7 C 112/2020-117

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobců: a) [titul] [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu vlastnického práva takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, kdy se žalobci domáhali po žalované uložení povinnosti zdržet se stínění pozemkové parc. [číslo] v [katastrální uzemí] meruňkou [číslo].

II. Žaloba, v níž se žalobci a) ,b) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost odstranit z pozemků st.p. [číslo] p. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] při jejich hranici s pozemky st.p. [číslo] p. [číslo] stromy, keře a rostliny blíže specifikované v připojeném nákresu ve směru od severovýchodu k jihozápadu jako bambus, dva okrasné stromy, břečťan, šácholan, bambus, akát, jabloň, čtyři třešně, jabloň, vinná réva, keře růží, okrasný strom, šeřík a švestka, se zamítá.

III. Žalobci a,b) jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku [částka], k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované odstranit rostliny uvedené ve výroku II. a dále zdržet se stínění pozemku stromem ve výroku I. Uvedli, že účastníci jsou sousedé, jejich dům [adresa] na st.p. [číslo] přilehlý pozemek p. [číslo] s domem [adresa] na st.p. [číslo] pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví žalované je oddělen, respektive hranice vede nejprve mezi oběma domy, poté mezi balkonem a kůlnou na straně žalobců a pozemkem žalované, navazujíc na plaňkový plot s podezdívkou, nejprve betonovou v podzemní části a z vápenocementových cihel v nadzemní. V průběhu let žalovaná na svých pozemcích vysadila velké množství rostlin v bezprostřední blízkosti hranice s pozemky žalobců. Jedná se o tyto rostliny – ad.1 bambus rostoucí přímo u zdi domu [adresa], ad.2.a 3.dva okrasné stromy ve vzdálenosti 0,7m od zdi jejich domu a 0,3m od zdi kůlny žalobců. Dále ad. 4 břečťan, ad. 5 šácholan a ad.6.bam, také u zdi kůlny, šácholan ve vzdálenosti 0,8m. U plotu rostou ad. 7. akát 0,8m od plotu, ad.8. jabloň 0,4m, čtyři třešně ad. 9-12, všechny 0,4m, ad. 13 meruňka či třešeň ve vzdálenosti 0,9m, ad. 14 jabloň 0,4m, ad. 15. vinná réva 0,5m, ad. 17 keře růží v těsné blízkosti plotu, ad. 18 okrasný strom, ad. 19 šeřík a ad. 20 švestka, všechny ve vzdálenosti 0,3 m od plotu. Žalovaná výsadbou těchto rostlin nerespektuje minimální vzdálenosti stanovené pro tyto případy v § 1017 o.z., tedy 3 metry pro stromy dosahující 3 metry a 1,5 metru u stromů menších. Bambus a břečťan navíc odírají zdi domu a kůlny a doc ke vzniku škody, stejně jako kořeny rostlin nadzvedávají podezdívku plotu. I přes opakované výzvy sama žalovaná nápravu tohoto stavu nečiní, naopak vysazuje další rostliny. Žalobci se o nápravu snažili i skrze stavební řízení, marně, sami alespoň provádí nezbytnou údržbu zkracováním přesahujících větví a porostů.

2. Žalobci si jsou vědomi zákonné úpravy ust. § 1017 o.z., účinné po 1.1. 2014 a použitelné jen na stromy a keře vysázené po tomto datu, což se uplatní u rostlin ad. 1-6,12, 14-20. Rozumný důvod pro jejich odstranění vyplývá z toho, že všechny byly vysazeny v extrémní blízkosti hranic pozemků, většina z nich do 0,5 m. Jejich postupným růstem bude doc k poškozování plotu žalobců, kůlny i domu. Proto je vhodné, aby k jejich odstranění došlo co nejdříve, než dojde k nežádoucím důsledkům. U zbývajících rostlin se ochrany domáhají dle právní úpravy ust. § 1013 o tzv. imisích a § 2900 o.z. ve spojení s § 2903 o.z. jako opatření proti hrozící újmě. Tuto spatřují v tom, že větve stromů znemožňují žalobcům údržbu jejich plotu, na jednom místě již kořeny nadzvedávají podezdívku plotu (stromy ad. 8-10). Dále bambusy a břečťan (ad.1,4 a 6) devastují omítku pod balkonem. Navíc bambus zadržuje vodu a nashromážděnou vlhkost předává do zdi domu. Obdobné je to i u bambusu a břečťanu způsobujících otlučení fasády kůlny. Další stromy ad 7-11 znemožňují údržbu plotu, proto je požadováno také jejich odstranění.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukazovala, že vztahy mezi účastníky jsou složité delší dobu a žalovaná je již třetí generací v rodině, která musí se žalobci něco neustále řešit. Dle jejího názoru žalobci uvykli stavu, kdy dlouhou dobu neměli fakticky sousedy, rodina žalované dlouho dům neobývala. Poté, co žalovaná započala s jeho rekonstrukcí, je ze strany žalobců atakována všemožnými kontrolami, podněty a stížnostmi, naposled odbor životního prostředí, stavební úřad i zastupitelstvo města. Poslední šetření proběhlo [datum] za přítomnosti stavebního úřadu, právníka městského úřadu a stavebního dozoru. Žalovaná uvedla, že k výsadbě rostlin byla vedena zejména snahou o získání pocitu soukromí, zejména u prvního z bambusů. V této souvislosti byli žalobci již po 50 let žádáni, aby si přepažili balkon, který jim umožňuje výhled na celou její zahradu, a oni si ji fotí a nahlíží i do oken. Tyto nebyly nijak reflektovány. [příjmení] pak byl vysazen, aby zakryl nevzhlednou zeď kůlny postavenou v 70.let minulého století, které navzdory jejím prosbám nebyly nikdy opraveny. Ze shodných důvodů byl vysazen i okrasný akát, sloužící k zakrytí nevzhledného a nepřehlédnutelného modrého sudu na vodu a tepelného čerpadla a sprchy žalobců. V neposlední řadě se žalobci věnují odlišným zálibám, čímž míní zálibu v nudismu, plot je částečně průhledný, proto usoudila, že výsadbou ovocných stromků bude tato situace nekonfliktním způsobem vyřešena. Současně uvedla, že při výsadbě rostlin jednala od počátku tak, aby tyto žalobce nepoškozovaly. Použila zejména plechový kryt, aby neprorůstaly jejich kořeny, instalovala nopkovou fólii k zabránění pronikání vlhkosti a prokořenění rostlin do základů stavby. Navíc žalobci zmiňovaná podezdívka plotu odpovídá stáří 45 let, samotný plot byl žalobci opravován, respektive vyměňován až po vysazení rostlin a dřeviny žalované je nijak neomezovaly. Současně sporovala, že vůbec část rostlin byla vysazena po 1.1. 2014, tudíž aplikace ust. § 1017 o.z. je vyloučena. K možnému užití ust. § 1013 o.z. podotkla, že z jejího pozemku na pozemek žalobců nepronikají vůbec žádné imise, už vůbec ne v míře nepřiměřené místním poměrům. Poukazovala, že v této části [obec] je šířka přilehlých zahrad úzká, v jejím případě 9,8 metrů. Proto je v dané oblasti obvyklé, že stromy jsou umístěné v blízkosti hranic pozemků. Nadto žalovaná nečiní nic jiného, než žalobci naopak svým sousedům, čímž míní vysazení vysokých tújí na hranici s jejich sousedem, pěstování keřů a porost břečťanu na zdi stavby jejich souseda. Zároveň odmítla jakékoliv možné odvracení hrozící újmy, neboť on sama si již při vysazení rostlin počínala způsobem zabraňujícím jejímu vzniku.

4. Ze strany žalobců byla žaloba omezena o část žalobního žádání týkajícího se stromu ad.16 meruňky a stínění další meruňky ad.

13. V prvém případě se tak stalo před zahájením jednání ve věci samé při jednání dne [datum], soud řízení v této části zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto procesnímu úkonu žalobců dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. V druhém případě zpětvzetí po tomto okamžiku, žalovaná s omezením žaloby souhlasila, soud postupoval shodně viz výrok I.

5. Soud učinil následující skutková zjištění.

6. Mezi účastníky nebylo předně sporu ohledně těchto skutečností. Žalobci a žalovaná jsou sousedé, dům ve vlastnictví žalobců [adresa] a parcely st.p. [číslo] p. [číslo] přiléhají k domu [adresa] a pozemku st.p. [číslo] p. [číslo] ve vlastnictví žalované, vše v obci a k.ú. [obec]. Účastníci se shodují dále na samotném umístění keřů a stromů žalované vymezených v žalobě a plánku na listu [číslo] spisu, jakož i vyměřených vzdáleností od plotu od 0,3 až 0,9m u nepnoucích rostlin.

7. V rámci dokazování soud s ohledem na charakter tohoto sporu za stěžejní považoval zjištění učiněná při místním šetření soudu dne [datum], jehož součástí byla i pořízená fotodokumentace. Soud spolu s přítomným žalobcem a zástupci účastníků prošel část zahrady žalované přiléhající k nemovitostem žalobců, kdy již při vchodu do zahrady je stále patrná stavební činnost, na přiléhajícím dvorku byl uskladněný stavební materiál jako cihly, písek a palety. Dvorek sousedí s pozemkem žalobců zdí balkónu, kotelny a dřevníku celkem o délce cca 10 m. Hned v rohu obou domů u okapu se nachází první z rostlin – bambus cca se 13 výhony, které dosahují výšky balkónu žalobců, v čemž tito spatřují problém, neboť listy odírají nedávno zhotovenou omítku a podle žalobců zadržují vodu a způsobují vznik vlhkosti na schodišti přiléhajícímu k domu žalované. Vzrostlý bambus byl zdrojem konfliktu, kdy žalobci tento stříhali podle žalované v době vegetace, podle ní však plní účel odstínění obou částí, neboť ona nechce, aby žalobci viděli z balkonu na její okno.

8. Dr posuzovaným stromem byla okrasná třešeň dosahující výšky zdi žalobců s tenkým kmenem v průměru 7 cm nepřesahující nyní tuto zeď. Rostlinou pod bodem 3 byla vistárie pnoucí se po dřevěné konstrukci připevněné u domu, která se aktuálně po zdi nepne. Žalobce však problém spatřuje v tom, že ještě předchozí den se pnula po oplechování, stejně jako břečťan pod číslem 4, který se po části zdi přichytává, při ohledání nedosahoval vrcholu zdi, avšak v minulosti byl žalobcem také shozen, neboť zarůstal pod oplechování.

9. Další rostlina magnolie ad5) přesahuje výšku zdi cca o 2 metry, avšak nezasahuje na zeď žalobců.

10. Na zeď navazoval dřevěný plot žalobců s podezdívkou o výšce celkem 1,53 metru, u něhož je hned na začátku vysazen bambus a okrasný akát, tento je do výšky nižší než magnolie, avšak také přesahoval výšku zdi. Následovala jabloň dosahující výšky akátu a sloupové třešně Ad9 – 12) a také ad14). Průměr největší třešně je v kmenu 7 cm, nejmenší ad12) má průměr 2 cm. Meruňka ad13) je rozvětvena do řady a aktuálně její větve nezasahují do pozemku žalobců. Víno ad15 se pne po žebříku a v současné době nedosahuje v zelené části ani metrové výšky. Z okrasného stromu ad18) je pahýl, který byl dle žalobců nedávno bujný, následuje šeřík a švestka, nyní nezasahující přes plot žalobců.

11. Dále bylo zjištěno, že v sousedních zahradách mimo vzrostlého ořešáku v protější zahradě nejsou výrazně větší a vzrostlejší stromy, soused žalované má na straně jejího pozemku meruňku dosahující do výšky střechy, s pozemkem souseda žalobců je naopak patrný černý bez přesahující plot. Šířka pozemku žalované byla změřena vzadu okolo 9 metrů, do půlky zahrady je však zastavěná kůlnami.

12. Šetření pokračovalo také na pozemku a v domě žalobců, kde žalobce v záhonu růží sousedící se zahradou žalované upozornil na dva nálety akátů a dle jeho názoru vypoulený plot z důvodů podrůstajících kořenů. Soudem pořízena fotografie s přiloženou vodováhou a latí a konstatováno, že vizuálně kořeny patrné nejsou. V domě posuzováno i schodiště uvnitř domu sousedící s rohem domu žalované, jehož stěna měla být žalobcem v září 2019 nabílena a aktuálně není patrný výskyt plísně, pouze jediný žalobce uváděl, že on ji vidí.

13. Ze strany účastníků byla předložena také řada fotografií, žalobci dokládali stav osázení před a po 1.1. 2014 fotografiemi pořízenými v únoru a březnu 2014, na nichž je patrná řada vzrostlých rostlin, vzhledem k ročnímu období však těžko identifikovatelných. Žalovaná naopak dokládala řadu fotografií z let 2011 a 2013, z nichž je patrná intenzita výsadby a také řada vzrostlých rostlin. Současně doložila odpověď adresovanou tehdejšímu starostovi [obec] [titul] [jméno] [příjmení] k č.j. [spisová značka] datovanou 24.3.2014, z níž je patrné, že již v této době byly se sousedy [celé jméno žalobce] a zástupci města řešeny vysázené stromy před 7 lety, většinou okrasné a sloupovité dřeviny ve vztahu k vzdálenosti od hranic pozemků.

14. Žalobci doložili dále fotografie dokumentující pod podezdívkou plotu odhrabanou zeminu a kořeny v zemi. Dále fotografii oplechování atiky jejich zdi, z níž má být patrné porušení prorůstajícím výhonem břečťanu.

15. Žalobci doložili dále fotografii přiložené vodováhy na plaňkovém plotu, kterým hodlali prokazovat nadzvedání prorůstajícími kořeny, jež dle názoru soudu předložili po lhůtě dané jim soudem při jednání dne 13.11. 2020 k prokázání tzv. hrozící újmy. Soudem proto tento důkaz připuštěn nebyl. Pokud z jejich strany bylo navrhováno doplnění dokazování (tento návrh učiněný včas) znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, jehož podstatou mělo být zjištění negativního vlivu rostlin bambusu a břečťanu na stavbu domu, jakož i podrůstajících kořenů, soud navrhované dokazování nepovažoval za účelné vzhledem ke zjištěním soudu při místním šetření, kdy známky jakéhokoliv poškozování jejich majetku nebyly patrné, jiné důkazy soudu nepředložili, také tento důkazní návrh zamítl.

16. Po právní stránce soud posuzoval projednávaný případ dle níže citovaných ustanovení občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) účinného po 1.1. 2014 a také z. č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen obč. zák.) účinném do tohoto data ve vztahu ke stromům vysázeným před 1.1.2014 dle zdůvodnění níže.

17. Dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 a 2 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Podle ust. § 1012 o.z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

19. Podle § 1013 odst. 1 tohoto právního předpisu se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

20. Podle § 1016 odst. 2 o.z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

21. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

22. Dále dle § 1017 odst. 1 o.z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

23. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu (§ 1017 odst. 2 o.z.).

24. Dle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

25. Podle § 2903 odst. 2 o.z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

26. Podle právní úpravy v občanském zákoníku účinném do 31.12. 2013, z.č. 40/1964 Sb., podle § 127 odst. 1 tohoto zákona vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

27. Soud v daném případě posoudil nárok uplatněný žalobci dle shora citovaných ustanovení a tento neshledal po právu v celém rozsahu. Předmětem tohoto řízení je případ tzv. sousedského sporu, zjevně umocněný letitými sváry, kdy žalobci mají za to, že jim žalovaná nepřiměřeně zasahuje do jejich vlastnických práv, v tomto případě vysázením rostlin na hranici pozemků a staveb obou zúčastněných stran. Tato kauza je tak střetem výkonu vlastnických práv, ze soukromoprávního hlediska omezených právě právy dalších vlastníků, do nichž nesmí nepřiměřeně zasahovat, deklarovaných již Ústavou, zejména čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Podstata právní úpravy tzv. imisí, na které žalobci odkazují je založena zejména na principu ochrany vlastnického práva zásadně negatorní žalobou, tedy o zdržení se určitého konání, které třetí osobu omezuje, a nelze se domáhat obecně uložení určité povinnosti konat. Taková možnost je dána pouze výslovným zmocněním zákona, kterým je v tomto případě toliko ustanovení § 1017 odst. 2 o.z., umožňující právě odstranění stromů ve výjimečných případech daných rozumnými důvody. Jak žalobci uvodili již v samotné žalobě, s ohledem na právní účinnost občanského zákoníku, do něhož byla tato možnost vtělena až po 1.1. 2014, se týká jen stromů vysazených po tomto datu. Předchozí právní úprava v z.č. 40/1964 Sb. sama v rovině sousedských vztahů tuto možnost danou nyní v ust. § 1017 o.z. neupravovala (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017 sp.zn. 22 Cdo 5259/2015) a ochrana vlastníka spočívala jen v tzv. negativně formulovaném žalobním petitu v souladu s § 127 odst. 1 obč. zák. či skrze ochranu před hrozící škodou v § 417 odst. 2 obč. zák., což je umožněno i nyní v citovaném ustanovení § 2903 o.z.

28. Ačkoliv žalovaná zpochybňovala vysazení veškerých rostlin po 1.1. 2014, dle ní byly všechny vysazeny před účinností této nové právní úpravy, nepovažoval soud zkoumání této otázky u jednotlivých rostlin v tomto sporu za zásadní. Předně sami žalobci uplatnili v tomto řízení návrh na odstranění řady keřů či dřevin, které nejsou předmětem úpravy v ust. § 1017 o.z., míněno, že zejména bambusy, břečťany, vinné révy, růže, nejsou stromy, u dalších může být jejich označení sporné, viz akát či šeřík, které mohou být keři i stromy. V každém případě však soud vzhledem k zjištěním učiněných soudem na místě samém, nepovažuje jejich odstranění, i kdybychom připustili, že byly vysazeny po tomto datu, za důvodné. Takové finální řešení považuje za výjimečné opatření, kterého se lze domáhat jen v odůvodněných případech přesahujících běžné místní poměry, a z rozumných důvodů. To v daném případě není vůbec naplněno. Nemovitosti účastníků se nalézají v zastavěné původní části města, kde je poměrně husté osídlení, domy na sebe přiléhají poměrně těsně a tomu odpovídají i zahrádky na ně navazující, u žalované široké jen 9 metrů a ještě půlené do zahrady zasahujícími stavbami. Jelikož asi i snahou obou stran je zachování určité míry komfortu a soukromí, lze samozřejmě chápat i obecnou snahu izolovat se od okolí zejména přirozenou zelenou bariérou, jak činí ostatně žalovaná. Tato dle názoru soudu sice vysadila řadu rostlin v těsné blízkosti hranice s pozemky a stavbami žalobců (soud dodává, že v obdobných zástavbách jde o častý jev i v okolí, problém spočívá samozřejmě v mezilidských vztazích a dohodě či toleranci sousedů), žádná z nich však nepřiměřeným výjimečným způsobem nezasahuje do práv žalobců jako sousedů. Pokud se zaměříme jen na stromy z hlediska ustanovení § 1017 o.z., jedná se v sousedství plaňkového plotu vesměs o sloupovité ovocné stromky, v případě největší z nich meruňky ad. 13 vyvázané do jedné linie, v kmenu dosahující v průměru do deseti centimetrů. U zdi kůlny se nalézá toliko okrasná magnólie (šácholan) a okrasná třešeň, velmi subtilního vzrůstu a oba nikterak ani nezasahují svými větvemi zeď žalobců. Soud se domnívá, že zde není jakýkoliv rozumný důvod pro razantní návrh žalobců v podobě odstranění kteréhokoliv z nich. V době návštěvy soudu v plném vegetačním období žádný ze stromů nezasahoval na pozemek žalobců, ani do plotu, nebyly zjištěny imise ani podzemním podrůstáním kořenů. Takovým důvodem by pro ilustraci dle názoru soudu byl případ vzrostlého jehličnanu s nadměrným spadem jehličí pokrývajícím pozemek žalobců, či zasahující prorůstajícími silnými kořeny. Tímto nemohou být ojedinělé kořínky či dva náletové akáty.

29. Intenzita tohoto stavu není dána ani z hlediska ochrany před případnou hrozící újmu v intencích citovaného ustanovení § 2903 odst. 2 o.z., kde soud opět dodává, že se musí jednat o vážný stav, nikoliv lapidárně řečeno, jeden kořen (situaci proto nelze přirovnávat ke kořenům vzrostlých stromů podél řeky [anonymizováno] nadzvedávajících asfaltovou cyklostezku) pod podezdívkou plotu či zbylý výhon břečťanu v oplechování atiky. Shodné nebylo zjištěno ani u tvrzeného přenosu vlhkosti z bambusu do zdi domu žalobců a drolení omítky zdi jejich kůlny. U tohoto problému soud poukazuje, že vzhledem k stáří této zdi zhotovené dle žalobce v 80. letech, nelze její tzv. drolení přičítat pnoucímu břečťanu, který naopak vysadila žalovaná za účelem lepšího pohledu na tuto zeď, a což ostatně činí sám žalobce svému sousedovi. Z tohoto důvodu soud ani další odborné zkoumání nepovažoval za účelné a hospodárné, předmět sporu považuje za odraz letitých svárů stran či jejich předchůdců. Pokud žalobci apelovali například na možnost údržby svého majetku, tato žaloba není prostředkem k tomuto účelu, údržbu plotu, ani omítky ostatně aktuálně činit ani nehodlají, pro samotný nátěr plotu ostatně prostor mají, stejně jako pro ošetření přesahujících větví či kořenů případně dle § 1016 o.z. Závěrem soud dodává, shodně jako vyplynulo z místního šetření, má za to, že problémy vztahů účastníků tkví jinde. Bohužel tehdy nastíněné řešení zhotovením nové zdi a odstíněním balkonu se nezdařilo realizovat i skrze nařízenou mediaci. Ačkoliv soudní řízení končící tímto rozhodnutím soudu není zjevně skutečností, která povede ke zlepšení této situace, apeluje na účastníky zejména v současném náročném období, zachovávat si obecně jistou míru tolerance a dobrých mezilidských vztahů.

30. Žalovaná byla z procesního hlediska plně v tomto sporu úspěšná, dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na plnou náhradu nákladů řízení, na což nemá částečné omezení žaloby týkající se stínění meruňky vliv, jelikož i to lze přičítat k tíži žalobců a nelze učinit závěr, že jejich návrh byl v této části důvodný a vzat zpět jen pro chování žalované. Tyto sestávají z nákladů zastoupení žalované - odměny advokáta stanovené dle § 9 odst. 1) ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) ve výši 1 500 Kč za 1 úkon právní služby. Zástupkyně žalované v řízení učinila a byly jí přiznány tyto úkony: převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a vyjádření ve věci samé z [datum], účast na 3 jednání soudu včetně místního šetření, celkem 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT včetně š paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, dále jízdné ke 2 jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 32 km za 1 jízdu os. vozidlem [značka automobilu] spotřebě 5,8l itrů motorové nafty na 100 km dle vyhl.č. 358/2019 Sb. u jednání dne [datum] v částce 195 Kč a dle vyhl.č. 589/2020Sb. k jednání [datum] v částce 192 Kč, náhradou za ztrátu času na této cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč, to vše zvýšené o DPH v částce 2 433 Kč, celkem 14 020 Kč zaokrouhleně.

31. Lhůtu k plnění této povinnosti stanovil soud zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.

Poučení