto výzvu reagoval dopisem ze dne 1. 12. 2020, na jehož základě žalobci sdělil, že se ho věc netýká, a tudíž jeho pohledávky neuznává.

6. Žalovaný č. 1 se k žalobě nevyjádřil.

7. K návrhu na zahájení řízení žalovaný č. 2 uvádí, že žalobcem tvrzenou pohledávku za svojí osobou neuznává, a to ani zčásti. Ve vztahu mezí žalobcem a žalovaným č. 2 nedošlo ke vzniku obchodně - závazkového vztahu, neboť žalovaný č. 2 nevystupoval v uvedené smlouvě jako podnikatel a ručení za závazek žalovaného č. 1 neprovedl žalovaný č. 2 v rámci své podnikatelské činnosti.

8. Žalovaný č. 2 namítá, že v uvedeném rozsahu, uplatněném žalobou, jeho ručitelský závazek zanikl. Jednou ze základních zásad soukromého práva je zásada bdělým náleží práva. Tato zásada je výrazem toho, že v soukromoprávních vztazích je právě na účastnících těchto vztahů, aby svá práva chránili a uplatňovali, přičemž v opačném případě může mít toto důsledky i na další trvání práv účastníků soukromoprávních vztahů. Ve vztahu k trvání ručení za splnění dluhu dlužníka tato zásada představuje povinnosti věřitele tak, aby zajištění dluhu jeho dlužníka nezaniklo. Věřitel by měl o svou pohledávku pečovat a činit potřebné právní kroky k tomu, aby zůstala jeho práva z ručení zachována. V opačném případě dochází k tomu, že ručitel je oprávněn odepřít věřiteli plnit místo dlužníka. Chování věřitele, kterým může dojít k zániku ručení, může spočívat jak v jednání, tak i opomenutí, přičemž právní řád vyžaduje zavinění věřitele. Věřitel může způsobit zánik ručení jak ve formě úmyslu, tak i nedbalosti. Podstatné v tomto případě je, že věřitel nepostupoval při správě své pohledávky za dlužníkem s péčí řádného hospodáře. Ručitel tedy může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem.

9. S ohledem na rozsah uplatněného nároku – tedy za období pěti let - je zřejmé, že žalobce nepostupoval při správě své tvrzené pohledávky za žalovaným č. 1 s péčí řádného hospodáře. Žalobce totiž bezdůvodně nevymáhal svou tvrzenou pohledávku po žalovaném č. 1 resp., bezdůvodně odkládal její vymáhání. Bylo by jistě zcela přirozené, kdyby žalobce jednal v dobré víře, aby své pohledávky začal vymáhat ihned po vzniku pohledávky a nečekal pět let na jejich uplatnění. Tímto bezdůvodným prodlením jednak došlo k neúměrnému navýšení dluhu, dále zřejmě došlo ke zhoršení ekonomické situace žalovaného č. 1, který tak nedostál svým závazkům.

10. Ačkoliv žalobce k uplatnění tvrzených pohledávek právní řád opravňoval, nepodnikl pět let naprosto žádné kroky, směřující k vymáhání pohledávky. Pokud se tedy žalobce touto žalobou domáhá po žalovaném č. 2 splnění ručitelského závazku, činí tak v rozporu s dobrými mravy a také v rozporu se zásadou jednat v právním styku poctivě. Nikdo přitom nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního jednání a zneužití práva nemůže požívat právní ochrany. Žalovaný č. 2 namítá, že vymáháním splnění dluhu po žalovaném č. 2 žalobce zjevně zneužívá svých práv.

11. Žalovaný č. 2 sdělil žalobci, že jeho nárok neuznává, a to přípisem, ze dne 16. prosince 2020.

12. Žalovaný č. 2 dále namítá, že v rozsahu tvrzené částky, odpovídající údajným nezaplaceným platbám za poskytování sídelních a administrativních služeb ze strany žalovaného č. 2, je uplatněný nárok promlčený.

13. V rozsahu tvrzené částky, odpovídající údajné smluvní pokutě pak žalovaný č. 2 namítá, že požadovaná smluvní pokuta je zcela nepřiměřená zajišťované povinnosti a s ohledem na podnikatelskou činnost žalobce, která nabízí neomezenému počtu třetích subjektů virtuální sídla, mu ani s tvrzeným porušením povinnosti žalovaného č. 1, nevznikla žádná škoda. Žalobce žádnou faktickou činnost pro žalovaného č. 1 nevykonával, s ohledem na„ virtuální“ charakter poskytovaného sídla, pak ani nedošlo k žádnému omezení žalobce, např. přítomností věcí žalované č. 1 či nemožností pronajmout prostory žalobce někomu jinému. Smluvní pokuta ve výši 36,5% p.a., tedy 4,5 x vyšší, než je zákonný úrok z prodlení, je tedy zjevně nepřiměřená. Žalovaný č. 2 tak žádá, aby uplatněná smluvní pokuta bylas pro případ, že se soud neztotožní s námitkami žalovaného ad II. tohoto vyjádření, moderována, až do výše skutečné újmy žalobce, jejíž výši doposud dle žaloby žalobce netvrdí ani neprokazuje.

14. Dle čl. X. smlouvy vyloučil žalobce a žalovaný č. 1 příslušnost obecných soudů ujednanou rozhodčí doložkou.

15. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný č. 2 neuhradil cenu sídelních administrativních služeb ze smlouvy ze dne 22. 4. 2011 za období od 22. 4. 2016 do 21. 4. 2017, od 22. 4. 2017 do 21. 4. 2018, od 22. 4. 2018 do 21. 4. 2019, od 22. 4. 2019 do 21. 4. 2020, od 22. 4. 2020 do 21. 4. 2021.

16. Soud má dále za prokázané, že žalovaný č. 2 byl od 11. 5. 2011 do 2. 6. 2011 jednatelem a společníkem žalovaného č.

1. Adresa sídla žalovaného č. 1 byla od 11. 5. 2011 do 23. 4. 2021 [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [číslo] (viz důkaz výpis z OR žalovaného č. 1)

17. Soud má dále za prokázané, že žalobce jako dodavatel a žalovaný č. 1 jako odběratel a žalovaný č. 2 jako vedlejší účastník uzavřeli dne 22. 4. 2011 smlouvu o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb [číslo] (dále jen:„ smlouva o adrese“), ze které se podává, dle čl. I., že žalobce se zavázal poskytovat žalovanému č. 1 obchodní adresu (tj. [adresa žalované a žalobkyně]) pro účely výkonu jeho podnikatelské činnosti a s tím související administrativní služby dle jeho výběru. Dle čl. IV. smlouvy o adrese byla cena sídelních a administrativních služeb sjednaná ve výši 1 000 Kč bez DPH měsíčně, přičemž byla splatná vždy předem ročně. Při podpisu bylo uhrazeno 14.000 Kč. Soud má dále za prokázané, že nedílnou součástí smlouvy o adrese jsou všeobecné obchodní podmínky Smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb (dále jen:„ VOP“) ze kterých se mimo dalšího podává dle čl. III., že„ Cena za sjednané služby je splatná vždy předem na dohodnuté období, na základě faktury vystavené dodavatelem a nejpozději v den splatnosti uvedený na faktuře. Jako den úhrady je považován den připsání platby na bankovní účet dodavatele.“ Dle čl. V. bod 1. VOP„ Smluvní strany se dohodly, že mohou vypovědět Smlouvu před jejím ukončením. Účinky výpovědi Smlouvy nastanou dnem jejího doručení v písemné podobě druhé smluvní straně.“ Dle čl VII. VOP„ Smluvní strany si sjednávají pro případ prodlení odběratele s úhradou ceny za sjednané služby, k jejichž placení je podle článku IV. Smlouvy povinen, povinnost odběratele zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dodavatel je oprávněn vyúčtovat odběrateli za první doručení upomínky ke splnění závazku odběratele paušální částku 100 Kč a za druhou upomínku 1.000 Kč se splatností 7 dní ode dne doručení upomínky. Smluvní strany si sjednávají pro případ porušení povinností odběratele, uvedené v článku V. bodu 4. VOP, povinnost odběratele zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně za každý den trvání porušení této povinnosti. Smluvní pokuta specifikovaná v tomto článku je splatná do 10 dnů poté, co bude písemná výzva jedné smluvní strany v tomto směru druhé smluvní straně doručena. Povinností zaplatit smluvní pokutu, jak je specifikována v tomto článku, není dotčeno právo na náhradu škody, a to ani co do výše, v níž případně náhrada škody smluvní pokutu přesáhne. Povinnost zaplatit smluvní pokutu může vzniknout i opakovaně, její celková výše není omezena. Povinnost zaplatit smluvní pokutu, jak je specifikována v tomto článku, trvá i po skončení trvání Smlouvy, jakož i poté, co dojde k odstoupení od ní některou ze smluvních stran či oběma smluvními stranami.“. Dle čl. VIII. VOP„ Vedlejší účastník tímto vůči dodavateli ve smyslu § 303 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jakožto ručitel prohlašuje, že ho uspokojí, jestliže odběratel nesplní své závazky, a to jak existující, budoucí, nepodmíněné i ty, jejichž vznik je závislý na splnění podmínky (dále jen„ Zajištěné pohledávky"), plynoucí mu vůči dodavateli ze Smlouvy nebo z VOP. Vedlejší účastník dále prohlašuje, že za odběratele, pokud se ocitne v prodlení s plněním Zajištěných pohledávek, splní tyto Zajištěné pohledávky v té jejich části, ohledně které bude odběratel v prodlení. Dodavatel je povinen vedlejšímu účastníku na požádání bez zbytečného odkladu sdělit výši pohledávky, zajištěné ručením podle bodu 1 tohoto článku.“ Dle čl. X. VOP„ Smluvní strany se dohodly, že všechny majetkové spory vzniklé ze Smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány s vyloučením pravomoci obecných soudů v rozhodčím řízení. Tyto spory budou rozhodovány jedním rozhodcem jmenovaným ředitelem společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem: [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ] (dále jen„ Společnost") ze seznamu rozhodců vedeného touto Společností. Smluvní strany prohlašují, že jsou srozuměny s obsahem Jednacího a organizačního řádu pro rozhodčí řízení před rozhodci vedenými v seznamu rozhodců [právnická osoba] (dále jen„ jednací řád") a s obsahem Sazebníku poplatků za rozhodčí řízení vedené před rozhodcem zapsaným v seznamu vedeném [právnická osoba] (dále jen„ sazebník"). O právech a povinnostech plynoucích z tohoto jednacího řádu a sazebníku se smluvní strany mohou rovněž informovat v sídle Společností, kde mohou též obdržet stejnopis tohoto jednacího řádu a sazebníku nebo na internetu na webové adrese: [webová adresa]. Obě smluvní strany se dohodly a berou na vědomí, že rozhodčí řízení je neveřejné, zpravidla pouze písemné a že nevyjádří-li se žalovaný do sedmi kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žaloba, jsou skutečnosti vyjádřené a uvedené v žalobě považovány za nesporné. Jednacím místem je zpravidla sídlo Společnosti. Smluvní strany se dohodly, že rozhodce spor rozhodne podle zásad spravedlnosti rozhodčím nálezem, přičemž tento rozhodčí nález není třeba odůvodnit.“. (viz důkaz Smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne 22. 4. 2011, VOP ze dne 22. 4. 2011)

18. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval dne 23. 11. 2020 žalovaného č. 1 k úhradě částky ve výši 141.337 Kč s příslušenstvím. Současně jej upozornil na vymáhání soudní cestou. (viz důkaz výzva k zaplacení pohledávek ze dne 23. 11. 2020 - spolu s podacím lístkem)

19. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval dne 23. 11. 2020 žalovaného č. 2 k úhradě částky ve výši 141.337 Kč s příslušenstvím. Současně jej upozornil na vymáhání soudní cestou. (viz důkaz výzva k zaplacení pohledávek ze dne 23. 11. 2020 - spolu s podacím lístkem)

20. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce z emailu [email] zaslal emailem ze dne 25. 11. 2020 v příloze předžalobní výzvu na kterou reagoval z emailu [email] žalovaný č. 2 tak, že uvedl, že v příloze posílá odpověď na předžalobní výzvu. V emailu ze dne 1. 12. 2020 sdělil právní zástupce žalobce žalovanému č. 2:„ Dobrý den, rozumím, že Vás věc mohla překvapit, o nedorozumění se ovšem nejedná. Též jsem si vědom, že ve společnosti nefigurujete, což je ale bez právního významu. Vaše ručení je založeno smlouvou, nikoli účastí na společnosti. Když jste si společnost od klienta koupil a jako tehdejší jediný společník a jednatel umístil její sídlo na klientem poskytnutou adresu, osobně jste se zaručil za dluhy společnosti vzniklé z dané sídelní smlouvy. Jedná se o standardní způsob zajištění závazků sjednaných s obchodní korporací. Pohledávka je samozřejmě vymáhána i po společnosti a takto bude uplatňována i soudně. Uhradí-li společnost dluh, Vaše povinnost v tomto rozsahu zaniká. Doporučuji proto, abyste se primárně obrátil na společnost a ve vlastním zájmu zajistil úhradu pohledávky, jakož i přesídlení společnosti na jinou adresu, čímž vyřešíte věc i do budoucna. Není-li to z Vaší strany možné, můžeme jednat o smírném řešení v podobě úhrady pohledávky a úplatného vyvázání z ručení.“. Emailem ze dne 8. 12. 2020 sděluje právní zástupce žalobce žalovanému č. 2:„ Dobrý den, neobdržel jsem od Vás žádnou reakci na můj email níže. Nedáte-li mi do konce týdne vědět, zda máte zájem o smírné vyřešení věci (v nastíněných intencích), budu muset příští týden podat žalobu.“ V další komunikaci právního zástupce žalobce a právního zástupce žalovaného č. 2 prostřednictvím e-mailu, byla bezúspěšně řešena možnost smírného vyřešení sporu. (viz důkaz e-mailová komunikace mezi PZ žalobce a žalovaným č. 2 v období 25. 11. 2020 8. 12. 2020, e-mailová komunikace mezi PZ žalobce a PZ žalovaného č. 2 v období 16. 12. 2020 13. 1. 2021)

21. Soud má dále za prokázané, že z výpisů č. účtu č. [bankovní účet] banky [právnická osoba] žalobce za období od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2021 lze dospět k závěru, že žalovaný č. 1 ničeho v období od 22. 4. 2016 do 30. 4. 2021 ke smlouvě o adrese nehradil. (viz důkaz výpisy č. účtu č. [bankovní účet] banky [právnická osoba] žalobce za období od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2021)

22. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to výstup z internetové aplikace- nahlížení do KN parc. [číslo] č. [list vlastnictví], Katastrální území Nové Město.

23. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud zamítl návrh důkazu účastnickým výslechem jednatele žalovaného č. 1 pana [jméno] [příjmení], kdy je třeba zdůraznit, že dle § 131 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 126 odst. 4 o.s.ř. se důkaz výslechem účastníků nařídí pouze v případě, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Vzhledem k tomu, že v řízení byly provedeny k důkazu výpisy z účtu žalobce za rozhodné období, má soud za prokázané, že platby dle smlouvy o adrese nebyly ze strany žalovaného č. 1 v rozhodném období provedeny, a tedy účastnický výslech jednatele žalovaného č. 1 považoval za nadbytečný. Je však třeba zdůraznit, že i kdyby jednatel žalovaného č. 1 tvrdil, že úhrady provedl, nepovažoval by soud taková jednostranná subjektivní tvrzení za dostatečný důkaz, kdy je zcela zřejmé, že jednatel žalovaného č. 1 je ovlivněn skutečností, že je stranou sporu. Úhrada dlužných částek žalovaným č. 1 by pak měla být doložena důkazy, které objektivně prokazují realizace plateb (např. výpisy z účtu, potvrzení o převzetí atp.). Takové však žalovaný č. 2 (ale ani procesně pasivní žalovaný č. 1) přes poučení dle § 118a o.s.ř. nenavrhl. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen“„ ObchZ“) se ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Dohoda o určité části smlouvy může být nahrazena dohodou stran o způsobu umožňujícím dodatečné určení obsahu závazku, jestliže tento způsob nezávisí jen na vůli jedné strany. Má-li být chybějící část smlouvy určena soudem nebo určitou osobou, vyžaduje se, aby dohoda měla písemnou formu a platí obdobně § 291. Podle § 273 ObchZ část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. Podle § 401 ObchZ strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby Podle § 303 ObchZ kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem Podle dle § 306 ObchZ věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění je oprávněn dlužník, a použít k započtení pohledávky dlužníka vůči věřiteli, jestliže k započtení by byl oprávněn dlužník, kdyby věřitel vymáhal svou pohledávku vůči němu. Ručitel může použít k započtení i své pohledávky vůči věřiteli. Jestliže ručitel uplatní vůči věřiteli neúspěšné námitky, které mu sdělil dlužník, je dlužník povinen nahradit ručiteli náklady, které mu tím vznikly. Podle § 3028 zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 106 odst. 1 o.s.ř. jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají nebo že netrvají na projednání věci před rozhodčí komisí spolku. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.

24. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku odvozeného od smlouvy o adrese se soud nejprve zabýval námitkou existence rozhodčí doložky, která byla sjednána v čl. X. VOP smlouvy o adrese (viz výše). Vzhledem ke znění této doložky, kdy sjednává pravomoc rozhodnout [právnická osoba], která není stálým rozhodčím soudem, soud s ohledem na ustálenou judikaturu uzavírá, že rozhodčí doložka sjednaná v čl. X. všeobecných obchodních podmínek, je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 nebo též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012). Soud tak dle § 106 odst. 1 o.s.ř. věc projednal.

25. Jak bylo výše uvedeno, soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným č. 1 byla uzavřena smlouva o adrese, kterou se zavázal žalobce poskytovat obchodní adresu pro účely výkonu jeho podnikatelské činnosti. Žalovaný č. 1 obchodní adresu poskytnutou mu žalobcem užíval nejpozději ode dne 11. 5. 2011 a činil tak ke dni 23. 4. 2021 (viz výše výpis z OR). Smlouva o adrese byla uzavřena dle § 269 odst. 2 ObchZ. S ohledem na přechodná ustanovení OZ a okamžik vzniku právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 1 se řídí právní poměry ze smlouvy o adrese, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Součástí smlouvy o adrese jsou i VOP, kdy podle § 273 odst. 1 ObchZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

26. Na základě smlouvy o adrese se žalobce zavázal žalovanému č. 1 poskytovat obchodní adresu pro účely výkonu podnikatelské činnosti a s tím související administrativní služby, za což se žalovaný č. 1 zavázal zaplatit žalobci sjednanou cenu dle čl. IV. smlouvy o adrese ve výši 1 000 Kč bez DPH měsíčně, přičemž byla splatná vždy předem ročně. Jak z provedeného dokazování vyplynulo žalovaný č. 1, ale ani žalovaný č. 2 nezaplatili sjednanou cenu dle smlouvy o adrese za období od 22. 4. 2016 do 21. 4. 2020 v celkové výši 72 600 Kč. Žalovaný č. 1 je tak povinen tuto částku žalobci uhradit.

27. Podle ustanovení čl. VII. odst. 1 VOP byla mezi stranami smlouvy o adrese ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného č. 1 se zaplacením ceny za poskytování sídelních a administrativních služeb, a to ve výši 0,1 % z nezaplacené ceny za každý den prodlení s jejím zaplacením. Tato smluvní pokuta byla dle čl. VII. odst. 4 VOP splatná do 10 dnů ode dne doručení písemné výzvy k jejímu zaplacení. Žalobce vyzval žalovaného č. 1 k zaplacení smluvní pokuty výzvou ze dne 23. 11. 2020 dle čl. VII. odst. 4 VOP. Na základě těchto smluvních ujednání a vzhledem k výše uvedenému nezaplacení ceny za poskytování sídelních a administrativních služeb vznikla žalobci za žalovaným č. 1 pohledávka spočívající v právu na zaplacení smluvní pokuty vyčíslenou ke dni vyhotovení předžalobní výzvy, tj. 23. 11. 2020 ve výši 68 737 Kč (0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 4. 2016 do zaplacení této částky, 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 4. 2017 do zaplacení této částky, 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 4. 2018 do zaplacení této částky, 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 4. 2019 do zaplacení této částky, 0,1 % denně z částky 14 520 Kč ode dne 22. 4. 2020 do zaplacení této částky.).

28. S ohledem na vznesenou námitku promlčení (žalovaným č. 2) soud zdůrazňuje, že podle § 401 ObchZ, strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, dle čl. VI. odst. 4 VOP byla prodloužena promlčecí lhůta veškerých nároků žalobce plynoucích ze smlouvy o adrese na 10 let. Splatnost nejstarší z uplatněných pohledávek žalobce nastala dne 21. 4. 2016, žaloba byla podána dne 15. 12. 2020. Žádná z uplatněných pohledávek žalobce tak nemůže být promlčena.

29. Soud také neshledal důvod pro moderaci smluvní pokuty, kdy tato byla dle čl. VII. VOP sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. hluboko pod úrovní, která je dlouhodobě judikaturou považovaná za nepřiměřenou či dokonce nemravnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že žalovaný č. 1 je podnikatel, tedy profesionál, který si musí být vědom hospodářského rizika v případě sjednání smluvní pokuty. Byl to žalovaný č. 1, kdo při sjednání smlouvy o adrese měl a mohl zvážit nastavení výše smluvní pokuty, a v případě, kdy se smluvními podmínkami nesouhlasil, případně takovou smlouvu neuzavřít.

30. Soud tak rekapituluje, že žalovaný č. 1 je na základě smlouvy o adrese povinen uhradit žalobci dlužné plnění za období od 22. 4. 2016 do 21. 4. 2020 v celkové výši 72 600 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z každé jednotlivé částky splatné ročně ve výši 14.520 Kč. Dále je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu vyčíslenou ke dni vyhotovení předžalobní výzvy tj. 23. 11. 2020, ve výši 68 737 Kč.

31. Ve vztahu k žalovanému č. 2 jsou žalobcem uplatňovány výše popsané nároky ze smlouvy o adrese vzhledem k ručitelskému prohlášení žalovaného č. 2 dle čl. VIII. VOP. Podle § 303 ObchZ, kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Je třeba zdůraznit, že při podpisu smlouvy o adrese byl žalovaný č. 2 jediným společníkem a současně jednatelem žalovaného č.

1. Současně platí, že žalovaný č. 2 poskytl ručení za dluhy podnikatele vzniklé v souvislosti s výkonem jeho podnikatelské činnosti, a tedy na něj nelze pohlížet v rámci smluvního vztahu s žalobcem jako na spotřebitele (pro srovnání např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 04. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1274/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 06. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5279/2014). Žalobce vyzval žalovaného č. 2 k zaplacení pohledávek, výzvou ze dne 23. 11. 2020.

32. Soud zdůrazňuje, že ručení je subsidiární a akcesorický právní vztah mezi ručitelem (tj. osobou odlišnou od dlužníka) a věřitelem, který slouží k zajištění věřitelovy pohledávky z hlavního právního vztahu (mezi věřitelem a dlužníkem) a jehož obsahem je závazek ručitele uspokojit konkrétní (ručením zajištěnou) pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí dlužník. Tím, že ručitel splní věřiteli dlužníkův dluh, zaniká právo věřitele domáhat se dále úhrady této pohledávky a to nejen vůči dlužníku, nýbrž (případně) i vůči dalším osobám, které tuto pohledávku svým majetkem zajišťovaly; jinak řečeno zanikla tím věřitelova pohledávka vůči dlužníku. Ručitel, který uhradil závazek dlužníka, se stává namísto„ uspokojeného“ věřitele„ novým“ věřitelem dlužníka v rozsahu, v jakém uhradil závazek, a současně„ vzniká ručiteli nové právo vůči věřiteli“. Plnivší ručitel tak nenabývá nárok, který měl věřitel vůči dlužníku, nýbrž nárok„ nový“ na náhradu plnění poskytnutého věřiteli.

33. Vzhledem k uvedenému vznikl závazek žalovaného č. 2 uhradit žalobci z titulu ručení za závazky žalovaného č. 1 ze smlouvy o adrese výše definované závazky, a to dlužné plnění za období od 22. 4. 2016 do 21. 4. 2020 v celkové výši 72 600 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z každé jednotlivé částky splatné ročně ve výši 14.520 Kč a dále smluvní pokutu vyčíslenou ke dni vyhotovení předžalobní výzvy tj. 23. 11. 2020, ve výši 68 737 Kč.

34. Soud tak shrnuje, že žalovaný [číslo] žalovaný č. 2 jsou povinni uhradit pohledávky žalobce ze smlouvy o adrese, a to s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl shora ve výroku ad. I.

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 58.467 Kč spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 7.067 Kč a dále náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 6 úkonů právní služby ve výši 6780 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 9. 11. 2021, účast na jednání dne 9. 11. 2021, účast na jednání dne 3. 5. 2021) dále pak 6x paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.

Poučení