69 CO 275/2021-878

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složením z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 5. 2021, č. j. 11 C 294/2014-587,

I. Rozsudek okresního soudu se mění ve výrocích I. až V. takto: a) z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rod. dům, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [parcelní číslo] orná půda, - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] lesní pozemek, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha a [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [parcelní číslo] lesní pozemek, - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] orná půda, p. č. [rok] orná půda, - obchodní závod žalobkyně podnikající pod [IČO], - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem, jehož výše činila ke dni 12. 2. 2014 částku 16.516 Kč, - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem, jehož výše činila ke dni 12. 2. 2014 částku 216.173 Kč. b) z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného: - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] orná půda, - pozemek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] ovocný sad, - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda a p. č. [rok] orná půda, - pozemek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] orná půda, - pozemek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] orná půda, - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ovocný sad, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ovocný sad, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, - pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], p. [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] ostatní plocha, [číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, p. č. [rok] ostatní plocha, p. č. [rok] trvalý travní porost, p. č. [rok] orná půda, p. č. [rok] ostatní plocha, p. č. [rok] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, - obchodní závod žalovaného podnikajícího pod [IČO], - účet stavebního spoření u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem, jehož výše činila ke dni 12. 2. 2014 částku 216.789 Kč, - účet u [právnická osoba] [číslo] [bankovní účet] se zůstatkem, jehož výše činila ke dni 12. 2. 2014 částku 205.332 Kč, - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 0 Kč. c) Žalovanému se přikazuje k úhradě závazek vůči [anonymizováno] fondu [země] dle smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] jehož výše činí ke dni 9. 1. 2022 částku 1.325.287 Kč. d) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého společného jmění manželů částku 9.879.509 Kč ve dvou splátkách, z toho částku 4.939.754,50 Kč ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí a částku 4.939.754,50 Kč ve lhůtě do šesti měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Přerově náklady řízení vzniklé státu před okresním soudem ve výši 28.624,50 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Přerově náklady řízení vzniklé státu před okresním soudem ve výši 28.624,50 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Krajskému soudu v Ostravě náklady řízení vzniklé státu před odvolacím soudem ve výši 15.397 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Ostravě náklady řízení vzniklé státu před odvolacím soudem ve výši 15.397 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadají do vlastnictví žalobkyně nemovité věci: pozemky [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rod. dům, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 2.972.952 Kč, pozemky [parcelní číslo] lesní pozemek, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha a [parcelní číslo] ostatní plocha, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 414.359 Kč, pozemky [anonymizováno] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 1.028.721 Kč, tedy věci v celkové ceně 4.416.032 Kč (výrok I.). Do majetku žalobkyně dále připadá: - hodnota obchodního závodu žalobkyně provozovaného pod [IČO] v částce 343.800 Kč, - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 22.827 Kč, - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 16 516 Kč, - účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 216.173 Kč (výrok II.). Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadají do vlastnictví žalovaného nemovité věci: pozemky [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 3.802.428 Kč, pozemky [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [parcelní číslo] lesní pozemek, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 1.913.500 Kč, pozemky [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ovocný sad, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ovocný sad, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 499.839 Kč, pozemky p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, p. č. [rok] orná půda, p. č. [rok] orná půda, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 1.456.860 Kč, pozemek [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 251.695 Kč, pozemky p. [číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] ostatní plocha, [číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, p. č. [rok] ostatní plocha, p. č. [rok] trvalý travní porost, p. č. [rok] orná půda, p. č. [rok] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 277.290 Kč, pozemek [parcelní číslo] orná půda, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 79.910 Kč, tedy věci v celkové ceně 8.281.522 Kč (výrok III.). Do majetku žalovaného dále připadá hodnota obchodního závodu žalovaného provozovaného pod [IČO] v částce 13.503.973 Kč, účet stavebního spoření u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 216.788,50 Kč, účet u [právnická osoba] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 0 Kč, účet u [právnická osoba] [číslo] [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 12. 2. 2014 v částce 205.331,65 Kč, závazek uhradit [anonymizováno] fondu [země] dle smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] dluh ke dni 12. 2. 2014 v částce 2.379.427 Kč (výrok IV.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 6.216.706 Kč ve dvou ročních splátkách po 3.108.353 Kč vždy k 30. 11. kalendářního roku, přičemž první splátka se stane splatnou v kalendářním roce, v němž tento rozsudek nabude právní moci (výrok V.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit [země] na účet [název soudu] náklady řízení vzniklé státu v částce 28.624,50 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok VII.) a ke stejné povinnosti zavázal žalovaného (výrok VIII.).

2. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, neboť je přesvědčena o tom, že jsou naplněny předpoklady uvedené v § 205 odst. 2 písm. b), d), e), f), g) o. s. ř. Uvedla, že předmětné řízení trvá již od roku 2014 a ve věci bylo již jednou rozhodováno okresním soudem, kdy však z podnětu odvolání obou stran došlo na základě usnesení KS [obec], pobočka [obec] ze dne 7. 5. 2020, č. l. 509 ke zrušení rozsudku na č. l. 458 a vrácení věci k dalšímu řízení před okresním soudem. Pokud byl v předmětném usnesení odvolacího soudu sdělen náhled odvolacího soudu a doporučení postupu v dalším řízení, pak na tyto nebylo ze strany okresního soudu absolutně reflektováno, a aktuálně napadený Rozsudek trpí z větší části stejnými vadami jako v případě rozsudku z roku 2019 na č. l.

458. Závěry okresního soudu jsou z pohledu odvolatelky natolik věci nepřiléhavé, že ani vysilující dosavadní průběh řízení nestaví překážku v tom, aby přijala pro sebe nedůvodně nepříznivý výsledek a raději celou věc takto ukončila. Dle rozhodnutí okresního soudu má žalovaný na vypořádání žalobkyni vyplatit cca o 2.000.000 Kč méně, než jak by podle zákonných kritérií (pokud by na ně soud I. stupně reflektoval) vyplatit měl, a navíc za podmínek pro něj velice příznivých. Žalobkyně v rámci svého závěrečného návrhu a v průběhu celého řízení požadovala mimo jiné následující položky, které ona sama využívá, rozhodně neslouží k ekonomické aktivitě žalovaného a mají pro žalobkyni význam jako celek: <b>list vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce] na [anonymizováno], [územní celek]:</b> a) [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa], rodinný dům b) [parcelní číslo] zahrada c) [parcelní číslo] zahrada d) [parcelní číslo] ostatní plocha e) [parcelní číslo] zahrada f) [parcelní číslo] ostatní plocha g) [parcelní číslo] trvalý travní porost h) [parcelní číslo] trvalý travní porost ch) [parcelní číslo] ostatní plocha Ze shora uvedených položek pak okresní soud v rámci rozsudku vyhověl návrhu žalobkyně pouze u položek a), b), c), e). Položky d), f), g), h), i) má tedy nabýt v rámci vypořádání žalovaný. Žalobkyně v průběhu řízení konstantně argumentuje a soudu také vysvětlovala, z jakého důvodu požadovala do svého vlastnictví všechny shora uvedené položky. Žalobkyně připomíná, že předmětné položky představují pro žalobkyni funkční celek k domu [adresa], který ona spolu se svou rodinou obývá a předmětné položky také žalobkyně udržuje a obhospodařuje. Pokud by byl potvrzen závěr okresního soudu a položky d) – i) skutečně získal v rámci vypořádání žalovaný, zásadním způsobem by to znehodnotilo dům jako takový, neboť by byl prakticky bez zázemí a užitkové zahrady, což by se negativně projevilo v jeho tržní hodnotě. Stejně tak se okresní soud nevypořádal s faktem, že položky pod písm. a) – g) dokonce sám znalec [příjmení] [příjmení] oceňoval jako rodinný dům [adresa] a související pozemky, přitom hodnotu stanovil částkou 2.950.000 Kč souhrnně (viz. str. 38 znaleckého posudku). Z postupu znalce, který byl na místě přítomen, je nesporné, že i z jeho pohledu se jedná o funkční celek, který má sloužit ke společnému využití majitelem. V napadeném rozsudku prakticky chybí jakákoliv úvaha o tom proč a z jakého důvodu byl ten který pozemek přikázán tomu kterému účastníkovi a soud se v podstatě omezuje pouze na konstatování obsažené na konci čl. 16 v tom smyslu, že pozemky jsou rozdělovány podle využitelnosti pro zemědělské podnikání za situace, kdy žalobkyně obnovu podnikání pouze zamýšlí. Soud tedy velice paušálně odmítl veškeré argumenty žalobkyně, přičemž úvaha soudu ani nedopadá na položky h), i), které jsou také funkčně spojeny s domem a navíc jsou v katastru vedeny jako trvalý travní porost a ostatní plocha. Na položkách h) a i) tedy z logiky věci žalovaný rozhodně nevyvíjí sadařskou činnost, kdy navíc sadařské činnost neodpovídá tzv. evidovaná kultura pozemku. Žalobkyně v této souvislosti připomenula, že žalovaný argumentoval tím, že tyto pozemky potřebuje, neboť by se neměl jak jinak dostat k dalším pozemků, na kterých hospodaří. Toto však není pravdou a žalobkyně v průběhu řízení právě za pomoci fotodokumentace a katastrálních map soudu vysvětlila, jakým způsobem je zajištěn přístup k pozemkům, které obhospodařuje žalovaný. Přes předmětné pozemky tedy nejde tzv. nezbytná cesta. Navíc z evidence LPIS a katastrálních map je zřejmé, že pro způsob hospodaření žalovaného na dalších pozemcích má žalovaný jednoznačně zajištěny přístupy ke všem pozemkům z tzv. hlavní cesty. [ulice] také nemůže zůstat ten fakt, že žalovaný má zázemí pro své podnikání úplně na opačném konci obce, kde také obhospodařuje velkou část pozemků a je tedy zcela proti jakékoliv logice, aby požadoval bez postranního úmyslu pozemky, které jsou u domu [adresa]. Z evidence LPIS je zřejmé, že žalovaný v žádném případě nemůže obdělávat některé pozemky jako celek, když např. u pozemků pod body f), g), h), i) má zavedenou úplně jinou výměru pro hospodaření, než jakou ve skutečnosti ten který pozemek má. Např. u pozemku pod bodem g), který má výměru 1836 m2 žalovaný eviduje v půdním bloku pouze 2,02 m2. Je tedy zřejmé, že žalovaný přistupuje k otázce toho, na čem skutečně hospodaří ryze účelově ve snaze získat maximum nemovitostí. Ani s tímto argumentem se okresní soud nevypořádal a zcela jej přešel. Žalobkyně dále požadovala z [list vlastnictví] k. ú. [část obce] na [anonymizováno] pozemkové parcely: a) [parcelní číslo] b) [parcelní číslo] c) [parcelní číslo] d) p. [číslo] kdy ani v tomto případě nebylo návrhu žalobkyně vyhověno, a to bez bližšího odůvodnění a vypořádání se s její argumentací. K shora uvedeným položkám tak žalobkyně opětovně uvedla, že jde o nemovitosti ležící ladem, které žalovaný nemá vedeny v půdních blocích a užívá je jeden z vlastníků příjezdové cesty, která vede k tomu [adresa]. Žalobkyně by tyto pozemky v případě potřeby v budoucnu směnila tak, aby si zajistila podíl na příjezdové cestě k domu [adresa]. Žalobkyně dále požadovala z [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] na [anonymizováno] pozemkové parcely: a) [parcelní číslo] b) [parcelní číslo] c) [parcelní číslo], a ani v tomto případě nebylo návrhu ze strany žalobkyně vyhověno, přitom jde o ornou půdu, na níž dle evidence půdních bloků rozhodně žalovaný nehospodaří, a proto zde není žádný relevantní důvod, proč by tyto pozemky nemohla v rámci vypořádání dostat žalobkyně. Žalobkyně uzavírá, že tzv. půdní bloky a evidence LPIS jsou spolehlivým důkazem k tomu, aby bylo prokázáno, co vše žalovaný obdělává. Tato evidence slouží k tomu, aby soukromý zemědělec mohl pobírat na obdělávanou půdu dotace. Žalobkyně ani nechápe, proč bylo doplňováno dokazování, když okresní soud z doplněného dokazování po vrácení věci prakticky nic nevytěžil a odůvodnění jeho rozsudku je kusé, nepřezkoumatelné a prakticky identické jako bylo v případě prvního rozsudku ve věci. Rozsah vypořádání - hodnota Žalobkyně vytýká postupu okresního soudu také pochybení v případě výpočtu podílu na SJM pro toho kterého účastníka. Pokud by žalobkyně přijmula (což odmítá) zjištěnou masu SJM tak, jak je uvedena ve výrocích I. – IV., rozhodně nelze souhlasit s tím, že při tomto znění rozsudku by měl být společný majetek v celkové hodnotě 27.222.964,15 Kč, jak soud uvádí v bodě 20. rozsudku. Správně by měl při přijetí dále rozporovaných závěrů okresního soudu vyjít výpočet 24.843.536,15 Kč. S ohledem na rozdíl mezi soudem uváděnou částkou a touto částkou, je zřejmé, že se soud dopustil početní chyby a nepočítal při celkovém součtu majetku se zápornou hodnotou dluhu 2.379.427 Kč vůči Pozemkovému fondu ČR. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud soud nesprávně zjistil celkovou masu SJM, resp. tuto nesprávně kvantifikoval, nemohou být za žádných okolností ani správné závěry stran vypořádacích podílů. Žalobkyně byla výpočtem soudu zkrácena o 1.189.714 Kč, neboť žalovanému uložil okresní soud vyplatit žalobkyni na vypořádání pouze částku 6.216.706 Kč a nikoliv 7.406.420 Kč. Jak již bylo shora naznačeno, žalobkyně zpochybňuje nejen výpočet soudu vzhledem k celkové mase SJM, ale má za to, že soud se dopustil dalších pochybení ve vztahu k výpočtu hodnot jednotlivých položek. Okresní soud přikázal v rozporu s návrhem žalobkyni do jejího vlastnictví část pozemků na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Všechny pozemky na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] přikázal v souladu s návrhy stran do vlastnictví žalovaného. V souvislosti s těmito položkami žalobkyně upozornila na fakt, že jde o pozemky, které byly získány od státu a dle znění smluv, které byly v řízení provedené k důkazu a také dle vyjádření Státního pozemkového úřadu ze dne 30. 6. 2021, je zřejmé, že pro Státní pozemkový úřad je smluvní stranou žalovaný, a pokud žalovaný nebude plnit své závazky a kupní ceny řádně neuhradí, přejdou bez ohledu na evidovaného majitele pozemky zatížené jak zástavním právem, tak předkupním právem Státnímu pozemkovému úřadu. Toto je pro žalobkyni naprosto nepřijatelné, neboť nemá jistotu, že žalovaný bude řádně plnit své závazky vůči Státnímu pozemkovému úřadu a potenciálně je tedy její vlastnictví ve smyslu Rozsudku zásadním způsobem ohroženo. Tato skutečnost samozřejmě vede žalobkyni k tomu, že nesouhlasí s tím, aby se stala vlastníkem části pozemků na [list vlastnictví] a dle žalobkyně by bylo správné, aby tyto byly ve vlastnictví žalovaného. Pokud by žalobkyně přijala rozdělení pozemků ve vztahu k parcelám na [list vlastnictví], které jí byly přiřknuty, nemůže akceptovat jejich hodnotu, kterou nesprávně zjistil okresní soud a se kterou nesprávně počítal při výpočtu celkové masy SJM. Soud nesprávně zjistil také hodnotu parcel na [list vlastnictví], které přiřknul žalovanému. Z obsahu znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] (str. 10, str. 17) se podává, že u pozemků, které účastníci získali od státu na základě kupních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem ČR, nelze pro předkupní právo ČR a zástavní právo ve prospěch ČR z ceny nabídky a poptávky na trhu. S tímto lze souhlasit a lze takový názor akceptovat, byť je jasné, že ve světle nejnovější judikatury a vývoje cen nemovitostí rozhodně nejde o ceny odpovídající době rozhodování soudu. Žalobkyně doplňuje, že v případě parcel na [list vlastnictví] byla pořizovací cena celkem 2.138.949 Kč a není důvod se domnívat, že by v době rozhodování soudu nebo v době rozvodu manželství měla být cena předmětných nemovitostí nižší. Co se týká pozemků na [list vlastnictví], pak tyto byly pořízeny za celkovou kupní cenu 1.225.861 Kč a platí dle žalobkyně o jejich hodnotě to stejné jako u pozemků na [list vlastnictví]. Ve vztahu k předmětným položkám však soud vycházel podle žalobkyně z nesprávně stanovené ceny, když akceptoval postup soudního znalce o tom, že při oceňování položek je třeba vycházet ne z jejich sjednané kupní ceny, ale z toho, kolik bylo uhrazeno na splátkách kupní ceny ke dni rozvodu manželství. Znalec se v tomto ohledu dopustil zásadní chyby a okresní soud jeho nesprávnou úvahu přijal, byť měl a mohl si situaci vyhodnotit tak, že pozemky byly získány do SJM za kupní cenu 2.138.949 Kč, resp. za kupní cenu 1.225.861 Kč, a rozdíl mezi uhrazenou kupní cenou a neuhrazeným zůstatkem je závazek SJM. Pokud by žalobkyně akceptovala, že skutečně cena pozemků na [list vlastnictví] a [číslo] je nižší než jejich pořizovací cena, tj. v případě pozemku na [list vlastnictví] částka 277.288 Kč a v případě pozemků na [list vlastnictví] částka 1.528.560 Kč, pochybil okresní soud při výpočtu rozvržení majetku v tom ohledu, že sice ve výroku rozsudku zavazuje k úhradě celého zbytku dluhu vůči Pozemkového fondu ČR žalovaného, nicméně v rámci výpočtu (bod 20. rozsudku) ještě zohledňuje polovinou tento dluh u podílu žalobkyně. Při takovéto úvaze soudu (viz propočet soudu v bodu 20. rozsudku) žalovaný obdrží veškeré pozemky na [list vlastnictví] (ve faktické hodnotě minimálně 1.225.861 Kč) a navíc od žalobkyně částku 360.642,50 Kč (tj. 474.286,50 Kč – 113.644 Kč). Žalobkyně nebude mít ničeho a navíc žalovanému musí vyplatit částku 360.642,50 Kč. Odvolatelka dále poukazovala na nesprávnost matematických operací a uváděla variantu, jaký měl být správný postup při výpočtu (bod 6 odst. III. odvolání). Určení hodnoty předmětu vypořádání Ve vztahu k pozemkům na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] postupoval okresní soud tak, že část pozemků na předmětném LV vypořádal ve prospěch žalobkyně a část ve prospěch žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že zjevně dostala pozemky nepříliš kvalitní, neboť jde v převážné části o tzv. ostatní plochu. I pokud by akceptovala žalobkyně prakticky neodůvodněné rozhodnutí (žalobkyni není jasné, proč tyto pozemky v rámci vypořádání dostala), nemůže akceptovat způsob určení jejich ceny soudem. I v tomto případě žalobkyně namítá, že soud zjevně ve snaze zjednodušit si práci, postupoval tak, že ceny, se kterými počítal, nejsou odpovídající a přiléhavé na provedené dokazování, když navíc není z rozsudku ani zřejmé, jak se k cenám soud v rámci svých úvah propracoval. Je pravdou, že pozemky na předmětném LV byly přeparcelovány a s cenou tak, jak byla stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] nyní nelze pracovat tak, jak pracoval okresní soud, tedy tak, že soud převezme výslednou hodnotu zjištěnou znalcem u všech pozemků na LV, kterou procentuálně rozdělí mezi účastníky. Za situace, že na [list vlastnictví] jde o různé typy pozemkových parcel s různě zjištěnými cenami, kdy logicky orná půda má vyšší hodnotu než ostatní plocha, znamená postup soudu jednoznačné krácení žalobkyně, neboť ta dostává méně hodnotné pozemkové parcely za ceny vyšší a u žalovaného platí opak. Za shora popsané situace je žalobkyně přesvědčena o tom, že pokud se soud podrobněji nezabýval hodnotou jednotlivých přečíslovaných parcel v rámci svého odůvodnění, pochybil a za tohoto stavu měl soud preferovat tu variantu rozdělení jak navrhovala žalobkyně, tedy že by žalovanému přikázal veškeré parcely z [list vlastnictví] a nebo by je naopak přikázal žalobkyni. Zásluhovost a disparita Okresní soud dle žalobkyně pochybil také v tom ohledu, že se nedostatečným způsobem vypořádal s jejími argumenty o tzv. zásluhovosti a požadavkem žalobkyně na disparitní vypořádání. Lichý je argument o tom, že žalovaný aktuálně podniká a žalobkyně nikoliv. Žalobkyně má zájem jednak obnovit přerušenou podnikatelskou činnost v oblasti zemědělství, ale i kdyby toto neučinila, i ona má zájem na tom sama pro sebe a pro svou rodinu na pozemcích hospodařit, jak ostatně činí po dobu posledních třiceti let. I ona se zasloužila o nabytí předmětných nemovitostí a nelze tedy spravedlivě žádat, aby se svými nároky vzdala jen proto, že žalovaný podniká. V porovnání s celou majetkovou masou požaduje žalobkyně opravdu jen zlomek, a to podle logického pravidla, že polnosti mají být co nejblíže domu hospodáře. Žalobkyně v průběhu řízení před okresním soudem vznesla požadavek na tzv. disparitní vypořádání. Manželství účastníků bylo rozvedeno z důvodu rozvratu, který zapříčinil převážně žalovaný svým hrubým a násilnickým chováním k žalobkyni. Žalovaný byl dokonce rozsudkem OS [obec] ze dne 27. 10. 2014, č. j. 2 T 260/2013-297 odsouzen za znásilnění, kterého se dopustil na žalobkyni dne 19. 2. 2013, tj. ještě v době manželství. Žalobkyně požadovala uplatnění tzv. disparity a zvýhodnění žalobkyně při vypořádání SJM, neboť to byl právě žalovaný, kdo svým jednáním způsobil rozpad vztahu účastníků. Žalobkyně je přesvědčena, že právě trestný čin způsobený na její osobě žalovaným je přesně tím kvalifikovaným důvodem, který předpokládá občanský zákoník a který umožňuje soudu preferovat návrhy na vypořádání ze strany žalobkyně. Za situace, kdy zákon přesně neupravuje otázku disparity a judikatura dovodila, že je možné disparitu uplatňovat např. pouze k určité věci a ne jen k celku majetkové masy, je žalobkyně přesvědčena o tom, že by bylo možné s odkazem na disparitu vypořádat SJM přesně podle jejího návrhu na vypořádání nemovitostí. Položka bankovní účet žalovaného Žalobkyně stejně jako v době prvního rozhodování odvolacího soudu a stejně jako v případě svého původního odvolání z roku 2019 namítá pochybení okresního soudu v otázce vypořádání zůstatku bankovního účtu č. [bankovní účet]. Již v roce 2019 žalobkyně poukazovala na to, že není možné v případě rozhodování o hodnotě obchodních závodů přistupovat k jednomu účastníkovi tak, že žalobkyni bude do hodnoty obchodního závodu započten zůstatek na podnikatelském účtu (č. ú. [bankovní účet]) ve výši 22.827 Kč, kdy tento účet bude zároveň přikázán jako samostatná položka a u žalovaného pak neřešit, že na podnikatelském bankovním účtu č. [bankovní účet] měl být ke dni 12. 2. 2014 zůstatek 0 Kč, když podle výpisu z účtu (viz znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]) se muselo jednat k datu 12. 2. 2014 o zůstatek ve výši 2.089.448 Kč. V rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 7. 5. 2020 na č. l. 509 se pak v bodě 14. podává, že je třeba, aby si okresní soud ujasnil, zda účet přikázaný žalobkyni náleží k závodu, a to samé platí k účtu žalovaného, kdy však jsou jisté pochybnosti o zůstatku ke dni 12. 2. 2014. Tímto pokynem se však okresní soud vůbec neřídil, dokazování nedoplňoval, stejně tak nedoplnil žádné úvahy a prakticky překopíroval odůvodnění z původního rozsudku na č. l. 458, když slovo od slova převzal celý bod 16. do nynějšího bodu 19. Je zřejmé, že i v tomto ohledu není napadený rozsudek náležitě zdůvodněn. Splatnost vypořádacího podílu Dle výroku V. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl v částce převyšující 6.000.000 Kč ve dvou ročních splátkách se splatností k 30. 11. toho kterého roku. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že tímto nastaveným splátkovým kalendářem dojde k jejímu poškození. Po celou dobu řízení bylo i s ohledem na procesní stanovisko žalovaného zřejmé, že to bude on, kdo bude žalobkyni vyplácet vypořádacím podílem. Žalovaný si tedy mohl již v minulosti vytvořit rezervy, z nichž by mohl vypořádací podíl plnit. Žalovaná nechápe, proč splátkový kalendář je nastaven tak, jak je nastaven, a to navíc bez sankce ztráty výhody splátek. S ohledem na objem majetku, který účastníci jen za trvání manželství nashromáždili, k přihlédnutím k další podnikatelské aktivitě žalovaného je zcela reálné, aby za použití vlastního kapitálu či částečně za použití úvěru žalovaný vyplatil vypořádací podíl ve lhůtě maximálně 2 měsíců. Náklady řízení Žalobkyně nesouhlasí s odůvodněním pod bodem 21. o tom, že náklady řízení nebudou stanovovány, neboť byl majetek rozdělen oběma účastníkům rovným dílem. Takový závěr je nedůvodný a v rozporu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, když navíc žalobkyně připomíná, že nepřiznat jí náhradu nákladů řízení za situace, kdy jí žalovaný znásilnil a zapříčinil rozpad vztahu by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně navrhovala, aby ve světle obsáhlé odvolací argumentace odvolací soud rozsudek OS změnil.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení uvedl, že má za to, že okresní soud, když podruhé rozhodoval v této věci po zrušení původního rozhodnutí krajským soudem, postupoval správně, neboť zohlednil skutečnost, kdy rodinný dům a pozemky tvořící přímé okolí domu, přikázal žalobkyni, na čemž se účastníci shodli. Pozemky, které jako podnikatel v zemědělství žádal přikázat do vlastnictví žalovaný, přikázal žalovanému, neboť žalovaný jako podnikatel v zemědělství je provozovatel obchodního závodu, který nelze bez pozemků provozovat a zemědělský obchodní závod bez pozemků fakticky zaniká. Okresní soud proto rozdělil pozemky náležející do SJM po věcné i právní stránce správně, neboť každý z účastníků má přibližně stejnou výměru pozemků, pouze přihlédl k tomu, že přikázal žalovanému pozemky nezbytně nutné k provozování obchodního závodu. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi účastníky není možná, má žalovaný za to, že je rozsudek okresního soudu po věcné i právní stránce správný a žalovaný proto navrhuje, aby byl potvrzen. Pokud by krajský soud chtěl rozhodovat o změně splatnosti vypořádacího podílu, pak žalovaný poukazuje na skutečnost, že situace v ekonomice včetně bankovnictví se změnila, ačkoliv tedy žalovaný mohl počítat s tím, že žalobkyni bude vyplácet částku v řádu milionů, nebylo možné uzavřít v dané procesní situaci žádnou bankou konkrétní úvěrovou smlouvu. Za této situace, pokud by soud dospěl k závěru, že je nutno stanovit splatnost vypořádacího podílu jednorázově, tedy změnil by v tomto bodě rozsudek okresního soudu, navrhujeme, aby splatnost byla stanovena do 31. 12. 2022, v případě že rozsudek v tomto roce nabude právní moci.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání žalobkyně nelze upřít důvodnosti.

5. V řízení zůstalo nezpochybněno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 12. 2. 2014. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vypořádání dohodou účastníků, je návrh na vypořádání SJM účastníků uplatněný u Okresního soudu v Přerově dne 2. 9. 2014 důvodný. V tomto směru nebylo ani sporu. Ve smyslu § 708 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). Pro vypořádání společného jmění se uplatní pravidla daná ustanovením § 742 odst. 1 o. z.

6. Okresní soud v pořadí druhým rozhodnutím vypořádal společné jmění manželů tak, jak je popsáno v bodě 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Okresnímu soudu je třeba vytknout, že nerespektoval pokyny v předchozím zrušujícím usnesení krajského soudu, zejména ve zdůvodnění postupu při vypořádání jednotlivých nemovitostí, a pokud bylo krajským soudem konstatováno, že odůvodnění jeho prvého rozhodnutí je kusé a nedostatečné, tedy odporující zásadám hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř., k nápravě nedošlo. Okresní soud při vypořádání SJM sice v první fázi vypořádání (tzv. kvantitativní) zjišťoval rozsah a cenu vypořádávaných věcí, ve fázi kvalitativní však řádně neposuzoval skutečnosti rozhodné pro přikázání nemovitostí do vlastnictví toho kterého z účastníků, žádným způsobem nezohlednil, kdo které pozemky užívá, zajišťuje jejich údržbu, plní všechny povinnosti vlastníka, komu slouží k podnikání a pro kterého je využití věci účelnější.

7. Pokud jde o nemovitý majetek, ten v případě obou účastníků je značně rozsáhlý, evidovaný na sedmi listech vlastnictví. K otázce ocenění nemovitých věcí je třeba uvést, že zadání posudku, jak bylo provedeno okresním soudem, již neodpovídá současné judikatuře. V rozhodnutí ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 Nejvyšší soud konstatoval, že při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Cena nemovitostí tak musí být stanovena zásadně podle faktického stavu v době rozhodování, nikoliv již tedy podle stavu ke dni rozvodu manželství. S ohledem na tuto skutečnost krajský soud za účelem správného ocenění nemovitostí (současně i s ohledem na dobu, která uplynula od původně vypracovaného znaleckého posudku v roce 2015), nařídil vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení ceny nemovitých věcí tvořících společné jmění manželů, a to aktuální cenu nemovitostí podle jejich současného stavu.

8. Ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalce v oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí krajský soud zjistil, že znalec stanovil hodnotu: Nemovité věci, zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] na [anonymizováno] - rodinný dům včetně příslušenství a pozemků v jednom funkčním celku (parc. [číslo]) ………………………………………………………….. 7.702.890 Kč - ostatní plocha – ostatní komunikace parc. [číslo] ……………………. 3.060 Kč - ostatní plocha parc. [číslo] ……………………………………………. 189.940 Kč - ostatní plochy parc. [číslo] ………………………………. 7.870 Kč - pozemky určené k zastavění parc. [číslo] …………………….... 5.381.100 Kč - zemědělské pozemky parc. [číslo] ……….. 4.490.620 Kč Celkem ………………………………………………………………. 17.775.480 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] - zemědělské pozemky (orná půda a ttp) ……….. …………………….. 3.310.240 Kč - lesní pozemky vč. porostu (parc. [číslo]) …………………….. 233.140 Kč - trvalý travní porost parc. [číslo] ………………………………………… 62.070 Kč - ostatní plocha parc. [číslo] ……………………………………... 37.020 Kč - trvalé porosty …………………………………………………………. 107.440 Kč Celkem ……………………………………………………………….. 3.749.910 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] - zemědělské pozemky ………………………………………………... 2.002.020 Kč - trvalé porosty …………………………………………………………... 60.020 Kč Celkem ……………………………………………………………….. 2.062.040 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] - zemědělské pozemky ………………………………………………….. 372.900 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [obec] nad [anonymizováno] - zemědělské pozemky …………………………………………………... 118.380 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] Varianta I. tržní hodnota nemovitosti nezatížená zástavním právem …… 8.730.420 Kč Varianta II.b tržní hodnota nemovitosti zatížená zástavním právem …… 7.913.880 Kč Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] Varianta I. tržní hodnota nemovitosti nezatížená zástavním právem ……. 4.639.420 Kč Varianta II.b tržní hodnota nemovitosti zatížená zástavním právem ……. 4.047.400 Kč 9. S ohledem na připomínky ke znaleckému posudku podal krajským soudem ustanovený znalec vyjádření k námitkám a následně závěry svého znaleckého posudku stvrdil u jednání před odvolacím soudem dne 3. 11. 2022 Krajský soud má za to, že po takto doplněném posudku lze z jeho závěrů ohledně ocenění nemovitostí vycházet a je rovněž podkladem pro vypořádání nemovitostí mezi účastníky, když zejména s námitkami žalobkyně se znalec dostatečně vypořádal. Krajský soud zjistil, jaké metody pro ocenění byly znalcem použity a na základě čeho byl odhad tržní ceny proveden. Pokud nebylo z čeho nebo nějakým způsobem možné odhadnout tržní hodnotu, byla cena znalcem stanovena v souladu se zákonem, a to jako cena zjištěná dle cenového předpisu. Na čl. 93 a 94 znaleckého posudku je rekapitulace tržních hodnot pozemků, pokud se jedná o pozemky v jednom funkčním celku, je tato skutečnost u každého pozemku uvedena při vlastním ocenění. Rekapitulace je vytvořena podle listů vlastnictví a druhů pozemků. Podle jednotlivých položek s uvedením, jaká nemovitá věc se na kterém pozemku nachází je uvedeno a samostatně oceněno ve vlastní části ocenění v posudku. Závěrečná rekapitulace vyjadřuje tržní hodnotu včetně porostů, jejichž cena byla zjišťována v obecné části dle cenového předpisu a nelze tedy ke znalcem vyjádřené tržní ceně (hodnota pozemku včetně porostu), připočítávat cenu porostů, vč. porostů lesních. Pokud žalobkyně rozporovala výši ocenění orné půdy, když nesouhlasila s částkou, kterou počítal znalec, tj. 20 Kč/m2 a to s ohledem na„ aktuální inzerci“ a doručenou jí nabídkou od [jméno] [příjmení] za cenu 23,93 Kč/m2 a žádala vysvětlení, jak znalec dospěl k tržní hodnotě a proč nestanovoval cenu obvyklou, znalec dostatečným způsobem vysvětlil, že za obvyklou cenu je považována ta, která by byla dosažena při prodejích stejného, popř. obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Pro vyhodnocení obvyklé ceny by měly být k dispozici minimálně tři zjištěné uskutečněné prodeje v místě a čase. Protože takové informace znalec neměl, nebylo možno stanovit cenu obvyklou, ale pouze odhadnout tržní hodnotu, tj. odhadovanou částku, za kterou by měl být majetek k datu ocenění směněn v transakci bez osobních vlivů. Znalec oceňoval pozemky podle listů vlastnictví, jako nějaké celky, neboť u některých pozemků s malou výměrou je otázkou, zda by byly prodejné samostatně, navíc při znalosti toho, že zemědělci nakupují půdu ve větších celcích a výměrách, proto stanovil částku 20 Kč/m2, kterou považuje za odpovídající a na její výši trvá. Znalec vysvětlil, že pokud pro stanovení obvyklé ceny, která se stanovuje na základě srovnatelných prodejů v místě a čase, a to nejméně tří, nebylo možno obvyklou cenu zjistit, postupoval při ocenění tzv. tržní hodnotou, která se odhaduje na základě znalci dostupných údajů, jako jsou například nabídka a poptávka, poté při ceně jím uvedené v rekapitulaci, kterou považuje za správnou, zohlednil další pro znalce podstatné okolnosti, jako přístup k pozemku, jeho zastínění a další faktory.

10. Dále krajský soud doplnil dokazování ve věci aktualizace pohledávek SPÚ ze dne 9. 1. 2023 a ze zprávy zjistil, že k tomuto datu pohledávka z titulu nesplacené kupní ceny za pozemky kupní smlouvy [číslo] činí 261.084 Kč, z kupní smlouvy [číslo] činí 234.457 Kč, z kupní smlouvy [číslo] činí 328.869 Kč a z kupní smlouvy [číslo] činí 500.877 Kč. Za pozemky z [list vlastnictví] [obec] nesplacená cena činí 761.961 Kč, za pozemky z [list vlastnictví] [obec] nesplacená cena činí 563.326 Kč. Dohromady pohledávky za pozemky na těchto listech vlastnictví činí 563.326 Kč.

11. Řízení o vypořádání SJM má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo z právního předpisu (§ 742 odst. 1 o. z.). Soud je tak při vypořádání v převážném rozsahu vázán zákonem, nikoliv návrhem na vypořádání. Je skutečností, že soudní praxe se při vypořádání SJM dlouhodobě řídí zásadou, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Nicméně toto judikaturní pravidlo nelze uplatňovat paušálně a bezvýjimečně, soud může věci ze zaniklého společného jmění rozdělit i nerovnoměrně a rozhodnout o vyrovnání podílu v penězích, neboť někdy není možné nebo účelné rozdělit společné věci mezi manžely podle velikosti jejich podílů, pak však platí, že v takovém případě soud musí pro tento postup mít přesvědčivé důvody (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2276/2006).

12. Z tohoto pohledu je nutno konstatovat, že pokud sami účastníci nebyli schopni se o rozdělení tak rozsáhlého majetku dohodnout, bylo rozdělení majetku na rozhodnutí soudu, který se snažil najít spravedlivé řešení pro rozdělení majetku, vycházeje z pravidel, kterými se má soud při vypořádání řídit (§ 742 odst. 1 o. z.) a individuálními okolnostmi daného případu. Podkladem byl přehled o tom, které pozemky užívá výlučně žalovaný pro svou podnikatelskou činnost a do rozhodování krajský soud promítl následující úvahy. Původně do zemědělského druhu podnikání byli zaangažovaní oba účastníci, posléze žalobkyně podnikatelskou činnost přerušila, doposud neobnovila a podnikajícím je v současné době pouze žalovaný, jehož hlavní prioritou je sadařství. Agropodnikání nebylo pro účastníky pouze druhem obživy, ale i životním stylem, byť žalobkyně v současné době nepodniká, na některých pozemcích hospodaří, nákupy nemovitostí financovali účastníci ze svých úspor, které získali právě prací v zemědělství. Při rozdělení věcí dbal odvolací soud na to, aby žalovanému byly přikázány ty nemovitosti, které jsou nezbytně nutné k provozování jeho živnosti, přitom vycházel z údajů, které žalovaný soudu poskytl s uvedením pozemků, na kterých hospodaří.

13. S ohledem na opakující se argumenty žalovaného, že při vypořádání jednotlivých nemovitostí musí soud brát zřetel na to, že žalovaný je aktivně podnikající zemědělec a pokud by přišel o pozemky, na kterých hospodaří, nemohl by provozovat obchodní závod, jehož hodnota byla předmětem vypořádání a že v případě přiřknutí směněného pozemku žalobkyni, přišel by o možnost užívat jiný pozemek vlastníka, který mu byl poskytnut a na kterém hospodaří, byl proto vyzván odvolacím soudem k doplnění tvrzení a důkazů (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) k tomu, jaké pozemky směňuje při užívání za pozemky náležející do zaniklého společného jmění manželů, tedy které konkrétní pozemky, na základě jakého konkrétního právního důvodu směnil. Na výzvu reagoval žalovaný podáním ze dne 30. 11. 2022 se zdůrazněním toho, že jako účastník, který část majetku náležejícího do SJM užívá k výkonu svého povolání, měl právo rozhodnout o tom, které pozemky mají připadnout do jeho výlučného vlastnictví a zdůraznil, že v důsledku přístupu žalobkyně, která odmítala uzavřít jakékoliv formální nájemní smlouvy, nebylo možné směnu pozemků formalizovat např. smlouvou o nájmu/pachtu. Pokud převážnou část pozemků žalovaný směnil za jiné pozemky a na pozemcích tvořící společné jmění manželů tak nehospodaří, směnu provedl bez souhlasu žalobkyně, bez jakékoliv smlouvy a ani takové pozemky neoznačil, nebylo prokázáno, že došlo k platnému ujednání o směně, k těmto skutečnostem nemohlo být přihlédnuto.

14. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu může soud při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů stanovit jiné podíly manželů na společném majetku než stejné. Žalobkyně až ve značném odstupu od zahájení řízení, až v rámci odvolání proti prvém rozhodnutí okresního soudu, v rámci vyjádření ze dne 14. 8. 2020 poprvé vybídla soud ke zvážení tzv. disparity podílů a zvýhodnění žalobkyně při vypořádání společného jmění manželů, neboť to byl právě žalovaný, kdo svým jednáním způsobil rozpad vztahu účastníků, čímž je ve věci odůvodněná potřeba vyrovnávací spravedlnosti. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Přerově odsouzen za znásilnění, kterého se dopustil na žalobkyni dne 19. 2. 2013, tj. ještě v době manželství. Dalším argumentem pro disparitu podílů měla být zásluhovost žalobkyně při nabytí předmětných nemovitostí.

15. Žalobkyně skutečnosti vedoucí k disparitě podílů do koncentrace řízení netvrdila a proto k nim krajský soud nepřihlédl. Nutno však dodat, že i kdyby takové skutečnosti žalobkyně tvrdila před tím, než nastaly účinky koncentrace řízení, podmínky pro odklon od principu rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů v projednávané věci splněny nebyly. Při tomto závěru lze odkázat na závěry rozhodnutí NS ČR ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, v němž soud konstatoval, že za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon tak nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významně promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Půjde zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl. K disparitě vypořádacího podílu je nezbytné přistupovat zdrženlivě, neboť se jedná o institut, jehož použití musí být odůvodněno okolnostmi konkrétního případu. I když jednání žalovaného, kterého se dopustil na žalobkyni nelze jakkoliv ospravedlnit, přesto dospěl krajský soud k závěru, že takové bezpochyby negativní jednání, se do majetkové sféry účastníků nepromítlo a nebylo žalobkyní ani takto presentováno. Co se pak týče principu zásluhovosti, vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Je pravdou, že v případě projednávané věci účastníci nabyli majetek značné hodnoty, ale jak uvádí sama žalobkyně, jednalo se o společné cíle, majetek financovali ze společných úspor a jejich zájem na agropodnikání byl společný, bez toho aniž by se zásluhovost dala přičíst kterému z účastníků, mimořádná zásluhovost žalobkyně o nabytí společného majetku ani tvrzena nebyla. Žádné mimořádné zásluhy na získání majetku pouze žalobkyní prokázány nebyly, nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv společný majetek zanedbával.

16. Podle pravidel pro vypořádání (§ 742 odst. 1 o. z.) krajský soud přikázal do majetku žalobkyně pozemky na [list vlastnictví] [část obce], kde se nachází rodinný dům [adresa], s jehož přikázáním do vlastnictví žalobkyně žalovaný souhlasil, k domu byly jako jeden funkční celek (závěr znalce) přikázány [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Dále přikázal do vlastnictví žalobkyně pozemky p. [číslo] jde o trvalé travní porosty, které užívá vlastník nemovitosti jako příjezdovou cestu, žalovaný ani neuvádí, že by tyto pozemky užíval. Pozemky jsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a ostatní plocha, funkčně jde o pozemky spojené s domem, nejedná se o sady a nemohou být tedy určeny k sadařství, neboť tomuto účelu evidovaná kultura neodpovídá. Pokud nesouhlas žalovaného s přikázáním pozemků byl odůvodněn tím, že pozemky potřebuje, protože by se neměl jak dostat k dalším pozemkům, na kterých hospodaří, nebylo zjištěno, že by přes tyto pozemky vedla nezbytná cesta. U pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo], které soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně bylo pro soud rozhodným to, že pozemky se nachází v blízkosti nemovitosti, žalovaný na nich nehospodaří, a pokud jsou užívány panem [příjmení] za směněné pozemky, jak již bylo uvedeno výše, nebylo prokázáno, že by došlo k platnému ujednání o směně. Hodnota těchto pozemků: rodinný dům [adresa] + [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] tvořící funkční celek 7.702.890 Kč, [parcelní číslo] ostatní komunikace 3.060 Kč, [parcelní číslo] ost. plocha 1.639 Kč, [parcelní číslo] ost. plocha 1.137 Kč, [parcelní číslo] orná půda 1.664.200 Kč, [parcelní číslo] orná půda 497.500 Kč, [parcelní číslo] orná půda 497.520 Kč a [parcelní číslo] trv. tr. porost 180 Kč, celkem 10.368.126 Kč.

17. Dále do majetku žalobkyně krajský soud přikázal z nemovitostí na [list vlastnictví] [obec] pozemky [parcelní číslo] orná půda 796.320 Kč, [parcelní číslo] orná půda 1.554.360 Kč, [parcelní číslo] orná půda 152.340 Kč, [parcelní číslo] orná půda 542.780 Kč, [parcelní číslo] lesní pozemek a [parcelní číslo] lesní pozemek oba dohromady 233.140 Kč, [parcelní číslo] trvalý travní porost 62.070 Kč, [parcelní číslo] ostatní plocha a [parcelní číslo] ostatní plocha 37.020 Kč + trvalé porosty 17.663 Kč, celkem 54.683 Kč, které jednak nejsou užívány žalovaným a dále pozemky, které jsou užívány panem [příjmení] za směněné pozemky a současně, aby se žalobkyni nedostaly pouze pozemky s evidovanou kulturou trvalý travní porost a ostatní plocha, ale i orná půda (s předpokladem dalšího hospodaření), za situace, kdy tyto pozemky žalovaný neužívá. Opětovně s ohledem na argumenty žalovaného, že platná směna pozemků prokázána nebyla. Hodnota pozemků celkem 3.395.693 Kč.

18. Dále do majetku žalobkyně krajský soud přikázal z nemovitostí na [list vlastnictví] [obec] pozemky [parcelní číslo] orná půda 798.820 Kč a p. č. [rok] orná půda 776.900 Kč, neboť na těchto pozemcích žalovaný nehospodaří a pokud jsou užívány Čechem za směněné pozemky žalovaným, pak k této směně nebyl dán žalobkyní souhlas.

19. Do majetku žalovaného krajský soud přikázal ostatní pozemky na [list vlastnictví] [část obce], [parcelní číslo] ostatní plocha 189.937 Kč, [parcelní číslo] ostatní plocha 5.095 Kč, [parcelní číslo] trvalý travní porost a [parcelní číslo] trvalý travní porost dohromady 5.381.100 Kč, [parcelní číslo] ovocný sad 1.316.360 Kč, [parcelní číslo] ovocný sad 83.100 Kč, [parcelní číslo] orná půda 431.760 Kč byly přiřknuty žalovanému v celkové hodnotě 7.552.357 Kč. Jak je zřejmé ze znaleckého posudku, tento soubor nemovitostí znalec ohodnotil cenou 7.407.354 Kč, z jeho výpovědi vyplynulo, že opomenul v součtu připočítat cenu oplocení, tj. částku 145.003 Kč pozemků, které byly přikázány žalovanému.

20. Do majetku žalovaného přikázal krajský soud z nemovitostí na [list vlastnictví] [obec] zbývající pozemek [parcelní číslo] ovocný sad v hodnotě 354.213 Kč.

21. Žalovanému dále přiřkl soud ostatní pozemky na [list vlastnictví] [obec] p. [číslo] orná půda 59.940 Kč, p. [číslo] orná půda 198.920 Kč a p. č. [rok] sad 167.440 Kč + 60.020 Kč trvalý porost, celkem 227.460 Kč. Byť žalobkyně požadovala pozemky [číslo] a [číslo] v průběhu řízení, jak zjistil krajský soud z obsahu spisu, podáním ze dne 18. 3. 2015 (č. l. 57 spisu), dala žalobkyně souhlas s tím, aby byly přikázány žalovanému, neboť navazují na p. č. [rok], na kterých je rybíz. Hodnota takto přikázaných pozemků žalovanému činí 486.320 Kč.

22. Další pozemky na [list vlastnictví] [obec] a [list vlastnictví] [obec], byly ponechány žalovanému, který o ně projevil zájem, hodnota pozemků na [list vlastnictví] [obec] činí 372.900 Kč a hodnota pozemků na [list vlastnictví] [obec] 118.380 Kč.

23. Pokud se týkalo pozemků na [list vlastnictví] [obec] a [list vlastnictví] [obec], tyto pozemky byly za trvání manželství účastníků nabyty na základě kupních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem České republiky. Pozemky na [list vlastnictví] [obec] na základě kupní smlouvy [číslo] (vyhlašovaná kupní cena 1.464.463 Kč, před podpisem kupní smlouvy zaplaceno na úhradu kupní ceny 47.238 Kč, zbývající část kupní ceny ve výši 1.417.225 Kč bude kupujícím hrazena nejpozději do 30 let) a kupní smlouvy [číslo] (vyhlašovaná kupní cena 674.486 Kč, uhrazená část kupní ceny 231 Kč, zbývá doplatit do 30 let 652.728 Kč). Pozemky na [list vlastnictví] [obec] na základě kupní smlouvy [číslo] (vyhlašovaná kupní cena 695.860 Kč, před podpisem uhrazeno 22.447 Kč a zbývající část kupní ceny 673.413 Kč do 30 let), kupní smlouva [číslo] (vyhlašovaná kupní cena 529.380 Kč, před podpisem smlouvy uhrazeno 17.697 Kč, zbývající část kupní ceny ve výši 512.304 Kč bude hrazena ve splátkách do 30 let). Předmětné kupní smlouvy byly uzavřeny s žalovaným, který se stal smluvní stranou SPÚ a osobou povinnou z titulu dosud nedoplacených cen. Ve světle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021 dospěl krajský soud k závěru, že v projednávané věci se jedná o výjimečný případ daný okolnostmi konkrétní projednávané věci a společný dluh náležející do SJM byl přikázán pouze jednomu z manželů, žalovanému (ke dni 9. 1. 2023 v aktuální výši 1.325.287 Kč). Podmínkou takového postupu byl souhlas žalovaného, kterému byl celý dluh přikázán, daný již v průběhu řízení před okresním soudem a mimořádné okolnosti případu, za kterou krajský soud považuje konkrétní situaci, kdy společný dluh vznikl v souvislosti s pořízením věci, která je předmětem vypořádání, ale její obvyklá cena je snížena právní závadou (zástavním právem).

24. Pozemky na [list vlastnictví] [obec] a [list vlastnictví] [obec] byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který o ně projevil zájem. S ohledem na závady vůči SPÚ, jak je popsáno shora, na pozemcích je zřízeno zákonné zástavní právo ve prospěch České republiky. Znalec ve variantě I. stanovil aktuální cenu jednotlivých pozemků podle jejich současného stavu bez ohledu na zástavní právo, u pozemků na [list vlastnictví] [obec] cena 8.730.420 Kč. S ohledem na to, že pozemky jsou zatíženy zástavním právem, v souladu se znaleckým posudkem krajský soud vycházel z varianty II.b a cenu pozemků snížil o aktuální výši dluhu vůči pozemkovému fondu z titulu nesplacené kupní ceny ve výši 761.961 Kč a do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal pozemky v hodnotě 7.968.459 Kč. U pozemků na [list vlastnictví] [obec] cena 4.639.419 Kč (varianta I.), cenu nemovitostí krajský soud snížil o aktuální výši závazku z titulu nesplacené kupní ceny ve výši 563.326 Kč, tj. pozemky v hodnotě 4.076.093 Kč.

25. Je-li dluh tvořící SJM přikazován pouze jednomu z manželů, zásadně nevzniká tzv. kompenzační pohledávka manžela, kterému byl dluh přikázán, vůči druhému manželovi ve výši jedné poloviny dluhu a dochází k založení nestejné velikosti podílů. S ohledem na snížení ceny pozemků o aktualizovanou výši dluhu vůči pozemkovému fondu za přikázání věci jednomu z manželů (žalovanému), se tak výše dluhu nepromítne při stanovení náhrady (nepromítne se do vypořádacího podílu).

26. Rekapitulace hodnot pozemků je následující: ; [příjmení]; [příjmení] [list vlastnictví] [část obce]; [číslo]; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; [číslo]; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; [číslo]; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; x; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; x; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; x; [číslo] [list vlastnictví] [obec]; x; [číslo] a) nemovitosti 36.268.261 Kč; [číslo]; [číslo]

27. Dle judikatury Nejvyššího soudu může soud do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně platí časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání zaniká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3227/2017 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2537/2013, dostupné z [webová adresa]). Z obsahu spisu se podává, že žalovaný u jednání před odvolacím soudem dne 17. 3. 2020 uvedl, že žádá zohlednit skutečnost, že po celou dobu platí daň z nemovitostí, což je přibližně 80.000 Kč a za celou dobu několik set tisíc, v podání ze dne 9. 9. 2022 trval na zohlednění částky, kterou uhradil na dani z nemovitostí při stanovení vypořádacího podílu s tím, že přesnou částku předloží soudu. Tento vnos žalovaným řádně uplatněn a prokázán nebyl a nemohl být ani zohledněn.

28. Do masy společného jmění manželů dále připadají finanční prostředky na veškerých účtech obou účastníků. U žalobkyně se jednalo o účet u [právnická osoba] č. [bankovní účet] se zůstatkem k uvedenému dni ve výši 16.516 Kč a účet u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] se zůstatkem k uvedenému dni 216.173 Kč. U žalovaného se jedná o úspory na účtu stavebního spoření u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] se zůstatkem 216.788,50 Kč a úspory na účtu u [právnická osoba] č. účtu [číslo] se zůstatkem k uvedenému dni ve výši 205.331 Kč.

29. Dále se předmětem vypořádání účastníků staly jejich obchodní závody, jejich ocenění bylo provedeno znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a soudem ustanoveným konzultantem k ocenění věcí movitých (strojů a zemědělské techniky), obchodní závod žalovaného, jehož hodnota činí 13.503.973 Kč a obchodní závod žalobkyně, jehož hodnota činí 343.800 Kč. Hodnota každého obchodního závodu byla přikázána do majetku toho z účastníků, který jej ke dni rozvodu manželství provozoval. V rámci zjišťování hodnoty obchodního závodu jak žalobkyně, tak žalovaného byly zohledněny i zůstatky na firemních účtech. U žalobkyně se jednalo o účet u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] ve výši 22.827 Kč, zůstatek na tomto účtu zohledněný v hodnotě závodu se proto již nestal samostatným předmětem vypořádání, na rozdíl od postupu okresního soudu.

30. Rekapitulace bankovních účtů a hodnoty závodu: ; [příjmení]; [příjmení] bankovní účet; [číslo]; [číslo] bankovní účet; [číslo]; [číslo] hodnota závodu; [číslo]; [číslo] celkem [číslo]; [číslo]; [číslo]

31. Výchozí částku hodnoty majetku v SJM tvoří u žalobkyně hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 10.368.126 Kč ([parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rod. dům, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] zahrada, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [parcelní číslo] orná půda), hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 3.395.693 Kč ([parcelní číslo] lesní pozemek, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha a [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] orná půda, [parcelní číslo] orná půda a [parcelní číslo] lesní pozemek) a hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 1.575.720 Kč ([parcelní číslo] orná půda, p. č. [rok] orná půda). Hodnota nemovitých věcí v součtu 15.339.539 Kč. Dále zůstatky na účtech a hodnota závodu (16.516 Kč + 216.173 Kč + 343.800 Kč), celkem 576.489 Kč. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů do vlastnictví žalované připadá celkový majetek ve výši 15.916.028 Kč.

32. Výchozí částku hodnoty majetku v SJM tvoří u žalovaného hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 7.552.357 Kč ([parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] ovocný sad, [parcelní číslo] orná půda), hodnota pozemku na [list vlastnictví] ve výši 354.213 Kč ([parcelní číslo] ovocný sad), hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 486.320 Kč (p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda a p. č. [rok] orná půda), hodnota pozemku na [list vlastnictví] ve výši 372.900 Kč, hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 118.380 Kč, hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 7.968.459 Kč a hodnota pozemků na [list vlastnictví] ve výši 4.076.093 Kč. Hodnota nemovitých věcí v součtu 20.928.722 Kč. Dále zůstatky na účtech a hodnota závodu (216.789 Kč + 205.332 Kč + 13.503.973 Kč), celkem 13.926.094 Kč. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů, do vlastnictví žalovaného připadá celkový majetek ve výši 34.854.816 Kč.

33. Celkový majetek představuje 36.268.261 Kč (nemovitý majetek) + 14.502.583 Kč (zůstatky na účtech, hodnota obchodních závodů), celkem 50.770.844 Kč. V řízení před soudem prvého stupně bylo prokázáno, že žalovaný na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30. 6. 2014 uzavřené s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR prodal část pozemků na [list vlastnictví] pro [územní celek] za částku 820.230 Kč, bez vyrovnání se s žalobkyní, o tuto částku se zvyšuje celkový majetek na částku 51.591.074 Kč. Výchozí částka celkové hodnoty majetku v SJM byla vydělena 2 (při rovnosti podílů na čistém majetku), tj. 25.795.537 Kč, což je hodnota pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Žalovanému připadl do vlastnictví majetek v celkové hodnotě 34.854.816 Kč + 820.230 Kč, tj. 35.675.046 Kč, tj. o 9.879.509 Kč vyšší než je výše jeho podílu, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 9.879.509 Kč.

34. Při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů krajský soud v projednávané věci stanovil stejné podíly manželů na společném majetku, přitom přihlédl k tomu, že o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění se zasloužili oba stejnou měrou, důvody k odklonu od stejných velikostí podílů soud neshledal, jak již bylo odůvodněno výše. Zejména ve vztahu k nemovitému majetku (pozemkům) nebylo možné a hlavně účelné rozdělení společné věci mezi manžele rovným dílem, proto krajský soud přistoupil k nerovnoměrnému rozdělení a rozhodl o vyrovnání podílu v penězích.

35. Obecně platí, že v řízeních o vypořádání SJM mají soudy zvažovat při volbě způsobu vypořádání i rozsah platební povinnosti, která vznikne a s tím související lhůtu k plnění. Byť lze připustit, že i v řízeních o vypořádání SJM mohou okolnosti případu vyžadovat stanovené delší než třídenní lhůty k plnění, je obecně žádoucí, aby majetkové poměry mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Lhůta k plnění pohybující se v řádu více let je naprosto a zcela výjimečná a její opodstatněnost může být odůvodněna jen zcela mimořádnými okolnostmi konkrétního případu (např. souhlasem bývalého manžela). Jako výjimečnou možnost lze připustit i vyplacení vypořádacího podílu ve splátkách (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017).

36. Při stanovení rozsahu platební povinnosti v rámci vypořádání společného jmění manželů krajský soud stanovil žalovanému i související lhůtu pro plnění. Vzhledem k výši vypořádacího podílu krajský soud stanovil lhůtu pro plnění delší než třídenní, zákonnou. Bez ohledu na to, že jde o spory mezi bývalými manžely, které by měly být celkově odklizeny v době co nejkratší po právní moci rozsudku soudu o vypořádání SJM, je třeba přihlédnout i k tomu, že přikázáním dosud společných věcí do vlastnictví jednoho z bývalých manželů druhý manžel pozbývá dosud existující vlastnické právo k těmto věcem, což musí být kompenzováno přiměřenou finanční náhradou. Za přiměřenou lhůtu k plnění krajský soud považuje plnění ve dvou splátkách ve stejné výši 4.939.754,50 Kč, první splátku do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí a druhou do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí, tak aby se žalobkyni dostalo vypořádání ve lhůtě přiměřené. Návrhu žalovaného zaplatit vypořádací podíl žalobkyni v pěti ročních splátkách s předpokladem, že do budoucna vytvoří dostatečné zdroje směnou nebo propachtováním pozemků, které bude moci osadit sady, soud nemohl vyhovět. S ohledem na délku sporu od roku 2014 si musel být žalovaný vědom toho, že na vypořádání společného jmění manželů bude muset žalobkyni uhradit částku v řádech miliónů korun s ohledem na rozsah nemovitého majetku, pozemků, které dokonce chtěl všechny přikázat do svého výlučného vlastnictví.

37. Při rozhodování o nákladech řízení krajský soud respektoval nejaktuálnější závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022, které lze bezesporu vztáhnout i na řízení o vypořádání společného jmění účastníků, které má povahu tzv. iudicium duplex, neboť může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z bývalých manželů, kteří jsou vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně. Krajský soud dospěl k závěru, že ze strany žádného z účastníků jeho postoj v řízení nenaplňoval kritéria tzv. šikanózního výkonu práva, procesní postup nelze hodnotit jako zneužívání procesních práv a jiné specifické okolnosti řízení neprovázely. Návrh žalobkyně, aby negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti byly považovány za ty okolnosti, aby o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 143 o. s. ř., krajský soud důvodnými neshledal. Uvedené skutečnosti mohou dle judikatury sice vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, dle názoru soudu však nemohou vést k jinému postupu při rozhodování o nákladech řízení, tj. poměřování úspěchu či neúspěchu ve věci. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. na řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování účastníka, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva, což v předmětném řízení krajský soud neshledal, jak odůvodnil výše, stejně jako se vyjádřil k otázce disparity podílů v projednávané věci. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů přiznáno nebylo, a to před oběma stupni řízení.

38. Jak před okresním, tak před odvolacím soudem vznikly náklady státu tvořené znaleckou odměnou. Znalecká odměna v rozsahu částky 57.249 Kč před okresním soudem byla hrazena z rozpočtových prostředků státu. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil každému z účastníků zaplatit státu rovným dílem částku 28.624,50 Kč. [příjmení] postupem celkovou část nákladů hrazených z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Ostravě ve výši 30.794 Kč (znalecký posudek 28.538 Kč + účast znalce u jednání 2.256 Kč) uložil účastníkům zaplatit rovným dílem, tj. částku 15.397 Kč.