7 C 112/2019 - 355

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli účastníci řízení ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalovaného zůstatek na osobním účtu č. [č. účtu], vedený u [právnická osoba]. ve výši 478,10 Kč.

II. Žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni na její vypořádací podíl 504 652,52 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Oba účastníci řízení jsou povinni nahradit na nákladech řízení státu 55 489 Kč rovným dílem, žalobkyně tedy 27 744,50 Kč, žalovaný rovněž 27 744,50 Kč, oba do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se domáhala svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 28. 6. 2019, vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno rozvodem zaniklé společné jmění manželů (dále jen SJM), na kterém se účastníci řízení nedokáží dohodnout. Žalobkyně předmětem SJM učinila pozemek parc. č. [adresa], který účastníci nabyli za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 20. 10. 2003 za společné finanční prostředky, když žalovaný kupní cenu splácel po 10 000 Kč měsíčně ze svého účtu, vedeného u [právnická osoba]. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný je výlučným vlastníkem rodinného domu čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], kde účastníci bydleli a dále domu čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] ve [adresa] ([Anonymizováno]), a právě k budově tohoto [Anonymizováno] přiléhá pozemek parc. č. [Anonymizováno] který byl zakoupen za trvání manželství účastníků z jejich společných prostředků. Hodnotu tohoto pozemku žalobkyně odhaduje ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků na 872 700 Kč dle znaleckého posudku č. 7921/91-2019 znalce [jméno FO]. Rodinný dům čp. [Anonymizováno] ve [adresa] žalovaný financoval z půjčky poskytnuté [právnická osoba]. a dále z půjček od bývalého zaměstnavatele, [Anonymizováno], ve výši 35 000 a 25 000 Kč, které mu zůstaly k úhradě po rozvodu prvního manželství s [jméno FO], a které žalovaný splácel ještě za trvání manželství s žalobkyní rovněž ze společných prostředků. [Anonymizováno] žalovaný pořídil za finanční prostředky z poskytnutého úvěru, který také splácel za trvání manželství účastníků. Do rodinného domu žalovaného účastníci investovali společné finanční prostředky ve výši 93 716,60 Kč naspořené na stavebním spoření u společnosti [Anonymizováno] č. smlouvy [Anonymizováno], uzavřené dne 19. 1. 1999 a vedené na jméno žalobkyně, za které byly hrazeny venkovní obklady domu, zatravňovací dlažba před domem a byla zvelebena zahrada. Dále byly do domu žalovaného investovány společné finanční prostředky ve výši 118 078 Kč, vyplacené postupně dne 2. 4. 2008 ve výši 112 538 Kč, 23. 4. 2008 ve výši 1 064 Kč a dne 9. 10. 2008 ve výši 4 476 Kč ze stavebního spoření [Anonymizováno] (nyní [právnická osoba].) č. smlouvy [Anonymizováno] uzavřené dne 1. 2. 2003 a rovněž vedené na jméno žalobkyně, za které byl pořízen plot s posuvnou bránou, obložení venkovních schodů a krbová kamna. Nakonec žalobkyně předmětem SJM učinila zůstatek na účtu vedený na jméno žalovaného u [právnická osoba]. 2 Žalovaný tvrdil, že pozemek parc. č. [adresa] je v jeho výlučném vlastnictví, i když byl pořízen za trvání manželství se žalobkyní. Pozemek souvisí s budovou [Anonymizováno] a není na ni jiný přístup než přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], na kterém [Anonymizováno] stojí. Předmětný pozemek žalovaný kupoval do svého výlučného vlastnictví proto, že vytváří jeden funkční celek s [Anonymizováno] a bylo tak zajištěno jednotné vlastnictví celého areálu [Anonymizováno]. Na sporném pozemku bylo vybudováno letní posezení a pozemek není samostatně využitelný. O koupi pozemku žalovaný jednal se svými rodiči a sourozenci několik let, o čemž svědčí i smlouva o budoucí smlouvě kupní a finanční prostředky na koupi pozemku žalovanému darovali jeho rodiče [Anonymizováno] a [jméno FO]. Rodiče žalovanému dali peníze na počáteční zálohu kupní ceny a dále od nich žalovaný každý měsíc dostával 10 000 Kč, které zanesl na poštu a poslal je na účet prodávajícího, poté rodičům musel ukázat podací lístek o zaplacení. Pokud jde o půjčky od podniku [Anonymizováno] ve výši 25 000 Kč a 35 000 Kč, jednalo se o podmíněně stabilizační půjčky, které žalovaný za trvání manželství se žalobkyní nesplácel a nesplácel ani žádný jiný úvěr na pořízení [Anonymizováno]. Dále žalovaný namítal, že plot u rodinného domu stavěl svépomocí ještě před uzavřením manželství, pouze hotová dřevěná prkenná výplň byla instalována až dodatečně, ale ze dřeva zakoupeného v roce 1994, což platí i o zatravňovacích dlaždicích, které byly zakoupeny několik let před uzavřením manželství a žalovaným poté svépomocí položeny. Krátce po sňatku žalovaný zhotovil vstupní bránu rovněž z již před svatbou zakoupeného materiálu. 3 Účastníci učinili nesporným, že za trvání manželství byla zakoupena za 16 207 Kč a položena plovoucí podlaha v obývacím pokoji, která částí zasahovala do jídelního koutu, bylo provedeno zasklení vchodových dveří za 3 500 Kč a dvou dveří vedoucích z obývacího pokoje k bazénu a z chodby k bazénu za 4 400 Kč, zhotoveny vestavěné skříně v šatně v přízemí za 3 400 Kč, věšáková stěna v zádveří a regálová police v komoře v patře a byla pořízena krbová vložka za 15 000 Kč. 4 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2016 čj. 3 C 323/2015-10 bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené dne 24. 6. 2000 a rozsudek nabyl právní moci 29. 6. 2016. 5 Z výpovědi [jméno FO], bratra žalobkyně, bylo zjištěno, že se svědek s žalobkyní navštěvoval a z návštěv u žalobkyně si pamatuje, že když se žalobkyně přestěhovala k žalovanému, byl obývací pokoj v domě v hrubé stavbě, na stěnách byly štuky a na podlaze beton, sedělo se na zahradním nábytku, bazén byl pouze vybetonovaný a chybělo oplocení. Za trvání manželství účastníků přibyla v domě plovoucí podlaha v obývacím pokoji, sedačka, obložený krb, televize, prosklené dveře mezi obývacím pokojem a bazénem, obložený sokl, venkovní pojezdová brána, interkom a nové vchodové dveře z masivu. Na zahradě byly vysázeny stromky a keře. Svědek dále vypověděl, že žalobkyně měla dvě stavební spoření a na jedno ji spořili i rodiče. Žádný složený materiál svědek u domu žalovaného neviděl. 6 Z výpovědi [jméno FO], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že svědkyně na první návštěvě žalobkyně v domě žalovaného viděla pouze beton a díry do bazénu, takže když se účastníkům, narodil syn, bála se, aby nikde nespadl. Za trvání manželství si pak účastníci pořídili krb, udělali podlahy, dlažbu, obklady domu, schodiště, venkovní dlažbu, venkovní telefon, osvětlení, nové vchodové dveře a nějaké vestavené skříně. Než si pořídili pozemek k [Anonymizováno], tak poměrně často cestovali. V roce 2002 svědkyně s manželem žalovanému půjčili 10 000 Kč, které jim žalovaný vrátil, a v roce 2006 – 2007 darovali žalobkyni 20 000 Kč na spoření dětem. 7 Z výpovědi [jméno FO], kamarádky žalobkyně, bylo zjištěno, že se svědkyně s žalobkyní začaly přátelit v letech 2003 – 2004 a svědkyně žalobkyni poprvé navštívila u ní doma, když žalobkyně očekávala narození dcery Kateřiny. V této době účastníci v domě zařizovali obývací pokoj, kde předtím byl pouze beton, po čase přibyla sedačka, lino nebo plovoucí podlaha a kachličky v kuchyni. Svědkyně také viděla, že žalovaný vysazoval na zahradě stromy a obložil spodní část domu. 8 Z výpovědi [jméno FO], přítelkyně matky žalovaného, bylo zjištěno, že se svědkyně s matkou žalovaného dlouhodobě znala a obě ženy se sblížily, když matka žalovaného pobývala v domě s pečovatelskou služkou asi tři roky před svou smrtí. Matka žalovaného si svědkyni stěžovala, že žalovaný má dluhy a neví, jak je zaplatí. Ukazovala jí útržky od složenek, které žalovanému platí na jeho dluh. Jednalo o stejné opakující se částky, ale na výši částek a jméno, komu byly poukazovány, si svědkyně nepamatovala. 9 Z výpovědi [jméno FO], bývalého zaměstnance žalovaného bylo zjištěno, že svědek v minulosti navštěvovala rodiče žalovaného a jeho matka svědkovi říkala, že žalovanému pomáhala s koupí pozemku k [Anonymizováno]. Na pozemku byla zřízena venkovní zahrádka. Po čase byl u [Anonymizováno] problém s parkováním, protože na předmětný pozemek nebyl přístup. 10 Z výpovědi [jméno FO], bratra žalovaného bylo zjištěno, že s žalovaným a sestrou jsou tři sourozenci a v minulosti společně koupili [Anonymizováno] za 1 500 000 Kč získané úvěrem od [Anonymizováno]. Svědek po čase se sestrou své podíly na nemovitosti darovali žalovanému a on si k [Anonymizováno] přikoupil pozemek. Rodiče mu na tuto koupi přispívali, jednalo se o pravidelné platby. Matka svědkovi, řekla, že žalovanému takto dali peníze na celou kupní cenu. I svědka rodiče takto finančně podporovali. 11 Z výpovědi [jméno FO], sousedky žalovaného, bylo zjištěno, že rodině svědkyně, žalovanému s manželkou a dalším sousedům byly asi v roce 1982 přiděleny pozemky ve [adresa] pro výstavbu domků. Protože rodina svědkyně přímo sousedí s domem žalovaného, dohodli se, že plot, který oddělí jejich pozemky, vystaví společně, což bylo někdy v roce 1995-1996. Navazující plot si pak žalovaný dělal asi v roce 1997 sám. Zepředu měl zabetonované sloupky a materiál na plot a bránu měl koupené. Žalovaný měl rovněž dodělané nájezdy do garáží a zbylou dlažbu, kterou měl uskladněnou u domu v paletách a přikrytou proti dešti, pokládal později. 12 Z výpovědi [jméno FO], souseda žalovaného, bylo zjištěno, že svědek svůj dům kolaudoval dům v roce 1986 a žalovaný již ve svém domě už bydlel. Po dostavbě domu rodina svědka začala pracovat na oplocení, což bylo v letech 1991-1995. Domluvili se s každým sousedem a plot oddělující pozemky stavěli vždy společně. Takto vybudovali oplocení i se žalovaným, který navazující oplocení dodělával s dalším sousedem panem [jméno FO] někdy v letech 1998-1999. Materiál na plot měl žalovaný koupený a složený v garáži a venkovní dlažbu měl složenou venku na paletách. Svědek rovněž čerpal stabilizační půjčku od svého zaměstnavatele [Anonymizováno]. Tato půjčka se po odpracování určitého počtu let, nemusela vracet. 13 Z výpovědi [jméno FO], dalšího souseda žalovaného, bylo zjištěno, že jeho rodiče dům, který sousedí s domem žalovaného, stavěli od roku 1985 a nastěhovali se do něj v roce 1989. Svědek dále předložil fotografie z 27. 4. 1999 zachycující stav oplocení mezi pozemky rodiny svědka a žalovaného, kde jsou zachyceny zabetonované sloupky k tomu, aby se na ně nainstalovala pouze prkna. S montáží prken, které měl žalovaný složeny vedle svého domu pod střechou, žalovanému pomáhal svědek se svým otcem. 14 Z výpovědi [jméno FO], bývalého souseda rodičů žalovaného, bylo zjištěno, že mezi rodiči svědka a rodiči žalovaného panovaly velmi dobré vztahy, kdy rodiče svědka rodičům žalovaného půjčovali drobné finanční částky, tj. 2 000 Kč až 3 000 Kč např. před vánocemi. Někdy v roce 2001 nebo 2002 svědka požádala jeho matka o radu s tím, že matka žalovaného potřebuje půjčit 30 000 Kč pro žalovaného na zakoupení pozemku. Svědek své matce řekl, že rodina žalovaného vždy půjčené peníze vrátila, a tak byl svědek přítomen i toho, když jeho matka tyto peníze matce žalovaného předávala. Podruhé takto matka žalovaného potřebovala na krátko půjčit 20 000 Kč, než obdrží peníze ze spoření. U předání těchto peněz svědek nebyl. Asi do čtvrt roku matka žalovaného půjčené peníze vrátila a následně zase docházelo k menším půjčkám mezi matkou svědka a matkou žalovaného nebo i žalovaného. 15 Z dohody o vypořádání SJM (§ 150 odst. 1 obč. zákoníku) uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO] dne 19. 11. 1986 bylo zjištěno, že manželství žalovaného a [jméno FO] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 9. 1985 sp. zn. 5 C 118/85, který nabyl právní moci 25. 10. 1985, a manželé se dohodli, že do výlučného vlastnictví žalovaného přešel pozemek parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a na těchto pozemcích rozestavěný rodinný domek s tím, že žalovaný zaplatí ze svých prostředků [právnická osoba] poskytnutou půjčku na stavbu rodinného domu ve výši 150 000 Kč a vypořádá zcela sám půjčky poskytnuté mu podnikem [Anonymizováno] ve [adresa] ve výši 35 000 Kč a 25 000 Kč. 16 Z kupní smlouvy uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], coby prodávajícím, žalovaným, [jméno FO] a [jméno FO], coby kupujícími, dne 18. 7. 1992, bylo zjištěno, že na základě této kupní smlouvy nabyli kupující do svého spoluvlastnictví, každý stejným dílem, dům čp. [Anonymizováno] se stavební parcelou č. [hodnota] ve [adresa] ([Anonymizováno]) za kupní cenu 2 000 000 Kč, kterou se kupující zavázali zaplatit prodávajícímu prostřednictvím půjčky do 30ti dnů od registrace této smlouvy státním notářstvím. 17 Ze zástavní smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno] [adresa], a.s., coby zástavním věřitelem a žalovaným, [jméno FO] a [jméno FO] coby zástavními dlužníky, dne 10.11.1992 bylo zjištěno, že touto smlouvou byl zajištěn úvěr ve výši 3 000 0000 Kč a předmětem zástavního práva byl dům čp. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] ve [adresa] ([Anonymizováno]) a dům čp.[Anonymizováno][Anonymizováno]s pozemkem parc. č. st. [adresa]. 18 Z potvrzení o splacení úvěru vystavené Investiční a poštovní bankou a.s., došlé katastrálnímu úřadu dne 3. 8. 1998 bylo zjištěno, že dnem 10. 10. 1997 zaplatil dlužník [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] veškeré pohledávky včetně příslušenství vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 18. 11. 1992 a splněním podmínek smlouvy o úvěru zanikla zástavní smlouva ze dne 10. 11. 1992 uzavřená mezi [Anonymizováno] [adresa], a.s., a žalovaným, [jméno FO] a [jméno FO]. Zástava byla převzata z [Anonymizováno]., dříve [Anonymizováno]s., dříve [Anonymizováno] [adresa], a.s. v rámci smlouvy o prodeji části podniku. 19 Ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní a nájemní smlouvy uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] coby budoucími prodávajícími a žalovaným coby budoucím kupujícím dne 31. 1. 2000 bylo zjištěno, že se účastníci této budoucí smlouvy kupní a smlouvy nájemní dohodli, že uzavřou kupní smlouvu, podle které budoucí prodávající prodají žalovanému pozemek parc. č. [adresa], prozatím zakreslený ve vytyčovacím náčrtu mapy pozemkového katastru, za vzájemně dohodnutou kupní cenu 265 000 Kč, která bude hrazena tak, že žalovaný uhradí při podpisu kupní smlouvy 50 000 Kč a zbývající část kupní ceny uhradí pravidelnými měsíčními splátkami splatnými do každého 10. dne následujícího měsíce po podpisu smlouvy na ve smlouvě uvedený účet tak, aby celková částka z kupní ceny byla splacena nejdéle do 31. 12. 2000. Dále si účastníci smlouvy ujednali, že do doby naplnění smlouvy tj. nejpozději do 31. 12. 2000 se jejím podpisem stává žalovaný nájemcem pozemku s tím, že konkrétní výše nájemného sjednána nebyla. 20 Z kupní smlouvy uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím dne 20. 10. 2003 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy žalovaný nabyl pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] za kupní cenu 265 000 Kč, na jejímž vypořádání se účastníci kupní smlouvy dohodli tak, že při podpisu smlouvy žalovaný uhradil prodávajícímu 50 000 Kč jako zálohu na koupi, dalších 50 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit prodávajícímu do dvou měsíců od podepsání smlouvy, tj. do 20. 12. 2003 a počínaje třetím měsícem po podpisu smlouvy, tj. od ledna 2004 se žalovaný zavázal zbývající částku ve výši 165 000 Kč zaplatit prodávajícímu pravidelnými měsíčními splátkami po 10 000 Kč měsíčně splatnými vždy do 10. dne každého měsíce na účet prodávajícího tak, aby celková kupní cena byla splacena do 30. 6. 2005. 21 Ze smlouvy kupní a smlouvě o úschově uzavřené mezi žalovaným coby prodávajícím a [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] coby kupujícími dne 29. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný touto smlouvou prodal kupujícím pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), a pozemek parc. č. [adresa] za celkovou kupní cenu ve výši 2 800 000 Kč. 22 Z dopisu [jméno FO], jednoho z kupujících pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), a pozemku parc. č. [adresa] ze dne 21. 2. 2020 adresovaném žalovanému bylo zjištěno, že [jméno FO] žalovanému sděloval svůj zájem o pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] s tím, že o pozemek parc. č. [Anonymizováno] nemá v podnikatelském záměru uplatnění, když tento pozemek nemá ani svůj vlastní přístup, neboť je obklopen pozemky jiných majitelů se zástavbou. Jediný přístup na pozemek by připadal přes pozemek parc. č. [hodnota], sloužící jako veřejné parkoviště. Současný přístup na tento pozemek je reálný přes dům čp. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) za předpokladu vybudování stavebního přístupu a tím znehodnocení objektu. V případě vlastního přístupu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] byl se musel přikoupit pozemek parc. č. [hodnota], což jsou další investice. V případě nutnosti zakoupení domu čp. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) i s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] byl zájemce ochoten nabídnout žaloanému a akceptovat cenu zahrady za 400 000 Kč, která by byla zakomponována do celkové ceny prodávaných nemovitostí. 23 Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] coby prodávajícím a panem [jméno FO] coby kupujícím dne 5. 10. 2010 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy pan [jméno FO] koupil od státu pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] za kupní cenu ve výši 300 010 Kč. ČR tento pozemek vlastnila na základě rozhodnutí Státního notářství v [adresa] sp. zn. D 918/76 a D 541/76 ze dne 30. 8. 1976. 24 Z listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemků parc.č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp.[Anonymizováno][Anonymizováno] ([Anonymizováno]) a pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] je [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. 25 Z listiny nazvané potvrzení o darování a o převzetí daru ze dne 21. 2. 2017 podepsané [jméno FO], narozenou 27. 1. 1935 bylo zjištěno, že paní [jméno FO] prohlásila, že v době od roku 2011 do roku 2016 darovala žalovanému k řešení jeho rodinné finanční situace postupně nepravidelně finanční výpomoc v celkové částce 168 000 Kč. 26 Z podacích lístků a potvrzení předložených žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný poukázal prodávajícímu [tituly před jménem] [jméno FO] 30 000 Kč dne 17. 10. 2003, 20 000 Kč dne 20. 10. 2003, 1.12.2003, 7. 1. 2004, 24. 2. 2004 a 14. 10. 2005, 10 000 Kč dne 4. 10. 2004, 22. 11. 2004, 30.12.2004, 25. 2. 2005, 21. 4. 2005, 30. 5. 2005, 7. 7. 2005, 2. 8. 2005, 5. 9. 2005, 7. 10. 2005 a 23. 11. 2005 a 23 500 Kč dne 8. 2. 2006, celkem tedy 263 500 Kč. 27 Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovaný má u této společnosti vedený osobní účet č. [č. účtu] založený od 8. 4. 2008, na kterém byl zůstatek ke dni 29. 6. 2016 ve výši 478,10 Kč. Dále měl žalovaný u této spořitelny vedený úvěrový účet č. [č. účtu] založený od 23. 4. 1999 a doplacený 12. 6. 2000 a úvěrový účet č. [č. účtu] založený 1.8.1985 a doplacený 24. 3. 2014. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]. pod č. [č. účtu] bylo zjištěno, že za trvání manželství účastníků, tj. za období od 24. 6. 2000 do 29. 6. 2016 bylo na tento úvěr zaplaceno 108 826,94 Kč. 28 Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že společnost vyplatila 31. 3. 2008 ze stavebního spoření č. [hodnota] částku ve výši 112 538 Kč. 29 Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovaný měl u tohoto bankovního ústavu otevřen v období od 27. 11. 1995 do 2. 1. 2008 běžný účet č. [č. účtu] a z výpisů z tohoto účtu (viz čl. 125 -168) bylo mimo jiné zjištěno, že na tento účet bylo vloženo v hotovosti např. 12 000 Kč dne 15. 10. 2003, 7 000 Kč dne 7. 11. 2003 a dne 14. 11. 2003, 2 000 Kč dne 18. 11. 2023, 7 000 Kč dne 21. 11. 2023, 10 000 Kč dne 15. 11. 2023 a 14. 1. 2004, 14 000 Kč dne 27. 1. 2004, 4 000 Kč dne 10. 2. 2004, 18 000 Kč dne 13. 2. 2004, 17 000 Kč dne 15. 3. 2004, 5 000 Kč dne 22. 3. 2004, 13 000 Kč dne 14. 4. 2004, 6 000 Kč dne 26. 4. 2004, 18 000 Kč dne 17. 5. 2004, 11 000 Kč dne 31. 5. 2004, 5 000 Kč dne 7. 6. 2004, 23 000 Kč dne 15. 6. 2004, 10 000 Kč dne 22. 6. 2024, 15 000 Kč dne 7. 7. 2004 a obdobné částky v obdobné termíny byly vkládány i v roce 2005 a v roce 2006. 30 Ze zprávy [právnická osoba]., bylo zjištěno, že žalovaný u tohoto bankovního ústavu neměl v období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2013 sjednán žádný produkt. 31 Ze znaleckého posudku č. 922/24/2021 [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, zpracovaného podle stavu ke dni 5. 5. 2021, bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku parc. č. [adresa] o výměře 1 767 m2 je na základě porovnání s cenami realizovanými nebo nabízenými realitními kancelářemi při prodeji obdobných typů nemovitých věcí 1 770 000 Kč. Jedná se o pozemek ležící při silnici č. [hodnota] ve směru [adresa] na [adresa], v obci je úplná občanská vybavenost a v dostatečné míře zajištěno kulturní a společenské vyžití obyvatel. Kompletní síť služeb a obchodů je zajištěna ve správním středisku [adresa], kde jsou i pracovní příležitosti pro místní obyvatele, a které je dostupné běžnou hromadnou dopravou. V dané lokalitě existuje trh s nemovitosti obdobného typu. Pozemek se nachází asi 400 m východně od centra obce v souvisle zastavené části obce v zástavbě rodinných a bytových domů. Přístup na pozemek je z ulice [Anonymizováno] přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], kde je umožněno parkování. Na pozemku je přístřešek tvořený dřevěnou trámovou konstrukcí a se zastřešením pultovou střechou a porosty. Dle územního plánu je pozemek zahrnut do zastavitelné plochy jako plochy bydlení čistého – rodinné domy. K datu 29.6.2016 nebyl na pozemek právně zajištěn přístup z veřejné komunikace a nebyla právně zajištěna možnost napojení pozemku na inženýrské sítě. 32 Z odborného vyjádření k tržní hodnotě nemovitosti předloženého žalovaným a zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem pro oceňování nemovitých věcí sídlem ve [adresa], ze dne 3.1.2022 bylo zjištěno, že tržní hodnota pozemku parc. č. [adresa] bez právně zajištěného přístupu a možnosti připojení inženýrských sítí je 700 000 Kč s tím, že tržní hodnota byla odhadnuta na základě znalosti trhu s výše uvedenými nemovitostmi, se zvážením všech okolností, které mají na cenu vliv, tj. jejich slabých a silných stránek, byla použita internetová databáze, informace od realitních kanceláří v místě a vlastní databáze zpracovatele. 33 Z revizního znaleckého posudku č. [hodnota] společnosti [právnická osoba]., [adresa], znaleckého ústavu v oborou ekonomika, ze dne 31. 8. 2022 bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrální území [adresa], který je oplocený, má pravidelný tvar o výměře 1 767 m2, což je nadstandardní velikost, v mírně svažitém trénu, k němuž není právně zajištěn přístup, zařazený dle územního plánu do plochy pro bydlení s tím, že problematické bude vedení inženýrských sítí s nutností vedení přes cizí pozemky, na kterém jsou trvalé okrasné porosty, které nemají vliv na hodnotu pozemku, jakož i drobná stavba (přístřešek) sloužící jako WC s pultovou střechou a plechovou krytinou, je 1 000 000 Kč. Nejlepší vyžití pro tento pozemek je pro výstavbu a existence porostů a staveb (přístřešků) hodnotu pozemku znehodnocuje, neboť je nutné se s těmito závadami vyrovnat. Stanovenou obvyklou cenu pozemku [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] hodnotil znalecký ústav jako nadhodnocenou, když zásadní nedostatek spatřuje v absenci vyhodnocení rizika přístupu a napojení na inženýrské sítě, kdy je okruh potenciálních investorů nižší než v případě prodeje běžného stavebního pozemku, což dokládá i to, že předmětný pozemek byl zakoupen shodným majitelem, který vlastní i sousední pozemek. Obvyklou cenu stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký ústav hodnotil jako podhodnocenou, když zásadní nedostatek spatřuje v absenci matematické úvahy v případě stanovení výsledné ceny pozemku bez přístupu a sítí. 34 Dále bylo ze shora uvedeného znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem zjištěno, že tržní hodnota domu čp. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného v roce 2000 činila 1 600 000 Kč a 4 000 0000 Kč v roce 2022 s tím, že znalecký ústav nebyl schopen relevantně určit cenu materiálu užitého na plovoucí podlahu, krbovou vložku, zasklení vchodových dveří, vestavené skříně, zasklení rámu k bazénu, obložení domu, linolea v kuchyňském koutě a umělého jezírka v obývacím pokoji, když rozdíl cen mezi daty 2000 a 2022 je dán pouze vývojem cen na realitním trhu, nikoli skutkem vybudovaných stavebních prací. 35 Přestože manželství účastníků řízení bylo uzavřeno 24. 6. 2000 a jejich společné jmění vzniklo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ale zaniklo nabytím právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství dnem 29. 6. 2016, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, postupoval soud při jeho vypořádání podle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Ovšem otázku jaká věc je či není součástí SJM posuzoval soud podle úpravy účinné v době, kdy věc byla nabývána, neboť zde jde o vznik právního poměru, týkajícího se této věci. 36 Dle § 143 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník tvořil společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek, náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka a dále závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 37 Dle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 38 Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 39 Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 (vypořádání uplynutím času), použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, a) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, b) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, c) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, d) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 40 Dle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšena nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Nově tedy platí, že zákon již nerozlišuje mezi investicí ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů a vnosem z výlučného majetku jednoho manžela na společný majetek, a zavádí pro jejich vypořádávání jednotný přístup. Platí tedy, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Nově se tedy může redukovat či valorizovat jak vnos, tak investice. 41 Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že předmětem jejich SJM jsou finanční prostředky na osobním účtu žalovaného č. [č. účtu], vedeném u [právnická osoba]., jejichž výše ke dni rozvodu manželství účastníků činila 478,10 Kč, dále, že za trvání manželství účastníci spláceli ze společných prostředků úvěr poskytnutý žalovanému [právnická osoba] dne 1. 8. 1985 vedený pod č. [č. účtu] na stavbu jeho domu čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]ve [adresa] a dále, že ze společných prostředků účastníci zakoupili materiál na plovoucí podlahu v obývacím pokoji, která částí zasahovala do jídelního koutu, bylo provedeno zasklení vchodových dveří a dvou dveří vedoucích z obývacího pokoje k bazénu a z chodby k bazénu, pořízeny vestavěné skříně v šatně v přízemí, věšáková stěna v zádveří, regálová police v komoře v patře a krbová vložka. 42 Hlavní spornou otázkou mezi účastníky řízení bylo to, zda pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], který byl pořízen za trvání manželství účastníků patří do jejich SJM. Žalovaný tvrdil, že na celou kupní cenu získal finančních prostředky od svých rodičů, kteří mu dali peníze na počáteční zálohu kupní ceny a dále. že od nich každý měsíc dostával 10 000 Kč, které zanesl na poštu a poslal je účet prodávajícího [tituly před jménem] [jméno FO], poté rodičům podací lístky o zaplacení ukázal. Kupní cena měla být takto splácena od ledna 2004 do 30. 6. 2005. Své tvrzení žalovaný dokládal potvrzením o zaplacení zálohy, podacími lístky a výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Z výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] bylo sice zjištěno, že jim matka žalovaného říkala, že žalovanému dávala peníze na nákup předmětného pozemku, ale tvrzení žalovaného o pravidelných splátkách ve výši 10 000 Kč na kupní cenu je v rozporu s jím předloženými podacími lístky. Platby uvedené na podacích lístcích totiž nejsou pravidelné a neodpovídají částkám, jak byly jednotlivé splátky sjednány a jak tvrdí žalovaný. Navíc jak vyplývá z výpisů z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]. bylo na tento účet v době splácení kupní ceny vkládány v hotovosti obdobné částky, jaké měly být spláceny. Soud má za to, že žalovaný jednoznačně neprokázal, že by konkrétní finanční prostředky, které mu poskytli jeho rodiče byly těmi prostředky, které použil na úhradu kupní ceny za pozemek a proto rozhodl, že tento pozemek parc. č. [adresa] patří do SJM. Soud v tomto směru považuje za prokázané, že rodiče žalovanému darovali 50 000 Kč na zaplacení zálohy za pozemek, které si matka žalovaného půjčila od matky svědka [jméno FO], který tuto půjčku potvrdil a sám byl u předání 30 000 Kč v době, kdy žalovaný předmětný pozemek kupoval. 43 Dále mezi účastníky řízení bylo sporná i cena pozemku. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobkyně v žalobě uvedla, že si tento pozemek cení na 872 700 Kč, jak byl oceněn znalcem [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil obvyklou cenu pozemku na 1 770 000 Kč, [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém odborném vyjádření na částku 700 000 Kč. Z revizního znaleckého posudku společnosti [právnická osoba]., [adresa], pak bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku představuje 1 000 000 Kč. Všichni zpracovatelé ocenění vycházeli především ze skutečnosti, že pozemek je bez právně zajištěného přístupu a možnosti připojení inženýrských sítí. Znalecký ústav považoval ocenění provedené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] Kvirence za nadhodnocené, neboť znalec nevyhodnotil rizika přístupu na pozemek a jeho napojení na inženýrské sítě, kdy je okruh potencionálních investorů nižší než v případě prodeje běžného stavebního pozemku, což ostatně vyplývá i z dopisu [jméno FO], který od žalovaného pozemek s [Anonymizováno] koupil poté, co se mu podařilo koupit i pozemek parc. č. [hodnota] ve [adresa] přes který je na pozemek parc. č [Anonymizováno] přístup z veřejné komunikace. Z těchto zjištění dospěl soud k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] je 1 000 000 Kč, tak jak ji stanovila [právnická osoba]., a která se pohybuje nejblíže k ocenění [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud nemohl při stanovení obvyklé ceny pozemku zprůměrovat obvyklou cenu stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO] a obvyklou cenu stanovenou [právnická osoba]., [adresa], jak navrhovala žalobkyně, neboť tato ocenění nejsou na roveň postavená, znalecký posudek zpracovaný [právnická osoba]., je znaleckým posudkem revizním. Soud v projednávané věci nevycházel z obvyklé ceny pozemku a jeho stavu v době rozhodování soudu dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, podle kterého jsou spoluvlastníky věci až do okamžiku vypořádání SJM oba manželé, kteří by zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci, neboť současný stav, kdy k předmětnému pozemku je zajištěn přístup, nevznikl přičiněním žádného z účastníků řízení a žádný z nich neměl na zvýšení hodnoty pozemku vliv. 44 V řízení nebylo prokázáno, že by účastníci řízení spláceli ze společných prostředků půjčku žalovaného od jeho bývalého zaměstnavatele [Anonymizováno], neboť se jednalo o stabilizační půjčku. Při této půjčce se pracovník - dlužník se zaváže po určitou dobu setrvat v pracovním poměru a při dodržení stanovené doby trvání pracovního poměru, zaniká povinnost vrácení půjčky a dochází tak k jejímu prominutí (§ 11 odst. 4 vyhlášky Ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavby). 45 Dále nebylo prokázáno, že by účastníci za trvání manželství spláceli úvěr poskytnutý žalovanému na nákup [Anonymizováno], který byl poskytnut jemu a jeho dvěma sourozencům [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno] [adresa], a.s., neboť jak vyplývá z potvrzení Investiční a [právnická osoba]., byl tento úvěr splacen 10. 10. 1997, tedy dávno před uzavřením manželství účastníků. 46 Celková hodnota věcí, které byly zařazeny do masy SJM účastníků tedy činí 1 000 478,10 Kč a každý z účastníků by měl obdržet majetek v hodnotě jedné poloviny této částky tj. 500 239,05 Kč. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud z věcí, jež měli účastníci v SJM přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, zůstatek na jeho osobním účtu, vedený u [právnická osoba]. pod č. [č. účtu] v částce 478,10 Kč a v případě, že by žalovaný v průběhu tohoto řízení neprodal pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], i pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] v hodnotě 1 000 000 Kč, tedy majetek v hodnotě 1 000 478,10 Kč. Žalovaný by měl žalobkyni vyplatit na její vypořádací podíl 500 239,05 Kč, aby jejich podíly byly stejné. Protože dle § 742 odst. 1 písm. b) o. z. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, v daném případě tedy účastníci ze SJM umořovali dluh - úvěr žalovaného u [právnická osoba]. a nejednalo se o investici na výstavbu domu jak tvrdí žalobkyně, a to za dobu trvání manželství účastníků ve výši 108 826,94 Kč, a když se účastníci na umoření dluhu podíleli společně, měl by být vypořádací podíl žalobkyně o polovinu z této částky vyšší tedy (108 826,94 Kč : 2 = 54 413,47 Kč + 500 239,05 Kč) 554 652,52 Kč. Dále žalobkyně v řízení uplatňovala společnou investici do výlučného majetku žalovaného, tedy finanční prostředky naspořené na stavebních spořeních, vedených na její jméno, ale tyto tvrzené investice do pořízení oplocení a zámkové dlažby vzhledem k tomu, že žalovaný prokázal výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], a [jméno FO], že tento materiál měl žalovaný nakoupen již před uzavřením manželství a dále, že dle znaleckého posudku [právnická osoba]., [adresa], nelze relevantně určit cenu materiálu užitého na plovoucí podlahu, krbovou vložku, zasklení vchodových dveří, vestavené skříně, zasklení rámu k bazénu, obložení domu, linolea v kuchyňském koutě a umělého jezírka v obývacím pokoji, když rozdíl cen mezi daty 2000 a 2022 je dán pouze vývojem cen na realitním trhu, nikoli skutkem vybudovaných stavebních prací, soud nemohl nijak v rozhodnutí zohlednit. 47 Soud ale ve svém rozhodnutí zohlednil investici žalovaného do nákupu společného pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] ve výši 50 000 Kč, kterou jak soud uvěřil svědku [jméno FO] dostal žalovaný darem od své matky, a tak od vypořádacího podílu žalobkyně soud tuto částku odečetl, když každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (§ 742 odst. 1 písm. f o. z.) tedy 554 652,52 Kč – 50 000 Kč = 504 652,52 Kč. Soud se v dané věci nezabýval tím, zda zmíněných 50 000 Kč, které žalovaný vynaložil ze svého na společný majetek, se snížil nebo zvýšil podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy SJM zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota majetku, na niž byl tento náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o. z.), neboť účastníci řízení na tomto způsobu vypořádání nebyli dohodnuti (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 a 22 Cdo 1765/2022). 48 Žalovaný je tedy povinen vyplatit žalobkyni na její vypořádací podíl částku 504 652,52 Kč, aby jejich vypořádací podíly byly stejné (§ 742 odst. 1 písm. a) o.z.), a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, aby měl dostatek časovaného prostoru si tuto finanční částku obstarat. 49 Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo podle výsledků řízení proti účastníkům na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci soud hradil z rozpočtových prostředků znalečné znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 6 300 Kč a 961 Kč a [právnická osoba]. ve výši 48 228 Kč, celkem tedy 55 489 Kč, a protože v projednávané věci nelze hovořit o převážném úspěchu některého z účastníků, uložil jim soud oběma zaplatit tyto náklady řízení státu rovným dílem, tedy každý ve výši 27 744,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 50 Protože, jak bylo řečeno shora, nelze v projednávané věci hovořit o převážném úspěchu některého z účastníků, soud žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).