67 C 273/2022- 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni: JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované, svědkyně a svědka] o určení vlastnictví, takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že [jméno] [celé jméno žalobce], posledně trvale bytem [adresa žalované, svědkyně a svědka], [rodné číslo], který zemřel dne [datum], byl ke dni svého úmrtí: -vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], na pozemku parc. [číslo] -spoluvlastníkem společných částí budovy [adresa], vybudované na pozemku parc. [číslo] to v podílu [číslo] [příjmení] -spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] to v podílu [číslo], to vše v kat. území [část obce], obec Praha, zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště Praha, a to: -) bytová jednotka na [list vlastnictví] a -) budova a pozemek na [list vlastnictví], a o určení, že výše uvedené nemovitosti spadají do pozůstalostního řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], posledně trvale bytem [adresa žalované, svědkyně a svědka], [rodné číslo], který zemřel dne [datum], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení a) že jejich otec, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemřelý dne [datum] (dále jen zůstavitel) byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a b) že tyto nemovitosti spadají do pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] (zůstaviteli) vedeného před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], soudní komisařkou, pověřenou Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě, jakož i v následných podáních, žalobci argumentovali tím, že účastníci řízení jsou zákonnými dědici zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], kdy žalobci jsou synem a dcerou z manželství uzavřeného s [jméno] [celé jméno žalované], žalovaná je dcerou z manželství s [jméno] [celé jméno žalované] (obě manželství zůstavitele byla rozvedena). Ačkoliv je v katastru nemovitostí (dále jen KN) aktuálně zapsáno vlastnické právo k uvedeným nemovitostem ve prospěch žalované, kdy nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne [datum] (s účinky vkladu k [datum]), žalobci mají za to, že žalovaná vlastníkem předmětných nemovitostí není z důvodu neplatnosti této smlouvy. Žalobu s požadavkem totožného určení projednal zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] tak, že ji rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítl. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítavý výrok soudu prvého stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, avšak na rozdíl od soudu 1. stupně odvolací soud důvod pro zamítnutí žaloby shledal v nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. Na straně žalující totiž vystupoval žalobce, na straně žalované [celé jméno žalované], tedy pouze dva ze tří dědiců (když [celé jméno žalobkyně] vystupovala pouze v části tohoto řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce). S ohledem na uvedené ve věci není dána překážka rei iudicatae. Žalobci dále argumentovali tím, že zůstavitel (jejich otec) byl hospitalizován od [datum] do [datum] (kdy zemřel) v hospicu [ulice], přičemž pro svůj zdravotní stav byl po dobu hospitalizace pod silnými psychofarmaky. Při přijetí zůstavitel, který žil sám, byl podle žalobců nucen uvést jako nejbližšího příbuzného kontakt na žalovanou, která jako jediná z jeho dětí bydlela v [obec]. Žalovaná před žalobci, stejně jako před dalšími příbuznými, účelově tajila zdravotní stav zůstavitele až do chvíle, kdy došlo k údajnému podpisu darovací smlouvy. O hospitalizaci zůstavitele se jako první dozvěděla jeho sestra [celé jméno svědkyně], která o tom informovala žalobce. Žalovaná fakticky okamžitě po zjištění, že je zůstavitel těsně před smrtí, zajistila přípravu darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou nechala prostřednictvím advokátky JUDr. [příjmení] [příjmení] zůstavitele dne [datum] podepsat. Žalobci namítli, že advokátka JUDr. [příjmení] je přítelkyní matky žalované a navštívila hospic [ulice] spolu se žalovanou, aniž by byla kýmkoliv kontaktována a musela se zapisovat do knihy návštěv. Zároveň si nevyžádala vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu zůstavitele (coby dárce) přihlížeje k bezúplatnému převodu nemovitostí. Žalobci přitom obdrželi od [celé jméno svědkyně] (své tety a sestry zůstavitele) informaci o tom, že záměrem zůstavitele bylo podělit své děti rovným dílem. V okamžiku, kdy se žalobce o hospitalizaci zůstavitele dozvěděl a chtěl se za ním dostavit, se mu v tom žalovaná snažila zabránit. S ohledem na uvedené žalobci soudu nabídli tři možné alternativy, na jejichž základě je zapotřebí posoudit předmětnou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene jako neplatnou, a to: -) zůstavitel darovací smlouvu nepodepsal vůbec, -) zůstavitel nebyl ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu schopen rozpoznat co podepisuje a -) zůstavitel podepsal listinu, aniž by byl řádně informován o jejím obsahu; předmětnou smlouvu nečetl, byl pouze nedostatečně, případně nepravdivě, informován o jejím obsahu a vytištěnou listinu bez vědomí toho, co podepisuje, pouze podepsal.

2. Z důvodu absolutní neplatnosti této darovací smlouvy byl zůstavitel ke dni svého úmrtí vlastníkem uvedených nemovitostí, které tak spadají do pozůstalostního řízení po něm. Jednání žalované je podle žalobců také v rozporu s dobrými mravy, když zůstaviteli předložila k podpisu darovací smlouvu, včetně zřízení služebnosti, zajištění jeho práva doživotního užívání bytu za situace, kdy jí bylo nutně známo, že se zůstavitel z hospicu již nevrátí. Tím byl zůstavitel z její strany rovněž uveden v omyl za účelem, aby tuto darovací smlouvu podepsal. Podle žalobců ze zápisů z hospicu [ulice] nevyplývá, že by zůstavitel dal s přijetím ke své hospitalizaci souhlas, navíc k jeho vědomí se od data jeho přijetí ([datum]) nevyjádřil lékař. Lékařský zápis sice k datu podpisu darovací smlouvy dne [datum] konstatuje, že pacient neuvádí žádné potíže, avšak zápisy ohledně podávání morfia činily pouze zdravotní sestry, bez vyjádření lékaře. Do [datum] není v záznamu jakákoliv zmínka o možné poruše vědomí. Žalobci dále argumentovali tím, že se žalovaná po dobu asi 10 let se se zůstavitelem nestýkala, účelově se o něj začala zajímat, až když po rozchodu s přítelem neměla kde bydlet. V poslední době jeho života se se zůstavitelem stýkala minimálně, spíše o něj jevila nezájem Naopak vztah zůstavitele a žalobců byl velmi dobrý do doby, než se žalovaná nastěhovala k zůstaviteli do jeho bytu o velikosti 1 + kk, a oni již za zůstavitelem jezdit nemohli, neboť neměli kde přespat. Naposledy byli se zůstavitelem (svým otcem) v kontaktu asi rok před jeho vážným onemocněním O zdravotním stavu zůstavitele se žalobkyně dozvěděla od tety (sestry zůstavitele) [celé jméno svědkyně] asi 2 týdny před jeho smrtí, obratem telefonicky kontaktovala žalobce. Žalobce zůstavitele v hospicu navštívil spolu s tetou [celé jméno svědkyně] dne [datum], žalobkyně asi o týden později, těsně před jeho smrtí. Podle žalobce byl zůstavitel při návštěvě ve velice špatném stavu, příliš nekomunikoval.“. Z důvodu nedostatečných (nekonkrétních) skutkových tvrzení doplněných po poučení soudem dle § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř., byl žalobce soudem vyzván při jednání dne [datum] k jejich upřesnění. Takto žalobce uvedl, že o hospitalizaci zůstavitele v [nemocnice] na [obec] před tím, než byl umístěn do hospicu [ulice], nevěděl, nemohl ho tedy navštívit. Závěr o tom, že byl zůstavitel po celou dobu jeho umístění v hospicu pod silnými psychofarmaky učinil žalobce na základě své domněnky, kterou nabyl při návštěvě dne [datum]. Zůstavitel se mu jevil při vyjadřování zpomalený,„ nebyl ve své obvyklé duševní formě“.

3. Žalovaná se žalobou vyslovila nesouhlas a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Poukázala na proběhnuvší pravomocně skončené řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a odkázala na v řízení vypracované posudky z oboru písmoznalectví (Mgr. [jméno] [příjmení]) a z oboru zdravotnictví (MUDr. [jméno] [příjmení]) se specializací na paliativní medicínu, kdy ani jeden z těchto posudků neprokázal tvrzení žalobců o tom, že by podpis na darovací smlouvě nebyl podpisem zůstavitele, anebo že by stav zůstavitele vylučoval jeho schopnost samostatně se rozhodnout, event. že by zůstavitel nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání a činů. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyně nabyla na základě darovací smlouvy z roku 2006 podíl zůstavitele ve výši k domu v [část obce] na adrese [adresa], stala se majitelkou id. 1/2 poloviny této nemovitosti a zavázala se za života dárce nezatížit nemovitost bez jeho výslovného písemného souhlasu. Vlastníkem druhé této nemovitosti byl žalobce. Žalobkyně závazek nezatížit svůj podíl na nemovitosti nedodržela a o nemovitost přišla v insolvenčním řízení. Ačkoliv žalobci tvrdili, že jejich vzájemné vztahy byly dobré, žalobkyně byla nucena se z nemovitosti odstěhovat a až následně podíl žalobkyně na této nemovitosti odkoupil žalobce. O této skutečnosti se dozvěděl zůstavitel z dopisu vnučky [celé jméno svědkyně] v roce 2016, což ho velmi rozrušilo, neboť plánoval dožití na stáří v této nemovitosti. Se žalobci poté přerušil veškeré vztahy a rozhodl se pro celkovou změnu majetkového vypořádání mezi svými dětmi. Žalovaná kategoricky vyloučila, že by měla být JUDr. [příjmení] [příjmení], která připravila text darovací smlouvy a ověřila podpis zůstavitele na ní, přítelkyní její matky. Toto tvrzení žalobců, stejně jako tvrzení žalobce o tom, že by mu měla bránit, aby se mohl se zůstavitelem setkat, označila za absurdní a smyšlené, ničím nepodložené. Ohradila se i vůči dalšímu tvrzení žalobců o tom, že by byl zůstavitel nucen uvést při své hospitalizaci, jak v [nemocnice] na [obec], tak následně v hospicu [ulice], jako osobu blízkou právě žalovanou, neboť zůstavitel byl svéprávný a nikdo ho nenutil koho má uvést. Mohl uvést jakoukoliv osobu sobě blízkou, tedy jak žalobce, žalobkyni či svou sestru [celé jméno svědkyně], která rovněž bydlela a bydlí v [obec]. Žalobci se o zůstavitele příliš nezajímali, pokud za ním vůbec přijeli, tak maximálně jednou do roka, proto nemohli ani vědět, jak na tom zdravotně je, event. jaké jsou jeho vztahy se žalovanou či jeho plány s jeho majetkem. Žalovaná potvrdila, že její vztah se zůstavitelem se urovnal během let 2010 2011, kdy byla po rozvodu svých rodičů svěřena do péče matky a od svého otce (zůstavitele) izolována, nicméně od uvedené doby, tedy minimálně po dobu posledních šesti let jeho života, se se zůstavitelem stýkala pravidelně, trávili společně svátky, oslavy narozenin. Zůstavitele navštěvovala společně se svými dětmi a tehdejším partnerem [celé jméno svědka], několikráte do týdne si se zůstavitelem telefonovala a s ohledem na jeho zhoršující se zdravotní stav mu pomáhala stále častěji (potřeboval častěji společnost, výpomoc, dojít na nákup a podobně). Žalovaná u zůstavitele bydlela v roce 2012 po dobu čtyř měsíců, poté se přestěhovala do podnájmu, kde bydlela do roku 2013. Odtud se přestěhovala k příteli [jméno] [celé jméno svědka] v létě 2013 a v létě 2018 se přestěhovala do bytu po zůstaviteli. V posledních šesti letech života zůstavitele (svého otce) s ním byla v blízkém kontaktu, pečovala o něj s ohledem na jeho zdravotní stav. Zůstavitel projevil přání darovat předmětný byt pouze jí, když se žalobci se již vypořádal. Ačkoliv toto přání zůstavitel vyslovil opakovaně, žalovaná realizaci smlouvy odkládala a až poté, co byla zjištěna nepříznivá diagnóza s krátkou prognózou, tak po dohodě se zůstavitelem nechala darovací smlouvou dle otcova přání připravit u JUDr. Grivalské. Darovací smlouva byla uzavřena platně, podpis na ní je podpisem zůstavitele, který byl v době podpisu smlouvy plně orientován, uvědomoval si důsledky svých činů a jeho kognitivní a rozhodovací schopnost byla zachována.

4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba se stejným skutkovým základem a totožném předmětu řízení. Žalobu však podal pouze [celé jméno žalobce] (žalobce), [celé jméno žalobkyně] vystupovala jako vedlejší účastnice na straně žalobce pouze po jeho určitou část. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že darovací smlouva ze dne [datum] byla uzavřena platně a na jejím základě došlo platně k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalovanou s účinky vkladu ke dni [datum].

5. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odvolací soud výše uvedený rozsudek zdejšího soudu potvrdil. Na rozdíl od soudu prvního stupně žalobu zamítl z důvodu, že na straně žalobce není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř., když se řízení účastnil pouze žalobce a žalovaná (tedy dva ze tří dědiců), ačkoliv zůstavitel měl tři děti, které by přicházely v úvahu jako dědicové (§ 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona – dále jen o. z.). Z uvedeného důvodu odvolací soud potvrdil zamítavý výrok soudu prvého stupně. V odůvodnění svého rozhodnutí (bod 12) odvolací soud uvedl, že ani v případě, pokud by měl žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nebylo by jeho odvolání úspěšné. Prohlášení advokáta o pravosti podpisu jednající osoby sice není veřejnou listinou, soud prvého stupně ho však podle odvolacího soudu hodnotil ve spojení se znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení], který pravost podpisu potvrdil, při současném vypořádání se s námitkou žalobce o absenci záznamu ohledně návštěvy JUDr. [příjmení] v knize návštěv v hospicu. Stejně znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] o způsobilosti [jméno] [celé jméno žalobce] k posuzovanému právnímu jednání nebyl soudem prvního stupně hodnocen izolovaně, ale ve spojení s výpověďmi slyšených svědků. Podle odvolacího soudu nelze soudu prvého stupně vytknout ničeho, pokud neměl pochybnosti o správnosti vypracovaných znaleckých posudků a neshledal důvod pro vypracování revizních znaleckých posudků.

6. Zdejší soud provedl dokazování důkazy, které mu předložily obě strany, dokazování doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 o. s ř. o připojený spis zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], ze kterého zopakoval důkazy v rozsahu níže uvedeném. Přitom respektoval princip předvídatelnosti práva i postupu orgánů veřejné moci (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2127/12) s ohledem na pravomocně skončené řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (zejména přihlížeje k odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu). Takto soud zjistil následující skutkový stav:

7. Z protokolu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] v řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že jednání se zúčastnili účastníci řízení a [celé jméno svědkyně]. Při jednání bylo uvedeno, že zemřelý nezanechal závěť a nebyla zjištěna ani hotovost. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo dědické řízení zastaveno a nepatrný majetek zůstavitele byl vydán žalované coby vypravitelce pohřbu.

8. Z informace o jednotce – nahlížení do KN má soud prokázáno vlastnické právo žalované k předmětným nemovitostem ([list vlastnictví] a [číslo], oba k. ú. [část obce]).

9. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti bytu soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene. V článku IV. smlouvy bylo zřízeno [jméno] [celé jméno žalobce] věcné břemeno – služebnost bytu k převáděné nemovitosti, a to bezplatně s tím, že služebnost byla zřízena na jeho dožití. V čl. VIII. účastníci stvrdili svými podpisy, že po přečtení smlouvy souhlasí s jejím obsahem a stvrzují, že byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle. Advokátka JUDr. [příjmení] [příjmení] připojila Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem (číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu [číslo] [rok]).

10. Z chorobopisu [číslo] [rok] má soud zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl přijat MUDr. [jméno] [příjmení] na základě odesílající lékařky MUDr. [příjmení], z interny [nemocnice] na [obec] dne [datum], se začátkem příznaků od [anonymizováno] [rok], uveden je kontakt na žalovanou. Doporučen k přijetí byl s diagnózou: C 64 ZN L ledviny, C78.7 generalizace játra, nadledvina, skelet s uvedením dalších chorob: I26.9. plicní embolie chronická, trombóza v. iliaca, VAS Th a LS páteře, costochondritis sternocostálního skloubení, klínovitá deformita obratlových těl Th 12, L2 a L3, těžká spondylartroza, steatóza jater s hepatomegalií, obezita, stp CMP hemisferálně vpravo 9/15 Hospitalizace na oddělení byla ukončena dne [datum] – exitus.

11. Z kopie dopisu adresovaného [celé jméno svědkyně] (dcery žalobkyně) [jméno] [celé jméno žalobce] (zůstaviteli) s otiskem razítka pošty dne [datum] vyplývá, že jmenovaná [celé jméno svědkyně] zůstavitele vyrozuměla o tom, že žalobkyně se svou rodinou již nebydlí v [část obce] a že bydlí v pronájmu v [obec]. Zůstavitele vyrozuměla o tom, že žalobce odkoupil byt žalobkyně v insolvenci a ona se měla se svou rodinou vystěhovat nebo platit nájem. Z jejího dopisu lze dále vyčíst, že již dlouho chce zůstaviteli napsat a že jí chybí.

12. Pokud obě strany soudu předložily fotografie, tak je na nich zachycen spící zůstavitel na lůžku a rovněž zůstavitel se žalovanou a jejími dětmi. Jedna z fotografií prokazuje, že zůstavitel slavil své sedmdesáté narozeniny se žalovanou a jejími dětmi.

13. Soud v rámci dokazování zopakoval důkaz-výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] při jednání soudu dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], který doplnil výslechem této svědkyně při jednání dne [datum]. Svědkyně uvedla, že je sestrou zůstavitele a tetou účastníků řízení. Se žalobci má velmi dobré vztahy, je s nimi v pravidelném kontaktu (spíše telefonickém), se žalovanou je v kontaktu rovněž. Svůj vztah se zůstavitelem svědkyně hodnotila jako výborný, a to i v době, kdy se k zůstaviteli nastěhovala žalovaná. Současně svědkyně uvedla, že zůstavitel měl pocit, že by mu měla vyplatit peníze z dědictví po jejím zemřelém manželovi, se kterým zůstavitel podnikal a který mu měl dlužit peníze. O hospitalizaci bratra (zůstavitele) v [nemocnice] na [obec] nevěděla, nevěděla ani jaký je jeho zdravotní stav. O něm se dozvěděla od žalované až v době, kdy zůstavitele převáželi do hospicu. Tam ho svědkyně navštěvovala každý den. Svědkyně tvrdila, že žalovaná bydlela zhruba rok před smrtí u zůstavitele, kterému pomáhala a on se na ni obracel, když potřeboval odvézt či jakkoliv pomoct. Svědkyně se zůstavitelem (svým bratrem) hovořila o jeho majetkových poměrech a on se jí svěřil, že by chtěl dát svým dětem stejně. Vztahy zůstavitele k žalobcům hodnotila jako velmi dobré, ačkoliv uvedla, že zůstavitel žalobce o své nemoci neinformoval a byl překvapený a potěšený, když ho přijeli navštívit. Když za zůstavitelem svědkyně přišla poprvé do hospicu, ptala se ho, jestli ji nevyhodí. Svědkyně v tomto řízení uvedla, že žalované sdělila, že je v pořádku, že má dvě malé děti a dostala byt, ale co se týče 250 000 Kč, které zůstaly v bytě po zůstaviteli, tak ty měly podle svědkyně připadnout žalobcům, aby to bylo spravedlivé. Podle svědkyně zůstavitel jezdil za žalobci do [obec] pravidelně, a to 5 let předtím, než se k němu do bytu nastěhovala žalovaná (v roce 2012), od té doby již za žalobci nejezdil. Žalovaná podle svědkyně u zůstavitele v bytě nebydlela, pouze k němu docházela na návštěvy, zůstavitel bydlel v bytě sám. Na návštěvu za ním tak mohli žalobci jezdit a případně u něj přespat, což však nechtěli kvůli žalované, přestože se zůstavitelem v bytě nebydlela. V hospicu se se zůstavitelem o předmětném bytě nebavila, bavili se pouze o penězích. V době, kdy svědkyně zůstavitele v hospicu navštěvovala, byl plně orientovaný, věděl, kde je a s kým mluví, jaký je čas. Při jednání soudu dne [datum] naproti tomu uvedla, že pokud zůstavitele navštívila v hospicu se žalobcem, tak byl apatický a neměl zájem si povídat. O hospitalizaci zůstavitele Na [obec] se nedozvěděla pravděpodobně z důvodu, že u sebe neměl telefon.

14. Žalobci navrhli k důkazu výslech [celé jméno svědkyně] (dceru žalobkyně), kterou soud řádně předvolal. Právní zástupce žalobců omluvil její neúčast s ohledem na špatný psychický stav svědkyně v souvislosti s předmětným řízením a soud proto vyšel z její výpovědi učiněné při jednání soudu dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Z výslechu této svědkyně soud zjistil, že je dcerou žalobkyně a byla vnučkou zůstavitele, se kterým měla rodina žalobkyně dobré vztahy. Zůstavitel je navštěvoval, trávili společně svátky a podobně až do doby zhruba rok před smrtí zůstavitele, kdy zůstavitel přestal reagovat na dopisy či telefony rodiny žalobkyně. Svědkyně zůstavitele již nekontaktovala a až od paní [celé jméno svědkyně] se dozvěděla, že je umístěn v hospicu. Zde ho svědkyně společně se žalobkyní (svou matkou) přijela navštívit den před jeho smrtí. Zůstavitel je poznal, a ačkoliv působil utlumeně s ohledem na léky, plně si uvědomoval, co se děje, kde je a s kým hovoří. Podle svědkyně nebyl zmatený, co říkal, dávalo smysl. Svědkyně dále uvedla, že zůstavitel 6 let před svou smrtí říkal, že chce dát každému ze svých dětí stejně a že sepsal závěť, kterou svědkyně viděla, ale nečetla ji.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] uvedla, že byla sousedkou zůstavitele, se kterým se znala velmi dobře, když byl se svědkyní ve výboru SVJ (působil zde od roku 2008). Zůstaviteli vyplácela odměny, vídala se s ním takřka denně, když šel nakoupit, neboť svědkyně bydlí v přízemí a zůstavitel se u ní pravidelně zastavoval a povídali si. Zůstavitel byl plně soběstačný až do své smrti, ačkoliv špatně chodil a někdo mu občas vypomohl s nákupem, vždy se plně o sebe jinak postaral. Zůstavitel se jí zmínil i o svém majetku tak, že po rozvodu nechal dům dětem v [obec] a že s nimi má finance vyřešené a byt ve [část obce] chtěl darovat žalované a jejím dětem. O tom hovořil dlouhou dobu před svojí smrtí, ale pro svou liknavost to odkládal. Svědkyně potvrdila, že žalovaná se o zůstavitele starala, naopak s dětmi z [obec] (se žalobci) se zůstavitel nestýkal. Sám o nich říkal, že přijedou pouze, když chtějí peníze.

16. Ve věci slyšený [jméno] [příjmení] (dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]) uvedl, že se zůstavitelem byli dlouholetí přátelé, svědek ho navštěvoval doma, když už zůstavitel nemohl moc vycházet z bytu. O zůstavitele se staral svědek či žalovaná. Žalobce – děti z prvního manželství zůstavitele – svědek v [obec] moc nevídal. Za zůstavitelem chodila občas jeho sestra paní [celé jméno svědkyně], ale podle svědka jejich vztah asi nebyl nic moc.

17. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při jednání soudu dne [datum] uvedla, že byla sousedkou zůstavitele na témže patře, znali se velmi dobře, potkávali se každý den a jejich sousedské vztahy byly velice dobré. Svědkyně žalobce neznala, pouze jednou ho viděla po smrti zůstavitele, když se jí dotazoval, proč byt zůstavitele není zapečetěn. Naopak žalovanou v domě potkávala často, neboť zůstaviteli pomáhala. Zůstavitel se o své rodině nezmiňoval, pouze před 12 lety uvedl, že má syna; o tom, že by měl další dceru, svědkyně nevěděla. Před svědkyní se zůstavitel zmínil tak, že byt ve kterém bydlel, dá své dceři – žalované, výslovně řekl, že byt nechá [jméno] a vnoučatům. Podle svědkyně z důvodu, že mu právě ona nejvíc pomáhala a starala se o něj. Z rodiny zůstavitele navštěvovala pouze žalovaná, de facto s ním bydlela, po smrti zůstavitele se dostavil jeho syn – žalobce. Dvakráte svědkyně viděla i sestru zůstavitele z [část obce], podle hlasů slyšela, že za ním chodila asi jednou do měsíce. Vztahy zůstavitele a žalované byly podle svědkyně velmi dobré. Zůstavitel před svědkyní řekl v době, kdy se v domě vyměňovala okna, že je nechá vyměnit a zaplatí je, aby holky měly ten byt v pořádku.

18. Ve věci slyšený svědek [celé jméno svědka] uvedl, že byl sousedem zůstavitele, kamarádili spolu od roku 2006, kdy se svědek s manželkou do domu nastěhovali. Zná pouze žalovanou, žalobce viděl pouze jednou, když dne [datum] zazvonil u svědka a jeho ženy a začal vyjednávat kvůli svému otci (zůstaviteli). Říkal, že za zůstavitelem chodil každou chvíli, na což mu svědek odpověděl, že ho nezná a nikdy ho neviděl. Se zůstavitelem si svědek každý den přátelsky povídal u piva. O své rodině se zůstavitel nezmiňoval, svědek ani nevěděl, že má kromě žalované další děti. Podle svědka byl vztah zůstavitele a žalované výborný, zůstavitel před ním říkal v době, kdy na tom byl hůř (špatně chodil a stěžoval si na záda), že byt musí přepsat na holky.

19. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že byl druhem žalované od roku 2013 do roku 2018, dne [datum] se jim narodila dcera. Potvrdil, že žalovaná nejprve bydlela v pronajatém bytě a od konce roku 2013 do dubna 2018 bydlela se svědkem. Svědek uvedl, že se žalovaná se zůstavitelem stýkala často, také on zůstavitele se žalovanou navštěvoval jednou za 14 dnů, běžně se stýkali v rámci tradičních příležitostí (Vánoce, Silvestr, narozeniny, svátek). Naposledy se se zůstavitelem sešli v době hospitalizace v hospicu [datum], kdy návštěvu spojili s oslavou narozenin dcery. Před tím se zůstavitelem byli v kontaktu, než byl hospitalizován v [nemocnice] na [obec]. Před hospitalizací byl zůstavitel soběstačný, přesto ho svědek se žalovanou navštěvovali a nakupovali mu. Při návštěvách nikoho jiného než sestru zůstavitele, která bydlí na [část obce], nepotkali. Svědek uvedl, že byl přítomen tomu, když zůstavitel žalované sdělil, že chce byt přepsat na ni. V době umístění zůstavitele v hospicu, ho svědek se žalovanou vícekrát společně navštívili, při návštěvách potkal pouze sestru zůstavitele. Zůstavitel při návštěvách působil tak, že věděl, co dělá, byl orientovaný časem a místem, mluvil souvisle, ačkoliv pomalu. V hospicu měl k dispozici svůj mobilní telefon, který ležel na jeho stolku. Poprvé za zůstavitelem v hospicu byl svědek dne [datum] a zůstavitel na něj působil normálně, byl orientován, věděl o všem a navíc žertoval. V mezidobí od 6. do [datum] svědek za zůstavitelem na návštěvě v hospicu nebyl.

20. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že byla oslovena žalovanou jako advokátka z důvodu vypracování návrhu darovací smlouvy. Žalovanou znala pouze z této jedné pracovní záležitosti. Věc si vybavila relativně detailně, neboť nebylo běžné, aby ověřovala podpisy ve zdravotnickém zařízení, mimo svou advokátní kancelář. Jednalo se o zcela standardní darovací smlouvu, kdy byla rovněž zřizována služebnost doživotního užívání pro pana [celé jméno žalobce]. Svědkyně vyloučila, že by byl jakýkoliv časový tlak pro uspíšení věci, žalovaná ji kontaktovala s požadavkem na sepis smlouvy asi dva týdny před samotným podpisem. Zůstavitele svědkyně viděla pouze jednou při podpisu smlouvy a k jeho stavu uvedla, že byl orientovaný, nepodivoval se nad její přítomností a sám uvedl, že smlouva byla vypracována na jeho přání. Svědkyně mu obsah smlouvy vysvětlila. Zůstavitel svědkyni řekl, že chce dát své věci do pořádku a chtěl, aby byt připadl jeho dceři, aby po jeho smrti neměla problémy. Zůstavitel neměl problémy s vyjadřováním, žertoval s personálem, měl dobrou náladu. Zdravotní stav zůstavitele si svědkyně u zdravotníků neověřovala, avšak s ohledem na jeho hospitalizaci v hospicu ho považovala za vážný. Zároveň nepochybovala o tom, že ji zůstavitel plně vnímal a byl plně orientován. Podpisu smluv byla přítomna pouze svědkyně, zůstavitel a žalovaná.

21. Soud dokazování doplnil o znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo] z oboru písmoznalectví – odvětví zkoumání ručního písma, který dne [datum] vypracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Znalkyně měla dostatečný srovnávací materiál a v rámci svého výslechu před soudem dne [datum] setrvala na svém závěru, že sporný podpis v předpokládaném znění [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene – služebnosti bytu ze dne [datum] je pravděpodobně pravým podpisem [jméno] [celé jméno žalobce], byť se jednalo o podpis obtížně zpracovatelný v důsledku narušení koordinace podpisu (zřejmě v důsledku stáří a zdravotního stavu pisatele). Znalkyně nenalezla žádné skutečnosti, které by svědčily pro závěr, že podpis na této listině může být napodobením jiným pisatelem. Pro pravost podpisu svědčí jistota jeho provedení, byť podpis nebyl zcela plynulý, ale z důvodu nasazení i pokračování v psacím pohybu lze uzavřít, že jde o značnou automatizaci.

22. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví různá, specializace paliativní medicína (v řízení sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že znalkyně pracovala v komplexnosti s předloženou zdravotní dokumentací a své závěry soudu dne [datum] i dostatečně vysvětlila. Znalkyně dospěla na základě zkoumané zdravotní dokumentace k závěru, že zemřelý pan [celé jméno žalobce] měl velmi pravděpodobně dne [datum] zachovánu rozhodovací kapacitu a byl sto pochopit i takový úkon, jakým je darování nemovitosti. Znalkyně poukázala na to, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl dle přiložené propouštěcí lékařské zprávy z [datum] přeložen do hospicu s nově zjištěným pokročilým nádorem levé ledviny s postižením kostry, uzlin, jater a nadledvin. Protinádorová léčba pro pokročilost již nebyla možná. Nemocný s přeložením do hospicu souhlasil, souhlas je vyjádřen ve zprávě ze sociálního šetření dne [datum] v [nemocnice] na [obec] a také ze souhlasu na žádosti o přijetí do hospice [ulice] z [datum]. Znalkyně z dokumentace uzavřela, že pacient byl schopen komunikovat, zvolit péči v hospicu, popsat své obtíže a také změnu obtíží v reakci na podávanou léčbu, a to až téměř do samého závěru jeho života, tedy i v rozhodný den [datum]. V dokumentaci nikde není záznam o tom, že by byl pacient delirantní. Léky (morfin) byly podávány ve velmi malém množství, s dostatečným časovým odstupem a po delší dobu, což činí možnost ovlivnění rozhodovací kapacity velmi nepravděpodobné.

23. Ze zdravotní dokumentace hospicu [ulice] vyplývá, že při přijetí lékař uvedl, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl při vědomí, orientován všemi kvalitami, komunikoval a spolupracoval. Jeho mobilita byla omezena na lůžko. Byl přivezen pro celkovou slabost, imobilitu, dlouhodobě sledován pro bolesti zad v terénu VASTH a 12 L 2, L3. Pro elevaci zánětlivých parametrů byla podána empiricky antibiotika.

24. Ze zápisu o průběhu ošetření vyplývá, že dne [datum] byl zůstavitel opocený, necítil se dobře, blíže nespecifikoval, v noci měl bolest LDK, dušný nebyl. Dne [datum] je záznam o tom, že zůstavitel neudával žádné potíže, byl opocený, spal dobře, alergický nebyl, pouze mírně zahleněný. U všech záznamů je vedle razítka s časem podání opiátu a podpisu sestry také podpis lékaře. Až od [datum] je evidován zhoršený stav zůstavitele s tím, že dne [datum] je uvedeno, že pacient není v kontaktu, medikaci nelze podat, přítomná dcera ho tiší, výrazně zhoršený strav. Dne [datum] byl podán opiát v čase 02:00 hod. poté co sténal, byl opocený a dušný, puls měl nitkovitý. V 9:45 hodin je zapsán exitus, kdy nejevil známky života. U všech záznamů je vedle podpisu sestry i podpis ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení].

25. Z propouštěcí zprávy [nemocnice] na [obec] vyplývá, že zde byl [jméno] [celé jméno žalobce] hospitalizován od [datum] do [datum] s tím, že onkologická léčba nebyla zahájena pro rozsah onemocnění a stav klienta – BSC. Situace byla konzultována s pacientem i rodinou, oba souhlasili s navrhovaným postupem -paliativní péčí cestou hospice [ulice]. Dne [datum] pacient – [jméno] [celé jméno žalobce] svým podpisem potvrdil, že se rozhodl pro hospicovou péči svobodně, po zralém uvážení a po řádném poučení. Jako osoba, která má být seznámena s informacemi o jeho zdravotním stavu byla uvedena žalovaná.

26. Ze žádosti o přijetí pacienta do hospicu [ulice] dne [datum] vyplynulo, že pacient byl informován o povaze a prognóze svého onemocnění a o vyčerpání možností. Informaci přijal klidně, o stavu byla informována z rodiny žalovaná (dcera).

27. Z knihy návštěv vyžádané z hospicu [ulice] soud zjistil, že JUDr. [příjmení] není v knize zapsána, naopak zapsána je žalovaná denně po dobu hospitalizace zůstavitele, svědkyně [celé jméno svědkyně] je zapsána dne 7. 11., 11. 11., 12. 11., 14. 11., 16. 11. a [datum], svědek [příjmení] dne 7. 11., 11. 11., 15. 11., 16. 11., 17. 11. a [datum], žalobkyně dne [datum], žalobce dne [datum] a svědek [celé jméno svědka] dne 12. 11., 17. 11. a [datum].

28. Z kopie ověřovací knihy JUDr. [příjmení] uložené u ČAK soud zjistil, že JUDr. [příjmení] pod pořadovým [číslo] ověřila dne [datum] podpis zůstavitele na smlouvě darovací a o zřízení věcného břemene k bytové jednotce [číslo] v k.ú. [část obce], kterou uzavřel zůstavitel a žalovaná.

29. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se jimi v odůvodnění svého rozsudku nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé. Návrh žalobců na doplnění dokazování o výslech dalších svědků a na vypracování znaleckého posudku z oboru lékařství, odvětví psychologie, stejně jako návrh žalované na provedení důkazu kopií darovací smlouvy mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], jakož i výslechem„ personálu“ hospicu [ulice] v rozhodném období, soud pro nadbytečnost zamítl. Přitom zohlednil již provedené obsáhlé dokazování a rovněž závěr odvolacího soudu v jeho rozhodnutí uvedeném pod bodem 5 tohoto rozsudku, ze kterého se mimo jiné podává, že není důvod pochybovat o správnosti posudku podaného znalkyní [příjmení] [příjmení]. Nad rámec uvedeného soud dodává, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s ř., od jiných důkazů se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedeným důkazy.

30. Jak výše uvedeno, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zastaveno dědické řízení, nepatrný majetek zůstavitele byl vydán žalované jako vypravitelce pohřbu, předmětná žaloba tedy není koncipována jako žaloba ve smyslu ustanovení § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (žaloba tzv. opomenutých dědiců) a naopak se jedná o žalobu určovací ve smyslu § 80 o.s.ř.. Z tohoto důvodu je zapotřebí zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že v případě kladného rozhodnutí by došlo ke změně zápisu vlastnického práva v KN pro zemřelého k datu jeho úmrtí a žalobci jsou dětmi zůstavitele, který nezanechal závěť, jak dokládá protokol o předběžném projednání pozůstalosti, znamenala by změna zápisu v KN přítomnost majetku zemřelého, o kterém by mělo být vedeno dědické řízení a jehož by byli žalobci účastni. Soud tak uzavřel, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

31. V projednávané věci je nesporné, že darovací smlouvou ze dne [datum] mělo dojít k převodu vlastnického práva k předmětnému bytu ve prospěch žalované a ke zřízení služebnosti doživotního užívání ve prospěch dárce. Sporným mezi stranami zůstává otázka, zda podpis zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] na této listině je jeho pravým podpisem a zda byl s ohledem na svůj zdravotní stav schopen posoudit obsah a důsledky svého jednání 32. Po provedeném řízení a dokazování je dále nesporné, že pan [jméno] [celé jméno žalobce] byl otcem žalobců a žalované, kteří jsou polorodými sourozenci. Je rovněž nesporné, že pan [jméno] [celé jméno žalobce] byl dne [datum] hospitalizován v [nemocnice] na [obec], kde mu bylo diagnostikováno pokročilé nádorové onemocnění, přičemž s ohledem na jeho rozsah nebylo doporučeno pokračovat v onkologické léčbě. Soud má za prokázané, že dne [datum] byl zůstavitel se svým souhlasem a se souhlasem jím zvoleného člena rodiny - žalované - přeložen k paliativní péči do hospicu [ulice] při jeho plném vědomí, byl orientován všemi kvalitami, komunikoval, spolupracoval. V hospicu umístěn od [datum] do [datum], kdy zemřel (bod 23, 24 a 26 tohoto rozsudku). Tvrzení žalobců o tom, že byl zůstavitel po celou dobu jeho umístění v hospicu pod silnými psychofarmaky, pod jejichž vlivem nebyl schopen posoudit následky svého jednán, kdy léky mohly ovlivnit jeho kognitivní funkce, bylo vyvráceno nejenom zdravotní dokumentací hospicu [ulice], ale také znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a výslechem svědků. Svědkyně [celé jméno svědkyně] výslovně uvedla, že ji zůstavitel den před jeho smrtí poznal, a ačkoliv působil utlumeně s ohledem na léky, plně si uvědomoval, co se děje, kde je a s kým hovoří, nebyl zmatený (bod 14). Ve stejném duchu se vyjádřil svědek [celé jméno svědka], který zůstavitele v hospicu několikrát navštívil, a to i dne [datum], tedy v době před podpisem darovací smlouvy a bezprostředně poté dne [datum] (bod 19) a také svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která dne [datum] ověřila podpis zůstavitele na listině obsahující darovací smlouvu, s jejímž obsahem plně orientovaného zůstavitele seznámila (bod 20). Výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] soud i v tomto řízení hodnotil jako vnitřně rozpornou, když si několikráte protiřečila, včetně jejího vyjádření ke stavu zůstavitele při jejích návštěvách v hospicu. Nejdříve tvrdila, že zůstavitel byl plně orientovaný, věděl, kde je a s kým mluví, jaký je čas (v řízení pod sp. zn. [spisová značka]), při jednání dne [datum] naopak uvedla, že byl apatický a neměl zájem si povídat (bod 13). O plné orientaci zůstavitele a o tom, že byl schopen posoudit své jednání svědčí i zápisy v knize návštěv (bod 27). Stěží si lze představit, že by zůstavitel, který by byl dezorientovaný a pod vlivem psychofarmak, byl schopen každý den absolvovat několikahodinové návštěvy ať už žalované či svědkyně [celé jméno svědkyně], svědka [příjmení] a [celé jméno svědka]. Plnou orientaci a zachovanou rozhodovací kapacitu, která zůstaviteli umožňovala pochopit smysl, obsah a význam úkonu-darování nemovitosti- potvrdil také znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] (bod 22), který je v souladu s výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení] (bod 20).

33. Soud se následně zabýval otázkou, zda darovací smlouva ze dne [datum], na jejímž základě došlo k převodu vlastnictví k předmětnému bytu ze zůstavitele na žalovanou, byla uzavřena platně.

34. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci.

35. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 581 o. z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která jí činí neschopnou právně jednat.

37. V řízení bylo prokázáno (výslechem svědkyně [příjmení], manželů [příjmení], svědka [celé jméno svědka]), že se zůstavitel rozhodl darovat nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku žalované, když měl za to, že oba žalobce již obdaroval nemovitostí v [obec] a žalovaná se o něj v posledních letech jeho života starala. Žalovaná se poté obrátila na svědkyni [příjmení] [příjmení] se žádostí o vyhotovení konceptu darovací smlouvy pro předmětný byt se zřízením věcného břemene doživotního užívání. Svědkyně dne [datum] ověřila v hospicu [ulice] pravost podpisu zemřelého na této smlouvě, kterou sama vyhotovila a zůstaviteli po ověření jeho totožnosti předložila k podpisu. Ačkoliv prohlášení advokáta o pravosti podpisu jednající osoby není podle odvolacího soudu veřejnou listinou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3461/2011), soud ho hodnotí ve spojení se znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení], který pravost podpisu zůstavitele potvrdil a vyvrátil tak jeho zpochybnění žalobci. Na tomto závěru nemůže změnit ničeho ani skutečnost, že o návštěvě JUDr. [příjmení] v hospicu [ulice] dne [datum] není v návštěvní knize učiněn záznam. To může pramenit z určité nepozornosti či nezkušenosti JUDr. [příjmení] s ověřováním podpisů ve zdravotnickém zařízení, jak ostatně sama uvedla, když přitom současně věrohodně a v souladu s ostatními svědeckými výpověďmi popsala zdravotní stav zůstavitele v uvedený den, místo jeho hospitalizace apod.

38. Soud uzavřel na základě svědeckých výpovědí, zdravotnické dokumentace a závěrů znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že zůstavitel měl dne [datum] zachovanou rozhodovací kapacitu a byl schopen posoudit obsah a důsledek svého jednání, jeho vědomí nebylo ovlivněno ani podávanou medikací. Za této situace nelze pochybovat o tom, že měl možnost přečíst si listinu, jejíž obsahem byla darovací smlouva, posoudit její obsah a rozhodnout se, zda na ni připojí svůj podpis. Pravost podpisu zůstavitele na uvedené listině byla potvrzena znaleckým posudkem Mgr. [příjmení]. Bylo také prokázáno, že se zůstavitelem několik dní před tímto jeho rozhodnutím, při propuštění z [nemocnice] na [obec] dne [datum], byl konzultován rozsah jeho onemocnění a jeho aktuální zdravotní stav, s paliativní péčí cestou hospice souhlasil a podpisem stvrdil, že se pro hospicovou péči rozhodl svobodně a po zralém uvážení (bod 25). Rovněž bylo prokázáno, že se během své hospitalizace vyjadřoval ke svým pocitům (bod 24), komunikoval s personálem i s každodenními návštěvami. Výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení] o dostatečné mentální kapacitě zůstavitele a o jeho možnosti seznámit se s listinou obsahující text darovací smlouvy a o svobodném rozhodnutí připojit na ni svůj podpis, soud hodnotí v kontextu s ostatními uvedenými důkazy jako pravdivou. Darovací smlouvu tedy soud posoudil za platně uzavřenou ve smyslu ust. § 581 o. z. a má za vyvrácené všechny tři výše uvedené domněnky žalobců, které měly přivodit její neplatnost. Zároveň nic nenasvědčuje jejich dalšímu nepodloženému závěru, že smlouva měla být uzavřena v rozporu s dobrými mravy 39. Z provedeného dokazování nelze učinit závěr, že by byl zůstavitel žalovanou při uzavření smlouvy uveden v omyl (§ 583 o. z.) nebo byl k uzavření smlouvy donucen (§ 587 o. z.). Naopak soud má prokázáno, že žalovaná po dobu minimálně posledních šesti let jevila o zůstavitele upřímný a opravdový zájem, do posledních chvil jeho života se o něj starala a zajímala, což se minimálně od roku 2016 nedá říci o žalobcích, kteří za zůstavitelem nejezdili, nestarali se o něho a proto ani nevěděli jak se jejich otci daří, a nakolik vážný je jeho zdravotní stav. Na straně žalované se nenabízí ničeho, co by soud mělo přesvědčit o závěru, že by jí vedly nemravné úmysly. V rámci posouzení rodinných vztahů mezi účastníky soud uzavřel, že vzájemný vztah zůstavitele a žalobců nebyl idylický, naopak byl narušen a žalobci se o zůstavitele upřímně nezajímali. To vyplynulo také z výslechu takřka všech slyšených svědků (kromě svědkyně [příjmení] [příjmení]). O upřímném zájmu žalobců o zůstavitele nesvědčí ani to, že poté co zjistili, že je umístěn v hospicu, ho každý z nich i přes nepříznivou prognózu navštívil pouze jednou (žalobce dne [datum] a žalobkyně den před jeho úmrtím). Sami žalobci soudu svůj vztah k zůstaviteli přiblížili v jejich podání ze dne [datum], ve kterém se o zůstaviteli (o svém otci) vyjadřují jako o„ celoživotním alkoholikovi, který bez piva prožil jen málo dnů svého dospělého života“. Sama žalobkyně uvedla, že osobně poznala neústupnost zůstavitele až do konce jeho života, kdy se členy její rodiny přestal úplně komunikovat. Ve věci slyšení svědci, kteří byli se zůstavitelem takřka v každodenním kontaktu (svědci [anonymizováno], [příjmení], manželé [celé jméno svědka], svědek [celé jméno svědka]), nezájem žalobců o zůstavitele potvrdili, když shodně uvedli, že žalobce nikdy v domě neviděli a sám zůstavitel o nich nehovořil. Ve shodě byli naopak v tom, že se o zůstavitele v posledních letech jeho života starala právě žalovaná (lhostejno nakolik byl jejich vztah dříve narušen) a že se zůstavitel ještě před svou hospitalizací sám rozhodl předmětný byt darovat právě jí. Tvrzení žalobců, že„ se žalovaná starala o zůstavitele v poslední době jeho života minimálně, spíše o něj jevila nezájem“ bylo vyvráceno nejenom jejich výpověďmi, ale také zápisem v knize návštěv a fotodokumentací. Žalobcům se dále nepodařilo prokázat jejich tvrzení, že by žalovaná před nimi zdravotní stav zůstavitele tajila (tím spíš účelově). Tvrzení žalobců soud hodnotí z převážné míry jako účelová, kdy většinu svých závěrů činili v rovině spekulací a domněnek (viz jejich slovní obraty„ se domnívají“,„ pravděpodobně“), jak ostatně vyplynulo i z vyjádření žalobce při jednání soudu dne [datum], který k dotazu soudu uvedl, že závěr o tom, že byl zůstavitel po celou dobu jeho hospitalizace v hospicu pod silnými psychofarmaky učinil na základě své domněnky.

40. S ohledem na výše uvedené soud rekapituluje, že žaloba nebyla podána po právu, neboť darovací smlouva byla dne [datum] uzavřena platně a na jejím základě došlo platně k převodu vlastnického práva k předmětnému bytu na žalovanou, a to s účinky vkladu ke dni [datum]. Zůstavitel nebyl ke dni svého úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, které tak nemohou spadat do pozůstalostního řízení po něm. Z uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, kdy soud plně procesně úspěšné žalované přiznal v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny náhradou nákladů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89 a) exekučního řádu, ve výši 2 100 Kč za 7 úkonů po 300 Kč (vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum], podání ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], dále účast na jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] podle § 1 odst. 3 písm. a) a c) citované vyhlášky).

42. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, pokud jde o náhradu nákladů řízení, byla soudem stanovená podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. žalobcům společně a nerozdílně.