7 C 107/2021-66

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že [celé jméno svědka], [rodné číslo], bytem [adresa svědka, svědka, svědka, žalované a žalobce], je vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] na nemovitých věcech: • pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, [adresa], rod. dům. • pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], • pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], • pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra], • pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] to vše zapsáno na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], namísto aktuálně v katastru nemovitostí zapsané [celé jméno žalované], [rodné číslo], [adresa svědka, svědka, svědka, žalované a žalobce], se zamítá.

II. Státu České republice se nepřiznává právo na náhradu státem zálohovaných nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 455 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, u soudu podanou dne 22. 4. 2021, domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitostech citovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že dne 4. 8. 2009 uzavřel s žalovanou, svou dcerou, darovací smlouvu se zřízením věcného břemene ohledně podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitostech citovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Druhou polovinu tedy podíl o velikosti jedné poloviny na citovaných nemovitostech daroval svému synovi [celé jméno svědka] mladšímu. Dotčenou smlouvou bylo zřízeno ve prospěch žalobce doživotní bezplatné právo užívání všech nemovitostí, včetně celého domu 45. Žalobce si vymínil, že bude moci užívat zahradu a z domu spodní část (přízemí) a první patro nechal užívání žalované [celé jméno svědka] mladšímu. V létě roku 2018 však žalovaná začala postupně zabírat i celé spodní patro a odmítala umožnit žalobci bezplatné užívání domu [adresa]. Nejprve se svým manželem rozbourala žalobci kuchyňku a sociální zařízení pod záminkou, že jej zrekonstruují, k rekonstrukci nakonec vůbec nedošlo. Následně odpojila ve spodní části domu elektřinu a zamkla všechny místnosti. Žalobce žádal žalovanou a jejího manžela, aby mu spodní patro nemovitosti zpřístupnili, ale bylo mu to odmítnuto. Stejně tak [celé jméno svědka] mladší apeloval na žalovanou, aby žalobci spodní patro zpřístupnila. Žalovaná však namísto toho vystěhovala a spálila všechno vybavení žalobce, které měl v domě a zabrala si celé spodní patro pro sebe a manžela. Žalovaná se k žalobci dlouhodobě chovala hrubě, i když věděla, že je nemocný (že se léčí rakovinou), tak nejen, že mu nenabídla pomoc, ale ještě jej pomlouvala a několikrát se nechala slyšet, že jí je jedno, jak to s ním dopadne,„ ať klidně chcípne“. Rakovinou trpí i druhá dcera žalobce, sestra žalované, o té se žalovaná vyjadřovala stejně a zároveň druhé dceři žalobce bránila v tom, aby jej právě navštěvovala v domě [adresa], vždy jí hrubě nadávala a docházelo i ke strkanicím. Žalobce tímto chováním žalované velice trpěl, neboť dům [adresa] je jeho rodným domem a chtěl jej využívat nejen k rekreaci, ale také k tomu, aby se zde scházela jeho početná rodina a mohl s ní strávit co nejvíce času. Dne 10. 6. 2020 odeslal žalobce žalované odvolání daru – odstoupení od darovací smlouvy, které bylo žalované doručeno dne 16. 6. 2020. Žalovaná odmítla žalobci součinnost poskytnout při přepisu vlastnického práva zpět na žalobce. Žalobce má za to, že žalovaná svým jednáním hrubě porušila dobré mravy, kdy úmyslně porušila svůj závazek vyplývající ze smlouvy o zřízení služebnosti ve prospěch žalobce a znemožnila mu předmětné nemovitosti užívat. Od závadného jednání neustoupila, neumožnila mu řádně užívat nemovitosti, ani když k tomu byla opakovaně vyzývána nejen žalobcem, ale i ostatními členy rodiny. Její vědomé porušování lze považovat za objektivní hrubé porušení dobrých mravů.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, s tím, že pro odvolání daru ze strany žalobce nebyla splněna žádná ze zákonných podmínek, odvolání daru bylo neoprávněné a nelze z něj dovozovat žádné nároky žalobce. Žalovaná se žádného nevděku vůči žalobci nedopouštěla, ani nedopouští. Žalobci v přístupu k předmětným nemovitostem nijak nebrání, žádný majetek žalobce nezničila, ani jinak vůči žalobci nepostupovala v rozporu s dobrými mravy. Postup žalobce představuje systematickou a účelovou snahu zpochybnit řádně nabyté vlastnické právo žalované a vypudit žalovanou z užívání předmětných nemovitostí, dle informací žalované jsou hlavními iniciátory postupu vůči žalované sourozenci žalované, kteří se zpětně snaží zpochybnit převod spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech na žalovanou. Tvrzení žalobce o údajném bránění žalobci v užívání předmětných nemovitostí ze strany žalované a ničení majetku žalobce se nezakládají na skutečnosti, jsou naprosto vykonstruovaná, nepravdivá jsou i tvrzení žalobce o údajných hrubých poznámkách žalované vůči žalobci v souvislosti s jeho zdravotním stavem. Žalovaná předmětné nemovitosti již po dlouhou dobu prakticky nijak neužívá, je to naopak žalovaná, jejíž práva k předmětným nemovitostem jsou ze strany jejích sourozenců omezována.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí informací o pozemku a stejnopisu Notářského zápisu sepsaného v kanceláři v [obec] 4. 8. 2009 [titul] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], bylo zjištěno, že žalobce daroval žalované a synovi [celé jméno svědka], narozenému [datum], nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], tj. pozemky st. p [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, a pozemky p. [číslo] zahrada, p. [číslo] zahrada, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] trvalý travní porost, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě darovací smlouvy se zřízením věcného břemene, uzavřené mezi jmenovanými dne 4. 8. 2009, s právními účinky vkladu práva ke dni 10. 8. 2009 Touto darovací smlouvou nabyla žalovaná a pan [celé jméno svědka] mladší každý podíl o velikosti ideální jedné poloviny k citovaným nemovitostem. Zároveň bylo darovací smlouvou zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobce a to bezplatné věcné břemeno doživotního bezplatného práva užívání celého domu [adresa] [obec] na stavební parc. [číslo] stavební parc. [číslo] pozemkových parcel [číslo] 50 s příslušenstvím v [katastrální uzemí].

4. Přípisem ze dne 8. 6. 2020 žalobce odstoupil vůči žalované od darovací smlouvy ze dne 4. 8. 2009, a odvolal dar vůči žalované, s odůvodněním, že žalovaná spolu s manželem žalobci v užívání nemovitých věcí úmyslně brání. Spodní patro domu [adresa] si žalobce vymínil k výlučnému užívání pro sebe z titulu věcného břemene doživotního užívání, žalovaná a její manžel žalobce ve výkonu práva doživotního bezplatného užívání darovaných nemovitostí postupně omezovali, až mu užívání darovaných nemovitostí úmyslně zcela znemožnili. Nejprve žalobci vyházeli všechen jeho nábytek, který v dolním patře domu [adresa] měl k užívání, a rozbourali bez jeho vědomí v dolním patře koupelnu, následně bez vědomí žalobce vyměnili zámky místností v dolním patře a místnosti pozamykali, v současné době se tak žalobce dostane pouze do vstupní chodby domu čp 45 a zbytek domu je uzamčený. Nad to brání dceři žalobce, sestře žalované, aby svého otce v předmětném domě [adresa] navštěvovala, z domu jí vyhánějí a vulgárně jí nadávají, přičemž žalobce má právo z titulu svého věcného břemene užívání nemovitých věcí zde přijímat hosty a trávit s nimi čas podle svého uvážení, tím spíše, když se jedná o blízké rodinné příslušníky. I přes opakované naléhání žalobce a zbytku rodiny, aby žalobci dolní patro domu [adresa] zpřístupnili k užívání, mu v užívání nemovitosti stále systematicky brání a uzurpují si užívání téměř celých nemovitých věcí jen pro sebe. Vůbec neberou ohledy ani na vážný zdravotní stav žalobce a na jeho přání moci si ještě spolu se svou rodinou v klidu užít společné chvíle ve svém rodném domě, tímto chováním žalobce velice psychicky i fyzicky strádá.

5. Dle podací stvrzenky byl přípis dán k poštovní přepravě dne 10. 6. 2020. Žalovaná potvrdila, že uvedený přípis obdržela.

6. Svědek [celé jméno svědka] mladší, syn žalobce, podílový spoluvlastník citovaných nemovitostí, vypověděl, že v současné době má žalobce znemožněn přístup do přízemí domu. Manžel žalované spálil žalobci starý nábytek, předělal mu celý spodek, všechno vyházel a uzamkl. Potvrdil, že se spolu s žalobcem a žalovanou domlouvali na tom, že svědek bude užívat v horním patře dvě místnosti a žalovaná s manželem budou užívat jednu velkou místnost v patře a žalobce bude doživotně užívat spodní část, tj. přízemí a časem až otec zemře, by si žalovaná s manželem upravili spodek. Žalobce zpočátku užíval tři místnosti dole a to asi do doby před třemi lety, poté to manžel žalované uzamkl. V přízemí byla koupelna a záchod, to je celé vybourané, tyto místnosti zamčeny nejsou, dále tam jsou dva sklepy, ve kterých je nepořádek, ty také nejsou zamčené, pak je tam jedna místnost, která je zamčená a je na ní koule, kromě toho je tam obývací pokoj, kuchyň a ještě jedna místnost, které zpočátku užíval žalobce, tyto jsou nyní zamčené a na dveřích je koule, toto uzamkl a dal tam kouli manžel žalované asi před třemi lety, nebylo to na základě žádné dohody. O úpravě přízemí se svědkem žalovaná ani její manžel nehovořili, dělají si tam, co chtějí. Žalobce, když přijede, tak chodí ke svědkovi nahoru, spodní část užívat nemůže. Nemovitost užívá a jezdí do ní manžel žalované, žalovaná nikoliv. Žalobci znemožnil užívat nemovitosti manžel žalované, nikoliv žalovaná. Co se týče koupelny, pak byli domluveni na tom, že se udělá nová, měli to udělat oba spoluvlastníci, jak svědek, tak i žalovaná, ale zatím tam nic není. Svědek a žalovaná mají ještě dvě sestry, a to [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], obě navštěvovaly žalobce v nemovitosti asi tak jednou měsíčně. Svědek neví o tom, jak se žalovaná k sestrám chovala, vůbec do nemovitosti žalovaná nejezdí, jezdí tam manžel žalované. Manžel žalované vyhazoval z nemovitosti [celé jméno svědkyně], choval se vulgárně, svědkovi nadával vulgárními výrazy. Žalobce měl nedávno rakovinu, psychicky je na tom dobře. Žalobce se domáhal toho, aby mu manžel žalované místnosti odemkl, avšak bezvýsledně. Svědek neví o tom, zda žalobce v tomto směru kontaktoval i žalovanou, svědek byl u toho, když manžel žalované jednou řekl, že to odemykat nebude, ať si žalobce sedne na schody. Manžel žalované na žalobce jednou vyjel. Manžel žalované říkal, že nábytek žalobce spálí, svědek u pálení nábytku nebyl, ale viděl poté spáleniště. Svědek říkal manželovi žalované, ať žalobci spodek odemkne, bylo to tak před dvěma až třemi lety, avšak manžel žalované spodek neodemkl. Neví, proč se vztahy mezi žalobcem a žalovanou zhoršily, bylo to z ničeho nic. Zpočátku nikdo v rodině neměl problémy s tím, že žalobce část nemovitosti převedl na žalovanou, později se to nelíbilo sestrám.

7. Svědek [jméno] [celé jméno svědka], soused, vypověděl, že manžel žalované vyházel věci žalobce a uzamkl mu přístup do místností. Toto ví od žalobce, svědek viděl, že manžel žalované napadá sestru a žalobce, jak se spolu jednou chytli u schodů. Do nemovitosti už nechodí, na vlastní oči viděl, že jsou dole místnosti zamčené. To, že je uzamkl manžel žalované, ví z doslechu. Viděl též manžela žalované, že vyndával nábytek z nemovitosti ven. Vypověděl, že manžel žalované napadá syna žalobce a dceru žalobce [jméno], je to každou chvilku, kdy tam takto slyšel nějaký spor, neslyšel úplně, co manžel žalované říkal, ví, že si vyměňovali názory, jednou takto slyšel, že manžel žalované označoval sestru žalované [jméno] vulgárními výrazy. Svědek slyšel, že manžel žalované sestru žalované [jméno] vykazoval z nemovitosti. Zpočátku byl vztah mezi účastníky dobrý, asi tak před 7 - 10 lety nastal obrat, neví však proč. Svědek uvedl, že se o rekonstrukci o něčem dohadovali, a to žalobce s manželem žalované, neví však, konkrétně o čem. Vztah mezi manželem žalované a manželkou svědka je špatný, došlo k nějakým dohadům.

8. Svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], dcera žalobce, sestra žalované, vypověděla, že v současné době žalobce nemá do nemovitosti přístup, nemá od místností klíče. Ví o tom, že existovala mezi žalobcem a žalovanou a bratrem, jako další spoluvlastníkem nemovitosti, dohoda, že žalobce bude užívat spodní část domu, takto spodní část domu žalobce zpočátku užíval, zhruba asi tak půl roku, poté manžel žalované spodek rozboural. Žalobce má od nemovitosti klíče, ale ve spodní části jsou jednotlivé místnosti uzamčené a k nim už žalobce přístup nemá, lze jít pouze na chodbu a do rozbourané koupelny. Na uzamčených místnostech je koule a zámek, takto to uzamkl manžel žalované. Takto je to uzamčené asi 2 - 3 roky možná déle. Žalovaná do nemovitosti minimálně 4 roky nejezdí, jen její manžel. Veškeré zásahy vůči žalobci učinil manžel žalované, nikoliv žalovaná, žalovaná však nijak nezasáhla. Neví o tom, že by někdo říkal žalované, že má zasáhnout. Svědkyně slyšela od žalované a od jejího manžela, že nábytek žalobce manžel žalované vyházel a spálil. Svědkyni žalovaná nebránila v návštěvě nemovitosti, nemovitost svědkyně navštěvuje se souhlasem žalované a svého bratra a žalobce, jen se to nelíbilo manželu žalované, který je vyhazoval, to se stalo asi 2 x na jaře 2021. Takto vyhazoval svědkyni a její sestru paní [celé jméno svědkyně]. Žalovaná se k otci vulgárně nechovala, manžel žalované se k žalobci několikrát vulgárně choval, kdy jej nazval vulgárními výrazy, žalovaná svědkyni několikrát řekla„ aby fotr chcípnul“, že si přeje prodat chalupu. Takto to žalovaná řekla někdy před třemi, čtyřmi, pěti či šesti lety, manžel žalované vulgárně nadával žalobci asi před dvěma a půl až třemi roky. Žalobce je po rakovině, psychicky je na tom dobře, je vyrovnaný. S žalovanou se neřešilo, aby byly místnosti v přízemí odemčeny, není v žádném kontaktu se žalobcem několik let. Říkalo se to několikrát manželovi žalované, aby to odemkl, sděloval, že ano, že se udělají klíče, ale nic z toho nedodržel, to bylo asi před jeden až jeden a půl rokem. Manžel žalované přemlouval žalobce, že dají dům do pořádku a žalobce tam bude jezdit, pak se najednou přístup manžela žalované změnil a začal to tam likvidovat. Žalobce zpočátku s rekonstrukcí souhlasil, nebylo to proti jeho vůli. Žalobce si nenechal nadávání od manžela žalované líbit, rozčiloval se, ale manželovi žalované nenadával.

9. Svědkyně [celé jméno svědkyně], kamarádka žalované, vypověděla, že když žalobce daroval žalované a jejímu bratrovi dům, takto tam fungovalo normálně. Nedohadovali se o tom, kdo bude nemovitost užívat, žalobce měl místnost nahoře, žalovaná jednu místnost nahoře, poté žalovaná dostala od otce spodek, to ví svědkyně od žalované. Manžel žalované dělal veškeré opravy, žalobce na nic nedal ani koruna. Svědkyně byla přítomna rozhovoru, kdy začala rekonstrukce nemovitosti, to bylo asi před třemi lety, chtěli dělat koupelnou, syn žalobce další spoluvlastník říkal, že jim na nic nepřispěje, s rekonstrukcí souhlasil, bylo mu to jedno. Žalobce se k tomu nevyjadřoval. Poté začaly rozbroje, do nemovitosti začala jezdit [jméno] a [jméno], spojily se s panem [celé jméno svědka] a začaly rozbroje. Posílali si SMS, dělali si naschvály, ke zhoršení vztahu došlo mezi účastníky proto, že syn žalobce, další spoluvlastník, chtěl prodat dům, poslal tam odhadce, pak to bylo na žalovanou, do toho se vložily [jméno] s [jméno], dělaly vše proto, aby nemovitost dostaly, se žalovanou to nikdo neřešil. Svědkyně neví o tom, že by žalovaná bránila [jméno] a [jméno], aby tam chodily, manželovi žalované začalo vadit, že se tam roztahují, vyhazoval je, ale bez výsledku. Vulgárně jim nenadával, žalovaná jim vulgárně nenadávala. Žalobci nikdo vulgárně nenadával. [jméno] s [jméno] se o žalované vyjadřují vulgárními slovy. Žalovaná žalobci vulgárně nenadávala, ani její manžel. Svědkyně neví, jak se žalobce stavěl k tomu, kdo bude spodní část nemovitosti užívat po rekonstrukci. Neví nic o tom, zda s konstrukcí souhlasil či nikoliv. Svědkyně se bavila jednou se žalovanou a jejím manželem o tom, jak to bude po rekonstrukci dolní části nemovitosti, říkali svědkyni, že dole bude žalovaná, bratr žalované bude nahoře a žalobce, když přijede tak bude dole.

10. Svědek [celé jméno svědka], vnuk žalobce, syn žalované, uvedl, že do nemovitosti jezdil každý víkend. Žalobce do nemovitosti též jezdil, užíval spodní část, žalobce souhlasil s rekonstrukcí spodní části nemovitosti, bylo hovořeno o tom, že dolní část bude užívat žalovaná, neví o tom, zda bylo hovořeno o tom, co bude užívat žalobce. Bylo hovořeno o tom, že rekonstrukci provede manžel žalované. Svědek pomáhal manželu žalované vyklízet nábytek ze sklepa a z přízemí, nábytek se rozpadal a tak ho spálil. Vztahy mezi účastníky byly zpočátku v pořádku, sestrám žalované [jméno] a [jméno] nikdo nebránil v přístupu do nemovitosti, nikdo jim vulgárně nenadával, ani žalobci. Nebyl přítomen tomu, že by se chtěl žalobce dostat nějakým způsobem do nemovitosti. Během průběhu rekonstrukce tam byl žalobce několikrát, ale k rekonstrukci nic neříkal, rekonstrukci nebránil. Na dveřích v dolní části nemovitosti je koule.

11. Svědek [celé jméno svědka], vnuk žalobce, syn žalované, vypověděl, že do nemovitosti jezdil skoro každý víkend, zpočátku užívali horní patro, po šesti letech od darování nemovitosti dostali i spodní patro, žalobce spodní patro vyklidil, předal je žalované a začali s rekonstrukcí. Na rekonstrukci se domlouvali tak, že si rodina žalované převezme spodní patro, které zrekonstruuje, nikdo do toho nechtěl dát ani korunu. Nebyl přítomen u žádné domluvy, jak to bude s užíváním nemovitosti po rekonstrukci. Byl přítomen rozhovoru, kde žalobce říkal manželu žalované, že spodní patro převezme rodina žalované, že jej zrekonstruuje a může se tam zabydlet. Nebavili se o tom, kterou část nemovitosti by využíval žalobce. Žalobce po několika letech rekonstrukce chtěl klíče od dveří, bylo to asi před půl rokem, říkali, že mu klíče udělají, ať počká, ale on nečekal a podal žalobu a ke klíčům se už nedostali. I v průběhu rekonstrukce žalobce do nemovitosti jezdil, k rekonstrukci nic neříkal. Nábytek ze spodní části nemovitosti byl spálen, neví o tom, zda žalobce věděl o spálení nábytku. Nyní je stav takový, že místnosti dole v přízemí jsou uzamčené, přístup k nim má pouze rodina žalované. Sestrám žalované [jméno] a [jméno] nikdo nebrání v přístupu k nemovitosti. Není pravda, že by manžel žalované [jméno] a [jméno] vulgárně nadával, jsou tam narážky z obou stran, jsou tam i nějaké vulgarismy, ty jsou ale na obou stranách. Vůči žalobci nikdo vulgární nebyl. Vztahy se zhoršily kvůli [jméno], která tam začala jezdit kvůli sousedům. Žalovaná ani manžel žalované žalobci vulgárně nenadávali. Žalovaná do nemovitosti asi 3-5 let zpátky přestala jezdit, od té doby tam jezdila jen sporadicky 1 – 2 x do roka, po podání žaloby už vůbec. Žalobce se s žalovanou nebaví, nestýkají se, je to už několik let, co bylo příčinou zhoršení vztahů, to neví.

12. Svědek [celé jméno svědka], manžel žalované, uvedl, že žalovaná obdržela svůj podíl na nemovitosti darem od žalobce v domnění, že dostali k užívání spodní část, poté došlo k dohodě se žalobcem, že si má rodina žalované dát spodní část do kupy. Problémy nebyly do doby, než do nemovitosti vstoupila nejstarší sestra žalované. Do té doby se žalobcem žádné konflikty nebyly. Scházeli se i 3 x či 4 x týdně, žalobce s manželem žalované konzultoval rekonstrukci nemovitosti, neměl s tím problémy. Nebylo fyzicky určeno, kdo bude mít kterou místnost v užívání. Na rodinu žalované zbyla jedna místnost, poté jim bylo umožněno, že si to můžou dát do kupy spodní patro. Zpočátku žalobce užíval spodní část nemovitosti, poté řekl rodině žalované, že si může užívat spodní část, ať si to dá do kupy, bylo hovořeno o tom, že žalobce po rekonstrukci bude užívat celou spodní část domu spolu s žalovanou. Rekonstrukci prováděl manžel žalované. Prováděly se tam zednické práce, rozvod elektřiny, vše financoval manžel žalované. Koupelna a záchod nejsou dosud hotové, neboť se nedohodl na společném financování s bratrem žalované. Místnosti dole nejsou uzamčené, jsou pouze zaklapnuty, na dveřích koule. Svědek nabízel žalobci, ať si žalobce sežene kliku, že by místo koule dali kliku, aby se do místnosti žalobce dostal. Kdyby žalobce chtěl klíče od dveří, tak mu je svědek dá. A kdyby si tam chtěl dát kliku místo koule tak mu to také umožní. Dohoda byla taková, že spodní část nemovitosti, že budou užívat rodina žalované spolu se žalobcem po rekonstrukci společně. Svědek potvrdil, že nábytek, který byl ve spodní části, se spálil, žalobce o tom věděl a nic proti tomu nenamítal. Nikdo sestrám žalované [jméno] a [jméno] nebránil v přístupu do nemovitosti. Došlo v tomto směru k nějakým sporům. Svědek si není jistý, zda došlo k vulgarismům z jeho strany, ze strany sestry žalované k vulgarismům došlo. Vůči žalobci, ani on, ani žalovaná, nikdy žádné vulgarismy neužili ani fyzické napadání. Zpočátku vztahy mezi nimi byly dobré, nyní nejsou v kontaktu. Bratr žalované, další spoluvlastník nemovitosti, osočil žalovanou ohledně prodeje nemovitosti, veškerou vinu shodili na žalovanou od té doby se žalovaná se žalobcem nestýkají. K tomu přistoupily problémy se sousedy. Svědek užíval nemovitosti a rekonstruoval nemovitosti jako odvozené právo, když je manželem žalované s tím, že tam nemá sám žádný nárok, činil tak se souhlasem a z pověření manželky, od doby co začal problém se žalobcem, žalovaná do nemovitosti jezdí sporadicky. Svědek uvedl, že žalobce nežádal o zpřístupnění místností dole, kdyby chtěl, tak by mu v tom nebránil, na tom má žalobce nárok.

13. Svědkyně [celé jméno svědkyně], dcera žalobce a sestra žalované, ve své svědecké výpovědi uvedla, že zpočátku do nemovitosti nejezdili a až asi tak před dvěma až třemi lety do nemovitosti začali jezdit, to už byla spodní část nemovitosti zamčená, na dveřích je koule, žalobce se tam nemůže dostat. Z nemovitosti ji vyhazoval manžel žalované. Svědkyně vulgárně nehovořila, úplně ho ignorovala. Neví o tom, že by se žalovaná vůči žalobci chovala vulgárně, čtyři roky ji neviděla. Nebyla u toho, že by se manžel žalované vůči žalobci choval vulgárně, to ví z doslechu od [jméno] [celé jméno svědkyně], která jí i říkala, že žalovaná říkala o otci, ať chcípne, že barák prodá. Uvedla, že prosili manžela žalované, ať dá žalobci klíče, ten sliboval, že žalobci klíče dá, a když si chtěl žalobce klíče od manžela žalované půjčit, že si je nechá udělat sám, tak říkal, že klíče u sebe nemá, toto ví z doslechu od žalobce. Svědkyně nebyla u toho, když žalobce o klíč žádal. Svědkyně uvedla, že zasáhla do vztahu mezi účastníky tak, že žalobci domluvila, aby si vzal barák zpátky a že se to dá dohromady. To bylo v poslední době, během rekonstrukce do vztahu nezasahovala. Chápala, když žalobce dal nemovitost žalované a bratrovi, v té době byla v dluzích, otec se bál aby mu dům nevzali. Kdyby svědkyně neměla dluhy, pak by nemovitost byla její a bratra. Kdyby žalobce vyhrál spor, tak nemovitost zůstane otci a může tam dále v klidu žít, o nemovitost mají všichni zájem. Bratr žalované druhý spoluvlastník o nemovitosti říkal, že chce nemovitost pouze se svědkyní, protože žalované do toho nechtějí dávat peníze.

14. Soud ve věci neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], neboť její výslech s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečný.

15. Pokud jde o naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pak dle ustálené judikatury je určovací žaloba preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení, práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Platí, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky. Což je daný případ, neboť žalobce tvrdí, že je vlastníkem dotčeného podílu na nemovitostech, avšak v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána žalovaná, která žalobci neposkytla součinnost ke změně zápisu v katastru nemovitostí. Vlastník nemovitosti, který daroval podíl na této nemovitosti, má po uplatnění práva na vrácení daru naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva (srov. Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 30 Cdo 620/2008, a ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 520/2016). Vlastník nemovitosti, který daroval podíl na této nemovitosti, má po uplatnění práva na vrácení daru naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2002 sp. zn. 33 Odo 137/2002). Soud proto dospěl k závěru, že žalobci naléhavý právní zájem na jimi požadovaném určení svědčí, neboť určovací rozhodnutí by sloužilo jako podklad pro změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

16. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav:

17. V katastru nemovitostí jsou jako vlastníci dotčené nemovitosti evidováni žalovaná a bratr žalované pan [celé jméno svědka] mladší, syn žalobce, a to každý ohledně ideální jedné poloviny, a to na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem, žalovanou a bratrem žalované [celé jméno svědka] mladším dne 4. 8. 2009 s právními účinky vkladu práva ke dni 10. 8. 2009. Zároveň touto darovací smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch dárce (žalobce) spočívající v doživotním bezplatném právu užívání celého domu [adresa], včetně pozemků. Zpočátku byla mezi žalobcem, žalovanou a dalším vlastníkem nemovitosti [celé jméno svědka] mladším uzavřena dohoda o užívání nemovitosti, kdy vlastníci nemovitosti užívali místnosti v prvním patře domu, a žalobce užíval místnosti ve spodním patře domu. Po několika letech začal manžel žalované rekonstruovat spodní patro, včetně záchodu a koupelny. Následně došlo ke zhoršení vztahů mezi účastníky, rekonstrukce nebyla dokončená, současný stav je takový, že spodní místnosti, které dříve užíval žalobce, jsou opatřeny dveřmi s koulí, žalobce do spodních nemovitostí nemá přístup. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky, mezi žalobcem, žalovanou a další vlastníkem nemovitosti bratrem žalované došlo k dohodě o rekonstrukci spodní části nemovitosti (nutno odlišovat dohodu o provedení rekonstrukčních prací a dohodu o reálném užívání nemovitosti), toto vyplynulo i z výpovědi slyšených svědků, zejména [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Výpověď svědka [celé jméno svědka], že manžel žalované začal opravovat spodní část domu bez jakékoliv dohody s ostatními zainteresovanými osobami tj. dalším vlastníkem nemovitosti a žalobcem, zůstala v rámci provedeného dokazování osamocená, navíc sám svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že opravu koupelny a záchodu prováděl manžel žalované po dohodě, kdy se spolu se svědkem domlouvali společně, že koupelnu předělají, že tam bude nová vana a obkladačky, měli to udělat oba vlastníci nemovitosti, avšak věc zůstala v rozestavěném stavu. Ani svědek tam nic dalšího nedělal. Navíc soudu se jeví nepravděpodobným, že by rekonstrukce spodní části nemovitosti probíhala po tak dlouhou dobu, aniž by žalobce či další spoluvlastník nemovitosti v tomto směru zasáhli. I z výpovědí [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyplývá, že žalobce do nemovitosti během průběhu rekonstrukce dojížděl, nic nenamítal, k rekonstrukci se nevyjadřoval. Je nepochybné, že žalobce má právo doživotního užívání veškerých nemovitostí a tedy i spodní části nemovitosti, do které nyní nemá přístup. V tomto směru nikdo jeho užívací právo nepopírá. Jak vyplynulo z provedeného dokazování a výslechu všech svědků, jednání, které je ze strany žalobce vytýkáno žalované, se nedopustila žalovaná, ale manžel žalované. Sám manžel žalované ve své svědecké výpovědi uvedl, že si je vědom toho, že má v nemovitosti pouze odvozené právo užívání od své manželky a že žalobce má právo užívání nemovitosti, deklaroval svoji ochotu poskytnout žalobci klíče k místnostem ve spodním patře domu, i uváděl, že dohoda byla taková, že po rekonstrukci spodní části nemovitosti bude spodní část užívat žalovaná spolu se žalobcem. V řízení bylo též zjištěno, že manžel žalované spolu se synem spálili nábytek žalobce, jak však vyplynulo z výpovědi svědků manžela žalované a synů žalované [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], činili tak se souhlasem žalobce. Mezi účastníky též nebylo sporným, že žalobce odstoupil od dotčené darovací smlouvy a odvolal vůči žalované dar přípisem ze dne 8. 6. 2020, který byl žalované doručen. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že se žalobce léčí s rakovinou, psychicky je v pořádku.

18. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

19. Darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanou a jejím bratrem byla uzavřena dne 4. 8. 2009, tedy za účinnosti o občanského zákoníku – zákona č. 40/1963 Sb. (dále jen„ obč. zák.“) K odvolání daru pro nevděk a odstoupení od darovací smlouvy došlo přípisem právní zástupkyně žalobce ze dne 8. 6. 2020, tedy již za účinnosti nového občanského zákoníku - zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“) a k závadovému jednání ze strany žalované mělo docházet v posledních třech letech, tedy již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy, to nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, přijal a odůvodnil závěr, že byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k chování obdarovaného porušujícímu dobré mravy, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou, pokud by tato uzavřena nebyla, respektive pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by logicky vzato nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení (nyní vydání). Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Tedy za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před 1. 1. 2014, vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se v budoucnu obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy dle § 630 obč. zák. (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu z 16. 7. 2020 sp. zn. 33 Cdo 1841/2020).

20. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

21. Odborná literatura i soudní praxe je zajedno v tom, že k zániku darovacího vztahu tj. obnově vlastnictví dárce k věci dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci, nebo členům jeho rodiny, a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 12. 2. 2004 sp. zn. 33 Odo 1192/2003 a ze dne 27. 9. 2012 sp. zn. 33 Cdo 767/2011).

22. Domáhá-li se dárce vrácení daru, musí uvést, jaké chování obdarovaného shledává vůči němu či členům jeho rodiny hrubě porušující dobré mravy. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení mravů značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci a podobně; ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 27. 5. 2020 sp. zn. 33 Cdo 4112/2019).

23. V daném případě v řízení nebylo prokázáno, že by se závadového jednání vůči žalobci dopouštěla žalovaná, toto potvrdili všichni svědci, s tím, že žalovaná v posledních čtyřech letech již do nemovitosti dochází pouze sporadicky, se žalovanou o závadovém chování jejího manžela nikdo nehovořil, nikdo žalovanou nekontaktoval, ani sám žalobce. Vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou napjaté, někteří ze svědků uvedli, že neví, co je tohoto příčinou, někteří uváděli, že příčinou zhoršených vztahů mezi účastníky je to, že na žalovanou byla svedena vina o pokus k prodeji nemovitosti. Tyto zhoršené vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou oboustranné. Žalobce ani nikdo jiný z rodiny se nepokoušel kontaktovat žalovanou k nápravě jednání jejího manžela. Veškerého v listině nazvané odvolání daru tvrzeného závadového jednání se dle výpovědi svědků měl dopouštět manžel žalované. V řízení bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, že manžel žalované započal s rekonstrukcí spodní části nemovitosti. Jak vyplynulo z výpovědi svědků manžela žalované a synů žalované [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], k rekonstrukci došlo na základě dohody mezi žalobcem, žalovanou a dalším spoluvlastníkem nemovitosti, bratrem žalované, i sám bratr žalované potvrdil, že došlo k uzavření takovéto dohody o rekonstrukci koupelny a záchodu, pro zhoršené vztahy mezi spoluvlastníky domu však k dokončení rekonstrukčních prací nedošlo. Sám žalobce během rekonstrukčních prací do nemovitosti docházel, a k rekonstrukci se nijak nevyjadřoval. Další spoluvlastník nemovitosti pan [celé jméno svědka] mladší uvedl, že nebyla uzavřena dohoda o rekonstrukci spodní části nemovitosti žalovaným, nicméně po dobu několika let k rekonstrukci spodní části nemovitosti docházelo a žádný z vlastníků nemovitosti či žalobce proti rekonstrukci spodní části domu nezasáhl, k rekonstrukci spodní části nemovitosti tak došlo minimálně za konkludentního souhlasu dalšího vlastníka nemovitosti, bratra žalované, a žalobce. Nakonec došlo k vyhrocení vztahu mezi účastníky tak, že došlo k přerušení rekonstrukčních prací a místnosti spodní části nemovitosti jsou opatřeny dveřmi s koulí a žalobce nemá do spodní části nemovitosti přístup. To, že žalobce nemá do spodní části nemovitosti přístup, je jistě závadovým chováním manžela žalované, který dveře těchto místností opatřil koulí, nikoliv klikou, avšak soud toto jednání (byť není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi), nehodnotí tak, že by naplnilo znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák., tedy, že by tímto jednáním byly hrubě porušeny dobré mravy. Sám manžel žalované deklaruje ochotu umožnit žalobci přístup do spodní části nemovitosti, byť to ještě neučinil, s tím, že žalovaný bude užívat spodní část nemovitosti. Bezesporu je právem doživotního užívání žalobce užívat dotčené nemovitosti. Žalobce si mohl zjednat přístup do nemovitosti svépomocí či za pomoci dalšího spoluvlastníka nemovitosti, svého syna [celé jméno svědka] mladšího, eventuálně podat k soudu žalobu na zdržení se zásahů do práva věcného břemene doživotního užívání. Žalobce tak neučinil. Zároveň má soud v řízení za prokázané, že žalobce vyzýval manžela žalované (nikoliv žalovanou) k vydání klíčů od spodních místností v nemovitosti, svědek manžel žalované deklaruje ochotu tyto klíče žalobci vydat, soud tedy předpokládá, že manžel žalované sám od sebe tyto klíče žalobci vydá. Soud tak apeluje na žalovanou a jejího manžela a předpokládá, že žalovaná, včetně jejího manžela, žalobci klíče od spodní části nemovitosti předají, aniž by bylo třeba dalších výzev ze strany žalobce. Žalobce si může zjednat za pomocí dalšího spoluvlastníka nemovitosti přístup do nemovitostí sám. Ani další chování žalované nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů, jak má na mysli ustanovení § 630 obč. zák.. Žalovaná se nechovala vůči žalobci hrubě, nenadávala mu vulgárními výrazy. Pouze z výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplývá, že v telefonickém hovoru s touto svědkyní žalovaná použila o otci výrazy„ ať chcípne“, její výpověď však v tomto směru zůstala osamocená, jinými svědeckými výpověďmi toto není potvrzeno, ostatní slyšení svědci to vědí pouze z doslechu. Navíc za situace, kdy vulgarismy v řízení padaly nejen ze strany manžela žalované, ale i ostatních sester žalované, jak vyplynulo z výpovědi svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], svědčí o tom, že vztahy mezi rodinnými příslušníky jsou velice napjaté a k vulgarismům docházelo z obou znesvářených stran (nikoliv ze strany žalobce). Co se týče jednání manžela žalované vůči sestře žalované [jméno], je jednáním, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, avšak nenaplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. I sestra žalované [jméno] se měla dle shora citovaných svědků vyjadřovat vulgárními výrazy, do nemovitosti dochází, žalovaná jí v návštěvě nemovitosti nijak nebrání. Navíc, jak se podává z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], tato situaci napjatých vztahů mezi účastníky řešila tak, že nabádala žalobce, nechť odvolá vůči žalované dar, s tím, že hodlá do budoucna být vlastníkem nemovitosti ona spolu se svým bratrem, současným vlastníkem druhé poloviny nemovitosti. Navíc nelze odhlédnout od toho, že závadového chování se měl manžel žalované začít dopouštět před drahnou dobou, v době před třemi lety mělo být započato s rekonstrukcí místností v dolní části domu a zamezením přístupu žalobce do této části nemovitosti, a k odvolání daru tak došlo až po třech letech, byť situace i nadále trvá. Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že byť lze chování manžela žalované hodnotit jako nikoliv v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, pak s ohledem na veškeré okolnosti případu, napjaté vztahy mezi účastníky, jejich vzájemné chování a to, že žalobce si mohl přístup do nemovitosti zjednat za pomoci druhého spoluvlastníka sám a manžel žalované deklaroval před soudem ochotu žalobci nebránit nadále v užívání této nemovitosti, má soud za to, že jednání žalované (manžela žalované) nenaplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák., když porušení dobrých mravů musí být hrubé intenzity s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu. Vztahy v rodině nejsou dobré, tyto neshody jsou však vzájemné. Soud při posuzování toho, zda byl či nebyl dar odvolán důvodně, je vázán skutkovým vymezením důvodů, pro které tak dárce učinil, žalobce odvolal dar pro tvrzené chování žalované (ke kterému však nedošlo) a s ohledem na tvrzené chování manžela žalované, ke kterému však již dochází dlouhodobě. Navíc žalobce se mohl domoci svého práva užívat bezplatně nemovitost zajisté již dříve a jiným způsobem, než odvoláním daru, což však neučinil a z popudu další dcery [jméno] tak řeší situaci formou odvoláním daru. Pro posouzení otázky, zda došlo ke kvalifikovanému porušení dobrých mravů, je významná též časová posloupnost jednotlivých událostí. Na základě provedených důkazů, zejména výslechu svědků, dospěl k závěru, že mezi účastníky byly v minulosti spory, které vyústily v to, že se již dlouhodobě žalobce se žalovanou nestýká, a naopak, a nehovoří spolu, žalovaná nemovitosti navštěvuje pouze sporadicky. Konflikty mezi žalobcem a manželem žalované jsou též dlouhodobého charakteru. Ačkoliv se v obvyklém životě může jevit chování manžela žalované jako rozporné s dobrými mravy, i co se týče vulgárních výrazů použitých vůči další dceři žalobce, nicméně v intencích prokázaného dokazování všech svědků šlo o jakési„ obvyklé jednání“ mezi manželem žalované, a ostatními sestrami žalované. Jiná by byla situace ohledně zamezení přístupu žalobce do spodních místností v nemovitosti, avšak s ohledem na veškeré okolnosti konkrétního případu, kdy rekonstrukce nemovitosti začala za byť konkludentního souhlasu žalobce, trvala dlouhodobě, když žalobce na nemovitosti docházel a k rekonstrukci se nijak nevyjadřoval, ačkoliv neměl přístup k spodní části místnosti, a situaci začal řešit až po několika letech, a poté co se vyhrotily vztahy mezi účastníky a rodinnými příslušníky navzájem, za současné deklarace žalované a jejího manžela umožnit žalobci užívání dotčených spodních částí nemovitosti, má soud za to, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. pro vrácení daru a žalobu jako nedůvodnou zamítl, když dle názoru soudu žalobcem tvrzené chování žalované (a jejího manžela) není možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák., proto nedošlo k naplnění podmínek pro odvolání daru, a soud žalobu zamítl.

24. V řízení vznikly státu státem zálohované náklady řízení ve formě svědečného ve výši 3 108 Kč (svědečné [celé jméno svědkyně] 1 011 Kč, svědečné [celé jméno svědka] 1 068 Kč a svědečné [celé jméno svědka] 1 029 Kč).

25. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

26. S ohledem na to, že žalobce byl v řízení neúspěšný, měl by tak ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost tyto náklady státu uhradit. Soud však dospěl k závěru, že u žalobce jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když žalobce je starobním důchodcem, pobírá starobní důchod ve výši 15 359 Kč měsíčně, žije s partnerkou, která pobírá starobní důchod 13 000 Kč měsíčně, vlastní dům na adrese [adresa], a osobní automobil Škoda Octavia, rok výroby 1998, náklady spojené s bydlením činí 4 200 Kč na osobu měsíčně, a má zvýšené náklady se svým zdravotním stavem, kdy se léčí s rakovinou, vysokým krevním tlakem, za což vydá cca 500 – 700 Kč měsíčně. Na základě výše uvedeného bylo proto vysloveno, že státu České republice se nepřiznává právo na náhradu státem zálohovaných nákladů řízení.

27. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, měla by tak dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, s ohledem na všechny okolnosti případu však dospěl soud k závěru, že je namístě aplikace § 150 o. s. ř., když soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele právě v chování manžela žalované proto, aby výjimečně nepřiznal žalované 50 % účelně vynaložených nákladů řízení. Jedná se o rodinné příslušníky, kdy vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě velice napjaté a vyostřené, důvody zvláštního zřetele hodné soud spatřuje v chování manžela žalované, který ačkoliv deklaruje ochotu umožnit žalobci užívat spodní část nemovitosti, dveře opatřil koulí, nikoliv klikou, a žalobci dosud nemovitost žalobci nezpřístupnil (nepředal klíče), a žalovaná tak sama či prostřednictvím svého manžela i přes odvolání daru a podání žaloby ve věci neučinila. Navíc v postavení účastníků vystupují otec s dcerou, přičemž přiznání nákladů řízení by mělo nepochybně dopad jak do sféry majetkových poměrů žalobce, tak i osobních vztahů účastníků, a v daném případě je nepochybně v zájmu obou účastníků udržení co nejlepších vztahů mezi nimi. Jedná se o spor mezi příbuznými (otcem a dcerou) a z hlediska mravnosti a vyšších principů (i s ohledem na výši nákladů řízení) by přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši bylo příliš tvrdé.

28. Náklady řízení žalované sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení žalované advokátem. Právní zástupce žalované učinil ve věci 5 úkonů právní pomoci, a to přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 8. 9. 2021, kdy délka jednání přesáhla 4 hodiny. Soud nepřiznal žalované jako účelně vynaložený náklad náhradu za úkon právní pomoci – písemné závěrečné vyjádření a návrh žalované, když toto vyjádření má být zásadně učiněno ústně při jednání soudu. Tedy náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši 22 170 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ve výši 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč, za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t, tj. 15 500 Kč, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1500 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč Náklady řízení žalované dále sestávají z náhrady ušlé mzdy za účast na jednání soudu dne 17. 9. 2021 v rozsahu 7,5 hodin, když dle potvrzení zaměstnavatele žalované tato dosahuje hrubého výdělku 122,63 Kč za hodinu, tj. za 7,5 hodiny 920 Kč, zaměstnavatel poskytl žalované volno bez náhrady mzdy, a s ohledem na to, že dle potvrzení zaměstnavatele tento za žalovanou odvede sociální a zdravotní pojištění i za účast na jednání soudu, náhrada ušlého výdělku žalované sestává z čisté mzdy ve výši 740 Kč. Účelně vynaložené náklady žalované v tomto řízení činí 22 910 Kč (22 170 Kč + 740 Kč). 1/2 z částky 22 910 Kč činí 11 455 Kč.

29. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud s ohledem na majetkové a finanční poměry žalobce, charakterizované shora, a výši přiznaných nákladů řízení shledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení