68 Co 128/2022- 456

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Petrákové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a zaplacení [částka] a [částka], k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 229/2018 - 374, ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 229/2018 - 385 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (ad I) co do částky [částka] a co do lhůty k plnění potvrzuje, co do úroku z prodlení z částky [částka] se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8,5% úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do 8,5% úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (ad II) potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] a na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám advokátky žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] (výrok II), uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky (výrok III), uložil žalované zaplatit státu do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů ve výši [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok [příjmení]) a uložil žalobci zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek za rozšíření žaloby ve výši [částka] (výrok V). Usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] byl rozsudek ze dne [datum] doplněn o výrok VI, jímž byla připuštěna změna (rozšíření) žaloby, kterou se žalobce kromě zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky domáhal i zaplacení částek [částka] a [částka] (celkem tak částky [částka], o níž bylo rozhodnuto výrokem II rozsudku ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě podané k soudu I. stupně dne [datum], kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s 8,5% ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu dne [datum] mezi účastníky uzavřené kupní smlouvy, na základě které žalovaná převedla na žalobce vlastnické právo k vertikálnímu obráběcímu centru, typ HCMC [číslo] (dále jen i„ zařízení“,„ stroj“ či„ obráběcí stroj“), za kupní cenu [částka]. Žalobce uvedl, že zařízení mu bylo dodáno, instalováno, byl zaškolen a ve sjednané lhůtě uhradil kupní cenu. Při dodání zařízení však došlo k opravitelným poškozením zařízení. Tato poškození žalobce řádně a opakovaně reklamoval, k opravě ale bohužel nedošlo. Dále uvedl, že k instalaci zařízení došlo dne [datum], přičemž po 40 hodinách práce se na zařízení projevila závažná porucha spočívající v silném hromadění třísek v odváděcích kanálech podél osy Y, kdy kanály byly kompletně zaneseny, čímž byl znemožněn řádný odtok chladicí emulze a docházelo k přetékání emulze v zadní části zařízení. Dále začalo docházet k hromadění třísek v zadní i přední části stroje z důvodu nemožnosti vhodného natočení oplachovacích trysek vzadu a chybějícím tryskám vpředu. Již dne [datum] žalobce reklamoval zařízení a požadoval výměnu trysek a přidání pantů na boční okna. Téhož dne se k žalobci dostavil technik žalované, který kanály podél osy Y vyčistil a zasilikonoval krycí plechy. Další servisní oprava proběhla dne [datum], kdy došlo k opětovnému vyčištění kanálu podle osy Y od třísek. Po třetí reklamaci došlo dne [datum] k dalšímu čištění odvodových kanálů z důvodu zanesení stroje třískami a šponami, stejně tak k tomu došlo dne [datum]. Dne [datum] došlo na základě reklamace k výměně oplachovacích trysek a čištění odtokových kanálů, přičemž žalobce si také stěžoval na špatně konstruované krytí podél osy Y. Následně došlo ještě k několika reklamacím, přičemž technik žalované konstatoval, že problém řešit nelze, a tak se problém s krycími plechy a odtokovými kanály ukázal jako neřešitelný. Žalobce proto odstoupil od smlouvy z důvodu vadného plnění a vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny. Ve znaleckém posudku, který si nechal zpracovat, znalec konstatoval, že u zařízení se během jednoho roku objevila osmkrát tatáž závada. Dále uvedl, že konstrukční vada způsobuje nemožnost řádného užívání stroje a jedná se o vadu neopravitelnou. Žalovaná s odstoupením od smlouvy vyslovila nesouhlas.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že listina ze dne [datum] nazvaná jako odstoupení od smlouvy nemohla založit žalobcem předpokládané účinky, neboť nesplňuje náležitosti takového právního úkonu, kdy především v ní není popsán důvod odstoupení od smlouvy. Jelikož žalobce neuvedl konkrétní vadu, pro kterou od smlouvy odstoupil, jedná se o absolutně neplatné odstoupení od smlouvy. Kromě toho byly veškeré závady žalovanou řádně a včas odstraněny, přičemž pokud se jedná o opakované čištění odtokových kanálů, nešlo o vadu, nýbrž o pravidelný servis. K odstoupení od smlouvy tak nebyl dán důvod. Žalobce navíc ve většině případů provedl reklamaci telefonicky, a nesplnil tak náležitosti reklamace sjednané ve smlouvě. K hromadění třísek nadto uvedla, že žalobce porušoval manuál k údržbě stroje a nedostatečně často jej čistil. Rovněž namítla, že petit žaloby není vykonatelný, neboť v něm není uvedeno, že by peněžité plnění mělo být vázáno na povinnost žalobce vrátit žalované předmětné zařízení.

4. Na vyjádření žalované žalobce reagoval s tím, že žalovaná nedostatečné čištění krytů žalobci před odstoupením od smlouvy nevytýkala. Žalobce zařízení čistil i mezi operacemi, nejen po skončení práce, avšak čištění nemohlo zabránit tomu, aby špony a třísky padaly do mezioperačního prostoru. K hromadění třísek docházelo proto, že kryt dostatečně nekryl, byl velmi nekvalitní a neplnil svou funkci. Dále doplnil, že žalovaná ve třech případech nedodržela svůj závazek opravit závady do 48 hodin, kdy k opravě došlo až po 4, 39 a 46 pracovních dnech. Stroj si žalovaná doposud neodvezla, žalobce jej má stále u sebe a nepracuje se na něm.

5. Rozsudkem ze dne 12. 9. 2019, č. j. 11 C 229/2018-94, soud I. stupně žalobu zamítl poté, co vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli v rámci své podnikatelské činnosti kupní smlouvu, na základě které žalovaná převedla do vlastnictví žalobce obráběcí stroj. V průběhu záruční doby se na předmětu koupě vyskytly vady spočívající zejména v ucpávání odtokových kanálů podél osy Y třískami a šponami a poškození teleskopických krytů os. Žalobce stroj opakovaně reklamoval, ze strany žalované byl stroj několikrát opravován, a to zejména formou vyčištění kanálů podél osy Y od třísek a špon. Žalovaná rovněž vyměnila přední i zadní kryt osy Y. Veškeré opravy byly prováděny na náklad žalované a ve výkazech servisní činnosti byly označeny jako záruční opravy. Z důvodu opětovných vad a vzhledem k nemožnosti stroj řádně užívat žalobce odstoupil od smlouvy, přičemž obráběcí stroj má stále u sebe.

6. Po citaci ust. § 2095 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) upravujícího předmět koupě, ust. § 2099 odst. 1 o. z. upravujícího vadu věci, ust. § 2106 odst. 1 o. z. upravujícího práva kupujícího při podstatném porušení smlouvy vadným plněním, ust. § 2002 odst. 1 o. z. upravujícího podstatné porušení smlouvy a právo odstoupit od smlouvy, ust. § 2004 odst. 1 o. z. upravujícího zrušení závazku odstoupením od smlouvy, ust. § 2991 odst. 1 o. z. upravujícího vydání bezdůvodného obohacení a ust. § 2993 o. z. upravujícího právo na vrácení toho, co bylo plněno při neplatném, respektive zrušeném závazku, soud I. stupně uzavřel, že vytýkané vady obráběcího stroje lze považovat za podstatné porušení smlouvy, neboť se jedná o vady znemožňující řádné užívání věci, které se neustále opakují, přičemž čištění zanesených kanálů podél osy Y bylo odstraňováním vad stroje, nikoliv pouhým servisem, jak argumentovala žalovaná. V této souvislosti uvedl, že ve výkazech servisní činnosti jsou zásahy žalované označovány jako záruční opravy, vždy k nim docházelo na základě předchozí reklamace ze strany žalobce, přičemž ani v jednom případě nešly náklady na opravy k jeho tíži. Žalovaná tak plnila svou povinnost vyplývající z vadného plnění, tj. odstraňovala vady předmětu koupě. Soud I. stupně neshledal oprávněnou argumentaci žalované, že nadměrné hromadění třísek v odváděcích kanálech podél osy Y bylo způsobeno žalobcem, který stroj měl nedostatečně čistit, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaná před odstoupením od smlouvy žalobce upozorňovala na nedostatečnou údržbu stroje nebo že by odmítla provést opravu právě s poukazem na zavinění žalobce. Nadto si v kupní smlouvě účastníci sjednali, že podmínkou pro bezplatné odstranění vad v záruční lhůtě je použití zařízení podle pokynů prodávajícího nebo podle prodávajícím přiloženého návodu k použití. Soud I. stupně zopakoval a zdůraznil, že veškeré opravy byly hrazeny žalovanou, nejednalo se tak o závady způsobené nerespektováním pokynů žalované žalobcem či nedodržováním instrukcí obsažených v návodu k použití z jeho strany. Jelikož se tytéž závady vyskytovaly opakovaně, žádná z oprav nevedla ke kýženému výsledku a technik i technolog žalované uvedli, že problém nelze řešit, byl žalobce oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy.

7. Námitku žalované, že odstoupení od smlouvy je absolutně neplatné, neboť žalobce neuvedl konkrétní vadu, pro kterou od smlouvy odstupuje, soud I. stupně neshledal oprávněnou, neboť v odstoupení od smlouvy žalobce deklaroval, že obráběcí stroj nemůže řádně užívat a zároveň v něm uvedl, jaké vady se na zařízení opakovaně objevily, tj. třískami ucpané odtokové kanály, poškození teleskopických krytů os a chybně upnutý nástroj z důvodu špatně polohovaného vřeteníku. Žalobce navíc upozorňoval žalovanou, že zvažuje odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy tak soud I. stupně shledal dostatečně určitým a srozumitelným.

8. Ačkoli tak soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce platně odstoupil od kupní smlouvy, přesto žalobě nevyhověl z důvodu, že odstoupením od smlouvy závazek zaniká od samého počátku a smluvní strany jsou povinny vrátit si vzájemně poskytnutá plnění, tedy jedná se o synallagmatický závazek. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3833/2016, dle něhož uplatnění a uspokojení práva jedné strany na vrácení plnění je vázáno na uspokojení práva druhé smluvní strany, uvedl, že žalobní návrh musí umožnit soudu, aby vzájemnou vázanost nároků vyjádřil ve výroku rozhodnutí, jinak je na místě žalobnímu návrhu nevyhovět. Žalobce koncipoval žalobní návrh tak, že žalované má být uložena povinnost zaplatit žalobci částku představující kupní cenu, aniž by však v něm vyjádřil svou připravenost vrátit žalované to, co na základě zrušeného závazku obdržel, jakkoliv sám uvedl, že obráběcí stroj je stále v jeho dispozici.

9. Žalobce v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum] uvedl, že za účinnosti nové právní úpravy již není potřeba, jak tomu bylo, aby žalobce v žalobě sám podmiňoval své právo na vydání poskytnutého plnění vlastním protiplněním, při vzájemném plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy vznikají každé ze stran jejím majetková práva a je věcí každé ze stran, zda tato uplatní. Je záležitostí spadající výlučně do sféry žalované, zda vznese námitku povinnosti žalobce k protiplnění. Žalobce zdůraznil, že si obráběcí stroj nechce ponechat, neužívá jej od března 2018, připravil jej k odvozu, proto vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum], aby si jej odvezla do [datum], žalovaná však nereagovala. Je věcí žalované, kdy si svůj obráběcí stroj odveze. Jinak žalobce vyslovil souhlas s hodnocením jím předložených důkazů soudem I. stupně a jeho závěrem, že žalobce byl oprávněn od kupní smlouvy odstoupit, kdy současně se dle něj soud I. stupně správně vypořádal s námitkami žalované jakožto irelevantními.

10. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce vyslovila nesouhlas s tím, že soud I. stupně, na základě provedeného dokazování, které však bylo provedeno ve velmi omezeném rozsahu, dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy učiněné žalobcem dopisem ze dne [datum] je důvodné. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že nedůvodnost žalobou uplatněného nároku bylo možno dovodit nejen z nesprávně vymezeného petitu žaloby, nýbrž i z důvodu neplatně učiněného odstoupení od kupní smlouvy. V této souvislosti připomněla, že odstoupení od smlouvy je jedním z práv z vadného plnění, které může kupující uplatnit až tehdy, oznámil-li nejpozději současně s uplatněním práva z vadného plnění prodávajícímu výskyt vady na předmětu koupě. Rovněž připomněla, že se účastníci v kupní smlouvě dohodli na předepsané písemné formě oznamování vad. Bylo tak na místě posoudit, zda žalobce řádně oznámil žalované výskyt takových vad, které by ho opravňovaly od kupní smlouvy odstoupit, přičemž žalovaná vyslovila přesvědčení, že se tak nestalo, neboť neexistuje jediná reklamace žalobce, která by nebyla ke dni odstoupení od smlouvy, tj. ke dni [datum] vyřízena. Řádné oznámení vad nebylo obsaženo ani v dopise žalobce ze dne [datum], neboť z něj vyplývá, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy nikoliv z důvodu vyskytnuvších se vad na obráběcím stroji, nýbrž proto, že údajně jej nemůže řádně užívat a není možné závady a nedostatky odstranit. V tomto dopise tak nejsou uvedeny žádné nově reklamované vady, u kterých by žalobce uplatnil právo na odstoupení od smlouvy. Ze znění kupní smlouvy je nadto patrné, že u každé vady vzniklo žalobci primárně právo na její odstranění, nikoliv rovnou na odstoupení od smlouvy. Pokud bude vedeno řádné dokazování, bude zjištěno, že obráběcí stroj lze používat, jen je třeba jej častěji čistit, než jak žalobce subjektivně očekával. Žalobce nikdy netvrdil, že je obráběcí stroj nefunkční a nelze jej užívat. Žalovaná rovněž namítla, že žalobce po odstoupení od smlouvy opakovaně reklamoval další vady, což lze považovat za změnu uplatněného práva z vadného plnění z odstoupení od smlouvy na opravu vady. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud zejména z důvodu neplatně učiněného odstoupení od smlouvy ze strany žalobce rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Pokud by však odvolací soud nesdílel názor o neplatnosti odstoupení z důvodu absence vymezení důvodu, vyslovila požadavek, aby byly provedeny všechny jí doposud navržené důkazy, neboť v řízení nebylo prokázáno, že došlo v souvislosti s odstoupením od smlouvy k výskytu takových vad, za které by měla odpovídat, že tyto vady byly řádně vytknuty a že výskyt těchto vad by bylo možno hodnotit jako podstatné porušení smlouvy. Vyčetla soudu I. stupně, že k těmto otázkám řádné dokazování nevedl, přitom připomněla, že předložila znalecký posudek a je připravena i dalšími důkazy svá tvrzení prokázat.

11. Při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] k jeho výzvě žalovaná uvedla, že výslechem jí navržených zaměstnanců hodlala prokázat, že vzniklé vady nejsou vadami, za které by odpovídala a navrhla doplnění dokazování znaleckým posudkem, jenž si dle svého tvrzení nechala zpracovat, a jenž soud I. stupně k důkazu neprovedl. Po upozornění odvolacím soudem, že před soudem I. stupně žádný znalecký posudek k důkazu nenavrhla a nepředložila, žalovaná uvedla, že žádala soud I. stupně o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a návrhu důkazů /učinila tak po poučení soudem I. stupně učiněném postupem dle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – poznámka odvolacího soudu, což soud I. stupně neakceptoval. Rovněž vytkla soudu I. stupně absenci výzvy učiněné postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. adresované jí k prokázání jejího obranného tvrzení, že za žalobcem tvrzené vady neodpovídá, respektive že tyto vznikly v důsledku jednání žalobce.

12. Usnesením ze dne 4. 3. 2020, č. j. 68 Co 400/2019-134, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, když nejprve uvedl, že soud I. stupně nepochybil, když na zjištěný skutkový stav věci aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) upravující předmět koupě, vadu věci, práva kupujícího při podstatném porušení smlouvy vadným plněním, podstatné porušení smlouvy a právo odstoupit od smlouvy, zrušení závazku odstoupením od smlouvy, vydání bezdůvodného obohacení a právo na vrácení toho, co bylo plněno při neplatném, respektive zrušeném závazku, přičemž důraz kladl na právě poslední zmíněný institut. Odvolací soud však uvedl, že judikatura k předešlé právní úpravě se neuplatní, nyní je výsostnou záležitostí žalované, zda vznese námitku povinnosti žalobce k protiplnění. [příjmení] na místě provést další účastníky buď již navržené důkazy (ze strany žalobce výslech jím navrženého svědka [jméno] [příjmení] či žalobce samého, ze strany žalované výslech jí označených jejích zaměstnanců), či další důkazy potřebné k prokázání jejich tvrzení, případně po patřičné výzvě soudu I. stupně učiněné postupem podle ust. § 118a o. s. ř., tedy důkazy k prokázání rozhodných skutečností vedoucích k závěru, zda žalobce platně odstoupil od kupní smlouvy či nikoliv. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby posoudil nárok žalobce ve světle uplatnění jednotlivých tvrzených vad, jejich řádné reklamace, jejich existence a jejich povahy, tedy s tím, zda došlo k podstatnému porušení smlouvy žalovanou, a v tomto kontextu se vypořádal i s argumentací žalované uplatněnou ve vyjádření k odvolání žalobce.

13. Soud I. stupně v nyní napadeném rozsudku ze dne [datum] po obsahově shodné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení (jak odvolací soud uvedl shora) uvedl, že žalobce posléze svá tvrzení doplnil s tím, že veškeré opravy byly ve výkazech servisních činností vedeny jako záruční opravy a byly bezplatně odstraňovány, námitky ve vztahu k chybným reklamacím a nedostatečnému čištění stroje žalobcem žalovaná vznesla až po odstoupení od smlouvy. Žalobce několikrát sdělil, že bude požadovat výměnu stroje nebo odstoupení, jelikož závady na stroji se stále opakovaly. Vady jsou v odstoupení od smlouvy shrnuty.

14. Dále soud I. stupně uvedl, že žalovaná v podání ze dne [datum] uplatnila jako obranu proti žalobnímu návrhu kompenzační projev, když uvedla, že pokud by žalobce řádně od smlouvy odstoupil, vznikl by nejen žalobci nárok na vrácení kupní ceny a žalované na vrácení dodaného stroje, ale i nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení za více než roční užívání stroje, a to od jeho převzetí v dubnu 2017 do jeho odpojení v červnu 2018. Obvyklá náhrada za užívání daného stroje činí [částka] bez DPH měsíčně, tedy za 14 měsíců ve výši [částka] včetně DPH. Žalovaná proto provedla jednostranný zápočet daných pohledávek vůči žalobci dopisem ze dne [datum].

15. Žalobce pak k doplněné obraně žalované uvedl, že se jedná o pohledávku nejistou, nebo neurčitou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z., protože není jasné, zda na straně žalobce došlo užíváním zařízení ke vzniku bezdůvodného obohacení. Nejedná se o plnění jedné ze stran a žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu vad stroje, pro něž nebylo stroj možné řádně užívat, nemohlo tak dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení. Sporná je i výše bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaná vychází z toho, že žalobce stroj užíval po 14 měsíců, což není pravda, jelikož stroj nebyl způsobilý k řádnému užívání. Žalovaná pak vyčíslila nepřípustně bezdůvodné obohacení s DPH a navíc započtení podmínila.

16. Soud I. stupně po rozsáhlém dokazování listinami, písemnými znaleckými posudky předloženými účastníky (kdy znalecký posudek prvně předložený žalobcem byl soudem I. stupně hodnocen správně jako listinný důkaz), jejich dodatky, výslechy znalců (kdy stran hodnocení důkazů znaleckými posudky soud I. stupně podrobně vysvětlil v bodu 24. odůvodnění svého rozhodnutí, z jakých důvodů se přiklonil k závěrům posudku znaleckého ústavu předloženého žalobcem), výslechy řady svědků a účastnickým výslechem žalobce, objasnil skutkový stav věci a svá zjištění obsáhl do odůvodnění svého rozsudku (závěr o skutkovém stavu věci poté shrnul v bodu 36. odůvodnění svého rozhodnutí), přičemž se soud I. stupně podrobně zabýval i hodnocením jednotlivých důkazů a jejich věrohodností (bod 32. odůvodnění rozhodnutí). Odvolací soud z nich vychází a v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí na ně odkazuje. Soud I. stupně zároveň vysvětlil, z kterých důkazů a proč nečerpal žádná zjištění (bod 33. odůvodnění rozhodnutí) a proč některé navržené důkazy neprovedl (bod 34., bod 35. odůvodnění rozhodnutí).

17. Po citaci již shora uvedených ustanovení tzv. nového občanského zákoníku se soud I. stupně nejprve zabýval tím, zda ze strany žalobce došlo k řádnému uplatnění nároků z vad předmětu koupě, přičemž dospěl k závěru, že se tak stalo. Žalobce sice reklamoval vady spočívající zejména v ucpávání odtokových kanálů ztrátového mazání nejprve telefonicky, následně e-mailem a až při odstoupení od smlouvy, tedy v dubnu 2018, na příslušném formuláři, žalovaná však tato uplatnění vad nesporovala, přijímala je, aniž by žalobce upozornila, že reklamace nesplňují příslušné náležitosti sjednané ve smlouvě, resp. že je proto odmítá, vyřizovala je a opravy vedla jako opravy záruční, které nedala žalobci uhradit. I kdyby tedy sama žalovaná měla pochybnosti o povaze dané vady, vůči žalobci vystupovala tak, že se jedná o záruční opravy, neboť to uváděla do servisních výkazů a nepožadovala úhradu servisních zásahů. Stejně tak žalobce uplatnil u žalované poškozené teleskopické kryty stroje a další drobnější závady v oblasti vřeteníku, které žalovaná řešila a odstraňovala. Nejedná se o zavedenou praxi stran, kterou si účastníci výslovně vyloučili, ale o akceptaci takového jednání žalovanou, ačkoliv nenaplnila příslušná pravidla mezi stranami sjednaná, přičemž pokud následně žalovaná dovozuje dodatečně ze svého jednání výhodu, nelze k tomuto přihlížet.

18. Soud I. stupně se poté zabýval tím, zda se na daném stroji skutečně vady vyskytovaly, a to i vady podstatné a neopravitelné, přičemž dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti uvedl, že ze znaleckého posudku znaleckého ústavu ([obec] školy báňské – Technické univerzity [obec], Fakulty [ulice]) vzal za prokázané, že na předmětném stroji dochází k opakovanému ucpávání odtokových kanálů ztrátového mazání v důsledku chybně konstruovaných krytů těchto odtokových kanálů, což v případě, že výroba na stroji generuje větší špony, vede k vnikání těchto špon a provozní kapaliny do nitra stroje mezi těmito kryty a teleskopickými kryty do odtokových kanálů ztrátového mazání, které se těmito šponami ucpávají a dochází k zaplavení vnitřku stroje a tím i dílny. Tato zjištění rovněž potvrdily jak znalecký posudek Ing. [příjmení] (posudek předložený žalobcem, jenž byl hodnocen jako listinný důkaz – poznámka odvolacího soudu), vyjádření [právnická osoba] a. s. (jež odměřila kryty stroje a navrhla opravu jeho vnitřního krytování s tím však, že vzhledem ke špatné konstrukci stroje nelze zaručit, že při používání navržených krytů nebude docházet k průniku špon pod krytem, následnému ucpávání odtokových kanálů, a u žádného ze tří navržených řešení tak nemohla zaručit úplnou těsnost vůči šponám), tak pokus provedený samotnou žalovanou. Soud I. stupně dále uvedl, že tuto závadu nelze odstranit, jelikož to neumožňuje konstrukce daného stroje. Žalovaná přitom vadu samotnou neodstranila, vždy pouze odstranila důsledek dané závady, tedy vyčistila ucpané odtokové kanály. Jedná se tak nepochybně o vadu podstatnou, neboť pokud by žalobce věděl o tom, že je nutné stroj v podstatě neustále čistit, tedy i během obrábění jedné sady kusů přerušovat práci na jednotlivých obrobcích, případně jej čistit po každém vyplavení vnitřní prostory stroje, smlouvu by zcela jistě neuzavřel, neboť trávil více času čištěním stroje nebo jeho údržbou než samotnou výrobou. Rovněž ze znaleckého posudku vyplynulo, že pokud by i přes dané problémy žalobce dále na stroji vyráběl, mohlo by dojít k jeho dalšímu poškození. Během řízení zároveň nebylo nijak prokázáno, že by žalobce stroj nedostatečně čistil, nebo že by dané závady byly důsledkem chybného nebo nedostatečného čištění v rozporu s návodem k údržbě stroje a doporučeními žalované. Soud I. stupně dále uvedl, že na stroji se rovněž vyskytují i další vady, a to v podobě poškození teleskopických krytů v důsledku nekvalitní pryže v teleskopických krytech, což vede k zapichování špon do stíráků a poškozování teleskopických krytů, tato vada ale nemá větší vliv na provoz samotného stroje, respektive nedochází v jejím důsledku k vnikání většího množství špon a kapaliny pod teleskopické kryty a do nitra stroje.

19. Soud I. stupně se posléze vypořádal s jednotlivými námitkami žalované.

20. K její námitce, že důkaz znaleckým posudkem (předložený žalobcem – poznámka odvolacího soudu) byl uplatněn po koncentraci řízení, soud I. stupně připomněl, že žalovaná předložila znalecký posudek znalce [jméno], znalecký posudek znaleckého ústavu je tak důkazem, který má zpochybnit věrohodnost důkazu tímto znaleckým posudkem, jedná se tedy o předpokládanou výjimku z koncentrace řízení dle ust. § 118b o. s. ř., a to za situace, kdy znalecký posudek Ing. [příjmení] (předložený žalobcem – poznámka odvolacího soudu) z důvodu absence příslušné doložky dle ust. § 127a o. s. ř. mohl být proveden pouze jako listinný důkaz, a neměl tedy vypovídací hodnotu znaleckého posudku.

21. K její námitce, že při obrábění jiných materiálů takové problémy na stroji nejsou a jiní zákazníci si na takové nedostatky nestěžují, soud I. stupně uvedl, že žalované bylo známo, jaký stroj žalobce poptává, tedy že požaduje větší tuhost stroje a že generuje při výrobě větší špony. Pokud jako odborný prodejce strojů daný stroj žalobci doporučila a prodala, aniž by zvážila rizika vyplývající z výroby a žalobce na ně upozornila, je odpovědná za takové doporučení, pokud stroj nenaplňuje potřebnou jakost a provedení pro to, aby na něm žalobce mohl bez dalších problémů vyrábět. Daný stroj nemá vlastnosti dle ust. § 2095 o. z., jedná se tak o stroj vadný. Jelikož se na daném stroji vyskytovaly vady, a to vady opakovaně u žalované uplatněné, odstraňované, ale neodstranitelné, vzniklo žalobci v souladu s ust. § 2106 odst. 2 o. z. právo na odstoupení od smlouvy.

22. K její námitce, že odstoupení od smlouvy je absolutně neplatné, neboť žalobce neuvedl konkrétní vadu, pro kterou od smlouvy odstupuje, soud I. stupně uvedl, že žalobce řádně dopisem ze dne [datum] doručeným žalované od smlouvy odstoupil, v odstoupení od smlouvy žalobce jasně deklaroval, že stroj nemůže řádně užívat, a zároveň v odstoupení uvedl, jaké vady se na stroji opakovaně objevily, tj. třískami ucpané odtokové kanály, poškození teleskopických krytů os a chybně upnutý nástroj z důvodu špatně polohovaného vřeteníku. Žalobce navíc již předem upozorňoval žalovanou, že zvažuje odstoupení od smlouvy, a z předchozí komunikace účastníků je nepochybné, že žalovaná si musela být dobře vědoma důvodu odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy proto soud I. stupně shledal dostatečně určitým a srozumitelným. Soud I. stupně podotkl, že po žalobci nelze požadovat, aby vadu zcela pregnantně formuloval a přesně postihl příčiny daných závad, když v době, kdy od smlouvy odstupoval, neměl o příčině předmětné vady bližší informace, tyto vyplynuly až ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], pořízeného až měsíc poté, co žalobce od smlouvy odstoupil.

23. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že žalobce řádně odstoupil od kupní smlouvy, čímž byla smlouva zrušena od svého počátku, a vzniklo mu tím v souladu s ust. § 2993 o. z. právo na vrácení kupní ceny, o níž se žalovaná na úkor žalobce obohatila, tedy částky [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná bezdůvodné obohacení žalobci nevydala, dostala se dnem následujícím po odstoupení od smlouvy do prodlení, žalobce má tak vůči žalované i nárok na úroky z prodlení v tzv. zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 o. z.

24. K obraně žalované spočívající v jí uplatněné pohledávce za užívání stroje soud I. stupně po citaci ust. §§ 1982 odst. 1, 1987 odst. 1, odst. 2 o. z. nejprve skutkově vymezil, že žalovaná uplatnila dopisem ze dne [datum] vůči žalobci pohledávku ve výši [částka] za užívání stroje žalobcem po dobu 14 měsíců, když za obvyklou náhradu označila částku [částka] měsíčně. Zároveň dopisem ze dne [datum] tuto pohledávku započetla vůči pohledávce žalobce na vrácení kupní ceny. Soud I. stupně však shledal, že daná pohledávka je pohledávkou nejistou a neurčitou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z., přičemž citoval z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 31 Cdo 684/2020. V této souvislosti soud I. stupně uvedl, že žalovaná nijak nevysvětlila, jakým způsobem dospěla k vyčíslení času, po nějž mohl žalobce stroj užívat, nezohlednila, že na stroji bylo prováděno větší množství servisních zásahů označených žalovanou jako záruční opravy, kdy minimálně po dobu od jejich nahlášení do provedení servisního zásahu příslušným technikem žalované mohl stroj stát a nevyrábět. Rovněž nevysvětlila, jak dospěla k částce [částka] měsíčně. Žalovaná pouze navrhla zhotovení znaleckého posudku, aniž by vymezila, z jakých skutečností by vlastně znalecký posudek měl vycházet. Žalovaná přitom uplatnila svou pohledávku a navrhla vypracování znaleckého posudku až ke konci řízení, a to poté, co již bylo provedeno rozsáhlé dokazování.

25. Soud I. stupně následně hodnotil požadavek žalobce na zaplacení částky [částka] odpovídající úhradě za vypracovaný znalecký posudek a částky [částka] odpovídající úhradě [právnická osoba] a. s., za odměření krytů, přičemž po citaci ust. § 2910 věty druhé o. z. dospěl k závěru o důvodnosti těchto nároků. V této souvislosti soud I. stupně uvedl, že jelikož nedošlo k dobrovolnému splnění povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, žalobce byl nucen k ochraně svého práva nechat zhotovit a uhradit znalecký posudek u znaleckého ústavu a rovněž požádat o posouzení možnosti opravy odborně zdatnou osobu tak, aby bylo zřejmé, že dané vady nelze odstranit. V souvislosti se vznikem příslušného bezdůvodného obohacení na straně žalované mu tak rovněž vznikla škoda spočívající v nákladech, které musel vynaložit na prokázání svého nároku.

26. O náhradě nákladů řízení účastníků soud I. stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy tak přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž specifikoval, z jakých položek se tyto náklady sestávají.

27. O náhradě nákladů řízení státu soud I. stupně rozhodl podle ust. § 148 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, přičemž uvedl, že tyto náklady představuje svědečné svědkovi [příjmení] v přiznané částce [částka] a znalečné v přiznané částce [částka] za výslech zástupce znaleckého ústavu. Celková výše nákladů státu tedy činí [částka]. Jelikož žalovaná byla v řízení neúspěšná, uložil jí soud I. stupně tyto náklady uhradit.

28. O povinnosti zaplatit soudní poplatek soud I. stupně rozhodl dle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť nevyzval žalobce k úhradě soudního poplatku za rozšíření žaloby o částku [částka]. Výše soudního poplatku pak činí dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku [částka].

29. Rozsudek soudu I. stupně (v rozsahu výroků I až [příjmení]) napadla žalovaná včasným a přípustným odvoláním.

30. V něm nejprve namítla, že v řízení před soudem I. stupně došlo k procesním pochybením, která měla vliv na samotné rozhodnutí ve věci.

31. Žalovaná vytkla soudu I. stupně, že vadně připustil důkazní prostředky předložené žalobcem až po koncentraci řízení, když poučení dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. i poučení dle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. se účastníkům dostalo již při prvním jednání konaném dne [datum]. Šlo o znalecký posudek znaleckého ústavu, na němž zejména soud I. stupně založil svůj závěr, že na předmětu koupě existovaly podstatné vady, e-mail ze dne [datum] od [právnická osoba], a. s., dle kterého nelze ani při opravě stroje zaručit 100% těsnost vůči šponám, a konečně výslech znalce [příjmení]. Žalovaná vyslovila nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí soudu I. stupně stran připuštění znaleckého posudku znaleckého ústavu s tím, že došlo k porušení zásady rovnosti účastníků, a vyslovila přesvědčení o tom, že ani jeden z uvedených tří důkazů nelze podřadit pod kategorii důkazů, kterými má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, nadto nešlo o nové důkazy, které žalobce v řízení neuvedl bez své viny. Žalobci tak lze přičíst subjektivní zavinění na tom, že důkaz znaleckým posudkem i vyjádřením [právnická osoba] a. s. do řízení vnesl až po koncentraci řízení, neboť tyto důkazy si žalobce mohl obstarat ještě před koncentrací řízení. Žalovaná vyslovila přesvědčení o tom, že se nejednalo ani o prolomení koncentrace řízení předložením důkazních prostředků poté, co byl některý z účastníků vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle ust. § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. V této souvislosti uvedla, že po zrušení původního rozhodnutí soudu I. stupně žádné poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. účastníkům dáno nebylo, a tudíž ani žádné důkazy nemohly být navrhovány. Ostatně této chyby si byl vědom i soud I. stupně, který při jednání konaném dne [datum] uvedl, že koncentrace řízení byla prolomena rozhodnutím odvolacího soudu, který uložil soudu I. stupně zabývat se důvodností odstoupení od smlouvy, přičemž s ohledem na to, že soud by v dané věci případně byl povinen dát poučení stranám ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nepovažoval daný postup s předložením důkazu za nesprávný, když na toto by stejně mířilo poučení soudu. Žalovaná zdůraznila, že tehdy tedy soud I. stupně uvedl zcela jiné odůvodnění, než které je uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, že kasační rozhodnutí odvolacího soudu bez dalšího koncentraci neprolamuje a že koncentraci mohlo prolomit jedině řádné poučení poskytnuté soudem dle ust. § 118a o. s. ř., které měl soud I. stupně i dle názoru odvolacího soudu poskytnout, což však neučinil. V této souvislosti žalovaná dále uvedla, že nelze uvažovat o tom, že k provedeným důkazům lze přihlédnout proto, že kdyby soud I. stupně poučení řádně poskytl, žalobce by takové důkazy pravděpodobně navrhl. Je totiž nutno zdůraznit, že koncentrace je při poučení prolomena pouze v té části, které se poučení týká, přičemž nelze vědět, jak by poučení znělo. Nadto takový postup narušuje zásadu rovnosti účastníků, kdy tak došlo k zásahu do práva na spravedlivý proces, neboť žalovaná v souladu s rozhodnutím odvolacího soudu očekávala, že i jí se dostane řádného poučení dle ust. § 118a o. s. ř., a poté bude moci uplatnit další důkazní návrhy. Takového poučení se jí však nedostalo, a proto žalovaná takové důkazy ani nenavrhla. Žalovaná k této otázce uzavřela, že k důkazům, které byly provedeny v rozporu se zásadou koncentrace řízení, nelze přihlížet.

32. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že stran požadavku žalobce na zaplacení částky [částka], jež měla představovat náhradu škody spočívající v nákladech na úhradu znaleckého posudku a na odměření krytů, kdy v jeho podání ze dne [datum] v tomto směru navrhl změnu žaloby, soud I. stupně procesně pochybil, když změnu žaloby připustil až usnesením ze dne [datum], kterým byl doplněn rozsudek o výrok č. IV (správně VI – poznámka odvolacího soudu). Žalovaná namítla, že o změně žaloby soud I. stupně nemohl rozhodovat až v rámci meritorního rozhodnutí, neboť předmět řízení musí být postaven najisto ještě před vynesením rozsudku. Je tomu tak mimo jiné i proto, že ke koncentračním účinkům nastoleným na základě ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. může dojít jen ve vztahu k nepochybnému předmětu řízení. Navíc důkazy prokazující nárok na náhradu škody byly vneseny až po koncentraci řízení, a tudíž k nim soud I. stupně nemohl přihlédnout. Změna žaloby přitom neprolamuje koncentraci řízení.

33. Žalovaná také vytkla soudu I. stupně, že opomenul některé jí navržené důkazy (servisními a záručními podmínkami, revizním znaleckým posudkem, testem obrábění, znaleckým posudkem stanovujícím výši bezdůvodného obohacení), když je neprovedl či jejich provedení nezamítl a ani se jimi nezabýval v odůvodnění svého rozhodnutí.

34. Žalovaná dále namítla, že soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. V této souvislosti uvedla, že z provedeného dokazování nemohlo vyplynout, že na předmětném stroji se nacházejí podstatné a neopravitelné vady, neboť rozpory mezi znaleckými posudky nebyly výslechy znalců vyjasněny. Jeden ze znalců trval na tom, že stroj žádnou konstrukční vadu nemá, a problémy s kryty vysvětloval tak, že tyto odpovídají specifikaci objednaného stroje a jeho hodnotě, a nejedná se tedy o vady. Druhý znalec naopak uváděl, že stroj má vadu v podobě mezery mezi kryty, kudy se do odtokových kanálů dostávají třísky. Přitom šlo o jiný problém či vadu, než která byla žalobcem tvrzena. I znalec žalobce připustil, že při jiném typu materiálu nebo typu obrobku by tyto problémy vznikat nemusely. Žalobce si přitom u žalované zakoupil stroj, aniž by přesně specifikoval, jaký výrobek a jaký materiál bude obrábět, neboť žádné zvláštní vlastnosti si žalobce v kupní smlouvě nevymínil. Žalovaná v tomto směru odmítla závěr soudu I. stupně, že jí bylo známo, jaký stroj žalobce poptává, že požaduje větší tuhost stroje a že generuje při výrobě větší špony. Taková skutková zjištění jsou irelevantní, neboť žalobce si koupil konkrétní typ stroje s konkrétními vlastnostmi, žádné zvláštní vlastnosti si v kupní smlouvě nevymínil. V tomto směru proto měl soud I. stupně zkoumat pouze to, zda žalovaná dodala to, co si žalobce objednal, a nikoliv to, zda se daný stroj hodil pro potřeby žalobce. Žalovaná dále vyslovila nesouhlas se závěrem soudu I. stupně, dle kterého reklamované vady byly vadami záručními, neboť tyto byly jako záruční opravy v servisních výkazech označeny a žalovaná za provedení oprav ničeho nepožadovala. V této souvislosti uvedla, že je jí kladen k tíži pro zákazníky vstřícný přístup, nadto pokud by soud I. stupně provedl k důkazu servisní a záruční podmínky, zjistil by, že pro servisní zásahy i záruční opravy se používá stejný formulář, tedy výkaz servisní činnosti. Je přitom nerozhodné, jak technik žalované uvedenou opravu označí. Žalovaná vytkla soudu I. stupně i to, že ve svých skutkových zjištěních nepromítl, že k [datum] neexistovala jediná reklamace, která by byla nevyřízená, a že se nedostatečně zabýval tím, že ze strany žalobce došlo po odstoupení od smlouvy ke změně práva z vadného plnění na odstranění vady, neboť tytéž údajné vady reklamoval u žalovaného ještě dne [datum], [datum] a [datum].

35. Žalovaná také namítla, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Zopakovala, že odstoupení od smlouvy nesplňuje zákonné náležitosti takového právního úkonu, když v této listině není konkrétně popsán důvod odstoupení, není v ní uvedeno, pro jakou závadu a z jakého důvodu se odstupuje od smlouvy.

36. Žalovaná vytkla soudu I. stupně, že se nezabýval tím, zda žalobce vůbec mohl od smlouvy odstoupit. V této souvislosti připomněla, že namítala, že žalobce nemohl odstoupit od smlouvy pro záruční vadu, neboť v případě existence záruční vady žalobci příslušelo dle čl. X smlouvy toliko právo na opravu vady a v případě dohody mezi účastníky též právo na slevu z kupní ceny. Jakkoliv soud I. stupně uvedl, že je nesporné, že si účastníci sjednali, že vady musí být vytýkány na formuláři, z nedostatku reklamace vad na formuláři ničeho nevyvodil. Přitom ze servisních a záručních podmínek, které nebyly pochybením soudu I. stupně provedeny k důkazu, plyne, že veškeré poruchy vzniklé v záruční době musí objednatel reklamovat na formuláři, jinak není takové oznámení vad závazné. I pro odstoupení od smlouvy ze dne [datum] bylo nutno nejprve vady žalované oznámit, a to na předepsaném formuláři.

37. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že z odůvodnění jeho rozhodnutí nevyplývá, zda posoudil možnost odstoupit od smlouvy jako právo vyplývající ze záruční odpovědnosti anebo ze zákonné odpovědnosti za vady. Pokud totiž mělo jít o vadu, za kterou odpovídá žalovaná jakožto prodávající dle záruky, nemohlo by dojít k odstoupení od smlouvy z již uvedených důvodů. Pokud však mělo jít o vadu, za kterou odpovídá žalovaná jakožto prodávající ze zákona, tak nebylo žalobcem tvrzeno ani prokázáno, že by taková vada byla přítomna na stroji k okamžiku převzetí věci.

38. Žalovaná rovněž nesouhlasila s aplikací ust. § 2095 druhé věty o. z., vytkla soudu I. stupně, že se nezabýval tím, zda není namístě aplikovat první větu uvedeného ustanovení. V této souvislosti připomněla, že množství, jakost a provedení bylo sjednáno v samotné kupní smlouvě a v jejích přílohách, kdy v nabídce bylo přesně popsáno technické provedení stroje, zopakovala, že soud I. stupně měl proto při posuzování vad zkoumat pouze to, zda předmět koupě byl dodán tak, jak bylo sjednáno v kupní smlouvě, a nikoliv to, zda se hodil pro potřeby žalobce.

39. Žalovaná také nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že došlo k opakovanému výskytu vad, když i tento závěr ho vedl k dovození důvodnosti odstoupení od smlouvy, přičemž byl odůvodněn tím, že jako záruční opravy měly být předmětné servisní zásahy označeny a navíc byly prováděny bezplatně. Žalovaná zopakovala, že ze servisních a záručních podmínek, které nebyly pochybením soudu I. stupně provedeny k důkazu, se podává, že veškeré poruchy vzniklé v záruční době musí objednatel reklamovat na formuláři, jinak není takové oznámení vad závazné. Nebyly-li proto vady reklamovány na formuláři, nebylo možno takové oznámení vůbec považovat za oznámení vad, a tudíž nemohlo dojít ani k odstranění vad v právním smyslu. Navíc není možné přihlížet k tomu, že žalovaná reagovala i na telefonicky objednané servisní zásahy, neboť smluvní strany si sjednaly, že si nepřejí, aby nad rámec výslovných ustanovení smlouvy byly jakákoliv práva a povinnosti dovozovány z dosavadní či budoucí praxe zavedené mezi smluvními stranami. I z tohoto důvodu je proto zjevné, že žádné předcházející vady se na předmětu koupě nevyskytovaly.

40. Žalovaná také namítla, že soud I. stupně nesprávně právně posoudil její kompenzační projev, když uvedl, že jde o pohledávku nejistou a neurčitou, a tak nezapočitatelnou. Žalovaná vyslovila přesvědčení o tom, že míra jistoty u její pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení je vyšší než v případě pohledávky žalobce. Sporná mohla být tolika její výše, kterou však bylo možno jednoduše zjistit znaleckým posudkem. Závěr soudu I. stupně, že zápočet byl vznesen až na konci soudního řízení, nemůže obstát, neboť námitka žalované byla vznesena už [datum] a rozsudek soudu I. stupně byl vyhlášen až dne [datum]. Pokud by soud I. stupně po vznesení námitky zadal znalecký posudek k ocenění obvyklé náhrady za užívání stroje, jistě by jej ještě v létě [rok] měl k dispozici a k neúměrnému prodloužení řízení by nedošlo. Žalovaná upozornila na to, že i její započítávaná pohledávka pramení ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobcem, neboť její základ spočívá v předmětné kupní smlouvě, která měla být zrušena s účinky ex tunc. Žalobce proto požaduje bezdůvodné obohacení v podobě kupní ceny, naproti tomu žalovaná požaduje bezdůvodné obohacení za užívání stroje bez právního důvodu. Pokud by se měl prosadit závěr zastávaný soudem I. stupně, v zásadě by platilo, že započíst lze snad jen pohledávku, která bude naprosto jednoznačná a nejlépe ji nebude dlužník ani sporovat.

41. Závěrem žalovaná namítla promlčení ve vztahu k požadavku žalobce na zaplacení tvz. zákonného úroku z prodlení. V této souvislosti uvedla, že z petitu žaloby ze dne [datum] nevyplývalo, jakého konkrétního příslušenství se žalobce domáhá, neboť nebylo známo, z jaké částky úrok požaduje („ [částka] s přísl., to jest se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení“), pročež přistoupil podáním ze dne [datum] ke konkretizaci zákonného úroku z prodlení, když uvedl, že„ rozšiřuje žalobu o příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení“, při jednání konaném dne [datum] však žalobce uvedl, že požaduje úrok z prodlení z částky [částka] znovu od [datum]. Uvedené procesní úkony žalobce lze vykládat jedině tak, že žalobce podáním ze dne [datum] vůbec neuplatnil zákonný úrok z prodlení, neboť nekonkretizoval částku, ze které se zákonný úrok z prodlení počítá, až podáním ze dne [datum] zákonný úrok z prodlení uplatnil řádně, přičemž při jednání konaném dne [datum] svůj nárok rozšířil o období od [datum] do [datum]. Řádné uplatnění nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení bylo uplatněno opožděně, jeho běh, jak ostatně uvádí i žalobce, započal dne [datum], úrok z prodlení byl však uplatněn až dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Přitom platí, že požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení se promlčuje najednou.

42. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že v dalším řízení věc projedná a rozhodne jiný soudce, neboť soud I. stupně ignoroval odvolacím soudem vyslovený závazný právní názor, dle kterého měl soud I. stupně účastníky vyzvat k doplnění skutkových tvrzení a důkazů dle ust. § 118a o. s. ř., přičemž v řízení došlo i k dalším závažným vadám.

43. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce. K tvrzené procesní vadě spočívající v nepřípustném připuštění jeho důkazních návrhů uvedl, že zásada koncentrace řízení soudem I. stupně porušena nebyla, tuto námitku žalovaná vznesla již v průběhu řízení a soud I. stupně se s ní také v odůvodnění svého rozhodnutí řádně vypořádal. O žalobě žalobce bylo nejprve rozhodnuto rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 229/2018 - 94, kterým byla žaloba zamítnuta, toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 68 Co 400/2019-34, přičemž při odvolacím jednání konaném dne [datum], odvolací soud vyzval žalovanou, aby uvedla, jaká tvrzení hodlala prokázat výslechem navržených svědků, žalovaná nato uvedla, že výslechem jí navržených zaměstnanců hodlala prokázat, že vzniklé vady nejsou vadami, za které by odpovídala. Dále žalovaná tvrdila, že v řízení před soudem I. stupně navrhla doplnění dokazování znaleckým posudkem, jenž si dle svého tvrzení nechala zpracovat a jenž soud I. stupně k důkazu neprovedl. Odvolací soud poté upozornil žalovanou, že před soudem I. stupně k důkazu žádný znalecký posudek nenavrhla ani nepředložila. Na tuto výtku žalovaná reagovala tak, že dle svého tvrzení žádala soud I. stupně o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a k návrhu důkazů. Dle zjištění odvolacího soudu tak však žalovaná učinila až po poučení učiněnému postupem dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud pak věc uzavřel tak, že vzhledem k nesprávnému právnímu posouzení věci soudem I. stupně je na místě provést další účastníky buď již navržené důkazy, či další důkazy potřebné k prokázání jejich tvrzení, případně po patřičné výzvě soudu I. stupně učiněné postupem podle ust. § 118a o. s. ř., tedy důkazy k prokázání rozhodných skutečností vedoucích k závěru, zda žalobce platně odstoupil od kupní smlouvy či nikoliv. Rozhodnutím odvolacího soudu tak skutečně byla prolomena koncentrace řízení. Teprve při jednání, které bylo po zrušení rozsudku soudu I. stupně nařízeno na den [datum], žalovaná navrhla (mimo jiné) provedení důkazu znaleckým posudkem znalce [jméno] a teprve u tohoto jednání byl důkaz znaleckým posudkem znalce [jméno] proveden. Žalobce tedy nemohl na tento důkaz reagovat dříve, žalobce provedení důkazu znaleckým posudkem znaleckého ústavu písemně navrhl dne [datum], a tento důkazní návrh učinil ke zpochybnění věrohodnosti provedeného důkazu. Věrohodnost znaleckého posudku znalce [jméno] také následně znaleckým posudkem znaleckého ústavu zpochybněna byla, když bylo zjištěno a prokázáno, že znalec [jméno] neprovedl ani zkoušku stroje, ani stroj řádným způsobem neprohlédl, a že závěry jeho znaleckého posudku se zakládaly pouze na domněnkách a úvahách znalce. Až znaleckým posudkem znaleckého ústavu byla zjištěna vada stroje. Při konfrontaci znalců při jednání konaném dne [datum] znalec [jméno] závěr znaleckého posudku znaleckého ústavu nezpochybnil, ba naopak tyto závěry potvrdil svým následným doplněním znaleckého posudku, kdy důkaz tímto doplněním byl žalovanou navržen až dne [datum] a proveden pak byl při jednání konaném dne [datum]. V každém případě však soud I. stupně po prolomení koncentrace řízení odvolacím soudem nepoučil účastníky ve smyslu ust. § 118b odst. 1 a 2 o. s. ř., dle ust. § 118b odst. 3 o. s. ř. tedy omezení daná těmito ustanoveními pro účastníky neplatí.

44. K tvrzené procesní vadě spočívající v pozdním rozhodnutí o změně žaloby žalobce vyslovil domněnku, že o připuštění změny žaloby bylo soudem I. stupně rozhodnuto již při jednání konaném dne [datum] a nikoliv až usnesením ze dne [datum].

45. K tvrzené procesní vadě spočívající v existenci opomenutých důkazů uvedl, že soud I. stupně při jednání konaném dne [datum] rozhodl, že dokazování se končí, další důkazy prováděny nebudou. Žalobce vyslovil přesvědčení o tom, že soud není povinen jmenovitě uvádět, které důkazní prostředky se rozhodl neprovádět, a o tom, že žalovaná ani důkazy citované v odvolání v řízení před soudem I. stupně, nenavrhovala.

46. K tvrzeným nesprávným skutkovým zjištěním se žalobce ohradil proti tvrzení žalované, že jeden ze znalců (znalec [jméno]) tvrdil, že stroj žádnou vadu nemá. Znalec [jméno] v závěrech svých dvou znaleckých posudků (znaleckého posudku a jeho dodatku – poznámka odvolacího soudu) nikdy výslovně neuvedl, že daný stroj vadu nemá, omezil se pouze na hypotézy a úvahy. Nadto pokud měl znalec [jméno] prostor se při jednání konaném dne [datum] vyjádřit k závěru znaleckého posudku znaleckého ústavu o vadě stroje, doslovně uvedl, že se vyjádřit nechce. Pravdou pak není ani to, že by žalobce při koupi stroje nespecifikoval, jaký výrobek a jaký materiál bude obrábět, toto skutkové tvrzení žalované vyvrací provedený důkaz výslechem svědka [příjmení] Kupní smlouva o koupi movité věci nemá obligatorně písemnou formu, nelze tedy vycházet pouze z toho, co bylo mezi stranami sjednáno písemnou kupní smlouvou, pro strany je závazné i to, co bylo sjednáno ústně, když navíc existence tohoto ústního ujednání byla prokázána výslechem svědka, který nadtobyl přímo zodpovědný za prodej obráběcích strojů zákazníkům.

47. K tvrzenému nesprávnému právnímu posouzení věci žalobce vyslovil domněnku, že tato část odvolání směřuje výhradně do hodnocení důkazů soudem I. stupně. K namítanému nesprávnému právnímu posouzení kompenzačního projevu žalované žalobce uvedl, že se ztotožňuje s posouzením soudu I. stupně, když jednak kompenzační námitka byla skutečně učiněna až v samotném závěru řízení, především však skutečně jde o pohledávku neurčitou a nejistou, neboť žalobce v řízení tvrdil a prokázal, že stroj jakožto předmět koupě nebylo možno řádně užívat s ohledem na vady stroje, na jeho straně tak nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení právě užíváním stroje. Dokazování nároku uplatněného žalovanou by bylo přinejmenším stejně složité jako prokazování nároku žalobce a bylo na žalované, aby tento nárok před uplynutím promlčecí lhůty řádně uplatnila.

48. K žalovanou vznesené námitce promlčení příslušenství pohledávky žalobce uvedl, že má za to, že příslušenství řádně uplatnil.

49. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

50. Žalovaná následně předložila znalecký posudek ze dne [datum], navrhla jej provést k důkazu, přičemž uvedla, že se jedná o revizní znalecký posudek, který byl znalcem vyhotoven za ztížených podmínek, protože žalobce odmítl žalované umožnit přístup ke stroji, či si stroj odvézt, přestože tvrdí, že stroj je ve vlastnictví žalované, pročež žalovaná vyslovila přesvědčení o tom, že by měla být žalobci uložena povinnost poskytnout součinnost k doplnění revizního znaleckého posudku.

51. Žalobce reagoval s tím, že návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem ze dne [datum] vypracovaný znalcem [jméno] je nepřípustný ve smyslu ust. § 205a o. s. ř., nadto není zřejmé, k jakým tvrzením žalovaná tento důkaz předložila. Dále uvedl, že připustil, aby znalec [jméno] provedl znalecké zkoumání stroje a vypracoval znalecký posudek, to, že znalec stroj zřejmě řádně neprohlédl a neprovedl zkoušku stroje, přestože žalobce stroj znalci zpřístupnil, není problém žalobce a nemůže to jít k jeho tíži. Žalobce připomněl, že soud I. stupně provedl důkaz i žalovanou navrženým doplněním znaleckého posudku znalce [jméno], nadto při jednání konaném dne [datum] vyslechl oba znalce, přičemž znalec [jméno] výslovně uvedl, že se k závěrům znaleckého posudku znaleckého ústavu vyjadřovat nechce. Žalobce vyslovil přesvědčení o tom, že by žalovanou navržený důkaz neměl být v odvolacím řízení prováděn.

52. Při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] k jeho výzvě žalovaná uvedla, že jí navržený důkaz revizním znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [jméno] je přípustný podle ust. § 205a písm. c) a d) o. s. ř., když jím má být zpochybněna věrohodnost znaleckého posudku, na němž spočívá rozhodnutí soudu I. stupně, a zároveň jde o důkaz v situaci, v níž vidinou optiky soudu I. stupně žalovaná neunesla důkazní břemeno ve vztahu k jejímu tvrzení, že se o vady stroje nejedná, pročež žalobce nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit, přičemž žalovaná nebyla poučena podle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud poté předestřel, že se jedná o v odvolacím řízení nepřípustný důkaz, kdy se jimi věrohodnost důkazního prostředku, na němž spočívá rozhodnutí soudu I. stupně, nezpochybňuje a zároveň nic nebránilo tomu, aby byl navržen v řízení před soudem I. stupně (žalobce prokazoval svá pozitivní tvrzení, žalované nic nebránilo tato tvrzení negativním způsobem vyvracet, aniž by bylo na místě, aby byla soudem I. stupně vyzývána postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.).

53. Odvolací soud přezkoumal po nařízeném jednání (ust. § 214 odst. 1 o. s. ř.) napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, ust. § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalované v převážné části důvodným.

54. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění, a takto zjištěný skutkový stav posoudil věcně správně i po stránce právní s citací pro věc přiléhavých ustanovení občanského zákoníku (stran přiléhavosti právní úpravy odvolací soud odkazuje na své předešlé rozhodnutí), uzavřel-li, že je dán nárok žalobce na vrácení kupní ceny z titulu platného odstoupení od kupní smlouvy pro její vážné porušení, když v řízení žalobce prokázal, že se nejen na předmětu koupě objevovaly opakovaně vady, jež byly neopravitelné (když žalovaná vlastně odstraňovala jen důsledky vad, tedy čistila zanesené kanálky od špon) a fakticky znemožňovaly práci na obráběcím stroji, ale i to, že tyto vady byly spojeny s konstrukční (ze své podstaty neopravitelnou) vadou stroje, přičemž ani výměnou krytů os nebylo zaručeno, že k problémům se zanášením kanálků nebude nadále docházet.

55. Jelikož se soud I. stupně se stěžejními a obsahově opakovanými námitkami žalované ve svém rozhodnutí již vypořádal, dle odvolacího soudu dostatečným, přesvědčivým a správným způsobem, odvolací soud na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí odkazuje a dále se zabývá námitkami žalované buď dosud neuplatněnými, či dodává k důvodům napadeného rozsudku k námitkám již uplatněným jen následující.

56. K žalovanou namítaným vadám v řízení odvolací soud uvádí, že tyto buď neshledal či je neshledal takovými, aby šlo o vady, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a jež by tak byly důvodem ke zrušení rozhodnutí ve smyslu ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

57. K žalovanou namítanému chybnému připuštění důkazních prostředků navržených žalobcem odvolací soud uvádí, že se jednalo o důkazy, jimiž žalobce plnil svou povinnost důkazní dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. stran vadnosti stroje, když pokud by této povinnosti nedostál, bylo by na místě, aby ho v tomto směru poučil postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. soud I. stupně, ostatně jak si byl (jak sama žalovaná zdůraznila ve svém odvolání) soud I. stupně zjevně vědom. Nemělo by smyslu, aby se jednalo ve smyslu koncentrace řízení o nepřípustné důkazy za situace aktivity samotného účastníka, když se nejednalo o důkazy navržené po výzvě soudu I. stupně učiněné postupem dle ust. § 118a o. s. ř. a zároveň by se jednalo případně o přípustné důkazy v odvolacím řízení dle ust. § 205a písm. d) o. s. ř., pokud by žalobce nebyl patřičně soudem I. stupně poučen, a neunesl by tak v řízení před soudem I. stupně důkazní břemeno. Názor žalované, že koncentraci řízení prolamuje jen řádné poučení dle ust. § 118a o. s. ř., odvolací soud hodnotí jako čistě formální. K žalovanou učiněné výtce, že i jí se mělo dostat řádného poučení dle ust. § 118a o. s. ř., odvolací soud uvádí, že tuto neshledává oprávněnou, když žalovaná se logicky ze své pozice stavěla k tvrzením žalobce negativními tvrzeními, přičemž bylo na žalobci, aby svá pozitivní tvrzení prokázal.

58. K žalovanou namítané vadě spočívající v absenci včasného rozhodnutí o změně žaloby odvolací soud uvádí, že k vadě v řízení skutečně došlo, když při jednání konaném dne [datum] k rozhodnutí o změně žaloby nedošlo, jak se mylně domníval žalobce, bylo jen postaveno najisto, že se o změnu žaloby jedná, kdy žalobce (jeho zástupkyně) při uvedeném jednání k výzvě soudu I. stupně stran podání ze dne [datum] výslovně uvedl, že o částky [částka] a [částka] svou žalobu rozšiřuje. O změně žaloby tak bylo skutečně rozhodnuto až formou doplňujícího usnesení. Jakkoliv k pochybení došlo, když o změně žaloby mělo být rozhodnuto bezprostředně poté, co byla učiněna (postavena najisto) a do doby, než bylo při uvedeném jednání pokračováno v dokazování, nelze nepostřehnout, že šlo o poslední jednání ve věci a došlo při něm i ke skončení věci, tedy vyhlášení napadeného rozhodnutí. V daném konkrétním případě tak odvolací soud vyhodnotil, že jakkoliv k pochybení došlo, nemělo toto pochybení vliv na správnost konečného rozhodnutí. Jinak důkazy prokazující důvodnost uvedených dvou nároků byly opět žalobcem aktivně navrženy, když jinak by byla namístě výzva soudu I. stupně učiněná postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s patřičným poučením (k tomu srovnej shora).

59. K žalovanou namítané vadě spočívající v opomenutí jí navržených důkazů odvolací soud uvádí, že soud I. stupně se v odůvodnění svého rozhodnutí (bod [číslo] odůvodnění) vypořádal s tím, z jakých důvodů neprovedl k důkazu servisní a záruční podmínky a znalecký posudek znějící na výši obvyklého nájemného stroje, kdy odvolací soud na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně odkazuje. Odvolací soud dále uvádí, že jakkoliv se soud I. stupně skutečně výslovně nevypořádal s žalovanou navrženým důkazem revizním znaleckým posudkem a s ním souvisejícím testem obrábění (více druhů materiálu a obrobků) v jejím podání ze dne [datum], je z odůvodnění napadeného rozsudku zřejmé, že by se jednalo o důkazy nadbytečné, když na jedné straně soud I. stupně podrobně a přesvědčivě zdůvodnil, z jakých důvodů se přiklonil k závěrům znaleckého posudku znaleckého ústavu, kdy tento důkaz nehodnotil izolovaně (v bližším odvolací soud odkazuje na bod [číslo] odůvodnění rozhodnutí), a na straně druhé soud I. stupně dospěl k podstatnému skutkovému zjištění, že žalované bylo známo, pro jakou práci, respektive práci s jakým materiálem žalobce obráběcí stroj poptává, přičemž i při testu s tímto materiálem na tomtéž druhu stroje provedeným žalovanou docházelo k zanášení odtokových kanálků (v bližším odvolací soud odkazuje zejména na bod [číslo] a 46. odůvodnění rozhodnutí). Pak by navrhovaný znalecký posudek a další test, jejichž předmětem by bylo obrábění jiných materiálů, při nichž by nemuselo docházet k nežádoucím projevům, neměly vypovídací hodnotu.

60. K žalovanou namítaným nesprávným skutkovým zjištěním odvolací soud jen podotýká, že soud I. stupně správně vyhodnotil, že po žalobci nebylo možno požadovat, aby jako vadu popsal její skutečnou příčinu, ale jako dostačující k uplatnění vady postačovalo, aby žalobce popsal její důsledek. Soud I. stupně důvodně jako relevantní vzal jednání účastníků, respektive žalobce a pověřené osoby žalované při výběru stroje, kdy žalované bylo známo, pro jaký účel žalobce stroj poptává. Stran dalších námitek žalované ve vztahu k jí namítaným nesprávným skutkovým zjištěním odvolací soud poukazuje na to, že soud I. stupně dospěl ke stěžejnímu závěru, že šlo o vadu stroje neopravitelnou, spočívající primárně ve vadné konstrukci stroje, kdy žalovaná se sice opakovaně pokoušela vadu opravit, ve skutečnosti však jen napravovala důsledek vady. Pak jsou nerelevantní námitky žalované stran toho, že vady vždy odstranila a že žalobce vady (správně projevy vady) reklamoval i po odstoupení od smlouvy.

61. K žalovanou namítanému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolací soud uvádí, že se soud I. stupně s námitkami žalované stěžejně vypořádal (např. bod [číslo] odůvodnění rozhodnutí – stran námitky neplatnosti odstoupení od smlouvy; bod [číslo] – stran nezapočitatelnosti pohledávky žalované, kdy k tomuto posouzení odvolací soud podtrhuje i potřebu doplnění konkrétních tvrzení žalovanou ohledně jí uváděné pohledávky a jejich prokázání, a to i ve směru, po jakou dobu žalobce mohl obráběcí stroj skutečně užívat, přičemž jen zadání znaleckého posudku by jistě nestačilo). Soud I. stupně se pak zabýval i námitkou žalované, že vady nebyly vytýkány na příslušném formuláři, přičemž podtrhl, že žalovaná reklamace žalobce učiněné jinou formou přijímala. Odvolací soud pak k jednotlivým námitkám žalované stran nesprávného právního posouzení věci opakuje a zdůrazňuje, že žalovaná opakovaně napravovala jen důsledek vady, primárně šlo o konstrukční, neopravitelnou vadu stroje znemožňující jeho řádné užívání.

62. K žalovanou vznesené námitce promlčení žalobcem požadovaných úroků z prodlení odvolací soud uvádí, že tyto byly řádně uplatněny již v samotné žalobě doručené soudu I. stupně dne [datum], tedy cca 4 měsíce po odstoupení od smlouvy, když z formulace užité žalobcem„ žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s přísl., tj. se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení“ je zjevné, jaký úrok z prodlení byl požadován, z jaké částky ([částka]) a od jakého data.

63. Stran požadavku žalobce na úhradu částek [částka] a [částka] se odvolací soud zcela ztotožnil s posouzením věci soudem I. stupně, přičemž na odůvodnění jeho rozhodnutí (bod [číslo] odůvodnění rozhodnutí) zcela odkazuje. Nadto dlužno dodat, že žalovaná věcně k těmto nárokům ničeho nenamítala.

64. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku I o věci samé stran jistiny (a lhůty k plnění) a ve výroku II o věci samé podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

65. Odvolací soud však přikročil ke změně rozsudku soudu I. stupně ve výroku I o věci samé podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. stran požadovaných úroků z prodlení z jistiny ve výši [částka], když specifikoval jejich výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a kdy zároveň odlišně od soudu I. stupně posoudil počátek prodlení žalované, a to za použití ust. § 573 o. z. a ust. § 605 odst. 1 o. z. Žalovaná se neocitla v prodlení s požadovaným vrácením kupní ceny již po samotném odstoupení od smlouvy, ale až po uplynutí 14 denní lhůty k plnění, jež byla žalobcem žalované stanovena v odstoupení od smlouvy (které tak bylo zároveň výzvou k plnění). Odvolací soud vycházel ze zjištění učiněných soudem I. stupně, když žalovaná sice v dopisu ze dne [datum] stvrdila doručení odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum], neuvedla však, kdy jí toto odstoupení bylo skutečně doručeno. Pak tedy odvolací soud vycházel z data [datum] jako z odeslání doporučené poštovní zásilky, přičemž ta došla žalované třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum], ode dne [datum] včetně běžela 14 denní lhůta k plnění, jejímž posledním dnem byl [datum] (čtvrtek), pročež se žalovaná ocitla v prodlení den následující. Odvolací soud tak žalobcem požadované úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] zamítl, za dobu od [datum] nadále jsou úroky z prodlení přiznány ve specifikované výši.

66. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto podle ust. §§ 224 odst. 1, 2 a 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl neúspěch jen ve zcela nepatrné části věci. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] odpovídají zaplacenému soudnímu poplatku za žalobu ve výši [částka] a za odvolání ve výši [částka] a nákladům zastoupení žalobce advokátkou, kdy tyto sestávají z odměny ve výši [částka] za 19 úkonů právní služby po [částka] (změna žaloby provedena až při posledním jednání ve věci) dle ust. § 7 bod č. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“) a ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. /převzetí zastoupení, žaloba, podání ze dne [datum], ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] (závěrečný návrh ze dne [datum] odvolací soud neposoudil jako účelně vynaložený úkon vzhledem k podání žalobce datovaného hned následujícího dne a mohlo tak být učiněno jedno souhrnné podání a i vzhledem k přednesu závěrečného návrhu při jednání konaném dne [datum]), účast při jednání dne [datum], [datum] (odvolací jednání), [datum], [datum] (dva úkony), [datum], [datum] (dva úkony) a [datum], devatenácti režijních paušálů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (celkem tak částka [částka]), cestovného a náhrady za promeškaný čas na cestě k soudním jednáním a zpět v celkové částce [částka], kdy v bližším odvolací soud odkazuje na výpočet vlastního cestovného k jednotlivým jednáním a náhrady za promeškaný čas na cestě k jednáním a zpět učiněný již soudem I. stupně (bod 57 odůvodnění rozhodnutí). Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně k odměně a náhradám nepřipočetl DPH, neboť advokátka žalobce není její plátkyní.

67. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl neúspěch jen ve zcela nepatrné části. Náklady odvolacího řízení žalobce v celkové výši [částka] odpovídají nákladům jeho zastoupení advokátem, kdy tyto se skládají z odměny za jeho právní zastoupení ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (již z tarifní hodnoty tvořené součtem částky [částka], [částka] a [částka]) dle ust. § 7 bod č. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ust. § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání, podání ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu), tří režijních paušálů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (celkem tak částka [částka]), doloženého cestovného ve výši [částka] a náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

68. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle ust. §§ 224 odst. 1 a 148 o. s. ř., přičemž tyto sestávají ze soudem I. stupně identifikovaného svědečného a znalečného, v bližším odvolací soud odkazuje na bod 57. odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně.

69. O lhůtě k plnění ve výrocích o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 211 o. s. ř. a ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když ke stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod. O platebním místě ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto podle ust. § 211 o. s. ř. a ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

70. Výrok V o povinnosti zaplatit soudní poplatek za změnu žaloby nebyl napaden odvoláním, když žalobce se odvolání výslovně vzdal, a nabyl tak samostatně právní moci podle ust. § 206 odst. 2 o. s. ř. Proti doplňujícímu usnesení pak nebylo ani odvolání přípustné, pročež výrok VI o připuštění změny žaloby rovněž nabyl samostatně právní moci.