7 C 112/2021-368

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rychtářové a přísedících Lenky Batystové a Jaroslavy Rabové ve věci žalobkyň: a) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] c) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] všechny bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] všechny zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně nároku žalobkyně a) na zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] částečně zastavuje.

II. Řízení se ohledně nároku žalobkyně b) na zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] částečně zastavuje.

III. Řízení se ohledně nároku žalobkyně c) na zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] částečně zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 40 391,90 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 40 391,90 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 40 391,90 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení žalobkyně a) ve výši 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení žalobkyně b) ve výši 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení žalobkyně c) ve výši 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 6 452,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhaly po žalovaném zaplacení náhrady nemajetkové újmy, a to každá ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnily tím, že jsou pozůstalé po tragicky zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum]. Žalobkyně a) a b) jsou jeho dcerami a žalobkyně c) je jeho matkou. Žalobkyně tvrdily, že všichni čtyři žili ve společné domácnosti (zhruba tři roky před danou událostí). Žalobkyně dále uvedly, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [anonymizováno] s tím, že dne [datum] společně s dalším zaměstnancem žalovaného, a to [jméno] [příjmení], konal pracovní cestu, při níž zemřel. Žalobkyně doplnily, že vozidlo, v němž shora uvedení cestovali, dne [datum] kolem 5:10 hod. v katastru [územní celek] havarovalo. Na následky dané nehody pak jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení] na místě zemřeli. Policie ČR uzavřela, že jediným viníkem nehody byl [jméno] [příjmení], který vozidlo řídil. Žalobkyně rovněž uvedly, že dne [datum] vedlejší účastník na straně žalovaného plnil žalobkyni a) a žalobkyni b) na náhradě nemajetkové újmy každé částku ve výši 168 000 Kč. Stejnou částku pak poskytl v průběhu řízení i žalobkyni c). Vedlejší účastník krátil plnění o 30 % z důvodu zproštění odpovědnosti zaměstnavatele s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] nebyl připoután a usedl do vozidla řízeného osobou ovlivněnou návykovou látkou. Žalobkyně poukázaly na ust. § 271c zákoníku práce, dle něhož může soud odškodnění přiměřeně navýšit. Zdůraznily, že sice v době dané události zákoník práce považoval za adekvátní částku ve výši 240 000 Kč, avšak dle jejich názoru je tato částka za zmařený mladý život absurdně nízká. Jsou přesvědčeny, že tato částka je částkou minimální s tím, že ji soud může volnou úvahou zvýšit. Za adekvátní odškodnění pak žalobkyně považují alespoň částku v celkové výši 668 580 Kč pro každou z nich, která je dle aktuálního znění zákoníku práce stanovena jako částka minimální. Od této částky pak odečetly již poskytnuté plnění a domáhají se tak každá po žalovaném zaplacení částky ve výši 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky ode dne úmrtí [jméno] [příjmení], tedy ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně a) a b) doplnily, že v důsledku předmětné tragické události ztratily na začátku své dospělosti otce. V době události byly studentkami střední školy. S matkou nežily, ta je opustila ve věku 18 měsíců. Přišly nejen o svého živitele, ale i o osobu, která jim stála celou po boku, svého nejbližšího člověka, důvěrníka a rádce. Otec byl pro žalobkyně osobou velice blízkou, jejich vztah byl vysoce kvalitní, konflikty neměly téměř žádné. Žalobkyně c), která v rodině převzala roli matky žalobkyně a) a b), tak přišla o syna, se kterým sdílela vše, co se žalobkyně a) a b) týkalo, a rovněž i osobu, v níž měla oporu. Taktéž přišla o člověka, který jí po úmrtí manžela pomáhal s údržbou domu. Žalobkyně shrnuly, že celá událost měla vysoce nepříznivý vliv na jejich život, který se jim naprosto změnil. Zhoršil se jejich psychický stav, pokud se hovoří o zemřelém, reagují pláčem. Žalobkyně c) od dané události musí užívat tlumící léky (prášky a injekce) a nemůže spát. Ve vztahu k příspěvku od nadace [anonymizováno] žalobkyně a) a b) uvedly, že se jedná o přísně účelově vázaný příspěvek, který je určený na výdaje spojené se studiem s tím, že je stanoven ve výši 6 000 Kč měsíčně po dobu 10 měsíců. Žalobkyně po celou dobu řízení odmítaly tvrzení žalovaného o tom, že by [jméno] [příjmení] nebyl během jízdy připoután. Zároveň zdůrazňovaly, že nemohl rozpoznat případné ovlivnění [jméno] [příjmení] návykovými látkami. Taktéž poukázaly na technický stav předmětného vozidla, kdy namítly, že nemuselo být v pořádku.

2. V průběhu řízení žalobkyně vzaly žalobu ohledně části příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení jdoucího z žalovaných částek ode dne [datum] do [datum], částečně zpět s odůvodněním, že první výzva k plnění ze dne [datum] byla žalovanému doručena dne [datum] s tím, že dne [datum] žalovaný další plnění odmítl. Za této situace se ode dne následujícího, tedy ode dne [datum], ocitl v prodlení.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] utrpěl předmětný pracovní úraz, nezpochybňoval. Bránil se však tím, že je nutné přihlédnout k zavinění [jméno] [příjmení], který nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Za této situace se domnívá, že žalobkyním již poskytnuté plnění je v souladu se zákonem. Zároveň podotkl, že nad rámec svých povinností žalobkyním po dané nehodě poskytl finanční podporu (žalobkyni a) a b) každé částku ve výši 25 000 Kč). Rovněž uhradil i pohřebné ve výši 26 714 Kč. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že žalobkyně a) a b) pobírají od nadace [anonymizováno] příspěvek každá ve výši 6 000 Kč měsíčně.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného se žalobou rovněž nesouhlasil. Zdůraznil, že každé žalobkyni poskytl částku ve výši 168 000 Kč. Dle tehdy účinného zákoníku práce každé ze žalobkyň příslušela náhrada ve výši 240 000 Kč, kterou vzhledem ke spoluzavinění [jméno] [příjmení] krátil v rozsahu 30 %. Vedlejší účastník je přesvědčen o tom, že krácení pojistného plnění provedl po právu, neboť řidič vozidla ani spolujezdec nebyli připoutáni bezpečnostními pásy a navíc si [jméno] [příjmení] musel být vědom toho, že řidič vozidla není způsobilý k řízení, neboť byl ovlivněn návykovými látkami.

5. Po provedeném dokazování má soud z rodných listů žalobkyně a) a b) za prokázané, že jejich otcem je [jméno] [příjmení]. Z rodného listu žalobkyně b) dále vyplynulo, že žalobkyně c) je babičkou žalobkyně b). Z úmrtního listu vystaveného [stát. instituce] dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] na silnici 1. třídy [číslo] na [anonymizováno] km v k. ú. [obec]. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalovaného, se podává z Pracovní smlouvy ze dne [datum]. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Účastníci nesporovali ani to, že [jméno] [příjmení] dne [datum] utrpěl úraz, při němž zemřel, když se jednalo o úraz pracovní. Toto se podává i ze Záznamu o úrazu ze dne [datum]. Mezi účastníky byla dále nesporná i ta skutečnost, že řidičem předmětného vozidla byl [jméno] [příjmení] a že [jméno] [příjmení] byl spolujezdcem.

6. Ze zprávy o zásahu Hasičského záchranného sboru [územní celek] soud zjistil, že jednotka vyjela k ohlášené dopravní nehodě automobilu s vyproštěním s tím, že na místo události dorazila v 5:23 hod. Velitelem vozidla byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Havarované vozidlo se nacházelo na pravém boku, nabourané do viaduktu. Průzkumem bylo zjištěno, že se ve vozidle pravděpodobně nachází dvě osoby, avšak do kabiny nebylo možné se dostat. Přivolaná zdravotní služba ([anonymizováno] [ulice]) konstatovala u obou osob exitus. Následně bylo provedeno vyproštění těl z kabiny. Ze Záznamu o výjezdu Zdravotnické záchranné služby [územní celek], p. o. vyplynulo, že záchranná služba se na místo dostavila v 6:19 hod. s tím, že na místě byly v kabině vozidla nalezeny dvě osoby bez známek života. Přítomný zdravotník [anonymizováno] [jméno] [příjmení] konstatovala exitus. Ze Zprávy o zásahu hasičského záchranného sboru správy železnic se podává, že posádka dorazila na místo události v 8:15 hod. s tím, že jednotka hasičského záchranného sboru Správy železnic [obec] na místě zasahovala, avšak ne jako první. Velitelem výjezdového vozidla byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Soud prvního stupně dále provedl důkaz spisem Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělní obecné kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Faktický stav na místě události soud zjistil z fotografií, jež jsou obsahem uvedeného policejního spisu. Z Detailu relace o dopravní nehodě vyplynulo, že dne [datum] v době kolem 5:10 hod. řídil [jméno] [příjmení] nákladní vozidlo s přívěsem, když se nechoval ohleduplně a ukázněně, neřídil se pravidly provozu, nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze vozovky. S jízdní soupravou se převrátil na pravý bok a přední částí narazil do kamenného pilíře železničního přemostění. Při dané nehodě řidič i spolujezdec ([jméno] [anonymizováno]) utrpěli mnohočetná poranění neslučitelná se životem a na místě jim podlehli. Řidič ani spolujezdec nebyli během jízdy připoutáni bezpečnostním pásem. Technická závada vozidla jako příčina dopravní nehody zjištěna nebyla. Z Pitevního protokolu ze soudní pitvy vypracovaného Soudnělékařským oddělením [nemocnice] dne [datum] mj. vyplynulo, že u [jméno] [příjmení] nebyla v krvi zjištěna koncentrace alkoholu, avšak v moči byla prokázána přítomnost metamfetaminu, amfetaminu a THC. Přítomnost THC pak byla zjištěna i v krevním séru, a to v koncentraci 6,6 ng/ml. Z listiny označené jako„ Znalecký posudek v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, [číslo]“ vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] se podává, že v krvi [jméno] [příjmení] nebyla prokázána přítomnost alkoholu ani jiných toxikologicky významných těkavých látek. V jeho moči pak byla prokázána přítomnost metamfetaminu a amfetaminu. Vzhledem k tomu, že v krevním séru přítomnost metamfetaminu, amfetaminu ani jiných amfetaminů prokázána nebyla, nelze mít za to, že byl [jméno] [příjmení] v době smrti pod jejich vlivem. Nález THC v krvi a nález jeho metabolitu THC-COOH v moči a v krevním séru pak prokazuje užití konopné drogy. Zjištěná hladina THC prokazuje jeho ovlivnění kanabinoidy v době smrti. THC negativně ovlivňuje schopnost řidiče bezpečně ovládat motorové vozidlo. Z Usnesení Policie ČR, Územní odbor [obec], [číslo jednací] ze dne 2. 9. 2020 soud zjistil, že věc pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že dne [datum] v době okolo 5:10 hodin řídil motorové vozidlo zn. Iveco, [registrační značka] 68 s návěsem [registrační značka] [anonymizováno], kdy při jízdě z doposud nezjištěné příčiny narazil přední částí vozidla do železničního viaduktu, při této dopravní nehodě došlo k usmrcení řidiče i spolujezdce [jméno] [příjmení], byla odložena, neboť trestní stíhání je proti tomu, kdo zemřel, nepřípustné.

8. Z Darovací smlouvy a výdajových pokladních dokladů [číslo] soud zjistil, že žalovaný žalobkyni a) a b) dne [datum] poskytl každé částku ve výši 25 000 Kč jako dar za účelem pomoci v mimořádné tíživé situaci. Z Výdajového pokladního dokladu [číslo] předávacího protokolu v hotovosti se podává, že žalovaný dne [datum] zaplatil částku ve výši 26 714 Kč za pohřeb [jméno] [příjmení].

9. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že když dorazila jeho jednotka na místo (kolem půl 8), tak tam již byli státní hasiči, Policie ČR a záchranná zdravotnická služba. V tu dobu již byly osoby z vozidla vyproštěny. Vyprošťovali je státní hasiči. Neviděl tedy a ani nemá žádné informace o tom, zda byli či nebyli připoutáni. Na místě byl z toho důvodu, že předmětný železniční most je v jejich kompetenci, a proto měli posoudit, zda je železniční viadukt pro další provoz bezpečný. Uzavřel, že kabina vozidla byla hodně poničená s tím, že se domnívá, že jezdci nemohli nehodu přežít, ať byli, či nebyli připoutáni. Ve vztahu k tomuto svědkovi soud uvádí, že jeho výpověď je v celkové shodě s listinnými důkazy (zpráva o zásahu hasičského záchranného sboru správy železnic a zpráva o zásahu Hasičského záchranného sboru [územní celek]) a rovněž i v souladu s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], a proto soud považuje jeho výpověď za věrohodnou.

10. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je autorem zprávy o zásahu. Když přijel záchranný sbor na místo, tak našli nákladní automobil na pravém boku, jehož kabina byla zdeformovaná. Ve vozidle byly dvě osoby, avšak do kabiny nebylo možné se dostat, proto na místo povolali vyprošťovací vozidlo. Přítomná [anonymizováno] [ulice] konstatovala smrt obou osob. Svědek si nevybavil, zda byli řidič a spolujezdec připoutáni. Uvedl, že náraz byl nejhorší možný s tím, že po něm kabina byla zdeformovaná zhruba na polovinu své normální šířky. Byla úplně namáčknutá na těla osob uvnitř. Soud nemá důvod pochybovat ani o věrohodnosti tohoto svědka, neboť i jeho výpověď je v souladu s listinnými důkazy (zpráva o zásahu Hasičského záchranného sboru [územní celek] a zpráva o zásahu hasičského záchranného sboru správy železnic) a taktéž ve shodě s výpovědí svědka [jméno] [příjmení].

11. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že po jejím příjezdu na místo bylo evidentní, že obě osoby uvnitř vozidla byly mrtvé. Ona se k nim nedostala. Vůbec neměla ponětí, zda byli připoutáni či nikoli. Celou věc poté, co konstatovala exitus, předala koronerovi. Ve vztahu k této svědkyni soud podotýká, že nemá důvod pochybovat o její věrohodnosti, neboť se jedná o lékařku, která nemá vztah ani k jednomu z účastníků, resp. před daným zásahem nikoho z účastníků neznala. Navíc pak si ani v rámci výslechu na místě zjištěné skutečnosti nevybavila. Soud nemá důvod jí nevěřit, neboť z titulu své pracovní pozice se svědkyně setkává s řadou událostí, a proto nelze reálně uvažovat o tom, že by si každý jednotlivý zásah pamatovala.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], strýce žalobkyně a) a b) a syna žalobkyně c), soud zjistil, že na danou pracovní cestu na nakládku směrem tam jel ve vozidle s bratrem [jméno] [příjmení], který tam zůstával a zpět jel s vozidlem, které přijelo po nich. Ve vztahu k panu [příjmení] uvedl, že s ním jezdil opakovaně. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] neměl moc zkušeností, tak jej nechával řídit, aby se rozjezdil. Doplnil, že pan [příjmení] byl z velkých aut nervózní. Neřídil úplně nejhůř, avšak problém byl v tom, že nebyl odpočinutý. Únava se u něho projevovala standardně. O víkendech rozvážel na farmách kachňátka a chodil i pomáhat do baru. Podotkl, že neměl žádné informace o tom, že by pan [příjmení] užíval nějaké návykové látky, což se po nehodě mezi lidmi říkalo. Předem však nic nevěděl. Rovněž uvedl, že nesledoval, zda se pan [příjmení] před jízdou připoutává. Když jel s bratrem na nakládku, tak oba připoutáni byli. Ve vztahu k tomu, jak se náhlá smrt bratra projevila v životě žalobkyň, svědek sdělil, že to pro ně bylo hodně těžké. Zejména se žalobkyní a) a b) musí jednat opatrně, neboť každé zvýšení hlasu je rozruší, pláčou. Žalobkyně c) nemůže spát. Zůstaly v domě samy. Před nehodou si bratr našel sympatickou přítelkyni, s níž si žalobkyně a) a b) skvěle rozuměly, čímž se ulevilo i žalobkyni c). Ve vztahu k tomuto svědkovi soud uvádí, že si je vědom té skutečnosti, že se jedná o syna žalobkyně c) a strýce žalobkyně a) a b), avšak tato skutečnost jeho věrohodnost nesnížila. Soud z jeho výpovědi vycházel pouze v té části, v níž hovořil o tom, jak se daná tragická událost projevila v životě žalobkyň, která byla ve shodě s výpovědí všech žalobkyň.

13. Své rozhodnutí soud opírá zejména o další ve věci provedené důkazy, a to o znalecké posudky z oboru zdravotnictví a dopravy.

14. Ze Znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a zdravotnická odvětví různá, specializace forenzní traumatologie, má soud za prokázané, že příčinou smrti [jméno] [příjmení] bylo pohmoždění plic, které bylo neslučitelné se životem s tím, že toto poranění bylo v příčinné souvislosti s jeho úmrtím v kabině havarovaného vozidla. Z tohoto posudku dále vyplynulo, že u řidiče ani u spolujezdce nebyla shledána typická poranění od zapnutých bezpečnostních pásů. Soudní znalec však konstatoval, že ani případné připoutání bezpečnostními pásy by úrazovým změnám, které vedly ke smrti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nezabránilo. V dané věci tupé násilí působilo velkou silou, a to jak na osoby, pokud by byly připoutány, tak i na osoby nepřipoutané. Soudní znalec uzavřel, že vzhledem k rozsáhlé deformaci kabiny havarovaného vozidla a k pitevním nálezům lze konstatovat, že osoby na sedadle řidiče a spolujezdce neměly šanci nehodu přežít.

15. Ze Znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne [datum] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, soud zjistil, že přítomnost metamfetaminu a amfetaminu v moči [jméno] [příjmení] byla pouze prokázána, avšak nebyla určena jejich koncentrace. Dobu požití ani dávku určit nelze. Soudní znalec doplnil, že o míře ovlivnění schopností řidiče omamnou či psychotropní látkou rozhoduje pouze koncentrace této látky, příp. jejích psychoaktivních metabolitů v krvi. Vzhledem k tomu, že metamfetamin ani amfetamin v krvi prokázány nebyly, je zřejmé, že [jméno] [příjmení] v době smrti jimi ovlivněn nebyl. Ve vztahu k THC soudní znalec uvedl, že z koncentrace THC v krevním séru a z průkazu THC-COOH v krevním séru a moči lze pouze prokázat, že k užití dané látky došlo, avšak nelze určit dobu ani dávku. [příjmení] [jméno] [příjmení] zjištěná koncentrace THC 6,6 ng/ml v krevním séru je podle stávající legislativy známkou ovlivnění schopností řidiče. O míře ovlivnění schopností řidiče bez vědomosti, zda se jednalo o uživatele příležitostného či pravidelného, jednoznačně rozhodnout nelze. Zda tedy mohlo mít THC za následek ovlivnění řidičských schopností [jméno] [příjmení] takovou měrou, která měla za následek předmětnou dopravní nehodu, nelze jednoznačně potvrdit, ani vyloučit. Soudní znalec uzavřel, že se domnívá, že pokud by byl [jméno] [příjmení] pravidelným nebo častým uživatelem marihuany, tak je nepravděpodobné, že by na něm laik účinky THC pozoroval. Pokud by však byl uživatelem pouze příležitostným, nelze vyloučit zjevnou manifestaci účinků THC. Upozornil však, že projevy účinků se mohou v čase rychle měnit.

16. Ze Znaleckého posudku [číslo] 2021 vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru doprava, odvětví doprava městská a silniční, specializace technické posudky o příčinách nehod, vyplynulo, že [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nebyli bezprostředně před nárazem připoutáni bezpečnostním pásem. Ani jeden z nich neměl šanci dopravní nehodu přežít. Tupé násilí při dané události působilo velkou silou, a to jak na osoby, pokud by byly připoutány bezpečnostním pásem, tak i na osoby nepřipoutané. Ve vztahu k přetočení celé soupravy na bok a skutečnosti, zda na toto přetočení měla vliv funkčnost přípojného zařízení, se soudní znalec vyjádřit nemohl, neboť funkčnost tažného zařízení policií nebyla popsána ani zdokumentována a v době zpracování posudku byl automobil již zlikvidován. Za příčinu nehodového děje soudní znalec označil techniku jízdy řidiče, který do levotočivé zatáčky vjížděl rychlostí vyšší, než byla rychlost doporučená a tedy i rychlost bezpečná. Soudní znalec uzavřel, že vše nasvědčuje tomu, že řidič ani spolujezdec nebyli za jízdy připoutáni bezpečnostním pásem. Na všech svých závěrech soudní znalec setrval i v rámci ústního podání znaleckého posudku. Doplnil, že dokumentace, kterou měl pro vypracování posudku, nebyla dostačující, a proto nemá jistotu, zda jezdci byli či nebyli připoutáni. Pokud se však má vyprostit připoutaná osoba, pás se musí buď rozepnout, nebo přeříznout. Domnívá se, že hasiči pás spíš přeříznou. Pásy však přeříznuty nebyly. Hasiči buď musely pás rozepnout, nebo jezdci připoutáni nebyli. Zopakoval, že při svých závěrech vycházel z fotografií z policejního spisu, na nichž je viditelná poloha bezpečnostního pásu sedadla spolujedoucího, a to podél opěradla. U řidiče je pak bezpečnostní pás s kovovou sponou umístěn v horní levé části opěradla. Z těchto fotografií pak dovodil, že ani jeden z nich nebyl bezprostředně před nárazem připoután.

17. Žalobkyně a), která byla v rámci svého výslechu rozrušená a plakala, vypověděla, že s otcem měli dobrý vztah s tím, že neměli žádné zásadnější konflikty. Vše si říkali, o všem se radili, se vším jim pomáhal. Měli spoustu společných zážitků. Otec je od mala vychovával sám, v roce 2017 se nastěhovali k babičce, která otci s péčí o ně pomáhala. Uzavřela, že po dané události to bylo strašné. V současné době danou věc snáší lépe, ale stále to není ještě v pořádku.

18. Rozrušení a pláč byl zjevný i v průběhu výslechu žalobkyně b), z jejíž výpovědi soud zjistil, že od mala byli s otcem stále spolu. Otec pro ně dělal vše, co potřebovaly, snažil se jim vždy vyhovět a pomoci. Když se nastěhovali k babičce, tak se sestrou studovaly střední školu a přes týden byly na internátu. O víkendu se však snažily co nejvíce času trávit s otcem (společně jezdili na výlety a chodili na procházky). Po dané události to bylo těžké pro všechny. [příjmení] na smrt otce nemusela myslet, našla si brigádu, aby se mezi lidmi odreagovala. Uzavřela, že je to pro ně velká ztráta s tím, že role rodiče je nenahraditelná.

19. Z výpovědi svědkyně c) vyplynulo, že se synem měla dobrý vztah. Vzhledem k tomu, že byl s dcerami sám, tak se mu snažila pomáhat, i je finančně podporovala. Zhruba tři roky před úmrtím, se k ní nastěhoval, staral se o dům, o technické věci. Fungovali jako rodina. Doplnila, že od dané události musí užívat tlumící léky a nemůže spát. Zhruba půl roku od úmrtí syna nebyla vůbec schopna fungovat. Uzavřela, že ztráta je to obrovská s tím, že nemůže být nic horšího, než když matka ztratí syna.

20. K úhradě žalovaných částek žalobkyně žalovaného vyzvaly dne [datum], což se podává z listiny označené jako„ Odškodnění smrtelného pracovního úrazu ze dne [datum] [jméno] [příjmení]“. Skutečnost, že tato listina byla žalovanému fakticky doručena, se podává z doručenky ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Odškodnění pracovního úrazu ze dne [datum] – [jméno] [příjmení]“ soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalovaného zástupci žalobkyň sdělil, že jak pojišťovna [právnická osoba], tak [právnická osoba] se ke zvýšení odškodnění staví negativně s tím, že žalovaný musí postupovat s péčí řádného hospodáře, a proto není připraven dobrovolně splnit požadavek žalobkyň.

21. Podle § 271i odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 29. 7. 2020 (dále též jen„ zákoník práce“) jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému nejméně ve výši 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Dle odst. 2 vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých.

22. Dle § 271s zákoníku práce soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a § 271i) přiměřeně zvýšit.

23. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle odst. 4 je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

24. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Dle odst. 2 se zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla: a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

25. Předně soud uvádí, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech byla upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek – za poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů. Předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem je současné splnění tří podmínek: 1) pracovní úraz, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem újmy.

26. Náhrada nemajetkové újmy v souvislosti s pracovními úrazy je komplexně upravena v zákoníku práce, a proto nelze na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví subsidiárně aplikovat občanský zákoník. Při úmrtí zaměstnance je nárok na náhradu nemajetkové újmy obsažen v jednorázovém odškodnění pozůstalých dle ust. § 271i zákoníku práce. Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží jen osobám taxativně vyjmenovaným v tomto ustanovení. Tuto výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých poskytnutých jim zaměstnavatelem může soud přiměřeně zvýšit. Posouzení toho, jaké zvýšení je v konkrétní věci přiměřené, je věcí volného uvážení soudu, které musí vycházet ze všech individuálních okolností posuzované věci. Důvodem ke zvýšení pak může být např. věk pozůstalých a věk zemřelého zaměstnance, intenzita a kvalita vzájemného vztahu mezi zemřelým zaměstnancem a pozůstalou osobou, existenční závislost na pozůstalém (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018 - R 85/2019 civ.).

27. Soud dále podotýká, že byla-li škoda způsobena také jednáním poškozeného, je v tomto rozsahu vyloučena odpovědnost škůdce. Při úvaze o rozdělení škody mezi škůdcem a poškozeným jde o určení vzájemného vztahu mezi jejich jednáním a zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody. Zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a stejně jako u škůdce lze i u poškozeného brát v úvahu jen takové jeho jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. [ulice] úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 25 Cdo 1054/2007). Podkladem je zjištěný průběh úrazového děje a zejména ty rozhodující okolnosti, které způsobily nejzávažnější následky na zdraví poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 3. 2017 sp. zn. 25 Cdo 748/2016). Judikatura vyšších soudů dovodila spoluzpůsobení škody poškozeným spolujezdcem, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu či omamných látek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 25 Cdo 2451/2007). I nepřipoutání je v obecné rovině relevantní důvod, který spoluodpovědnost poškozeného za vlastní škodu zvyšuje, pokud je doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků. Okolnost, že spolujezdec nebyl při jízdě motorovým vozidlem připoután bezpečnostními pásy, lze tedy hodnotit jako důvod spoluzavinění si škody poškozeným, jestliže je doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků a v jakém rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2014 sp. zn. 25 Cdo 4199/2013).

28. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalobkyně a) a b) jsou dcerami [jméno] [příjmení], který byl jejich jediným živitelem. Žalobkyně c) je matkou [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] žalobkyně a) a b) od útlého dětství sám vychovával (následně od roku 2017 za pomoci žalobkyně c)), byl mezi nimi silný citový vztah. Všichni žili ve společné domácnosti. Soud dále učinil skutkové zjištění, že dne [datum] [jméno] [příjmení] (zaměstnanec žalovaného) jako spolujezdec ve vozidle řízeném dalším zaměstnancem žalovaného [jméno] [příjmení] utrpěl pracovní úraz, při němž zemřel. Při předmětné autonehodě rovněž zemřel i [jméno] [příjmení], který danou nehodu zavinil technikou jízdy. Poté, co vjel do zatáčky vyšší než přípustnou rychlostí, nezvládl řízení a narazil do viaduktu. Zranění, která obě ve vozidle přítomné osoby při nehodě utrpěly, nebyla se životem slučitelná. Soud dále vychází z toho, že řidič ani spolujezdec v okamžiku dopravní nehody nebyli připoutáni bezpečnostními pásy. Devastace kabiny havarovaného vozidla však byla tak masivní, že by ani případné připoutání úrazovým změnám, jež vedly k jejich smrti, nezabránilo. U řidiče [jméno] [příjmení] pak byla zjištěna v krevním séru přítomnost THC, a to v koncentraci 6,6 ng/ml, která ovlivňuje schopnost řidiče. [jméno] ovlivnění těchto schopností a skutečnost, zda tak THC mohlo mít za následek ovlivnění řidičských schopností takovou měrou, že v jejím důsledku došlo k dané nehodě, pak v řízení zjištěna nebyla. Nebyla prokázána ani ta skutečnost, že [jméno] [příjmení] věděl, že [jméno] [příjmení] [jméno] užil, neboť k manifestaci účinků této látky se soudní znalec bez informací o tom, jak častým uživatelem marihuany [jméno] [příjmení] byl, vyjádřit nemohl. Soud tedy vychází z toho, že [jméno] [příjmení] usedl jako spolujezdec do předmětného vozidla, aniž by si byl vědom toho, že je řidič ovlivněn omamnou látkou. Z titulu náhrady nemajetkové újmy žalovaný každé ze žalobkyň zaplatil částku ve výši 168 000 Kč, ke které dospěl tak, že zákonem stanovenou částku 240 000 Kč z důvodu jím tvrzeného spoluzavinění [jméno] [příjmení] ponížil o 30 %.

29. Nejprve soud postupem dle § 96 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu nároku na část zákonného úroku z prodlení za dobu od úmrtí [jméno] [příjmení] do doby, než uplynula lhůta k plnění na základě výzvy žalobkyň, resp. do doby, kdy žalovaný výslovně odmítl další plnění, se souhlasem žalované strany částečně zastavil.

30. Následně se soud zabýval uplatněným nárokem na náhradu nemajetkové újmy. Předně soud podotýká, že všechny žalobkyně jsou ve věci aktivně legitimovány, neboť se jedná o osoby vyjmenované v ust. § 271i zákoníku práce. Žalobkyně vznik jejich nemajetkové újmy odvozovaly z úmrtí jejich otce, resp. syna s tvrzením, že se na své smrti svým jednáním nepodílel. Nejprve soud posuzoval namítané spoluzavinění [jméno] [příjmení] z důvodu, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a rovněž že si musel být vědom toho, že [jméno] [příjmení] není následkem užití návykových látek způsobilý k řízení. Soud si je vědom té skutečnosti, že nepřipoutání se bezpečnostními pásy může být dalším faktorem, který se do míry spoluzpůsobení újmy spolujezdce promítá podle konkrétní situace. Rovněž si soud uvědomuje, že osobě průměrných znalostí musí být zřejmé, že nepoužití bezpečnostních pásů může mít při srážce za následek fatální poškození zdraví, ke kterému by za použití bezpečnostních pásů dojít nemuselo. V dané věci však šlo o případ, kdy nepřipoutání nemělo vliv na následek (smrt), neboť deformace vozu byla taková, že by došlo ke smrtelným účinkům i vůči připoutaným osobám. V souzené věci po provedeném dokazování tedy jednoznačně vyšlo najevo, že k totožným následkům by došlo i u osoby připoutané. Primární příčinou smrtelných zranění tedy nepřipoutání bezpečnostními pásy nebylo. Rozhodující příčinou vzniku škody bylo zcela nezodpovědné jednání řidiče vozu. Soud rovněž dovodil, že [jméno] [příjmení] absolvoval cestu s řidičem, o němž nevěděl, že byl vlivem omamných látek k řízení nezpůsobilý. Soud proto u [jméno] [příjmení] jeho spoluzavinění neshledal. Proto uzavírá, že žalovaný se povinnosti hradit žalobkyním nemajetkovou újmu způsobenou úmrtím svého zaměstnance nezprostil ani částečně a stíhá jej tak povinnost poskytnout žalobkyním jednorázové odškodné ve smyslu ust. § 271i zákoníku práce.

31. Poté soud hodnotil výši uplatněného nároku. Předně soud podotýká, že zákonem stanovená částka odškodnění ve výši 240 000 Kč je částkou minimální, kterou soud může přiměřeně zvýšit. Při stanovení výše odškodnění pozůstalým se uplatní volná úvaha soudu, založená na posouzení všech okolností individuálního případu. V souzené věci byly zjištěny intenzivní rodinné vztahy, velmi obtížná situace pozůstalých, které přišly o jediného živitele a vychovatele dětí. Soud posoudil zejm. tu skutečnost, že zemřelý pozůstalé dcery od útlého dětství sám vychovával. Z tohoto soud dovozuje, že na zemřelém musely být žalobkyně a) a b) citově vázané s tím, že jejich vztah musel být intenzivnější než je běžné v úplných rodinách, kdy děti vychovávají oba rodiče společně. Žalobkyně a) a b) potvrdily, že jejich vztah s otcem byl kvalitní, bez zásadních konfliktů s tím, že jim byl stále na blízku a snažil se jim se vším radit a pomáhat. Soud dále zohlednil i to, že žalobkyně a) a b) byly na zemřelém i existenčně závislé, neboť byl jejich jediným živitelem. Soud tedy vychází ze silné citové a existenční závislosti žalobkyně a) a b) na zemřelém. Silné citové pouto k zemřelému pak soud dovodil i u žalobkyně c), a to vzhledem k tomu, že se jednalo o jejího syna, který se k ní s dcerami nastěhoval poté, co jí zemřel manžel. Událost měla negativní dopad do její duševní sféry, jako je tomu u matky dítěte. V dané věci však soud (s ohledem na to, že se k žalobkyni c) syn nastěhoval v pro ni velmi citlivém období) shledal intenzitu jejich vztahu větší než je obvyklé. Žalobkyně c) přišla nejen o syna, ale najednou byla vystavena tomu, že zůstala sama na výchovu dvou vnuček a rovněž i na péči o dům. K úmrtí [jméno] [příjmení] pak došlo ve věku pouhých 49 let, pozůstalé dcery byly v době tragédie studentkami střední školy, na pokraji dospělosti. Jeho úmrtí bylo zásadním zásahem do dosavadního způsobu života všech žalobkyň. Soud rovněž zohlednil vstřícný přístup žalovaného, který po dané události žalobkyni a) a b) poskytl dar každé ve výši 25 000 Kč. Soud taktéž přihlédl k tomu, že žalovaný je akciovou společností a uložení shora uvedené povinnosti se tak zásadním způsobem nedotkne jeho majetkové situace, obzvlášť za situace, kdy je pro dané účely pojištěn a přisouzená částka tak bude zaplacena formou pojistného plnění.

32. Žalobkyně uplatnily každá jednorázové odškodné ve výši 500 000 Kč, k jehož výši dospěly postupem dle ust. § 271i zákona č. 262/2006, zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 1. 2021, dle něhož se výše náhrady odvozuje od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na jednorázovou náhradu. Dle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věci [číslo] 2019 Sb., činila průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 částku 33 429 Kč. Jednorázové odškodné pak dle shora uvedeného ustanovení činí částku ve výši 668 580 Kč (33 429 Kč x 20). Od této částky žalobkyně odečetly žalovaným již poskytnuté plnění (668 580 – 168 000 Kč). Soud si je vědom té skutečnosti, že se uplatní právní předpis účinný ke dni vzniku škody, tedy zákoník práce ve znění účinném do [datum], který v dané věci aplikoval. Nicméně pro stanovení výše, resp. zvýšení jednorázového odškodnění soud analogicky použil výpočet odškodnění stanovený v aktuálním znění zákoníku práce, neboť se domnívá, že užití této analogie je s ohledem na zcela výjimečné okolnosti souzené věci spravedlivé. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud dovodil, že pozůstalým dcerám i matce náleží proti zaměstnavateli jejich zemřelého otce, resp. syna, jednorázové odškodnění každé ve výši 668 580 Kč (včetně částek, které žalovaný již uhradil), které s ohledem na mimořádné okolnosti dané věci soud považuje za přiměřené. Tuto částku pak soud ponížil o již poskytnuté plnění (668 580 – 168 000 Kč) a uložil žalovanému zaplatit každé žalobkyni jí požadovanou částku ve výši 500 000 Kč (v této souvislosti soud pro úplnost dodává, že žalobkyně v daném řízení uplatnily částku o 580 Kč nižší, než na jakou by měly dle názoru soudu prvního stupně nárok, avšak soud nemůže překročit předmět řízení, proto jim byla přisouzena částka každé ve výši 500 000 Kč).

33. V právní rovině soud konstatuje, že v dané věci byly naplněny veškeré předpoklady odpovědnosti žalovaného. Předmětná dopravní nehoda, při níž došlo k úmrtí [jméno] [příjmení], byla pracovním úrazem. V důsledku dané nehody pak žalobkyním vznikla shora uvedená nemajetková újma, za kterou jim přísluší jednorázové odškodnění ve smyslu ust. § 271i zákoníku práce, kterou soud při zohlednění individuálních okolností souzené věci přiměřeně zvýšil postupem dle § 271s zákoníku práce. Mezi škodní událostí a vzniklou škodou tak existuje příčinná souvislost.

34. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tedy podepsaný soud došel k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Za situace, kdy žalovaný odmítl předmětnou částku uhradit dne [datum], ocitl se v prodlení a je tak povinen ode dne následujícího (tedy od [datum]) hradit i úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

35. Ve vztahu k námitce vedlejšího účastníka spočívající v tom, že žalobkyním úrok z prodlení nenáleží, neboť jednorázové odškodnění může zvýšit jen soud, a dokud toto rozhodnutí nemá žalovaný k dispozici, není možné dovozovat jeho prodlení, soud uvádí, že rozhodnutí, jímž je rozhodováno o nárocích na náhradu nemajetkové újmy pozůstalým, je deklaratorní rozhodnutí s tím, že aby tato náhrada mohla plnit svou funkci, musí z ní také plynout nárok na úrok z prodlení. Nárok na náhradu nemajetkové újmy je nutno považovat za nárok majetkové povahy, tj. za peněžitý dluh, byť plynoucí z osobnostních práv s tím, že dostane-li se povinný s plněním dluhu do prodlení, vzniká poškozenému též nárok na úroky z prodlení (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 2149/17). Soud tedy uzavírá, že při úmrtí osoby blízké mají pozůstalí právo na úroky z prodlení spojené s náhradou jim vzniklé nemajetkové újmy. Soud proto tuto námitku neshledal důvodnou.

36. Námitkou žalobkyň ohledně technického stavu předmětného vozidla se soud v dané věci nezabýval, a to zejména vzhledem k tomu, že dospěl ke shora uvedenému závěru, dle něhož shledal plnou odpovědnost žalovaného (bez spoluzavinění zemřelého [jméno] [příjmení]). Pro úplnost pak soudu dodává, že navíc soudní znalec [celé jméno znalce], že funkčnost tažného zařízení daného vozidla již nelze zjistit, neboť nebyla ze strany policie popsána, ani dokumentována a vozidlo je v současné době již zlikvidováno.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byly ve věci plně úspěšné. S ohledem na skutečnost, že na straně žalující existuje samostatné procesní společenství účastnic (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), neboť povaha předmětu řízení z hmotného práva umožňuje soudu rozhodnout o účastnicích samostatně, soud posuzoval též otázku náhrady nákladů řízení každé ze žalobkyň individuálně.

38. Náklady řízení žalobkyně a), b) i c) tvoří totožně odměna za vykonané úkony právní služby ve výši 24 800 Kč. Jedná se o deset úkonů učiněných ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dál jen„ advokátní tarif“ (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění obsahující skutkový i právní rozbor věci z [datum], žaloba datovaná [datum], účast u jednání před soudem dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum] a [datum], při němž kromě vyhlášení rozhodnutí byly předneseny i závěrečné návrhy). Při určení sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč soud vycházel soud z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 3111/20, případně analogicky usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2020 ze dne 29. 4. 2021). S ohledem na skutečnost, že shora uvedené úkony byly společné pro všechny tři žalobkyně, odměna za jeden úkon právní služby byla dále ještě ponížena ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % na 2 480 Kč. Kromě odměny náleží každé ze žalobkyň též náhrada hotových výdajů v částce 3 000 Kč, tedy v paušální výši 300 Kč za každý shora uvedený úkon právní služby, a to podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu. Výsledný součet (24 800 + 3 000 Kč) je navýšen o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a advokátního tarifu, neboť zástupce žalobkyň prokázal, že je jejím plátcem. Celková výše nákladů na zastoupení každé ze žalobkyň činí 33 638 Kč. V souvislosti s účastí na shora uvedených proběhnuvších jednáních absolvoval zástupce žalobkyň celkem 5 cest [obec] – [obec] a zpět, které byly vykonány [značka automobilu] [registrační značka]. Cestovné za 3 cesty vykonané v roce 2021 ([datum], [datum] a [datum]) činí při kombinované spotřebě vozidla 5,4 l [číslo] km (dle metodiky 2018), celkovém počtu ujetých kilometrů 1 071 km (3*357 km) a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 27,20 Kč, částku ve výši 6 285,50 Kč ( (5, [číslo] x 1 071 x 27,20) + (4,4 x 1 071)). Cestovné za cestu vykonanou týmž vozidlem dne [datum] činí při celkovém počtu ujetých kilometrů 357 km a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 36,10 Kč, částku ve výši 2 373,80 Kč ( (5, [číslo] x 357 x 36,10) + (4,7 x 357). Cestovné za cestu vykonanou stejným vozidlem dne [datum] činí při celkovém počtu ujetých kilometrů 357 km a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 47,10 Kč, částku ve výši 2 585,90 Kč ( (5, [číslo] x 357 x 47,10) + (4,7 x 357). Žalobkyním byla přiznána též náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 5 x 11 půlhodin, tedy v částce 5 500 Kč. Celkové cestovní výdaje zástupce žalobkyň jsou navýšeny o daň z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobkyň prokázal, že je jejím plátcem, a proto činí 20 261,70 Kč ( (6 285,50 + 2 373,80 + 2 585,90 + 5 500) * 1,21). Každé za žalobkyň proto soud přiznal náhradu nákladů jejího zastoupení ve výši 33 638 Kč a též 1/3 cestovních výdajů včetně náhrady za promeškaný čas jejich zástupce v částce 6 753,90 (20 261, [číslo]). Součet těchto částek ve výši 40 391,90 Kč je žalovaný se solidárně zavázaným vedlejším účastníkem (§ 93 odst. 2 o. s. ř.) povinen uhradit každé ze žalobkyň (žalobkyni a), žalobkyni b) i žalobkyni c)) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce (§ 160 odst. 1 o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

39. Žalobkyně a), b) i c) jsou jakožto navrhovatelky podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) osvobozeny od soudních poplatků. Protože soud jejich návrhu zcela vyhověl, poplatková povinnost přešla podle výsledku řízení v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovaného, který nemá proti žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení a též není od poplatku osvobozen. S ohledem na samostatné procesní účastenství žalobkyň žalovanému byla ve výroku X., XI. a XII. tohoto rozsudku uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za řízení podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích za žalobkyni a), b) i c). Při určení výše poplatku soud vycházel z položky 3 písm. b) sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu o soudních poplatcích. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému, aby uhradil za každou ze žalobkyň (a), b) i c)) soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 5 000 Kč. Splatnost soudních poplatků byla žalovanému soudem určena do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to v souladu s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

40. Na závěr pak soud s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil procesně neúspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované solidární povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení státu. Ty jsou tvořeny svědečným vyplaceným svědkovi [jméno] [příjmení] v částce [částka] [anonymizováno 5 slov] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [celé jméno znalce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], znalečným ve výši 4 250 Kč přiznaným soudnímu znalci [celé jméno znalce] z usnesení ze dne 13. 4. 2022 č. j. [číslo jednací] a znalečným vyplaceným v částce 4 948,30 Kč znalci [celé jméno znalce] dle usnesení ze dne 9. 5. 2022 č. j. [číslo jednací]. Od výsledného součtu 63 452,60 Kč je odečtena žalovaným složená záloha na náklady důkazů ve výši 57 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost byla žalovanému se solidárně zavázaným vedlejším účastníkem na straně žalované (§ 93 odst. 2 o. s. ř.) uložena povinnost zaplatit státu částku ve výši 6 452,60 Kč na účet Okresního soudu ve [obec] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

41. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (Úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Úřední záznam o podaném, korespondence žalovaného s pojistiteli e-mailová korespondence zástupců účastníků, faktura [číslo] paragon [číslo] Smlouva o sjednání pohřbu a jeho ceně, Žádost o individuální příspěvek nadace [anonymizováno]) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (porušení zákona) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování.