66 A 6/2022 –32

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka, soudkyně Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a soudce JUDr. Martina Kopy, Ph.D., ve věci navrhovatelky: Politické hnutí Fakt Brnojednající statutárním orgánem Ing. D. P. bytem X proti odpůrci: Úřad městské části Brno–střed sídlem Dominikánská 2, 601 69 Brno za účasti: a) Piráti, Zelení a Žít Brno, jednající volební zmocněnkyní V. S., X b) Zdravý střed s podporou Sociální demokracie, jednající volebním zmocněncem J. B., X c) SPD, Trikolora, Moravané a nezávislí, jednající volebním zmocněncem Ing. P. H., X d) Lidovci a Starostové (KDU–ČSL + Starostové a nezávislí), jednající volební zmocněnkyní MgA. B. H. S., X e) RESTART PRO BRNO, jednající volebním zmocněncem RSDr. A. R., X f) ANO 2011, jednající volebním zmocněncem Mgr. R. Č., X g) SPOLEČNĚ – ODS a TOP 09, jednající volební zmocněnkyní Ing. M. Š., X o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno–střed konaných ve dnech 23. 9. – 24. 9. 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Obsah návrhu

1. Krajský soud obdržel dne 7. 10. 2022 návrh, kterým se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti voleb, neplatnosti volby kandidátů a neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno–střed konaných ve dnech 23. 9. – 24. 9. 2022. Tyto tři typy volebních návrhů ve svém podání nijak zřetelně neodlišuje. Nepřiřazuje každému z nich například konkrétní námitky a nevysvětluje, kterého návrhu se ten který argument týká. Krajský soud na to pro přehlednost naváže a bude postupně reagovat na jednotlivé námitky, jak je navrhovatelka vznesla.

2. Navrhovatelka podle zveřejněných dat získala 4,82 % platných hlasů. Ve čtyřech volebních okrscích z celkových 70 se však podíl hlasů značně lišil. Jedná se o volební okrsek č. 23032, ve kterém získala 1,29 % platných hlasů, volební okrsek č. 23048 s 2,01 % hlasy, volební okrsek č. 23003 s 2,28 % hlasy a volební okrsek č. 23036 s 2,46 % platnými hlasy. Významný rozdíl pak navrhovatelka spatřuje mezi volebním okrskem č. 23032, ve kterém strana získala 1,29 % hlasů, a okrskem č. 23028, ve kterém vyhrála a získala 32,25 % hlasů. Tyto dva volební okrsky spolu přímo sousedí. Je samozřejmostí, že volební okrsky mohou vykazovat rozdíly. Nicméně v tomto konkrétním případě se jedná o stejnou ulici a oblast. Lze tam proto předpokládat stejné volební chování občanů. Volební výsledek je ale natolik odlišný, že vyvolává pochybnosti o správném započtení hlasů.

3. Na základě zveřejněných výsledků voleb dále navrhovatelka zjistila, že průměrně zůstalo nevyužito 8,1 % hlasů. Jako „nevyužité hlasy“ navrhovatelka označuje rozdíl mezi maximálním možným počtem odevzdaných hlasů (počet odevzdaných obálek násobený 45 hlasy, které mohl každý volič uplatnit) a počtem skutečně odevzdaných, tedy započítaných hlasů. V následujících volebních okrscích byl počet těchto nevyužitých hlasů znatelně vyšší: č. 23001 – 11,8 %, č. 23003 – 17,4 %, č. 23006 – 17,4 %, č. 23012 – 17,7 %, č. 23018 – 12,2 %, č. 23023 – 13,2 %, č. 23037 – 17,6 % a č. 23052 – 13,9 %.

4. Vyšší podíl nevyužitých hlasů navrhovatelka přičítá nesprávnému vyhodnocení platnosti daných hlasů okrskovými volebními komisemi. V případě volebního okrsku č. 23003 navrhovatelka získala nižší procento hlasů oproti průměru a současně je zde i vysoký podíl nevyužitých hlasů. Pokud by navrhovatelka podíl nevyužitých hlasů očistila (tj. nebrala by v úvahu) o výše zmíněné volební okrsky, které vykazují jejich vyšší procento, pak by průměr „nevyužitých hlasů“ činil pouhých 6,5 %. Ve zbylých 62 volebních okrscích nejsou poměry tak rozdílné. Pravděpodobnost nesprávného postupu při vyhodnocování platnosti hlasů se zvyšuje i tím, že zmíněné volební okrsky č. 23003, č. 23006, č. 23012, č. 23018 a č. 23023 měly i při volbách do Zastupitelstva města Brna výrazně vyšší procento nevyužitých hlasů oproti průměru 9,0 %: č. 23003 – 18,6 %, č. 23006 – 18,3 %, č. 23012 – 24,7 %, č. 23018 – 16,5 %, č. 23023 – 17,6 %.

5. Vedle kontroly správné metodiky určení neplatnosti hlasů proto navrhovatelka považuje za zásadní, aby proběhlo detailní prověření volebních lístků označených jako neplatné. V minulosti se totiž prokázala manipulace s hlasy pomocí dodatečných úprav. Takový zásah lze rozpoznat zkoumáním, protože by se dodatečná úprava jinou psací potřebou lišila od originálu. Velký počet těchto podezření by mohl vést k prohlášení neplatnosti hlasování.

6. Navrhovatelka obdržela celkem 34 270 platných hlasů. Nepřekonala uzavírací klauzuli 5 % platných hlasů a nezískala tak mandát v zastupitelstvu. Vzhledem k nízké volební účasti, která činila 25,72 % oprávněných voličů, by hranici překročila, pokud by obdržela hlas od dalších méně než 29 voličů, kteří by udělili plný počet hlasů kandidátům navrhovatelky. Vzhledem k výše uvedenému a nízkému počtu hlasů pro překročení volební klauzule je zde podle navrhovatelky zvláště významná indicie, která nasvědčuje pochybení minimálně v rozsahu sčítání volebních hlasů či následného zápisu výsledků. Intenzita pochybení může dosahovat takového stupně, že znatelně ovlivnila volební výsledek, který v konečném důsledku může znamenat změnu poměru mandátů.

7. Navrhovatelka odkazuje na usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2018, č. j. 63 A 8/2018–35 („usnesení z voleb 2018“), které odhalilo nezanedbatelnou chybovost v postupu okrskových volebních komisí. Zákonodárce od zmíněného případu nezměnil právní úpravu. Nesprávný postup okrskových volebních komisí mohl nastat i tentokrát. Navrhovatelka proto navrhuje, aby soud zkontroloval rozhodnutí o neplatnosti hlasů (včetně možných dodatečných neoprávněných zásahů do hlasovacích archů) a nařídil přepočítání platných hlasů. Minimálně to požaduje ve volebních okrscích s vysokou mírou nevyužitých hlasů. Současně navrhuje přepočítání platných hlasů ve volebních okrscích č. 23032, č. 23048, č. 23003, č. 23036, č. 23032 a č. 23028, kde se procentuální výsledek znatelně liší od průměru. Především pak ve volebním okrsku č. 23032.

II. Vyjádření odpůrce a dalších volebních stran

8. Odpůrce zdůrazňuje nutnost vycházet z předpokladu, že zveřejněné výsledky voleb odpovídají skutečné vůli voličů. Je na navrhovateli, aby předložil důkazy nebo alespoň zvlášť významné indicie o tom, že tomu tak nebylo. Navrhovatelka však nepředložila důkazy ani zvlášť závažné indicie o špatném započítání hlasů. Pokud se jedná o nevyužité hlasy, každý volič má několik možností, jak bude hlasovat. Nemusí využít všech hlasů, které má k dispozici. Je nutné počítat i s neplatnými hlasy. Volič nemusí hlasovací lístek vůbec vložit do úřední obálky anebo odevzdá hlasovací lístek pouze do jednoho zastupitelstva a do druhého hlas neodevzdá. Podle informací z okrskových volebních komisí se tento jev objevuje. Je tu tedy celá řada proměnných, které mohou mít vliv. Ve volbách do zastupitelstev obcí nelze s ohledem na způsob hlasování odlišit neplatné hlasy a nevyužité hlasy. Počet „neplatných hlasů“ tvoří čistě matematický rozdíl mezi počtem platných hlasů – ve smyslu platných a skutečně využitých – a počtem maximálně možných hlasů. V této sumě jsou ovšem neplatné i nevyužité hlasy.

9. Sčítání hlasů je v působnosti okrskové volební komise, která posuzuje platnost hlasovacích lístků, a sčítá jednotlivé hlasy. O průběhu výsledku hlasování vyhotoví zápis, který následně podepisují členové komise. Jestliže některý z jejích členů podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze zápisu. Všechny zápisy okrskových komisí v těchto volbách jejich členové podepsali bez výhrad. Hlasovací lístek byl navíc v letošních volbách jednostranný. Proto nemohlo dojít k chybám z minulých let, že členové okrskové komise neotočili hlasovací lístek a nepřičetli tak hlasy z druhé strany hlasovacího lístku. Současně odpůrce neobdržel žádnou informaci z řad veřejnosti ani členů komise, že by docházelo k manipulaci nebo chybnému vyhodnocování platných a neplatných hlasů. Zapisovatelé komisí neví o jakýchkoliv chybách. Při ověřování, jakým způsobem zapisovatelé vyhodnocovali hlasy, se nezjistilo žádné pochybení. Větší počet neuplatněných hlasů podle odpůrce zapříčinilo zejména nevyužití všech hlasů na hlasovacím lístku.

10. Pokud jde o rozdíl mezi okrsky č. 23028 (32,25%) a č. 23032 (1,29%), tyto dva okrsky mají sice společnou hranici, ale nemají stejné volební budovy. Okrsek č. 23028 má volební místnost na ZŠ Bakalovo nábřeží 8/8 a okrsek č. 23032 má volební místnost na ZŠ Horní 724/16. Navrhovatelka uvádí, že se jedná o stejnou ulici, což není úplně přesné. Okrsek č. 23032 se jen lehce dotýká ulice Vídeňská, která spadá pod okrsek č. 23028. Jinak však má okrsek č. 23032 hranice s řekou Svratka a okrskem č. 23031. Okrsek č. 23031 má stejné sídlo volební místnosti jako okrsek č. 23032. Navrhovatelka v okrsku č. 23031 obdržela 4,25 % hlasů. Pokud odpůrce zohlední podobné sdílení hranic s okrskem č. 23028, kde tyto okrsky navíc mají i stejné volební místnosti, tak v okrsku č. 23024 navrhovatelka získala 3,6 % platných hlasů, v okrsku č. 23025 získala 7,23 % platných hlasů a v okrsku č. 23027 získala 4,84 % platných hlasů.

11. Z toho důvodu je výsledek okrsku č. 23028 s jeho 32,25 % platných hlasů pro navrhovatelku spíše atypický. Mohlo ho způsobit několik faktorů, např. cílená kampaň na tuto oblast, bydlí zde více podporovatelů z řad navrhovatelky (rodinných příslušníků, kamarádů apod.). Možností je celá řada. Avšak tento okrsek by neměl být stěžejním ukazatelem. Odpůrce závěrem navrhuje, aby soud návrh zamítnul.

12. K návrhu se vyjádřila jen volební strana SPOLEČNĚ – ODS a TOP 09, která zdůraznila důležitost presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových komisí, pokud se neprokáže opak. Navrhovatelka ve všech okrskových komisích své zástupce měla. Jak pak tvrdí odpůrce, všechny zápisy okrskových volebních komisí byly podepsány bez výhrad. Navrhovatelka tedy zpochybňuje práci osob, které sama do okrskových volebních komisí delegovala. Její nízký zisk v okrsku č. 23032 lze vysvětlit tím, že liberální voliči, na které cílila, v daném okrsku upřednostnili jinou stranu, kterou tu voliči dlouhodobě favorizují. Navrhovatelka pak nedoložila žádné důkazy (např. prohlášení voličů či členů okrskových volebních komisí), že by došlo k nezapočítání či jinému špatnému sečtení hlasů. Neprokázala tedy ovlivnění voleb. Těsný výsledek přitom není bez dalšího důvodem pro přepočítání hlasů.

III. Posouzení věci Procesní podmínky

13. Navrhovatelka se na krajský soud obrátila včas (§ 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí; „zákon o obecních volbách“). Je volební stranou se zaregistrovanou kandidátní listinou pro volby do Zastupitelstva městské části Brno–střed konané ve dnech 23. 9. až 24. 9. 2022. Má proto právo tento návrh podat [§ 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), ve spojení s § 60 odst. 1 zákona o obecních volbách]. Krajský soud přistoupil k posouzení důvodnosti návrhu, aniž by shledal za potřebné nařizovat jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). Obecná právní východiska 14. Co se relevantní právní úpravy týče, podle § 60 odst. 2 zákona o obecních volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost hlasování, „má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“ V souladu s § 60 odst. 3 téhož zákona může navrhovatel podat návrh na neplatnost voleb, „má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ A podle § 60 odst. 4 téhož zákona pak může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby kandidáta, „má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.“ 15. Navrhovatelka ve své argumentaci odkazuje na usnesení z voleb 2018. Krajský soud na to naváže, protože toto usnesení lze instruktivně využít pro vysvětlení, proč návrh navrhovatelky nemůže být důvodný.

16. Usnesení z voleb 2018 připomíná, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti jsou především: a) nezákonnost, spočívající v jednoznačném porušení ustanovení volebního zákona či jiných právních norem vážících se k volebnímu procesu; b) příčinná souvislost, tj. vzájemný vztah existující mezi touto nezákonností a výsledkem voleb; a c) zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí dosahovat značného stupně výrazně ovlivňujícího a zpochybňujícího volební proces či jeho výsledek a tedy způsobovat tzv. „zatemnění“ volebních výsledků. Tyto tři předpoklady přitom musí existovat současně. Chybí–li byť i jen jeden z nich, pak podaný návrh nemůže mít úspěch (bod 8 usnesení z voleb 2018).

17. Protizákonností by bylo hlavně porušení některých ustanovení zákona o obecních volbách. Anebo porušení jiných právních předpisů, pokud by se z obsahového hlediska jednalo o právní předpisy vážící se k volebnímu procesu a jejich porušení by z hlediska závažnosti dosahovalo ústavní intenzity. Podmínku existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a její samotný smysl vyložil Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005, kde konstatoval: „Úprava ověřování voleb je alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality). Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu. (…) Rozhodující je pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních volbách s konkrétními voliči. Pouhá abstraktní možná příčinná souvislost nedostačuje. (…).“ Dojde–li tedy sice k porušení právních předpisů vážících se k volebnímu procesu, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky, nelze přistoupit k vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta či hlasování (srov. body 9 a 10 usnesení z voleb 2018).

18. Intenzita protizákonnosti, jež dopadá na výsledek voleb, musí navíc dosahovat takového stupně, aby se dalo důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, pak byl by volební výsledek zřejmě odlišný. Při hodnocení této intenzity nicméně musí příslušný volební soud přistupovat velmi zdrženlivě, protože „soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě jeho zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla–li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku.“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3673/14 ze dne 10. 2. 2015).

19. V usnesení z voleb 2018 také krajský soud zdůraznil, že při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, neprokázal–li se v konkrétním případě opak. Na druhou stranu je ovšem nutné připustit, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu. Obzvláště v případě jednotlivých občanů, kteří se neúčastní sčítání hlasů. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět „zvláště významná indicie“, která by měla potenciál vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (srov. bod 12 usnesení z voleb 2018).

20. Krajský soud také tehdy vysvětlil, že kterákoliv volební strana se zaregistrovanou kandidátní listinou pro volby do zastupitelstva obce má podle § 17 zákona o obecních volbách právo delegovat své zástupce do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Je proto věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování pravidel. Přestože součástí této kontroly je samozřejmě také volební soud v rámci soudního přezkumu voleb, jedná se o prostředek poslední instance (ultima ratio). Volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout výjimečně, až pokud selžou ostatní prostředky kontroly. Anebo pokud nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání. To vše za podmínky, že současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb (srov. bod 14 usnesení z voleb 2018).

21. Pro rozhodování volebního soudu je proto důležitá zásada, podle které by se v případě pochybení na úrovni okrskové volební komise měla sjednat náprava – pokud možno – hned „na místě“. Členové volební komise se podílí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků. Právě skutečnost, že je delegovaly různé politické subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování, které by zdůvodnili (§ 42 odst. 1 zákona o obecních volbách). Protokoly volebních komisí jsou přitom relevantním důkazem při rozhodování soudu. Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení (srov. bod 14 usnesení z voleb 2018). Použití obecných právních východisek v konkrétních okolnostech této věci 22. Krajský soud stejně jako ve věci řešené usnesením z voleb 2018 nezkoumal, zda navrhovatelka do příslušných okrskových volebních komisí delegovala své členy či nikoliv. Jejich přítomnost mohla fakticky usnadnit její postavení co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci dané okrskové volební komise a konkrétní porušení volebního zákona (srov. bod 15 usnesení z voleb 2018). Navrhovatelka ovšem ani netvrdí, že by jakýkoliv člen některé z okrskových volebních komisí vznesl námitku či výhradu proti jejich postupu při ověřování platnosti hlasů a odepřel by svůj podpis. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl ­– a navrhovatelka to v návrhu, ani po obdržení vyjádření odpůrce nezpochybnila – že všechny zápisy okrskových komisí ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno–střed jejich členové podepsali bez výhrad. Již tato skutečnost snižuje sílu argumentace navrhovatelky.

23. Její námitky pak lze připodobnit k části námitek, které vznesla volební strana Zelení ve věci řešené usnesením z voleb 2018, a které ve skutečnosti v soudním přezkumu neuspěly. Zelení tehdy namítali, že v několika volebních okrscích městské části Brno–střed zjistili extrémně vysoký počet neplatných hlasů. Proto se domáhali kontroly způsobu posuzování platnosti hlasů příslušnými okrskovými volebními komisemi ze strany soudu, na jejímž základě by pak soud přistoupil k přepočtu hlasů.

24. Takové tvrzení navrhovatelky samo o sobě nicméně krajský soud v usnesení z voleb 2018 nepovažoval za onu zvláště významnou indicii, která by odůvodňovala přepočítání hlasů v dotčených volebních okrscích. Zakládalo se pouze na hypotetickém předpokladu, opřeném o matematické výpočty z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, že příslušné okrskové volební komise musely při posuzování platnosti odevzdaných hlasů i samotném sčítání pochybit. Krajský soud ve vztahu k této části návrhu vyšel z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, kterou Zelení námitkou opřenou o počet neplatných hlasů neprolomili. To se jim podařilo až na základě námitky, že jim komise v určitých volebních okrscích nezapočetla ani jeden hlas, ačkoliv z tvrzení některých jejích voličů podložených čestnými prohlášeními vyplývalo, že hlasovali pro celou kandidátní listinu navrhovatelky (srov. body 14 a 16 usnesení z voleb 2018).

25. Podle krajského soudu jsou i námitky navrhovatelky poukazující na nevyužité hlasy pouhou matematickou spekulací, opřenou o hypotetický předpoklad, že okrskové volební komise musely při posuzování platnosti odevzdaných hlasů i samotném sčítání pochybit. Na rozdíl od věci řešené usnesením z voleb 2018 tyto námitky navrhovatelka nedoprovází určitým konkrétním příběhem o nesrovnalostech při počítání hlasů, jaký tehdy tvrdili a doložili Zelení, a který by již daným námitkám dal punc oné zvlášť významné indicie. Krajský soud souhlasí s odpůrcem, že početné odchylky v nevyužitých hlasech mohlo způsobit plno faktorů. Každý volič opravdu nemusel využít všech svých pětačtyřiceti hlasů. V kontextu brněnských komunálních voleb nelze opomíjet specifikum statutárních měst, tj. současné volby do zastupitelstva městských částí i do zastupitelstva tzv. „velkého Brna“, tedy Zastupitelstva města Brna.

26. Rozdíly v nevyužitých hlasech – jejichž vznik lze rozumně vysvětlit, a které obecně vyvolávají menší pochybnosti než počty hlasů neplatných, o něž šlo ve věci řešené usnesením z voleb 2018 – tedy v očích krajského soudu nejsou onou zvlášť významnou indicií, která by odůvodňovala přepočítávání hlasů či ověřování jejich vyhodnocení, čehož se navrhovatelka domáhá.

27. Je pak pravdou, že na první pohled může někoho zarazit onen více než třicetiprocentní rozdíl ve výsledku mezi volebními okrsky č. 23028, kde navrhovatelka vyhrála s 32,25 %, a č. 23032, kde získala 1,29 %. Zde musí krajský soud nejprve v reakci na tvrzení navrhovatelky, že jde v části „o stejnou ulici“, potvrdit slova odpůrce, že tomu tak úplně přesně není. Volební okrsek č. 23028 zahrnuje ulice Havlenova 1–25 lichá, Havlenova 2–10 sudá a Vídeňskou ulici 1–53. Volební okrsek č. 23032 se pak týká voličů bydlících v ulicích Kamenná, Kamenná čtvrť, Ludmily Konečné, Pod Červenou skálou a Táborského nábřeží (https://bit.ly/3goIpTp). O překryv téže ulice, jak to tvrdí navrhovatelka, se proto nejedná.

28. A byť navrhovatelka v tomto rozdílu spatřuje zvlášť významnou indicii pochybení při postupu okrskových volebních komisí, skutečně na jeho vznik mohlo mít vliv mnoho rozumně vysvětlitelných proměnných. Od různé volební účasti [v okrsku č. 23028 činila 35,67 %, při níž 260 voličů odevzdalo 10 392 hlasů (https://bit.ly/3EX8IKt), v okrsku č. 23032 pak byla účast skoro o 20 % vyšší – 54,25 %, přičemž 351 voličů odevzdalo 14 541 hlasů (https://bit.ly/3CNv8ew)], přes různé demografické složení voličů v daných oblastech, či cílenou kampaň na tuto oblast, nebo bydliště více podporovatelů z řad navrhovatelky (rodinných příslušníků, kamarádů apod.). Jak trefně tvrdí odpůrce, možností je celá řada. A bez konkrétnějšího podloženého argumentu o pochybení okrskové volební komise – obzvláště pokud žádný z jejich členů nepoukázal na jakékoliv nepřesnosti či snad nepravosti – stále nejde o onu zvlášť významnou indicii, která by krajský soud vedla k přepočítání hlasů či správnosti jejich posouzení.

29. Tou pak v návaznosti na výše uvedené nemůže být ani argument navrhovatelky, že jí chybělo jen 29 voličů, aby získala mandát v zastupitelstvu. Jde o výsledek těsný, to je pravda. Sám o sobě ale k založení zvlášť významné indicie o volebním pochybení nestačí. Presumpci správnosti volebních výsledků nelze prolamovat jen z důvodu jejich těsnosti.

30. Stejně tak nelze důvodným shledat ani tvrzení navrhovatelky, že ve věci řešené usnesením z voleb 2018 soud identifikoval systémové problémy, ke kterým při nezměněné právní úpravě muselo dojít i v letošních volbách. Jde znovu pouze o obecnou spekulaci, která bez určitého více specifického tvrzení doloženého důkazy, z něhož by plynula vyšší pravděpodobnost vadného postupu volebních okrskových komisí, nemůže vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.

31. Krajský soud proto shrnuje, že navrhovatelka nevznesla (doložená) tvrzení, ze kterých by plynula zvlášť významná indicie, která by vedla soud k tomu, aby přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení. Navrhovatelčina volební stížnost proto není důvodná.

IV. Závěr a náklady řízení

32. Krajský soud neshledal důvody, pro který by měl návrhu navrhovatelky vyhovět. Proto ho výrokem I. tohoto usnesení zamítl.

33. Pokud jde o náklady řízení, podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá na jejich náhradu žádný z účastníků řízení právo.

Poučení

I. Obsah návrhu II. Vyjádření odpůrce a dalších volebních stran III. Posouzení věci Procesní podmínky Obecná právní východiska Použití obecných právních východisek v konkrétních okolnostech této věci IV. Závěr a náklady řízení