66 A 4/2025–40

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci navrhovatelky: INTEGRA CENTRUM s.r.o. IČO: 262 34 203 Jabloňová 662/7, Medlánky, 621 00 Brno zastoupené advokátem Mgr. Martinem F. Durajem Vranovská 1169/108, 614 00 Brno proti odpůrci: Magistrát města Brna Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16–01 Medlánky“, Brno–Medlánky, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16–01 Medlánky“, Brno–Medlánky, se ruší k 31. 10. 2025 v úseku ulice Jabloňová od křižovatky s ulicí Podpěrovou ke křižovatce s ulicí Hudcovou.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 20 210 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta Mgr. Martina F. Duraje.

Odůvodnění

I. Podstata věci

1. Navrhovatelka podala námitky proti návrhu opatření obecné povahy. Odpůrce je ale shledal opožděnými. Lhůtu k jejich podání totiž počítal od vyvěšení návrhu na vlastní úřední desce. Nevzal v potaz, že návrh byl s poučením o možnosti podat námitky do 30 dnů od zveřejnění, vyvěšen i na úřední desce městské části Brno–Medlánky. Jak soud níže vysvětlí, odpůrce v tom pochybil. Měl námitky navrhovatelky považovat za včasné.

II. Argumenty obou stran Námitky navrhovatelky

2. Navrhovatelka vlastní v Brně v katastrálním území Medlánky nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 4206 pro toto katastrální území, konkrétně pozemky parc. č. 633/8, 666/211, 666/212, přičemž součástí posledního uvedeného pozemku je stavba (nemovitosti navrhovatelky). Opatření obecné povahy odpůrce ze dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16–01 Medlánky“, Brno–Medlánky (napadené OOP) zavádí parkovací zónu před nemovitostmi navrhovatelky. Ta se proto domáhá jeho zrušení, k čemuž má aktivní legitimaci.

3. Navrhovatelka namítá, že odpůrce návrh napadeného OOP řádně nezveřejnil v souladu s požadavky § 172 odst. 1 správního řádu. Ačkoli ho zveřejnil 29. 1. 2025 na své úřední desce, na úřední desce městské části Brno–Medlánky, v jejímž obvodu se dotčená komunikace nachází, byl návrh vyvěšen až 21. 3. 2025. A to pouze se třemi z celkových šesti příloh. Mezi chybějícími přílohami byly i ty, které se týkaly regulace provozu na ulici Jabloňová, kde se nachází nemovitosti navrhovatelky. Zbývající tři přílohy byly zveřejněny až 15. 4. 2025, tedy pouhých 14 dní před samotným vyhlášením napadeného OOP. Samotné napadené OOP nebylo na úřední desce městské části Brno–Medlánky zveřejněno vůbec. Dotčené osoby proto reálně neměly možnost se účastnit řízení.

4. Navrhovatelka dále namítá, že výzva k podávání připomínek a námitek proti návrhu napadeného OOP neobsahovala informaci, že lhůta 30 dnů pro jejich podání počíná běžet ode dne zveřejnění návrhu na úřední desce odpůrce. Tato skutečnost vedla k nesprávnému poučení, které mělo za následek, že její námitky podané dne 17. 4. 2025 odpůrce v napadeném OOP posoudil jako opožděné a nerozhodl o nich. Návrh napadeného OOP byl jako celek, tedy včetně všech příloh, zveřejněn na úřední desce městské části Brno–Medlánky až 15. 4. 2025. Navrhovatelka tedy podala námitky včas. Nesprávné poučení o počátku běhu lhůty nemůže jít k tíži adresáta.

5. Navrhovatelka poukazuje na obdobnou situaci řešenou v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2024, č. j. 40 A 2/2024–31 (ústecký rozsudek). Soud zde konstatoval, že nesprávné poučení o počátku běhu lhůty k podání námitek způsobuje nezákonnost opatření obecné povahy. Pokud navrhovatelka v dané věci postupovala podle nesprávného poučení, nelze jí přičítat k tíži, že námitky podala opožděně. Rozhodnutí o námitkách je přitom součástí opatření obecné povahy a jeho absence představuje vadu nezákonnosti. I v nynějším případě odpůrce o námitkách nerozhodl a v opatření obecné povahy toto rozhodnutí včetně odůvodnění chybí.

6. Navrhovatelka dodává, že pokud by odpůrce námitky posoudil jako včasné, musel by se jimi zabývat a zjistit, že navrhovaný dopravní režim je v rozporu s právními předpisy, technickými normami a bezpečnostními požadavky. Odpůrce také nezajistil relevantní podklady pro vydání opatření obecné povahy a nevypořádal se s námitkami, čímž porušil § 172 odst. 4 a 5 správního řádu. Vyjádření odpůrce 7. Podle odpůrce se lhůta pro podání námitek odvíjí od vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na úřední desce odpůrce. V tomto ohledu považuje poučení obsažené v návrhu napadeného OOP za dostatečné.

8. Ústecký rozsudek se podle odpůrce vztahuje na situace, ve kterých se písemnost ze zákona vyvěšuje na dvou úředních deskách (v dané věci šlo o Magistrát města Chomutov a Městský úřad Jirkov). V nyní projednávané věci však odpůrce stanovil místní úpravu provozu na území statutárního města Brna. Městská část Brno–Medlánky není samostatnou obcí. Nejedná se proto o případ, ve kterém by bylo nutné doručovat veřejnou vyhláškou ve správních obvodech několika obcí podle § 172 odst. 1 správního řádu.

9. Na podporu svého výkladu odpůrce odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019, č. j. 5 A 37/2017–137 (pražský rozsudek), který se zabýval obdobnou situací v hlavním městě Praze. Návrh místní úpravy týkající se území hlavního města se nemusel zveřejňovat na úředních deskách jednotlivých městských částí, protože obcí ve smyslu zákona je hlavní město Praha. Stejný princip lze použít i v případě Brna. Zveřejnění návrhu napadeného OOP na úřední desce městské části Brno–Medlánky proběhlo nad rámec zákonné povinnosti a nemělo by být určující pro běh lhůty k podání námitek.

10. Aktivita odpůrce směřující k širšímu zveřejnění návrhu napadeného OOP nemůže být procesním pochybením. Poučení v návrhu napadeného OOP na úřední desce odpůrce je zcela dostatečné. Zveřejnění na jiných místech, například na internetových stránkách nebo sociálních sítích, nemůže podle odpůrce vést k závěru o nedostatečnosti poučení. Případné pochybení Úřadu městské části Brno–Medlánky při vyvěšování návrhu napadeného OOP nemá vliv na zákonnost postupu odpůrce.

11. Námitku navrhovatelky odpůrce posoudil jako opožděnou (str. 3 napadeného OOP). Pokud ji snad měl odmítnout samostatným rozhodnutím, pak podle odpůrce absence takového rozhodnutí nepředstavuje vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost napadeného OOP. Odpůrce se navíc nad rámec posouzení opožděnosti stručně vypořádal i s věcnou částí námitky, konkrétně s výtkou týkající se nevhodnosti zvolené regulace na části ulice Jabloňová. Odpůrce tedy námitku přezkoumatelně vypořádal, což je součástí správního spisu i napadeného OOP.

12. Odpůrce se dále vyjadřuje k samotné dopravní regulaci na ulici Jabloňová. A v závěru svého vyjádření zmiňuje, že navrhovatelka brojí v zásadě pouze proti regulaci právě na části ulice Jabloňová. Odpůrce má za to, že tato část je věcně oddělitelná od zbytku napadeného OOP, který se týká zavedení oblasti placeného stání podle příslušného nařízení Rady města Brna. Pokud by proto soud dospěl k závěru, že některé návrhové body jsou opodstatněné, tak odpůrce navrhuje, aby napadené OOP zrušil pouze v části týkající se regulace na ulici Jabloňová. Replika navrhovatelky 13. Pokud odpůrce tvrdí, že lhůta pro podání námitek se odvíjela výhradně od vyvěšení návrhu napadeného OOP na jeho úřední desce, tak s tím navrhovatelka nesouhlasí. Odpůrce měl povinnost návrh napadeného OOP zveřejnit i na úředních deskách městských částí, jejichž správních obvodů se opatření týkalo, a současně jasně označit den vyvěšení, od něhož se lhůta počítá. Tuto povinnost odpůrce podle navrhovatelky nesplnil.

14. Odpůrce argumentuje pražským rozsudkem, podle kterého se návrh místní úpravy týkající se území hlavního města Prahy nemusel zveřejňovat na úředních deskách jednotlivých městských částí. Navrhovatelka však upozorňuje, že tento právní názor následně korigoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 3. 2021, č. j. 5 As 152/2019–50 (rozsudek pátého senátu NSS). Výslovně v něm uvedl, že odpůrce musí zveřejnit návrh opatření obecné povahy nejen na své úřední desce, ale i na úředních deskách městských částí, jejichž správních obvodů se opatření týká. Cílem této právní úpravy je umožnit dotčené veřejnosti seznámit se s plánovanou regulací a uplatnit k ní připomínky. Navrhovatelka tedy trvá na tom, že námitky podala včas, a že odpůrce měl povinnost zajistit řádné zveřejnění návrhu OOP včetně označení dne vyvěšení. Tuto povinnost odpůrce nesplnil.

15. Odpůrce ve svém vyjádření dále tvrdí, že námitku navrhovatelky fakticky vypořádal i přes její údajnou opožděnost. Navrhovatelka s tím nesouhlasí. Jeho reakce byla velmi obecná a neadresovala podstatu námitky. Odpůrce vůbec nevzal v potaz více než trojnásobné překročení denního počtu vozidel v předmětném úseku a vliv této skutečnosti na zaváděnou regulaci provozu. Neprovedl žádné kvalifikované posouzení dopravní situace, které by zohlednilo relevantní technické normy a naměřené intenzity dopravy.

16. Navrhovatelka také reaguje na tvrzení odpůrce o oddělitelnosti části napadeného OOP vztahující se k ulici Jabloňová od jeho ostatních částí. Navrhovatelka nesouhlasí, aby soud v případě zrušení napadeného OOP zasáhl pouze do části týkající se regulace na ulici Jabloňová. Nelze předjímat, jaké další námitky a připomínky by byly uplatněny, pokud by odpůrce návrh napadeného OOP řádně zveřejnil a pokud by byly dodrženy zákonné lhůty. Odpůrce vydal opatření dříve, než uplynula lhůta k podání námitek, což představuje zásadní procesní pochybení. Navrhovatelka v té souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 231/2015–44, č. 3474/2016 Sb. NSS. (rozsudek šestého senátu NSS).

III. Hodnocení soudu

17. Soud neměl pochybnosti o splnění procesních podmínek řízení. Přistoupil proto k projednání návrhu. Shledal přitom důvodným návrhový bod, který se týká včasnosti námitek navrhovatelky vůči návrhu napadeného OOP.

18. Podle § 172 odst. 1 správního řádu platí, že „[n]ávrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.“ (zvýraznil soud).

19. Podle § 25 odst. 2 správního řádu platí, že se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla–li v této lhůtě splněna i povinnost podle předchozí věty. Jde–li o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, správní orgán, který písemnost doručuje, ji nejpozději v den vyvěšení zašle též příslušným obecním úřadům, které musí písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Jinak platí ustanovení odstavce 2 obdobně. Lhůta pro podání námitek proti návrhu opatření obecné povahy tedy podle zákona běží od uplynutí 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu (viz právní větu k rozsudku šestého senátu NSS).

20. Podle § 77 odst. 5 věta druhá zákona o silničním provozu pak také platí, že „[o]patření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje–li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může–li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce.“ 21. Jak plyne ze správního spisu a mezi stranami o tom po skutkové stránce není sporu, odpůrce vyvěsil návrh napadeného OOP na své úřední desce dne 29. 1. 2025 a vyzval dotčené osoby, aby se k němu vyjádřily ve lhůtě 30 dní od jeho zveřejnění.

22. Sporné pak mezi stranami není a spis o tom znovu nese doklad, že odpůrce zaslal návrh napadeného OOP městské části Brno–Medlánky, jejíž úřad ho vyvěsil se stejným poučením dne 21. 3. 2025 [soud nepovažuje za nutné zkoumat, jakou roli hrálo následné (ne)zveřejňování příloh]. Pokud by zveřejnění na úřední desce městské části Brno–Medlánky mělo vliv na běh lhůty, pak by lhůta pro uplatnění námitek v tomto scénáři běžela od 5. 4. 2025 do 4. 5. 2025. Navrhovatelka podala námitky 17. 4. 2025.

23. Odpůrce v napadeném OOP navrhovatelce odpověděl, že námitky bylo možné podat: „ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění, což v tomto případě byla lhůta od 13.02.2024 do 17.03.2025. Vzhledem k tomu, že předmětná námitka byla na odbor dopravy MMB doručena dne 17.04.2025, byla lhůta zmeškána a zmeškání úkonu nelze prominout (§ 172 odst. 5 správní řád). Nicméně MMB danou situaci – obousměrně pojížděný jednopruhový úsek na ulici Jabloňové – prověřil se závěrem, že v daném úseku jsou odpovídající rozhledové poměry a možnost vyhnutí protijedoucích aut.“ 24. Pro posouzení otázky včasnosti námitky navrhovatelky je pak stěžejní judikatorní dialog, ke kterému došlo mezi Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem, na nějž upozornily obě strany sporu. Praha je totiž stejně jako Brno městem děleným do městských částí (byť podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2025, č. j. 9 As 33/2025–180, mají městské části v obou městech odlišné postavení, což zde ovšem nehraje roli).

25. Podle pražského rozsudku § 172 odst. 1 správního řádu vyžaduje jen to, že se opatření obecné povahy oznámí veřejnou vyhláškou na úřední desce správního orgánu, který jej vydal. Vyvěšením návrhu opatření obecné povahy pouze na úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy tedy nedošlo k porušení § 172 odst. 1 správního řádu. Podle pražského rozsudku to však nevylučuje možnost, že správní orgán nad rámec zákonné povinnosti v jiných případech zveřejnil návrh opatření obecné povahy i na úředních deskách městských částí, jichž se tento návrh týkal (bod 37 pražského rozsudku)

26. O tento právní názor se opírá odpůrce, který tvrdí, že zákonné povinnosti vyvěšením návrhu napadeného OOP na vlastní úřední desce splnil. K vyvěšení návrhu napadeného OOP na úřední desce městské části Brno–Medlánky podle odpůrce došlo nad rámec toho, co zákon požaduje. Nemůže to tedy mít vliv na běh lhůty pro podání námitek, která skončila 17. 3. 2025.

27. Jak ovšem správně upozornila navrhovatelka, pražský rozsudek byl napaden kasační stížností. A rozsudek pátého senátu NSS výše shrnutý názor pražského rozsudku korigoval. Dovodil, že „z uvedené právní úpravy [viz body 19 a 22 výše – pozn. krajského soudu] jednoznačně vyplývá, že odpůrce byl povinen zveřejnit návrh opatření obecné povahy nejen na své úřední desce, ale rovněž na úředních deskách městských částí, jejichž správních obvodů se opatření týkalo. Účelem této právní úpravy totiž je umožnit dotčené veřejnosti se seznámit se záměrem plánované regulace a uplatnit k němu své připomínky“ (bod 44 citovaného rozsudku).

28. Krajský soud dodává, že text § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu sice hovoří jen o úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se (návrh) opatření obecné povahy týká. Výslovně tedy nehovoří o městských částech statutárních měst, jen o správních obvodech obcí. Nejvyšší správní soud však správně popsal smysl a účel dané právní úpravy, jemuž odpovídá, aby veřejnost dotčená plánovanou regulací v určité městské části, jíž se tato regulace týká, měla možnost se s ní seznámit a případně se proti ní bránit (srov. také závěr bodu 31 nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1204/21 ze dne 14. 12. 2021, kterým Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti proti rozsudku pátého senátu NSS).

29. Jde tu o tzv. nepravou (teleologickou) mezeru v zákoně vzniklou jeho protiplánovou neúplností v důsledku opomenutí zákonodárce, které podle krajského soudu nebylo chtěné (blíže viz Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 228). Nelze ostatně najít rozumný důvod, pro který by pro městské části nemělo totéž pravidlo platit. Z toho důvodu se krajský soud ztotožňuje s výkladem obsaženým v rozsudku pátého senátu NSS. A pokud dané pravidlo mělo platit pro městské části hlavního města Prahy, pak soud neshledává důvod, proč by se stejné pravidlo nemělo uplatnit i vůči městským částem Brna.

30. Nejvyšší správní soud v rozsudku pátého senátu poté shledal, že „nezveřejnění návrhu napadeného opatření obecné povahy i na úředních deskách městských částí, jichž se tento návrh týkal, nemělo vliv na zákonnost napadeného opatření obecné povahy, resp. v daném případě nebylo důvodem, pro který by mělo být napadené opatření zrušeno. Byť se jedná o pochybení žalovaného, stěžovatel tímto postupem nebyl na svých právech nikterak dotčen.“ (bod 46 citovaného rozsudku). Odpůrce v dané věci totiž návrh opatření obecné povahy projednal se zástupci dotčených městských částí a obdržel jejich vyjádření, stejně jako stanoviska dalších relevantních subjektů, přičemž návrh následně zveřejnil na své úřední desce. Na základě tohoto zveřejnění dotčené osoby podaly námitky a připomínky, s nimiž se odpůrce vypořádal v odůvodnění opatření obecné povahy. Proto nešlo o důvodnou námitku.

31. V tomto případě je ovšem situace jiná. Odpůrce chybně vyhodnotil námitky navrhovatelky jako opožděné a zkrátil ji tak na jejích právech. Toto pochybení tedy již je důvodem, pro které soud musí napadené OOP zrušit. Odpůrce totiž měl povinnost zajistit zveřejnění návrhu napadeného OOP na úřední desce úřadu městské části Brno–Medlánky. A měl pak jednoznačně určit, jak přesně poběží lhůta pro podání námitek. Nejen navrhovatelce totiž nemohlo být jasné, zda poběží od zveřejnění na úřední desce odpůrce, nebo od zveřejnění na úřední desce městské části.

32. V této otázce tu jde o stejný problém, jaký řešil ústecký rozsudek, na nějž navrhovatelka trefně poukazuje. Sice nešlo o zveřejnění návrhu opatření obecné povahy na úřední desce městské části, ale na úřední desce jiné obce. Ale v principu jde o to samé. Chomutovský magistrát zveřejnil návrh na své úřední desce a zaslal ho ke zveřejnění i do dotčeného Jirkova, kde ho vyvěsili cca o dva měsíce později. Návrh opatření obecné povahy přitom obsahoval stejně nejasné poučení jako v této věci, tedy že lze námitky podat do 30 dní ode dne jeho zveřejnění. Neobjasnil ovšem, které zveřejnění je rozhodné. Navrhovatel v dané věci podal námitky dva týdny od zveřejnění návrhu na úřední desce Městského úřadu Jirkov, což bylo podle chomutovského magistrátu pozdě. Podle ústeckého rozsudku to ovšem byl nezákonný názor, pro který Krajský soud v Ústí nad Labem dané opatření obecné povahy zrušil.

33. Situace navrhovatelky je stejná jako situace navrhovatele ve věci řešené ústeckým rozsudkem. Pokud vznikly nejasnosti o rozhodném dni zveřejnění, od nějž se má počítat lhůta pro podání námitek, pak nemůže jít k její tíži, že podala námitky ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění návrhu napadeného OOP na úřední desce městské části Brno–Medlánky. Odpůrce měl proto pohlížet na její námitky jako na včasně podané a věcně o nich rozhodnout (srov. bod 23 ústeckého rozsudku). Jestliže tak neučinil, zatížil napadené OOP nezákonností, pro kterou ho soud ruší.

34. Odpůrce tuto vadu nemohl napravit jednou větou, kterou v napadeném OOP dodal k meritu námitek navrhovatelky nad rámec posouzení jejich včasnosti (viz bod 25 výše). Tato věta nevyhovuje požadavkům, které je třeba klást na rozhodnutí o námitkách (srov. judikaturu citovanou v bodech 24 až 26 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2023, č. j. 66 A 3/2023–65). Je to navíc vnitřně rozporné řešení. Námitka je buď opožděná (procesně nepřípustná) a pak ji nelze věcně vypořádávat. Anebo je včasná (procesně přípustná) a pak je nutné ji řádně s náležitým odůvodněním a s oporou v podkladech věcně vypořádat v rozhodnutí o ní (což se zde stejně nestalo). Nemůže být obojí. A stejně tak odpůrce nemůže současně udělat obojí.

35. S ohledem na nutnost zrušení napadeného OOP se soud ovšem následně zabýval rozsahem, ve kterém ho zruší. Ustanovení § 101d odst. 2 soudního řádu správního totiž stanoví, že má soud v případě důvodnosti návrhu zrušit opatření obecné povahy v nezbytném rozsahu.

36. Odpůrce se domáhá toho, aby soud případně zrušil jen regulaci týkající se ulice Jabloňová, proti níž navrhovatelka reálně brojí. Nezpochybňuje celé napadené OOP. Odpůrce má za to, že regulace týkající se ulice Jabloňová je věcně oddělitelná od zbytku napadeného OOP. Navrhovatelka s tím nesouhlasí, protože podle ní nelze předjímat, jaké další námitky a připomínky by byly uplatněny, pokud by návrh napadeného OOP byl řádně zveřejněn a pokud by byly dodrženy zákonné lhůty. Odpůrce podle navrhovatelky totiž vydal napadené OOP dříve, než uplynula lhůta k podání námitek, což je zásadní procesní pochybení.

37. Soud má za to, že by zrušení celého napadeného OOP bylo v rozporu s příkazem soudního řádu správního, aby ho v případě důvodnosti návrhu zrušil v nezbytném rozsahu. Soud v této věci poskytuje reálnou ochranu veřejných subjektivních práv navrhovatelce, nikoliv jiným, čistě jen hypoteticky v úvahu připadajícím osobám, které by mohly námitky proti návrhu napadeného OOP podat (obzvláště pokud se nikdo nepřihlásil do tohoto řízení jako osoba zúčastněná na řízení, resp. pokud těmto hypoteticky v úvahu připadajícím osobám stále běží roční lhůta pro podání návrhu na zrušení napadeného OOP). Návrhu na zrušení celého napadeného OOP – tj. všech oblastí zahrnutých do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16–01 Medlánky“ – tedy soud nemohl vyhovět. Nic na tom nemění rozsudek šestého senátu NSS, na který navrhovatelka odkazuje. Ve svém odůvodnění se této otázce totiž vůbec nevěnuje.

38. Soud proto následně zvažoval, jak přesně vymezit nezbytný rozsah, ve kterém napadené OOP ruší. Ve světle povinnosti chránit veřejná subjektivní práva navrhovatelky nepřehlédnul, čeho se přesně domáhala ve své námitce vůči návrhu napadeného OOP. Navrhovala tehdy, aby v ulici Jabloňová, v úseku od křižovatky s ulicí Podpěrovou směrem k ulici Hudcova nebyla zřízena zóna placeného stání. Dá se dovozovat, že jde o část ulice Jabloňová, kterou navrhovatelka nejvíce využívá. Proto se soudu jeví jako přiměřené s ohledem na porušení práv navrhovatelky, aby soud napadené OOP zrušil právě v úseku ulice Jabloňová od křižovatky s ulicí Podpěrovou ke křižovatce s ulicí Hudcovou.

39. S ohledem na to, že je nyní ovšem období letních prázdnin, soud považoval za rozumné dát odpůrci necelé tři měsíce do 31. 10. 2025, což je přiměřená lhůta k tomu, aby odpůrce vypořádal námitku navrhovatelky. Právě to bude nyní jediným úkolem odpůrce. Nemusí už návrh napadeného OOP znovu vyvěšovat. Bude ale muset do uvedeného data věcně rozhodnout o včas uplatněné námitce navrhovatelky. A v závislosti na výsledku tohoto posouzení poté vyhodnotí, jak v dotčené oblasti (ne)stanovit odpovídající místní úpravu provozu na pozemních komunikacích.

40. Zbylými námitkami se soud nezabýval. Pokud jde o námitku nesprávného zveřejnění návrhu napadeného OOP, tak to považoval s ohledem na důvody tohoto zrušujícího rozsudku za nadbytečné. Pokud pak jde o věcnou stránku námitek navrhovatelky proti návrhu napadeného OOP, tak k tomu soud nemá procesní prostor. Mohl se zatím věnovat jen otázce včasnosti námitek. S těmito námitkami se nyní bude moci vypořádat odpůrce, který je musí posoudit jako první.

IV. Závěr a náklady řízení

41. Soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný, pokud jde o námitku týkající se včasnosti námitky navrhovatelky vůči návrhu napadeného OOP. Odpůrce ji chybně považoval za opožděnou. Napadené OOP tedy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Soud proto ruší napadené OOP, a to ke dni 30. 10. 2025, který v rozsudku určil (§ 101d odst. 2 soudního řádu správního). Úkolem odpůrce nyní bude věcně rozhodnout o námitce navrhovatelky proti návrhu napadeného OOP.

42. Navrhovatelka byla se svým návrhem úspěšná, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči odpůrci. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil odpůrci, aby navrhovatelce zaplatil do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy v celkové výši 20 210 Kč.

43. Tato částka se nejprve skládá ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč za podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy [položka 18, bod 2 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu o soudních poplatcích].

44. Dále se skládá z částky 13 860 Kč za tři úkony právní služby zástupce navrhovatelky Mgr. Martina F. Duraje (3x 4 620 Kč – viz § 9 odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu). Ty spočívají v (1) přípravě a převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], (2) podání návrhu [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], a (3) replice na vyjádření odpůrce k návrhu [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. K tomu je třeba připočíst paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 450 Kč, tj. 1 350 Kč. Zástupce navrhovatelky nedoložil, že by byl plátcem DPH.

45. Celkově tedy částka náhrady nákladů řízení, kterou má odpůrce povinnost navrhovatelce uhradit k rukám jejího zástupce Mgr. Martina F. Duraje, činí 20 210 Kč.

Poučení

I. Podstata věci II. Argumenty obou stran Námitky navrhovatelky Vyjádření odpůrce Replika navrhovatelky III. Hodnocení soudu IV. Závěr a náklady řízení