67 C 55/2020-175

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobce], okres [okres] zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] zastoupené JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] a vedlejšího účastníka na straně žalované: [název vedlejší účastnice], [IČO] se sídlem [adresa] zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zřízení práva nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Zřizuje se právo nezbytné cesty ve formě služebnosti práva cesty ve prospěch žalobkyně a každého dalšího vlastníka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, k tíži žalované a každého dalšího vlastníka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, přičemž územní rozsah služebnosti je stanoven geometrickým plánem [číslo] 2021 vypracovaným [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [obec] tvořící nedílnou součást tohoto rozsudku a obsah této služebnosti spočívá v právu průchodu a průjezdu na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha a právu na zřízení vjezdu z veřejné komunikace, včetně nezbytného zásahu do pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha s tím spojeného, a odstranění všech překážek na tomto pozemku, které by bránily průchodu či průjezdu na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované za zřízení služebnosti jednorázovou náhradu ve výši 312 000 Kč.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 919 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění připuštěné změny žaloby (usnesením č.j. 67 C 55/2020-111 ze dne 2.6.2021) se žalobkyně domáhala vydání rozsudku shora ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeného obsahu. Argumentovala tím, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha, které nejsou přímo napojeny na veřejnou cestu. Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, na nichž se nachází chodník a místní komunikace [ulice], přičemž tyto pozemky sousedí s pozemky žalobkyně a jejich správa byla svěřena Městské části [obec a číslo] (vedlejšímu účastníku). Platný územní plán hl.m. [obec] vymezuje všechny pozemky jako zastavitelná území a současně podle způsobu využití jako všeobecně obytné plochy. Žalobkyně se domáhá zřízení nezbytné cesty pouze ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v jejím vlastnictví. Žalobkyně iniciovala a vedla řízení o vydání územního rozhodnutí pro stavbu„ Polyfunkčního domu [ulice]“, který má být umístěn na pozemcích žalobkyně. Stavba je určena pro vzdělávací a ubytovací potřeby [právnická osoba] vzdělávací středisko – jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o., se sídlem [adresa]. Soulad stavby s územním plánem potvrdil Odbor územního rozvoje Magistrátu hl.m. [obec] a Odbor výstavby a územního rozhodování Městské části, což vyplývá z vyjádření Odboru územního rozvoje Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 18.9.2015, č.j. S-MHMP 1606860/2015/UZR a z vyjádření Odboru výstavby a územního rozhodování Městské části ze dne 9.11.2015 č.j. MC18 34372/2015 OVÚR, sp. zn. MC18/829/2015 OVÚR/Kl. Projektová dokumentace stavby zahrnuje zřízení vjezdu na stavbu z ulice [ulice], která se nachází na sousedních pozemcích. Umístění vjezdu na stavbu z ulice [ulice] vychází z předchozího doporučení Městské části (vedlejšího účastníka) - usnesení [číslo] Rady Městské části ze dne [datum]. Souhlasná stanoviska a vyjádření k projektové dokumentaci stavby od roku 2015 postupně přidávaly dotčené orgány a poté žalobkyně zaslala dne [datum] žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, na jehož základě bylo zahájeno územní řízení u Odboru výstavby a územního rozhodování Městské části. [ulice] úřad usnesením ze dne 3.7.2017 pod č.j. MC18 20218/2017 OVÚR stanovil žalobkyni lhůtu do [datum] k doplnění souhlasu Městské části se zásahem do sousedních pozemků dle projektové dokumentace stavby, tj. se zřízením vjezdu z ulice [ulice] a souvisejících úprav na těchto pozemcích. Následně byla tato lhůta prodloužena do [datum]. Žalobkyně v létě 2017 požádala Městskou část o souhlas se zřízením vjezdu a souvisejících úprav na sousedních pozemcích v souladu s projektovou dokumentací stavby, [jméno] [příjmení] části však dne [datum] usnesením [číslo] vyjádřila s vjezdem na stavbu z ulice [ulice] nesouhlas z důvodu kolize vjezdu z ulice [ulice] s přístupem k nedaleké zastávce autobusu. Žalobkyně je přesvědčena, že zamítavé stanovisko Rady Městské části nemělo opodstatnění, neboť kolize již byla vyřešena kladnými stanovisky Odboru dopravy a životního prostředí Městské části, Odboru dopravních agend hl.m. [obec], Dopravního podniku hl.m. [obec], Odboru služby dopravní policie krajského ředitelství Policie hl.m. [obec] a Technické správy komunikací hl.m. [právnická osoba] (dále jen TSK hl.m. [právnická osoba]). S ohledem na nesouhlas Rady Městské části s vjezdem na stavbu stavební úřad usnesením ze dne 3.4.2018 sp. zn. MC18/457/2017 OVÚR/Kl. pod č.j. MC18 10015/2018 OVÚR územní řízení zastavil. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou jako vlastníka sousedních pozemků, aby za jednorázovou úplatu společně zřídili příslušné právo nezbytné cesty ve formě věcného práva (služebnosti) ve prospěch pozemků žalobkyně a k tíži sousedních pozemků žalované. Původně žalobkyně pro účely tohoto řízení nechala vypracovat Geometrický plán [číslo] 2019 ze dne [datum], který vymezuje územní rozsah práva nezbytné cesty v souladu s projektovou dokumentací stavby, přičemž je dle něj územním rozsahem práva nezbytné cesty žalovaná co nejméně obtěžována a jí vlastněné pozemky jsou co nejméně zasaženy. Žalobkyně dodala, že se zpočátku snažila věc vyřešit smírně, od roku 2014 absolvovala přibližně deset jednání s vedením vedlejšího účastníka a předložila nejméně pět oficiálních písemných návrhů v návaznosti na měnící se požadavky vedlejšího účastníka, avšak pokud její návrhy nebyly zamítnuty, zůstaly bez odezvy. Žalobkyně dále uvedla, že se v mezidobí dne [datum] dozvěděla o skutečnostech relevantních pro změnu žalobního petitu, konkrétně že část vjezdu na pozemek žalobkyně bude realizována už v rámci rozšíření zastávky MHD [ulice], tedy že rozšíření předmětné zastávky MHD [ulice] provede TSK hl.m. [právnická osoba] ve vlastní režii a proto zásah do pozemku žalované, kterého se žalobkyně v řízení domáhá, bude postačovat v menším než původně požadovaném rozsahu. V uvedený den jí zaslala TSK hl.m. [právnická osoba] Koordinační situaci nové zastávky a Koordinační zápis k podpisu. Žalobkyně je podepsala a odeslala zpět dne [datum]. Koordinační zápis a k němu přiložená Koordinační situace potvrzuje, že mezi akcí rozšíření zastávky MHD [ulice] (akce č. 2019 [číslo]) a stavební akcí žalobkyně (akce č. 2014 [číslo]) nedochází k časové ani k faktické kolizi. Jak již uvedeno, rozšířením zastávky MHD [ulice] v režii TSK hl.m. [právnická osoba] odpadne potřeba, aby rozšíření této zastávky provedla žalobkyně, proto si nechala vypracovat [jméno] [příjmení] nový Geometrický plán [číslo] 2021, který vymezuje územní rozsah práva nezbytné cesty v souladu s projektovou dokumentací předloženou žalobkyní a rozšířením zastávky MHD [ulice] v režii TSK hl.m. [právnická osoba] a to tak, aby žalovaná byla tímto rozsahem co nejméně obtěžována a jí vlastněné pozemky sousedící s pozemkem žalobkyně byly co nejméně zasaženy. Z vyčíslení plochy pozemků žalované dotčené novým geometrickým plánem vyplývá, že tato plocha se zúžila na 65 m2 z původních 168 m2. Žalobkyně rovněž předložila nový znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], který v návaznosti na zúžení územního rozsahu služebnosti požadované žalobkyní nově vyčíslil obvyklou tržní cenu žalobkyní požadované služebnosti na částku 312 000 Kč. Obvyklá tržní cena služebnosti dle tohoto nového znaleckého posudku poklesla oproti původnímu návrhu žalobkyně v důsledku zúžení územního rozsahu služebnosti z původních 168 m2 na 65 m2. Zároveň tento znalecký posudek zohlednil nárůst ceny nemovitostí, ke kterému v mezidobí došlo tak, že namísto původních 25 Kč/m2 měsíčně, ze kterých původně vycházela obvyklá tržní cena v době po zahájení řízení, nový znalecký posudek počítá s aktuální částkou 32 Kč/m2 měsíčně. K námitce žalované a vedlejšího účastníka ohledně přeložky veřejného osvětlení žalobkyně dodala, že s ohledem na rozšíření zastávky MHD [ulice] a realizací s tím spojených zásahů do veřejného osvětlení prostřednictvím TSK hl.m. [právnická osoba] již žalobkyně nebude nucena zasahovat do tohoto veřejného osvětlení v rámci zřizování vjezdu na svůj pozemek a námitka považuje za obsolentní. K námitce žalované a vedlejšího účastníka, že se žalobkyně nepokusila získat přístup na svůj pozemek přes další sousední pozemky ve vlastnictví [právnická osoba] žalobkyně uvedla, že se nejedná o přístup na pozemek jako takový, ale o jeho připojení na veřejnou komunikaci. Na pozemcích ve vlastnictví [právnická osoba], jež sousedí s pozemkem žalobkyně, není v současnosti veřejná komunikace, což platilo i před osmi lety, kdy začala žalobkyně plánovat svou stavbu, tedy v té době nepřicházelo v úvahu jednat se [právnická osoba] [anonymizováno], a.s.. Navíc původní projektová dokumentace žalobkyně navrhovala vjezd na její pozemek z vedlejší komunikace [ulice], k čemuž vedlejší účastník vydal usnesení, v jehož odůvodnění bylo uvedeno, aby žalobkyně přepracovala projektovou dokumentaci a aby vjezd vedl z ulice [ulice]. V té době s vjezdem z ulice [ulice] vedlejší účastník nesouhlasil. Navíc zmíněné pozemky parc. [číslo] případně [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [část obce] nesousedí s pozemky žalobkyně, ale jsou vzdáleny přibližně 180 metrů či 50 metrů vzdušnou čarou. Tvrzení žalované o hrubé nedbalosti žalobkyně, když k pozemku není na první pohled a s využitím rozumu průměrného člověka přístup žalobkyně dodala, že přístup na pozemek žalobkyně byl a stále je, neboť bezprostředně sousedí hned se dvěma pozemky, na kterých se nachází veřejná komunikace. Podstatný je vjezd z veřejné komunikace, který musí být veden přes chodník nacházející se na stejném pozemku jako veřejná komunikace. Žalobkyně dodala, že žalovaná pouze spekuluje o tom, že by žalobkyně chtěla část chodníku využít jinak, než vymezila v žalobním petitu. O žádném parkování, umístění věci ani podobném právu není v jejím petitu ani zmínka. Tvrzení žalované o údajném parkování na chodníku jsou v přímém rozporu s tím, čeho se žalobkyně domáhá. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyni dala souhlas s vjezdem na její pozemek z komunikace [ulice], pak je nepochopitelné, proč odporuje návrhu žalobkyně v tomto řízení a to i za situace, kdy by získala za zřízení služebnosti kompenzaci ve výši výše uvedené. Podstata žaloby ve znění připuštěné její změny usnesením výše citovaným ze dne [datum] spočívá v návrhu na zřízení nutné cesty ve formě věcného práva (služebnosti), kterým by byl zatížen pozemek žalované parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha a na kterém se nachází veřejná komunikace [ulice], a to z důvodu zajištění možnosti řádného užívání sousedících pozemků žalobkyně parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha, které v současnosti nejsou přímo napojeny na veřejnou komunikaci. Na svých pozemcích žalobkyně připravuje stavbu, která již mohla získat územní rozhodnutí, avšak souhlas vedlejšího účastníka jí dán nebyl. Pozemky žalobkyně přímo sousedí se dvěma veřejnými komunikacemi – [ulice] a [ulice]. Případné napojení na jakoukoliv jinou komunikaci by neobstálo z hlediska zákonného požadavku na minimalizaci zásahu do vlastnických práv sousedů. [ulice] účastník nejprve nesouhlasil s napojením na komunikaci [ulice] a žalobkyni doporučil napojení na komunikaci [ulice].

2. Žalovaná nárok žalobou uplatněný neuznala ani zčásti a žalobu považovala za nedůvodnou. Uvedla, že na jejích pozemcích se nachází chodník a místní komunikace [ulice], přičemž o samotnou komunikaci se stará TSK hl.m. [právnická osoba] Potvrdila, že se žalobkyní dlouhodobě vede jednání [název vedlejší účastnice], kterou navrhla jako vedlejšího účastníka na své straně. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni udělila souhlas s vjezdem na komunikaci, čímž je vyvráceno tvrzení žalobkyně, že neměla v tomto smyslu umožněn přístup ke svým pozemkům, když přístup z veřejné komunikace a přilehlého chodníku je možný. Žalovaná se domnívá, že snaha žalobkyně o„ změnu“ části chodníku podléhajícímu všeobecnému užívání na vlastní vjezd na plánovanou stavbu na svých pozemcích respektive po dokončení stavby, pravděpodobně k parkování, je s ohledem na veřejný statek pro žalovanou (respektive Městskou část [obec a číslo]) neakceptovatelná. Dále žalovaná poukázala na ustanovení § 1032 zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.) s tvrzením, že žalobkyně nabyla pozemky sousedící s pozemky žalované do vlastnictví bez zajištěného spojení s veřejnou cestou, čímž jednala hrubě nedbale a takový postup nemůže jít k tíži žalované, respektive Městské části [obec a číslo].

3. Poté, co usnesení Městského soudu v Praze č.j. 55 Co 207/2020-55 ze dne 9.10.2020 byl připuštěn vstup vedlejšího účastníka - Městské části [obec a číslo] na straně žalované do řízení se ve věci vyjadřovala žalovaná ve shodě s vedlejším účastníkem tak, že žalobu považovali za nedůvodnou pro nenaplnění všech zákonných podmínek pro povolení nezbytné cesty. Argumentovali tím, že geometrický plán, ani předložený znalecký posudek žalobkyně nelze ke zřízení nezbytné cesty využít. Již v podání ze dne [datum] žalovaná, stejně jako vedlejší účastník, poukázali na to, že vedlejší účastník zadal vypracování znaleckého posudku [číslo] 2021 (s výhradou případné změny tohoto čísla), který po dokončení založí do spisu. Oba zopakovali, že si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, respektive úmyslně, kdy před koupí předmětných pozemků neučinila ničeho, tedy neoslovila ani žalovanou, ani vedlejšího účastníka, a pozemky nabyla s plným vědomím toho, že k nim žádná přístupová cesta neexistuje. Žalobkyně žádá po žalované cestu pouze za účelem pohodlnějšího spojení, což je zapovězeno ustanovením § 1032 odst. 1 písm. c) o.z. Žalobkyni nebrání nic, aby se zřízením nezbytné cesty oslovila ostatní vlastníky bezprostředně sousedících pozemků, u kterých by nedocházelo ke kolizi se zastávkou MHD, a to zejména [právnická osoba] Byty, a.s. coby vlastníka pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nebo Společenství vlastníků jednotek pro dům [adresa] ulice [ulice] [obec a číslo], [část obce] coby vlastníka pozemku parc. [číslo]. Dále oba namítali, že nezbytnou cestu nelze zřídit ani z důvodu výluky ve smyslu § 1032 odst. 2 o.z., neboť by vedla přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. [obec] [ulice] a chodník po jejím obvodu nejsou nevyužívané prvky, obklopuje je sídliště, v bezprostřední blízkosti se nachází [ulice] škola [ulice], Základní škola [ulice], supermarket [jméno] a restaurační zařízení, na druhé straně ulice je vchod do obchodního centra [část obce]. Zvýšená frekvence užívání této zastávky našla svůj odraz ve schválení stavebního záměru na soubor staveb nazvaný„ PID [ulice] [obec a číslo], č. akce [číslo] (zastávky MHD [ulice], [ulice], [ulice])“ v rozsahu objektu SO 100 Komunikace a zpevněné plochy rozhodnutím Magistrátu hl.m. [obec], Odboru pozemních komunikací a drah ze dne 25.1.2021, č.j. MHMP 78555/2021, sp. zn. S-MHMP [číslo]. Návrh mění délku zastávek ze současných 25 m na 40 m při šířce 3,25 m, což umožní zastavení dvou kloubových autobusů. Po vybudování dotčené stavby, zejména po prodloužení autobusového zálivu zastávky [ulice], vjezd na pozemek žalobkyně by tento přímo křížil, tedy by vedl přes místo, kde bezprostředně budou zastavovat autobusy, což není objektivně možné. Navíc z uvedeného je zřejmé, že zřízení nezbytné cesty by také převýšilo škodu na nemovité věci žalované jako souseda žalobkyně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. a) o.z., neboť by zasáhlo do stavby PID [ulice] č. akce [číslo] [ulice] účastník pak ve svém podání ze dne [datum] k tvrzení, že si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, respektive úmyslně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2020, sp. zn. 22 Cdo 3477/2019. Z něho dovodil, že žalobkyně před nabytím nemovitých věcí o zajištění přístupu s vlastníky přilehlých pozemků nejednala a nepokusila se přístup zajistit. Žalobkyně tedy již před koupí věděla, že k předmětným pozemkům neexistuje přístup, přesto před jejich nabytím s vedlejším účastníkem nejednala. Nemohla tedy být ani v dobré víře v existenci přístupové komunikace a její jednání je nutno hodnotit jako hrubě nedbalé ve smyslu právních závěrů v uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu. V podání ze dne [datum] pak vedlejší účastník na straně žalované uvedl, že v rozhodnutí Magistrátu hlavního Města Prahy, Odboru pozemních komunikací a drah ze dne 25.1.2021 č.j. MHMP 78555/2021, sp. zn. S-MHMP [číslo] v textu tohoto rozhodnutí není o stavbě žalobkyně uvedeno ničeho a stejně tak se nenachází žádná stavba žalobkyně ve výkresu k zastávce [ulice], který obdržel vedlejší účastník od TSK hl.m. [právnická osoba] pod názvem Dokumentace pro výběr zhotovitele stavby, část dokumentace C [číslo] s názvem„ Koordinační situační výkres – [ulice]“. [příjmení] projektové dokumentace vychází z uzavřené Smlouvy o dílo mezi TSK hl.m. [právnická osoba] jako objednatelem a Projektovou kanceláří jako zhotovitelem, kdy na základě do projektové dokumentace zapracovaných požadavků organizátora Pražské hromadné dopravy ([právnická osoba]) a Dopravního podniku hl.m. [právnická osoba] a připomínek dalších dotčených orgánů veřejné správy získala zastávka [příjmení] [jméno] tuto výslednou podobu. Taková podoba zastávky [ulice] tak nemá s jakýmkoliv právním jednáním nebo účastí žalobkyně ničeho společného. [ulice] účastník dále uvedl, že žádná ze staveb na ulici [ulice] nemá vjezd přes chodník z ulice [ulice], všechny mají vjezd z postranních ulic.

4. Soud v řízení provedl důkazy, které mu předložily obě strany sporu, a zjistil následující skutkový stav:

5. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] k.ú. [část obce] má soud prokázáno vlastnické právo žalobkyně k pozemkům parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Vlastnické právo žalované se svěřenou správou nemovitostí Městské části [obec a číslo] (vedlejšímu účastníku) má soud prokázáno z Informace o pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha.

6. Z výkresů Územního plánu (stav k [datum]) má soud prokázáno vymezení zastavitelného území ve vztahu k žalobou dotčeným pozemkům.

7. V Projektové dokumentaci„ Polyfunkční dům [ulice]“ je zřejmé zřízení vjezdu na stavbu z ulice [ulice], který lze realizovat z pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha ve vlastnictví žalované. Vjezd má ústit na jeden z pozemků žalobkyně, konkrétně parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha. 8. [název vedlejší účastnice], Odbor výstavby a územního rozhodování usnesením ze dne 3.4.2018 č.j. MC18 115/2018 OVÚR, sp. zn. MC18/457/2017 OVÚR/Kl zastavil řízení ve věci stavby nazvané Polyfunkční dům [ulice], které bylo zahájeno dne [datum] na základě žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podané žalobkyní, neboť ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny nedostatky žádosti, které bránily pokračování v řízení. Z odůvodnění rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že dne [datum] žadatel (žalobkyně) doplnil žádost, předložil oznámení OMČ [obec a číslo], Odbor správy majetku ze dne [datum], že [jméno] [příjmení] částku [obec a číslo] v usnesení ze dne [datum] vyjádřila nesouhlas s realizací vjezdu do objektu Polyfunkčního domu [ulice] z komunikace [ulice] přes pozemky parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Z tohoto důvodu žadatel neobnovil platnost vyjádření a stanovisek, kterým již uplynula lhůta platnosti, pokud byla stanovena.

9. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl.m. [obec] se dne 18.9.2015 pod č.j. S-MHMP 1606860/2015/ÚZR vyjádřil v závěru k záměru„ Polyfunkční dům [ulice]“ na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce] tak, že předložený záměr„ Polyfunkční dům [ulice]“ je v souladu s platným Územním plánem SÚ hl.m. [obec]. Záměr byl posouzen výhradně z hledisek územního plánování.

10. Odbor výstavby a územního rozhodování Městské části [obec a číslo] se vyjádřil dne 9.11.2015 pod č.j. MC18/829/2015 OVÚR/Kl pod č.j. MC18 34372/2015 OVÚR tak, že záměr jak byl předložen k posouzení na stavební úřad je z hlediska funkčního využití v souladu s územním plánem, přičemž toto vyjádření slouží pouze jako podklad (povinná příloha) pro oznámení záměru při posuzování vlivu na životní prostředí.

11. Ze zápisu z 19. zasedání Rady Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] vyplývá z bodu [číslo], že usnesením [číslo] [jméno] [příjmení] části nesouhlasí s připojením nemovitosti„ Polyfunkční dům [ulice]“ na komunikaci [ulice] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] dle předložené žádosti a situace. Pod bodem [číslo] nazvané Odůvodnění předkladu je uvedeno mimo jiné, že uvedený návrh žadatele (žalobkyně) by představoval extrémní nárůst a zatížení provozu v křižovatce [ulice] [ulice] a příjezdu k ZŠ [ulice] a celkové zhoršení dopravní situace. [jméno] [příjmení] části doporučila žadateli (žalobkyni) přepracovat projekt, co se týče dopravního řešení a objekt napojit na komunikaci [ulice].

12. Odbor výstavby a územního rozhodování Městské části [obec a číslo] Výzvou ze dne 3.7.2017, č.j. MC18 20218/2017OVÚR, sp. zn. MC18/457/2017 OVÚR/Kl vyzval žalobkyni, aby nejpozději do [datum] odstranila nedostatky žádosti spočívající v doplnění žádosti o zde předestřené údaje a podklady, kdy pod bodem 3. je uveden souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] (Městské části [obec a číslo]) a usnesením z téhož data pod tímtéž č.j. a sp. zn. bylo územní řízení zahájené dne [datum] přerušeno.

13. Usnesením Odboru výstavby a územního rozhodování Městské části [obec a číslo] ze dne 21.12.2017 č.j. MC18 36560/2017OVÚR, sp. zn. MC18/457/2017 OVÚR/Kl byla žalobkyni prodloužena lhůta k odstranění nedostatků žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby pod názvem Polyfunkční dům [ulice] do [datum] z důvodu odstranění posledního nedostatku žádosti uvedeného v bodě 3. výzvy z [datum], tedy zajištění souhlasu vlastníka pozemků parc. [číslo] k.ú. [část obce] (vedlejšího účastníka).

14. Z bodu [číslo]. Zápisu z 20. zasedání Rady Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] týkajícího se Polyfunkčního domu [ulice] vyplývá, že usnesením [číslo] [jméno] [příjmení] části vyslovila nesouhlas s realizací vjezdu do objektu„ Polyfunkční dům [ulice]“ z komunikace [ulice] přes pozemky parc. [číslo] k.ú. [část obce], když přes uvedené parcely vede přístupový chodník k zastávce MHD a narušovat jej vjezdem do objektu Polyfunkční dům [ulice] komise dopravy nepovažuje za vhodné.

15. Odbor dopravy a životního prostředí Městské části [obec a číslo] dne [datum] ve Stanovisku k žádosti žalobkyně o vyjádření k dokumentaci k vydání územního rozhodnutí stavby nazvané Polyfunkční dům [ulice] vyslovil s vydáním územního rozhodnutí souhlas při splnění zde uvedených podmínek.

16. Odbor dopravních agend Magistrátu hl.m. [obec] rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. S-MHMP [číslo], č.j. MHMP [číslo] O4/Sv povolil stavbě Polyfunkční dům [ulice] připojení objektu na komunikaci [ulice], přičemž platnost rozhodnutí byla omezena do [datum], pokud do této doby nebude vydáno rozhodnutí o umístění stavby. Rozhodnutí bylo vydáno za podmínek, že připojení bude provedeno v souladu s projektovou dokumentací D3-výjezd při splnění podmínek správců inženýrských sítí z hlediska ochrany těchto sítí a správce komunikace z hlediska ochrany této komunikace. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že bylo vydáno se souhlasem Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hl.m. [obec] – odboru služby dopravní policie, na základě doložené žádosti ze dne [datum] a po zjištění, že povolená úprava v dopravní situaci je z veřejného zájmu únosná. 17. [ulice] podnik hl.m. [obec] dne [datum] vydal souhrnné souhlasné stanovisko k územnímu řízení.

18. Policie ČR, Krajské ředitelství Policie hl.m. [obec], Odbor služby dopravní policie se vyjádřila dne [datum] k dokumentaci pro územní rozhodnutí Polyfunkční dům [ulice] [obec a číslo], [část obce] tak, že byl vysloven souhlas s připojením vjezdu Polyfunkčního domu [ulice] na ulici Tupolevovu.

19. TSK hl.m. [právnická osoba] vydala v technickém stanovisku ze dne [datum] vyslovila souhlas za vlastníka HMP s připojením stavby na komunikaci [ulice] s upozorněním, že komunikace [ulice] je ve správě příslušné městské části, přičemž do zprávy a údržby Technické zprávy komunikací budou převzaty pouze nově vybudované úpravy komunikace [ulice] včetně dopravního značení. Zároveň byly sděleny požadavky a připomínky ve zde uvedeném rozsahu. Rovněž bylo uvedeno, že oddělení dopravně inženýrské koordinace nemá s dopravně inženýrského hlediska námitek. Stejně tak nemá námitek ani z hlediska cyklistické infrastruktury.

20. Žalobkyně byla Městskou částí [obec a číslo] odborem zprávy majetku dne [datum] vyrozuměna o tom, že [jméno] [příjmení] části [obec a číslo] na svém 5. zasedání dne [datum] projednala její žádost a usnesením [číslo] rozhodla tak, že nesouhlasí s realizací vjezdu do objektu Polyfunkční dům [ulice] z komunikace [ulice] přes pozemky parc. [číslo] k.ú. [část obce], když přes uvedené parcely vede přístupový chodník k zastávce MHD. [jméno] [příjmení] části nepovažuje za vhodné narušovat ho vjezdem do objektu Polyfunkční dům [ulice] vzhledem ke značné frekvenci obyvatel docházejících na zastávku MHD.

21. Odbor stavebního úřadu Magistrátu hl.m. [obec] dne 4.5.2019 pod č.j. MHMP 854016/2019, sp. zn. S-MHMP [číslo] zamítl odvolání žalobkyně proti usnesení Úřadu Městské části [obec a číslo], Odbor výstavby a územního rozhodování č.j. MC18 10015/2018/OVÚR, sp. zn. MC18/457/2017 OVÚR/Kl ze dne 3.4.2018, které potvrdil.

22. Odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hl.m. [obec] rozhodnutím ze dne 10.2.2020 č.j. MHMP-224586/2020/04/ sp. zn. S-MHMP [číslo] povolil stavbě Polyfunkční dům [ulice] připojení na komunikaci [ulice], přičemž platnost tohoto rozhodnutí omezil do [datum].

23. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum], aby zřídila za jednorázovou úplatu ve formě věcného práva (služebnosti) právo nezbytné cesty ve prospěch pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] a k tíži pozemků parc. [číslo] oboje v k.ú. [část obce], obec Praha. Zároveň prokázala, že žalované zaslala předmětnou výzvu do datové schránky téhož dne.

24. Koordinační situační výkres – [ulice] (výkres C [číslo]), který byl ověřen stavebním úřadem dne [datum] a který je nedílnou součástí rozhodnutí č.j. MHMP 78555/2021, (kterým se schvaluje stavební záměr PID [ulice] [obec a číslo], č. akce [číslo]) prokazuje, že nedochází ke kolizi vjezdu na pozemek žalobkyně z ulice [ulice] a nové podoby zastávky MHD [ulice].

25. Z Koordinačního zápisu ze dne [datum] vyplývá, že nedochází ke střetu akce č. 2019 [číslo] [ulice], [ulice], [ulice], PID P18 a akce č. 2014 [číslo] [ulice], [ulice], Polyfunkční dům P18, protože akce č. 2014 [číslo] bude realizována později v termínu roku 2022.

26. Žalobkyně předložila Geometrický plán [číslo] 2021 vyhotovený [jméno] [příjmení], který vymezuje územní rozsah práva nezbytné cesty v souladu s projektovou dokumentací předloženou žalobkyní přihlížeje k rozšíření zastávky MHD [ulice]; žalobkyně předložila vyčíslení plochy věcného břemene u pozemku parc. [číslo] ulice [ulice] s rozměrem 65 m2 (viz údaj Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

27. Žalobkyně dále předložila k její žádosti ze dne [datum] vedlejším účastníkem zaslané kopie písemných stanovisek vyjádření, sdělení či jiné písemné komunikace úřední povahy vydané Odborem správy majetku Městské částku [obec a číslo] od roku 2006.

28. Žalobkyně předložila znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [jméno] dne [datum] za účelem odhadu obvyklé ceny služebnosti (věcné břemeno) zřízené ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to právo nezbytné cesty ve formě služebnosti práva cesty ve prospěch současného a každého vlastníka parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha k tíži současného a každého dalšího vlastníka pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], kde územní rozsah služebnosti je stanoven geometrickým plánem [číslo] 2021 vypracovaným [jméno] [příjmení]. V tomto znaleckém posudku znalec vyčíslil obvyklou tržní cenu služebnosti (věcného břemene) částkou 312 000 Kč, kdy služebnost byla vymezena plochou pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] pro služebnost v rozsahu 65 m2 obvyklá cena úplaty za předmět užívání, tedy obvyklá výše nájmu za užívání části pozemku parc. [číslo] v obci [obec] k.ú. [část obce], je vzhledem k poloze a vzhledem k situaci na realitním trhu a vzhledem k rozsahu užívané plochy stanovena komparační metodou v úrovni reálně dosažitelné obvyklé ceny cca 32 Kč za m2 měsíčně.

29. Žalovaná soudu prokázala, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha je ve vlastnictví [právnická osoba] ([list vlastnictví]), stejně jako pozemek parc. [číslo]. Dále žalovaná prokázala, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha je Společenství vlastníků jednotek pro dům [adresa] ulice [ulice] [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], [část obce] ([list vlastnictví]).

30. Z předloženého rozhodnutí Odboru pozemních komunikací a drah, oddělení speciálního stavebního úřadu Magistrátu hl.m. [obec] ze dne 25.1.2021 č.j. MHMP 78555/2021, sp. zn. SMHMP [číslo] vyplývá, že po posouzení žádosti o vydání společného povolení, kterou dne [datum] podala žalovaná jako stavebník prostřednictvím TSK hl.m. [právnická osoba] zastoupené [právnická osoba] s.r.o. byl schválen stavební záměr na soubor staveb nazvaný„ PID [ulice] [obec a číslo], č. akce [číslo] (zastávky MHD [ulice], [ulice], [ulice])“ v rozsahu objektu SO 100 Komunikace a zpevněné plochy. Z popisu stavby vyplývá, že zahrnuje rekonstrukci tří autobusových zastávek v ulici [ulice], přičemž se jedná o zastávky MHD [ulice], [ulice] a [ulice]. Návrh mění délku zastávek ze současných 25 m na 40 metrech při šířce 3,25 m. Pro umístění a provedení stavby byly stanoveny zde uvedené podmínky; pod [číslo] je uvedeno, že stavba bude umístěna tak, jak je zakresleno v dokumentaci (katastrální situační výkresy C [číslo], C [číslo] a C [číslo] v měřítku 1:500 a koordinační situace C [číslo], C [číslo] a C.3. v měřítku 1:250). Z rozhodnutí dále vyplývá, že účastníkem řízení, na něhož se vztahuje rozhodnutí správního orgánu je žalovaná zastoupená [právnická osoba] s.r.o. Pokud jsou zde uvedeni známí účastníci řízení pod bodem 1. – 16., pak mezi nimi nefiguruje jméno žalobkyně, které toto rozhodnutí nebylo dle rozdělovníku na straně 10 doručováno. 31. [ulice] účastník soudu předložil e-mail ze dne [datum] s odpověďmi [právnická osoba] hl.m. [právnická osoba] ze dne [datum], že podoba projektové dokumentace vychází z uzavřené Smlouvy o dílo mezi TSK hl.m. [právnická osoba] jako objednatelem a projektovou kanceláří jako zhotovitelem, kdy na základě do projektové dokumentace zapracovaných pozemků organizátora Pražské hromadné dopravy ([právnická osoba]) a Dopravního podniku hl.m. [obec], akciová společnost a připomínek dalších dotčených orgánů veřejné správy získala zastávka [příjmení] [jméno] tuto výslednou podobu. Část vjezdu nebude v rámci rekonstrukce zastávky [ulice] realizována. Stavba realizovaná TSK hl.m. [právnická osoba] má vydané stavební povolení, které nikterak nesouvisí s plánovanou stavbou žalobkyně. Projektová dokumentace, podle které je realizována podoba zastávky, neřeší stavbu žalobkyně. K povaze Koordinačního zápisu bylo sděleno, že tento zápis slouží pro jeho oddělení koordinace, kdy se tímto na základě souhlasného Koordinačního zápisu dokládá skutečnost, že potencionální investoři staveb v dotčené lokalitě o sobě vědí a jsou prostorově i časově zkoordinováni. Je to zásadní doklad pro vydání tzv. souhlasu s provedením výkopových prací, kdy správce komunikace (TSK hl.m. [právnická osoba]) souhlasí s narušením stávajícího krytu komunikace. 32. [ulice] účastník dále soudu předložil letecké snímky pozemků výše uvedených ve vlastnictví [právnická osoba] v rámci prezentace projektu [právnická osoba] Byty, a.s. v květnu 2021.

33. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se jimi v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá, když z nich přihlížeje k připuštěné změně žalobního petitu neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé. Při jednání dne [datum] návrhy na provedení zde uvedených důkazů pro nadbytečnost zamítl přihlížeje k dosud provedenému dokazování.

34. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

35. Podle ustanovení § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne. Podle odst. 3 plnění podle odst. 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odst. 1.

36. Podle § [číslo] odst. 1 soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

37. Právní úprava nezbytné cesty, respektive komentované ustanovení vychází z principu proporcionality mezi výhodou, kterou požívá nemovitost z nezbytné cesty a nevýhodou, kterou je postižen vlastník zatíženého pozemku. Výhoda a nevýhoda nesmějí být vzájemně neúměrné, proto zákon zdůrazňuje šetrnost při zřizování nezbytné cesty, aby byl vlastník zatíženého pozemku obtěžován co nejméně. Zákon opakovaně zdůrazňuje, že se jedná o cestu„ nezbytnou“. To je třeba chápat tak, že jde o cestu, která nejlépe vyhoví sledovanému účelu, avšak současně minimálně zatíží souseda. V současné době lze za dostačující spojení s veřejnou cestou (například přístup k obytnému domu) pokládat stav, který umožňuje přístup motorovými vozidly, nezbytná cesta musí být zřízena alespoň v takovém rozsahu, aby oprávněný mohl projet automobilem. Pěšinka pro chodce nemůže být v žádném případě pokládána za dostatečně odpovídající požadavkům moderní doby. Je třeba brát rovněž na zřetel, že se jedná o právo cesty, nikoliv například o právo na cestě parkovat, to znamená, že cesta musí být skutečně užívána k účelu, pro který byla zřízena (nezbytnost).

38. Nedostatečné spojení nemovitosti s veřejnou cestou je třeba vykládat restriktivně tak, že nezbytná cesta může být soudem nařízena jen v případě skutečné nezbytnosti; nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením (např. dle územního rozhodnutí, rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav apod.), a vyžaduje přístup z veřejné cesty, který nemá. K dostatečnému spojení s veřejnou cestou je dále možno uvést, že ze zákona vyplývá, že nezbytná cesta může být zřízena nejen tehdy, pokud spojení s veřejnou cestou neexistuje vůbec, ale i tehdy, jestliže spojení nemovitosti s veřejnou cestou sice existuje, avšak není dostatečné či je jinak nedostupné, respektive je nevyhovující či neodpovídá potřebě vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví. Zákon umožňuje, aby soud rozhodl o povolení zřídit cestu, která může vzniknout jak (nezbytně nutným) rozšířením cesty již stávající, avšak potřebě řádného užívání nevyhovující, tak i vybudováním cesty zcela nové. Jestli-že je právo nezbytné cesty požadováno v souvislosti s užíváním či zřízením další věci (kromě nemovitosti), například nové stavby, nelze dopředu daná ujištění o stavbě pokládat za dostatečná, nezbytné bude vyžadovat zcela konkrétní projektovou dokumentaci ke stavbě.

39. Povolení nezbytné cesty představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem pozemku, ke kterému není zajištěn přístup a vlastníkem přilehlého pozemku ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Soud nemůže bez dalšího zamítnout žalobu vlastníka stavby o takové vypořádání jen proto, že navrhovaný rozsah cesty se mu jeví nepřiměřeným. Musí posoudit možnost takového rozsahu, který by zatěžoval vlastníka přilehlého pozemku co nejméně a zároveň zajišťoval vlastníku stavby přístup ke stavbě v nezbytném rozsahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.7.2007, sp. zn. 22 Cdo 1075/2006). I při rozhodování o nezbytné cestě je významné, k čemu pozemek postrádající potřebné spojení podle stavebních předpisů slouží, respektive má sloužit. Pokud je územním plánem určen k zástavbě, je k tomu třeba při rozhodování o povolení nezbytné cesty přihlédnout; v takovém případě lze potřebu vlastníka pozemek řádně užívat vyložit tak, že jde o užívání, které je v souladu s územním plánem. V případě, že nemá zajištěný přístup, nelze žalobce odkázat na to, že stavbu může zřídit podle § 1022 o.z. i proto, že by se tak mohl dostat do neřešitelné situace, kdy stavbu by sice s použitím pozemku žalovaného zřídil, avšak neměl by k ní přístup zajišťující řádné užívání odpovídající účelu, ke kterému byla zřízena. Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodnutím konstitutivním, protože teprve tímto rozhodnutím je založen právní vztah mezi oprávněným a povinným.

40. S ohledem na procesní obranu žalované a vedlejšího účastníka na jeho straně se soud zabýval otázkou, zda si žalobkyně nezpůsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, či úmyslně. K tomu soud uvádí, že koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty. Podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy, či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Pokud se naopak o zajištění přístupu nabyvatel pokusil, jeho snaha však nebyla úspěšná, pak mu nelze tuto skutečnost přičítat k tíži. Úmyslem zákonodárce totiž zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem zákonodárce bylo sankcionovat lehkovážná jednání nabyvatelů. Taktomu však nebylo v případě žalobkyně, která prokázala, že si opatřila veškerá od roku 2006 dostupná stanoviska vedlejšího účastníka k připojení pozemku na veřejnou komunikaci, přičemž své původní stanovisko vedlejší účastník i přes souhlasné stanovisko žalované změnil a znemožnil žalobkyni připojení pozemku na veřejnou komunikaci. Byl to sám vedlejší účastník, který žalobkyni doporučil přepracovat svůj návrh tak, aby napojení na pozemek vedla přes ulici [ulice] a nikoliv [ulice] (viz bod 10, 11 a 15). Pokud tedy byla v předchozím období na základě výše uvedených rozhodnutí a doporučení žalobkyně utvrzována v možnosti napojení svého pozemku k veřejné komunikace ulice [ulice] a jediný, kdo tento nesouhlas vyslovil, byl vedlejší účastník, nelze ve shodě s výše uvedeným tuto skutečnost přičítat žalobkyni k tíži. Na straně žalobkyně se nemohlo s ohledem na její aktivní přístup jednat o lehkovážné jednání, za které by měla bát sankcionována. Navíc nelze přehlédnout, že pozemek žalobkyně bezprostředně sousedí se dvěma pozemky, na kterých se nachází veřejná komunikace. Pokud žalobkyni bylo vytýkáno, že žalobkyně neoslovila ostatní vlastníky bezprostředně sousedících pozemků, zejména [právnická osoba] Byty, a.s., pak z dokazování vyplynulo, že na zmíněných pozemcích ve vlastnictví [právnická osoba] není a ani před osmi lety, kdy začala plánovat svou stavbu, nebyla veřejná komunikace. Navíc z geometrického plánu, jakož i z leteckých snímků předložených vedlejším účastníkem vyplývá, že zřízením nezbytné cesty by byl soused - [právnická osoba] Byty, a.s. - výrazně obtěžován, kdy jeho pozemek by byl takto výrazně zasažen oproti povolení nezbytné cesty z veřejné komunikace [ulice]. Ze žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobkyně chtěla využít část chodníku k parkování či za účelem pohodlnějšího spojení, jak tvrdila strana žalovaná. Žalobkyně sama se důrazně proti takovému nařčení ohradila. Jak již bylo výše uvedeno, pozemky žalobkyně přímo sousedí se dvěma veřejnými komunikacemi [ulice] a [ulice] a napojení na veřejnou komunikaci z ulice [ulice] zohledňuje požadavek na minimalizaci zásahu do vlastnických práv sousedů. To vše za situace, kdy vedlejší účastník svým předchozím rozhodnutím žalobkyni znemožnil napojení na veřejnou komunikaci [ulice] a sám jí doporučil napojit se na komunikaci [ulice]. Vyhovění žalobě nebrání ani již schválené rozšíření zastávky MHD [ulice], kterou stavební úřad schválil a která je v souladu s projektovou dokumentací stavby žalobkyně.

41. Poté, co soud uzavřel, že návrhu na povolení nezbytné cesty přes pozemek žalované lze vyhovět, pak s odkazem na ustanovení § 1030 odst. 1 o.z. rozhodoval o úplatě za nezbytnou cestu, přičemž zohlednil žalobkyní předložený znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [jméno] z [datum], který stanovil objektivně obvyklou cenu služebnosti (věcného břemene) zřízeného ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, dále odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 40 837 Kč (podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. při výši jednoho úkonu právní pomoci ve výši 2 500 Kč a jednoho úkonu právní pomoci ve výši 1 250 Kč přihlížeje k ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a dále 14-ti paušálními částkami náhrady po 300 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 14 úkonů právní služby ve výši 5 082 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], doplnění důkazních návrhů a tvrzení ze dne [datum], změna žaloby a reakce na vyjádření žalovaných ze dne [datum], doplnění změny žaloby ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a účast při jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum] podle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Souhrnem soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 47 919 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za její vyjádření ze dne [datum], které žalobkyně učinila bez výzvy soudu k po vstupu Městské části [obec a číslo] do řízení jako vedlejší účastník a dále za sdělení žalobkyně ze dne [datum], ve kterém žalobkyně učinila bez výzvy soudu pouze procesní návrh, který mohl být obsažen již v jejím podání ze dne [datum]. Podle § 149 odst. 1 a § 93 odst. 3 o.s.ř. jsou žalovaná a vedlejší účastník na její straně povinni zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobkyně.

43. V rámci hospodárnosti řízení se věc projednávající soudkyně vyjadřuje k námitce její podjatosti, kterou vznesl vedlejší účastník na straně žalované ve svém podání ze dne [datum], tedy bezprostředně před jednáním soudu, které bylo odročeno za účelem publikace rozhodnutí tak, jak zachyceno v protokole ze dne [datum]. Soudkyně se necítí být ve věci podjatá, nemá vztah k účastníkům tohoto řízení, ani k jejich zástupcům, jakož ani nemá zájem na výsledku tohoto řízení.

44. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

Poučení