65 C 65/2017 - 596

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 1 249 570 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, podle které by byl žalovaný ([adresa]), povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 249 570,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 10. 2016 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému ([adresa]), na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15.400,- Kč.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 46.919,- Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 1. 249.570,- Kč s příslušenstvím. Žaloba směřovala původně jen proti [Anonymizováno], který namítal nedostatek pasivní věcné legitimace s tím, že žaloba měla směřovat proti [adresa], jíž jsou nemovitosti přenechány do správy a která uzavřela nájemní smlouvu se žalobcem. [adresa] do řízení přistoupila jako druhý žalovaný na základě usnesení ze dne 6. 10. 2017 č.j. 65 C 65/2017-29 dle § 92 odst. 1 o.s.ř.

2. Soud prvního stupně již ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen: „rozsudek I.“) tak, že výrokem I. zamítl v plném rozsahu žalobu proti žalovanému č. 1 ([Anonymizováno]), výrokem II. zamítl žalobu proti žalovanému č. 2 v rozsahu částky 507.531,-Kč s příslušenstvím a výrokem III. žalovaného č. 2 zavázal k zaplacení částky 742 039 Kč s příslušenstvím žalobci. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech státu.

3. Ve vztahu k žalovanému č. 1 ([Anonymizováno]), soud prvního stupně v rozsudku I. vyslovil závěr, že žalovaný č. 1 není pasivně žalobně legitimovaný k uplatněnému nároku, a proto vůči němu byla žaloba zamítnuta. S tímto názorem se ztotožnil odvolací soud v rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka] (dále jen: „rozsudek [Anonymizováno]“), který dospěl k závěru: že úvaha i posouzení této námitky prvostupňovým soudem byly správné. [adresa], jako 1. žalovaný není v projednávané věci věcně pasivně legitimován. V tomto směru je třeba vycházet ze zákona č. 131/2000 Sb. o hl. m. Praze s tím, že dle jeho § 3 odst. 1 se hlavní město člení na městské části. Ty vystupují v rozsahu stanoveném tímto zákonem v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených zákonem a Statutem podle něj hospodaří (§44 odst. 3). Podle § 34/3 cit. zákona městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hl. města a vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hl. m. Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem. Mají samostatnou právní osobnost a ve smyslu § 19 o.s.ř. mají způsobilost být účastníkem řízení.

15. Statut hl. m. Prahy byl vydán obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb. a podle jeho § 17 městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hl. m. Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkových úkonech v plném rozsahu, není-li ve Statutu uvedeno jinak. Jsou povinny zajišťovat samostatně odbornou údržbu svěřeného majetku, odpovídají za technický stav tohoto majetku a vedou jeho účetnictví, majetkovou a odbornou evidenci. Příjmy ze svěřeného majetku jsou dle § 9 Statutu příjmem rozpočtu městské části. Pokud v souvislosti s nájmem vznikl žalobci nárok na náhradu investic či na náhradu zhodnocení předmětné nemovitosti, je nutno tyto nároky uplatnit vůči [adresa], která je oprávněna rozhodovat o všech majetkoprávních úkonech týkajících se svěřeného majetku. S přihlédnutím k tomuto závěru odvolací soud potvrdil napadený výrok I. včetně jemu odpovídající výrok IV. o nákladech řízení dle § 219 o.s.ř. jak věcně správný. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal 1. žalovanému tyto náklady s přihlédnutím k § 151 odst. 3 o.s.ř. jako ne zastoupenému účastníku v souladu se stávající judikaturou NS a ÚS, kterou soud I. stupně ve svém rozhodnutí podrobně citoval.

4. Odvolací soud dále rozsudkem [Anonymizováno] vůči žalovanému č. 2 ([adresa]) rozsudek I. v zamítavém výroku II., ve vyhovujícím výroku III. a ve výrocích o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech řízení státu V., VI. a VII. zrušil, a věc vrátil k dalšímu řízení. (k důvodům viz níže).

5. Předmětem dalšího řízení je tak nárok žalobce vůči [adresa] na zaplacení částky 1 249 570,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 10. 2016 do zaplacení.

6. Žalobce k žalobě uvedl, že požadované částka ve výši 1.249.570,- Kč představuje investice do nemovitosti – objektu ev. č. [hodnota], čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa]. Žalobce měl v nájmu uvedenou nemovitost, na základě nájemní smlouvy uzavřené s [adresa] v období od 1. 10. 1995 do 31. 7. 2016, za účelem provozování veterinární praxe. Výši požadované částky žalobce opírá o znalecký posudek [jméno FO] z 20. 7. 2016, který si nechal vypracovat. Uvedl, že, aby mohl užívat předmět nájmu ke sjednanému účelu, byl nucen vynaložit náklady uvedeného rozsahu. Jednalo se příkladmo o vybudování přípojky a rozvodu plynu, elektrické energie, vody a přípojky kanalizace, k níž byl předmět nájmu připojen, instalaci nového plynového kotle a rozvodů systému ústředního topení, opravu střechy, sanační stavební práce, částečné opravy podlah, vnitřních omítek a maleb.

7. Žalovaný ([adresa]) se žalobou vyslovil nesouhlas. Namítl, že práce nebyly provedeny s jeho předchozím souhlasem tak, jak to požaduje § 2220 o.z. Navíc vyrovnání by náleželo jen způsobem zhodnocení věci, což je rozdíl mezi cenou věci před provedenými pracemi a cenou po jejich provedení, přičemž obě tyto ceny musí být zjištěny znaleckým posudkem. Znalecký posudek předložený žalobcem nelze použít, neboť ten neocenil zhodnocení, ale jednotlivé investice. Dále upozornil na skutečnost, že investice provedené v roce 1996 nemohly zhodnotit nemovitost v takovém rozsahu, když je třeba mimo jiné vzít v úvahu, že tato byla 20 let žalobcem užívána.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že [Anonymizováno] je výlučným vlastníkem nemovitosti, a to budovy tehdy označeného ev. č. [hodnota] (následně bylo této budově přiděleno č.p. [Anonymizováno]), která stojí na pozemku parc. č. [Anonymizováno] to vše katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen: „předmětná nemovitost“). (viz důkaz výpis z katastru nemovitostí ohledně předmětné nemovitosti)

9. Soud má dále za prokázané, že žalovaný a žalobce uzavřeli dne 26. 9. 1995 smlouvu o nájmu (dále jen: „Smlouva o nájmu“), ze které se mimo jiné podává: Dle čl. I., že předmětem nájmu je objekt ev. č. [hodnota] [adresa], a nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu k provozování veterinární ordinace (dále jen: “předmět nájmu“). Dle čl. 2. 1. se smlouva uzavírá na dobu neurčitou ode dne 1. 10. 1995. Dle čl. 4. 9. stavební úpravy předmětu nájmu vyžadují předchozí písemný souhlas pronajímatele. Dle čl. 5.1. smluvní strany se dohodly na zřízení předkupního práva k nemovitosti ve prospěch nájemce. Ke Smlouvě o nájmu byl uzavřen dne 18. 12. 1995 dodatek č. 1 ze kterého se podává: „ Původní text č.- III. 3.3: se nahrazuje slovy: Cena nájmu byla stanovena dohodou ve výši 116.350,- Kč/rok, což činí 29.088,- Kč/čtvrtletně. Nájemné je splatné vždy do 5. dne prostředního měsíce příslušného čtvrtletí na účet [Anonymizováno] v.s. [var. symbol]. Vzhledem k provádění stavebních úprav (elektrické instalace, vodovodní přípojky) v pronajatém objektu se nájemci za období od 1. 10. 1995 do 31. 12. 1995 snižuje nájemné za toto čtvrtletí na 13.500,- Kč, které je splatné do 5. 2. 1996. …..“ Ke Smlouvě o nájmu byl uzavřen dne 23. 1. 1996 dodatek č. 2, kterým došlo k rozšíření osoby nájemce o další osobu, a byl změněn čl. III. cena nájmu a úhrady. Ke Smlouvě o nájmu byl dne 1. 4. 1998 uzavřen dodatek č. 3, kterým bylo doplněno ustanovení smlouvy o nájmu týkající se navyšování nájemného o vyhlašovanou míru inflace. (viz důkaz smlouva o nájmu ze dne 26. 9. 1995, včetně dodatků 1 – 3)

10. Soud má dále za prokázané, že žalobce požádal dopisem ze dne 29. 11. 1995 o přechodné snížení nájmu po dobu provádění oprav za období od 1 října do 31. prosince 1995. (viz důkaz žádost o přechodné snížení nájemného ze dne 29. 11. 1995)

11. Soud má dále za prokázané, že dne 22. 1. 1996 vydal [adresa], odbor majetkoprávní pod č.j. [Anonymizováno] základě žádosti žalobce ze dne 9. 11. 1995 souhlas s provedením úprav v předmětu nájmu, za podmínek stanovených odborem výstavby [adresa]. (viz důkaz souhlas pronajímatele s provedením stavebních úprav předmětu nájmu ze dne 22. 1. 1996)

12. Soud má dále za prokázané, že [adresa], odbor výstavby dne 20. 3. 1996 vydal rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] dle ustanovení § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu k žádosti žalobce ze dne 7. 2. 1996, kterým vydal stavební povolení na změnu stavby č. [hodnota], [adresa], k.ú. [adresa], na pozemku parc. č. [Anonymizováno] spočívající: Ve vnitřním rozvodu plynu NTL přípojkou DN 32 s napojením na stávající HUP DN 25, který je umístěn ve zděném sloupku v oplocení. Rozvodné potrubí pro připojení plynových spotřebičů (turbokotle, ohříváku TUV a sporáku) je navrženo svařované z ocelových trubek. Úpravy dále spočívají ve výměně zařizovacích předmětů. Připojovacího odpadního potrubí. V nové svodné kanalizaci vč. revizních šachet s napojením do stávající odbočky. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že souhlas vlastníka ze dne 22. 1. 1996 byl předložen. (viz důkaz stavební povolení ze dne 20. 3. 1996)

13. Soud má dále za prokázané, že [adresa], odbor výstavby dne 17. 5. 1996 vydal kolaudační rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], jímž povolil užívání stavby-stavebních úprav objektu n. č. [hodnota] k.ú. [adresa] za účelem zřízení veterinární kliniky, která obsahuje: Přípojku plynu DN ze stávajícího HUP ve sloupku oplocení Vnitřní rozvody plynu NTL Výměnu zařizovacích předmětů Nové plynové spotřebiče (turbokotel, ohřívák TUV, sporák) Nová připojovací odpadní potrubí Novou svodnou kanalizaci vč. revizní šachty. (viz důkaz kolaudační rozhodnutí ze dne 17. 5. 1996)

14. Soud má dále za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala v roce 1997 komunikace ohledně slevy z nájemného ve vazbě na prováděné rekonstrukční práce. (viz důkaz sdělení žalovaného č. 2 ze dne 4. 3. 1997, dopis zástupce starosty [adresa] ze dne 9. 4. 1997, žádost žalovaného č. 2 o vyčíslení položek nutných oprav ze dne 24. 1. 1997, dopis se žádostí žalobce ze dne 16. 1. 1997)

15. Dopisem ze dne 31. 1. 1997 sděluje žalobce žalovanému k jeho žádosti vyčíslení položek oprav objektu [adresa], a také, že opravy budou prováděny dle nálehavosti v tomto pořadí: oprava střechy a okapů včetně svodných okapových rour, utěsnění zatékajících míst (předběžná cena 60-80.000,-Kč), oprava elektroinstalace narušené zatékající vodou a elektroinstalace nefunkční ještě před uzavřením smlouvy o nájmu (předběžná cena 40-50000,- Kč), oprava vnější fasády zničené zatékající vodou (80-100000,- Kč), oprava přístupové cesty, schodů a betonového plata nad schody (předběžná cena 15-20000,- Kč). (viz důkaz dopis žalobce s vyčíslením položek nutných oprav ze dne 31. 1. 1997)

16. Soud má dále za prokázané, že žalovaný sdělil žalobci prostřednictvím dopisu ze dne 17. 6. 1998 skutečnost, že bylo přijaté usnesení [adresa] a současně sděluje, že oslovil firmu [Anonymizováno]. [jméno FO] za účelem zpracování posouzení záměru a vypracování znaleckého posudku. Z usnesení [adresa] se podává, že [adresa] souhlasí se záměrem odprodeje objektu čp. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku panu [tituly před jménem]. Na toto usnesení navazovalo usnesení [adresa] ze dne 23. 11. 1998, které bere na vědomí předloženou informaci o možnosti realizace záměru přijatého usnesením č. [Anonymizováno]. (viz důkaz usnesení 11. schůze [adresa] ze dne 9. 6. 1998, dopis [adresa], odbor majetkové správy ze dne 17. 6. 1998, usnesení 20. schůze [adresa] ze dne 23. 11. 1998)

17. Soud má dále za prokázané, že žalovaný dopisem ze dne 26. 5. 1998 požádal žalobce o poskytnutí podkladů ve věci žádosti o prodej objektu čp. 813, a to zpracování seznamu provedených prací na objektu včetně výše nákladů a dokladů o provedení jejich úhrady za období od začátku pronájmu do 05/1998. (viz důkaz dopis Obvodního úřadu Městské části [adresa], odbor majetkové správy ze dne 26. 5. 1998)

18. Soud má dále za prokázané, že žalovaný zaslal žalobci dopisem ze dne 25. 7. 2016 výzvu k předání objektu čp. [Anonymizováno], [adresa], ze které se podává, že na základě výpovědi z nájemní smlouvy ze dne 26. 9. 1995, kterou žalobce obdržel dne 29. 1. 2016 a výpovědní doba uplynula dne 31. 7. 2016, žádá žalovaný č. [hodnota] o předání objektu. Současně žalovaný č. [hodnota] sděluje, že ve věci výzvy k úhradě zhodnocení objektu (částka 1.390.170,- Kč) žádá o poskytnutí znaleckého posudku vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem]. (viz důkaz výzva žalobce k předání předmětu nájmu)

19. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval [Anonymizováno] předžalobní výzvou ze dne 6. 10. 2016 k plnění částky 1.249.570,- Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení této výzvy, kdy k přepravě byla předána dne 10. 10. 2016. (viz důkaz výzva k plnění ze dne 6. 10. 2016 odeslaná žalovanému č. 1 s průkazem odeslání)

20. Soud konstatuje, že v řízení bylo předloženo několik znaleckých posudků, z nichž 2 byly vypracovány k zadání soudu, znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] předložil žalovaný č. 2, a znalecké posudky [jméno FO]. [jméno FO] předložil žalobce.

21. Soud má dále za prokázané, že znalec [jméno FO]. [jméno FO] k zadání žalovaného v roce 1998 vypracoval znalecký posudek č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998, o ceně nemovitosti - budovy č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] včetně vyjmenovaného příslušenství, kdy uzavřel, že cena budovy činí 2.075.950,- Kč. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] k zadání žalovaného v roce 1998 vypracoval znalecký posudek č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998, o ceně nemovitosti - budovy č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] včetně vyjmenovaného příslušenství, kdy uzavřel, že cena budovy podle stavu po adaptaci činí 3. 185.850,- Kč. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] k zadání žalovaného v roce 1998 vypracoval znalecký posudek č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998, na posouzení výše nákladů potřebných na adaptaci nebytových prostor v objektu č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] užívané nájemcem [tituly před jménem] kdy uzavřel, že výši nákladů vynaložených do nebytových prostor v objektu čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]v k.ú. [adresa] provedené nájemcem- podle stavu ke dni 27. 7. 1998 stanovuje ve výši 1.212000,- Kč. (viz důkaz znalecké posudky [jméno FO]. [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998, č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998, č. [hodnota] ze dne 13. 10. 1998)

22. Ze soudem zadaného znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znalecké kanceláře [právnická osoba]. ze dne 28. 9. 2021, který ve svém dodatku revidoval závěry ostatních znaleckých posudků, se podává, že znalec uzavřel, že výše rozdílu hodnot mezi hodnotou objektu před investicí spočívající ve stavebních úpravách a po investici nájemce je 742.000,- Kč. Kdy rozsah provedených úprav byl vymezen jako: přípojka plynu DN ze stávajícího HUP ve sloupku oplocení vnitřní rozvody plynu NTL výměnu zařizovacích předmětů nové plynové spotřebiče (turbokotel, ohřívák TUV, sporák) nová připojovací odpadní potrubí nová svodná kanalizace vč. revizní šachty. Současně znalec konstatoval, že ani jeden z bodů určených ve znaleckém úkolu nelze považovat za udržovací práce. Uvedené práce zcela nahrazovaly již dožilé konstrukce. V dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] znalec uzavřel, že hodnota objektu před rekonstrukcí činila částku 3.077.685,- Kč a po rekonstrukci 3.819.724,- Kč, a tedy rozdíl hodnot před a po rekonstrukci 742.039,- Kč. Znalec dále konstatoval, že pro vypracování znaleckého posudku bylo použito nákladové metody. Znalec se dále k znaleckému zadání vyjádřil k znaleckému posudku č. [hodnota] znalce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 22. 7. 2020, kdy uvedl, že znalec použil při výběru metodiky pro ocenění nákladový způsob podle vyhlášky č. 441/2013 Sb. ve znění aktuální vyhlášky č. 53/2016 Sb., tento způsob ocenění není vhodný pro jeho značnou nepřesnost. Největším faktorem nepřesnosti je existence koeficientů růstu cen v čase, technického stavu, polohy, prodejnosti.. atd. Důkazem nepřesnosti je i pro laika je nápadně nízká hodnota budovy před i po investici, která znalci resultovala z jeho výpočtů. Použití tzv. vyhláškové metodiky je vhodné a stvořené zejména pro daňové účely a několik zvláštních případů oceňování- spíše jako alternativa či nouzová metoda při nedostatku jiných informací. Dále uvedl, že znalec použil při ocenění i výnosovou metodu- pro účely zhodnocení stavby je tato metoda nepřípustná. Shodně hodnotil znalec i znalecký posudek č. [Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 20. 7. 2016 tj. nepřesnost z důvodu použití vyhláškové metody. Ke znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO] č. [Anonymizováno] znalec uvedl, že použil vyhláškovou metodu a to přímo k zadání zadavatele (žalovaný č. 2), kdy stanovil nápadně nízkou hodnotu stavby a na rozdíl od ostatních znaleckých posudků přisuzuje hodnotu i konstrukcím, které byly v rámci investice vyměněny a tímto úkonem zásadně ovlivňuje výsledek ve prospěch vlastníka budovy. Z výslechu znalce vyplynulo, že na závěrech vyjádřených ve znaleckém posudku trvá, které rekapituloval a dle názoru soudu je dostatečně a přesvědčivě obhájil. (viz důkaz znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalecké kanceláře [právnická osoba]. ze dne 28. 9. 2021, dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno], výslech znalce)

23. Ze znaleckého posudku zadaného soudem č. [hodnota] ze dne 22. července 2020 znalce [jméno FO]. [jméno FO] se podává, že rozdíl mezi hodnotou (cenou obvyklou) předmětné nemovitosti s provedenými stavebními úpravami (přípojka plynu DN ze stávajícího HUP ve sloupku oplocení, vnitřní rozvody plynu NTL, výměnu zařizovacích předmětů, nové plynové spotřebiče turbokotel, ohřívák TUV, sporák, nová připojovací odpadní potrubí, nová svodná kanalizace vč. revizní šachty) a bez těchto úprav činí 585.879,80 Kč. Dále znalec uzavřel, že cena budovy č.p. [Anonymizováno] byla ke dni skončení nájmu tj. 31. 7. 2016 ve výši 1.660.630,- Kč a cena bez provedených úprav by byla ke stejnému datu 1.074.750,- Kč. Tyto závěry znalec rozvedl při výslechu, kdy výslovně na ve znaleckém posudku uvedených závěrech setrval. (viz důkaz č. [hodnota] ze dne 22. července 2020 znalce [jméno FO]. [jméno FO], výslech znalce)

24. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem č. [Anonymizováno] ze dne 16. 6. 2015 znalce [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Se podává, že znalec uzavřel, že obvyklá cena zhodnocení budovy č.p. [Anonymizováno] činí 1.390.170,- Kč určená rozdílem zjištěné ceny budovy nákladovým způsobem s provedenými stavebními úpravami a bez těchto stavebních úprav. (viz důkaz znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 16. 6. 2015 znalce [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem])

25. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem č. [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 2016 znalce [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Se podává, že znalec uzavřel, že obvyklá cena zhodnocení budovy č.p. [Anonymizováno] činí 1.390.170,- Kč určená rozdílem zjištěné ceny budovy nákladovým způsobem s provedenými stavebními úpravami a bez těchto stavebních úprav k datu 20. 7. 2016. (viz důkaz znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 2016 znalce [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem])

26. Ze znaleckého posudku předloženého žalovaným č. [hodnota] ze dne 25. 1. 2021 znalce [jméno FO]. [jméno FO] se podává, že znalec uzavřel, k otázce na stanovení výše bezdůvodného obohacení jako rozdíl mezi hodnotou cenou obvyklou předmětné nemovitosti s provedenými stavebními úpravami ( (přípojka plynu DN ze stávajícího HUP ve sloupku oplocení, vnitřní rozvody plynu NTL) a hodnotou (cenou obvyklou) předmětné nemovitosti bez těchto úprav, že výši bezdůvodného obohacení stanovuje jako součet v posudku uvedených investic. A to ke dni 31. 7. 2016 ve výši 57.533,- Kč. Metodiku založenou na porovnání cen obvyklých uvedeného objektu před a po provedení prací nelze použít z důvodu neexistence srovnatelných prodejů. Dále uvádí, že i výše uvedené investice nemusí v celé částce objekt zhodnocovat, a to jak s ohledem na původní napojení objektu na topný systém hlavní školní budovy, tak na možnost účelovosti dodatečně budované kanalizace. Znalec při výslechu setrval na svých závěrech. (viz důkaz znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 25. 1. 2021 znalce [jméno FO]. [jméno FO], výslech znalce).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že odvolací soud v rozsudku MS vyslovil závazný právní názor, dle kterého: „Jiná věc je rozsah provedených stavebních úprav, který je v uvedených dokumentech formulovaný poměrně obecně. V tomto směru jsou skutková tvrzení žalobce nedostatečná, neboť netvrdil, co konkrétně, v jakém rozsahu, v jakém počtu a v jaké kvalitě úpravy provedl. Zejména je absence skutkových tvrzení výrazná u tzv. zařizovacích předmětů. Tento nedostatek nemohl být nahrazen ani znaleckými posudky, které fakticky neměly z čeho vycházet, neměly dostatečný podklad pro své závěry, které učinily převážně z místního šetření v době, kdy se tam již zařizovací předměty a další věci, údajně instalované žalobcem, nenacházely. Znalci ve svých výpovědích před soudem uvedli, že pro výpočet ohodnocení vycházeli z předmětů, které se nacházely na místě v době prohlídky. Vypracované a předložené znalecké posudky nemohly tak spolehlivě zodpovědět otázku zhodnocení nemovitosti žalobcem. Nedostatek skutkových tvrzení a případně i dokladů měly potom za následek zkreslené údaje a závěry těchto posudků ([právnická osoba]., [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO]). Soud sice svůj závěr učinil ze znaleckého posudku [právnická osoba]., který považoval za dostatečně přesvědčivý a odůvodněný, ale ponechal bez povšimnutí jeho zjevné chyby (ty ostatně sám soud komentoval u új. 3.12.2021), např. zkreslené nesrozumitelné výpočty, do nichž byl zahrnut neexistující výtah apod. Rovněž závěr soudu o tom, že se v podstatě „potkávají“ závěry posudků [jméno FO]. [jméno FO] a [právnická osoba]. je poněkud zavádějící, neboť v konečném výsledku se oba posudky liší o zhruba 150 000 Kč. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o.s.ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Jako důkaz nastupuje tehdy, pokud jsou zde dostatečná tvrzení a případně další podklady, z nichž by mohl být zpracován. Nemůže však nahrazovat chybějící tvrzení účastníka, jako je tomu v této projednávané věci.“, poučil soud žalobce dle § 118a o.s.ř. tak, aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy k jejich prokázání, ze kterých by vyplynulo v jakém množství, v jaké kvalitě byly odsouhlasené investice žalobcem provedeny. A dále v jakém stavu žalobce přebíral nemovitost v roce 1995 a v jakém stavu jí odevzdal v roce 2016. Na základě uvedeného poučení žalobce doplnil důkazy:

28. Revizní zpráva elektro ze dne 14.-19. 9. 1995, ze které se podává, že se týká objektu nouzové stavby č. [hodnota] [adresa], jednalo se pravidelnou zprávu o revizi elektrického zařízení, provedenou [jméno FO], která obsahuje celkový posudek: „Revidovaná část elektroinstalace bude po odstranění dílčích závad schopna bezpečného provozu/viz závěr/část rozvodů nefunkční zásuvky-viz závěr/“. Ze závěru vyplývá, že po odstranění dílčích závad (zavíčkování volných krabic-kuchyňka, místnost č. 7, upevnění, dotáhnutí osazení zásuvek, oprava nefunkčních zásuvek, zrušení volných kabelů ve skladu, doplnění popisů v rozvaděči, dotáhnutí všech hliníkových spojů) Současně je uvedena možnost rozdělení stávajícího napojení, které je realizováno přes budovu č. [hodnota]. (viz důkaz revizní zpráva elektro ze dne 14.-19. 9. 1995)

29. Předávací protokol ze dne 26. 9. 1995, (fakticky nedatován) ze kterého se podává, že byl sepsán ohledně objektu [adresa], předávajícím [adresa] a žalobcem, uvedeno je, že objekt nemá vlastní elektroměr, a vodoměr, kdy je napojen na objekt č.p. [Anonymizováno], objekt je také napojen na rozvod ÚT objektu [adresa], a dále ve vztahu k stavu objektu je uvedeno: „Objekt a vybavení odpovídá době a způsobu užívání. Částečně je nutno opravit zatékání v pravé části objektu, kde jsou poškozené okapy (poškozená malba i ve vnitřku budovy).“ (viz důkaz předávací protokol ze dne 26. 9. 1995)

30. Předávací protokol ze dne 1. 8. 2016, ze kterého se podává, že byl sepsán žalobcem a žalovaným dne 1. 8. 2016, obsahuje identifikaci elektroměru, vodoměru, plynoměru, ohledně stavu objektu je uvedeno: „odpovídá době a účelu používání vybavení – kotel 2x radiátory, umyvadla, baterie-bez závad“. (viz důkaz předávací protokol ze dne 1. 8. 2016)

31. Potvrzení o tlakové zkoušce rozvodu vody a kanalizace ze dne 11. 4. 1996, ze které se podává, že dne 11. 4. 1996 byla provedena tlaková zkouška teplé a studené vody na adrese [Anonymizováno], která byla shledána bez závad. Zkoušku provedl [jméno FO]. (viz důkaz potvrzení o tlakové zkoušce rozvodu vody a kanalizace ze dne 11. 4. 1996)

32. Výkaz výměr rekonstrukce [Anonymizováno], ze dne 29. 8. a 1. 9. 1998, které však byly k důkazu provedeny jako součást – přílohy znaleckého posudku č. [hodnota] znalce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 13. 10. 1998, a jedná se pouze o o předběžný propočet předpokládaných nákladů na předpokládané stavební práce v cenové úrovni pro rok 1996, z uvedeného však nevyplývá, zda byly tyto práce v uvažovaném rozsahu provedeny, či nikoliv. (viz důkaz výkaz výměr rekonstrukce [Anonymizováno], ze dne 29. 8. a 1. 9. 1998)

33. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: foto z aplikace Google maps provozovny ke dni 23. 11. 2018.

34. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Soud zamítl návrhy důkazů: nájemní smlouvy, na základě kterých byla roku 2016 předmětná nemovitost pronajímána následujícím nájemcům, výslech znalce [jméno FO], správní spis stavebního úřadu [adresa], sp. zn. [Anonymizováno], stavební řízení, vztahující se ke stavebnímu povolení na změnu předmětné stavby, ze kterých nevyplynulo k základu sporu ničeho zásadního, a tedy jejich provedení by tak bylo nadbytečné. Dále byly žalobcem po poučení dle § 119a odst. 2 o.s.ř. navrženy k důkazu: výslech [jméno FO]. [jméno FO], vypracování znaleckého posudku za účelem určení ceny hodnoty provedených rekonstrukčních prací, které soud zamítl pro nadbytečnost, a to zejména s ohledem na absenci základních skutkových zjištění ohledně rozsahu provedených rekonstrukčních prací, jak je uvedeno níže. Podle § 2302 zákona č. 89/2012 b., občanský zákoník, ve zněním účinném v rozhodném období (dále jen: „OZ“) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2220 OZ Nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle § 3074 odst. 1 OZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

35. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli Smlouvu o nájmu prostorů určených k podnikání dne 26. 9. 1995 nacházejících se v předmětné nemovitosti. K této Smlouvě o nájmu byly uzavřeny tři dodatky. Jak ze Smlouvy o nájmu vyplynulo, účastníci výslovně sjednali, že stavební úpravy předmětu nájmu vyžadují předchozí písemný souhlas pronajímatele (čl. 4.

9. Smlouvy o nájmu).

36. Na základě provedeného dokazování soud shrnuje, že výslovný písemný souhlas se stavebními úpravami předmětu nájmu udělil žalovaný č. 2 dopisem ze dne 22. 1. 1996 ve spojení se stavebním povolením ze dne 20. 3. 1996 a následným kolaudačním rozhodnutím ze dne 17. 5. 1996 v rozsahu: přípojka plynu DN ze stávajícího HUP ve sloupku oplocení vnitřní rozvody plynu NTL výměna zařizovacích předmětů nové plynové spotřebiče (turbokotel, ohřívák TUV, sporák) nová připojovací odpadní potrubí nová svodná kanalizace vč. revizní šachty.

37. Jiný rozsah rekonstrukčních – stavebních prací, se kterými by žalovaný vyslovil písemný souhlas prokázán nebyl, a to ani po poučení žalobce dle § 118a o.s.ř..

38. Na základě provedeného dokazování také vyplynulo, že žalobce rekonstrukční stavební práce provedl, kdy byly v tomto rozsahu obsahem kolaudačního rozhodnutí ze dne 17. 5. 1996.

39. Soud také uvádí, že snížení nájmu dle dodatku č. dodatku č. 1 ze dne 18. 12. 1995 ke Smlouvě o nájmu bylo snížením z důvodů omezení možnosti užívat předmět nájmu a neplnilo uhrazovací funkci provedených stavebních úprav (viz výše dodatek č. 1 ke Smlouvě o nájmu, dopis žalobce ze dne 29. 11. 1995).

40. Smlouva o nájmu byla ukončena výpovědí ze dne 29. 1. 2016 (ke dni 31. 7. 2016).

41. Odvolací soud v rozsudku [Anonymizováno] uzavřel, že: „v souladu se závěry soudu I. stupně vzal za prokázanou existenci nájemní smlouvy účinné od 1.10.1995, její dodatky a její ukončení ke dni 31.7.2016 s tím, že není pochyb o tom, že žalobce v uvedeném objektu provedl práce a výkony směřující k úpravě nemovitosti za účelem provozování veterinární praxe. Odvolací soud souhlasí i se závěrem, jež učinil soud I. stupně v tom směru, že práce byly provedeny s předchozím souhlasem žalované č. 2 v souladu s § 2220 o.z. Dopis 2. žalované adresovaný žalobci s datem 22.1.1996 obsahuje souhlas s blíže nespecifikovanými stavebními úpravami za podmínek stanovených stavebním odborem. Stavební odbor následně vydal stavební povolení dne 7.2.1996 a kolaudační rozhodnutí ze dne 20.3.1996, kde jsou stavební úpravy specifikovány, byť poněkud neurčitě a v obecné rovině. Z provedeného dokazování soudem I. stupně není pochyb o tom, že 2. žalovaná o stavebních úpravách objektu věděla, souhlasila s nimi a jednala o nich s žalobcem. O tom svědčí např. 1.dodatek nájemní smlouvy, který zohledňuje nefunkčnost části elektroinstalace a vodovodní přípojky v domě pro účely snížení nájemného na dobu 3 měsíců. Ustanovení § 2220 o.z. sice hovoří o předchozím písemném souhlasu s úpravami v návaznosti na znění nájemní smlouvy, ale jak vyplývá z komentáře k tomuto ustanovení, nedodržení písemné formy nevede k neplatnosti uděleného souhlasu. Pro samotný souhlas zákon nevyžaduje speciální náležitosti, je třeba, aby splňoval obecné náležitosti právního jednání.“ 42. Odvolací soud také vyslovil názor, že soud prvního stupně správně vycházel z toho, že nelze uhradit požadované investice /jak je vyčíslil žalobce dle znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO]/, ale jen zhodnocení nemovitosti, a to jen v rozsahu žalovaným odsouhlaseném. Zhodnocení nemovitosti fakticky představuje rozdíl mezi hodnotou nemovitosti před provedením úprav a po nich. Povinnost nahradit tento rozdíl se blíží institutu bezdůvodného obohacení. O bezdůvodné obohacení však nejde, neboť pohledávka vznikla nikoliv v okamžiku zhodnocení věci, ale až při skončení nájmu, tj. poslední den nájmu (viz např.rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 2029/2003 a další).

43. Podle § 2220 OZ má nájemce právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Soud zdůrazňuje, že mezi stranami Smlouvy o nájmu nebyl sjednán jiný režim úhrady nákladů spojených s provedenou rekonstrukcí a zhodnocením předmětu nájmu. Jak bylo výše uvedeno, pasivně žalobně legitimovaným k vyrovnání zhodnocení předmětné nemovitosti je žalovaný.

44. Oproti závěrům soudu prvního stupně v rozsudku I. však odvolací soud v rozsudku [Anonymizováno] dospěl k závěru, že ve vztahu k rozsahu provedených stavebních úprav, který je formulovaný poměrně obecně, jsou skutková tvrzení žalobce nedostatečná, neboť žalobce netvrdil, co konkrétně, v jakém rozsahu, v jakém počtu a v jaké kvalitě úpravy provedl. Zejména je absence skutkových tvrzení výrazná u tzv. zařizovacích předmětů. Tento nedostatek nemohl být nahrazen ani znaleckými posudky, které fakticky neměly z čeho vycházet, neměly dostatečný podklad pro své závěry, které učinily převážně z místního šetření v době, kdy se tam již zařizovací předměty a další věci, údajně instalované žalobcem, nenacházely. Znalci ve svých výpovědích před soudem uvedli, že pro výpočet ohodnocení vycházeli z předmětů, které se nacházely na místě v době prohlídky. Vypracované a předložené znalecké posudky nemohly tak spolehlivě zodpovědět otázku zhodnocení nemovitosti žalobcem. Nedostatek skutkových tvrzení a případně i dokladů měly potom za následek zkreslené údaje a závěry těchto posudků ([právnická osoba]., [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO]). Odvolací soud dále zdůraznil, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o.s.ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Jako důkaz nastupuje tehdy, pokud jsou zde dostatečná tvrzení a případně další podklady, z nichž by mohl být zpracován. Nemůže však nahrazovat chybějící tvrzení účastníka, jako je tomu v této projednávané věci.

45. V reakci na závazný právní názor odvolacího soudu soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení a návrhů důkazů, z nichž by vyplynulo v jakém stavu žalobce přebíral v roce 1995 nemovitost a v jakém stavu ji odevzdal žalovanému v roce 2016 a především, aby bylo konkrétně uvedeno v jakém množství, rozsahu a kvalitě byly odsouhlasené investice žalobcem provedeny.

46. Žalobce po poučení dle § 118 a o.s.ř. navrhl nad rámec již provedených důkazů, důkazy nové (viz výše revizní zpráva elektro ze dne 14.-19.9.1995, předávací protokol z roku 1995 (nedatovaný), předávací protokol ze dne 1. 8. 2016, potvrzení o tlakové zkoušce rozvodu vody a kanalizace ze dne 11. 4. 1996, výkaz výměr rekonstrukce [datum] ze dne 29. 8. a 1. 9. 1998 nelze dovodit, že předložená kalkulace nabídky možných prací odpovídá skutečnému rozsahu provedených prací a z protokolů o předání a převzetí je (zejména s ohledem na jejich stručnost) není možné dospět k dostatečně určitému popisu stavu předmětu nájmu před a po skončení nájmu. Nelze tak než uzavřít, že z doplněných, ale ani žádných dříve žalobcem předložených důkazů, není, dle závazného právního názoru odvolacího soudu vysloveného v rozsudku [Anonymizováno], možné určit, v jakém konkrétním množství, rozsahu a kvalitě byly odsouhlasené investice žalobcem provedeny.

47. Jak uložil odvolací soud, tato zjištění pak měla být podkladem pro zadání znalci ohledně určení zhodnocení nemovitosti v uvedeném období. Protože však žalobce neunesl své důkazní břemeno v rozsahu předpokládaném odvolacím soudem a žádné nové relevantní důkazy nad rámec těch, které byly podkladem pro vypracování výše uvedených znaleckých posudků nepředložil, nebylo možné vypracování znaleckého posudku zadat a dospět tak k vyčíslení zhodnocení nemovitosti v uvedeném období. Při respektování výše zmíněného závěru odvolacího soudu, nemohl soud vycházet ze závěrů již provedených znaleckých posudků, a tedy nezbývá než uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně základu uplatněného nároku (tedy rozsahu provedených prací a tím i zhodnocení nemovitosti v uvedeném období). Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl ve výroku ad. I. shora.

48. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, soud tak žalovanému přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení. Současně soud zdůrazňuje, že v návaznosti na rozhodovací praxi Ústavního soudu se i Nejvyšší soud opakovaně přiklonil k názoru, že u statutárních měst (mimo jiné výslovně též u hlavního města Prahy) lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srov. například rozhodnutí Ústavního soudu z 23. listopadu 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze 14. března 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, z

23. října 2013, sp. zn.

I. ÚS 2510/13, a z

20. června 2013, sp. zn.

III. ÚS 1510/13, a rozhodnutí Nejvyššího soudu z

26. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, z 10. června 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, ze 4. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, či ze 7. ledna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1151/2015). Jinak řečeno judikatura možnost přiznání práva na náhradu nákladů statutárnímu městu (státu) nevyloučila zcela, avšak omezila ji na případy, kdy je tohoto zastoupení „prokazatelně“ třeba, a to např. proto, že jde o případ mimořádně složitý či mimo běžnou agendu, kterou statutární město (jeho právní oddělení) běžně či opakovaně vyřizuje. Z rozhodovací praxe Ústavního soudu se totiž dále podává, že zaměstnávají-li dotčené subjekty zaměstnance s vysokoškolským právním vzděláním, lze rozumně očekávat, že budou schopni řešit právní záležitosti týkající se jejich činnosti, třebaže nepůjde o standardní agendu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Závěry o neúčelnosti nákladů na zastoupení statutárního města advokátem si současně nikterak neprotiřečí se zásadou úspěchu ve věci, jakožto výchozím kritériem rozhodování o nákladech civilního sporného řízení (akcentovaným v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. I. ÚS 1085/13), neboť nesměřují k odlišnému vymezení účastníka, jemuž mají být nahrazeny, ale toliko odpovídají na otázku, jaké výdaje kompenzovat (respektive nekompenzovat) coby účelně vynaložené a které nikoli (srovnej příkladmo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4914/2017). V rozhodované věci se dle názoru soudu nejedná o spor mimořádně složitý, Spor o úhradu zhodnocení předmětu nájmu je z právního hlediska standardním sporem, ohledně správy majetku, který soudy projednávají v občanském soudním řízení, a otázky věcné legitimace, existence či jeho výše jsou základem skutkové podstaty hmotněprávní normy. Soud tak žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. jako nezastoupenému účastníkovi v celkové výši 5.400,- Kč za 18 úkonů v paušální výši á 300,- Kč ( 12. 12. 2017 vyjádření ve věci, 18. 10. 2018 vyjádření ve věci, 28. 2. 2020 námitky k zadání znaleckého posudku, 14. 4. 2021 vyjádření ke znaleckým posudkům, 29. 11. 2021 vyjádření ke znaleckému posudku, 20. 12. 2021 vyjádření k doplnění znaleckého posudku, 30. 8. 2022 odvolání ve věci, 27. 12. 2022 vyjádření k odvolání, účast na jednání před soudem - 18. 9. 2018, 23. 11. 2018, 9. 4. 2019, 13. 9. 2019, 30. 10. 2020, 3. 12. 2021, 14. 9. 2023, 30. 1. 2024) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. A dále náhradu složené zálohy na znalecký posudek ve výši 10.000,- Kč. Celkem tedy částku ve výši 15 400,- Kč.

49. V řízení vznikly náklady státu v celkové výši 56.919,- spojené s provedením důkazů znaleckými posudky sestávající ze znalečného (přiznané usnesením ze dne 31. 3. 2022 č.j. 65 C 65/2017-449 ve výši 5.445,- Kč, usnesením ze dne 14. října 2021 č.j. 65 C 65/2017-379 ve výši 14.484,- Kč, usnesením ze dne 30. července 2020 č.j. 65 C 65 /2017-260 ve výši 34.590,- Kč, usnesením ze dne 14. 8. 2022 ve výši 2100,- Kč). Podle § 148 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů vůči účastníkům podle výsledku řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci zcela neúspěšný, je povinen zaplatit státu částku ve výši 56.919,- Kč, na kterou je však započítána záloha složená žalovaným ve výši 10.000,- Kč. Tedy žalobce je povinen uhradit na náhradě nákladů státu částku ve výši 46.919,- Kč.

Poučení