7 A 68/2011 - 43

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: Mgr. M. T., bytem P., proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Praha 8, Pod Sídlištěm 1800/9, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.1.2011, č.j. ZKI-O-141/1150/2010/Ho, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, jímž byl změněn výrok rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ve věci opravy chybného údaje katastru nemovitostí ze dne 7.9.2010, sp.zn. OR-2314/2004-101, a jeho znění je následující: Jedná se o chybu v údajích katastru nemovitostí podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb. Na základě doplnění zbytkové části pozemku parc. č. PK 438/1 do souboru geodetických informací budou v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha evidovány parcely katastru nemovitostí KN č. 673/26 a č. 4084/9 s vyznačeným vlastnictvím pro Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu pro České energetické závody, státní podnik „v likvidaci“, IČ 00002691, se sídlem Kodaňská 1441/46, Praha 10. Žalobce namítl, že prvoinstanční správní orgán ve věci rozhodl na základě nedostatečně zjištěného stavu věci, neboť neprovedl žalobcem navrhované důkazy, ale vycházel pouze z listin založených ve sbírce listin, které účelově vyhodnotil, a ze svého subjektivního přesvědčení. Žalobce nesouhlasil s tím, jak bylo žalovaným rozhodnuto o námitce podjatosti pracovnice katastrálního úřadu Ing. J. S. Je toho názoru, že s ohledem na svůj poměr k věci měla zájem na výsledku řízení, a proto měla být z rozhodování ve věci vyloučena. Žalobce konstatoval, že je zmatečné sdělení žalovaného v napadeném rozhodnutí, dle kterého „rozhodnutí vydávaná v řízení o opravě chyby podle § 8 katastrálního zákona mají pouze evidenční a nikoliv hmotněprávní účinky a v tomto řízení nemůže být rozhodnuto o tom, kdo je nebo není vlastníkem určité nemovitosti, ale pouze o tom, kdo bude jako vlastník nemovitosti v katastru zaevidován“. Ten, kdo je v katastru jako vlastník nemovitosti zaevidován, je z logiky věci také vlastníkem nemovitosti, pokud není jiným vlastníkem prokázán opak. V rozporu s tímto sdělením správní orgán prvního stupně založil nový list vlastnictví č. 2298, na který zapsal vlastnické právo pouze pro jednoho z domnělých vlastníků a druhého ignoroval. Tímto zápisem došlo k porušení zákona, zejména zásady rovnosti účastníků správního řízení. Na příslušný list vlastnictví bylo a je nutno zapsat taktéž osobu žalobce jako duplicitní vlastnictví. Pouze tak zůstane katastrální úřad objektivní a neznevýhodní pouhým zaevidováním na příslušný list vlastnictví jednoho před druhým účastníkem správního řízení. V rozporu s ustanovením § 8 katastrálního zákona došlo tímto v podstatě k rozhodnutí o vlastnictví předmětných pozemků a celá kauza je od počátku kauzou majetkoprávní. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že sám správní orgán při kontrole souladu popisných a geodetických údajů zjistil chybu a její opravu provedl bez návrhu, neboť chybu v katastru zjistil žalobce současně s geodety, kteří na předmětném pozemku pracovali. Katastr nemovitostí byl ve věci pasivní, a proto žalobce na svoje náklady nechal vypracovat geometrický plán, kterým vznikly nové pozemky, které byly následně zapsány katastrálním úřadem na nový list vlastnictví a které jsou předmětem sporu o vlastnictví. Žalobce považuje za nepochybné, že pozemek parc.č. 673/26 a pozemek parc.č. 4084/9, vše v obci Praha, katastrální území Újezd nad Lesy, je součástí pozemku zjednodušené evidence bývalého pozemkového katastru, tj. parc.č. PK 438/1. Celý pozemek PK 438/1 byl obnoven geometrickým plánem a vznikl tak pozemek parc.č. 4084/2, který byl předmětem dražby. Geometrický plán byl chybný, a proto měl pozemek parc.č. 4084/2 chybné geometrické a polohové určení. Ve skutečnosti měl větší výměru a jiné geometrické a polohové určení. Záměrem bývalého vlastníka pozemku parc.č. PK 438/1 bylo prodat tento pozemek celý, což dokládá popisná část geometrického plánu použitého při dražbě, z něhož je patrné, že celý pozemek parc.č. PK 438/1 zaniká a vzniká nový pozemek parc.č. 4084/2. Výše uvedené je důkaz svědčící o tom, že žalobce vydražil vlastnické právo k celému pozemku. Správní orgán se v průběhu celého správního řízení nepokusil o smírné odstranění rozporů a nepostupoval podle § 5 správního řádu. Nevyslechl žalobcem navrhované svědky, a to Ing. J. R. – geodeta, který zpracovával geometrický plán, a Ing. J. A. – likvidátora státního podniku Potraviny středočeský kraj v likvidaci, jimiž by bylo prokázáno, že bylo úmyslem v dražbě prodat celou parcelu parc.č. PK 438/1, nikoliv její část, a proto byl celý pozemek parc.č. PK 438/1 předmětem dražby. Pozemek parc.č. 673/26 a pozemek parc.č. 4084/9, které vznikly jako doměřená část pozemku parc.č. PK 438/1 jsou tedy ve vlastnictví žalobce, neboť se jednalo pouze o opravu geometrického a polohového určení pozemku. Dle žalobce je geometrické a polohové určení dotčených pozemků podle Záznamu podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“) č. 2624 chybné. Žalobce nesouhlasil a nesouhlasí s průběhem hranice jednotlivých pozemků. Žalobci není jasné, proč nebyl zpracován nový geometrický plán, který by sporné území řešil, a jehož hranice by všichni dotčení vlastníci okolních pozemků odsouhlasili. Správní orgán nepostupoval podle pokynu Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu obsaženého v rozhodnutí č.j. ZKI-O- 92/541/2006/Nov a neopravil chybu v zákresu v souladu s § 46 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a v souboru popisných informací nezrušil nově vytvořené parcely č. 673/26 a č. 4084/9. Hranice nově vzniklých parcel by měly být určeny a odsouhlaseny všemi vlastníky dotčených pozemků a nikoliv pouze teoretickými, náročnými a pro laika nepřehlednými výpočty. Ignorováním pokynu a postupem správního orgánu proti tomuto pokynu došlo k procesnímu pochybení správního orgánu a následnému znemožnění aktivní účasti účastníků správního řízení na opravě chyby. Žalobce spatřuje další procesní pochybení správního orgánu ve skutečnosti, že ačkoliv žalobce podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 žalobu na určení vlastnictví pozemků parc.č. 673/26 a parc.č. 4084/9 (vedeno pod sp.zn. 5 C 112/2008) a podal návrh na přerušení správního řízení, správní orgán přerušil řízení pouze na dobu 30 dnů. Dle názoru žalobce mělo být správní řízení přerušeno do rozhodnutí soudu o vlastnictví dotčených pozemků. Tímto postupem správní orgán de facto rozhoduje o vlastnictví nemovitosti a supluje rozhodovací pravomoc soudu. Je nesprávné tvrzení správního orgánu, že podle nabývacího titulu byla předmětem prodeje pouze parcela parc.č. 4084/2, neboť dle geometrického plánu č. 1418-14/98 celá parcela parc.č. PK 438/1 vedená dosud v takzvané zjednodušené evidenci bývalého pozemkového katastru zaniká v důsledku vzniku nové parcely parc.č. 4084/2. Tedy předmětem dražby byl celý pozemek parc.č. PK 438/1 transformovaný do parcely parc.č. 4084/2. Na tuto skutečnost žalobce upozornil kupujícího doporučeným dopisem při prodeji majoritní části pozemku parc.č. 4084/2. Žalobce upozornil na Potvrzení ze dne 27.10.2004 vydané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, založené ve správním spisu, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „na základě připomínky dříve vedeného vlastníka p. Mgr. Miroslava Timury se dle charakteru Smlouvy a geometrického plánu č. 1418-14/98 lze domnívat, že vlastníkem zbytku parcely ZE 438/1 může být i pan Mgr. M. T.“. Dále žalobce namítl, že správní orgán ve správním řízení nevyužil možnosti provést důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru katastr nemovitostí, ačkoliv se jednalo o kauzu odborně náročnou. Prvoinstanční správní orgán opakovaně porušoval svoji pravomoc, když ve správním řízení rozhodl o tom, kdo byl a kdo nebyl zapsán na list vlastnictví a opakovaně porušoval zásadu rovnosti účastníků podle § 7 správního řádu. Žalovaný ve svém vyjádření k věci uvedl totožnou argumentaci, která byla použita v odůvodnění napadeného rozhodnutí. K jednotlivým žalobním námitkám uvedl, že žalovaný i prvoinstanční správní orgán nerozhodoval v dané věci konstitutivním způsobem o vlastnictví k dotčeným pozemkům, nýbrž pouze o tom, kdo bude jako vlastník v operátu katastru nemovitostí zapsán. Musí přitom vycházet pouze a výhradně z listin, které zápis vlastnického práva k věci odůvodňují. Obecná ustanovení o opravě chyb v katastrálním operátu jsou uvedena v § 8 katastrálního zákona č. 344/1992 Sb., v platném znění, podmínky pro provedení opravy chybného geometrického a polohového určení nemovitostí podrobněji specifikuje § 52 odst. 3 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., v platném znění. V rozhodnutích katastrálního úřadu i rozhodnutí žalovaného je tomuto bodu, dle názoru žalovaného, věnována dostatečná pozornost a tyto skutečnosti byly žalobci i při ústních jednáních opakovaně vysvětlovány. Žalobce uplatnil námitku podjatosti, neuvedl však žádné důkazy, které by vedly prvoinstanční ani odvolací správní orgán k tomu, aby z řízení byla jmenovaná pracovnice katastrálního úřadu vyloučena. Argument, že nevyhověla požadavkům žalobce a dle jeho názoru, ničím nepodloženým, nadržovala pouze jednomu z účastníků, musely správní orgány, které o námitce rozhodovaly, odmítnout. Protokol o dražbě, jakožto nabývací titul žalobce, prokazuje jeho vlastnictví pouze k parcele KN parc. č. 4084/2 dle jejího geometrického a polohového určení, daného geometrickým plánem č. 1418-14/98, vlastnictví k případnému zbytku parcely PK č. 438/1, který nebyl tímto plánem obnoven, neprokazuje. Tento zbytek proto zůstává ve vlastnictví původního vlastníka, tj. Českého státu. Po zápisu geometrického plánu č. 1418-14/98, kterým byla parcela č. 4084 rozdělena na č. 4084/1 a č. 4084/2 (předmět výše komentované dražby), se nedokryt stal součástí parcely č. 4084/1. Nedokryt, který byl posouzen jako zbytek parcely PK č. 438/1, nedoplněný do SGI KN geometrickým plánem č. 1418-14/98, byl geometricky a polohově určen geometrickým plánem č. 2282-289/2005 jako nově oddělené parcely KN pare. č. 4084/9 (výměra 140 m2) a parc. č. 673/26 (výměra 3m2). Geometrický plán č. 2282-289/2005 vyhotovila firma AREA GK spol. s r.o. na základě objednávky žalobce. Podkladem pro jeho vyhotovení bylo vytyčení hranic zbytkové části pozemku parc. č. PK 438/1,nedoplněné do SGI KN geometrickým plánem č. 1418-14/98 (viz výše). Z toho, že katastrální úřad je povinen zapisovat právní vztahy k nemovitostem jen podle předložených listin vyplývá, že nemůže ani zkoumat jaká byla původně „skutečná“ vůle účastníků. Tvrzení žalobce, že lze dovodit, že vydražil pozemek PK a dražební doklady předložené k zápisu hovoří o něčem jiném, by mohly vést i k absurdnímu závěru, že to, co žalobce vydražil a následně celé prodal společnosti Lidl ČR, tedy prodal pozemek PK opět celý a jako vlastník by se poté mohl domáhat zápisu právě tento kupující. Takovýto postup by nutně vedl k zrelativizování významu listin jako podkladu pro zápis a tím i k právní nejistotě v právních vztazích. Jestliže při dražebním prodeji došlo k omylu o skutečném předmětu prodeje, kdy namísto celé původní PK byla vydražena parcela KN dle geometrického plánu, a dle tvrzení žalobce došlo k omylu o skutečném průběhu hranice pozemku (irelevantní omyl in corpore, nemůže jeho důsledky řešit katastrální úřad, potažmo žalovaný. Tvrzení žalobce o skutečnosti, že se správní orgán ani nepokusil o smírné odstranění rozporů a nepostupoval tak podle § 5 správního řádu je neopodstatněné. Podmínky pro provedení opravy chybného geometrického a polohového určení nemovitostí podrobněji specifikuje § 52 odst. 3 písm. a) katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., v platném znění, podle kterého lze opravu chybného geometrického a polohového určení provést na základě výsledku zeměměřických činností, které jsou využívány pro účely katastru, za což by mohl být považován geometrický plán č. 2289- 285/1995. V dosavadním průběhu řízení však nebyla splněna podmínka pro opravu chybného geometrického a polohového určení hranic pozemku, stanovená v písm. b) odst. 3 § 52 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou je doložení písemného prohlášení vlastníků, že hranice jimi nebyla měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 29.1.2010, kterým zrušil a vrátil rozhodnutí katastrálního úřadu, jež předcházelo napadenému rozhodnutí z 28.1.2011, uložil přepracovat uváděné ZPMZ č. 2624 v důsledku nesrovnalostí a pro kvalitní a jednoznačné určení průběhu hranice mezi parcelou č. 438/1 PK původního katastrálního území Újezd nad Lesy a parcelami č. 798 a st. č. 670 původního katastrálního území Sibřina, což katastrální úřad učinil. V potvrzeném rozhodnutí katastrálního úřadu již tento vycházel z nového ZPMZ č. 2879, vypracovaného právě na základě pokynu žalovaného. Soudní řízení o určení vlastnických práv k předmětným pozemkům nemá blokační účinek na doplnění údajů vlastníka v katastrálním operátu již evidovaného, chybějících u parcel nově vytvořených při doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem. Ukončení předmětného řízení o opravě chybných údajů katastru nemá žádný negativní dopad na zápis rozhodnutí soudu o určení vlastnických práv, pokud soud ve svém rozhodnutí určí jiného vlastníka předmětných pozemků, než toho, který je v katastrálním operátu evidován. Zápis soudního rozhodnutí o určení vlastnických práv do operátu katastru nemovitostí se neprovádí v rámci řízení o opravě chybných údajů katastru, ale záznamem, což je jiný, zcela samostatný typ řízení. Ze sdělení katastrálního úřadu, že dle charakteru smlouvy a geometrického plánu se lze domnívat, že vlastníkem zbytku parcely ZE (zjednodušená evidence) č. 438/l může být i pan Mgr. M. T., nelze v žádném případě dovozovat, že tento dokument svědčí o nabytí vlastnictví žalobce. Z výše uvedeného lze pouze dovodit, že žalobce si byl vědom, že v rámci dražby nabyl pouze část původní parcely PK a snažil se o to, aby bez nabývacích titulů mu byl zapsán i zbytek této parcely, jenž však nikdy nenabyl a tudíž nevlastnil. V rámci nařízeného jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v jejich písemných podáních. Žalobce při jednání (shodně jako v žalobě) navrhl provedení důkazů výslechem Ing. J. R. (geodeta, který zpracovával geometrický plán) a Ing. J. A. (likvidátora státního podniku Potraviny středočeský kraj v likvidaci) majících osvědčit vůli žalobce nabýt v dražbě celý pozemek parc.č. PK 438/1. Ze správního spisu vyplývají následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti: Dne 7.9.2010 vydal Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ve věci opravy chybného údaje katastru nemovitostí, rozhodnutí sp.zn. OR-2314/2004- 101, kterým rozhodl takto: Jedná se o chybu v údajích katastru nemovitostí podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb. V operátu katastru nemovitostí v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha zůstanou evidovány parcely katastru nemovitostí č. 673/26 a 4084/9 s vyznačeným vlastnictvím pro Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu pro České energetické závody, státní podnik " v likvidaci ", se sídlem Praha 10, Kodaňská 1441/46. V odůvodnění rozhodnutí katastrální úřad uvedl, že Katastrálnímu úřadu byla podána žádost o opravu chyby Mgr. M. T. ze dne 30.11.2004, později doplněna o geometrický plán č. 2282-289/2005 a to doplnění části parcely pozemkového katastru č. 438/1, obec Praha, katastrální území Újezd nad Lesy do katastru nemovitostí. Katastrální úřad žádost prověřil a zjistil, že mezi parcelami katastru nemovitostí (dále jen KN) č. 4084/2 a 4084/4 eviduje část parcely KN č. 4084/1 bez přiřazeného listu vlastnictví, a provedl tuto opravu údajů katastru nemovitostí: 1. v souboru popisných informací vyznačil v operátu katastru nemovitostí nové parcely KN státu pro Potraviny středočeský kraj „v likvidaci“ podle geometrického plánu č. 2282-289/2005. Parcely KN č. 673/26 a 4084/9 zde byly identifikovány jako částí parcely PK č. 438/1, 2. v souboru geodetických informací zakreslil do mapy katastru nemovitostí nové parcely KN č. 673/26 a 4084/9. Katastrální úřad znovu prověřil nabývací titul pro návrh na záznam změny vlastnického práva doplněný protokolem o průběhu veřejné dražby ze dne 2.3.1999 a potvrzením o vydražení parcely KN č. 4084/2 do společného vlastnictví manželů T. M., Mgr. a T. V. č.j. 3/25/99, zapsáno do operátu KN pod položkou výkazu změn č. 661/99 a 662/99. Součástí návrhu byl i geometrický plán č. 1418-14/98, ve kterém je část parcely PK č. 438/1 doplněna do KN jako parcela KN č. 4084/2. Podle nabývacího titulu byla předmětem prodeje pouze parcela KN č. 4084/2. Dále došlo k přechodu vlastnictví parcely KN č. 4084/2 na subjekt Lidl Česká republika v.o.s. kupní smlouvou ze dne 23.2.2004, zapsáno řízením V- 10374/2004. Parcela KN č.4084/2 později zanikla sloučením do parcely KN č. 4108/1 řízením Z-58949/2005 podle GP č. 2283-196/2005. Jako vlastník je evidována firma Lidl Česká republika v.o.s. Jako vlastník parcel KN č. 673/26 a 4084/9 byla evidována na základě nabývacího titulu kupní smlouvy ze dne 1.11.1967, zapsané pod položkou výkazu změn 17/58, Česká republika s příslušností hospodařit s majetkem státu pro Potraviny středočeský kraj „v likvidaci", neboť parcely KN č. 673/26 a 4084/9 jsou identifikovány jako část parcely pozemkového katastru č. 438/1. Pro tvrzení, že manželé T. měli mít ve vlastnictví parcelu PK č. 438/1 celou, tedy i parcely KN č. 673/26 a 4084/9, nebyl katastrálnímu úřadu předložen žádný důkaz. Po opravě chyby nelze evidovat parcely KN č. 673/26 a 4084/9 s vlastnictvím pro manžely T. Katastrální úřad po opětovném přezkoumáni návrhu dospěl k závěru, že oprava chyby byla provedena správně a vydal rozhodnutí ze dne 25.5.2006. T. M., Mgr. podal odvolání proti rozhodnutí ze dne 25.5.2006. Katastrální úřad předložil odvolání včetně spisového materiálu Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze (dále jen ZKI ). Ten ve svém rozhodnutí ZKI-O-92/541/2006/Nov rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 25.5.2006 zrušil a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí. Katastrální úřad prověřením vývoje dotčených parcel zjistil, že parcela PK č. 438/1 byla prvotně určena v katastrálním území (dále jen k.ú.) Újezd nad Lesy. Následně provedená změna katastrální hranice mezi k.ú. Sibřina a k.ú. Újezd nad Lesy byla povolena výměrem ze dne 22.6.1953 v době platnosti pozemkového katastru (dále jen PK). Parcely PK č. 798 a st. 670 po změně katastrální hranice vznikly přečíslováním parcel PK č. 266/4 a st. 66 z původního k.ú. Sibřina a byly parcelami PK v k.ú. Újezd nad Lesy. Dále vznikla v předmětném území, které je předmětem opravy chyby, z částí parcel PK 438/1, 438/3, 798, st. 670 a 784 parcela PK č. 1906. V k.ú. Újezd nad Lesy proběhlo technickohospodářské mapování vyhlášené v roce 1983. Parcela PK č. 1906 byla přečíslována na parcelu evidence nemovitostí č. 4084. Katastrální úřad provedl kontrolní transformaci v záznamu podrobného měřeni změn ( dále jen ZPMZ ) č. 2624 pro doplnění parcel PK č. 438/1, 798 a st. 670 v k.ú. Újezd nad Lesy. Katastrální úřad zaslal kopii nově přepracovaného ZPMZ č. 2624 (grafickou část ZPMZ 2624, výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí a technickou zprávu) v dopisech ze dne 6.2.2009 a 4.5.2009 účastníkům řízení k vyjádření. Účastník T. M., Mgr. s těmito podklady nesouhlasil a opakovaně žádal v dopisech doručených na katastrální úřad ve dnech 2.3.2009 (PD-5400/2009) a 20.5.2009 (PD12611/2009) o přerušení řízení do rozhodnutí soudu o vlastnictví dotčených pozemků. Vzhledem k tomu, že se jednalo o přerušení dle § 64 odst. 2, katastrální úřad návrhům vyhověl s tím, že po uplynutí lhůty, po kterou je přerušeno (30 dní), bude katastrální úřad pokračovat v řízení o opravě chyby č. OR- 2314/2004 i bez výše uvedeného rozhodnutí soudu. Důvodem je to, že rozhodnutí vydaná na základě ust. § 8 katastrálního zákona nezasahují konečným způsobem do sféry hmotněprávních oprávnění a povinností účastníků řízení; příslušný správní orgán takovýmto rozhodnutím nemůže způsobit vznik, změnu nebo zánik vlastnictví nebo jiného věcného práva k nemovitostem. Rozhodnutí vydaná podle ust. § 8 katastrálního zákona nemá hmotněprávní, ale pouze evidenční účinky. Řeší pouze, kdo jako vlastník určitých nemovitostí bude v katastru nemovitostí zaevidován, resp. v jaké podobě budou určité nemovitosti v katastru nemovitostí evidovány; při tom vychází pouze z listin a jiných podkladů, které jsou již součástí sbírky listin nebo dokumentace katastru. Skutečnost, že u soudu probíhá řízení o určení vlastnictví k pozemkům parcelní č. 4084/9 a 673/26 v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha tak nemůže být považovaná za řízení o předběžné otázce. Katastrální úřad vydal rozhodnutí ze dne 24.7.2009. Proti rozhodnutí se odvolal Mgr. M. T. dopisem ze dne 7.8.2009. Katastrální úřad předložil odvolání včetně spisového materiálu Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze (dále jen ZK) ). Ten ve svém rozhodnutí ZKI-O-140/840/2009/Ho ze dne 29.1.2010 rozhodnuti katastrálního úřadu ze dne 24.7.2009 zrušil a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí. Katastrální úřad má v novém projednání provést následující činnosti: Pro kvalitní a jednoznačné určeni průběhu původní hrance mezi parcelou 438/1 PK původního k.ú. Újezd nad Lesy a parcelami 798 a st. 670 původního k.ú. Sibřina je třeba vypracovat nový ZPMZ dle § 76 vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb., v němž bude jednoznačně a v souladu s příslušnými právními předpisy určen průběh výše uvedené hranice jako podkladu pro opravu jejího zobrazení v mapě KN. Před výpočtem transformace rastrových dat je nezbytné posoudit přesnost určení podrobných bodů ze ZPMZ 1418, 1929 2282 (případně dalších ZPMZ) použitých v dalších výpočtech (např. transformacích) a to dle ustanovení hodu 13.8. přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb. Výsledky transformace je nutno testovat pomocí střední souřadnicové chyby transformačního klíče. Charakteristiky a kriteria přesnosti zobrazení výše uvedené předmětné hranice jsou uvedeny v bodu 15 přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb. Katastrální úřad vypracoval nový záznam podrobného měření změn č. 2879 v souladu s rozhodnutím ZKi-O-140/840/2009/Ho ze dne 29.1.2010 podle § 76 vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb. Katastrální úřad provedl v ZPMZ č. 2879 blokovou transformaci pro doplnění parcel pozemkového katastru (dále jen PK) v okolí parcel PK č.438/1, 798 a st. 670 v k.ú. Újezd nad Lesy souvislého rastru (rastrový soubor zobrazující jedno nebo více katastrálních území v souvislém zobrazení s vyrovnanými hranicemi katastrálních území v S-SK nebo v S-JTSK po transformaci provedené globálním transformačním klíčem) vyhotoveného podle Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru gusterbergském a svatoštěpánském do souvislého zobrazení v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální ČUZK 1015/2004-22 ze dne 25.6.2004. Pro blokovou transformaci byla využita zpřesňující transformace s Jungovou dotransformací v souladu s bodem 6.2.9.7 Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod. Jungova dotransformace byla zvolena vzhledem k posunu situace na souvislém rastru. Katastrální úřad transformoval mapu v měřítku 1:2880 do mapy vedené v měřítku 1:1000. Při výpočtu transformačního klíče transformaci nedošlo k překročení mezních odchylek. Katastrální úřad vyhotovit ZPMZ č. 2879 za účelem kvalitního a jednoznačného určeni průběhu původní hranice mezi parcelou PK č. 438/1 a parcelami PK č. 798 a st. 670 k.ú. Újezd nad Lesy, tedy průběh původních hranic mezi k.ú. Újezd nad Lesy a Sibřina. Tento průběh je v ZPMZ č. 2879 označen rozdílným typem čar. Dále katastrální úřad určil graficky body 1 až 4, které zobrazuji průběh původní hranice k.ú. Sibřina a body 11 až 14 zobrazují průběh původní hranice k.ú. Újezd nad Lesy. Katastrální úřad dále tyto body testoval podle bodu 13.8 přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb, Výsledky ukazují, že v dotčeném prostoru nedošlo po zpřesňující transformací ke ztotožnění hranic původních k.ú. Sibřina a Újezd nad Lesy. Zároveň je zde doložen nedokryt původních hranic pozemkového katastru mezi k.ú. Újezd nad Lesy a Sibřina. Katastrální úřad proto prověřil zápisy v pozemkové knize, které se týkají dotčené oblasti. V pozemkové knize nejsou uloženy takové původní výsledky zeměměřických činností, ze kterých by se mohla původní hranice určit. Příčinou vzniku nedokrytu je styk hranic katastrálních území vzniklý tím, že předmětný úsek hranic pozemků byl za pozemkového katastru hranicí katastrálního území zobrazenou neidenticky na ostrovních mapách. Překryty, příp. nedokryty na stycích ostrovních map nevznikly při zobrazení, ale při měření. Hranice katastrálního území byla na každé ostrovní mapě určována samostatně z bodů geometrického základu, nacházejících se uvnitř příslušného katastrálního území. Tehdejší měřičská technika neumožňovala takovou přesnost, aby zaměření téže hranice samostatně ze zcela jiných bodů geometrického základu mělo identický výsledek. Vyrovnání dvojího odlišného zaměření téže hranice nebylo při tvorbě ostrovních map stabilního katastru prováděno. V tomto případě byla část parcely PK č. 438/1 doplněna do KN v ZPMZ č. 1418 podle obrazu mapy PK původního k.ú. Újezd nad Lesy jako parcela KN č. 4084/2 a části parcel PK č. 798 a 670 byly doplněny do KN v ZPMZ č. 1929 podle obrazu mapy PK původního k.ú. Sibřina jako parcela KN č. 4084/4. Rozsah nedokrytu se plně projevil až po vyhotovení souvislého rastru vyhotoveného podle Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru gusterbergském a svatoštěpánském do souvislého zobrazeni v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální CUZK 1015/2004-22 ze dne 25.6.2004. Závazným geometrickým a polohovým určením předmětné hranice je zobrazení v mapách pozemkového katastru, jehož chybností nelze opravovat řízením dle § 8 katastrálního zákona. Body 2282-1, 2282-2, 282-74, 1929-1, 1929-2, 1929-4 byly v ZPMZ 2282 vytyčeny, průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky ani účastníky řízení OR 2314/2004 zpochybňován. Tyto body určují hranici mezi parcelami PK č.438/1 na jedné straně a PK č. 438/3, 1625, 798, st. 670 a 712 na straně druhé vše v k.ú. Újezd nad Lesy tak, jak je nyní zapsaná v operátu katastru nemovitostí. Jako vlastník parcel KN č. 673/26 a 4084/9 nemůže být evidován T. M., Mgr., neboť ze záznamu změny vlastnického práva doplněného protokolem o průběhu veřejné dražby ze dne 2.3.1999 a potvrzením o vydražení parcely KN č. 4084/2 do společného vlastnictví manželů T. M., Mgr. a T. V. č,j. 3/25/99, zapsáno do operátu KN pod položkou výkazu změn č 661/99 a 662/99 vyplývá, že T. M.,Mgr. a T. V. získali do vlastnictví pouze tu část parcely PK č. 438/1, která byla v GP č. 1418-14/98 označena jako parcela KN č. 4084/2. GP 1418-14/98 byl k návrhu na záznam změny vlastnického práva, položka výkazu změn č. 661/99 a 662/99, přiložen, protože bez něj by nebylo možno parcelu KN č. 4084/2 geometricky a polohově určit a zobrazit ji v katastrální mapě. Tento GP nemusel být nedílnou součástí podání zapsaného ve výkazu změn č. 661/99 a 662/99, mohl být zapsán v předstihu jako doplnění KN o parcelu PK. Ze stejných důvodů nemůže být přihlédnuto k návrhu Mgr. T. a u parcel KN č. 673/26 a 4084/9 nemůže být vyznačeno duplicitní vlastnictví. Katastrální úřad bude nadále evidovat parcely tak, jak Je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 28.1.2011, č.j. ZKI-O-141/1150/2010/Ho, byl změněn výrok výše uvedeného rozhodnutí, a jeho znění je následující: Jedná se o chybu v údajích katastru nemovitostí podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb. Na základě doplnění zbytkové části pozemku parc.č. PK 438/1 do souboru geodetických informací budou v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha evidovány parcely katastru nemovitostí KN č. 673/26 a č. 4084/9 s vyznačeným vlastnictvím pro Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu pro České energetické závody, státní podnik „v likvidaci“, IČ 00002691, se sídlem Kodaňská 1441/46, Praha 10. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že hlavní problém řízení OR-2314/2004-101 vychází ze skutečnosti, že východní hranice parcely PK č. 438/1 byla dříve hranicí katastrálních území Újezd nad Lesy a Sibřina a na styku ostrovních map obou katastrálních území byl nedokryt hranic pozemků. Část zemského povrchu, odpovídající nedokrytu, byla při mapování THM začleněna do parcely 4084, která nebyla zapsána na listu vlastnictví. Po zápisu geometrického plánu č. 1418-14/98, kterým byla parcela 4084 rozdělena na 4084/1 a 4084/2 (předmět výše komentované dražby), se nedokryt stal součástí parcely 4084/1. Nedokryt, který byl posouzen jako zbytek parcely PK č. 438/1, nedoplněný do SGI KN geometrickým plánem č. 1418- 14/98, byl geometricky a polohově určen geometrickým plánem č. 2282-289/2005 jako nově oddělené parcely KN parc. č. 4084/9 (výměra 140 m2) a parc. č. 673/26 (výměra 3m2). Geometrický plán č. 2282-289/2005 vyhotovila firma AREA GK spol. s r.o. na základě objednávky odvolatele. Podkladem pro jeho vyhotovení bylo vytyčení hranic zbytkové části pozemku parc. č. PK 438/1, nedoplněné do SGI KN geometrickým plánem č. 1418-14/98. V protokolu o vytyčení hranice pozemku neuvedli vlastníci, pozvaní k seznámení s průběhem vytyčené hranice pozemků, žádné připomínky. Původní vlastník parc. PK č. 438/1 (před výše komentovanou dražbou Česká republika s právem hospodaření pro Potraviny Středočeský kraj v likvidaci) ani právní nástupce původní subjektu s právem hospodaření se státním majetkem pozván k seznámení nebyl. Z účastníků, z jejichž podpisu v protokolu o vytyčení vyplývá souhlas s vytyčenými hranicemi, je v souladu s argumentací odvolání vhodné uvést firmu Lidl Česká republika (dále Lidl) a odvolatele. Souhlas firmy Lidl je v souladu s reálným stavem, neboť geometrický plán č. 2282-289/2005 přebírá geometrické a polohové určení vytyčovaného úseku hranic parcely č. 4084/2 z geometrického plánu č. 1418-14/98. Souhlas odvolatele s vytyčením hranic zbytku parcely PK č. 438/1 v protokolu o vytyčení hranic pozemků však nelze v žádném případě považovat za nabývací titul manž. T. k této zbytkové části, nově označené parcelními čísly 4084/9 a 673/26, když protokol o vytyčení hranice pozemku není nabývacím titulem, je vhodné podotknout, že v něm u odvolatele není uveden vztah účastníka k pozemkům dotčeným vytyčenou hranicí, ačkoliv u všech ostatních pozvaných účastníků je uveden konkrétními čísly parcel v jejich vlastnictví. Odvolání proti rozhodnutí KP č.j. OR-2314/2004-101 z 20.9.2010 argumentuje především chybností geometrického plánu č. 1418-14/98, použitého při dražbě. Uvádí, že záměrem bývalého vlastníka pozemku parc. č. PK 438/1 byl prodej celého pozemku. Považuje za nepochybné, že citovaným geometrickým plánem byl obnoven celý pozemek parc. č. PK 438/1 a že celý pozemek parc. č. PK 438/1 byl předmětem dražby. Skutečnost, že citovaným geometrickým plánem nebyl obnoven pozemek parc. č. PK 438/1 celý, posuzuje jako chybu geometrického a polohového určení parcely č. 4084/2 a zastává názor, že dražbou nabyli manž. T. vlastnická práva i k pozemkům parc. č. 4084/9 a 673/26, vzniklých ze zbývající části pozemku parc. č. PK 438/1, která nebyla doplněna do souboru geodetických informací katastru nemovitostí geometrickým plánem č. 1418-14/98. Zápis vlastnických práv k pozemkům parc. č. 4084/9 a 673/26 pro původního vlastníka pozemku parc. č. PK 438/1, považuje odvolatel za chybný. Vzhledem k návaznosti nabývacího titulu odvolatele na geometrický plán č. 1418-14/98 nemohou orgány státní správy zeměměřictví a katastru změnu zápisu vlastnictví k parcelám č. 4084/9 a 673/26 provést, neboť by se jednalo o rozhodování ve věci určení vlastnických práv k nemovitostem, ke kterému nejsou příslušné. Změnu výrokové části napadeného rozhodnutí učinil odvolací orgán z důvodu toho, aby tento výrok přesně a určitě definoval, co bylo předmětem řízení a jaká oprava údajů katastru byla provedena. Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Městský soud v Praze věc posoudil takto: Podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. K námitce nesprávnosti rozhodnutí o námitce podjatosti pracovnice katastrálního úřadu Ing. J. S. si soud nejprve dovoluje poukázat na charakter takového rozhodnutí. Rozhodnutí o zamítnutí vyloučení určitého pracovníka z vedení či provádění určitého řízení není rozhodnutím meritorním, které by zasahovalo přímo do subjektivních práv účastníka řízení, a není tudíž přezkoumatelné ve správním soudnictví (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne, č.j. 3 Afs 20/2003-23). Přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí námitky podjatosti je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem pracovníka v konkrétním řízení. Žádost o přezkoumání případné podjatosti pracovníků se pouze prověřuje v tom smyslu, zda v samotném řízení není jednáno podjatým úředníkem. Vznesená námitka podjatosti způsobuje, že v řízení o věci samé nesmí být takovým pracovníkem činěny žádné úkony, vyjma úkonů neodkladných. Rozhodnutí o námitce podjatosti musí předcházet rozhodnutí o věci samé. Nebyly-li tyto podmínky splněny, může osoba dotčena takovým nezákonným rozhodnutím ve věci samé podat žalobu a napadat skutečnost, že ve věci samé bylo rozhodnuto osobou podjatou. Žalobce spatřuje podjatost Ing. J. S. ve skutečnosti, že má s ohledem na svůj poměr k věci zájem na výsledku řízení. Podle ust. § 14 odst. 1 správního řádu, každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Žalobce důvod podjatosti formuluje pouze slovy výše citovaného zákonného ustanovení, nepředkládá soudu žádné konkrétní důvody, pro které by Ing. S. měla mít zájem na výsledku řízení, nespecifikuje jaký má Ing. S. poměr k projednávané věci. Jedná se pouze o subjektivní přesvědčení žalobce, k jehož prokázání nepředložil ani nenavrhl soudu žádné důkazy. Soud tedy neshledal, že Ing. Jana S. měla být z rozhodování v předmětném řízení ve věci opravy chybného údaje katastru nemovitostí jako osoba podjatá vyloučena, a tedy uzavírá, že rozhodnutí o nevyloučení Ing. S. nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Pokud se jedná o charakter řízení o opravě chybného údaje katastru nemovitostí podle ust. § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, slouží toto řízení k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Mění se jím evidované údaje, aniž by se tak mohlo založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitosti, což plyne i z ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, a to bez ohledu na to, zda původní zápis byl podložen rozhodnutím o vkladu, či se jednalo o záznam údajů o právních vztazích plynoucích z rozhodnutí jiných orgánů nebo listin právní vztahy osvědčujících (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2006, č.j. 2 As 58/2005-125). Opravou chyby dochází pouze k dodatečnému nahrazení údaje chybně evidovaného v katastrálním operátu údajem z hlediska právní úpravy katastru nemovitosti správným, tedy takovým údajem, který je v souladu s listinami založenými ve sbírce listin. To ještě nevylučuje, že skutečným vlastníkem dané nemovitosti či nositelem jiného zapisovaného práva k nemovitosti někdo jiný, než komu zápis v katastru svědčí, pouze se presumuje, že zápis v katastru odpovídá skutečnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.2.2011, č.j. 5 As 88/2009-75). Podle ust. § 1 odst. 2 zákona o katastru nemovitostí je katastr soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen „nemovitosti“) zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona. Podle ust. § 20 zákona o katastru nemovitostí jsou údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru. Součástí katastru je i evidence vlastnických práv k nemovitostem. O rozsahu těchto práv však katastrální úřad nerozhoduje, pouze je eviduje na základě předložených listin. Podle ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů v katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. Ve světle výše uvedeného tak soud nepřisvědčil námitce žalobce o zmatečnosti sdělení žalovaného v napadeném rozhodnutí, že „rozhodnutí vydávaná v řízení o opravě chyby podle § 8 katastrálního zákona mají pouze evidenční a nikoliv hmotněprávní účinky a v tomto řízení nemůže být rozhodnuto o tom, kdo je nebo není vlastníkem určité nemovitosti, ale pouze o tom, kdo bude jako vlastník nemovitosti v katastru zaevidován“, neboť toto tvrzení je v souladu s výše citovanou konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobce se nemýlí, pokud za vlastníka nemovitosti evidované v katastru nemovitostí považuje osobu v evidenci katastru jako vlastníka označenou. Mylný je však názor žalobce, že založením nového listu vlastnictví č. 2298 došlo k rozhodnutí o vlastnictví pozemků parc. č. 4084/9 a parc. č. 673/26 a že na tento list vlastnictví měl být jako vlastník předmětných pozemků zaevidován taktéž žalobce. Z protokolu o průběhu veřejné dražby konané dne 2.3.1999 soud zjistil, že draženým majetkem byl pozemek parc. č. 4084/2 o výměře 763 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k.ú. Újezd nad Lesy. Dne 22.3.1999 vydal likvidátor státního podniku Potraviny Středočeský kraj v likvidaci Potvrzení, že pan Miroslav T. vydražil dne 2.3.1999 pozemek parc. č. 4084/2 o výměře 763 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k.ú. Újezd nad Lesy. Dne 23.3.1999 podali žalobce a likvidátor státního podniku Potraviny Středočeský kraj v likvidaci návrh na záznam změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, neboť se dne 2.3.1999 konala veřejná dražba v rámci likvidace státního podniku Potraviny Středočeský kraj v likvidaci a vydražitelem nemovitosti – pozemku parc. č. 4084/2 o výměře 763 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k.ú. Újezd nad Lesy, se stal Mgr. M. T. – společné vlastnictví manželů – V. T. Návrh na záznam změny vlastnického práva předmětného pozemku do společného vlastnictví manželů žalobce a jeho manželky č.j. 3/25/99, byl zapsán do operátu KN pod položkou výkazu změn č. 661/99 a 662/99. Součástí návrhu byl i geometrický plán č. 1418-14/98, ve kterém je část parcely PK č. 438/1 doplněna do KN jako parcela KN č. 4084/2. Dále došlo k přechodu vlastnictví parcely KN č. 4084/2 na subjekt Lidl Česká republika v.o.s. kupní smlouvou ze dne 23.2.2004, zapsáno řízením V-10374/2004. Parcela KN č.4084/2 později zanikla sloučením do parcely KN č. 4108/1 řízením Z-58949/2005 podle GP č. 2283-196/2005. Výše uvedené listiny, založené ve sbírce listin, osvědčovaly vlastnické právo žalobce (společné vlastnictví manželů T.) pouze a jen k pozemku parc. č. 4084/2 o výměře 763 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k.ú. Újezd nad Lesy. V době vydání prvostupňového rozhodnutí, jakož i rozhodnutí napadeného, nebyla ve sbírce listin založena žádná listina prokazující, že by žalobce byl v minulosti vlastníkem parcely PK č. 438/1, a tudíž ani prokazující vlastnické právo žalobce k nově odděleným parcelám KN parc. č. 4084/9 (výměra 140 m2) a parc. č. 673/26 (výměra 3m2), vzniklým ze zbývající části pozemku parc. č. PK 438/1 (z nedokrytu), který byl geometricky a polohově určen geometrickým plánem č. 2282- 289/2005. Pokud žalobce namítá, že záměrem bývalého vlastníka pozemku PK 438/1 bylo prodat tento pozemek celý a že z geometrického plánu č. 1418-14/98 vyplývá, že celý pozemek PK 438/1 zaniká a vzniká pozemek parc. č. 4084/2, soud konstatuje, že předmětným geometrickým plánem byl pozemek parc. č. 4084 rozdělen na parc. č. 4084/1 a parc. č. 4084/2, přičemž nedokryt se stal součástí parcely č. 4084/1. Předmětem dražby, jak bylo výše prokázáno, byl pouze pozemek parc. č. 4084/2. Záměry bývalého vlastníka pozemku PK 438/1 jsou v tomto případě irelevantní, neboť jak již bylo soudem uvedeno, v řízení o opravě chyby dochází pouze k dodatečnému nahrazení údaje chybně evidovaného v katastrálním operátu údajem z hlediska právní úpravy katastru nemovitosti správným, tedy takovým údajem, který je v souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Žalobce v celém správním řízení nepředložil listinu prokazující, že by vydražil celý pozemek PK 438/1, tudíž nemohl být zaevidován jako vlastník nově oddělených parcel KN parc. č. 4084/9 a parc. č. 673/26 z nedokrytu posouzeného jako zbytku parcely PK 438/1. Jako vlastník těchto nově oddělených parcel byla evidována Česká publika s příslušností hospodařit s majetkem státu pro Potraviny středočeský kraj „ v likvidaci“, neboť nabyla vlastnické právo k parcele PK 438/1 na základě kupní smlouvy ze dne 1.11.1967, zapsané pod doložkou výkazu změn 17/58. Napadeným rozhodnutím tedy nedošlo k rozhodnutí o vlastnictví nově oddělených pozemků, neboť vlastnictví nově oddělených parcel parc. č. 4084/9 a parc. č. 673/26 je odvozeno od původního vlastnictví celé parcely PK 438/1, resp. vlastnictví nedokrytu parcely PK 438/1. Na výše uvedeném nemění nic ani Potvrzení ze dne 27.10.2004 vydané Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, dle kterého se lze domnívat, že vlastníkem zbytku parcely ZE 438/1 může být i žalobce, neboť ve světle výše uvedeného nemá toto potvrzení žádnou právní relevanci. Žalovaný ani správní orgán prvního stupně nepochybily, pokud neprovedly důkaz výslechem žalobcem navrhovaných svědků, kteří měli prokázat, že bylo úmyslem prodat v dražbě celou parcelu PK 438/1 a že žalobce vydražil vlastnické právo k celému pozemku, neboť jak již soud opakovaně konstatoval, řízení o opravě chybného údaje katastru nemovitostí slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Katastr nemovitostí eviduje vlastnická práva k nemovitostem na základě předložených listin, nemůže sám posuzovat otázku nabytí vlastnického práva na základě důkazu výslechem svědků. Pokud se žalobce skutečně domnívá, že nabyl vlastnické právo k celému pozemku PK 438/1, resp. že je tudíž i vlastníkem pozemků parc. č. 4084/9 a parc. č. 673/26, je na něm, aby se domáhal ochrany příslušnou žalobou v občanském soudním řízení, což žalobce, jak sám uvedl v žalobě, již učinil, když podal žalobu na určení vlastnictví k Obvodnímu soudu pro Prahu 9. Pokud by pak tento soud v občanském soudním řízení rozhodl ve prospěch žalobce, bylo by takové pravomocné soudní rozhodnutí dostatečným podkladem i pro změnu údajů v katastru nemovitostí. Z výše uvedeného vyplývá nedůvodnost další námitky žalobce, který spatřuje procesní pochybení správního orgánu ve skutečnosti, že řízení o opravě chybného údaje přerušil pouze na dobu 30 dnů a nevyčkal pravomocného rozhodnutí soudu o podané určovací žalobě. Jak již bylo soudem vyloženo, řízení o opravě chybného údaje v katastru má pouze evidenční charakter a slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Probíhající řízení o určení vlastnictví pozemků tak nebrání, aby katastr nemovitostí uvedl do souladu chybně uvedené údaje v katastrálním operátu s listinami založenými ve sbírce listin. Pokud by v řízení o určení vlastnictví pozemků soud rozhodl, že vlastníkem je někdo jiný, než ten, kdo je takto v katastru nemovitostí jako vlastník evidován, bude pak takové pravomocné rozhodnutí následně podkladem pro změnu údajů v katastru nemovitostí. Důvodná není ani další námitka žalobce, že geometrické a polohové určení dotčených pozemků je podle Záznamu podrobného měření změn č. 2624 chybné. Správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí z tohoto Záznamu podrobného měření změn nevycházel, neboť rozhodnutím ZKI-O-140/840/2009/Ho ze dne 29.1.2010 bylo katastrálnímu úřadu uloženo vypracování nového ZPMZ, což katastrální úřad učinil, když vypracoval nový záznam podrobného měření změn č. 2879 v souladu s výše uvedeným rozhodnutím podle § 76 vyhlášky č. 26/2007 Sb. ve znění vyhlášky 164/2009 Sb. Pokud žalobce namítá, že správní orgán neprovedl důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru katastr nemovitostí, soud k tomuto uvádí, že dle ust. § 56 věta prvá správního řádu, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Z uvedeného vyplývá, že se znalec neustanoví, pokud správní orgán disponuje potřebnými odbornými znalostmi či si může opatřit odborné posouzení předmětných skutečností ze strany jiného správního orgánu. Jak katastrální úřad, tak taktéž zeměměřičský a katastrální inspektorát, jsou odbornými orgány na úseku katastru nemovitostí, a jako takové mohou odborně zjistit a objasnit skutkový stav věci, a proto nelze shledat pochybením, kdy za tohoto stavu znalec k vypracování znaleckého posudku ustanoven nebyl. V daném řízení nebyly dány podmínky pro smírné odstranění rozporů, neboť podle ust. § 52 odst. 3 písm. a), b) vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), chybné geometrické a polohové určení opraví katastrální úřad na základě výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro účely katastru, podle potřeby v součinnosti s osobou odborně způsobilou k výkonu zeměměřických činností (dále jen "způsobilá osoba") a písemného prohlášení vlastníků, že hranice nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna; prohlášení není třeba, pokud z původního výsledku zeměměřické činnosti je chyba zřejmá, nebo pokud se jedná o opravu na podkladě opravy listiny. V předmětném správním řízení však nebylo předloženo písemné prohlášení vlastníků, že hranice nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Skutečnost, že na chybu v katastrálním operátu upozornil žalobce, na jehož náklady byl vypracován nový geometrický plán, a že katastr nemovitostí byl ve věci pasivní, nepůsobí nezákonnost napadeného rozhodnutí. Soud na základě výše uvedených skutečností a citovaných zákonných ustanovení uzavírá, že v řízení byl skutkový stav věci zjištěn dostatečně, není pochybením, pokud správní orgány vycházely v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu pouze z listin založených ve sbírce listin, když současně soud neshledal, že by tyto listiny byly správními orgány vyhodnoceny jednostranně a účelově. Soud žalobcem navržený důkaz výslechem svědků Ing. J. R. a Ing. J. A. pro nadbytečnost neprovedl, neboť by jejich výpovědi nemohly ničeho změnit na skutečnosti, že žalobce v celém správním řízení nepředložil listinu prokazující jeho vlastnické právo k celému pozemku PK parc. č. 438/1, tudíž nemohl být zapsán na list vlastnictví č. 2298 jako vlastník pozemků parc. č. 4084/9 a parc. č. 673/26. Okolnosti prokazující vůli žalobce nabýt v dražbě celý pozemek PK parc. č. 438/1 by mohly být rozhodnými při posuzování vlastnictví žalobce, protože však, jak bylo výše uvedeno, opravou chyby dochází pouze k dodatečnému nahrazení údaje chybně evidovaného v katastrálním operátu údajem z hlediska právní úpravy katastru nemovitosti správným, tedy takovým údajem, který je v souladu s listinami založenými ve sbírce listin, a není zde prostor pro zkoumaní obsahu vlastnictví žalobce, liší – li se od listin založených ve sbírce listin. Pro zápis údajů o vlastnictví do katastru je tedy relevantní listina prokazující vlastnické právo žalobce, pouze na základě které je oprávněn katastr nemovitostí vlastnictví zapsat. Jelikož soud neshledal námitky žalobce důvodnými, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení