69 Co 266/2021-199

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 106.029,83 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 6. 2021, č. j. 9 C 9/2019-154, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a ve výroku II. v části zamítnutí žaloby o částku 32.308,06 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 32.308,06 Kč od [datum] do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v další napadené části výroku II. o zamítnutí úroku z prodlení z částky 73.721,77 Kč od [datum] do [datum] mění takto: „ Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 8,05 % z částky 73.721 Kč od [datum] do [datum] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 23.170 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8.556 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 73.721,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 73.721,77 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32.308,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32.308,06 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 106.029,83 Kč od [datum] do [datum] zamítl (výrok II.). Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku, jeho vyhovující části, podal odvolání žalovaný. Především namítal, že řízení vůči žalovanému bylo provedeno formou videokonference a žalovanému byl při jednání [datum] vypínán mikrofon, takže nemohl reagovat na průběh jednání, výzvy soudu k vyjádření a bylo tak zásadně zasáhnuto do jeho práva na osobní projednání jeho věci. Z tohoto důvodu je pak vadný i rozsudek, který z tohoto jedna řízení vzešel. Soud neprovedl důkazy navržené žalovaným k prokázání tvrzení, že v odběrném místě byla ještě v době nastěhování se [jméno] [příjmení] zapojena funkční elektrocentrála a z tohoto důvodu nelze žalovanému klást za odpovědnost (byť objektivní) spotřebování elektrické energie po blíže nezjištěnou dobu před počátkem roku 2015. K tomu žalovaný navrhoval jako důkaz listinu vystavenou [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a to nejen k jeho tvrzení, kdo je za neoprávněný odběr odpovědný, ale také k počátku trvání tohoto neoprávněného odběru. Dále byl navržen výslech svědkyně [jméno] [příjmení], matky [jméno] [příjmení] k posouzení věrohodnosti [jméno] [příjmení] a jejího tvrzení v řízení před Okresním soudem [obec] ve věci sp. zn. [spisová značka]. Tento důkazní návrh nebyl proveden, aniž neprovedení bylo soudem nějak vyhodnoceno. Z výslechu žalovaného plyne, že při ohřevu teplé vody bylo užíváno jako medium plyn, nikoliv elektřina, jak tvrdil znalec ve znaleckém posudku použitém soudem jako listinný důkaz ke stanovení množství elektrické energie spotřebované v rozhodném období od [datum] do [datum], přitom ze všech položek spotřebičů v domě se jedná o položku nejvýznamnější. Pak ale neobstojí všechna skutková tvrzení, která soud učinil, jak co se týče počtu dnů, kdy trval neoprávněný odběr (minimálně do [datum] byla v domě zapojená elektrocentrála), tak také množství spotřebované elektřiny určené znaleckým posudkem vypracovaným v řízení vedeném u Okresního soudu v Přerově sp. zn. 4 T 117/2017. Pokud jde o právní hodnocení učiněné soudem v rámci úvahy podle § 136 o. s. ř. měly být dle žalovaného navržené důkazy provedeny a z toho po učinění správných skutkových zjištění, zohlednit podstatně kratší dobu trvání neoprávněného odběru (nikoliv od [datum] do [datum], ale od [datum] do [datum]) s nižší„ denní“ sazbou spotřebované energie v souvislosti s jiným způsobem ohřevu vody, než stanovil znalec v [anonymizováno] řízení a určit výši škody podstatně nižší částkou, než učinil okresní soud. Domáhal se, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl.

3. Proti zamítavému výroku II. a souvisejícímu výroku o nákladech řízení rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Soud správně dospěl k závěru, že v odběrném místě na adrese [adresa]. To vyplývá jak ze znaleckého posudku [číslo] 2016 ve znění dodatku [číslo] [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení] [příjmení], které byly vyhotoveny v rámci [anonymizováno] řízení, tak i účastnického výslechu žalovaného v rámci tohoto řízení. V rámci trestního řízení bylo zjištěno, že k neoprávněnému odběru došlo, ale soud [anonymizováno] řízení zastavil z důvodu, že dle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen, nebo který ho podle očekávání postihne. Žalobkyně se neztotožňuje se zjištěnou výší náhrady škody vzniklou z neoprávněného odběru elektřiny. Soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku, a to z varianty„ Eb“, dle které znalec vyčíslil škodu částkou 63.527,88 Kč včetně DPH, která odpovídala spotřebě [číslo] kWh. Žalobkyně má za to, že soud měl rozhodnout dle jiné varianty, a to„ Da“. Tuto variantu vyčíslil znalec částkou 95.225,74 Kč včetně DPH, která odpovídala spotřebě [číslo] kWh. Tato varianta vychází z ustanovení § 9 odst. 1 vyhl. č. 89/2011 Sb. Tento výpočet vychází z předchozí měřené spotřeby elektřiny a v této variantě znalec ocenil výsledné množství správnou výší ceny odchylky. Jelikož je možné dojít ke zjištění neoprávněně spotřebované elektřiny dle § 9 odst. 1 vyhlášky, nepřichází v úvahu výpočet dle § 9 odst. 2 až 8 vyhlášky či dle § 9 odst. 10 vyhlášky. Tyto dvě metody se dle vyhlášky i judikatury mají použít ve chvíli, kdy nelze použít výpočet podle § 9 odst. 1 vyhlášky. Soud prvního stupně pro odůvodnění vybrané varianty aplikoval závěry Ústavního soudu, a to I. ÚS 668/15. Tento nález je však aplikovatelný pouze v tom případě, pokud nelze zjistit skutečně odebranou elektřinu podle § 9 odst. 1 vyhlášky a je třeba postupovat dle § 9 odst. 2 až 8 vyhlášky. Tento nález nelze na daný případ použít a vycházet z něj, neboť nález pojednává o náhradním způsobu výpočtu množství neoprávněně odebrané elektřiny dle § 14 odst. 2 až 5 vyhlášky 51/2006 Sb. (tomu dnes odpovídá § 9 odst. 2 až 8 vyhlášky). V tomto sporu však bylo množství neoprávněně odebrané elektřiny stanoveno v souladu s § 9 odst. 1 vyhlášky, když bylo množství neoprávněně odebrané elektřiny objektivizováno znaleckým posudkem provedeným v rámci trestního řízení a bylo stanoveno, jakožto minimální množství neoprávněně odebrané elektřiny, a to v rámci varianty„ Da“ znaleckého posudku. Dle názoru žalobkyně soud vycházel z varianty„ Eb“ proto, že v závěru dodatku [číslo] znaleckého posudku je uvedeno„ varianta C“, je shodná s „ variantou B“. Tato varianta je proto shodná v doplnění tohoto základního posudku s „ variantou E“. Tedy dvě varianty se shodují, proto budou jistě správné. Tento závěr je ale chybný. Dle zásad trestního řízení musí soud při určení výše náhrady škody vycházet z varianty, která je pro pachatele nejpříznivější, pokud nelze objektivně zjistit výši škody a se zbytkem škody odkázat do civilního řízení. Ale toto řízení je civilní a soud měl řádně a legálně zdůvodnit, proč nepřiznal žalobkyni náhradu škody z neoprávněného odběru elektřiny dle jí požadované varianty„ Da“, což se nestalo. Částku požadovanou v žalobě nelze považovat za nikterak nepřiměřenou a výrazně nadsazenou, značně vzdálenou škodě skutečné, případně mnohonásobně překračující výši žalobci reálně způsobené škody, když varianta„ Da“ znaleckého posudku vychází ze spotřeby, která na daném odběrném místě byla v předchozích obdobích a vychází ze spotřebičů, které byly na odběrném místě používány. Žalobkyně poukazuje na to, že nález I. ÚS 668/15 se věnuje případu, kdy byla náhradním způsobem vyčíslena osmi až jedenácti násobně vyšší náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny, než činily platby za elektřinu v minulosti. Naopak opakovaně bylo judikováno, že i dvojnásobná výše náhrady škody oproti úhradám v jiných obdobích není nepřiměřená (nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1676/15). Soud pochybil, pokud nepřiznal žalobkyni úrok z prodlení již od [datum] do [datum]. Žalovaný věděl o tom, jakou částku za neoprávněný odběr elektřiny žalobkyně požaduje, když byl tento nárok uplatněn v rámci trestního řízení, a to mnohem dříve, než žalobkyně svůj nárok vyčíslila v rámci civilního řízení a vystavila předmětnou fakturu. Žalobkyně odeslala daňový doklad ze dne [datum] (faktura [číslo]) poštou, a to jako obyčejnou zásilku dne [datum]. Faktura byla odeslána na adresu [adresa]. Následná upomínka k faktuře ze dne [datum] byla odeslána poštou doporučeně a na stejnou adresu. Jedná se o poslední známou adresu žalovaného, kterou měla žalobkyně k dispozici. Žalobkyně se rovněž odvolala proti výroku o náhradě nákladů řízení, neboť žalobou požadovaná částka byla objektivizována znaleckým posudkem a vychází právě i z tohoto znaleckého posudku. Navíc žalobkyně měla ve sporu větší úspěch ve věci, a soud rozhodl na základě znaleckého posudku, kde bylo variant výpočtu více a nebyl dán žádný důvod k tomu, aby nebyly žalobkyni přiznány náklady řízení, a aby soud takto moderoval její právo na náhradu nákladů řízení dle § 150 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku II. a žalobě zcela vyhověl.

4. K odvolání žalobce se písemně vyjádřil žalovaný. Uvedl, pokud jde o výši škody způsobené neoprávněným odběrem, pak žádnou variantu znaleckého posudku nemohl soud vzít za směrodatnou, neboť se jedná o důkaz pořízený v trestním řízení, který nesmí být do civilního řízení dle judikatury vyšších soudů přenášen. Předestírá-li žalobkyně soudu názor, že soud prvého stupně vycházel při stanovení výše škody z varianty posudku„ Eb“ takový závěr se z odůvodnění napadeného rozsudku nepodává, žalobkyně hodnotí něco, co vůbec nezaznělo. Soud v odůvodnění uvádí jen to, že znalci se jevila výše škody podle této varianty jako nejpravděpodobnější. Nepřiznání úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] je správné, neboť reprezentuje dobu, kdy žalovaný se nemohl s požadavkem na zaplacení žalované částky seznámit. Žalovaný věděl, že je proti němu vedeno trestní řízení a že žalobkyně se připojila k [anonymizováno] řízení s nárokem na náhradu škody v částce vyšší, než nakonec určil znalec a soud jako výši škody, která by připadala do úvahy. Žalovaný nemohl vědět, s jakou konkrétní částkou se žalobkyně na něj případně obrátí v řízení občanskoprávním. Výrok o náhradě nákladů řízení je správný, jestliže soud nepřiznal žalobkyni, která věděla, že žalovaná částka může být nižší, neboť znalecký posudek měla k dispozici a rozhodla se žalovat částku vyšší. Žalovaný navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl v zamítavé části jako věcně správný potvrzen. Pokud nedojde rozhodnutím odvolacího soudu k odvolání žalovaného ke změně výroku ve věci samé, nechť je potvrzen i nákladový výrok.

5. Odvolání obou účastníků je podáno včas, osobami k tomuto úkonu oprávněnými a obsahuje i uvedení způsobilých odvolacích důvodů, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu i řízení jemu předcházející podle § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace, s důrazem na uplatněné odvolací důvody, dospěl k závěru, že odvolání žalobce je jen částečně důvodné a odvolání žalovaného důvodné není.

6. Žalovaný namítá procesní nedostatky řízení před soudem prvého stupně týkající se jeho práva na osobní účast na projednání věci, námitkou o tom, že v průběhu jednání konaného dne [datum], které proběhlo prostřednictvím videokonference, mu příslušníky eskortní služby byl vypínán mikrofon a nemohl tak řádně reagovat na průběh jednání. Průběh jednání soudu prvého stupně, jak je zaznamenán v protokolu sepsaném dne [datum], vylučuje, že by námitka byla důvodná. Žalovaný byl u tohoto jednání jako účastník řízení vyslechnut, z protokolu vyplývá, že k věci samé vypovídal, odpovídal i na dotazy a vyjadřoval se, včetně závěrečného přednesu, který se týkal pouze věci samé a neuvedl nic, co by svědčilo o tom, že mu byla upírána práva, které účastníku řízení přísluší. Žalovaný měl reálnou možnost, aby v případě, že by mu vypínáním mikrofonu bylo bráněno vyjadřovat se k průběhu jednání a protokolaci, námitku vznést v průběhu jednání, kterého se účastnil i jeho ustavený právní zástupce. Podle vyjádření soudce Mgr. [jméno] [příjmení] k námitce žalovaného, měl žalovaný možnost během jednání vznést námitky. Žádné takové námitky nevznesl. Řízení před soudem prvého stupně tak žádnou procesní vadou netrpí.

7. Spor je veden o náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] za dobu od [datum] do [datum].

8. Skutková zjištění, která nebyla podaným odvolání zpochybněna, svědčí o tom, že na uvedeném odběrném místě došlo dne [datum] k demontáži elektroměru. Dne [datum] byl kontrolou provedenou na tomto odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Byla zjištěna chybějící plomba na krytu hlavního jističe a třífázové neoprávněné vodivé propojení přívodních vodičů z hlavního jističe na vodiče vedoucí do domu. V době kontroly bylo napojení funkční. Dále není sporu o tom, že žalovaný v místě odběru na adrese [ulice a číslo] v rozhodné době [datum] – [datum] žil (vyjma období od [datum] do [datum], v této době prokazatelně nemohl elektřinu v místě odběru spotřebovávat, neboť byl omezen na svobodě z důvodu vazby) a elektřinu spotřebovával. Společně s žalovaným, s jeho souhlasem, v domě bydlely další osoby – [příjmení] (až do [datum]) a dále [jméno] [příjmení] jen v době od [datum] do [datum].

9. Okolnostmi výše uvedenými je prokázán základ nároku v otázce odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny v daném odběrném místě. K neoprávněnému odběru došlo bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., jak správně okresní soud v odůvodnění rozsudku uvedl. Neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoliv jeho podobě zakazuje (§ 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.), což znamená, že se jedná o stav protiprávní. Ten, kdo takový stav navozuje, nebo kdo neoprávněný odběr realizuje, jedná objektivně protiprávně. Pro závěr o tom, že došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovaným na daném odběrném místě v rozhodné době skutečně realizován, bez smlouvy o dodávce elektřiny pro dané odběrné místo. Žalovaného je třeba považovat za odběratele odpovědného za neoprávněný odběr elektřiny, neboť v rozhodné době na odběrném místě v uvedeném domě fakticky bydlel a k tomuto účelu elektřinu spotřebovával spolu s dalšími dvěma výše uvedenými osobami, jimž bydlení v odběrném místě umožnil. Podpůrným důkazem pro závěr o odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou neoprávněným odběrem je rovněž trestní řízení vedené proti žalovanému u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. [spisová značka] pro [anonymizováno] krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, spočívající po skutkové stránce v tom, že období nejméně od [datum] do [datum], když dne [datum] došlo k demontáži elektroměru v [obec], v rodinném domě na ulici [ulice a číslo], na odběrném místě [číslo] jako uživatel tohoto rodinného domu po porušení provozní plomby krytu hlavního jističe provedl a nebo umožnil provést svévolný zásah do elektrického napojení v elektroměrovém rozvaděči, spočívající v neoprávněném třífázovém svorkovém propojení přívodních vodičů z hlavního jističe o proudové hodnotě 3x 25A s odvodními vodiči vedoucími do domu, tímto funkčním neměřeným připojením, s vědomím, že za tento elektrický proud není nikým placeno, odebral a spotřeboval, což vědomě umožnil i dalším osobám žijícím s ním v domě, neměřený elektrický proud v množství nejméně [číslo] kWh, jímž byly napájeny elektrické spotřebiče v domě. Svým jednáním způsobil poškozené společnosti [právnická osoba], škodu ve výši nejméně 63.527,88 Kč Trestní řízení vedené v této věci proti žalovanému bylo zastaveno z toho důvodu, že trest, k němuž může trestní stíhání obžalovaného v této trestní věci vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

10. Za stavu, kdy bylo prokázáno, že došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1) písm. d) energetického zákona, za který je žalovaný odpovědný a že k připojení k zařízení, kterou procházela neměřená elektřina, došlo ve zřejmé časové i věcné souvislosti s odpojením elektroměru, je bez právního významu námitka žalovaného, že v odběrném místě měla být v době nastěhování [jméno] [příjmení] zapojena funkční elektrocentrála. Ostatně elektrocentrála by mohla být provozována jen za podmínek ustanovení § 28 odst. 4 energetického zákona, dle kterého platí, že zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Správně okresní soud dovodil, že bez právního významu je námitka žalovaného, že spolu s ním odběratelem energie byla i [jméno] [příjmení], která po část rozhodného období bydlela v místě odběru, a to s ohledem na § 438 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, které zakládá pasivní solidaritu škůdců.

11. Další otázkou, kterou řešily soudy obou stupňů je výše škody, která žalobkyni náleží.

12. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

13. Okresní soud stanovil výši náhrady škody na podkladě znaleckého posudku, který byl vypracován pro účely trestního řízení vedeného proti žalovanému pod sp. zn. [spisová značka] Ing. [jméno] [příjmení] znalcem z oboru energetika. Posudek neobsahuje doložku podle § 127a o. s. ř. a v tomto občanskoprávním sporu má tento povahu listinného důkazu. Závěry, které znalec v posudku učinil, jsou přesvědčivé, náležitě odůvodněné a učiněné na podkladě souhrnu specifických skutečností této věci, k nimž znalec přihlédl. Okresní soud správně vzal tento důkaz, který v řízení provedl podkladem svého rozhodnutí o výši škody. Důvodnost námitky žalovaného, že důkaz nelze použít jen z toho důvodu, že byl zpracován v řízení trestním, je vyloučen ustanovením § 125 o. s. ř., podle kterého za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci.

14. Oba účastníci v odvolání vznesli námitky proti výpočtu výše škody, kterou okresní soud zavázal žalovaného zaplatit. Žalobkyně namítala, že okresní soud měl správně postupovat podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., neboť v této variantě počítané podle předchozí měřené spotřeby elektřiny znalec ocenil správnou výši ceny odchylky. Žalovaný namítal, že při ohřevu teplé vody byl jako medium užíván plyn a nikoliv elektřina, jak uvedl znalec v posudku, který soud použil jako důkaz ke stanovení množství spotřebované elektrické energie v rozhodném období.

15. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že znalec v odpovědi na zadání otázky množství odebrané elektřiny v době neměřeného odběru elektřiny počítal s více variantami (A, B, C). Znalcem uvažované varianty výpočtu vychází z měřených spotřeb elektřiny za různá období, která předchází posuzovanému období odběru bez měření. Při variantě A znalec vycházel z měřených spotřeb elektřiny v období od [datum] do [datum], kdy byl proveden poslední měřený stav s odečty provedenými distributorem. V tomto období bylo odebráno ve vysokém tarifu 913 kWh a v nízkém tarifu [číslo] kWh. U této varianty je vycházeno z předpokladu maximálního využití elektřiny zcela pro přípravu teplé vody bez plynu, která je nejvyšší spotřebou z celkové spotřeby a je závislá zejména na počtu osob. [příjmení] plynu do daného odběrového místa byla obnovena [datum]. V ročním období neoprávněného odběru elektřiny od 11. 2013 do 11. 2014 byla měřená spotřeba plynu při pobytu dvou osob o [číslo] kWh vyšší. Při zjištěném neoprávněném odběru byla zjištěna hodnota vody v zásobníku vyšší 55 C, kotel byl zapnut (zelená kontrolka), na panelu nastavení na vytápění a přípravu teplé vody, nastavené teploty jak pro vytápění tak i přípravu teplé vody. Znalec nevyloučil v období neoprávněného odběru elektřiny přípravu teplé vody částečně elektřinou a částečně plynem. [ulice] hodnota spotřeby plynu v období neoprávněného odběru elektřiny po přepočtu mohla nahradit přibližně polovinu spotřeby elektřiny pro přípravu teplé vody tj. cca 4,5 kWh/den. Tato náhrada je podle znaleckého posudku možná v celém období neoprávněného odběru elektřiny, když v dalším ročním období při pobytu tří osob v domě spotřeba plynu vzrostla až na [číslo] kWh/rok.

16. S ohledem na výše uvedené závěry znalce nelze přisvědčit odvolací argumentaci žalobkyně, která se domáhá, aby výše náhrady škody byla stanovena podle varianty A, která počítá s maximálním využitím elektřiny zcela pro přípravu teplé vody bez plynu. Právě příprava teplé vody je nejvyšší spotřebou z celkové spotřeby, jak vypočítal znalec v rámci uvažované varianty A. Je třeba přihlédnout k prokázané skutečnosti, že do odběrného místa byla obnovena dne [datum] dodávka plynu a odběr plynu se podle zjištění obsaženém ve znaleckému posudku zvýšil v návaznosti na počet osob, které v domě pobývaly, až na hodnotu [číslo] kWh/rok. Jde o výrazně vyšší odběr plynu ve srovnání s dobou předcházející přerušení dodávky plynu, zejména v porovnání s obdobím, kdy naopak vzrostla spotřeba elektřiny související se změnou tarifu na dvoutarifovou sazbu D 25d akumulační (od [datum]). Znalec s ohledem na zjištěné konkrétní skutečnosti počítal spotřebu pro přípravu teplé vody jen 5,436 kWh/den. To je oproti variantě A, která počítá s tím, že příprava teplé vody byla pouze elektřinou, méně, neboť hodnoty podle varianty A vypočítal znalec v rozmezí od 9,143 kWh/den do 9,894 kWh/den. Náhradu škody za neoprávněný odběr nelze za takto konkrétně prokázaných skutečností stanovit podle znalcem stanovené spotřeby počítané ve variantě A. Současně lze jako nedůvodnou v této souvislosti odmítnout námitku žalovaného, neboť znalec jednoznačně počítal s tím, že teplá voda nebyla připravována výhradně elektřinou, ale částečně plynem, jehož dodávka byla obnovena na počátku předmětného období neoprávněného odběru elektřiny. Zatímco za období od [datum] do [datum] stanovil znalec výši neoprávněné spotřeby elektřiny [číslo] kWh ve variantě A, ve variantě B pro žalovaného příznivější, kdy uvažováno bylo s přípravou teplé vody částečně plynem jen v hodnotě [číslo] kWh, tj. o [číslo] kWh méně.

17. Okresní soud s ohledem na přijaté závěry znalce zvolil správně tu variantu výpočtu odběru po dobu neměřené spotřeby tak, aby se stanovená výše náhrady škody v maximální možné míře přiblížila výši skutečné škody. Uvedenému předpokladu plně vyhovuje množství neoprávněně odebrané elektřiny bez měření ve variantě B, která počítá se spotřebou [číslo] kWh. Výše náhrady škody pak byla stanovena ve výši ceny za silovou elektřinu, nikoliv, jak žádala žalobkyně pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky, nýbrž v cenách odpovídajících jednotarifové sazbě D 02d a výše náhrady škody byla znalcem při dané metodě výpočtu stanovena na částku 63.527,88 Kč včetně 21% DPH. Výše náhrady škody takto stanovená byla stanovena na základě zjištěných a prokazatelných údajů o neoprávněném odběru se zohledněním všech specifických okolností řešené věci. Výše škody k zaplacení, které okresní soud žalovaného zavázal, v maximální možné míře respektuje požadavek, že se takto zjištěná škoda nejvíce přibližuje skutečné škodě. Okresní soud správně zohlednil skutečnost, že od [datum] do [datum] nemohl se žalovaný dopouštět neoprávněného odběru, neboť byl v tuto dobu již omezen na svobodě z důvodu vazby. Správně okresní soud kromě částky z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr zavázal žalovaného k zaplacení částky, kterou žalobkyně uhradila za účelem zjištění neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona) ve výši částky 10.804,09 Kč.

18. Okresní soud správně zjistil skutkový stav věci, vzal v úvahu všechny skutečnosti významné podle hmotného práva, kdy rozhodující je posouzení podle zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, který okresní soud právně aplikoval jako speciální právní normou ve vztahu k občanskému zákoníku. Skutkový základ věci je najisto postaven a okresní soud právně neprovedl další důkazy, které navrhoval žalovaný, neboť tyto důkazy ve výčtu uvedeném v bodu 17. rozsudku okresního soudu nejsou pro řešení dané věci významné, jak okresní soud správně uvedl.

19. Krajský soud považuje rozsudek okresního soudu v rozsahu vyhovujícího výroku I. a zamítavého výroku II., vyjma úroku z prodlení z částky 73.721 Kč za dobu od [datum] do [datum] za věcně správný a byl podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

20. Ke změně rozsudku podle § 220 o. s. ř. přistoupil odvolací soud ohledně části výroku II., v rozsahu úroku z prodlení jistiny dluhu, k jejímž zaplacení byl žalovaný zavázán. Odvolací soud nesouhlasí s rozhodnutím soudu prvého stupně, že v prodlení se žalovaný ocitl až v okamžiku, kdy mu byla doručena upomínka vystavená až [datum], kde je uvedena výše žalované částky a její důvod. Žalobkyně se připojila k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem již v průběhu roku 2016, což vyplývá z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka], který žalovaný opakovaně studoval a s výší škody, které se žalobkyně domáhá, byl seznámen. V této části úroku z prodlení považuje odvolací soud žalobu za důvodnou.

21. V důsledku částečné změny rozsudku krajský soud rozhodoval nově o nákladech řízení před soudem prvého stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

22. Podle výsledku řízení vzniklo žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 40 % (uspěla v 70 % svého žalobou uplatněného nároku a ve 30 % neuspěla). Odvolací soud nepovažuje důvody, které soud prvého stupně vedly k negativnímu výroku o nákladech řízení za použití § 150 o. s. ř. za mimořádné a zvláštního zřetele hodné, neboť jediným důvodem v úvahu přicházejícím jsou majetkové poměry žalovaného, pro které mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Tento důvod sám o sobě ale nemůže obstát, zvláště je-li předmětem sporu neoprávněný odběr zvlášť za okolností, které v řízení byly prokázány. Soud proto převážně úspěšné žalobkyni přiznal poměrnou část nákladů, které za své právní zastoupení vynaložila před soudy obou stupňů.

23. Za řízení před soudem prvého stupně jde celkem o 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, vyjádření k odporu, písemné podání z [datum] – doplnění tvrzení a účast zástupce u dvou jednání 5. 5. a [datum]). Odměna za úkon činí z punkta 106.029,83 Kč částku 5.380 Kč x 7 = 37.660 Kč a k tomu za 7 režijních paušálů po 300 Kč = 2.100 Kč. Dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět (vyúčtována byla cesta jen k jednání dne [datum]) uskutečněná automobilem na trase celkem 577 km vozidlem se potřebou 5,4 l [číslo] km benzinu Natural 95. Náhrada za pohonné hmoty činí částku 866 Kč při průměrné ceně benzinu 27,80 Kč l dle § 4 písm. a) vyhl. č. 589/2020 Sb. K tomu dále náleží náhrada za použití vozidla částka 2.539 Kč při sazbě 4,40 Kč/1km dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. K náhradě dále náleží za čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět, celkem 12 zameškaných půlhodin po 100 Kč = 1.200 Kč (§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Za právní zastoupení jde celkem o částku 44.365 Kč, která se dále zvyšuje o 21 % DPH za podmínek § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. na částku 53.682 Kč, ke které se dále připočítává částka 4.242 Kč za zaplacený soudní poplatek. Účelné náklady, které žalobkyně za řízení před soudem prvého stupně vynaložila tak činí celkem 57.924 Kč a z této částky má žalobkyně právo na náhradu ve výši částky 23.170 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

24. V odvolacím řízení žalobkyně účelně vynaložila za své právní zastoupení za 2 úkony právní služby částku 10.760 Kč (2 x 5.380 Kč), dále 600 Kč za dva režijní paušály po 300 Kč. K tomu cestovné osobním motorovým vozidlem z [obec] do [obec] a zpět 564 km, spotřeba vozidla dle technického průkazu 5,4 l [číslo] benzinu Natural 95. Náhrada za pohonné hmoty činí částku 1.130 Kč při průměrné ceně benzinu 37,10 Kč dle § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. a za použití motorového vozidla náhrada činí částku 2.651 Kč při sazbě 4,70 Kč/1km dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. K náhradě dále náleží za čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět, celkem 12 zameškaných půlhodin po 100 Kč = 1.200 Kč (§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Za právní zastoupení v odvolacím řízení jde celkem o částku 16.341 Kč, která se dále zvyšuje o 21% DPH za podmínek § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. na částku 19.773 Kč, ke které se dále připočítává částka 1.616 Kč za zaplacený soudní poplatek. Účelné náklady, které žalobkyně za odvolací řízení vynaložila tak činí celkem 21.389 Kč a z této částky má žalobkyně právo na náhradu ve výši částky 8.556 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení