7 C 111/2019- 66

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] se sídlem [adresa žalobkyně], právně zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného], právně zastoupený [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 140 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 2. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 21 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Odůvodnění 1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2019 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným a [titul]. [jméno] [příjmení] uzavřela dne 1. 11. 2018 rámcovou smlouvu o prodeji podílu, na jejímž základě měl žalovaný a [titul]. [jméno] [příjmení] jako prodávající převést na žalobkyni jako kupující 100 % podílu ve [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. Převod podílů obou prodávajících na [právnická osoba] s.r.o. za dohodnutou kupní cenu 7 000 000 Kč byl podmíněn nabytím vlastnictví pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. K převodu shora uvedeného pozemku na [právnická osoba] s.r.o. došlo na základě kupní smlouvy, která byla podepsána dne 23. 11. 2018, vklad vlastnického práva byl, dle žalobkyně, proveden ke dni 28. 11. 2018. K převodu podílů ve [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni došlo na základě smlouvy o převodu podílů ze dne 20. 12. 2018, a to s ohledem na splnění shora uvedené podmínky. Žalobkyně však následně zjistila, že [právnická osoba] s.r.o. je v souvislosti s koupí předmětného pozemku povinna uhradit daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 280 000 Kč, kdy ovšem nemá dostatek financí na úhradu této daně. Žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. koupila, aniž by o tomto dluhu věděla. Tím došlo k porušení ustanovení rámcové smlouvy o prodeji podílu, neboť na účtu [právnická osoba] s.r.o. nebyl dostatek finančních prostředků. Žalobkyně dále uvedla, že ke dni převodu podílů ve [právnická osoba] s.r.o. činila hodnota reálného majetku 503,45 Kč, které žalovaný dne 8. 2. 2019 vybral z účtu [právnická osoba] s.r.o., ačkoliv v té době již nebyl k výběru oprávněn. Úhradou daně z nabytí nemovitých věcí z účtu [právnická osoba] s.r.o. vznikla žalobkyni škoda, jelikož částku 280 000 Kč musela žalobkyně do [právnická osoba] s.r.o. zapůjčit z vlastních zdrojů. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. částku 500 000 Kč určenou mimo jiné na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí. Závazek k úhradě předmětné daně vznikl dle žalobkyně okamžikem převodu vlastnického práva k pozemku, tedy ke dni 28. 11. 2018, tohoto dne došlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Závazek k úhradě daně není možné považovat za závazek vyplývající z rámcové smlouvy, jelikož v rámcové smlouvě není nijak specifikován či zmíněn. Žalovaný a [titul]. [jméno] [příjmení] byli v souladu s čl. 6 rámcové smlouvy vyzváni, aby na vlastní náklady zajistili stav, který by existoval, pokud by veškerá jejich prohlášení dle rámcové smlouvy byla platná a pravdivá. K nápravě tohoto stavu, tedy k úhradě částky 280 000 Kč na účet [právnická osoba] s.r.o., jim byla poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 18. 3. 2019, lhůta k úhradě tedy uplynula dne 1. 4. 2019 [titul]. [jméno] [příjmení] přijal odpovědnost za porušení shora uvedeného prohlášení a mezi žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o narovnání, kdy [titul]. [jméno] [příjmení] uhradil žalobkyni 70 000 Kč (polovinu z částky 140 000 Kč připadající na něj z titulu porušení rámcové smlouvy). I přesto, že žalovaný a [titul]. [jméno] [příjmení] jako prodávající jsou odpovědni za porušení rámcové smlouvy společně a nerozdílně, nepožaduje žalobkyně po žalovaném celou zbývající neuhrazenou částku, tedy 210 000 Kč (z původní částky 280 000 Kč ponížené o již uhrazených 70 000 Kč), ale pouze ideální polovinu dluhu připadajícího na žalovaného, tj. 140 000 Kč.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2020 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává a žalobu navrhuje zamítnout. Dle žalovaného poskytnutím zápůjčky ze strany žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. nemohla vzniknout žalobkyni žádná škoda, neboť dle občanského zákoníku je vydlužitel, tedy [právnická osoba] s.r.o., povinen zapůjčiteli, tedy žalobkyni, vrátit částku 500 000 Kč v dohodnuté době, tedy nejpozději do 31. 1. 2021. Dále žalovaný poukazuje na tvrzení žalobkyně ohledně porušení rámcové smlouvy, a to prohlášení dle čl.

3. Rámcové smlouvy, dle něhož není rozdíl mezi majetkem [právnická osoba] s.r.o. a závazky [právnická osoba] s.r.o. (s výjimkou závazků vyplývajících ze základního kapitálu a z Rámocvé smlouvy, které se postupují) vyšší než 50 000 Kč. Dle žalovaného se jedná o nepřesnou citaci věty první čl.

3. Obsah shora uvedeného článku je nutné vykládat v celém znění, nejen dle první věty. Obsahem shora uvedného je ujednání, dle něhož v případě, že hodnota závazků je o více než 50 000 Kč vyšší než hodnota majetku [právnická osoba] s.r.o., vypořádají tuto částku smluvní strany rámcové smlouvy samostatným ujednáním. Stejně se bude postupovat v případě, že hodnota majetku bude o více než 50 000 Kč vyšší než hodnota závazků. Dle účetní závěrky za rok 2018 činila hodnota majetku [právnická osoba] s.r.o. bez časového rozlišení 8 056 000 Kč (z toho hodnota dlouhodobého majetku, tedy nabytého pozemku činila 7 900 000 Kč). Závazky společnosti po odečtení postoupených pohledávek (dle čl. 3., tedy pohledávek uvedených v čl. 2, 2.7. a 2.

8. Rámcové smlouvy činila 6 942 165,20 Kč. Dle žalovaného tedy majetek společnosti převyšoval závazky o 1 113 834,80 Kč, kdy smluvní strany by měly mezi sebou tuto částku vypořádat samostatným ujednáním. Dále žalovaný poukázal na prohlášení dle čl. (XV) přílohy č. 8 Rámcové smlouvy, dle něhož má ke dni uzavření Rámcové smlouvy společnost pouze závazky vyplývající z rámcové smlouvy. Ke dni uzavření Rámcové smlouvy (1. 11. 2018) [právnická osoba] s.r.o. závazek uhradit daň z převodu nemovitosti neměla a shora uvedený čl. (XV) přílohy č. 8 tedy neporušila. Podmínkou pro uzavření smlouvy o převodu podílů byla povinnost prodávajících zajistit, že [právnická osoba] s.r.o. uzavře kupní smlouvu, kterou nabude pozemek. Z převodu pozemku na [právnická osoba] s.r.o. vyplývá ze zákona pro společnost coby nabyvatele povinnost zaplatit daň z nabytí nemovitosti. Povinnosti stanovené zákonem není nutné ve smlouvách rozvádět, jedná se však dle žalovaného o povinnost vzniklou z ujednání Rámcové smlouvy o převodu pozemku na [právnická osoba] s.r.o. Dále dle žalovaného žalobkyně nepravdivě uvádí, že vklad vlastnického práva byl proveden ke dni 28. 11. 2018, a to že má být zaplacena daň z nabytí nemovitosti zjistil až po podepsání Smlouvy o převodu podílů, která byla podepsáva 20. 12. 2018. Vklad vlastnického práva byl proveden dle žalovaného dne 20. 12. 2018, a nikoliv, jak uvádí žalobkyně, dne 28. 11. 2018. Je tedy nemožné, aby v den podpisu Smlouvy o převodui podílů byla zaplacena daň. Záloha na daň z nabytí se platí současně s podáním daňového přiznání. Daňové přiznání není možné podat dříve než je povolen vklad do katastru a nabyvatel je o povolení vkladu vyrozuměn. Podmínkou pro uzavření Smlouvy o převodu podílu bylo povolení vkladu do katastru. Dále žalovaný poukazoval na skutečnost, že zaplacením daně z nabytí nemovitosti je z hlediska zákona o daních z příjmu daňovým výdajem, dle účetních předpisů je vstupní cenou pořizovací cena, za níž byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Daň z nabytí je tedy považována za součást ocenění nabyté nemovitosti a do nákladů se uplatní postupně formou daňových odpisů. Uhrazením daně z nabytí nemovitých věcí žalobkyni žádná škoda nevznikla. Náklad na daň z nabytí nemovitých věcí má příčinnou souvislost s pořízením dlouhodobého majetku. Pokud byla daň z převodu nemovitosti zaplacena, je součástí pořizovací ceny nemovitosti. Pořizovací cena je cena, za níž byl majetek pořízena náklady na jeho pořízení. Zaplacením daně tedy došlo ke zvýšení ceny pozemků. Z přílohy k účetní závěrce [právnická osoba] s.r.o. k poslednímu dni účetního obdoví roku 2019, konkrétně str. 6 bod 3. hlavní skupiny dlouhodobého hmotného majetku v tis. Kč, je uvedena hodnota pozemku v roce 2018 ve výši 7 000 000 Kč, v roce 2019 je hodnota pozemku zvýšena o 280 000 Kč na 7 280 000 Kč. Zaplacením daně tedy došlo k výdaji 280 000 Kč, rovněž však došlo k přírůstku majetku o 280 000 Kč. Nabytí nemovitosti evidované v katastru nemovitostí je dvoufázové, kdy právotvornou skutečností je vklad do katastru nemovitostí. Je zjevné, že daňová povinnost k dani z nabytí vzniká dnem zápisu vlastnického práva k nemovitosti do veřejného seznamu, tedy katastru nemovitostí, neboť tímto okamžikem je nabyto vlastnické právo k dané nemovitosti, a nastává tedy skutečnost, která je předmětem daně. K zápisu došlo 20. 12. 2018. Téhož dne došlo k uzavření smlouvy o převodu podílu ve [právnická osoba] s.r.o., vlastníkem 100 % podílu se stala dne 20. 12. 2018 žalobkyně. Shora uvedeného dne vznikla rovněž daňová povinnost. Žalobkyni tedy muselo být při podpisu smlouvy o převodu podílů zřejmé, že není možné, aby dne 20. 12. 2018 byl povolen vklad do katastru nemovitostí, doručeno [právnická osoba] s.r.o. vyrozumění o vkladu, vyhotoveno a doručeno finančnímu úřadu daňové přiznání a zaplacena záloha daně z nabytí, finančním úřadem vyměřena daň, doručen daňový výměr a uhrazen případný nedoplatek. Záloha na daň z nabytí nemovitosti se platí současně s podáním daňového přiznání. Co se týče čl. 6 Rámcové smlouvy, dle něhož žalovaný prohlašuje, že veškerá prohlášení jsou platná, pravdivá a úplná ke dni uzavření Smlouvy o převodu podílu, tak toto prohlášení navazuje na čl. 2 Rámcové smloiuvy, z něhož vyplývá, že současně s Rámcovou smlouvou byla uzavřena Smlouva o převodu podílů, kdy této Smlouvy se prohlášení týkalo. Kupní cena dle bodu 2.1 byla dohodnuta ve výšu 8 000 000 Kč. Původní Smlouva o převodu podílu byla zrušena. Dne 20. 12. 2018 byla uzavřena nová smlouva, a to za kupní cenu 7 000 000 Kč, tedy za kupní cenu, za níž [právnická osoba] s.r.o. koupila pozemky. Žalobkyně věděla, že vklad byl proveden v den podpisu Smlouvy o převodu podílu. Získání pozemku [právnická osoba] s.r.o. bylo podmínkou uzavření Smlouvy o převodu podílu, před provedením vkladu by žalobkyně nepodepsala Smlouvu o převodu podílu. Žalobkyně tedy věděla, že vklad byl proveden 20. 12. 2018, musela vědět, že není zaplacena daň z nabytí. Pokud trvala na okamžitém uzavření Smlouvy o převodu podílu, nepožadovala odložení Smlouvy o převodu podílu až po zaplacení daně tak skutečnost, že daň není zaplacena akceptovala, nemůže se tedy dovolávat údajného porušení Rámcové smlouvy a finančních sankcí. Žalovaný neporušil Rámcovu smlouvu, závazek uhradit daň z nabytí nemovitostí, který vznikl v den Smlouvy o převodu podílu, je závazkem vyplývajícím z Rámcové smlouvy. Z povinností nabytí nemovitosti je nepochybně spojena rovněž povinnost uhradit náklady spojené s tímto nabytím, a to v době jejich splatnosti. Daň z nabytí nermovitostí je nákladem na získání nemovitosti. Žalovaný dále uvedl, že výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2019 není výzvou k plnění, neboť právní zástupce se se domáhá úhrady 280 000 Kč na účet [právnická osoba] s.r.o., a nikoliv žalobkyně, naproti tomu v žalobě se žalobkyně domáhá náhrady škody z důvodu zápůjčky, a to na svůj účet.

3. Žalobkyně v podání zaslaném soudu dne 16. 7. 2021 uvedla, že není pravdou, že vklad vlastnického práva k pozemku p. [číslo] byl proveden až 20. 12. 2018, kdy sám žalovaný ve svém dopise adresovaném právnímu zástupci žalobkyně potvrzuje, že návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému pozemku byl podán na katastr dne 28. 11. 2018. Podmínkou podpisu smlouvy o převodu podílů byl převod pozemku p. [číslo]. Dle žalobkyně by bez převodu pozemku koupě podílů ve [právnická osoba] s.r.o. postrádala ekonomický důvod. K převodu pozemku a návrhu na vklad vlastnického práva k pozemku tedy došlo před podpisem smlouvy o převodu podílů. V okamžiku převodu podílů ve [právnická osoba] s.r.o. (dne 20. 12. 2018) měla [právnická osoba] s.r.o. povinnost uhradit daň z nabytí nemovitostí ve výši 280 000 Kč. Dále žalobkyně rozporovala tvrzení, že jí poskytnutím půjčky vznikla škoda. Škoda dle žalobkyně vznikla na majetku žalobkyně, tedy na [právnická osoba] s.r.o., která musela uhradit závazek ve výši 280 000 Kč. Zmenšení majetku [právnická osoba] s.r.o. o částku 280 000 Kč je třeba považovat za reálnou škodu vzniklou na majetku společnosti, tedy i na majetku žalobkyně, která [právnická osoba] s.r.o. plně vlastní. Půjčka sloužila jen jako zdroj peněz nezbytných pro úhradu této daně. Dle žalobkyně došlo k porušení Rámcové smlouvy, a to prohlášení dle čl. (XV) přílohy č. 8 rámcové smlouvy, dle něhož měla společnost ke dni uzavření Rámcové smlouvy jen závazky vyplývající z Rámcové smlouvy. Dle čl. 6 Rámcové smlouvy, žalovaný (prodávající) prohlašuje a zaručuje se, že veškerá prohlášení jsou platná, pravdivá a úplná a zůstanou platná, úplná a pravdivá ke dni uzavření Smlouvy o převodu podílů. Jelikož před podpisem Smlouvy o převodu podílu (20. 12. 2018) vznikl [právnická osoba] s.r.o. závazek uhradit částku 280 000 Kč, shora uvedené prohlášení ke dni uzavření Smlouvy o převodu podílu již pravdivé nebylo. Závazkem vyplývajícím ze smlouvy je vedle závazků uvedených v čl. 2 (Pohledávka 1) a 2.8 (Pohledávka 2) rovněž například závazek dle čl. 2 (z půjčky 100 000 Kč), nejedná se ovšem o závazek uhradit 280 000 Kč jako daň z nabytí nemovitých věcí, kdy Rámcová smlouva tento závazek neupravuje. Povinnost k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí vyplývala ze zákona, bylo nutné jí zohlednit i v účetnictví [právnická osoba] s.r.o. a uvést ji v přehledu závazků, což prodávající (žalovaný) neučinil. Dle žalobkyně je škodou reálné zmenšení majetku [právnická osoba] s.r.o., k němuž prokazatelně došlo. Výzva k nápravě byla odeslána dle čl. 6 Rámcové smlouvy jménem žalobkyně jakožto smluvní strany Rámcové smlouvy. Ve výzvě je uveden požadavek na úhradu 280 000 Kč z titulu nepravdivého prohlášení žalovaného a je tedy výzvou ve smyslu § 142a o.s.ř. Určení místa plnění (účet [právnická osoba] s.r.o.) nemá na platnost této výzvy žádný vliv. Rovněž není nutné ve výzvě specifikovat, zda se jedná o výzvu týkající se náhrady škody či nápravy porušené smluvní povinnosti. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

4. Z Rámcové smlouvy o prodeji podílu ze dne 12. 9. 2018 (podpis žalovaného datován dne 1. 11. 2018) mezi [titul]. [celé jméno žalovaného] (žalovaný – prodávající 1), [titul]. [jméno] [příjmení] (prodávajícím 2) a [právnická osoba] [právnická osoba] (nyní žalobkyně - kupující) má soud za prokázané, že oba prodávající byli výlučnými vlastníky podílu ve [právnická osoba] s.r.o. Dle čl. 1 Rámcové smlouvy o prodeji podílu [právnická osoba] s.r.o. jako budoucí kupující uzavřela Smlouvu o smlouvě budoucí kupní s panem [jméno] [příjmení] jako budoucím prodávajícím, na základě této smlouvy se smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu, kterou budoucí prodávající úplatně převede na budoucího kupujícího pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec]. Dle čl. 2 předmětné smlouvy oba prodávající a kupující uzavřeli mimo jiné rovněž smlouvy o převodu podílů, kterou oba prodávající převádí kupujícímu podíly za dohodnutou úplatu, kdy kupující zaplatí prodávajícímu za převod podílů a postoupení pohledávek celkem 8 000 000 Kč, z toho částku 5 000 000 Kč prodávajícímu 1 (žalovaný) a částku 3 000 000 Kč prodávajícímu 2 ([titul]. [jméno] [příjmení]). Dle čl. 3 smlouvy výše částky, kterou činí rozdíl mezi majetkem [právnická osoba] s.r.o. a závazky společnosti (s výjimkou závazků vyplývajících ze základního kapitálu a této smlouvy, které se postupují) nebude činit více než 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. V opačném případě, stejně jako v případě, že majetek [právnická osoba] s.r.o. bude činit částku vyšší než 50 000 Kč, vypořádají tyto částky smluvní strany mezi sebou samostatnými ujednáními. V čl. 6 se smluvní strany zavázaly, že pokud kdykoliv po uzavření smlouvy, a případně po uzavření smlouvy o převodu podílů, vyjde najevo, že kterékoliv z prohlášení prodávajícího nebylo ke dni uzavření této smlouvy, resp. smlouvy o převodu podílů platné, pravdivé, nebo úplné, zavazují se prodávající na vlastní riziko a náklady zajistit stav, který by existoval, pokud by veškerá prohlášení prodávajícího byla platná a pravdivá, a to do 14 dnů od doručení výzvy kupujícího. Dále dle čl. 8 si smluvní strany ujednaly, že kupující nepřejímá žádné závady váznoucí na podílu, resp. podílech.

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne 23. 11. 2018 mezi [jméno] [příjmení] (prodávajícím) a [právnická osoba] s.r.o. (kupující) má soud za prokázané, že prodávající prodal kupujícímu předmět převodu - pozemek parc. [číslo] k.ú. a [územní celek] o výměře 3001 m2, a to za kupní cenu 7 000 000 Kč. Dle čl. IV odst. 2 věty druhé ustanovením tohoto odstavce není dotčena povinnost kupujícího uhradit daň z nabytí nemovitých věcí.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 23. 11. 2018 má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 3001 m2 (druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond), zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce], byl ke shora uvedenému datu pan [jméno] [příjmení].

7. Ze smlouvy o převodu podílů uzavřené dne 20. 12. 2018 mezi žalovaným a [právnická osoba] [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalovaný jakožto prodávající touto smlouvou převedl na kupujícího – [právnická osoba] [právnická osoba] podíl ve výši 50 % ve [právnická osoba] s.r.o. a všechna práva a povinnosti s ním související. Dále se mimo jiné strany dohodly, že podíl prodávající převádí na kupujícího za kupní cenu ve výši 4 500 000 Kč, a to za podmínek stanovených v této smlouvě. Smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy obou stran.

8. Z mimořádného výpisu z účtu [číslo] společnosti [právnická osoba] za období od 1. 12. 2018 do 26. 4. 2019 má soud za prokázané, že dne 8. 2. 2019 převedl žalovaný na účet [bankovní účet] částku 503,45 Kč, přičemž konečný zůstatek na účtu činil 0 Kč.

9. Z dohody o zániku závazku uzavřené dne 10. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným má soud za prokázané, že se strany dohodly na ukončení závazku ze smlouvy, na jejímž základě společnost [právnická osoba] zřídila a vedla pro žalovaného účet č. [bankovní účet], přičemž se strany dohodly, že zůstatek účtu bude převeden bezhotovostně domácí platebníé transakcí ve prospěch účtu č. [bankovní účet].

10. Z přílohy č. 1 k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí (IČO [anonymizováno]) pro případy nabytí vlastnictví k nemovité věci kupní smlouvou, směnnou smlouvou, vzájemným darováním a při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou má soud za prokázané, že sjednaná cena pozemku činí 7 000 000 Kč, tato částka se rovná základu daně, přičemž daň (ze základu daně ve výši 4 %) činí 280 000 Kč.

11. Z potvrzení o platbě má soud za prokázané, že [právnická osoba] potvrdila, že dne 24. 5. 2019 byla na účtu [bankovní účet] vedeném na majitele [právnická osoba] zaúčtována platba ve výši 280 000 Kč (číslo protiúčtu [bankovní účet], [variabilní symbol]).

12. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] (žalobkyně - zapůjčitel) a [právnická osoba] (vydržitel) má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala zapůjčit vydlužiteli částku 500 000 Kč a vydlužitel se zavázal zápůjčku vrátit nejpozději do 31. 1. 2021.

13. Z dohody o narovnání uzavřené mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] (žalobkyní) má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly na narovnání sporného nároku (žalobkyně nebyla v rámci koupě podílu ve [právnická osoba] s.r.o. upozorněna na povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 280 000 Kč, čímž mělo dojít k porušení prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] uvedených v rámcové smlouvě, a to konkrétně prohlášení dle čl. 3 a čl. (XV) přílohy č. 8 Rámcové smlouvy) tak, že sporný nárok nahrazují nárokem žalobkyně vůči [titul]. [jméno] [příjmení] na úhradu částky 70 000 Kč, kterou výše zmíněný uhradil ve prospěch žalobkyně na účet č. [bankovní účet] před podpisem této dohody.

14. Z listiny označené jako Výzva k nápravě nepravdivého prohlášení ze dne 12. 3. 2019 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně žalovaného a [titul]. [jméno] [příjmení] vyzval k úhradě částky 280 000 Kč představující daň z nabytí nemovitých věcí, když po převodu podílu ve [právnická osoba] s.r.o. žalobkyně zjistila, že [právnická osoba] s.r.o. je v souvislosti s koupí pozemku povinna uhradit daň z nabytí nemovitých věcí ve shora uvedené výši. Na uvedenou skutečnost ovšem nebyla žalobkyně v rámci koupě podílu ve [právnická osoba] s.r.o. upozorněna, čímž došlo k porušení ustanovení v rámcové smlouvě, a to konkrétně prohlášení dle čl. 3 rámcové smlouvy, dle něhož není rozdíl mezi majetkem [právnická osoba] s.r.o. a závazky této společnosti (z výjimkou závazků vyplývajících ze základního kapitálu a z rámcové smlouvy, které se postupují) vyšší než 50 000 Kč, a dále prohlášení dle čl. (XV) přílohy č. 8 rámcové smlouvy, dle něhož má [právnická osoba] s.r.o. ke dni uzavření rámcové smlouvy jen závazky vyplývající z rámcové smlouvy. Závazek k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 280 000 Kč přitom vznikl okamžikem převodu vlastnického práva k pozemku, tedy ke dni 28. 11. 2018, kdy došlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tedy necelý měsíc před vlastním převodem podílů ve [právnická osoba] s.r.o. Splatnost této daně (resp. zálohy na ní), která nastává na koci třetího kalendářního měsíce po provedení vkladu do katastru nemovitostí, nemá na vznik tohoto závazku žádný vliv. Právní zástupce žalobkyně proto v souladu s čl. 6 rámcové smlouvy žalovaného a [titul]. [jméno] [příjmení] vyzval, aby na vlastní náklad zajistili stav, který by existoval, pokud by veškerá prohlášení dle rámcové smlouvy byla platná a pravdivá. K úhradě částky 280 000 Kč na účet [právnická osoba] s.r.o. byla jmenovaným poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení výzvy. Zároveň byli oba výše jmenovaní vyrozuměni, že v případě neuhrazení dlužné částky bude přistoupeno k vymáhání požadované částky soudní cestou. Z přiložené dodejky a podacího lístku vyplývá, že výzva k nápravě byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 18. 3. 2019.

15. Z dopisu žalovaného adresovaného právnímu zástupci žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný reagoval na Výzvu k nápravě nepravdivého prohlášení ze dne 12. 3. 2019, kdy žalovaný poukázal na skutečnost, že z povinnosti převést pozemek na [právnická osoba] s.r.o. vyplývá ze zákona povinnost uhradit daň z nabytí nemovitosti. Při podpisu smluv o převodu podílů bylo účastníkům známo, že se dne 28. 11. 2018 [právnická osoba] s.r.o. stala vlastníkem pozemku a vznikla jí tedy povinnost uhradit daň z nabytí nemovitosti.

16. Z Informací o řízení – nahlížení do katastru nemovitostí platné ke dni 9. 2. 2020 má soud za prokázané, že řízení týkající se nemovitosti v k.ú. [obec] ([číslo]), jehož navrhovateli byli [právnická osoba] s.r.o. (nabyvatel) a [jméno] [příjmení] (převodce) bylo Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce], založeno dne 28. 11. 2018, téhož dne došlo k zaplombování, následně dne 20. 12. 2018 bylo rozhodnuto o povolení vkladu včetně provedení vkladu, poté dne 3. 1. 2019 bylo řízení ukončeno.

17. Z rozvahy (bilance) [právnická osoba] s.r.o. sestavené dne 10. 1. 2019, platné ke dni 31. 12. 2018, má soud za prokázané, že hodnota dlouhodobého hmotného majetku společnosti činila 7 900 000 Kč.

18. Z Přílohy k účetní závěrce [právnická osoba] s.r.o. k poslednímu dni účetního období 2019 má soud za prokázané, že pořizovací cena rovněž tak zůstatková cena pozemků v běžném období činila 7 280 000 Kč, v období minulém činila cena pozemků 7 000 000 Kč, tím došlo k přírůstku ceny o 280 000 Kč.

19. Pro nadbytečnost soud neprováděl důkaz účetnictvím [právnická osoba] s.r.o. za rok 2018 a 2019 k bližšímu zkoumání majetkových poměrů společnosti, neboť toto zjišťování by pro projednávaný případ nemělo již žádné opodstatnění.

20. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně (dříve [právnická osoba] [právnická osoba]) s žalovaným a [titul]. [jméno] [příjmení] uzavřela dne 1. 11. 2018 Rámcovou smlouvu o prodeji podílu, přičemž tato smlouva se týkala převodu 100 % podílu ve [právnická osoba] s.r.o. Následně dne 23. 11. 2018 byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě [právnická osoba] s.r.o. získala pozemek parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Návrh na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku byl podán na Katastrální úřad pro Ústecký kraj, [stát. instituce], dne [datum]. Poté byl dne 20. 12. 2018 proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dne 20. 12. 2018 byla uzavřena smlouva o převodu podílů, a to mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba] [právnická osoba]) a žalovaným (žalovaný byl vlastníkem podílu ve výši 50 % ve [právnická osoba] s.r.o.). Dne 21. 1. 2019 byla uzavřena smlouva o zápůjčce, a to mezi žalobkyní jakožto zapůjčitelem a [právnická osoba] s.r.o. jakožto vydlužitelem, na základě této smlouvy žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. částku 500 000 Kč, přičemž [právnická osoba] s.r.o. se tuto zápůjčku zavázala vrátit nejpozději do 31. 1. 2021. Dne 24. 5. 2019 [právnická osoba] s.r.o. uhradila daň z nabytí nemovitosti v částce 280 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně dne 12. 3. 2019 vyzval žalovaného a [titul]. [jméno] [příjmení], aby v souladu s čl. 6 Rámcové smlouvy na vlastní náklady zajistili stav, který by existoval, pokud by veškerá jejich prohlášení dle Rámcové smlouvy byla platná a pravdivá. K nápravě tohoto stavu, tedy k úhradě částky 280 000 Kč na účet [právnická osoba] s.r.o., byla oběma výše jmenovaným v souladu s Rámcovou smlouvou poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení výzvy, přičemž k nápravě tohoto stavu byli povinni společně a nerozdílně. Na základě této výzvy [titul]. [jméno] [příjmení] uhradil žalobkyni částku 70 000 Kč a mezi stranami ([titul]. [jméno] [příjmení] a žalobkyní) byla uzavřena dohoda o narovnání.

21. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

23. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 500 000 Kč [právnická osoba] s.r.o., a to smlouvou ze dne 21. 1. 2019. Následně [právnická osoba] s.r.o. uhradila dne 24. 5. 2019 daň z nabytí nemovitých věcí v částce 280 000 Kč. K naplnění obecné odpovědnosti fyzické či právnické osoby za způsobenou škodu jinému vyžaduje zákon existenci několika předpokladů, a to protiprávnost úkonu, škody, příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou a zavinění. Daňová povinnost tedy vznikla [právnická osoba] s.r.o., kdy tato daňovou povinnost splnila tím, že daň z nabytí nemovitých věcí příslušnému finančnímu úřadu uhradila. Z výše uvedeného je patrné, že žalobkyni žádná škoda nevznikla.

24. Dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2019, je mimo jiné daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, daňovým výdajem (nákladem).

25. Dle ustanovení § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se pro účely zákona o účetnictví rozumí pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.

26. Daň z nabytí je tudíž považována za součást ocenění nabyté nemovitosti a do nákladů se uplatní postupně formou daňových odpisů. Náklad na daň z nabytí nemovitých věcí má příčinnou souvislost s pořízením dlouhodobého majetku. Zaplacením daně tak došlo ke zvýšení ceny pozemků, což je patrné i z přílohy k účetní závěrce k 31. 12. 2019 [právnická osoba] s.r.o. (pořizovací cena pozemků v roce 2018 činila 7 000 000 Kč, v roce 2019 došlo k navýšení o 280 000 Kč, tedy o hodnotu daně z nabytí nemovitých věcí).

27. Dle ustanovení § 1105 občanského zákoníku, platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Jde-li o nemovitost zapsanou ve veřejném seznamu (tj. v katastru nemovitostí), nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí, má tedy pouze účinek obligační a k tomu, aby nastaly věcněprávní účinky, je nutné provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě uzavřené kupní smlouvy. (k tomu srov. Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, Občanský zákoník, komentář, 2. vydání, nakl. C. H. Beck, 2019)

28. Dle ustanovení § 10 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), nastávají právní účinky zápisu k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušenému katastrálnímu úřadu. Dle ustanovení § 12 katastrálního zákona, lze vklad provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

29. Dle ustanovení § 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), vzniká daňová povinnost okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající.

30. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkem, stavbou nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky. Dle ustanovení § 32 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., je daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci.

31. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. K nabytí vlastnického práva dochází v případě nemovitých věcí nabývaných kupní smlouvou a zapisovaných do katastru nemovitostí dnem provedení vkladu s právními účinky zpětně k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušenému katastrálnímu úřadu. Dále je zřejmé, že okamžik zahájení vkladového řízení není okamžikem provedení samotného vkladu. O splnění podmínek vyžadovaných pro vklad musí být teprve ve vkladovém řízení rozhodnuto. Není tedy jisté, zda bude či nebude vklad proveden. Pravomocným rozhodnutím o povolení vkladu je ukončena první fáze vkladového řízení, vklad samotný však proveden není. Další fáze (tedy provedení vkladu) nastupuje pouze v případě, že byl vklad povolen. Okamžik povolení vkladu (resp. právní moci rozhodnutí o povolení vkladu) tak nelze ztotožňovat s okamžikem provedení vkladu. Z pohledu časové posloupnosti jde o dvě různé skutečnosti, byť by na sebe měly bezprostředně navazovat. Pravomocné rozhodnutí o vkladu je podkladem pro provedení vkladu, na základě rozhodnutí se samotný vklad teprve provádí. Pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí tedy není u nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí určující okamžik nabytí vlastnického práva. Rozhodným okamžikem pro vznik daňové povinnosti jsou právní účinky vkladu do katastru nemovitostí. Dnem právních účinků vkladu je vymezen okamžik, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně, a současně i okamžik vzniku daňové povinnosti (srov. § 3 daňového řádu). K tomuto dni je nutno posuzovat základní prvky daňověprávního vztahu, tj. subjekt daně, předmět daně, základ daně, sazbu daně a například i osvobození od daně (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2018, č.j. 15 Af 102/2015-42).

32. Z uvedeného tedy vyplývá, že okamžik, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, představuje okamžik nabytí nemovité věci. V tomto případě byl podán návrh na zápis Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] dne 28. 11. 2018. Avšak vznik daňové povinnosti k dani z nabytí nemovitých věcí je vázán až na okamžik provedení vkladu, když vklad byl proveden až dne 20. 12. 2018. Dne 20. 12. 2018 rovněž došlo k uzavření smlouvy o převodu podílů ve [právnická osoba] s.r.o., kdy vlastníkem 100 % podílu se stala žalobkyně (dříve [právnická osoba] [právnická osoba]). Z výše uvedeného je tedy patrné, že neobstojí ani argument žalobkyně o porušení Rámcové smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2018, neboť daňová povinnost vznikla, jak již bylo výše uvedeno, [právnická osoba] s.r.o. až dne 20. 12. 2018.

33. Z vyložených důvodů soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě ve věci úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení, a to nákladů na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 (advokátní tarif), činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 6 700 Kč. Právní zástupce žalovaného v daném řízení vykonal účelně tři úkony právní služby, a sice přípravu a převzetí zastoupení, podání odporu a účast na jednání soudu dne 30. 7. 2021. Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Celkem tedy náklady řízení na straně žalovaného při součtu výše uvedených položek činí 21 000 Kč (3 x 6 700 + 3 x 300).

Odůvodnění

Poučení