65 C 96/2018 - 622

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupeného advokátem [Anonymizováno], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované osoby 0/0], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 998 089 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 523.308,7 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 441.401,17 Kč od 1. 5. 2017 do 8. 12. 2017 a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 523.308,7 Kč od 9. 12. 2017 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 131.505,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od 1. 5. 2017 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 150 000,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 9. 12. 2017 do zaplacení.

IV. Zamítá se žaloba co do částky 42.201,64 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od 9. 12. 2017 do zaplacení.

V. Řízení se co do částky 29.392,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 5. 2017 do zaplacení zastavuje.

VI. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 475 816,- Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

VII. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1284,- Kč.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 309,- Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 998 089 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti advokáta za škodu a dále jako slevy z ceny právních služeb. Žalobce k žalobě uvedl, že před [adresa], v řízeni vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vedl spor proti [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], o zaplacení částky 1.348.808 Kč, přičemž rozsudkem [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tomuto byla uložena povinnost zaplatit částku 1.348.808 Kč, avšak bez úroků z prodlení. Následně se žalobce rozhodl soudně vymáhat také úroky z prodlení, což se rozhodl učinit prostřednictvím žalovaného. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na [tituly před jménem] byl podán až 13. 3. 2015, tedy až více než rok a čtyři měsíce po udělení plné moci a více než rok a půl poté, co byly žalovanému předány podklady. Dne [datum] vynesl [adresa] rozsudek č.j. [spisová značka], kterým byla žaloba v podstatné části z důvodu úspěšného vznesení námitky promlčení [tituly před jménem] [jméno FO] zamítnuta. Žaloba byla žalovaným, resp. [tituly před jménem] [jméno FO] podána opožděně, neboť dne 5. 2. 2014 došlo k promlčení nároku vůči [tituly před jménem] [jméno FO] na zaplacení úroků z prodlení. Žaloba tak byla podána o více než jeden rok pozdě. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný za škodu způsobenou opožděným podáním žaloby nese přímou odpovědnost. Žalovaný obdržel veškeré podklady včas a nic mu nebránilo v tom, aby žalobu podal. Žalobce žalovaného vyzval k jednání o náhradě škody. Žalobce požaduje škodu spočívající v marně vynaložených nákladech řízení ve výši 203.186 Kč, dále zákonné úroky z prodlení (ušlý zisk vůči [tituly před jménem] [jméno FO]) z částky 1.149.808 Kč, a to za období od 14. 3. 2011 do zaplacení, což ke dni 14. 11. 2017, tj. ke dni zaslání poslední předžalobní výzvy žalovanému ve výši 594.903 Kč. Dále žalobce požaduje slevu z ceny poskytnutých právních služeb ve výši 100%.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Dle žalovaného není žaloba důvodná, protože žalovaný, ani spolupracující advokát, neporušili žádné své povinnosti dle zákona či smlouvy o poskytování právních služeb. Žalovaný uvedl, že žalobce rezignoval na řádné vyčíslení výše škody a neuvádí ani žádné okolnosti ohledně domnělé příčinné souvislosti mezi údajným porušením povinností a výší škody; a spolupracující advokát vždy řádně hájil práva a oprávněné zájmy žalobce. Žalovaný uvádí, že pro rozhodnutí o námitce promlčení a zejména pro vymezení začátku běhu subjektivní promlčecí doby byly v tomto případě zcela zásadním způsobem rozhodující specifické skutkové okolnosti případu. Na základě informací poskytnutých žalovanému (resp. Spolupracujícímu advokátovi) žalobcem bylo zřejmé, že promlčení příslušenství pohledávky nenastane dříve než dne 22. 12. 2015. Spolupracující advokát při přípravě a podání Žaloby vycházel z informací poskytnutých mu ze strany žalobce, podle kterých byl pan [jméno FO] poprvé vyzván k zaplacení jistiny Pohledávky až podáním žaloby v řízení vedeném [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], která byla panu [jméno FO] doručena dne 22.12. 2011. Žalobce spolupracujícímu advokátovi rovněž výslovně potvrdil, že původně připravovaná předžalobní výzva panu [jméno FO] nikdy nebyla odeslána. V tomto smyslu se rovněž vyjádřil pan [jméno FO] a bývalý právní zástupce žalobce pan [jméno FO] při svědeckém výslechu v rámci řízení, zahájeného na základě podané žaloby a vedeného [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Tyto informace přitom měly zásadní význam pro posouzení případného promlčení příslušenství pohledávky, neboť promlčecí doba příslušenství pohledávky nemohla začít běžet předtím, než byl pan [jméno FO] poprvé vyzván k zaplacení pohledávky. Spolupracující advokát proto na základě informací od žalobce dospěl k závěru, že se nárok žalobce na zaplacení příslušenství pohledávky promlčí až dne 22. 12. 2015. Žaloba tak byla podána Spolupracující advokát v nalézacím řízení o žalobě učinil veškeré nezbytné kroky pro ochranu práv a oprávněných zájmů žalobce, a to zcela v souladu s informacemi, které mu byly známy a ze strany žalobce předány; pravdivost těchto informací přitom spolupracující advokát nebyl podle stavovských předpisů oprávněn ověřovat. Spolupracující advokát tak při poskytování právních služeb na základě Smlouvy o právním zastoupení neporušil žádný právní předpis a ani ustanovení Smlouvy o právním zastoupení.

3. Vedlejší účastník k vyjádření k žalobě žalovaného doplnil, že plná moc, kterou žalobce udělil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] byla standardizovaným dokumentem žalovaného, která zahrnovala veškerá procesní podání a s tím související jednání vůči [tituly před jménem] [jméno FO], avšak není z ní možné v žádném případě dovozovat pokyn žalobce (dokonce snad primární) k tomu, aby byla podána žaloba proti [tituly před jménem] [jméno FO] o zaplacení úroků z prodlení z jistiny ve výši 1.348.808,- Kč pravomocně přiznané právnímu předchůdci žalobce vůči [tituly před jménem] [jméno FO] rozsudkem [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Jediným tehdy běžícím soudním řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO] bylo exekuční řízení o vymožení pohledávky. Vedlejší účastník dále uvedl, že právní služby poskytované žalobci či osobám s ním spojenými tvořily ucelený komplex, byly svou povahou, rozsahem (a tím pádem také finanční náročností pro žalobce či [tituly před jménem] [jméno FO]) poměrně náročné a zejména v období druhé poloviny roku 2013 bylo nutné reagovat dle priorit stanovených [tituly před jménem] [jméno FO]. Lze jen velmi těžko představit, že žalobce podala (údajně) pokyn k podání žaloby již koncem roku 2013. Žádný takový pokyn v uvedeném období od žalobce nepřišel. Dle vedlejšího účastníka mu, ani žalovanému nebyla žalobcem sdělena skutečnost, [tituly před jménem] [jméno FO] byl poprvé vyzván k úhradě dluhu při zápisu z jednání inventarizační komise ze dne 3. 2. 2010. Dle vedlejšího účastníka Postupní smlouva, připravená pro žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], nebyla napsána jednoznačně v tom ohledu, zda se jí postupuje rovněž úrok z prodlení z postupované jistiny. Žalovaný na toto riziko žalobce upozornil a v září 2014 na pokyn žalobce připravil novou postupní smlouvu, kterou měl žalobce úroky teprve nabýt. Žalobce však tuto novou postupní smlouvu neuzavřel a akceptoval riziko, že soud původní Postupní smlouvu vyloží tak, že jím byla postoupena pouze Pohledávka a nikoli úrok. [Anonymizováno] [adresa] pak skutečně dospěl k závěru, že žalobce nebyl aktivně věcně legitimován ve vztahu k úroku. Žalobce tedy v době, kdy se obrátil na žalovaného se žádostí o podání žaloby, ani před tím, ani v okamžiku podání žaloby, nebyl vlastníkem pohledávky na úroky vůči [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci tak nemohla promlčením takové cizí pohledávky vzniknout jakákoli škoda.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], doplněného usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (dále jen: „Rozsudek I.“), kdy rozhodl o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 876 408 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 651 395 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a z částky 876 408 Kč od 9. 12. 2017 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 71 681 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 1. 5. 2017 do zaplacení (výrok II.), zastavil řízení o zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 9. 12. 2017 do zaplacení (výrok III.) a konečně pod výroky IV. a V. uložil povinnost žalovanému a vedlejšímu účastníkovi společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 332 824 Kč a státu ve výši 1 204 Kč. [Anonymizováno], jako soud odvolací, rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] (dále jen: „Rozsudek [Anonymizováno]“) tak, že Rozsudek I. potvrdil (výrok I.) a uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit žalobci a náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.) [Anonymizováno] rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] (dále jen: „Rozsudek [Anonymizováno]“) tak, že Rozsudek [Anonymizováno] a Rozsudek I. ve výrocích I, IV. a V., zrušil a věc vrátil [Anonymizováno] k dalšímu řízení.

5. Soud tak shrnuje, že předmětem dalšího řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 876 408 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 651 395 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a z částky 876 408 Kč od 9. 12. 2017 do zaplacení, kdy tento nárok sestává ze škody spočívající v ušlém úroku z prodlení za období od 14. 3. 2011 do 14. 11. 2017 z částky 1. 149.808,- Kč ve výši 594.903,- Kč s příslušenstvím; slevy z ceny právních služeb ve výši 150.000,- Kč s příslušenstvím; škody spočívající u uhrazených nákladech řízení před soudem prvního stupně (právní zastoupení, soudní poplatek) 131.505,- Kč s příslušenstvím. (O původně uplatněné škodě spočívající v nákladech dovolacího a odvolacího řízení bylo pravomocně rozhodnuto v Rozsudku I. tak, že tento nárok byl zamítnut co do částky 71 681 Kč a také bylo pravomocně rozhodnuto o částečném zastavení řízení co do částky 50.000,- Kč - jakožto požadované části slevy z ceny právních služeb.)

6. Žalobce vzal dále žalobu částečně zpět co do částky 29.392,66 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 1. 5. 2017, jakožto redukci uplatněného nároku na ušlý úrok z prodlení. Soud v tomto rozsahu žalobu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. ve výroku ad V. zastavil.

7. Předmětem dalšího řízení je po úpravě částečného zastavení: škoda spočívající v ušlém úroku z prodlení za období od 14. 3. 2011 do 14. 11. 2017 z částky 1.149.808,- Kč ve výši 565 510,34 Kč s příslušenstvím; sleva z ceny právních služeb ve výši 150.000,- Kč s příslušenstvím; škoda spočívající u uhrazených nákladech řízení před soudem prvního stupně (právní zastoupení, soudní poplatek) ve výši 131.505,- Kč s příslušenstvím.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný s žalobcem uzavřel Smlouvu o poskytování právní služeb (dále jen: „smlouva o poskytování právních služeb“) ze které se mimo jiné podává, v čl. 1.1. „Za podmínek uvedených v této Smlouvě bude Poskytovatel poskytovat Klientovi právní služby („Služby“) zejména v souvislosti se spory se zákazníky nebo obchodními partnery klienta.“ 2.1. „Poskytovatel bude poskytovat Služby prostřednictvím advokátů, koncipientů a dalších osob zaměstnaných Poskytovatelem či trvale s ním spolupracujících. Vyžaduje-li to povaha záležitosti, popřípadě v jiných odůvodněných případech, je Poskytovatel oprávněn k poskytnutí Služby využít i externí pracovníky. 2.2 „Základní tým Poskytovatele určený pro poskytování Služeb na základě této Smlouvy budou tvořit: [tituly před jménem] [jméno FO], advokát a partner kanceláře; [Jméno zainteresované osoby 0/0] advokát, a [tituly před jménem] [jméno FO], advokátní koncipient.“ 4.1. „Jménem Klienta je oprávněn udělovat Poskytovateli pokyny [jméno FO], popř. další osoby, jejichž jména Klient písemně oznámí Poskytovateli spolu se sdělením o jejich oprávnění k tomuto jednání za Klienta.“ 4.3. „V rámci Poskytovatele jsou k přijímání pokynů oprávněni advokáti uvedení v čl. 2.2 této Smlouvy, popř. další osoby, jejichž jména Poskytovatel písemně oznámí Klientovi spolu se sdělením o jejich oprávnění přijímat úkoly od Klienta.“. 7.2 „Klient se zavazuje každou z faktur uhradit na účet Poskytovatele, č.ú. [tel. číslo], vedený u [právnická osoba]., [adresa], tak, aby platba na tento účet byla připsána nejpozději do 30 dnů od doručení faktury. Případné reklamace faktury je nutno provést písemně s přezkoumatelným odůvodněním, a to do dvou týdnů ode dne doručení faktury. Nebyla-li reklamace provedena včas či řádně, má se za to, že klient fakturu schválil a zavázal se na jejím základě plnit.“. (viz důkaz smlouva o poskytování právních služeb)

9. Soud má dále za prokázané, že dne 1. 11. 2013 žalobce zmocnil [tituly před jménem] [jméno FO] (společníka a jednatele žalovaného): „aby jednal za Zmocnitele ve všech záležitostech týkajících se vztahů Zmocnitele a pana [tituly před jménem] [jméno FO], bytem na adrese [adresa], aby zejména Zmocnitele zastupoval v soudních řízeních, exekučním řízení ve věci vymáhání pohledávky Zmocnitele a dále aby jednal, podepisoval, vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával žaloby, návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, podával řádné i mimořádné opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich ve všech záležitostech s tímto souvisejících.“. Z plné moci s e podává, že dne 5. 11. 2013 přijal tuto plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO] (což potvrdil svým podpisem) a současně zmocnil [Jméno zainteresované osoby 0/0], [právnická osoba].[Anonymizováno]. aby zastupoval zmocnitele v celém rozsahu. (viz důkaz plná moc ze dne 1. 11. 2013 [jméno FO])

10. Soud má dále za prokázané, že dne 1. 11. 2013 žalobce zmocnil [tituly před jménem] [jméno FO] (společníka a jednatele žalovaného): „aby jednal za Zmocnitele ve všech záležitostech týkajících se vztahů Zmocnitele a společnosti [právnická osoba], se sídlem na adrese [adresa], [Anonymizováno], PSČ: [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném [adresa], oddíl [Anonymizováno], vložka [adresa], zejména pak (nikoli však výlučně) soudního řízení vedeného u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], a dále vztahů Zmocnitele a pana [Anonymizováno], nar. [datum], bytem na adrese [adresa], PSČ: [adresa]. Zmocněnec je oprávněn zejména k tomu, aby Zmocnitele zastupoval v soudních řízeních, exekučním řízení ve věci vymáhání pohledávky Zmocnitele a dále aby jednal, podepisoval, vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával žaloby, návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, podával řádné i mimořádné opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich ve všech záležitostech s tímto souvisejících.“. Z plné moci s e podává, že dne 5. 11. 2013 přijal tuto plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO] (což potvrdil svým podpisem) a současně zmocnil [Jméno zainteresované osoby 0/0], [právnická osoba].M. aby zastupoval zmocnitele v celém rozsahu. (viz důkaz plná moc ze dne 1. 11. 2013 [právnická osoba])

11. Soud má dále za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 5. 4. 2016 vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb i plnou moc udělenou k zastupování. (viz důkaz Výpověď ze smlouvy o poskytování právních služeb)

12. Soud má dále za prokázané, že [adresa] rozhodl dne [datum] rozsudkem č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] ve věci žalobce [právnická osoba], IČO: [IČO], zastoupeného [tituly před jménem] [jméno FO], obecným zmocněncem proti žalovanému [tituly před jménem] [jméno FO] ve výroku ad. I. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 1.348.808,- Kč. [právnická osoba] ve výroku II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 53.960,- Kč. Právním titulem byla náhrada škody, kterou žalovaný způsobil jako jednatel společnosti [právnická osoba]. Spis dále obsahuje v přílohách výzvu ze dne 24. 1. 2011 pro [tituly před jménem] [jméno FO], kterou jej společnost [Anonymizováno] vyzývá k úhradě částky ve výši 1.149.808,- Kč do 28. 2. 2011. (viz důkaz rozsudek [adresa] dne [datum] č.j. [spisová značka], spis [adresa] sp. zn. [spisová značka])

13. Soud má dále za prokázané, že společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO] jako postupitelem, a žalobce uzavřeli dne 1. 10. 2012 smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postupitel postoupil postupníkovi pohledávku za [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum] ve výši 1.348.808,- Kč (čl. III.) za cenu 20.000,- Kč (čl. IV.) Z čl. I. se podává: „Postupitel má pohledávku proti dlužníkovi [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem: [adresa], a to ve výši 1,348.808,- Kč s příslušenstvím, slovy :jedenmiliontřistačtyřicetosumtisícosumsetosumkorunčeských/s příslušenstvím, které spočívají v nákladech soudního řízení ve výši 53.960,- Kč. Uvedená pohledávka vznikla na základě vykonatelného Rozsudku jménem republiky-vydaného [Anonymizováno] Ostravě, č.j. [spisová značka], ze dne [adresa], který nabyl právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum].“. Smlouva byla podepsána za společnost [právnická osoba] na základě plné moci [tituly před jménem] [jméno FO] a za [právnická osoba] [jméno FO] jako jednatelkou společnosti. (viz důkaz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012)

14. Soud má dále za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] narozen [datum] v čestném prohlášení ze dne 30. 7. 2020 uvedl, že při uzavírání Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012, bylo vůli obou smluvních stran, tedy společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] a společnosti [právnická osoba] (žalobce) převést celou pohledávku společnosti [právnická osoba], vůči [tituly před jménem] [jméno FO], tedy nejen jistinu dluhu ve výši 1.348.808,- Kč a náklady řízení ve výši 53.960,- Kč, ale také úroky z prodlení, jakož i veškerá další možná příslušenství pohledávky či práva a povinnosti. (viz důkaz čestné prohlášení ze dne 30. 7. 2020)

15. Soud má dále za prokázané, že žalobce a společnost [právnická osoba] uzavřeli nedatovaný dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávky, který byl podepsán za [právnická osoba] [jméno FO] a za [právnická osoba] [jméno FO]. Z dodatku se podává: Smluvní strany uzavřely dne 1. 10. 2012 smlouvu o postoupení pohledávky („Smlouva“) na jejímž základě byla na Postupníka postoupena pohledávka ve výši 1.348.808,- Kč s příslušenstvím („Pohledávka“) za [tituly před jménem] [jméno FO] Babincem („Dlužník“); smluvní strany mají zájem upřesnit předmět postoupení na základě Smlouvy;“. Z čl. 1.2 se podává: „Pro vyloučení jakýchkoli pochybností, Postupitel tímto v rozsahu, v jakém Příslušenství nepřešlo na Postupníka, jej postupuje bezúplatně Postupníkovi a Postupník tímto Příslušenství přijímá.“. (viz důkaz dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávky)

16. Soud má dále za prokázané že žalobce zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO] podal z e-mailu [e-mail] (elektronicky podepsáno [Jméno zainteresované osoby 0/0]) dne 13. 3. 2015 návrh na vydání platebního rozkazu, vůči žalovanému [tituly před jménem] [jméno FO], narozen [datum], kterým se domáhal uložení povinnosti zaplatit část příslušenství z pohledávky, kterou na žalobce postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012 společnost [právnická osoba]. Jedná se o část příslušenství, která vznikla za období čtyř let před podáním žaloby, tj. celkem 380.997,84 Kč a dále z úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1.214.259,97 od 13. 3. 2015 do zaplacení. (viz důkaz návrh na vydání platebního rozkazu ze dne 13. 3. 2015, spis [Anonymizováno] v [adresa] [spisová značka])

17. Soud má dále za prokázané, že [adresa] rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] narozen dne [datum] je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 199.000,- Kč ve výši 8% od 23. 12. 2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a dále ve zbytku, tj. co do úroku z prodlení z částky 1. 149.808,- Kč žalobu zamítl. Současně uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 99.091,- Kč. [adresa] uzavřel, že: „Ze shora uvedeného má tak soud za prokázané, že jde-li o částku 1.149.808,- Kč, byl žalovaný k jejímu zaplacení vyzván již 3.2.2010 a následně písemnou výzvou ze dne 24.1.2011. Jde-li o částku 199.000,- Kč, soud má v řízení za prokázáno, že k zaplacení této částky byl žalovaný vyzván nejpozději při doručování žaloby ve věci sp.zn. [spisová značka] ( viz § 340 odst. 2 obch. zák., rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR R27/1977 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 25Cdo 2854/2006). Dle obsahu spisu sp.zn. [spisová značka] byla zásilka obsahující žalobu poštou oznámena žalovanému a tento měl možnost si ji vyzvednout ke dne 22.12.2011. Judikatura již uzavřela (Nejvyšší soud ČR pod sp.zn. 23Cdo 2926/2009), že projev vůle dojde adresátovi jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, není přitom nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah. Žádný dopad do těchto závěrů pak v předmětném případě nemá ani skutečnost, že zásilka obsahující žalobu byla žalovanému doručena na adresu Městského obvodu [adresa], na které byl žalovaný v době doručování hlášen k trvalému pobytu. Bylo totiž na žalovaném, aby udělal vše pro to, aby na adrese, která je u něj evidována jako adresa trvalého pobytu, zajistil vyzvedávání svých písemností. Pokud v předmětném případě musel i soud ve věci sp.zn. [spisová značka] doručovat žalobu žalovanému na adresu obecního úřadu, nebylo možné po žalobci spravedlivě požadovat, aby pro doručení svého hmotně právního úkonu, výzvy k placení, udělal více. Spojují-li procesní předpisy právní účinky s doručením na adresu dle centrální evidence obyvatel, která je úřední adresou příslušného obecního úřadu, nelze na účastníky hmotně právních úkonů klást větší nároky, než jsou kladeny na soud při doručování předvolání k jednání a žaloby. Ze shora uvedeného plyne, že jde-li o úrok z prodlení z částky 1.149.808,- Kč, pak promlčecí doba u tohoto práva začala běžet 4.2.2010 a skončila uplynutím 4 let dne 4.2.2014 (§ 393 odst. 1 obch. zák.). V době podání žaloby, tj. ke dni 13.3.2015 bylo pak toto právo promlčeno a nemůže být, k námitce žalovaného, soudem přiznáno (§ 388 odst. 1 obch. zák.). U úroku z prodlení z částky 199.000,- Kč začala na základě citovaných ustanovení běžet promlčecí doba dne 23.12.2011 a ke dni podání žaloby neskončila. V této části pak nárok žalobce promlčen není a jeho výše se odvíjí od ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Ze shora uvedených důvodů soud vyhověl žalobě pouze co do úroku z prodlení z částky 199.000,- Kč ve výši 8% od 23.12.2011 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.“. (viz důkaz rozsudek [adresa] rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka], spis [adresa] [spisová značka])

18. Soud má za prokázané, že [adresa] vydal dne [datum] doplňující rozsudek č.j. [spisová značka] kterým zamítl zbytek žaloby co do úroku z prodlení z částky 199.000,- Kč za dobu od 14. 3. 2011 do 22. 12. 2011. (viz důkaz doplňující rozsudek [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], spis [adresa] [spisová značka])

19. Soud má dále za prokázané, že [Anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] o odvolání proti rozsudku [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a doplňujícímu rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že rozsudek [adresa] se potvrzuje. Současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 26.947 Kč. V odůvodnění [Anonymizováno] uvedl, že: „Odvolací soud se shoduje se stanoviskem soudu prvního stupně, že argumentace žalobce postavená na právním názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeném v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 847/2001, který se vztahuje na běh promlčecí doby v případě uplatnění práva na smluvní pokutu, nemůže být na projednávanou věc přiléhavá. Lze souhlasit s právním názorem žalovaného, který soud prvního stupně přijal za svůj, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení nevzniká samostatně za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle § 393 odst. 1 ObchZ běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu R 70/2013 vedené pod sp. zn. 31 Cdo 2160/2012).Podle shora vysloveného právního názoru bylo třeba posoudit též počátek běhu promlčecí doby. V projednávané věci, je-li počátek běhu promlčecí doby u práv vzniklých z porušení povinnosti obecně upraven v ustanovení § 393 odst. 1 ObchZ, není žádný důvod aplikovat speciální úpravu vyjádřenou v ustanovení § 398 ObchZ, která se týká toliko práva na náhradu škody. Z tohoto důvodu lze (shodně se soudem prvního stupně) pro tento konkrétní případ uzavřít, že pro posouzení počátku běhu promlčení u práva na žalovaný úrok z prodlení je významné, zda a kdy byl žalovaný vyzván přede dnem 13. 3. 2011 (tj. čtyři roky před podáním žaloby v této věci) k zaplacení částky 1.348.808 Kč, když prvním dnem prodlení a počátkem běhu promlčecí doby u žalovaného úroku z prodlení je den následující po splatnosti shora uvedené náhrady škody (§ 340 odst. 2 ObchZ). Soud prvního stupně proto postupoval správně, když při zjišťování počátku běhu promlčecí doby předmět řízení rozdělil na dva skutky. V případě žalobního požadavku na zaplacení příslušenství z částky 1.149.808 Kč, která představovala výši manka na pokladně právního předchůdce žalobce, za kterou odpovídal žalovaný jako jeho jednatel ve smyslu ustanovení § 194 odst. 5 ObchZ, je nutno vycházet z výzvy k zaplacení této částky tak, jak vyplývá z obsahu inventarizačního zápisu ze dne 3. 2. 2010. Obsah inventarizačního zápisu koresponduje s výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který byl tohoto jednání též osobně přítomen. Soud prvního stupně se též logickým způsobem vypořádal s obsahem výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a účastníka řízení [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolací soud proto považuje závěry soudu prvního stupně za logické a zcela přiléhavé ke zjištěnému skutkovému stavu (zejména ve vztahu ke zjištěním učiněným z obsahu spisu vedeného u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]). Lze souhlasit se soudem prvního stupně (na rozhodnutí soudu to již nemělo žádný vliv), že žalovaný byl znovu právním předchůdcem žalobce vyzván k zaplacení této částky písemnou výzvou ze dne 24. 1. 2011 tak, jak bylo tvrzeno právním předchůdcem žalobce v řízení vedeném u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Ve vztahu k žalobnímu požadavku na zaplacení příslušenství z částky 199.000 Kč, lze souhlasit se soudem prvního stupně, že k zaplacení této částky byl žalovaný vyzván nejpozději při doručování žaloby ve věci vedené u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Jiná výzva k zaplacení této částky nebyla tvrzena, a ani prokázána. Odvolací soud proto (opět shodně se soudem prvního stupně) uzavírá, že v případě žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 1.149.808 Kč, promlčecí doba u tohoto práva začala běžet již 4. 2. 2010 (to je následující den po jednání, které bylo uzavřeno inventarizačním zápisem a na kterém byl žalovaný ústně vyzván k zaplacení uvedené částky). Promlčecí doba marně uplynula dne 4. 2. 2014 (to je uplynutím čtyř let ve smyslu ustanovení § 393 odst. 1 ObchZ), a proto ke dni podání žaloby bylo toto právo již promlčeno a nemůže být k námitce žalovaného soudem přiznáno (§ 388 odst. 1 ObchZ). V případě žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 199.000 Kč, začala promlčecí doba běžet dne 23. 12. 2011, a nemohla proto ke dni podání žaloby v této věci skončit. Námitka promlčení tak nebyla žalovaným podána důvodně. Odvolací soud z těchto důvodů napadený rozsudek jako věcně správný podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.“. (viz důkaz rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], spis [Anonymizováno] [adresa] [spisová značka])

20. Soud má dále za prokázané, že Nejvyšší soud ČR rozhodl usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] o dovolání proti rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tak, že dovolání odmítl a žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 12.584,- Kč. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění konstatoval, že: „závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobci nelze přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1.149.808 Kč z důvodu žalovaným úspěšně vznesené námitky promlčení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z té se podává, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“ (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006; 21 Cdo 682/2006; dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2009, sp. zn. 21 Cdo 4748/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sp. zn. 33 Cdo 572/2013, jež jsou veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách; www.nsoud.cz).”. (viz důkaz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2017 čj. 27 Cdo 3082/2017-229, spis [adresa] [spisová značka])

21. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaplatil v řízení vedeném [adresa], dovolací řízení 10.000,- Kč) (viz důkaz spis [spisová značka], potvrzení o úhradách soudních poplatků ve věci sp.zn. [spisová značka])

22. Soud má dále za prokázané, že v exekuční věci [spisová značka] oprávněného [právnická osoba] (žalobce) proti povinnému [tituly před jménem] [jméno FO] bylo na základě exekučního titulu - rozsudek [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] vymoženo ke dni 27. 7. 2020 734.833,03 Kč. (viz důkaz potvrzení ze dne 27. 7. 2020 Exekutorského úřadu [adresa])

23. Soud má dále za prokázané, že žalobci bylo v rámci exekučního řízení proti povinnému [tituly před jménem] [jméno FO] na základě exekučního titulu - rozsudek [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] vyplaceno v jednotlivých úhradách 361.469,3 Kč. Jednotlivé platby jsou uvedeny v tabulce níže: Datum úhrady Úhrada jistiny částečná 14.3.2011 0 6.9.2012 41261,93 24.10.2012 4785,80 16.12.2012 9568,60 7.3.2013 853 28.08.2014 4 000 18.09.2014 6 000 24.09.2014 10 000 25.09.2014 3 000 06.11.2014 5 000 25.11.2014 5 000 02.01.2015 5 000 13.03.2015 17 000 01.04.2015 6 000 06.05.2015 10 000 10.06.2015 10 000 17.07.2015 10 000 04.09.2015 5 000 18.09.2015 8 000 08.10.2015 10 000 02.11.2015 10 000 22.12.2015 [právnická osoba] 04.01.2016 7 000 03.02.2016 8 000 04.03.2016 10 000 19.04.2016 10 000 09.05.2016 7 000 21.06.2016 8 000 08.07.2016 8 000 16.08.2016 7 000 19.09.2016 10 000 20.10.2016 10 000 20.12.2016 5 000 27.01.2017 10 000 24. 2. 2017[[Anonymizováno]:1] [1: Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal dopisem ze dne 24. 2. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO] oznámení o započtení nákladů řízení ve výši 99.091,- dle rozsudku [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a ve výši 26.947,- dle rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] proti nároku žalobce dle rozsudku [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. (viz důkaz oznámení o započtení ze dne 24. 2. 2017) ] započtení 99.091 26.947 27.02.2017 9 000 08.03.2017 10 000 11.05.2017 10 000 12.06.2017 10 000 03.07.2017 10 000 31.07.2017 10 000 11.09.2017 10 000 19.10.2017 10 000 01.11.2017 8 000 . 361.469,3 (460 560,3) se započtením (viz důkaz sdělení ex. Úřadu č.j. [spisová značka] ze dne [datum], zpráva Exekutorského úřadu [adresa] ke dni [datum], oznámení Exekutorského úřadu ze dne 15. 6. 2023, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 6.12.2013, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 18. 3. 2013, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 13.3.2015, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 2. 9. 2015, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 21. 12. 2015, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 19. 12. 2016, spis Exekutorského úřadu sp. zn. [spisová značka])

24. Soud má dále za prokázané, že žalovaný, dopisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 5. 4. 2017 sdělil právnímu zástupci žalobce k jednání o případném řešení náhrady škody, že: „V uvedené věci jsme nicméně toho názoru, že dokud nebyly ve věci vyčerpány veškeré opravné prostředky, a to včetně dovolání či ústavní stížnosti, nelze o žádném nároku na náhradu škody, resp. o nároku z titulu odpovědnosti za vady uvažovat. Už jen z tohoto důvodu proto musíme Vámi uplatněné nároky odmítnout jako neopodstatněné resp. přinejmenším předčasné.“. (viz důkaz dopis žalovaného žalobci ze dne 5. 4. 2017)

25. Soud má dále za prokázané, že žalovaný, dopisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 31. 10. 2016 sdělil právnímu zástupci žalobce k jednání o případném řešení náhrady škody, že: „S ohledem na výše uvedené skutečnosti si dovolujeme považovat Váš dopis přinejmenším za předčasný. Pokud nebylo ve věci pravomocně rozhodnuto, případně nebyly vyčerpány příslušné opravné prostředky, nelze o žádném nároku na náhradu škody uvažovat. Už jen z tohoto důvodu proto musíme Vámi uplatněný nárok na náhradu škody odmítnout jako neopodstatněný.“. (viz důkaz dopis žalovaného žalobci ze dne 31. 10. 2016)

26. Soud má dále za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného dopisem ze dne 26. 9. 2016 k jednání o případném řešení náhrady způsobené škody. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobce ze dne 26. 9. 2016 včetně doručenky)

27. V řízení byly předloženy dvě varianty oznámení o započtení ze dne 24. 2. 2017, v obou případech oznamuje žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] započtení nákladů řízení ve výši 99.091,- dle rozsudku [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a ve výši 26.947,- dle rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kdy varianta 1. obsahuje text: „pohledávku na zaplacení náhrady škody zjištěné na základě inventarizace Vaší pokladny u společnosti [právnická osoba]…..“ ; varianta 2.: „naši pohledávku dle Rozsudku KS na zaplacení úroků z prodlení z částky 199.000,- Kč ve výši 8% od 23. 12. 2011 do 24. 2. 2017, tj. v celkové výši 82.478.68 Kč. Do zbývající výše [právnická osoba] na nahrazení nákladů nároku žalobce dle rozsudku [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].“ (viz důkaz oznámení o započtení ze dne 24. 2. 2017, oznámení o započtení ze dne 24.2.2017 podepsané, návrh zápočtu pohledávek vypracovaný [Anonymizováno]. (verze 1 a verze 2))

28. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce dopisem ze dne 21. 3. 2017 vyzval žalovaného k náhradě škody ve výši 651.395,83 Kč. Současně se uvedl: „Nad rámec výše uvedených částek pak jménem klienta vznáším nárok na vrácení klientem zaplacené odměny za právní služby. Tento nárok není škodou, nýbrž nárokem z titulu odpovědnosti za vady.“(viz důkaz dopis právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 21. 3. 2017 včetně doručenky)

29. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dopisem ze dne 30. 8. 2017 předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. k zaplacení částky 651.395,83 Kč z titulu majetkové újmy. (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 30. 8. 2017 včetně doručenky)

30. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 14. 11. 2017 - předžalobní výzva k zaplacení náhrady škody a slevy z ceny ve smyslu § 142a o.s.ř.. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení škody ve výši 798.089,- Kč a současně slevy z ceny právních služeb ve výši 200.000,- Kč. (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 14. 11. 2017)

31. Soud má dále za prokázané, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu ze dne 30. 8. 2017 dopisem ze dne 8. 9. 2017 uvedl: „V uvedené věci setrváváme na názoru, že dokud nebyly ve věci vyčerpány veškeré opravné prostředky, a to včetně dovolání či ústavní stížnosti, nelze o žádném nároku na náhradu škody uvažovat....“. (viz důkaz dopis žalovaného žalobci ze dne 8. 9. 2017)

32. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal dopisem ze dne 24. 2. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO] oznámení o započtení nákladů řízení ve výši 99.091,- Kč dle rozsudku [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a ve výši 26.947,- Kč dle rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] proti nároku žalobce dle rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. (viz důkaz oznámení o započtení ze dne 24. 2. 2017)

33. Soud má dále za prokázané že [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] na adresu [e-mail] email dne 19. 8. 2014 ve kterém mimo jiné uvádí: „A to ještě musím dořešit úroky, protože [jméno FO] je do žaloby nedal. Zajímala by mně cena za soud o úroky, umíš to vyčíslit?“ (viz důkaz e-mail ze dne 19. 8. 2014)

34. Soud má dále za prokázané, že dne 9. 2. 2015 zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] z adresy [e-mail] pro [tituly před jménem] [jméno FO] email, ve kterém mimo jiné uvádí: „dle domluvy posíláme návrh žaloby proti panu [jméno FO]….žaloba je nastavena tak, že chceme příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a to ke dni podání žaloby. Tato částka se bude ještě v detailu měnit, ale orientačně to bude okolo 385 tis. Kč plus běžící úrok z prodlení (aktuálně 7,05% ročně) z 1.227.959,97 Kč…. Jakmile budeme mít dotaženou žalobu, poslali bychom panu [jméno FO] předžalobní výzvu (podstatná pro uplatnění nákladů řízení) a po uplynutí sedmi dnů žalovali….“ (viz důkaz email ze dne 9. 2. 2015)

35. Soud má dále za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal dne 26. 8. 2015 [tituly před jménem] [jméno FO] email, ve kterém shrnuje možnosti rozhodnutí ve věci žaloby proti [tituly před jménem] [jméno FO] v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy mimo jiné uvádí: „Pokud byste se tedy nyní (ještě než začalo soudní jednání) rozhodli vzít žalobu zpět, soud by shledal, že [právnická osoba] zapříčinila zastavení řízení, a že by tedy měla hradit p. [jméno FO] náklady…Doufám, že pro Vás bude toto shrnutí užitečné a pomůže Vám se rozhodnout, jak v řízení s panem [Anonymizováno] ve světle zaslaného judikátu dále postupovat…..“ (viz důkaz email ze dne 26. 8. 2015)

36. Soud má dále za prokázané, že [Jméno zainteresované osoby 0/0] zaslal z adresy [e-mail] [tituly před jménem] [jméno FO] email dne 1. června 2016, ve kterém mimo jiné uvádí: „ …v návaznosti na Tvé jednání s [jméno FO] a naší předcházející komunikaci prosíme o informaci, zda si za [právnická osoba] přejete podávat odvolání proti rozsudku [adresa], kterým bylo rozhodnuto o úroku z prodlení vůči panu [jméno FO]. [adresa] běží do 8. 6. 2016. Pokud bychom měli odvolání připravit, potřebovali bychom Tvůj pokyn nejpozději do pátku 3. června. Z právního pohledu však odvolání nedoporučujeme; snaha zvrátit judikaturu Nejvyššího soudu by byla nákladná a riskantní co do výsledku.“. (viz důkaz email ze dne 1. června 2016)

37. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [právnická osoba]. [Anonymizováno], mimo jiné vyplynulo, že v době, kdy žalobce byl klientem žalovaného, byl advokátním koncipientem u žalovaného, a to do začátku roku 2015 a následně pokračoval a podílel se na poskytování právních služeb pro žalovaného jako samostatný advokát. Ke vzniku a rozsahu spolupráce svědek uvedl, že základní rámec zpravidla a v tomto případě tomu tak bylo, tvořila smlouva o poskytování právních služeb. K dotazu svědek uvedl, že si nevybavuje, že by prováděl nějakou analýzu, případu ve smyslu, že by dávali memorandum. V roce 2015 se podílel na sepisu žaloby. Svědek dále uvedl, že před podáním žaloby nepoučoval žalobce o možnosti promlčení nároku. (viz důkaz výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO])

38. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] narozeného [datum] mimo jiné vyplynulo, že je manželem [jméno FO] (jednatelka žalobce) a ve společnosti [právnická osoba] působí na základě smluvního vztahu jako konzultant - technický poradce, jako osoba samostatně výdělečně činná. S žalovaným jednal na základě pověření ze smlouvy o poskytování právních služeb. Ke spolupráci s žalovaným svědek uvedl, že jej navštěvoval z důvodu jeho kauz a současně se také ptal, jak probíhá řešení dlužné částky a těch úroků [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] rozsahu postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] (žalobce) svědek uvedl, že pohledávka byla postoupena jako celek. Uvedl: „já jsem až do doby, než se tady to začalo nějakým způsobem řešit, co vlastně je a není pohledávka, tak já jsem do té doby bral, že pohledávka je jen jedna, a to je to, co mi ten člověk dluží a pokud to neplatí, tak i úroky.“. (viz důkaz výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO])

39. Na základě nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že částka, kterou žalobce zaplatil žalovanému za právní služby spojené s nárokem na zaplacení úroku z prodlení z pohledávky za panem [Anonymizováno], byla 150.000 Kč včetně DPH. (viz důkaz faktura č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013, faktura č. [tel. číslo] ze dne 31. 12. 2013, faktura č. [tel. číslo] ze dne 12. 3. 2014, faktura č. [tel. číslo] ze dne 20. 6. 2014, faktura č. [tel. číslo] ze dne 26. 8. 2014, faktura č. [tel. číslo] ze dne 11.11.2014, Faktura č. [tel. číslo] ze dne 31.12.2014, Faktura č. [tel. číslo] ze dne 10.3.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 10.4.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 28.7.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 18.6.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 23.9.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 30.10.2015, faktura č. [hodnota] ze dne 19.11.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 30.12.2015, faktura č. [tel. číslo] ze dne 31.12.2015, přílohy faktur – přehled právních služeb za období: leden- únor 2015, březen-květen 2014, srpen-září 2014, říjen -listopad 2014, leden 2015, únor-březen 2015, červen 2015, červenec 2015, listopad 2015)

40. Soud má dále za prokázané, že žalovaný fakturoval žalobci za období 19. 8. 2013-31. 10. 2013 částku ve výši 51.343,- Kč kdy v přehledu právních služeb (příloha faktury č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013) je uveden popis poskytnutých právních služeb (mimo jiné): „Analýza případu vymáhání pohledávek za panem [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno]“. (viz důkaz faktura č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013, příloha přehled právních služeb poskytnutých advokátní kanceláří [jméno FO]&partners s.r.o.)

41. Soud má dále za prokázané, že žalovaný fakturoval žalobci za období listopad –prosinec 2013 částku ve výši 51.597,- Kč kdy v přehledu právních služeb (příloha faktury č. [tel. číslo] ze dne 31. 12. 2013) je uveden popis poskytnutých právních služeb (mimo jiné): „Analýza dalších exekucí na p. [Anonymizováno] a p. [Anonymizováno]“. (viz důkaz faktura č. č. [tel. číslo] ze dne 31. 12. 2013, příloha přehled právních služeb poskytnutých advokátní kanceláří [jméno FO])

42. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: přehled právních služeb poskytnutých [Anonymizováno].leden-únor 2016, usnesení [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], usnesení [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], usnesení o zastavení exekuce ze dne [datum] č.j. [spisová značka], usnesení o zastavení exekuce ze dne [datum] č.j. [spisová značka], odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu z 27. 5. 2015 ve věci sp.zn. [spisová značka], výzva [adresa] ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka], odvolání proti rozsudku [adresa] ze dne 18. května 2016, ze dne 6. června 2016 č.l. 148 sp.zn. [spisová značka], odvolání proti doplňujícímu rozsudku ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2016, návrh povinného na zastavení exekuce ve věci sp.zn. [spisová značka], zpráva Exekučního úřadu [adresa] ve věci sp.zn. [spisová značka], návrh povinného na zastavení exekuce ve věci sp.zn. [spisová značka], usnesení [Anonymizováno] [datum] č.j. [Anonymizováno], návrh na změnu účastníků řízení – změna osoby oprávněného ze dne 3. 10. 2012 ve věci [spisová značka], souhlas se vstupem do řízení podání ze dne 3. 10. 2012 ve věci [spisová značka], návrh na změnu exekutora ze dne 3.12.2013, Výzva k dobrovolnému splnění ze dne 16. 10. 2012, předávací protokol ze dne 9. 8. 2016, zpětvzetí ve věci [spisová značka] u [adresa] s dodejkou ve věci odpůrčí žaloby, výpis z OR [právnická osoba], inventarizační zápis, e-mail [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne 17. 5. 2013, e-mail ze dne 3. 10. 2013, e-mail ze dne 2. 12. 2013 od [tituly před jménem] [jméno FO], e-mail- [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne 2. 6. 2016, e-mail [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne 12. 7. 2016, e-mail [jméno FO] ze dne 7. 7. 2016, e-mail [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne 21. 6. 2016, e-mail ze dne 8. 6. 2016 od [Jméno zainteresované osoby 0/0], e-mail [jméno FO] ze dne 8. 6. 2016, e-mail od [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne 7. 6. 2016, e-mail od [jméno FO] ze dne 7. 6. 2016, e-mail ze dne 7.2.[adresa] od [jméno FO], e-mail ze dne 28. 8. 2015 od [tituly před jménem] [jméno FO], e-mail ze dne 1. 6. 2013 od [tituly před jménem] [jméno FO], e-mail ze dne 9. 6. 2013 od [tituly před jménem] [jméno FO], e-mail ze dne 30. 9. 2014 od [tituly před jménem] [jméno FO], potvrzení od [Anonymizováno]- výpis z účtu [Anonymizováno], potvrzení o úhradách faktur, přípis ze dne 29. 12. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO], oznámení o zadání hromadné platby žalovaným ze dne 15. 12. 2021, emailová komunikace mezi žalovaným od 14. 12. 2016 do 16. 12. 2016, e-mail ze dne 23. 2. 2017 od [tituly před jménem] [jméno FO].

43. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslech [jméno FO], spis exekutorského úřadu [adresa] sp. zn. [spisová značka], spis soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]- sp. zn. [spisová značka], printscreen- epravo, článek ze dne 5. 11. 2019, nechť soud vyžádá od [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] podepsaný záznam z jednání, stížnost na ČAK ze dne 3. 11. 2017- doplnění stížnosti 6. 11. 2017, druhé doplnění stížnosti ze dne 10. 1. 2018, žádost o opětovné přezkoumání ze dne 20. 4. 2018, usnesení představenstva ČAK [Anonymizováno] věstníku, účastnická výpověď [Jméno zainteresované osoby 0/0], návrh odpůrčí žaloby ze dne 29. 11. 2013, novoroční sdělení žalovaného z roku 2018, přípis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 7. 2019 vč. podacího lístku a doručenky, potvrzení o jednání s protistranou ze dne 7. 8. 2019, přípis žalovaného ze dne 8. 3. 2018. Výslech [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl být proveden s ohledem na jeho úmrtí, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 5. 8. 2013, výroční statistická zpráva českého soudnictví 2021, protokol [spisová značka] ze dne 20. 11. 2020, e-mail ze dne 20. 8. 2013, výpis z účtu č. [hodnota] spol. [právnická osoba], výpis z bankovního účtu [Anonymizováno], e-mailová komunikace s právním zástupcem žalobce, usnesení PČR, předávací protokol ze dne 5.8.2016. Podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „zákon o advokacii“) je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle § 24 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost. Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „OZ“)hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 1923 OZ je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

44. Soud při posouzení oprávněnosti žaloby nejprve opakuje již výše uvedené, že předmětem dalšího řízení je uplatněný nárok na škoda spočívající v ušlém úroku z prodlení za období od 14. 3. 2011 do 14. 11. 2017 z částky 1.149.808,- Kč ve výši 565 510,34 Kč s příslušenstvím; sleva z ceny právních služeb ve výši 150.000,- Kč s příslušenstvím; škoda spočívající u uhrazených nákladech řízení před soudem prvního stupně (právní zastoupení, soudní poplatek) ve výši 131.505,- Kč s příslušenstvím.

45. Důvodem pro zrušení Rozsudku I. a Rozsudku MS co do výše uvedených nároků byl závěr Nejvyššího soudu, dle kterého: „Ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], na který dovolatelka odkazovala, pak vyplývá, že z hlediska vzniku škody je třeba jako předběžnou otázku vyřešit, zda klientova pohledávka existovala (a v jakém rozsahu); jen v rozsahu, v jakém klientovo právo existovalo, by pak advokát odpovídal za škodu. Dovolatelce lze přisvědčit v tom, že odvolací soud (resp. soud prvního stupně, s jehož právním posouzením se odvolací soud ztotožnil) se odchýlil od výše citované rozhodovací praxe, neboť se nezabýval otázkou, v jakém rozsahu měla žalobkyně právo na úroky z prodlení, tj. v jaké výši by jí úroky z prodlení byly přiznány, kdyby její nárok nebyl promlčen v důsledku pochybení žalované. Z napadených rozhodnutí vyplývá, že výši úroků z prodlení a jejich vyčíslení soudy patrně převzaly pouze z žaloby (srov. bod 82 rozsudku soudu prvního stupně), aniž by samy jakožto předběžnou otázku posuzovaly výši nároku žalobkyně, tj. jaká skutečná částka ušlých úroků z prodlení představovala škodu, která žalobkyni vznikla. Z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, na základě jaké úvahy soudy dospěly k závěru o výši částky představující ušlé úroky z prodlení. Jejich právní posouzení je tak neúplné, tudíž nesprávné.“ (viz Rozsudek NS). Nejvyšší soud tak nezpochybnil závěry soudu I. stupně a odvolacího soudu ohledně odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, jak bude uvedeno dále.

46. Při respektování závazných závěrů Rozsudku NS, tak soud shrnuje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb[footnoteRef:2], kdy předmětem plnění byly dle čl. 1. 1. „právní služby zejména v souvislosti se spory se zákazníky nebo obchodními partnery klienta“. Soud má dále za prokázané, a uvedené nebylo mezi účastníky sporné, že žalovaný pro žalobce vyvíjel dlouhodobou činnost na základě smlouvy o poskytování právních služeb, za kterou žalobce žalovanému hradil platby formou úhrady žalovaným vystavených faktur. (K námitce žalovaného soud pro úplnost poznamenává, že má za prokázané, že právní služby byly realizovány žalovaným, který jednak uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb, přijal i plnou moc ze dne 1. 11. 2013, byl to žalovaný, kdo podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, vystavoval faktury za svou činnost a přijímal peněžité plnění a tedy je i tím, kdo je ve věci pasivně legitimován.) [2: Vztah mezi advokátem a klientem je upraven především zákonem o advokacii, prováděcími předpisy k němu a stavovskými předpisy. Nejvyšší soud ČR opakovaně dovodil, že zákon o advokacii oproti obecné úpravě stanoví jisté modifikace právního vztahu mezi advokátem a klientem, zejména povinnosti zástupce, odlišnosti vzniku či zániku právního vztahu. Citovaný zákon je ve vztahu k OZ v poměru zvláštní právní úpravy k úpravě obecné; přestože zákon o advokacii užívá označení "smlouva o poskytování právních služeb", nejde z pohledu OZ o samostatný smluvní typ, ale podléhá režimu smlouvy příkazní (dle § 2430 a násl. OZ) s modifikacemi stanovenými citovaným zákonem. Smlouva příkazní je dvoustranným právním úkonem, který se týká pouze vnitřního vztahu příkazníka a příkazce. V závazkovém právním vztahu založeném příkazní smlouvou vznikají subjektivní práva a tomu odpovídající povinnosti jeho stranám. Příkazník se zavazuje, že pro příkazce za úplatu zařídí určitou činnost, kterou je povinen uskutečňovat podle pokynů a příkazů příkazce. Má-li příkazník konat jménem příkazce právní úkony, může tak činit jen na základě plné moci, kterou mu příkazce udělí (dle § 441 a násl. OZ). ]

47. Z provedeného dokazování také jednoznačně vyplynulo, že žalovaný se na základě uzavřené smlouvy o poskytování právních služeb zabýval i právními službami v souvislosti se spory s [tituly před jménem] [Anonymizováno]. (Uvedené dokládá jednak emailová komunikace mezi účastníky, vystavená plná moc ze dne 1. 11. 2013, ale i skutečnost, že žalovaný zastupoval žalobce v soudním sporu ohledně uplatněného nároku za [tituly před jménem] [Anonymizováno] u [adresa] sp. zn. [spisová značka], tuto skutečnost také potvrdili svědci ve svých výpovědích - [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO].)

48. Rozsah zadání činnosti žalovaného ve vztahu k [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá mimo jiné i z textu plné moci ze dne 1. 11. 2013, kterou zmocnil žalobce žalovaného k zastupování: „aby jednal za Zmocnitele ve všech záležitostech týkajících se vztahů Zmocnitele a pana [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], bytem na adrese [adresa], aby zejména Zmocnitele zastupoval v soudních řízeních, exekučním řízení ve věci vymáhání pohledávky Zmocnitele a dále aby jednal, podepisoval, vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával žaloby, návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, podával řádné i mimořádné opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich ve všech záležitostech s tímto souvisejících.“. Lze tak uzavřít, že žalovaný se zavázal poskytovat právní služby ve všech záležitostech a vztazích žalobce a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. S tímto koresponduje i žalovaným předložené vyúčtování provedených služeb za období 19. 8. 2013-31. 10. 2013, kdy žalovaný sám uvádí v přehledu právních služeb „Analýza případu vymáhání pohledávek za panem [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno]“ (viz výše příloha faktury č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013).

49. V takto vymezeném rozsahu činností bylo na žalovaném, který je a byl ve vztahu s žalobcem profesionál při poskytování právních služeb, aby v souladu s povinnostmi stanovených § 16 zákona o advokacii, provedl důslednou analýzu (za kterou si mimochodem účtoval právní služby fakturou č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013) všech záležitostí a vztahů žalobce s [tituly před jménem] Babincem a v případě, že některé skutečnosti významné pro ochranu práv klienta (žalobce) nebyly zřejmé, učinit vše pro jejich doplnění. Pokud snad existovaly pochybnosti o vymezení rozsahu práv vyplývajících pro žalobce, bylo na žalovaném, aby učinil nezbytné kroky k jejich odstranění. Na základě takto učiněného rozboru, bylo opět na žalovaném, aby v plném rozsahu informoval klienta (žalovaného) o svých zjištěních a dalším navrženém postupu a zajistil si závazný pokyn k dalším krokům, a tedy i vymezení rozsahu poskytovaných služeb.

50. Je třeba neopomenout skutečnost, že žalobce, jako právní laik (ač podnikatel) byl ve smluvním vztahu s žalovaným bezesporu slabší stranou, která se na žalovaného obrátila jako na profesionála, právě z důvodu neznalosti právních souvislostí, nejen ohledně vymáhání nezaplacených pohledávek, ale pochopitelně i rozsahu práv a postupů spojených s jejich uplatněním.

51. Soud je přesvědčen, že i při jednoduché, až povrchní analýze vztahů žalobce s [tituly před jménem] Babincem by žalovaný snadno zjistil, že mimo pravomocně přiznaného nároku z rozsudku [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který byl na žalobce postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012, a který byl předmětem exekuce, prospívá žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení z pohledávky proti dlužníkovi [tituly před jménem] [jméno FO], který nebyl žalován spolu s jistinou v řízení vedeném u [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Jinými slovy, skutečnost, že žalobce měl pohledávku za [tituly před jménem] [Anonymizováno] z titulu nezaplacených úroků z prodlení z pravomocně přiznaného nároku rozsudkem [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], měl a mohl žalovaný vědět krátce po uzavření smlouvy o poskytování právních služeb, ale nejpozději po ukončení jím tvrzené a účtované analýze ke dni 31. 10. 2013 (jak sám žalovaný uvádí ve faktuře č. [tel. číslo] ze dne 11. 12. 2013). Žalovaný současně měl, a mohl, při odpovídající úrovni odborné péče vědět, že k promlčení tohoto nároku dojde ke dni 4. 2. 2014[footnoteRef:[právnická osoba] návaznosti na tato zjištění pak bylo na žalovaném, aby informoval o rozsahu jeho oprávněných zájmů žalobce, navrhl další postup a vyžádal si závazný pokyn k jeho realizaci. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že překážkou pro řádné zajištění exekučního titulu ohledně nároku na úroky z prodlení, může být nejasnost formulace smlouvy o postoupení pohledávky měl i v tomto rozsahu žalobce upozornit a navrhnout příslušné kroky. Žalovaný však uvedené ve vztahu k uplatnění nároku na úrok z prodlení, jak vyplynulo z provedeného dokazování, před uplynutím promlčecí doby neučinil. (Žalovaný byl v tomto rozsahu vyzván a poučen dle § 118a o.s.ř. na jednání dne 27. 11. 2020.) [3: Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobci nelze přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1.149.808 Kč z důvodu žalovaným úspěšně vznesené námitky promlčení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z té se podává, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“ (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006; 21 Cdo 682/2006; dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2009, sp. zn. 21 Cdo 4748/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sp. zn. 33 Cdo 572/2013, jež jsou veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách; www.nsoud.cz).”. ]

52. Tyto závěry podpořil i Nejvyšší soud ČR v Rozsudku NS: „ První otázka dovolatelky se týkala toho, zda je povinností advokáta podle § 16 zákona o advokacii aktivně vyhledávat, zda klient není věřitelem dalších pohledávek, jejichž existence není patrná z klientem předložených podkladů. Tato otázka nezaloží přípustnost dovolání, neboť dovolatelka ji formulovala na základě vlastních skutkových tvrzeních, že z podkladů předložených klientem nebyla patrná jeho pohledávka na zaplacení úroků z prodlení. Soudy obou stupňů však v řízení vycházely z toho, že výkladem předmětné smlouvy o postoupení pohledávky bylo možné dospět k závěru o tom, že vůle stran směřovala i k postoupení příslušenství pohledávky. Pro případ, že dovolatelce nebylo ze znění postupní smlouvy zřejmé, zda bylo postoupeno i příslušenství pohledávky, soudy uzavřely, že měla klienta o nejasnostech ihned informovat a navrhnout mu postup k odstranění pochybností o předmětu smlouvy o postoupení pohledávky. Z takového závěru soudů nelze dovodit, že by soudy kladly na dovolatelku jakožto advokátní kancelář nepřiměřené požadavky. Dovolatelce tedy nelze přisvědčit ani v její argumentaci, že se odvolací soud při řešení první otázky odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5819/2017, podle něhož nelze na advokáta klást nepřiměřené požadavky při posuzování správnosti výkonu advokacie.“.

53. Také [Anonymizováno] v Rozsudku [Anonymizováno] uvedl: „Odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěry, že ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012, kterou byl na žalobce postoupen nárok z pravomocného a vykonatelného rozsudku [adresa] vydaného dne [datum], č. j. [spisová značka] sestávající se z jistiny a nákladů řízení, který byl následně předmětem vedení exekučního řízení, mohl žalovaný na základě dostupných informací a důkazů při vynaložení odborné péče dospět k závěru, že žalobci svědčí i nárok ze zákonného příslušenství a tuto skutečnost měl včas žalobci sdělit, aby nárok mohl být včas soudně uplatněn. To vše za situace, kdy bylo prokázáno, že ještě před podpisem plné moci dne 1. 11. 2013, jíž zmocnil žalobce žalovaného k zastupování ve všech záležitostech týkajících se vztahů zmocnitele a pana [Anonymizováno]. [jméno FO] (dlužníka), zejména jej zastupoval v soudních a exekučních řízeních, již v období 19. 8. 2013 – 31. 10. 2013 si účtoval právní služby, a to Analýzu případu vymáhání pohledávek za panem [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno], fakturou ze dne 11. 12. 2013. Tedy již při této analýze žalovaný měl a mohl zjistit, že žalobci svědčí i nárok na zákonné úroky z prodlení (právním posouzením v souladu s ust. § 266 obchodního zákoníku) a mohl na základě dostupných skutkových tvrzení podpořených listinnými důkazy založenými již v řízení sp. zn. [spisová značka] dospět k závěru o počátku běhu promlčecí doby týkající se právě příslušenství ke dni 24. 1. 2015 (dle doložené přežalobní výzvy na původního dlužníka k plnění), ale i při analýze skutkových zjištění bylo možno jednoduše dojít i k datu dřívějšímu, od kterého lze dovodit počátek běhu promlčecí doby, 3. 2. 2010 jako data inventarizačního zápisu (o něm se koneckonců v žalobě již zmiňuje a je z něj patrné, že se jej dlužník [Anonymizováno] FO účastnil a odmítl ho podepsat, tedy se k tomuto datu o škodě a její výši dozvěděl). O toto datum pak soudy v následném řízení opřely svou právní argumentaci k počátku běhu promlčecí doby. O svých zjištěních pak měl žalovaný včas informovat žalobce a vyžádat si jeho další pokyny, případně jej včas informovat o nejasnosti formulace postupní smlouvy. O té však evidentně nepochyboval, když podal žalobu v zastoupení žalobce ke [Anonymizováno] [adresa], vedenou následně pod sp. zn. [spisová značka], a i v následném vyjádření k odporu žalovaného poukazoval na čl. III postupní smlouy a vůli stran postoupit všechna práva a povinnosti s pohledávkou spojené (viz vyjádření žalovaného ze dne 4. 9. 2015). Je tak zřejmé, že žalovaný před uplynutím promlčecí doby k předmětnému nároku ničeho neučinil a žalobu k jeho vymáhání podal k soudu až dne 13. 3. 2015. I když závěr o promlčení nároku byl vysloven v rozsudku [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a důvod zamítnutí žaloby spočívající v důvodně vznesené námitce promlčení nároku obstál i v řízení odvolacím a dovolacím, měl a mohl žalovaný při postupu s odbornou péčí skutečnosti rozhodné pro uplatnění tohoto práva znát nejpozději do data dokončení právní analýzy ke dni 31. 10. 2013 a uplatnit nárok před datem 4. 2. 2014. Ze souhrnu všech provedených důkazů pak vyplývá nedůvodnost obrany žalovaného, že až dnem 19. 8. 2014 dostal poprvé e-mailem informaci od žalobce o řešení úroků z prodlení. Není pak důvodná ani obrana žalovaného, že vycházel z informací poskytnutých mu žalobcem, a tedy nevěděl o možném běhu promlčecích lhůt, když tato informace byla seznatelná již z dostupného soudního spisu.“.

54. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaný podal žalobu s nárokem na zaplacení úroků z prodlení až 13. 3. 2015, přičemž k promlčení nároku došlo dne ke dni 4. 2. 2014, jak uzavřel v pravomocném rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] [adresa]. Důvod zamítnutí nároku žalobce obstál i v následném odvolacím řízení (viz výše rozsudek [datum], č.j. [spisová značka].

55. Soud tak uzavírá, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost dle smlouvy o poskytování právních služeb ve spojením s ustanovením § 16 zákona o advokacii a nevyužil všechny zákonné prostředky k prosazení oprávněných zájmů klienta, což se promítnulo v opožděném podání žaloby ohledně nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. až po uplynutí promlčecí doby. V důsledku čehož, k námitce [tituly před jménem] [Anonymizováno], došlo k zamítnutí nároku uplatněného žalobou na zákonné úroky z prodlení z částky 1.149.808,- Kč (viz výše rozsudek č.j. [spisová značka] ze dne [datum] [adresa],). K uvedenému je třeba poznamenat, že, jak uvedeno výše, žalovaný měl a mohl znát při postupu s odbornou péčí skutečnosti rozhodné pro uplatnění tohoto práva nejpozději po dokončení právní analýzy ke dni 31. 10. 2013 a tedy uplatnit žalobou tento nárok přede dnem 4. 2. 2014.

56. Ve vztahu k odpovědnosti žalovaného za škodu soud konstatuje, že podle § 24 odst. 1 věty první zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno. Důkazní povinnost má v tomto směru poškozený. Advokát se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

57. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Nesprávný výkon advokacie spočívající např. v nesprávném nebo nevhodně zvoleném způsobu uplatňování práv klienta v soudním řízení je přitom třeba posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem daného případu a charakteru pochybení; je rozdíl mezi tím, kdy advokát zastává určitý relevantně vyargumentovaný právní názor (který je později soudy odmítnut) a kdy například podá za svého klienta opravný prostředek opožděně, s formálními (technickými) nedostatky, apod[footnoteRef:4]. [4: Pro srovnání např. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2019 sp. zn. 25 Cdo 2038/2018]

58. Jak bylo výše uvedeno, soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žalovaný neinformoval žalobce o možném promlčení nároku, což vedlo k opožděnému uplatnění a následnému zamítnutí části uplatněného nároku v řízení u [Anonymizováno] [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Dle názoru soudu lze považovat tento postup žalobce za nesprávný výkon advokacie, kdy je zcela zřejmé, že pokud by žalovaný postupoval s odbornou péčí, při respektování aktuální právní úpravy a konstantní judikatury, měl a mohl uplatnit nárok žalobce řádně a včas, k čemuž byl zmocněn již dne 1. 11. 2013 (viz výše plná moc ze dne 1. 11. 2013). Jak již soud konstatoval, bylo na žalovaném, aby při běžném výkonu advokacie v intencích § 16 zákona o advokacii zjistil dostatečně všechny relevantní informace pro uplatnění nároku.

59. Ve světle provedeného dokazování neobstojí ani argumentace žalovaného, že žalobci neprospíval titul k uplatnění nároku na zákonný úrok z prodlení z částky přiznané rozsudkem [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který byl na žalobce postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012. Dle žalovaného je sporné, zda smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012 došlo k postoupení i úroků z prodlení vzhledem k formulaci obsažené v této listině, ze které postoupení úroků z prodlení dle žalovaného nevyplývá: „Postupitel má pohledávku proti dlužníkovi [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem: [adresa], a to ve výši 1,348.808,- Kč s příslušenstvím, slovy: jedenmiliontřistačtyřicetosumtisícosumsetosumkorunčeských/s příslušenstvím, které spočívají v nákladech soudního řízení ve výši 53.960,- Kč. Uvedená pohledávka vznikla na základě vykonatelného Rozsudku jménem republiky-vydaného [adresa], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum]. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. V projednávané věci pak z provedeného dokazování vyplynulo, že úmyslem stran smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012 bylo postoupit jistinu včetně úroku z prodlení (viz výše čestné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], výslech [tituly před jménem] [jméno FO]). Uvedené následně projevily obě strany uzavřením dodatku ke s ke smlouvě o postoupení pohledávky. Soud tak uzavírá, že má za prokázané, že žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012 i úroky z prodlení z jistiny.

60. Avšak i při odhlédnutí od uvedeného výkladu, platí, že pokud žalovaný, jako profesionál provedl analýzu vztahů žalobce s [tituly před jménem] [Anonymizováno] (a tedy včetně smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012) a dospěl k závěru, že postoupení nároku na zákonný úrok z prodlení je sporný, měl ihned (tj. před uplynutím promlčecí doby) informovat žalobce a učinit nezbytné kroky k odstranění tohoto nedostatku. Již zmíněný dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávky jednoznačně dokládá, že uvedenému postupu nic nebránilo.

61. Podle § 2952 OZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Žalobce uplatnil škodu spočívající jednak v ušlém úroku z částky 1.149.808,- Kč a dále náhrady nákladů řízení, kterou uhradil v řízení před [adresa] [spisová značka]. Ve vztahu k ušlému úroku z prodlení pak platí, že [adresa] zamítl uplatněný nárok do úroku z prodlení z částky 1.149.808,- Kč. Žalobce požaduje ekvivalent ušlého úroku z prodlení za období od 14. 3. 2011 do 14. 11. 2017 po vyčíslení a částečném zpětvzetí ve výši 565 510,34 Kč s příslušenstvím.

62. S ohledem na závazný právní názor vyslovený v Rozsudku NS se soud jako předběžnou právní otázkou zabýval tím, v jakém rozsahu měl žalobce právo na úroky z prodlení, tj. v jaké výši by mu úroky z prodlení byly přiznány, kdyby jeho nárok nebyl promlčen v důsledku pochybení žalovaného a jaká skutečná částka ušlých úroků z prodlení představovala škodu, která žalobci vznikla. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v řízení vedeném před [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] byl uplatněn nárok na zaplacení již jen úroku z prodlení z částky, která před tím byla pravomocně přiznaná rozsudkem ve věci sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo rozhodnuto o povinnosti pana [Anonymizováno] zaplatit žalobci částku 1.348.808,- Kč. Skutkový stav a z něj učiněné závěry o existenci pohledávky žalobce za panem [Anonymizováno] již byly pravomocně vyřešeny v řízení pod sp. zn. [spisová značka], a v řízení [spisová značka] bylo řešeno toliko to, zda současně, s již přiznanou pohledávkou, vznikl žalobci i nárok na úrok z prodlení, od kdy a v jaké výši. Ve vztahu k počátku vzniku nároku na úrok z prodlení konstatoval [adresa] v rozsudku [spisová značka], že jde-li o částku 1.149.808,- Kč, byl pan [jméno FO] vyzván k zaplacení již 3. 2. 2010 a následně písemnou výzvou ze dne 24. 1. 2011. Lze tak dílčím způsobem uzavřít, s odkazem na právě uvedená pravomocná rozhodnutí, že pohledávka žalobce ve výši 1.149.808,- Kč za panem [Anonymizováno] existuje a je splatná nejpozději uplynutím lhůty k plnění dle výzvy ze dne 24. 1. 2011, tedy od 1. 3. 2011 (viz výzva ze dne 24. 1. 2011 pro [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], kterou jej společnost [Anonymizováno]. vyzývá k úhradě částky ve výši 1.149.808,- Kč do 28. 2. 2011). Je tak zřejmé, že žalobci přísluší, s odkazem na přechodná ustanovení OZ (a ustanovení § 369 obchodního zákoníku), zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky.

63. Jak bylo výše uvedeno, [adresa] dle pravomocného rozsudku č.j. [spisová značka] zamítl uplatněný nárok do úroku z prodlení z částky 1.149.808,- Kč výlučně z důvodu promlčení. V probíhajícím řízení byl poskytnut procesní prostor panu [jméno FO] (jako žalovanému) vznést námitky a uplatnit argumentaci zpochybňující uplatněná nárok, což také učinil, přičemž [adresa] se s touto obranou vypořádal, a jak již bylo uvedeno, jediným důvodem pro zamítnutí nároku bylo promlčení. Soud nesdílí spekulativní úvahy o tom, že pokud by nebyla úspěšná námitka promlčení, byl by býval pan [jméno FO] uplatnil další argumentaci zpochybňující uplatněný nárok. [jméno FO], jako žalovaná strana, při ochraně svých zájmů jistě postupoval tak, že uplatnil všechny námitky a argumentaci proti uplatněnému nároku, aniž by spoléhal toliko na uplatněnou námitku promlčení. Při vyhodnocení průběhu řízení sp. zn. [spisová značka], a skutkového základu uplatněného nároku na úrok z prodlení z částky 1.149.808,- Kč, je soud přesvědčen, že pokud by nárok nebyl uplatněn opožděně, nebyla by zde žádná překážka bránící tomu, aby [adresa] vyhověl uplatněnému nároku již v rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Z uvedeného tak lze uzavřít, že nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 1.149.808,- Kč, od 14. 3. 2011 (1. 3. 2011) byl dán, a jediným důvodem, proč nebyl přiznán v rozsudku [adresa], byla úspěšná námitka promlčení, tedy pozdní uplatnění nároku po uplynutí promlčecí doby.

64. Výše úroku z prodlení z částky 1.149.808,- Kč. za období od 14. 3. 2011 do 14. 11. 2017 se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.. V průběhu řízení po doplněném dokazování vyplynulo, že povinný pan [jméno FO] hradil v rozhodném období v rámci exekučního řízení částečné úhrady, čímž postupně docházelo ke snižování částky, ze které byl úrok uplatněn. Tato skutečnost se promítla i do konečné výše přiznaného úroku z prodlení. Pro přehlednost soud připojuje tabulku s výpočtem. Datum úhrady Úhrada jistiny částečná Úrok od do Z částky Úrok 7,75%p.a. 14.3.2011 0 14.3.2011 do 6.9. 2012 1149808 132566,56 6.9.2012 [adresa],93 7.9.2012 do 24.10.2012 1 108 546,07 [adresa],06 24.10.2012 4785,80 25.10.2012 do 16.12.2012 1 103 760,27 [adresa],08 16.12.2012 9568,60 17.12.2012 do 7.3.2013 1 094 191,67 18818,60 7.3.2013 853 8.3.2013 do 28.8.2014 1 093 338,67 125127,37 28.08.2014 4 000 29.8.2014 do 18.9.2014 1 093 334,67 4875,07 18.09.2014 6 000 19.09.2014 do 24.09.2014 1 087 334,67 1380,14 24.09.2014 10 000 25.09.2014 do 25.09.2014 1 077 334,67 228,75 25.09.2014 3 000 26.09.2014 do 06.11.2014 1 074 334,67 9580,71 06.11.2014 5 000 07.11.2014 do 25.11.2014 1 069 334,67 4313,96 25.11.2014 5 000 26.11.2014 do 2.1.2015 1 064 334,67 8587,58 02.01.2015 5 000 3.1.2015 do 13.3.2015 1 059 334,67 15744,91 13.03.2015 17 000 14.3.2015 do 1.4.2015 1 042 334,67 4205,04 01.04.2015 6 000 2.4.2015 do 6.5.2015 1 036 334,67 7701,53 06.05.2015 10 000 7.5.2015 do 10.6.2015 1 026 334,67 7627,21 10.06.2015 10 000 11.6.2015 do 17.7.2015 1 016 334,67 7984,49 17.07.2015 10 000 18.7.2015 do 4.9.2015 1 006 334,67 10470,02 04.09.2015 5 000 5.9.2015 do 18.9.2015 1 001 334,67 2976,57 18.09.2015 8 000 19. 9. 2015 do 08.10.2015 993 334,67 4218,27 08.10.2015 10 000 09.10.2015 do 02.11.2015 983 334,67 5219,76 02.11.2015 10 000 03.11.2015 do 22.12.2015 973 334,67 [adresa],35 22.12.2015 [právnická osoba] 23.12.2015 do 04.01.2016 971 334,67 2681,15 04.01.2016 7 000 05.01.2016 do 03.02.2016 964 334,67 6142,68 03.02.2016 8 000 04.02.2016 do 04.03.2016 956 334,67 6091,72 04.03.2016 10 000 05.03.2016 do 19.04.2016 946 334,67 9242,97 19.04.2016 10 000 20.04.2016 do 09.05.2016 936 334,67 3976,22 09.05.2016 7 000 10.05.2016 do 21.06.2016 929 334,67 8484,95 21.06.2016 8 000 22.06.2016 do 08.07.2016 921 334,67 3325,64 08.07.2016 8 000 09.07.2016 do 16.08.2016 913 334,67 7563,16 16.08.2016 7 000 17.08.2016 do 19.09.2016 906 334,67 6542,99 19.09.2016 10 000 20.09.2016 do 20.10.2016 896 334,67 5899,85 20.10.2016 10 000 21.10.2016 do 20.12.2016 886 334,67 11479,86 20.12.2016 5 000 21.12.2016 do 27.01.2017 881 334,67 7111,04 27.01.2017 10 000 28.01.2017 do 24.02.2017 871 334,67 5180,26 24. 2. 2017 započtení 99.091 26.947 25.02.2017 do 27. 2. 2017 844 387,67 537,86 27.02.2017 9 000 28.02.2017 do 08.03.2017 835 387,67 1596,39 08.03.2017 10 000 09.03.2017 do 11.05.2017 825 387,67 11216,23 11.05.2017 10 000 12.05.2017 do 12.06.2017 815 387,67 5540,17 12.06.2017 10 000 13.06.2017 do 03.07.2017 805 387,67 3591,15 03.07.2017 10 000 04.07.2017 do 31.07.2017 795 387,67 4728,74 31.07.2017 10 000 1.8..2017 do 11.09.2017 785 387,67 7003,94 11.09.2017 10 000 12.09.2017 do 19.10.2017 775 387,67 6256,21 19.10.2017 10 000 20.10.2017 do 01.11.2017 765 387,67 2112,68 01.11.2017 8 000 . 02.11.2017 do 14. 11. 2017 757 387,67 2085,08 361.469,3 (460 560,3) Se započtením 523.308,7 65. Soud tak uzavírá, že nesprávným výkonem advokacie žalovaného vznikla v příčinné souvislosti žalobci škoda, za kterou odpovídá žalovaný dle § 24 zákona o advokacii. V důsledku opožděného uplatnění práva k pohledávce žalobou u soudu, a tedy nastalého promlčení, jako primární příčiny, došlo ke snížení majetku žalobce, a tedy i vzniku škody. Přičemž bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil, resp. porušil svoji povinnost, kterou lze po něm s ohledem na § 16 a § 1 odst. 2 zákona o advokacii důvodně očekávat, tedy zejména důsledné zastupování klienta, obstarávání jeho záležitostí podle smlouvy o poskytování právních služeb a provádění činností úzce souvisejících. Výše škody spočívající v ušlém úroku z prodlení pak činí částku ve výši 523.308,7 Kč, jak vyplývá z výše uvedeného výpočtu. Soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl ve výroku ad. I. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne 21. 3. 2017 tj. ode dne 1. 5. 2017 pro částku 441.401,17 Kč a ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne 14. 11. 2017 tj. ode dne 9. 12. 2017 z částky 523.308,7 Kč. Ve zbytku tj. co do částky 42.201,64 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 12. 2017 do zaplacení soud žalobu zamítl ve výroku ad. IV.

66. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že tvrzení žalovaného o nevymožitelnosti případného nároku na zaplacení úroků z prodlení uplatněných v řízení před [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] nemůže obstát, kdy povinný [tituly před jménem] [jméno FO] je existující fyzická osoba, která není v úpadku, a dle provedených důkazů, je vůči němu exekuce úspěšná (viz výše potvrzení Exekutorského úřadu [adresa] ze dne [datum]). Tento závěr nezpochybnil ani odvolací soud v Rozsudku MS, ale ani dovolací soudu v Rozsudku NS, kdy uvedl: „Druhou otázku dovolatelka směřovala k tomu, zda vůbec existuje škoda v podobě ušlých úroků ve smyslu § 24 zákona o advokacii, když bylo skutkově prokázáno, že žalobkyně by úroky ani neobdržela, i kdyby jí byly soudem přiznány. Ani tato otázka nezaloží přípustnost dovolání, neboť dovolatelka ji opět formulovala na základě vlastního (v řízení neprokázaného) skutkového tvrzení. Ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, nikterak nevyplývá, že by bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně by úroky z prodlení neobdržela, ani kdyby jí byly soudem přiznány. Naopak odvolací soud uvedenou argumentaci žalované vyvrátil s tím, že [tituly před jménem] [jméno FO] své pohledávky postupně splácí a že není ničím podložen závěr o nevymahatelnosti pohledávek za jeho osobou (srov. bod 12 rozsudku odvolacího soudu). Dovolací soud v tomto ohledu připomíná, že je vázán skutkovým stavem tak, jak jej zjistil soud prvního stupně, a nenáleží mu přezkum napadeného rozhodnutí po stránce skutkové, nýbrž pouze po stránce právní, což vyplývá přímo z § 241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci. Zpochybnění právního hodnocení věci, které vychází z jiného skutkového stavu, než z toho, který byl zjištěn v předchozím řízení a který byl podkladem pro napadené rozhodnutí, proto nemůže být způsobilým dovolacím důvodem. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.“ 67. Ve vztahu k škodě spočívající v náhradě nákladů soudního řízení vedeném před [adresa] [spisová značka] Soud dospěl k závěru, že v odvolacím a dovolacím řízení byla žalobci známa skutečnost a důvody neúspěchu ve sporu (viz výše rozsudek [adresa] č.j. [spisová značka]) a současně byl informován žalovaným o možném neúspěchu odvolacího řízení (viz výše email ze dne 1. června 2016) a tedy bylo na jeho rozhodnutí, zda podávat opravné prostředky či nikoliv a vzniku škody tak předejít. Soud proto přiznal žalobci toliko škodu spočívající v nákladech řízení před soudem prvního stupně ve výši 131.505,- Kč (Ohledně části nákladů řízení dovolacího a odvolacího řízení již bylo pravomocně rozhodnuto v Rozsudku I., ve kterém byl nárok na částku 71.681,- Kč s příslušenstvím zamítnut.) ve výroku ad. II. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne 21. 3. 2017 tj. ode dne 1. 5. 2017.

68. Žalobce se dále domáhá slevy z ceny právních služeb, kdy, jak bylo výše uvedeno a z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaný ve vztahu k uplatnění nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny postoupené smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2012 neprovedl své právní služby správně, čímž způsobil žalobci shora popsanou škodu. Z hlediska poskytnutého plnění ze smlouvy o poskytování právních služeb to pak znamená, že v tomto rozsahu bylo plnění zcela vadné a s přihlédnutím k povaze věci vada neodstranitelná. V případě vad plnění ze smlouvy platí, že je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Účastníci učinili nesporným, že žalobce zaplatil žalovanému za právní služby spojené s nárokem na zaplacení úroku z prodlení z pohledávky za [tituly před jménem] Babincem [částka]. Vzhledem k uvedenému a s přihlédnutím k závěru, že odpovídající plnění žalovaného bylo vadné v takovém rozsahu, že nebylo jeho vinou dosaženo výsledku zamýšleného smlouvou o poskytování právních služeb, soud přiznal žalobci slevu z ceny právních služeb v této výši, tj. 150.000,- Kč shora ve výroku ad. III. K námitce žalovaného je třeba zdůraznit, že žalobce nereklamoval obsah jednotlivých faktur ve smyslu ustanovení 7.2 smlouvy o poskytování právních služeb (viz výše bod 33), ale uplatnil vadu plnění, o které se dozvěděl teprve okamžikem právní moci rozsudku [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], která nastala dne [datum]. Teprve právní mocí tohoto rozsudku bylo najisto postaveno, že právní služby žalovaného byly vadné. Od tohoto okamžiku pak běžela lhůta k uplatnění vady plnění, přičemž žalobce vyzval k poskytnutí slevy ve výši 100% dopisem ze dne 21. 3. 2017. Soud tak uzavírá, že ve smyslu ustanovení § 1921 odst. 1 OZ, vytkl žalobce žalovanému vady řádně a bez zbytečného odkladu. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne 14. 11. 2017 tj. ode dne 9. 12. 2017.

69. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce byl v žalobě úspěšný co do 80,6% žalované částky (úspěch 804.813,7 Kč z částky 998.089,-Kč), kdy ohledně částky 50.000,- Kč s příslušenstvím a částky 29.392,66 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno k návrhu žalobce, který, procesně posuzováno, zavinil, že řízení bylo v této části zastaveno, a dále nárok žalobce byl co do částky 71.681,- Kč s příslušenstvím a 42.201,64 Kč s příslušenstvím zamítnut. Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 475 816,- Kč, tj. 61,2% z celkové výše nákladů řízení 777.477,74 Kč, které sestávají z uhrazeného soudního poplatku za žalobu ve výši 49.905,- Kč; a dále náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 24 úkonů právní služby § 11 odst. 1 advokátního tarifu ze základu ve výši 998089,- Kč ve výši 12.300,- Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř. /14. 11. 2017/, žaloba /23. 12. 2017/, vyjádření ve věci /23. 9. 2019/, vyjádření ve věci /20. 4. 2020/, vyjádření ve věci /12. 8. 2020/, vyjádření ve věci /17. 9. 2020/, vyjádření ve věci /20. 1. 2021/, vyjádření ve věci /20. 1. 2021/, účast na jednání soudu /21. 7. 2020, 9. 10. 2020, 20. 11. 2020, 27. 11. 2020, 5. 2. 2021, přesahující 2 hodiny- 9:00 až 12:45/, porad s klientem 29. 7. 2020, 15. 4. 2020, 29. 8. 2019, 1. 2. 2019, jednání s protistranou 7. 8. 2019, návrh na přistoupení vedlejších účastníků /11. 2. 2019/, zpětvzetí návrhu na vstup vedlejších účastníků /10. 1. 2020/, návrh na pokračování v řízení /12. 8. 2019/) ve výši 295.200,- Kč; 21,5 úkonů právní služby § 11 odst. 1 advokátního tarifu ze základu ve výši 847015,34 Kč ve výši 11.700,- Kč (vyjádření k odvolání /3. 6. 2021/, vyjádření ve věci /19. 11. 2021/, vyjádření ve věci /11. 10. 2022/, vyjádření k dovolání /1. 4. 2022/, vyjádření ve věci /12.12. 2022/, vyjádření ve věci / 8. 6. 2023/, vyjádření ve věci /28. 6. 2023/, vyjádření ve věci /9. 6. 2023/, vyjádření ve věci /2. 8. 2023/, porada s klientem /1. 4. 2022, 9. 11. 2022, 30. 11. 2022, 13. 6. 2023, 22. 6. 2023/, jednání s protistranou /13. 9. 2022, 20. 10. 2022/, účast jednání odvolacího soudu /25. 11. 2021/, účast u jednání soudu /14. 10. 2022, 9. 6. 2023, 28. 7. 2023 -dva úkony/, 12. 4. 2023 vyjádření ke smíru 1/2 úkonu) ve výši 251.550,- Kč; a dále 46x paušální náhrady hotových výdajů á 300,- Kč ve výši 13.800,- Kč; a dále náhrady ztráty času na jednání ztráta času při cestách na jednání soudu za cesty ze [adresa] a zpět (100,- Kč á započatá půlhodina) ve výši 19.600,- Kč (21. 7. 2020 - 5.30 až 10.30, 12.30 až 18.30 celkem [hodnota] půlhodin tj. 2.100,- Kč, 9. 10. 2020 - 7:30 až 12:55, 14:55 až 20:25, tj. 22 započatých půlhodin, tj. 2.200,- Kč, 20. 11. 2020- 7:30 až 12:25, 14:25 až 20:25, tj. 22 započatých půlhodin, tj. 2.200,- Kč, 27. 11. 2020- 7:30 až 12:20, 14:20 až 19:50, tj. 21 započatých půlhodin, tj. 2.100,- Kč, 5. 2. 2021- 4:30 až 9:00, 12:45 až 17:30, tj. 19 započatých půlhodin, tj. 1.900,- Kč, 25. 11. 2021 - 6:00 až 11:00, 12:00 až 18:00, tj. 22 započatých půlhodin, tj. 2.200 Kč, 14. 10. 2022 - 7:45 až 13:00, 14:15 až 19:00, tj. 21 započatých půlhodin, tj. 2.100 Kč, 9. 6. 2023, - 6:30 až 13:00, 14:40 až 21:30, tj. 27 započatých půlhodin, tedy 2.700 Kč, 28. 7. 2023 - 3:45 až 9:00, 12:05 až 17:00, tj. 21 započatých půlhodin, tedy 2.100 Kč); a dále cestovné celkem ve výši 17.644,- Kč za cesty na soudní jednání 21. 7. 2020 ve výši 1.188,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží v [Anonymizováno] a zpět, 2x 35 km osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 411 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 24 Kč, tj. 48 Kč a cestovné vlakem z Prahy do [Anonymizováno] 280 Kč); soudní jednání 9. 10. 2020 ve výši 1.587,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží ve [Anonymizováno] a zpět, 2x 20 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 6,5 litrů na 100 km, tj. 251 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem ze [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 24 Kč, tj. 48 Kč a dále cestovné vlakem z [adresa] Kč); soudní jednání 20. 11. 2020 ve výši 1.411,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží ve [Anonymizováno] a zpět, 2x 20 km osobním automobilem [Anonymizováno] RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 235 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem ze [adresa] Kč a z [adresa] Kč, dále cestovné vozidlem taxi v [adresa] Kč z hl. nádraží k soudu a dále 95 Kč od soudu na nádraží [adresa], tj. 248 Kč); soudní jednání 27. 11. 2020 ve výši 4.168,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] a zpět, 2x 350 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 4.120 Kč za cestovné MHD z parkoviště v Praze Pankráci k soudu a zpět, 2x24 Kč, tj. 48 Kč); soudní jednání 5. 2. 2021 ve výši 1.339,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží v [Anonymizováno] a zpět, 2x 35 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 409 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] 49 Kč, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 24 Kč, tj. 48 Kč a cestovné vlakem z Prahy do [Anonymizováno] 614 Kč); soudní jednání 25. 11. 2021 ve výši 1.263,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží v [Anonymizováno] a zpět, 2x 35 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km při ceně 35,70 Kč dieslu na 1 litr, tj. 440 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 1x 120 Kč, tj. 120 Kč a cestovné vlakem z Prahy do [Anonymizováno] 428 Kč); soudní jednání 14. 10. 2022 ve výši 3.046,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží v [Anonymizováno] a zpět, 2x 35 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 2x 504 Kč, tedy 1.008 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 30 Kč, tj. 60 Kč a cestovné vlakem z Prahy do [Anonymizováno] 1.189 Kč); soudní jednání 9. 6. 2023 ve výši 2.120,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží v [Anonymizováno] a zpět, 2x 35 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 2x 528 Kč, tedy 1.056 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem z [Anonymizováno] do [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 30 Kč, tj. 60 Kč a cestovné vlakem z Prahy do [Anonymizováno] 525 Kč); soudní jednání 28. 7. 2023 ve výši 1.522,- Kč (cesta z bydliště advokáta ve [adresa] na vlakové nádraží ve [Anonymizováno] a zpět, 2x 22 km osobním automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ] při průměrné spotřebě dieslu 5,3 litrů na 100 km, tj. 2x 332 Kč, tedy 664 Kč za cestovné automobilem, dále cestovné vlakem ze [adresa] Kč, dále cestovné MHD v Praze, 2x 30 Kč, tj. 60 Kč a cestovné vlakem z [adresa] Kč). Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši. Soud přiznal žalobci i náklady cestovného jednatelky žalobce na jednání dne 9. 10. 2020, 20. 11. 2020 a 14. 10. 2022 ve výši 4.242,- Kč ( ze dne 9. 10. 2020 ve výši 1.336 Kč /jízdné vlakem ze [adresa] Kč + jízdné MHD po Praze 48 Kč + a jízdné vlakem zpět 719 Kč/, a 20. 11. 2020 ve výši 928 Kč /jízdné vlakem ze [adresa] Kč + jízdné vlakem zpět 659 Kč/, - ze dne 14. 10. 2022 ve výši 1.978 Kč /jízdné vlakem ze [adresa] Kč + jízdné vlakem zpět 659 Kč/).

70. Soud k návrhu účastníků provedl k důkazu i výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], kterému bylo usnesením č.j. [spisová značka] přiznáno svědečné ve výši 1.593,- Kč. Uvedená částka je nákladem státu, který má dle § 148 o.s.ř. podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. S ohledem na poměr úspěchu ve věci soud uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi uhradit 80,6% těchto nákladů ve výši 1284,- Kč ve výroku shora ad. VII. a žalobci 19,4% těchto nákladů ve výroku shora ad. VIII. ve výši 309,- Kč.

Poučení