68 C 293/2024 - 52

Rubrum

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Malou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupena [Jméno Zástupce], obecným zmocněncem bytem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 136 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalobní návrh, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako úhrady nákladů a nemajetkové újmy (škody), která mu vznikla nezákonnou činností žalované. Žalovaná částka je tvořena částkou představující vynaložené náklady na zastoupení žalobkyně ve správním řízení ve výši [částka] a částkou [částka] představující náhradu nemajetkové újmy za nezákonně vedené správní řízení po dobu 568 dní při symbolické náhradě [částka] za jeden den.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že jí bylo rozhodnutím ze dne [datum] sděleno, že se č. j. [č. účtu] vedené u orgánu státní správy – [jméno FO] [Anonymizováno] úřadu (u žalované) prostřednictvím správního řízení v souladu s § 86 odst. 1 písm. a) zákona 250/2016 Sb. zastavuje, neboť skutek se nestal. Žalobkyně uvedla, že uvedenému rozhodnutí předcházely následující skutečnosti: Dne [datum] byla ve společnosti žalobkyně zahájena kontrola plnění obsahových náležitostí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a na plnění informačních i ostatních povinností poskytovatele takových služeb, to vše ve spojení s kontraktačními procesy. Jak bylo patrné ze spisu, kontrola byla zahájena z moci úřední v souvislosti se zákonným oprávněním dle zákona 127/2005 Sb., § 113 odst. 2 cíleně, tak jak zahájení předcházela kontrola obsahu uveřejněných podmínek pro spotřebitele uvedených na veřejně dostupných webových stránkách v rámci úkonů předcházejícím kontrole. Dne [datum] byly kontrolní úkony vyhodnoceny žalovanou s tím, že prostřednictvím protokolu č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] správní orgán sdělil v bodě G, Kontrolní závěr, že nebyly splněny jisté povinnosti, které ukládá předmětný zákon. Veřejně dostupná dokumentace žalobkyně ovšem od samého počátku obsahovala všechny náležitosti, kterých se kontrola týkala a jejíž části později kontrolní orgán označoval sveřepě za chybějící a odmítal námitky kontrolovaného, že je vše v pořádku. Zahájení kontroly proběhlo na základě vadného hodnocení důkazů. Pokud by kontrolující kontroloval s péčí a znalostmi kompetentní osoby, kontrolu by ani nezahájil, protože žalobkyni dával za vinu chování, kterého se nedopustila. Žalobkyně prostřednictvím zástupce společnosti, zmíněné závěry v kontrolním protokolu považovala na základě znění kontrolního protokolu již tehdy za vadné a prohlásila nálezy prostřednictvím námitek za závadové. Žalovaná, prostřednictvím nadřízeného kontrolujícího, reagovala vyřízením námitek dne [datum] prostřednictvím č. j. [Anonymizováno] smyslu, že námitky byly označeny za neoprávněné a všechny je zamítla. Dne [datum] žalobkyně obdržela příkaz, ve kterém jí bylo sděleno obvinění v rozsahu porušení zákona 127/2005 sb. v § 118 odst. 15 písmene l) s tím, že pokuta dle § 118 odst. q) může dosáhnout až [částka]. V této věci správní orgán formou příkazu stanovil pokutu na [částka]. Proti příkazu podala žalobkyně odpor rovněž dne [datum] a navrhla příkaz zrušit jako nezákonný. Dne [datum] obdržela žalobkyně rozhodnutí na základě odporu proti příkazu ve stejném rozsahu a výši trestu. Dne [datum] podala žalobkyně rozklad proti rozhodnutí. Dne [datum] žalobkyně připomněla, že ve věci právního vystupování, již v roce [Anonymizováno] vystavila žalobkyně plnou moc na zastupování a ta trvá až do jejího odvolání a není ničím omezena. Žalovaná na základě tohoto, napravila pochybení a změnila formu doručování a začala korespondenci zasílat v souladu s formou zastupování žalobkyně jejímu zástupci. Zástupce není zaměstnancem žalobkyně. Mezi příkazem a rozhodnutím prvostupňového orgánu uplynulo 10 měsíců, ačkoliv správní řád připouští daleko kratší termíny. Žalobkyně reagovala na podněty ze strany žalované bezodkladně. Prodlení ze strany žalované bylo bezdůvodné. Výsledkem rozkladu bylo rozhodnutí Předsedy [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum] a bylo vráceno k novému projednání s tím, že je absolutně nepochopitelné, proč se správní orgán prvního stupně není schopen v problematice zorientovat a nechť svůj postup řádně odůvodní, pokud je to vůbec možné. Způsob, kterým zpracoval správní orgán druhého stupně práci orgánu prvního stupně, lze označit za velmi kvalitní, detailní a profesně zdatnou, protože se poprvé za celou dobu správního řízení někdo zabýval námitkami, které žalobkyně podala. Dne [datum] správní orgán prvního stupně řádným usnesením v řádném správním termínu správní řízení zastavil a uvedl, že došlo k zastavení správního řízení z důvodu toho, že se skutek nestal řádném správním termínu. Dne [datum] žalobkyně zaslala správnímu orgánu dopis s uplatněním nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy, kde vyčíslila náklady na odměnu právního zastupování prostřednictvím úkonových odměn a režijních paušálů, tak jak jednu z možností udává dotčený zákon a jak je uvedeno v návrhu. Správní orgán prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] uplatnění nároku odmítl a odkázal na to, že se v dané věci hodlá smířit pouze prostřednictvím výše nadepsaného soudu s tím, že vyjádřil nad danou situací lítost na adresu jednatele společnosti. Žalobkyně prostřednictvím zástupce tuto omluvu nepřijala, protože se jedná pouze o formální projevení účasti s absencí materiální náhrady škody. Z celého dopisu nebylo patrné, že by správní orgán jakkoliv připouštěl odpovědnost a účinnou lítost za vzniklou škodu. Svým vyjádřením naopak zdůvodňoval, že samotné správní řízení proběhlo z pohledu správního řádu bez formálních vad a zastupování žalobkyně obhájcem bez advokátního průkazu odmítl označit za právního zástupce. Dále bylo žalobkyni sděleno, že neprokázala vznik újmy a že považuje omluvu za dostatečnou. Škoda dosud nebyla uhrazena. K nákladům řízení žalobkyně dodává, že zákon č. 82/1998 Sb. nikterak vznik nákladů obhajoby nespojuje se zastupováním advokáta a hovoří toliko o nákladech právní obhajoby, které v souladu s právní úpravou může provádět jakákoliv osoba způsobilá právních úkonů, pokud ji k tomu oprávněný pověří. S ohledem na § 31 výše dotčeného zákona je nutné zmínit, že tvrzení žalované jsou pouhou účelovou duplikou ve snaze zbavit se odpovědnosti, nezákonným tvrzením, plnit za účelně vzniklé náklady spojené s na nápravu nesprávného úředního postupu. Zástupce není ani zaměstnancem ani jinak vázanou závislou osobou a zastupování vykonává na základě vzájemné smlouvy a plné moci. Správní orgán měl více než půl roku, aby si případné důkazy vyžádal. Neučinil však žádný krok. Povinností poškozeného je pouze povinnost prokázat výši ušlého zisku, nikoliv vznik nákladů spojených se zastupováním při nezákonným správním řízení, tak jak již jejich vyčíslení je dostatečnou oporou pro jejich nárokování. Žalobkyně vyčíslila náklady na zastupování takto: 1) Přijetí oznámení o zahájení kontroly [datum] - 2 úkony [částka]; 2) Připomenutí [datum] - 1 úkon [částka]; 3) Protokol nastudování - 1 úkon [částka]; 4) Námitky proti kontrolním zjištěním [datum] - 1 úkon -1 h práce [částka]; 5) Přijetí příkazu [datum], nastudování - 1 úkon -1 h práce [částka]; 6) Odpor proti příkazu [datum] / trest [částka] - 1 úkon - 1 h práce [částka]; 7) Neuskutečněné ústní jednání - 1 den [datum] 6 500 Kč; 8) Stížnost na úřední postup [datum] - 1 úkon 13 1 h práce [částka]; 9) Rozhodnutí o nařízení jednání, prostudování 1 úkon [částka]; 10) Rozklad proti zrušení úst. jednání 1 úkon 1 h práce [částka]; 11) Rozhodnutí o rozkladu pro ústnímu jednání, stud. 1 úkon [částka]; 12) Rozhodnutí [datum], nastudování 1úkon [částka]; 13) Rozklad [datum] 1úkon [částka]; 14) Nastudování spisu a podání rozkladu 8 h [částka]; 15) Nové projednání [datum], 41 165/23 nastudování 1 úkon [částka]; 16) Usnesení [č. účtu]-635 1 úkon [částka]; 17) Kolace spisu a závěrečné úkony, konzultace s klientem [částka]. Celkem tak žalobkyně vyčíslila náklady na zastupování na částku [částka]. Žalobkyně považuje odmítnutí plnit náklady řízení za obstrukci, jejíž cílem je minimalizovat plnění za škody, které nezákonným jednáním žalovaná způsobila. Dále žalobkyně požaduje zaplacení nemajetkové újmy, kterou již v samotném uplatnění podnětu uplatnila. Tedy ztrátě důvěry a stresu po dobu trvání správního řízení které nemělo vůbec nastat. Správní orgán po celou dobu trvání správního řízení na prvním stupni nedbal argumentů účastníka řízení, projevoval svoji vrchnost i nadále v rámci rovnoprávného procesu se tohoto způsobu jednání nehodlá vzdát. Ze svého postavení správní orgán možná nevnímá, že významnou dobu zasahoval do práv účastníka řízení, projevoval svou nadřazenost a neschopnost vnímat podněty účastníků, nehájil jeho práva, ani ve výroku vyjádření k nárokované škodě. Doslova se mu vysmívá, že jej mohl klidně i trápit dýl a bylo by to v pořádku. Žalobkyně zopakovala, že byla od samého počátku nevinná a správní řízení i kontrola byly zahájeny nezákonně. Správní orgán se věnoval perzekuci a nezákonné činnosti minimálně 568 dní a bez toho, aby klient vynaložil nemalé lidské a materiální prostředky, nedosáhl by, dle jeho uvážení spravedlivého rozhodnutí a finálního usnesení. V žalobě bylo rovněž zdůrazněno rozčarování žalobkyně nad tím, jak je možné, aby Předseda [jméno FO] v sobě našel tolik “drzosti” a hodnotil průběh a délku správního řízení jako “odpovídajícího”. Delikt se vůbec nestal. O jaké přiměřenosti lze v tomto případě vůbec hovořit? I jediný den, kdy byly zbytečně traceny náklady státu na správní řízení jsou trestuhodné a škody by měly být tvrdě reverzně požadovány od škůdců. Pokud toto bezprávní trvá 568 dní, je škoda naprosto evidentní. Není možné, aby si státní orgán vzal rukojmí, a po 568 dnech prohlásil, že na to sice neměl právo, ale že to nebylo zase tak dlouho a že je patrné, že škoda nevznikla. Nelze žalobkyni vinit z něčeho, co se vlastně nestalo, křivě ji nařknout a potom utéct od odpovědnosti. Pokud bychom jenom na vteřinu připustili, že bylo správní řízení zákonné, správní řád ukládá na jednotlivé podněty a úkony reagovat v rozsahu správních termínů, které jsou zákonem definovány, dojdeme jednoduchým diagramem k výsledku, že maximální doba správního řízení měla činit 169 dní (oznámení o zahájení kontroly, 0 dní, zahájeno již na základě podezření, všechny podklady měl správní orgán k dispozici; zahájení správního řízení formou příkazu na základě protokolu o kontrole, do 30 + 30 dní; vydání rozhodnutí od odporu 30 dní + 14 dní na nahlédnutí do spisu; vydání rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] 30 dní od rozkladu; obnova SŘ a vydání rozhodnutí 30 dní od rozhodnutí [jméno FO]; čas účastníka řízení na jednotlivá vyjádření - v tomto případě 5dní), pokud by správní orgán reagoval v poslední den dle termínů správního řádu.. Zde to celé trvalo skoro 3x déle a už jenom to ukazuje na nezákonnost pro nepřiměřenou délku trvání správního řízení. Tyto lhůty jsou maximální. Pouze lhůta na vyjádření před vydáním rozhodnutí je lhůtou pevnou. Tedy jednotlivé úkony mohou být vykonávány i výrazně rychleji. Správní řízení, jako takové bylo ovšem zahájeno nezákonně a nelze se tedy bavit o jakémkoliv zákonném rámci či delším průběhu řízení. Je tak nezbytné, aby žalovaná projevila svou účast na náhradě nezákonného správního rozhodování po dobu 568 dní. Žalobkyně do správních termínů nezasahovala způsobem, aby je prodloužila nebo jinak obstruovala s výjimkou opravného prostředku stížnosti na nečinnost při svolání ústního řízení. [adresa] Kč/den nezákonného správního řízení považuje žalobkyně za natolik symbolickou, že nemůže vyjádřit opravdovou škodu, která tímto vznikla, když vrhla stín podezření na kvalitu a kvalifikovanost veřejně dostupných informací. Žalobkyně žila ve stavu právní nejistoty a nepředvídatelnosti jednání žalované. Žalobkyně je otřesena postupem a chováním žalované a její důvěra v systém regulace je zcela zdevastována nejen touto zkušeností. Je nutné zmínit, že je to nejvyšší forma trestání žalobkyně, tak jak je žalovaná ústředním správním úřadem pro výkon státní správy a ve věcech regulace [Anonymizováno] činností nahrazuje funkci obecných soudů. Její jednání je tedy nutné vnímat jako mimořádně společensky nebezpečné, pokud se dopouští takových excesů. Nechť si správní orgán sám spočítá, jak dlouho jednotlivé úřední osoby na tímto mementem právního úkonu tratili námi placený čas a tyto náklady byly započteny do škody, kterou by měl stát po škůdcích vymáhat.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná zdůraznila, že nárok žalobkyně považuje za nedůvodný. Žalovaná předně konstatovala, že setrvává na svých závěrech vzniklých v předběžném mimosoudním projednání nároku žalobkyně tak, jak jsou uvedeny v dopisu předsedy [jméno FO] [Anonymizováno]. vyř. ze dne [datum], který byl doručen zmocněnci žalobkyně dne [datum]. Žalovaná nečiní spornou část popisu správního řízení ze strany žalobkyně týkající se objektivních skutečností, tedy uvedených dat jednotlivých úkonů správního orgánu (Úřadu). Žalovaná se však nemůže ztotožnit s žalobkyní provedeným hodnocením jednání či pohnutek žalované (přepis úkonů v řízení níže). K tomu žalovaná soudu předkládá též rozhodnutí předsedy [jméno FO] Úřadu, jakožto správního orgánu II. stupně, která vydával v této věci poté, co žalobkyně podala proti usnesení, respektive rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozklad. Žalovaná k nároku žalobkyně ve výši [částka] představujícího náklady správního řízení uvedla, že žalobkyně nebyla v předmětném řízení před správním orgánem zastoupena advokátem. Za žalobkyni jednal (stejně jako nyní v řízení před soudem) pan [Jméno Zástupce], jakožto obecný zmocněnec žalobkyně na základě plné moci ze dne [datum] udělené žalobkyní, konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelem žalobkyně. Žalovaná k tomu uvádí, že zmocněnec žalobkyně není dle veřejné databáze „https://vyhledavac.cak.cz“ advokátem či koncipientem, ani mu nenáleží jiné srovnatelné postavení. Proto žalovaná nepovažuje za možné uplatňovat náhradu škody z titulu nákladů zastupování právním zástupcem. Žalovaná dodává, že žalobkyně nedoložila jakékoli skutečné náklady vzniklé na její straně. Tato tvrzená škoda spočívající v nákladech zastoupení v rámci správního řízení tak žalobkyni nevznikla, respektive nebyla dosud prokázána. Žalobkyně jím tvrzené náklady zastupování toliko vypočítala s využitím úkonů mimosmluvní odměny advokáta podle Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž není jakkoliv zřejmé, že by takové náklady skutečně vynaložila. Žalovaná dále konstatuje, že z podání žalobkyně nelze určit z jakého typu nesprávného úředního postupu svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu uplatňuje. Žalobkyně tuto skutečnost nespecifikovala ani na výzvu soudu. Obecně lze uvést, že pokud je uplatňován tento nárok z titulu nepřiměřené délky trvání řízení, není nutné vznik takové újmy prokazovat. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě totiž samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla způsobena dotčeným osobám nemajetková újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Tato vyvratitelná domněnka se však uplatní jen u tohoto způsobu vzniku a druhu újmy. V jiných případech je třeba vznik újmy prokázat. V tomto ohledu je odkazováno na judikaturu Nejvyššího soudu ČR tedy např. rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalovaná dále k nároku žalobkyně ve výši [částka] z titulu nemajetkové újmy uvedla, že po celou dobu trvání předmětného správního řízení žalobkyni „hrozilo“, že jí bude uložena pokuta ve výši maximálně [částka]. Pokuta v této výši byla žalované uložena příkazem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], který byl prvním úkonem správního orgánu v řízení (ve smyslu § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto příkazu podala žalobkyně včasný odpor, příkaz tak byl zrušen a bylo pokračováno ve správním řízení. Podle § 90 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů platí, že pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem. Rozhodnutí o uložení pokuty ze dne [datum] pak v tomto duchu uložilo žalobkyni pokutu ve výši [částka], toto rozhodnutí bylo po podání rozkladu zrušeno rozhodnutím předsedy [jméno FO] Úřadu ze dne [datum]. Maximální výše pokuty tedy v předmětném správním řízení mohla činit pouze [částka]. Takováto výše potenciální pokuty podle žalované nemohla způsobit žalobkyni natolik citelný zásah do jejích práv, jak tvrdí. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR navíc není obecně důvodné, aby v tomto případě finanční kompenzace přesahovala to, „o co v řízení šlo“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Toto uvádí žalovaná jen pro úplnost, vznik újmy u žalobkyně nadále nepřipouští (žalobkyně ji neprokázala, délka řízení nebyla nepřiměřená věci, vznik újmy se tedy bez dalšího nepresumuje). Pokud by však soud dospěl k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, pak je presumovatelná nemajetková újma plně kompenzována omluvou, které se již žalobkyni dostalo. Žalobkyně v „Reakci na usnesení“ ze dne [datum] na str. 3 uvedla, že „Jednotliví partneři byli zpraveni, že s firmou garantem (žalobkyní) bylo zahájené četné správní řízení ve věci formálního pochybení...“. Žalovaná namítla, že žádné obchodní partnery žalobkyně o vedení správního řízení ve věci přestupku nevyrozumívala, přičemž dále lze poukázat na charakter správního řízení, když toto je zásadně neveřejné. Žalovaná tedy popírá jakoukoli souvislost svého jednání a údajné pochybnosti obchodních partnerů žalobkyně o jejích kvalitách. Pokud obchodní partneři žalobkyně měli jakékoli povědomí o vedení správního řízení o přestupku se žalobkyní, nedozvěděli se tak od správního orgánu. Žalovaná připouští, že skutečnost, že bylo s žalobkyní předmětné správní řízení č. j. [Anonymizováno] zahájeno a že bylo dále vedeno, je možné považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. Nemajetkovou újmu, kterou mohla žalobkyně z takto vymezeného nesprávného úředního postupu utrpět, však nepostačuje tvrdit, je nutno ji prokázat. Jak žalovaná uvedla již v dopisu předsedy [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], za dobu trvání žalobkyní namítaného stavu je však třeba považovat toliko dobu trvání tohoto správního řízení o přestupku, tj. ode dne doručení příkazu [datum] do nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení, tj. dne [datum] s tím, že usnesení o zastavení řízení ze dne [datum] bylo žalobkyni doručeno dne [datum] (v dopisu předsedy [jméno FO] [Anonymizováno] vyř. ze dne [datum] došlo k písařské chybě, kdy bylo chybně uvedeno datum nabytí právní moci usnesení dne [datum], respektive délka trvání řízení 495 dnů). Teprve v řízení o přestupku mohla žalobkyni vzniknout újma v podobě uložené pokuty. Celková doba, po kterou byla žalobkyně vystavena probíhajícímu správnímu řízení o přestupku, tak činila 510 dnů (k tomu lze odkázat na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tuto dobu žalovaná nepovažuje, i s ohledem na skutečnost, že ve věci dvakrát rozhodoval správní orgán II. stupně, za nepřiměřeně dlouhou, resp. považuje ji za dobu odpovídající průběhu řízení. Žalovaná chronologicky zrekapitulovala průběh celého správního řízení vedeného žalovanou s žalobkyní, tedy včetně rozhodování správního orgánu II. stupně uvedením a datováním relevantních událostí: 1) příkaz o uložení pokuty žalobkyni ve výši [částka] ze dne [datum]; 2) odpor žalobkyně ze dne [datum]; 3) vyrozumění o pokračování v řízení po podání odporu ze dne [datum] a zároveň nařízení ústního jednání z téhož dne na den [datum] v 9:20 hodin; 4) stížnost žalobkyně na úřední postup, návrh na stanovení náhradního termínu ústního jednání ze dne [datum]; 5) usnesení o nevyhovění žádosti o stanovení náhradního termínu ústního jednání ze dne [datum], doručeno žalobkyni dne [datum]; 6) rozklad žalobkyně ze dne 14. 2 2023 proti usnesení ze dne [datum]; 7) [datum] – postoupení rozkladu správnímu orgánu II. stupně (předseda [jméno FO] [Anonymizováno]); 8) [datum] – předání spisu členu rozkladové komise předsedy [jméno FO] [Anonymizováno]; 9) [datum] – projednání před rozkladovou komisí, návrh rozkladové komise; 10) rozhodnutí správního orgánu II. stupně ze dne [datum], kterým se rozklad zamítá a napadené usnesení ze dne [datum] se potvrzuje; 11) [datum] – nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu II. stupně; 12) [datum] – uzavření spisu správního orgánu II. stupně; 13) [datum] – převzetí spisu správním orgánem I. stupně; 14) rozhodnutí správního orgánu I. stupně o přestupku žalobkyně ze dne [datum]; 15) rozklad žalobkyně ze dne [datum] proti rozhodnutí ze dne [datum]; 16) [datum] – postoupení rozkladu správnímu orgánu II. stupně; 17) [datum] – předání spisu členu rozkladové komise předsedy [jméno FO] [Anonymizováno]; 18) [datum] – projednání před rozkladovou komisí, návrh rozkladové komise; 19) rozhodnutí správního orgánu II. stupně ze dne [datum], kterým se napadené rozhodnutí ze dne [datum] ruší a věc se vrací k novému projednání; 20) [datum] – nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu II. stupně; 21) [datum] – uzavření spisu správního orgánu II. stupně; 22) vyrozumění správního orgánu I. stupně o novém projednání ze dne [datum]; 23) usnesení o zastavení řízení ze dne [datum] a 24) [datum] – nabytí právní moci usnesení ze dne [datum]. Z uvedeného dle žalované vyplývá, že v průběhu celého správního řízení nedošlo k žádným průtahům ani k nepřiměřené délce správního řízení. Žalovaná podotýká, že samotné nedodržení lhůty automaticky neznamená nepřiměřenou délku správního řízení. Každou věc je třeba posuzovat dle individuálních okolností daného případu, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR, srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010. Dále z posloupnosti celého správního řízení vyplývá, že správní orgán nijak „neminimalizoval interakci“, tak aby tato trvala co nejdéle, jak tvrdí žalobkyně na str. 5 „Reakce na usnesení“ ze dne [datum]. Pokud žalobkyně tvrdí, že správní orgán záměrně prodlužoval správní řízení, nechť toto své tvrzení prokáže. K prodloužení správního řízení navíc přispěla i sama žalobkyně, která svoji stížnost na úřední postup a návrh na stanovení náhradního termínu ústního jednání podala pouhý jeden den (dle elektronického záznamu ze spisu v 16:31) před naplánovaným ústním jednáním, o kterém věděla v tu dobu 24 dnů (nařízení ústního jednání bylo žalobkyni doručeno dne [datum] do datové schránky). V tomto svém podání, které bylo možné chápat jako omluvu z jednání, žalobkyně neuvedla žádný relevantní důvod, který jí nebyl již dříve znám, pro takovou omluvu. O rozkladu proti usnesení o nevyhovění žádosti poté rozhodoval správní orgán II. stupně ve svém rozhodnutí ze dne [datum]. Žalovaná dále k otázce, proč správní řízení vedl oblastní odbor pro severočeskou oblast, pracoviště v [adresa], když žalobkyně má sídlo v Praze, odkázala na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu II. stupně ze dne [datum], ve kterém byla tato otázka řešena. K tomu lze uvést, že ačkoliv žalovaná jakožto ústřední orgán státní správy vyvíjí snahu, aby byla jednotlivá správní řízení vedena, pokud možno, co nejblíže jejich účastníkům, z důvodu nerovnoměrného zatížení jednotlivých oblastních odborů toto nelze garantovat – někdy je nezbytné agendu mezi jednotlivými pracovišti Úřadu vnitřně distribuovat. Jedná se však jen o vnitřní uspořádání rozvrhu práce mezi jednotlivými detašovanými pracovišti správního orgánu, otázky místní příslušnosti jsou vzhledem k povaze správního orgánu s celorepublikovou působností irelevantní. Přestože se žalovaná snaží vycházet účastníkům v maximální míře vstříc, právo na to, aby byla věc na I. stupni projednána konkrétním oblastním odborem, neexistuje. Proto se ho ani nelze domáhat. V návaznosti na uvedené pak nutno doplnit, že pokud již bylo předmětné řízení zahájeno odborem pro severočeskou oblast, pak je zcela logické, že ten bude i zabezpečovat vedení případně nařízeného ústního jednání. Nelze tedy než uzavřít, že v tomto směru se správní orgán žádného pochybení nedopustil, o nesprávný úřední postup se nejedná. Žalovaná dále poukázala na vyjádření žalobkyně uvedené na str. 4 „Reakce na usnesení“ ze dne [datum]: „[částka] není adekvátní hodnotou nemajetkové újmy, ale představuje citelnou hodnotu ve vztahu k žalované, která ponese materiální odpovědnost za způsobené pochybení. V případě, že by se Žalovaná rozhodla vymáhat škodu reversní metodou, nebude [částka] představovat likvidační, ale přesto citelný zásah do osobnostní práv škůdce, aby v případě jeho setrvání ve funkci u žalované významně uvažoval o škodách, které svou činností může způsobit.“. Žalobkyně tedy jednak neříká, co je pro ni adekvátní hodnotou nemajetkové újmy, ale zároveň žalobkyně tímto tvrdí, že jí nejde o kompenzaci své nemajetkové újmy, ale o potrestání žalované. Tento požadavek ovšem nemůže být předmětem tohoto soudního řízení. Zákon č. 82/1998 Sb. upravuje kompenzace za škodu či jinou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, neslouží k trestání státu za jeho údajná pochybení. Pokud žalobkyně takto svou žalobu formuluje, významně to relativizuje jeho možnou újmu. Motivací žalobkyně k podání žaloby tedy zjevně není kompenzace nemajetkové újmy (která žalobkyni nevznikla), nýbrž potrestání žalované, respektive jejích zaměstnanců za jejich jiný právní názor. Svou nemajetkovou újmu žalobkyně dále sama zpochybnila svým vyjádřením na str. 5 „Reakce na usnesení“ ze dne [datum]: „... musím konstatovat, že je neskutečně povzbuzující dostat kauzu až do tohoto stavu, poté, co jsme si byli nuceni na svou adresu vyslechnout.“ Údajná nemajetková újma žalobkyně je tedy zřejmě kompenzována již výsledkem správního řízení a podáním žaloby k Obvodnímu soudu pro [adresa]. Obecně lze konstatovat, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu (nemajetkovou újmu) podle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné kumulativní splnění tří podmínek. Vedle existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je další podmínkou vznik škody či nemajetkové újmy a v neposlední řadě též příčinná souvislost mezi nezákonností či nesprávným úředním postupem na straně státu a vzniklou újmou. Ze žalobních tvrzení však naplnění těchto podmínek nevyplývá. Předně není v tomto případě dán nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce správního řízení, jak vyplývá z výše uvedeného, jednotlivé kroky v rámci správního řízení byly činěny bez zbytečného odkladu (úkony byly činěny v rozumné době po předchozích, k bezdůvodnému odkládání úkonů správního orgánu nedocházelo), zásadní prodlevy ve vyřizování věci zde nebyly. K délce řízení přispěla také sama žalobkyně. V tom případě se nemateriální újma nepresumuje, žalobkyně újmu v důsledku jiného nesprávného úředního postupu žádným způsobem neprokázala. Hledání příčinné souvislosti proto není na místě. Žalovaná má za to, že s ohledem na průběh a výsledek správního řízení a jeho možný význam pro žalobkyni, žalobkyni žádná újma nevznikla. Žalovaná však závěrem dodala, že dospěl-li by soud k opačnému závěru, má za to, že jakákoli potenciální újma byla plně kompenzována osobní omluvou vedoucího ústředního správního úřadu poskytnutou jednateli žalobkyně v dopisu předsedy [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum]. Nutno tak uzavřít, že dle názoru žalované nenastaly okolnosti, které zákon č. 82/1998 Sb. předvídá ke vzniku odpovědnosti státu.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že rozklad žalobkyně byl po projednání v rozkladové komisi předsedou [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zamítnut a rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo potvrzeno.

6. Z rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] [datum], bylo zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání.

7. Z rozhodnutí [jméno FO] [datum] soud zjistil, že bylo rozhodnuto, že řízení o přestupku dle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že „v době od [datum] do [datum] nezveřejnila přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem informace o existujících mechanismech řešení sporů podle § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích“, se podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, zastavuje, neboť se skutek nestal.

8. Z podnětu ze dne [datum] a z potvrzení o odeslání datové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši [částka]. Výzva obsahuje přehled jednotlivých úkonů vykonaných zástupce žalobkyně, kdy celkové náklady zastupování byly vyčísleny na částku [částka] (17 úkonů) a nemajetkové újma byla vyčíslena na částku [částka] (tj. [částka] za jeden den nezákonně vedeného řízení). Uvedenou částku žalovaná uhradit do 30 dnů obdržení výzvy.

9. Z dopisu ze dne [datum], [Anonymizováno]. a z dodejky soud zjistil, že jednateli žalobkyně byla předsedou [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána upřímná omluva, kdy v dopise je zároveň zdůrazněno, že žalobkyni hrozilo uložení pokuty maximálně ve výši [částka]. Tímto předseda považuje jednání o mimosoudním vyrovnání za ukončené s tím, že žalobkyně se v dalším může obracet na Obvodní soud pro [adresa], jako věcně a místně příslušný soud pro dané rozhodnutí. Dopis byl zástupci žalobkyně doručen dne [datum].

10. Ze spisu vedeného u [jméno FO] [Anonymizováno] soud především zjistil, že dne [datum] byl pod č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] příkaz, jímž byl obviněný (žalobkyně) uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích, kterého se dopustil tím, že v době od [datum] do [datum] nezveřejnil přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem informace o existujících mechanismech řešení sporů podle § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích. Za uvedený přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka]. Proti uvedenému příkazu byl podán odpor. Ve věci byla dne [datum] podána stížnost na úřední postup a návrh na stanovení náhradního termínu konání ústního jednání. Žádosti o stanovení náhradního termínu ústního jednání nebylo vyhověno. Ve věci byl podán rozklad. Předseda [jméno FO] [Anonymizováno] rozhodnutí potvrdil. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], jímž byla žalobkyně uznána vinnou z výše uvedeného přestupku a byla jí uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka]. Proti uvedenému rozhodnutí byl podán rozklad. Rozhodnutím [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] bylo rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] severočeskou oblast ze dne [datum], [Anonymizováno][Anonymizováno], zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Účastníci byli vyrozuměni o novém projednání. Rozhodnutím [jméno FO] [datum] bylo rozhodnuto, že řízení o přestupku dle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že „v době od [datum] do [datum] nezveřejnila přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem informace o existujících mechanismech řešení sporů podle § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích“, se podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, zastavuje, neboť se skutek nestal. V tomto spise je mj. dále protokol o kontrole č. [Anonymizováno], dle kterého byla provedena kontrola u žalobkyně. Konkrétně bylo žalobkyni dne [datum] doručeno oznámení o zahájení kontroly a dne [datum] bylo jí bylo doručeno vyhodnocení skutkového stavu. Předmětem kontroly bylo plnění obsahových náležitostí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a plnění informačních i ostatních povinností poskytovatele takových služeb, to vše ve spojení s kontraktačními procesy, a to na základě všeobecného oprávnění č. [Anonymizováno]-[právnická osoba]/[Anonymizováno] kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších změn, a na základě zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, ve stavu dílem před a dílem po novele provedené na základě zákona č. 374/2021 Sb. Z kontrolního závěru (část G tohoto protokolu) mj. vyplynulo, že kontrolní orgán zjistil pochybení ve smyslu předmětu kontroly – plnění informační povinnosti, když kontrolovaná osoba v plném rozsahu nezohlednila podmínky stanovené pro poskytovatele služby přístupu k internetu ustanovením § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích. Proti kontrolnímu zjištění podala žalobkyně námitky, které však byly zamítnuty.

11. Ze spisu vedeného u [jméno FO] [Anonymizováno] soud především zjistil, že byl zamítnut rozklad a bylo potvrzeno rozhodnutí [jméno FO] [datum], jímž nebylo vyhověno žádosti o nařízení jiného termínu jednání.

12. Ze spisu vedeného u [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č. j. [Anonymizováno]-[č. účtu] soud především zjistil, že bylo zrušeno rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. a věc byla vrácena k novému projednání.

13. Podkladem pro rozhodnutí je následující skutkový stav:

14. Žalovaná provedla u žalobkyně kontrolu plnění obsahových náležitostí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a plnění informačních i ostatních povinností poskytovatele takových služeb, kdy v kontrolním zjištění mj. uvedla, že žalobkyně (kontrolovaná osoba) v plném rozsahu nezohlednila podmínky stanovené pro poskytovatele služby přístupu k internetu ustanovením § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích (konkrétně žalobkyně v době od [datum] do [datum] nezveřejnila přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem informace o existujících mechanismech řešení sporů podle § 63a odst. 1 písm. c) zákona o elektronických komunikacích). V uvedeném jednání byl spatřován přestupek podle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích a žalobkyni byla příkazem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] uložena pokuta ve výši [částka]. Proti uvedenému příkazu podala žalobkyně odpor a ve věci bylo dále jednáno a řízení následně vyústilo v rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. – [Anonymizováno], jímž byla žalobkyně uznána vinnou z výše uvedeného přestupku a byla jí uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka]. Proti uvedenému rozhodnutí byl podán rozklad. Rozhodnutím [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] bylo rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Následně bylo rozhodnutím [jméno FO] [datum] rozhodnuto, že řízení o přestupku dle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích, se zastavuje, neboť se skutek nestal. Žalovaná zaslala žalobkyni dne [datum] písemnou omluvu.

15. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala náhrady nákladů správního řízení a náhrady nemajetkové újmy v celkové výši [částka], když uvedená částka je tvořena částkou představující vynaložené náklady na zastoupení žalobkyně ve správním řízení ve výši [částka] (vyčíslené jako odměna advokáta dle advokátního tarifu) a částkou [částka] představující náhradu nemajetkové újmy za nezákonně vedené správní řízení po dobu 568 dní při symbolické náhradě [částka] za jeden den. Žalobkyně byla po celou dobu správního řízení zastoupena obecným zmocněncem.

16. Za takto zjištěného skutkového stavu soud shledal, že žaloba není důvodná, jak vysvětleno a rozebráno dále.

17. Právní posouzení:

18. V daném případě soud vycházel především ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [jméno FO] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění, dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“).

19. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.

20. Dle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

22. Dle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

23. Dle § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

24. Dle § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

25. Dle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

26. Dle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

27. Dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

28. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované jako u ústředního správního úřadu dle § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a to dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen do datové schránky téhož dne. Byly tak splněny podmínky pro to, aby se soud mohl nárokem žalobkyně zabývat ve věci samé.

29. K nároku na náhradu nákladů správního řízení ve výši [částka] soud uvádí, že tento nárok shledal za zcela nedůvodný. Jak uváděla již žalovaná, žalobkyně byla po celou dobu řízení zastoupena obecným zmocněncem, nikoli advokátem ve smyslu § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, dále jen „zákon o advokacii“. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen „advokátní tarif“ se přitom vztahuje jen a pouze na advokáty dle výše citovaného ustanovení. Advokátní tarif je podzákonný právní předpis, který upravuje odměnu advokátů za poskytování právních služeb. Co je to právní služba, konkretizuje právě zákon o advokacii, v ustanovení § 1 odst. 2: právními službami se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Uvedená vyhláška byla vydána na základě § 22 odst. 3 zákona o advokacii a není tak možné dle ní účtovat odměnu obecného zmocněnce. Ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., přitom plní účel určitého horního limitu této případné satisfakce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 38/06) a v žádném případě tedy neslouží jako obecná metodika pro určování výše nákladů bez ohledu na okolnosti daného odškodňovaného řízení a poměry konkrétního žalobce. Soud tak ve smyslu těchto skutečností nárok na náhradu nákladů správní řízení ve výši [částka] shledal jako nedůvodný.

30. Pokud pak jde o nárok na zaplacení částky [částka] představující náhradu nemajetkové újmy za nezákonně vedené správní řízení po dobu 568 dní při symbolické náhradě [částka] za jeden den, tak v této části soud považuje nárok žalobkyně i přes v řízení učiněná poučení za neurčitý. Jak vyplývá například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „Vznik nemajetkové újmy je jedním z předpokladů odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí. Vyvratitelná domněnka, se uplatňuje ve vztahu k nepřiměřeně dlouhým řízením ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., nikoliv, ve vztahu k jinému nesprávnému úřednímu postupu. Navíc je třeba poukázat na to, že nemajetková újma se u nepřiměřeně dlouhých řízení předpokládá, neboť způsobuje nejistotu v postavení účastníků řízení. Byla-li ovšem újma spojována s jiným následkem, uplatní se plně procesní povinnosti a břemena včetně důkazního.“ Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] vyzvána k tomu, aby mj. řádně specifikovala a popsala tvrzenou nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout a svá tvrzení měla doložit relevantními důkazy. Na uvedenou výzvu žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], kdy však i v tomto směru tvrzení žalobkyně zůstávají neurčitá. Žalobkyně ani po poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“ nespecifikovala, zda se domáhá nemajetkové újmy z titulu tvrzených průtahů, či z titulu nezákonného rozhodnutí. Platí, že nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). Pokud žalobkyně uvedla, že požaduje pouze symbolickou částku [částka] za jeden den vedení řízení, tak v takovéto podobě uplatněný nárok soud nemůže považovat za dostatečný. Pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy je totiž nutné kumulativní splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a konečně 3) příčinná souvislost mezi nezákonností či nesprávným úředním postupem na straně státu a vzniklou újmou. V daném případě však tyto podmínky splněny nebyly, když zejména, ani po poučení soudu, nebyla prokázána příčinná souvislost ohledně nárokové náhrady nemajetkové újmy. Pokud by navíc nemajetková újma byla nárokována z důvodu tvrzených průtahů, soud po přezkoumání předložených spisů vedených u [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] neshledal, že by řízení trvalo neúměrně dlouho, když jednotlivé úkony byly činěny ve standardní délce.

31. Nad rámec všeho výše uvedeného soud dodává, že rozumí rozhořčení žalobkyně ohledně vedení řízení správním orgánem, které bylo až po několika předchozích rozhodnutí nakonec zastaveno s tím, že se skutek, ve kterém byl spatřován přestupek dle § 118 odst. 15 písm. l) zákona o elektronických komunikacích nestal, avšak způsob, jakým žalobkyně svůj nárok uplatnila (nárok na náhradu nákladů správního řízení vyčísleného dle advokátního tarifu, který ovšem není možné aplikovat na „neadvokáty“ a nárok na náhradu nemajetkové újmy bez bližší specifikace příčinné souvislosti a konkretizace částky) neumožňuje soudu jiné rozhodnutí, než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok ad I). Žalobkyně byla v řízení opakovaně poučována a rovněž žalovaná ve svých podáních tyto argumenty uváděla.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok ad II) v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za 3 úkony v řízení – 2x vyjádření ve věci samé a účast na jednání soudu) činí celkem [částka] (tj. 3 * [částka], § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalovaná tak má proti žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

33. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení