7 C 12/2023-294

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rychtářové a přísedících Mgr. Ivany Ondrišové a Ing. Vítězslava Vaňáče ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru o určení neplatnosti dohody o provedení práce takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že Dohoda o provedení práce datovaná dne [datum] je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného ve zkušební době na základě právního jednání žalovaného ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala rozhodnutí soudu, na jehož základě by bylo určeno, že dohoda o provedení práce ze dne [datum] je neplatná a že rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době doručeným žalobkyni dne [datum] je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že u žalovaného byla zaměstnána na základě Pracovní smlouvy ze dne [datum], na dobu určitou do [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně u žalovaného fakticky vykonávala činnost učitelky prvního stupně. Žalobkyně dodala, že v dané pracovní smlouvě byla sjednaná jednoměsíční zkušební doba. Žalobkyně dále tvrdila, že v červenci 2022 jí žalovaný předložil návrh pracovní smlouvy. Další návrh pracovní smlouvy jí žalovaný zaslal v září 2022 (na tom se dohodli poslední týden v srpnu). Vzhledem k tomu, že pro ni ani jeden návrh nebyl akceptovatelný a na její žádost nebyl upraven, tak jí žalovaný předložil dohodu o provedení práce a až následně novou pracovní smlouvu na dobu určitou. Žalobkyně doplnila, že Dohodu o provedení práce datovanou dne [datum] fakticky podepsala dne [datum], ve stejný okamžik jako pracovní smlouvu. Vzhledem k tomu, že dohoda nemá uvedenou dobu, na kterou se uzavírá, je pro rozpor s ust. § 75 zákoníku práce absolutně neplatná. Tvrzení žalovaného o omezené platnosti dané dohody, protože existovalo paralelní ujednání, je v rozporu s obsahem výpovědi, neboť z ní vyplývá, že v době výpovědi ji žalovaný považoval za platnou a uzavřenou na dobu neurčitou. Navíc toto tvrzení je i v rozporu s návrhem dohody o narovnání, který žalobkyně obdržela od žalovaného. Podotkla, že předmětná dohoda byla u OSSZ vedena jako platná ještě dne [datum]. Prohlášení zaslané e-mailem dne [datum] nedokazuje omezenou platnost dohody o provedení práce. Daným e-mailem byla žalobkyně uvedena v omyl ohledně existence jejího pracovního poměru. Navíc tvrzení, že se domlouvali na dohodě o provedení práce, není pravdivé. Dané prohlášení podepsala zejména z toho důvodu, že obsahovalo závazek jednat o pracovní smlouvě. Pro žalobkyni to byla zcela nová informace, doposud jednali pouze o pracovním poměru. K naléhavému právnímu zájmu na určení neplatnosti předmětné dohody žalobkyně doplnila, že za situace, kdy se jedná o relativní neplatnost, tak při zvážení toho, zda je dohoda platná či nikoli, nelze spoléhat na aktivitu soudu, že se tímto bude zabývat z úřední povinnosti. Za situace, kdy se jedná o dva vztahy, které existovaly paralelně vedle sebe, tak pokud by nebyla určena neplatnost dohody, mohla by být dovozena neplatnost smlouvy, neboť v obou byl sjednán stejný druh práce. Podotkla, že v dané věci je zjevný právní souběh (dohody a smlouvy) na stejný druh činností. Jednalo se o dva právní vztahy, které byly ukončovány každý jiným způsobem. Pokud by dohoda o provedení práce byla platná, zneplatnila by pracovní poměr, neboť smlouva byla sjednaná na stejný druh práce. Žalobkyně podotkla, že tuto dohodu žalovaný dne [datum] vypověděl. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vykonávala rovněž práci učitelky základní školy. V této smlouvě byla sjednána tříměsíční zkušební doba, v rámci níž žalovaný se žalobkyní dne [datum] pracovní poměr rozvázal. Žalobkyně převzetí listiny o zrušení pracovního poměru ve zkušební době odmítla dne [datum] podepsat. Listiny si chtěla vzít domů na víkend, aby se mohla s někým poradit, avšak to jí právní zástupce žalovaného nedovolil. Umožnil jí pouze pořídit si jejich kopie mobilním telefonem, v listinné podobě si je neodnesla. Originály listin nedisponuje doposud. Zároveň podotkla, že na dané listině je uveden podpis paní [příjmení], která u předání fakticky přítomna nebyla. Za této situace je zřejmé, že zrušení pracovního poměru nebylo učiněno osobou oprávněnou. Dále zpochybnila pravost podpisu paní [příjmení] na dané listině. Žalobkyně se domnívá, že dohoda o zkušební době je neplatná. Žalobkyně podotkla, že jak Dohoda o provedení práce, tak Pracovní smlouva byly uzavřeny ve stejný okamžik dne [datum]. Vysvětlila, že Dohodu o provedení práce podepsala pouze z toho důvodu, že měla obavy, že když neměla se žalovaným podepsanou žádnou smlouvu, tak aby jí fakticky vykonanou práci od [datum] zaplatil. V době podpisu to vnímala tak, že pracovní smlouvou došlo ke zrušení dohody o provedení práce a že nadále od [datum] bude pro žalovaného vykonávat činnost již pouze na základě předmětné pracovní smlouvy. V dalším průběhu řízení upřesnila, že dohodu o provedení práce a novou pracovní smlouvu podepsala, neboť se chtěla vyhnout následkům tvrzení žalované v e-mailu ze dne [datum], že od [datum] nejsou v pracovněprávním vztahu, a proto se domnívala, že za odvedenou práci nebude odměněna. V dalším průběhu řízení toto své tvrzení změnila, když uvedla, že dohoda byla podepsána dne [datum]. Žalobkyně zdůraznila, že byla se žalovaným v pracovněprávním vztahu kontinuálně, souvisle u něho pracovala. Žalobkyně obdržela pouze jediné potvrzení o zaměstnání, a to ze dnů [datum] - [datum]. Navíc se domnívá, že ustanovení o zkušební době nebylo sjednáno oprávněnou osobou, neboť pracovní smlouva, ani dohoda o provedení práce, není podepsaná ředitelkou, a proto jsou neplatné. Za této situace nemohlo být učiněno zrušení ve zkušební době, případně bylo učiněno také neoprávněnou osobou. Kdyby se žalovaným nepodepsala Dohodu o provedení práce, tak by se její pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. Doplnila, že do práce nastoupila již před začátkem školního roku (koncem srpna, kdy probíhá přípravný týden). V tu dobu u žalovaného působila ještě na základě smlouvy ze dne [datum], která trvala do [datum]. Nicméně i nadále od [datum] u žalovaného pracovala jako učitelka základní školy. Na základě první smlouvy učila děti od první do čtvrté třídy (2. stupeň na škole nebyl a třída zde byla pouze jedna), a poté co se škola rozšířila, na základě smlouvy druhé učila děti až od třídy třetí do páté (2. stupeň na škole nadále nebyl, avšak škola se rozšířila o další třídu 1. stupně). Zdůraznila, že stále učila děti na prvním stupni s tím, že učila polovinu žáků z těch, které učila předchozí rok. Žalobkyně upřesnila, že v první pracovní smlouvě sice měla uvedené tři pracovní pozice, a to 1. učitelka, 2. pracovník dětského klubu a 3. koordinátor vzdělání, avšak pracovníka dětského klubu nikdy neděla (žalovaný ještě neměl na dětskou skupinu akreditaci). Ve vztahu k pozici koordinátor vzdělání sdělila, že škola neměla dostatečné množství míst k zapsání, a proto působila jako tzv. domácí učitelka, avšak již působila v prostorách školy. Za této situace považuje ujednání o zkušební době v pracovní smlouvě ze dne [datum] pro rozpor s dobrými mravy za neplatné. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovanému sdělila, že trvá na pokračování pracovního poměru. V dalším průběhu řízení žalobkyně doplnila, že se domnívá, že se její pracovní poměr na dobu určitou změnil v souladu s ust. § 65 odst. 1 a 2 zákoníku práce na pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalovaný jí tři dny předem neoznámil, že její pracovní poměr skončil, naopak žalobkyni nadále úkoloval. Znovu zdůraznila, že pracovala kontinuálně. Rovněž i zdravotní pojištění trvalo bez přerušení od [datum] do [datum]. Dále podotkla, že potvrzení o zaměstnání za dny [datum] – [datum] jí nebylo nikdy vydáno, potvrzení o zaměstnání na dohodu o provedení práce rovněž neobdržela. Obdržela jediné potvrzení o zaměstnání, a to na svoji žádost, neboť jej potřebovala pro úřad práce, a to za dobu od [datum] do [datum]. Žalobkyně opakovaně uvedla, že originál zrušení pracovního poměru a výpovědi nemá doposud k dispozici, neboť tyto listiny jí žalovaný odmítl, poté co odmítla potvrdit převzetí, předat. Za této situace se domnívá, že nebyly v souladu s ust. § 334 odst. 2 zákoníku práce řádně doručeny. Žalobkyně uzavřela, že pracovní smlouva od [datum] navíc nesplňuje podmínku stanovenou v ust. § 23a zákona o pedagogických pracovnících.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že žalobkyně u něho vykonávala činnost učitelky na prvním stupni základní školy, nepopíral. Nesporoval ani tu skutečnost, že dne [datum] účastníci uzavřeli pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] a rovněž že uzavřeli dohodu o provedení práce. Bránil se však tím, že žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru je opožděná, neboť měla být soudu doručena nejpozději do [datum], k čemuž však nedošlo (z údajů v databázi infosoud dostupné na [webová adresa] zjistil, že řízení bylo zahájeno až dne [datum]). Navíc dohodu o sjednání zkušební doby považuje za přípustnou a platnou, neboť parametry pracovních smluv a dohody o provedení práce nebyly identické. Pracovní poměr žalobkyně považuje za řádně skončený. Ve vztahu k žalobě na určení neplatnosti dohody o provedení práce namítl nedostatek naléhavého právního zájmu. Žalovaný popřel tvrzení žalobkyně, že by se u ní mělo jednat o jeden kontinuální pracovní poměr, neboť z obsahu obou pracovních smluv vyplývá, že byl přerušen na dobu určitou. Za této situace se nejednalo o dva na sebe bezprostředně navazující trvající pracovní vztahy. Tvrdil, že vůle stran byla taková, že Dohoda o provedení práce bude platit pouze do doby, než bude uzavřená nová pracovní smlouva s tím, že jednání o ní proběhne v týdnu od 12. 9. do [datum]. Toto paralelní ujednání je tak nutné vykládat v kontextu s dalšími dokumenty. Rovněž se nejednalo ani o identické pracovní poměry, neboť na základě první smlouvy žalobkyně vykonávala práci učitelky v první a druhé třídě a na základě smlouvy druhé učila ve třídě třetí a páté. Podotkl, že tvrzení o tom, že se mělo jednat o jediný kontinuální pracovní poměr, odporuje jak obsahu obou pracovních smluv a dohody o provedení práce (který nebyl identický), tak i odhlášení a následnému přihlášení žalobkyně k žalovanému u ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobkyně, že vše, co žalobkyně vykonávala pro žalovaného v období od [datum] do [datum], bylo realizováno na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Vzhledem ke shodné vůli účastníků se domnívá, že pracovní smlouva ze dne [datum] má ve vztahu k dohodě o provedení práce povahu privativní novace. Žalovaný doplnil, že Mgr. [příjmení] je jednak statutárním orgánem žalovaného a rovněž zástupkyní ředitelky školy. Ředitelkou školy je od [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]). Její zástupkyní je s účinností od [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] a od [datum] Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný podotkl, že kompetence ředitelky školy, její zástupkyně a předsedkyně spolku vyplývají primárně z právních předpisů. V záležitostech týkajících se zaměstnanců byla za žalovaného oprávněna jednat jak ředitelka, příp. její zástupkyně a předsedkyně spolku, a to samostatně. Ve vztahu k předání výpovědi a zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalovaný uvedl, že dané jednání trvalo déle jak hodinu. Nesporoval tu skutečnost, že si žalobkyně pořídila kopie předmětných listin mobilním telefonem. Tvrdil však, že přestože jim žalobkyně odmítla potvrdit převzetí, tak originály listin si žalobkyně z předmětného jednání nakonec odnesla. Vzhledem k jednání žalované jí následně byly společně se zápočtovým listem dne [datum] doručeny dané listiny poštou (listiny do obálky vkládala paní [jméno] [příjmení]).

3. Po provedeném dokazování má soud z Pracovní smlouvy ze dne [datum] za prokázané, že na jejím základě byla žalobkyně zaměstnaná u žalovaného na pozici učitele 1. stupně, pracovníka dětského klubu a koordinátora individuálního vzdělání, a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. V dané smlouvě bylo mj. sjednáno místo výkonu práce na adresách: ZŠ [anonymizováno], z. s., [ulice a číslo], [obec]; ZŠ [anonymizováno 5 slov], [obec] a [příjmení] klub [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [obec], a dále jednoměsíční zkušební doba. Z Dohody o provedení práce datované dne [datum] (dále též jen„ Dohoda“) se podává, že na jejím základě se žalobkyně zavázala u žalovaného vykonávat pozici učitelky ZŠ na místě [název žalované], [ulice a číslo], [obec] (čl. 1 a 4. Dohody). Z čl. 6 Dohody soud zjistil, že účastníci ujednali, že Dohodu lze ukončit výpovědí z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 30denní výpovědní dobou. Z Dohody (z obsahu dané listiny) nevyplývá, že by zde byla uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě žalobkyně pracovala u žalovaného od [datum] na pozici učitelka ZŠ s místem výkonu práce [ulice a číslo], [obec]. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] se zkušební dobou 3 měsíce. Nedílnou součástí dané smlouvy je Mzdový výměr, z něhož vyplynulo, že základní měsíční hrubá mzda žalobkyně činí 38 600 Kč. Všechny tři shora uvedené listiny (pracovní smlouvy a dohoda) jsou podepsány za zaměstnavatele Mgr. [jméno] [příjmení] a rovněž i žalobkyní jako zaměstnancem. Z listiny označené jako„ Pracovní smlouva“ (pozn. návrh smlouvy z července 2022) soud zjistil, že žalovaný nabídl žalobkyni pracovní zařazení na pozici učitel ZŠ s místem výkonu práce [anonymizována dvě slova], z. s., se zkušební dobou 2 měsíce, a to od [datum] do [datum]. Nedílnou součástí pracovní smlouvy měl být mzdový výměr, dle něhož měla činit základní hrubá mzda žalobkyně částku 36 000 Kč. Z e-mailové zprávy zaslané Mgr. [příjmení] žalobkyni dne [datum] vyplynulo, že žalovaný žalobkyni zaslal smlouvu na další školní rok a požádal ji o zaslání podepsané smlouvy zpět do [datum]. Na toto reagovala žalobkyně e-mailem dne [datum] tak, že požádala o zaslání smlouvy v listinné podobě. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] psané [jméno] [příjmení] se podává, že ve školním roce 2022 [číslo] bude 3. – 5. třídu učit [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení]. Z e-mailové zprávy odeslané dne [datum] ve 23:32 hod. z adresy [email] na adresu [email] a [email] vyplývá, že žalovaný žalobkyni požádal, aby (vzhledem k tomu, že doposud nemají podepsanou pracovní smlouvu a od [datum] tak nevznikl pracovní poměr) dle dohody podepsala Dohodu o provedení práce a prohlášení následujícího znění:„ Mezi [celé jméno žalobkyně] a [anonymizována dvě slova], z. s., [část obce a číslo], [PSČ] [obec], byla pracovní smlouva ukončena k [datum]. Bohužel nedošlo k [datum] k uzavření nové pracovní smlouvy. Obě strany uzavírají dohodu o provedení práce. V týdnu od 12. do [datum] proběhne jednání ohledně nové pracovní smlouvy – učitel ZŠ“. Při jednání soudu dne [datum] zástupce žalobce předložil listinu obsahující shora uvedené prohlášení podepsané [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. Z e-mailové komunikace žalobkyně s Mgr. [jméno] [příjmení] ve dnech [datum] a [datum] soud zjistil, že účastníci intenzivně jednali o podobě spolupráce (pracovní smlouvě či dohodě o provedení práce) s tím, že žalobkyně žádala neuzavírat novou pracovní smlouvu, ale na základě dodatku prodloužit o další rok původní pracovní poměr. Z listiny označené jako„ Zrušení pracovního poměru ve zkušební době“ soud zjistil, že žalovaný dne [datum] vyhotovil tuto listinu, na jejímž základě žalobkyni sdělil, že v souladu s ust. § 66 zákoníku práce s ní ve zkušební době ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum]. Na dané listině je uvedeno jméno Mgr. [jméno] [příjmení] společně s označením její funkce (předseda spolku) a její podpis a dále podpis paní [příjmení]. Označení a podpisy stejných osob jsou pak uvedeny na listině označené jako„ Výpověď dohody o provedení práce“ datované dne [datum], z níž vyplývá, že jejím prostřednictvím žalovaný žalobkyni sdělil, že v souladu s bodem 6. Dohody o provedení práce na pozici učitelky ZŠ ze dne [datum] danou dohodu vypovídá s tím, že 30tidenní výpovědní doba počíná běžet dnem, kdy bude výpověď žalobkyni doručena. Na obou shora uvedených listinách absentuje podpis žalobkyně. Na obou shora uvedených listinách je rovněž uveden ručně psaný záznam o tom, že žalobkyně dne [datum] odmítla potvrdit převzetí originálu daného dokumentu. U tohoto záznamu jsou dva podpisy (jméno ani funkce daných osob není uvedena). Z listiny označené jako„ Dohoda“ se podává, že žalovaný připravil návrh dohody, na jejímž základě mělo dojít k ukončení Dohody o provedení práce ze dne [datum] dohodou účastníků ke dni [datum] a rovněž že pracovní poměr účastníků sjednaný na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] měl být ukončen taktéž ke dni [datum], a to na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Tato dohoda není podepsána ani jedním z účastníků. Z e-mailové zprávy zástupce žalovaného adresované žalobkyni dne [datum] vyplývá, že žalovaný žalobkyni mj. sdělil, že trvá na tom, že ke dni [datum] nastaly jak účinky zrušení pracovního poměru ve zkušební době, tak výpovědi dohody o provedení práce s tím, že za této situace došlo dnem [datum] ke skončení pracovního poměru a k počátku běhu výpovědí doby dle dohody o provedení práce. Z navazující e-mailové komunikace žalobkyně se zástupcem žalovaného dne [datum] je zřejmé, že tito polemizovali o platnosti ujednání o zkušební době. Z listiny označené jako„ Výzva k jednání“ soud zjistil, že dne [datum] zástupkyně žalobkyně informovala zástupce žalovaného o tom, že žalobkyně e-mailem ze dne [datum] sdělila žalovanému, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnával a rovněž jej upozornila na to, že žalobkyně je připravena domáhat se určení neplatnosti soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla zástupci žalovaného fakticky doručena, se podává z doručenky z datové schránky ze dne [datum]. Z e-mailové zprávy odeslané žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovaného o zaslání„ papíru s ukončením dohody“, neboť pro úřad práce potřebovala vypovězenou Dohodu o provedení práce ke stejnému datu jako Smlouvu (tedy ke dni [datum]). Následující den Mgr. [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělila, že Dohodu i Zápočtový list má připravený, což soud zjistil z e-mailové zprávy ze dne [datum] v 10:02 hod. Žalobkyně následně požádala o zaslání daných listin poštou nebo e-mailem, což vyplynulo z e-mailové zprávy ze dne [datum] ve 13:52 hod. Z Dodejky k zásilce [číslo] soud zjistil, že žalovaný žalobkyni dne [datum] odeslal zásilku, která jí byla doručena dne [datum]. Tato skutečnost vyplývá i z Online sledování zásilek České pošty s. p. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] ve 22:18 hod. soud zjistil, že Mgr. [příjmení] žalobkyni zaslala nedatovaný návrh Dohody, na jejímž základě mělo dojít k dohodě účastníků o tom, že obě předmětné listiny byly žalobkyni doručeny dne [datum] s tím, že k ukončení pracovněprávního vztahu účastníků (jak na základě Dohody, tak Smlouvy) došlo ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že zaslané dokumenty nejsou pro úřad práce relevantní s tím, že úřad práce požaduje potvrzení zaměstnavatele na formuláři„ Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti“, což se podává z e-mailové zprávy ze dne [datum] v 15:39 hod. Na danou žádost reagovala účetní Ing. [jméno] [příjmení], která žalobkyni sdělila, že vzhledem k tomu, že již odhlášky odeslala, tak veškeré požadované údaje (k hlavnímu pracovnímu poměru i k dohodě o provedení práce) má OSSZ i ÚP k dispozici, a proto není nutné žádný další formulář vyplňovat.

4. Z Potvrzení při změně zaměstnání ze dne [datum] se podává, že žalovaný potvrdil, že žalobkyně u něho byla zaměstnaná v době od [datum] do [datum]. Z Přehledu pracovní neschopnosti soud zjistil, že v době od [datum] do [datum] žalobkyni byla zaměstnavatelem (žalovaným) vyplácena náhrada za nemoc.

5. Z výplatní pásky žalobkyně za září 2022 vyplynulo, že u žalovaného odpracovala na základě Dohody 7 dnů (45,5 hod.), za kterou jí náležela hrubá mzda ve výši 12 285 Kč (resp. čistá mzda ve výši 10 933 Kč). Z další výplatní pásky žalobkyně se podává, že v období září 2022 u žalovaného na hlavní pracovní poměr odpracovala 15 dnů (z celkového fondu pracovní doby 22 dnů), za které obdržela čistou mzdu ve výši 20 187 Kč.

6. Z Rejstříku škol a školských zařízení soud zjistil, že žalovaný jako právnická osoba je evidován u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako základní škola, školní družina a školní jídelna – výdejna s místem poskytovaného vzdělávání na adresách: [obec], [ulice a číslo]; [obec], [anonymizována tři slova] a [obec], [ulice a číslo]. Z Výpisu ze spolkového rejstříku se podává, že statutárním orgánem [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] . je předseda, který zastupuje spolek ve všech věcech s tím, že je jím Mgr. [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost vyplývá rovněž i ze Stanov spolku. Z Výpisu z rejstříku škol v ARES vyplývá, že [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] . je právnickou osobou vykonávající činnost škol a školských zařízení, a to základní školy, školní družiny a školní jídelny – výdejny s tím, že statutárním orgánem je Mgr. [jméno] [příjmení] a ředitelem Mgr. [jméno] [příjmení]. Z listiny označené jako„ Jmenování zástupce ředitelky [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] . Mgr. [jméno] [příjmení]“ se podává, že Mgr. [jméno] [příjmení] byla ředitelkou školy Mgr. [jméno] [příjmení] s účinností od [datum] jmenovaná do funkce zástupce ředitelky žalovaného s tím, že je oprávněna ředitelku zastupovat v plném rozsahu. Z listiny označené jako„ Jmenování zástupce ředitelky [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] . Mgr. [jméno] [příjmení]“ soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] byla ředitelkou školy Mgr. [jméno] [příjmení] jmenovaná s účinností od [datum] do funkce zástupce ředitelky s oprávněním ji zastupovat v plném rozsahu. Z Výpisu ze správního řízení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] vyplynulo, že Mgr. [jméno] [příjmení] byla s platností od [datum] zapsána do školského rejstříku jako ředitelka [název žalované] a zároveň byl proveden výmaz ředitelky Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. Z Dohody o rozvázání pracovního poměru datované dne [datum] se podává, že žalovaný se dohodl s Mgr. [jméno] [příjmení] na ukončení pracovního poměru ke dni [datum].

7. Ze sdělení Úřadu práce [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že ČSSZ eviduje doby žalobkyně: od [datum] do [datum] první pracovní poměr žalobkyně u [anonymizována dvě slova] [obec], od [datum] do [datum] první pracovní poměr žalobkyně u žalovaného na dobu určitou (důvod ukončení: doba určitá), od [datum] do [datum] první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele (důvod ukončení: doba určitá) a od [datum] do [datum] první pracovní poměr u žalovaného. Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně má u žalovaného evidovaný pojistný vztah od [datum] (datum ukončení není uvedeno). Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně byla hlášena k platbám pojistného na veřejném zdravotním pojištění žalovaným v období od [datum] do [datum]. Z listiny označené jako„ Potvrzení – evidence v registru zaměstnanců“ vystaveného Okresní správou sociálního zabezpečení Strakonice dne [datum] a ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se nachází v evidenci zaměstnanců zaměstnavatele [název žalované] v obdobích od [datum] do [datum] (první pracovní poměr), od [datum] do [datum] (první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele) a od [datum] do [datum] (první pracovní poměr). Ze sdělení Úřadu práce [obec] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně je evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum]. Úřad práce disponuje od [datum] kopii listiny„ Zrušení pracovního poměru ve zkušební době“ ze dne [datum], na níž je ručním písmem napsáno:„ Odmítla jsem podepsat“ a u tohoto textu je podpis žalobkyně. Úřad práce [obec] dne [datum] dále soudu sdělil, že doklad o ukončení pracovního poměru žalovaná nedoložila s tím, že uvedla, že žádné doklady nemá. Za této situace si úřad práce údaje o ukončení pracovního poměru a dohody o provedení práce načetl z ČSSZ. Ze sdělení Úřadu práce [obec] ze dne [datum] se podává, že na dotaz soudu odpověděli mylně (odpověď formulovali chybně) s tím, že žalobkyně doklad o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doložila dne [datum], avšak nejednalo se o originál. Na tomto dokladu bylo uvedeno, že jej převzala, avšak odmítla jej podepsat. Předložená kopie dokladu byla špatně čitelná. Jiný doklad žalobkyně nedoložila, proto si úřad práce údaje o ukončení pracovního poměru a dohody o provedení práce načetl z dat ČSSZ. Z Kontaktního listu uchazeče o zaměstnání u úřadu práce má soud za prokázané, že žalobkyně se dne [datum] dostavila na Kontaktní pracoviště úřadu práce v [obec], a to za účelem zprostředkování zaměstnání. Vzhledem k tomu, že nedoložila žádný doklad o skončení dohody o provedení práce u žalovaného, byla poučena, že tak musí učinit nejpozději do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, nebude zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Předložila doklad o skončení pracovního poměru u žalovaného, k němuž uvedla, že ukončení odmítla podepsat. Z Kontaktního listu uchazeče o zaměstnání dále vyplynulo, že žalobkyně dne [datum] úřadu práce předložila nepodepsanou Dohodu o ukončení Dohody o provedení práce a následně dne [datum] sdělila, že zaměstnavatel jí doklad o ukončení Dohody o provedení práce nedoložil. Za této situace ÚP znovu stáhl záznam o dobách ČSSZ, kde již Dohoda o provedení práce byla ukončena, a proto byla žalobkyně zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání od [datum]. Ze záznamu [jméno] [příjmení], vedoucí Oddělení zprostředkování, evidence a PvN, vyplynulo, že žalobkyně úřadu práce předložila dne [datum] pouze kopii zrušení pracovního poměru. Z Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne [datum] se podává, že žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum].

8. Z listiny označené jako„ Vyřízení žádosti“ ze dne [datum] vyplynulo, že Oblastní inspektorát práce pro [územní celek] a [anonymizováno] u žalovaného provedl z úřední moci kontrolu, která konstatovala jedno porušení právních předpisů, kterého se žalovaný dopustil tím, že v Dohodě o provedení práce, kterou uzavřel se žalobkyní dne [datum], neuvedl dobu, na kterou se uzavírá. O kontrole byl vyhotoven dne 15. 2. 2023 protokol č. j. 1698/5.50/23-9. Další kontrola u žalovaného byla realizovaná na podnět žalobkyně s tím, že o jejím výsledku byla informovaná přípisem ze dne 16. 3. 2023, č.j. 34126/5.50/22-3. Podnět žalobkyně učinila dne [datum], neboť v době od 31. 8. do [datum] měla u žalovaného uzavřeny dva pracovněprávní vztahy na jednu činnost (učitel 3. – 5. třídy). Z listiny označené jako„ Informace o výsledku kontroly“ ze dne [datum] soud zjistil, že Státní úřad inspekce práce při kontrole zjistil, že žalobkyně měla u žalovaného uzavřené dva pracovněprávní vztahy na stejný druh práce„ učitelka ZŠ“, a to dohodu o provedení práce ze dne [datum] a pracovní smlouvu ze dne [datum]. Bylo však zjištěno, že od vzniku pracovního poměru (od [datum]) žalobkyně práci na shora uvedené pozici na základě Dohody fakticky nevykonávala s tím, že šlo pouze o souběh dvou platných uzavřených pracovněprávních vztahů. Z poskytnutých mzdových listů inspektorát práce dále zjistil, že za vykonanou práci ve dnech [anonymizováno] – [datum] byla žalobkyni zúčtovaná odměna z Dohody a od [datum] do ukončení pracovního poměru jí byla zúčtována mzda. Za této situace inspektorát práce dovodil, že nedocházelo k souběhu výkonu práce na základě dohody o provedení práce a pracovní smlouvy.

9. Z Notářského zápisu sepsaného dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem ve [obec], se podává, že tento osvědčil prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro účely daného soudního řízení. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] před notářem prohlásila, že je statutárním orgánem žalovaného (působí ve funkci předsedkyně spolku) a rovněž je u žalovaného zaměstnána na pozici [anonymizována dvě slova] a jako [anonymizováno]. Uvedla, že žalobkyně pracovala u žalovaného ve školním roce [rok] [rok] v pracovním poměru na dobu určitou do [datum] s tím, že v druhé polovině roku [rok] se žalobkyní začala jednat o podmínkách uzavření pracovní smlouvy pro školní rok [rok] [číslo], a to na pozici [anonymizováno] s nástupem od [datum]. Návrh pracovní smlouvy zaslala žalobkyni elektronicky dne [datum] a zároveň ji požádala o podpis smlouvy do [datum]. Dne [datum] jí žalobkyně [příjmení] [příjmení] sdělila, že si smlouvu nemůže vytisknout, a proto požádala o její zaslání v listinné podobě. Žádné výhrady k obsahu smlouvy neuvedla. Znění pracovní smlouvy v listinné podobě (ve dvou vyhotoveních) žalobkyni zaslala administrativní pracovnice žalovaného [jméno] [příjmení]. Na zaslaný návrh smlouvy žalobkyně reagovala až dne [datum], kdy jí ústně sdělila, že nesouhlasí s výší navrhované mzdy. Jiné výhrady neměla. Vzhledem k tomu, že se nedohodly, sjednaly alespoň, že o řešení budou jednat v následujících dnech. Ke dni [datum] však mezi účastníky nedošlo k dohodě o podmínkách dalšího pracovního poměru. Žalovaný měl zájem žalobkyni nadále zaměstnávat a ta měla zájem u žalovaného nadále pracovat. Za této situace se [anonymizováno] [příjmení] se žalobkyní dohodly, že od [datum] bude u žalovaného dočasně působit na základě Dohody o provedení práce s tím, že nadále budou jednat o podmínkách nové pracovní smlouvy. Ke shodě ohledně podmínek pracovní smlouvy pro nový pracovní poměr dospěly dne [datum] (oproti návrhu ze dne [datum] došlo k navýšení mzdy, k úpravě rozdělení pracovní doby a ke změně data nástupu do práce k aktuálnímu dni). Za zaměstnavatele smlouvu podepsala [anonymizováno] [příjmení]. V den podpisu smlouvy žalobkyně zahájila práci. Následně se však začaly objevovat stížnosti na jednání žalobkyně, a proto se [anonymizováno] [příjmení] s paní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] shodly na nutnosti ukončit se žalobkyní pracovní poměr. Proto dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] se žalobkyní vyvolala jednání, kterého se dále účastnila paní [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyni bylo sděleno, že účelem jednání je ukončení jejího pracovního poměru a dohody o provedení práce s tím, že jí bylo byly předloženy listiny – Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a Výpověď dohody o provedení práce. Žalobkyně s ukončením pracovního vztahu nesouhlasila a trvala na tom, že bude v práci pokračovat. Rovněž odmítla potvrdit převzetí daných listin. Oba dokumenty si vyfotila svým mobilním telefonem. Dané jednání trvalo zhruba hodinu a na jeho konci si žalobkyně originály obou dokumentů odnesla, byť jejich převzetí nepotvrdila.

10. Své rozhodnutí soud opírá i o další ve věci provedené důkazy, a to o výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

11. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného pracuje na základě pracovní smlouvy na pozici [anonymizováno] a rovněž na základě dohody o provedení práce na pozici [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova]. Se žalovaným ([anonymizováno] [příjmení]) se na působení na jeho [anonymizováno] domluvila již v červnu [rok]. Do práce pak fakticky nastoupila [datum]. Neboť byla vedena na úřadu práce a potřebovala se odhlásit, měla předběžné domluvené, že pracovní smlouvu uzavřou na konci [anonymizováno] Smlouvu však přichystanou neměla, proto se dohodli na podpis smlouvy dne [datum]. Předložený návrh smlouvy jí nevyhovoval, proto požádala o jeho úpravu. Smlouva k podpisu pak byla připravena dne [datum], ale nevyhovoval jí mzdový výměr, proto k podpisu smlouvy opět nedošlo. Ten den večer jí pak přišel nový návrh smlouvy, který opět odmítla podepsat, avšak k její žádosti jí byl poté zaslán návrh opravený, který podepsala. Scan dané smlouvy zaslala na úřad práce, na základě čehož ji z evidence uchazečů o zaměstnání odhlásili. Následně dne [datum] však na zdravotní pojišťovně zjistila, že ji žalovaný nepřihlásil. Pojišťovně kopie smlouvy nestačila, ona originál k dispozici stále neměla, neměla ani podepsaný mzdový výměr. Originál žalovaným podepsané pracovní smlouvy jí byl předložen až dne [datum]. Ona podepsala pouze jedno vyhotovení, neboť na druhém byla uvedena doba, na jakou se pracovní poměr sjednává, do [datum] (ona podepsala pouze výtisk s dobou trvání do [datum]). Následně v [anonymizováno] [rok] se žalovaným uzavřela na shora uvedené pozice ještě dohodu o provedení práce. Svědkyně dále vypověděla, že do [datum] nikdo ze zaměstnanců žalovaného neměl podepsanou pracovní smlouvu. Svědkyně byla přítomna jednání žalobkyně s paní [příjmení] ohledně uzavření pracovní smlouvy, které se odehrálo v úterý [datum] večer. Slyšela, že jednaly o výši platu, a rovněž to, že žalobkyně odmítla podepsat pracovní smlouvu se zkušební dobou s tím, že žádala dodatek ke stávající smlouvě, a to bez zkušební doby. Rozešly se s tím, že paní [příjmení] se nad tím zamyslí. U dalšího jednání žalobkyně se žalovaným svědkyně již přítomna nebyla. Následně se jí žalobkyně svěřila, že byla donucena podepsat dohodu o provedení práce, než se dohodnou na podobě pracovní smlouvy. Tedy že než podepíší pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr, tak bude pracovat na dohodu o provedení práce. Poté ji informovala o tom, že již pracovní smlouvu má podepsanou. Věrohodnost této svědkyně soud posuzoval s vědomím, že se jedná o kamarádku žalobkyně a zaměstnankyni žalovaného, avšak tato skutečnost její věrohodnost nesnížila, a to s ohledem na celkovou shodu její výpovědi s listinnými důkazy.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že jako [anonymizována tři slova]) působí u žalovaného od [anonymizováno] [rok]. Uvedla, že byla přítomna tomu, jak byl se žalobkyní ukončen pracovní poměr. Z místnosti se vzdálila pouze na minutku, protože žákyně chtěla pomoct zavolat mamince, takto s ní vyřídila a vrátila se zpět. Vyjma jí se daného jednání, které trvalo déle než půl hodiny (možná hodinu), účastnila žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] žalobkyni sdělila, že dostává výpověď a právník jí sdělil, že má připravenou výpověď a následně jí papíry o podání výpovědi předložil, aby si to přečetla sama. Ona si je přečíst nechtěla, a proto jí je přečetl on a pak je předložil zpět před ní, aby je měla k dispozici. Žádný nátlak na ni vyvíjen nebyl. Svědkyně si vybavila, že žalobkyně nechtěla papíry podepsat s tím, že se musí poradit se svojí právničkou. Svědkyně se domnívá, že si dané listiny žalobkyně fotila mobilním telefonem, avšak zda si je nakonec odnesla či nikoli, neví. Ví však, že nakonec si je i sama přečetla. Kolik těch papírů bylo, neví. Dle svědkyně následovalo emotivní vystoupení žalobkyně spočívající v tom, že neví, proč dostává výpověď. Žalobkyně si nenechala nic vysvětlit, nikoho nepustila ke slovu. Opakovala, že je v šoku. Svědkyně byla u daného jednání pouze jako svědek. Co konkrétně se žalobkyni předkládalo, neví (papíry neviděla). Pouze na konci jednání se podepsala, že byla přítomna. Zda tam byla ještě přítomna žalobkyně, si svědkyně nevybavila. Záznam o tom, že žalobkyně odmítla podepsat, psal právník. Svědkyně v [anonymizováno] [rok] předložila žalobkyni k podpisu prohlášení, které jí bylo zaslané e-mailem dne [datum]. U žalovaného fungovala jako„ pošťák“, obsah listin jí nebyl znám. Vzhledem k tomu, že výpověď této svědkyně byla v zásadních bodech ve shodě s tvrzením obou účastníků, soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti této svědkyně, a proto z ní vycházel.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného působila v letech [rok] až [rok] na pozici [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Zástupkyni (jako ředitelka) neměla. V době, kdy byla u žalovaného zaměstnaná žalobkyně, svědkyně již u žalovaného nepůsobila, proto není schopna se vyjádřit k jejímu rozvázání pracovního poměru. Na výběru zaměstnanců se vždy domlouvala s [anonymizováno] [příjmení] s tím, že finální rozhodnutí bylo na [anonymizováno] [příjmení]. V její kompetenci jako ředitelky školy bylo vedení dokumentace školy, což zahrnovalo mj. i pracovní smlouvy. Listiny týkající se pracovních vztahů zaměstnanců podepisovala společně s [anonymizováno] [příjmení]. Ve vztahu k výpovědi této svědkyně soud uvádí, že v ní neshledal žádné logické rozpory a že její výpověď ohledně kompetencí ředitele školy byla v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Za této situace soud neměl důvod jí nevěřit, a proto její výpověď považuje za věrohodnou.

14. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že od [anonymizováno] [rok] je zaměstnaná na pozici [anonymizována dvě slova] s tím, že náplň práce vychází z její pracovní smlouvy. Její povinností je mj. zaměstnávat lidi, tedy provádět výběrová řízení a následně podepisovat pracovní smlouvy. Listiny týkající se vzniku pracovního poměru podepisuje vždy ona a v určitých případech rovněž i zástupkyně paní [příjmení]. Následně sdělila, že podpis obou je všude s tím, že jí se někdy listina dodá později a ona ji dopodepisuje. Na listinách je vždy vyplněno jméno a funkce, a to jak její, tak paní [příjmení], kam se podepíšou. V dalším průběhu výslechu svědkyně sdělila, že tuší, že na nějaké listině její funkce uvedena nebyla, byl tam pouze podpis. Jaká listina to byla či koho se týkala (zda se týkala žalobkyně) a kdy to bylo, však nevěděla. Věděla pouze, že danou věc vyřizoval právník, na listině byla pouze kolonka pro statutárního zástupce, kolonka ředitel nikoli, ona se na ni pouze podepsala. Nepřekvapilo ji to, domnívala se, že to jenom zapomněli vytisknout. V dalším průběhu výpovědi svědkyně připustila, že si již nevybavuje, zda u paní [příjmení] na listinách byla označena jako zástupkyně ředitele či jako statutární orgán, avšak setrvala na svém tvrzení, že jakékoli změny pracovního poměru podepisovaly vždy obě. V době, kdy ona listinu podepsala, tam byl již podpis paní [příjmení]. Právník jí sdělil, že má danou listinu podepsat proto, aby bylo zřejmé, že za školu potvrzuje se smlouvou souhlas. Po seznámení se s Výpovědí a se Zrušením pracovního poměru ve zkušební době potvrdila, že obě tyto listiny podepsala (jedná se o její podpis). Vzhledem k tomu, že je aktuálně na rodičovské dovolené (stará se o dvě malé děti), tak své povinnosti deleguje na zástupkyni školy a statutární orgán. Do školy však dochází, má částečný úvazek. Rovněž v [anonymizováno] [rok] podepisovala vysvědčení. Její zástupkyní je [jméno] [příjmení]. V [obec] má od [anonymizováno] [rok] kompetence za ně pracovat [jméno] [příjmení]. Se žalobkyní nikdy osobně nejednala. Má informace o tom, že žalobkyni byla zaslaná pracovní smlouva o prodloužení pracovního poměru, s níž před zahájením školního roku žalobkyně na pedagogické radě vyslovila nesouhlas. Poté se domlouvaly na nějakém ukončení, na základě dohody byla smlouva ukončena, byla vystavena dohoda o provedení práce s tím, že byla úmluva o tom, kdy se bude jednat o pracovní smlouvě, kterou potom vyjednávaly. Dohoda byla dočasným řešením (na přechodnou dobu, než se vyřeší smlouva) s tím, že následně paní [příjmení] se žalobkyní vyjednávala parametry pracovní smlouvy. Svědkyně ví, že žalobkyně byla nespokojená s následným rozvázáním pracovního poměru. Ona však danému jednání přítomna nebyla a ani nemá informace o jeho průběhu. Závěrem svědkyně sdělila, že učitelé u žalovaného standardně pracují na základě pracovní smlouvy s tím, že se nejprve dvakrát dává pracovní smlouva na dobu určitou a teprve po dvou letech na dobu neurčitou. Dohoda o provedení práce u žalobkyně byl u pozice učitele výjimečný případ. Ve vztahu k věrohodnosti této svědkyně soud uvádí, že mu nepřijde reálné, aby jako ředitelka školy neměla informace o průběhu daného jednání se žalobkyní. Soudu se dále rovněž jeví jako minimálně zvláštní to, že si přesně vybavila, že na jedné listině nebyla uvedena její funkce (přestože na všech listinách vždy byla funkce vedle jejího jména vyplněna), avšak nevěděla, jaká listina to byla a koho se týkala. Rovněž naprosto přesně věděla, že veškeré listiny týkající se pracovních poměrů zaměstnanců podepisovala vždy společně s [anonymizováno] [příjmení], avšak již si nevybavila, zda tato na daných listinách byla uvedena jako statutární orgán či jako zástupkyně ředitelky. Vzhledem k tomu, že ve výpovědi této svědkyně soud shledal v zásadních otázkách logické rozpory, soud její výpovědi neuvěřil, a proto z ní nevycházel.

15. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (Záznam o dobách ČSSZ ze dne [datum], školní rozvrh, třídní kniha) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (pracovní smlouva [jméno] [příjmení], vysvědčení, [ulice] vzdělávací program pro základní vzdělávání, dodatečný výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], Školství ve výkonu státní správy a samosprávy, Potvrzení [obec] průmyslové zdravotní pojišťovny ze dne [datum], Potvrzení zaměstnavatele pro účely prosouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, Zbavení povinnosti mlčenlivosti, znalecký posudek – hmotnost zásilky) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování. Soud dále nepřipustil ani důkaz, který žalovaný navrhl podáním ze dne [datum], a to výslech [jméno] [příjmení] ve vztahu k jeho tvrzení, že žalobkyni byl originál Výpovědi z Dohody o provedení práce a Zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručen poštou dne [datum], neboť tento důkaz byl navržen až po uplynutí koncentrační lhůty a poté, co byl žalovaný soudem vyzván, aby označil všechny důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že žalobkyně disponuje originály daných listin (pozn. č. l. 167 p. v. spisu). Jedná se o důkaz, který žalovaný mohl navrhnout již v dřívějším průběhu řízení (před koncentrací), resp. vědomost o skutkové okolnosti, že dané listiny byly žalobkyni zaslány rovněž i poštovní zásilkou mohl žalovaný učinit již dříve, neboť bylo realizováno již před zahájením řízení, a proto o ní měl znalost již v okamžiku koncentrace řízení. Toto tvrzení však žalovaný uplatnil teprve až po třetím jednání ve věci. Nejedná se ani o situaci, kdy by byla přípustná výjimka z koncentrace řízení. Závěrem soud pro úplnost dodává, že ve věci nebyl proveden ani účastnický výslech žalovaného – předsedkyně spolku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť tato (přestože žalovaný její výslech původně navrhl) odmítla ve věci vypovídat.

16. Ve skutkové rovině soud zjistil, že žalobkyně fakticky pracovala u žalovaného na pozici [anonymizováno 5 slov] od [datum] do [datum], kdy se žalovaný rozhodl pracovní vztah se žalobkyní ukončit. V době školního roku [rok] [rok] žalobkyně u žalovaného působila na základě Pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené na dobu určitou (do [datum]). Ve školním roce [rok] [číslo] činnost [anonymizována tři slova] základní školy žalobkyně u žalovaného vykonávala od [datum] do [datum] na základě Dohody o provedení práce a od [datum] na základě Pracovní smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena opět na dobu určitou (do [datum]). V rámci první pracovní smlouvy účastníci sjednali zkušební dobu 1 měsíc a ve druhé pracovní smlouvě byla ujednaná zkušební doba 3 měsíce. Soud učinil další skutkové zjištění spočívající v tom, že dne [datum] proběhlo jednání účastníků, kterého se zúčastnila žalobkyně a za žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z hlediska skutkového stavu v posuzované věci soud dále zjistil, že při daném jednání žalovaný žalobkyni sdělil, že o její další pracovní zařazení nemá zájem, a proto s ní hodlá ukončit pracovní poměr ve zkušební době a rovněž vypovědět Dohodu o provedení práce. Ve skutkové rovině soud dále vychází z toho, že žalovaný předložil žalobkyni dvě listiny – Výpověď z Dohody o provedení práce a Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, s jejichž obsahem se žalobkyně seznámila. Odmítla však žalovanému podepsat, že dané listiny převzala. Originály těchto listin si chtěla odnést, což jí ale žalovaný nedovolil. Ze shodných tvrzení účastníků vyšlo najevo, že žalovaný žalobkyni umožnil pořídit si jejich fotokopie prostřednictvím mobilního telefonu. Soud má zato, že originály předmětných listin žalobkyně nedisponuje doposud (žalovaný je žalobkyni nepředal při jednání dne [datum] osobně, ani jí je následně nezaslal poštou, resp. nedoručil jinak). Soud dále zjistil, že po proběhlém jednání žalobkyně žalovanému písemně sdělila, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnával. Soud má za to, že osobou oprávněnou jednat za žalovaného je předsedkyně spolku Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] vedena na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání.

17. Dle § 80 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 3 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v účinném znění (dále jen „zákoník práce“) závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztah, není-li upravena zvláštními právním předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

19. Dle § 34b odst. 2 zákoníku práce zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

20. Podle § 35 odst. 2 zákoníku práce je-li sjednaná zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36).

21. Dle § 66 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Podle odst. 2 pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

22. Podle § 69 odst. 1 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámí-li zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

23. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

24. Podle § 75 zákoníku práce rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

25. Dle § 334 odst. 1 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Podle odst. 3 nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

26. Podle § 23a odst. 1 z. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle odst. 2 doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Podle odst. 3 celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky.

27. Předně soud uvádí, že žalobkyně učinila předmětem řízení dva samostatné nároky, a to určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době a určení neplatnosti dohody o provedení práce.

28. Soud dále podotýká, že žaloba o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době podaná ve smyslu ust. § 72 zákoníku práce, není žalobou na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 o. s. ř.). Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru není třeba v řízení před soudem tvrdit, a ani prokazovat, neboť ten vyplývá přímo z právního předpisu. Zkoumání naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti právního jednání o rozvázání pracovního poměru u žalob dle § 72 zákoníku práce tedy nepřichází v úvahu. Naléhavý právní zájem je však naopak třeba prokazovat u určovacích žalob dle ust. § 80 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 42/2007 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1083/2017; ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 21 Cdo 131/2003 a ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 21 Cdo 487/99). Jako žaloby o určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. se posuzují žaloby požadující jiná určení než určení neplatnosti konkrétního pracovněprávního jednání o rozvázání pracovního poměru (např. určení, že pracovní poměr trvá; určení, že není dán výpovědní důvod (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 8. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2923/2008 – R 44/2010 civ. a ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1211/2017 či nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3323/14)). Rovněž i žaloba na určení neplatnosti dohody o provedení práce je žalobou na určení, u níž je zapotřebí, aby byl naléhavý právní zájem dán, resp. je třeba jej zkoumat.

29. Po právní stránce se tedy podepsaný soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně má v dané věci naléhavý právní zájem pro podání určovací žaloby (o určení neplatnosti Dohody o provedení práce) podle § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR je určovací žaloba preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Pokud určovací žaloba nebude uvedené plnit, nebude dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 a ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2357/98).

30. V souzené věci žalobkyně učinila předmětem řízení určení, že Dohoda o provedení práce datovaná dne [datum] je neplatná. Otázka platnosti či neplatnosti předmětné Dohody má však povahu předběžné otázky ve vztahu k řešení otázky ne/existence právního vztahu, který měl být tímto právním jednáním založen, a požadované určení by tak nejistotu v jejím právním postavení neodstranilo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003 a ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 12/2011). Žaloba na určení neplatnosti Dohody v dané věci by neřešila sporné vztahy mezi stranami tak, aby nedošlo k dalším navazujícím sporům, neboť požadované určení by neřešilo otázku, zda vztah mezi účastníky nebyl založen/zrušen jinak. Soud tedy uzavírá, že daná určovací žaloba žalobkyně neeliminuje ohrožení jejího práva či nejistoty v právním vztahu, neboť i v případě vyhovění žalobě by rozhodnutí soudu nevytvářelo podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky a pro odstranění stavu právní nejistoty žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1785/2017). Soud uzavírá, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva či právního vztahu týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99 R 68/2001 civ.). Po opakovaném poučení o povinnosti tvrdit a prokazovat naléhavost právního zájmu žalobkyně na své žalobě o určení neplatnosti Dohody setrvala.

31. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že žalobkyně na určení neplatnosti právního jednání, které má vést k založení pracovněprávního vztahu účastníků – Dohody o provedení práce, nemá naléhavý právní zájem. Nedostatek naléhavého právního zájmu tak v této části brání projednání žaloby, a proto soud žalobu o určení neplatnosti Dohody o provedení práce zamítl.

32. Dále se soud zabýval otázkou včasnosti žaloby o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době. Žaloba o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru musí být podána u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců, když tato prekluzivní lhůta začíná běžet ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit rozvázáním, jehož platnost byla žalobou napadena (§ 72 zákoníku práce). V dané věci bylo zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalobkyni žalovaným předloženo dne [datum]. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Za této situace (za předpokladu že předmětná listina by byla žalobkyni řádně doručena) pracovní poměr žalobkyně měl skončit téhož dne [datum]. Žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru byla soudu doručena dne [datum], a proto soud dovodil, že žaloba byla podána včas. V této souvislosti soud uvádí, že počítání lhůt se řídí ust. § 605 – 608 o. z. Soud pro úplnost dodává, že dle § 82 odst. 1 o. s. ř. je řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. Pokud je návrh na zahájení řízení učiněn prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takového návrhu, platí, že řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání. Jestliže je návrh podán prostřednictvím datové schránky, dojde k zahájení řízení v okamžiku odeslání žaloby do datové schránky soudu (srov. Svoboda, K., [příjmení], P., Levý, J., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, [číslo] s.). Soud si je vědom té skutečnosti, že žalovaný tvrdil, že na webových stránkách infosoud [webová adresa]) zjistil, že dané řízení bylo zahájeno dne [datum]. Pro posouzení okamžiku zahájení řízení je však rozhodné, kdy žaloba byla datovou zprávou odeslána. Ze Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Okresní soud ve [obec] je zřejmé, že žalobu zástupkyně žalobkyně do datové schránky soudu odeslala dne [datum] ve 22:3 8:43 hod. Soud proto tuto námitku žalovaného neshledal důvodnou, neboť žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době byla podána včas.

33. Poté soud posuzoval, zda bylo předmětné zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalobkyni řádně doručeno a zda tak mohlo vyvolat zamýšlený právní účinek.

34. V této souvislosti soud předně uvádí, že výpověď, resp. zrušení pracovního poměru ve zkušební době může vyvolat sledované právní následky, jen jestliže byly řádně doručeny zaměstnanci. Účinky těchto jednání tak nenastávají již v době, kdy zaměstnavatel dané právní jednání učinil, ale teprve v okamžiku, kdy výpověď z pracovního poměru či zrušení pracovního poměru ve zkušební době byly řádně doručeny zaměstnanci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo [číslo] R118/2016 civ.). Soud dále podotýká, že při osobním doručování prováděném zaměstnavatelem si zaměstnanec nemůže vyhradit, že listinu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatele pokusil doručit, nastává fikce doručení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2928/2014; ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2322/2018 a ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3738/2019; rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1241/2020).

35. V dané věci vyšlo najevo, že žalovaný dne [datum] předložil žalobkyni jak výpověď z dohody o provedení práce, tak okamžité zrušení pracovního poměru ve zkušební době. U tohoto jednání byli vyjma žalobkyně dále přítomni Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právní zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Poté, co se žalobkyně se shora uvedenými listinami seznámila (přečetla si je), tak odmítla jejich převzetí podepsat. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Chtěla si však dané listiny odnést domů, aby si je přes víkend mohla v klidu projít a s někým se poradit. Zástupce žalovaného jí však listiny odmítl dát, umožnil jí pouze pořídit si jejich kopie mobilním telefonem. Žalobkyně listiny, na jejichž základě měl žalovaný úmysl vypovědět Dohodu o provedení práce a okamžitě zrušit pracovní poměr ve zkušební době, od žalovaného neobdržela ani následně. Doposud disponuje pouze jí pořízenými snímky daných listin. Tvrzení žalovaného o tom, že přestože žalobkyně původně odmítala převzetí listin podepsat, tak následně si originály fakticky odnesla, v řízení prokázáno nebylo. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že předmětného jednání přítomna nebyla s tím, že o jeho průběhu ani nemá žádné informace. Svědkyně [jméno] [příjmení] opakovaně výslovně uvedla, že vůbec neví, jaké konkrétní listiny žalobkyni byly předloženy (jejich obsah neznala) s tím, že neví, zda si dané listiny nakonec odnesla či nikoli, vybavuje si pouze, že žalobkyně si listiny mobilním telefonem vyfotila. Skutečnosti, že žalobkyně neměla k dispozici originál listiny Zrušení pracovního poměru ve zkušební době nasvědčuje i sdělení úřadu práce (resp. obsah spisu žalobkyně vedeného u Úřadu práce [obec]), z něhož vyplynulo, že žalobkyně předložila pouze kopii dané listiny a na schůzce dne [datum], kam se dostavila za účelem zprostředkování zaměstnání, uvedla, že tuto listinu odmítla podepsat. Soud si je vědom té skutečnosti, že předsedkyně spolku Mgr. [jméno] [příjmení] shodně s tvrzením žalovaného před notářem prohlásila, že žalobkyně při jednání o rozvázání pracovního poměru dne [datum] sdělila, že s tímto nesouhlasí a že odmítla podepsat převzetí listin o ukončení pracovního poměru a dohody o provedení práce. Rovněž prohlásila, že si žalobkyně obě listiny vyfotila mobilním telefonem a na konci jednání při opuštění místnosti měla originály obou dokumentů u sebe. Soud však shora uvedenému tvrzení žalovaného neuvěřil. Již sama skutečnost, že žalovaný není ochoten své tvrzení prokázat účastnickou výpovědí (kterou sám navrhl), snižuje jeho věrohodnost. Jeho tvrzení je navíc v rozporu s vyjádřením svědků (např. že záznam o odmítnutí na listiny napsala svědkyně [jméno] [příjmení] je v rozporu s jejím vyjádřením – uvedla, že daný záznam psal právník). Rovněž se soudu nejeví pravděpodobné, že by ředitelka školy nebyla informovaná o průběhu jednání se žalobkyní. Své tvrzení žalovaný navíc sám vyvrátil v dalším průběhu řízení, když v rámci podání ze dne [datum] soudu sdělil, že přestože si žalobkyně dne [datum] originály obou dokumentů z místnosti odnesla, tak z opatrnosti jí byly originály obou listin (opatřené ručně psanými doložkami o nepodepsání) odeslány společně se zápočtovým listem dne [datum] prostřednictvím pošty (zásilka byla žalobkyni doručena dne [datum]), a to za situace, kdy původně tvrdil, že originály listin byly vyhotoveny ve dvou výtiscích. Za situace, kdy jedno pare v originálu od každé listiny je obsahem soudního spisu a originál druhého vyhotovení si měla dle tvrzení žalovaného žalobkyně odnést dne [datum], nemůže být pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že následně dne [datum] byly žalobkyni zaslány originály listin, neboť by se muselo jednat již o třetí vyhotovení, které však neexistovalo (v takovém počtu listiny vyhotoveny nebyly). Toto tvrzení žalovaného bylo dále vyvráceno e-mailovou korespondencí účastníků, z níž jednoznačně vyplynulo, že společně se zápočtovým listem žalobkyni nebyly zaslány originály daných listin, nýbrž návrh dohody o ukončení Dohody o provedení práce a o skončení pracovního poměru. Tvrzení žalovaného o následném doručení listin žalobkyni soud považuje za ryze účelové, neboť k němu žalovaný přistoupil až téměř na konci řízení (po třetím jednání), a to v závislosti na výsledcích dosavadního dokazování, když navíc se jedná o nepřípustnou novotu (viz odůvodnění pod bodem 15. tohoto rozsudku). Soud tedy vychází z toho, že žalovaný chtěl se žalobkyní rozvázat pracovní poměr (a rovněž ukončit dohodu o provedení práce) s tím, že připravil listiny, na jejichž základě mělo dojít k ukončení pracovněprávního vztahu účastníků, které žalobkyni předložil. Žalobkyně se s obsahem daných listin seznámila, byla připravena je převzít, avšak odmítla jejich převzetí podepsat. Soud podotýká, že výpověď i zrušení pracovního poměru ve zkušební době jsou jednostranná právní jednání, a proto k jejich platnosti (vyjma dalších náležitostí) postačí podpis účastníka (jednající osoby) na konci textu listiny, jímž účastník jako subjekt právního vztahu potvrzuje, že se ztotožňuje s písemným projevem obsaženým v jejím textu, tedy vlastnoruční podpis zaměstnavatele. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou. Doručení listiny zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl listinu přijmout, musí být zaměstnavatel připraven v případě potřeby prokázat. Průkaz doručení (pokus doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam anebo výpověď přítomných osob. Je tedy zřejmé, že postup žalovaného, který trval na podpisu žalobkyně jako dokladu o doručení daných listin a poté, kdy žalobkyně převzetí listin podepsat odmítla, tak jí originál listin vzal (neponechal jí ho v dispozici), byl chybný. Doručení originálu listin nelze dovozovat ani z té skutečnosti, že žalovaný žalobkyni umožnil pořídit si jejich fotokopie mobilním telefonem (pořízení fotokopie nelze považovat za doručení originálu listiny). Podmínkou řádného doručení bylo, aby žalovaný originál Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ponechal v rukách žalobkyně, což však neudělal. Za této situace, kdy žalovaný předmětné listiny žalobkyni poté, co odmítla jejich převzetí podepsat, odejmul, je zřejmé, že nedošlo k jejich řádnému doručení, resp. ani nenastala fikce doručení ve smyslu ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce. V této souvislosti soud podotýká, že klíčovou zásadou pracovněprávních vztahů je zvláštní zákonná ochrana zaměstnance (srov. § 1a zákoníku práce), jež je odrazem nerovného postavení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. S ohledem na skutečnost, že silnější pozici zpravidla má zaměstnavatel, je nezbytné v určitých případech vyrovnat postavení obou účastníků pracovněprávních vztahů způsobem právní regulace, což se promítá v celé řadě kogentních a relativně kogentních ustanovení (tj. ustanoveních, od nichž se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance). Vzhledem k této skutečnosti je nutné i při výkladu § 334 odst. 3 zákoníku práce postupovat ve smyslu této zásady, a proto je nutné uzavřít, že žalovaný zaměstnavatel své zaměstnankyni předmětné listiny řádně nedoručil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1211/2017).

36. V případě, že právní jednání zaměstnavatele směřující k rozvázání pracovního poměru nebylo zaměstnanci řádně doručeno, nezpůsobuje to jeho neplatnost. Účinky daného právního jednání nenastávají již v době, kdy zaměstnavatel toto právní jednání učinil, ale teprve k okamžiku, kdy bylo zaměstnanci řádně doručeno. Dokud nebylo právní jednání doručeno, neexistuje. Ukáže-li se, že zaměstnavatel projevil vůli rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí, avšak zaměstnavatelova písemná výpověď z pracovního poměru nebyla zaměstnanci řádně doručena, nelze hovořit ani o tom, že by šlo o neplatné právní jednání. Ve skutečnosti taková výpověď z pracovního poměru vůbec neexistuje a v pracovněprávních vztazích účastníků pracovního poměru je třeba postupovat stejně, jako kdyby k výpovědi z pracovního poměru nikdy nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 630/2015 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1241/2020-431 a ze dne 3. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3158/2022-253). S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebylo žalobkyni řádně doručeno, soud na dané právní jednání žalovaného hledí, jako by neexistovalo, a proto žaloba na určení neplatnosti takové (nedoručené) výpovědi nemůže být úspěšná.

37. Dále soud (z důvodu právní jistoty účastníků) nad rámec ve stručnosti k jednotlivým vzneseným námitkám uvádí následující:

38. Žalobkyně namítala, že pracovní smlouva, dohoda ani zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebyly podepsány ředitelkou školy, resp. za žalovaného nejednala osoba oprávněná, není tak jasné, co bylo vůlí žalovaného, a proto jsou daná právní jednání neplatná. Všechny tři předmětné listiny (pracovní smlouvy a dohoda) jsou podepsány za zaměstnavatele Mgr. [jméno] [příjmení], která je statutárním orgánem žalovaného. Zaměstnavatel žalobkyně je spolek ve smyslu § 214 a násl. o. z. Orgánem, který je oprávněn za spolek jednat, je statutární orgán, jenž může mít podobu kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Statutární orgán může právnickou osobu zastupovat ve všech záležitostech, náleží mu působnost vnější, tedy jednání za spolek navenek (§ 164 odst. 1 o. z.), tak působnost vnitřní, tj. pravomoc organizační a rozhodovací. Statutární orgán má veškerou působnost v otázkách, jež nejsou zakladatelským právním jednáním (stanovami), zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci svěřeny do kompetence jiným orgánům spolku (nejvyššímu orgánu, kontrolní či rozhodčí komisi, likvidátorovi (srov. [příjmení], Jana. § 244 (Statutární orgán). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. [číslo], marg. [číslo]). Ohledně zastoupení zaměstnavatele platí obecná pravidla uvedená v o. z., kdy za zaměstnavatele jedná statutární orgán nebo jeho člen dle zápisu ve veřejném rejstříku (srov. [příjmení], Jan. § 7 (Vystupování zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. [číslo], marg. [číslo]). S ohledem na skutečnost, že všechna relevantní právní jednání v dané věci jménem spolku činila Mgr. [jméno] [příjmení] jakožto jeho individuální statutární orgán, jednalo se o osobu oprávněnou jménem žalovaného zaměstnavatele jednat.

39. Žalobkyně dovozovala, že za situace, kdy u žalovaného vykonávala souvisle práci od [datum] (na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou do [datum]) i nadále po [datum], tak se jednalo o jeden kontinuální pracovní poměr, který se změnil z pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou. V této souvislosti soud předně uvádí, že pracovní smlouva může v souladu s ustanovením zákoníku práce obsahovat ujednání o době trvání pracovního poměru. Je-li pracovní poměr sjednán na dobu určitou, končí uplynutím sjednané doby (§ 48 odst. 2 zákoníku práce), ledaže by skončil do té doby jinak (např. okamžitým zrušením či smrtí zaměstnance – § 65 odst. 1 zákoníku práce). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, vymezenou pevným datem (přímým časovým údajem), zaniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě. Zákon umožňuje, aby se za určitých podmínek pracovní poměr na dobu určitou změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. K tomu může dojít buď na základě dohody stran (dohody o změně obsahu pracovního poměru uzavřené podle ustanovení § 40 odst. 1 zákoníku práce), nebo tzv. přeměnou (transformací) v případech uvedených v ustanoveních § 39 odst. 5 nebo § 65 odst. 2 zákoníku práce. Pracovní poměr původně sjednaný na dobu určitou se změní na pracovní poměr na dobu neurčitou tehdy, pokračuje-li zaměstnanec dále v konání prací po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele (§ 65 odst. 2 zákoníku práce). Uvedené ustanovení se však uplatní pouze tehdy, pokračuje-li zaměstnanec v práci, aniž by se o tom se zaměstnavatelem výslovně dohodl. Musí však být splněny dvě podmínky, a to pokračování zaměstnance v konání prací i po uplynutí sjednané doby a zároveň vědomí zaměstnavatele o této skutečnosti. Transformace pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou je proto vyloučena tam, kde by ustanovením § 65 odst. 2 zákoníku práce stanovená fikce změny obsahu pracovního poměru byla v rozporu s projevenou vůlí účastníků pracovního poměru, kteří své vzájemné poměry vztahující se k činnostem vykonávaným zaměstnancem pro zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby pracovního poměru chtěli upravit jinak (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2866/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 1288/2022; ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1850/2020 a ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1850/2020).

40. V dané věci vyšlo najevo, že účastníci jednali o uzavření nové pracovní smlouvy již v době, v níž trval pracovní poměr žalobkyně u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to od [anonymizováno] [rok], kdy žalovaný zaslal žalobkyni návrh nové pracovní smlouvy. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Přestože žalobkyně tento návrh neakceptovala (neboť měla výhrady zejm. k tomu, že zde není uvedeno místo výkonu práce, není rozvržena týdenní pracovní doba a že není správně uvedena délka zkušební doby), musela si být vědoma toho, že žalovaný s ní hodlá sjednat pracovní poměr opět na dobu určitou (viz č. l. 4 návrhu smlouvy, proti němuž žalobkyně nebrojila). Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že o nové pracovní smlouvě jednala s Mgr. [jméno] [příjmení] následně i poslední týden v [anonymizováno] [rok] s tím, že teprve dne [datum] jí sdělila, že jí známá personalistka nedoporučila podepsat smlouvu novou, ale trvat na prodloužení smlouvy původní. I z tohoto tvrzení žalobkyně je tedy zjevné, že minimálně do [datum] počítala s tím, že se žalovaným uzavře novou pracovní smlouvu. Z e-mailové komunikace účastníků z průběhu druhého týdne v [anonymizováno] [rok] ([anonymizováno] – [datum]) vyplynulo, že účastníci o formě spolupráce intenzivně jednali s tím, že vzhledem k tomu, že se doposud nedohodli na parametrech pracovní smlouvy, tak uzavřeli alespoň Dohodu o provedení práce. Skutečnost, že žalobkyně u žalovaného fakticky vykonávala práci (resp. pokračovala v konání prací) s vědomím žalovaného i po [datum], účastníci nesporovali. Soud vychází z toho, že žalovaný i nadále žalobkyni přiděloval práci, resp. že žalobkyně fakticky pro žalovaného s jeho vědomím vykonávala práci [anonymizováno] i po [datum]. Po uplynutí sjednané doby tak žalobkyně pokračovala v práci na základě dohody se žalovaným, když minimálně od poloviny [anonymizováno] [rok] měla vědomost o tom, že žalovaný nemá zájem s ní uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalobkyni tak byla známá vůle žalovaného upravit vzájemné poměry vztahující se k činnostem vykonávaným zaměstnancem pro zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby pracovního poměru jinak než přeměnou pracovního poměru na dobu neurčitou. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce v dané věci nelze aplikovat, resp. že nedošlo k transformaci pracovního poměru žalobkyně původně sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracovní smlouvou ze dne [datum] tak došlo k založení nového pracovního poměru žalobkyně u žalovaného.

41. Soud dále podotýká, že zaměstnanec může pro zaměstnavatele vykonávat práci nejenom v jednom, ale i v dalším pracovním poměru s tím, že vedle práce v pracovním poměru může u téhož zaměstnavatele konat práci na základě dohody o provedení práce. Jediným omezením pro vznik dalšího základního pracovního vztahu je podmínka, že práce, kterou má zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu vykonávat, je jiného druhu než práce vykonávaná v původním pracovním poměru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1573/2012). V souzené věci vyšlo najevo, že žalobkyně měla v průběhu začátku [anonymizováno] roku [rok] [číslo] u žalovaného na výkon práce na pozici [anonymizována tři slova] uzavřenu jak Dohodu o provedení práce, tak Pracovní smlouvu. Soud proto zkoumal projev vůle účastníků při uzavření Dohody a Smlouvy, resp. nejprve se zabýval jednáním účastníků směřujícím k uzavření daných listin. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, v případě smluv pak jde o společný úmysl smluvních stran. Společný úmysl stran týkající se významu smlouvy má přednost před samotným zněním smlouvy. Pro posouzení vůle jednajících jsou rozhodné okolnosti, které provedení právního jednání předcházely, tedy veškeré údaje o jednání stran, která předcházela uzavření smlouvy a dále i chování stran následující po jeho provedení. Soud podotýká, že pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být adresátovi známa, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učiní a teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje se dle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 věta druhá o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017 R 4/2019 civ.). Již ze samotného tvrzení žalobkyně jednoznačně vyplynulo, že danou situaci vnímala tak, že podpisem Smlouvy došlo ke zrušení Dohody s tím, že nadále bude pro žalovaného práci vykonávat pouze na základě Smlouvy (předpokládala, že od [datum] bude její pracovněprávní vztah k žalovanému existovat pouze na základě Smlouvy). Dohodu podepsala pouze z toho důvodu, že měla obavy, že jí nebude zaplacena již odvedená práce za [anonymizováno] [rok], resp. v době, kdy neměla uzavřenou Smlouvu, neboť se se žalovaným nemohla shodnout na parametrech Smlouvy. Skutečnost, že Dohoda byla uzavřena prozatímně z důvodu, že účastníci stále nenalezli shodu ohledně znění Smlouvy s tím, že o ní i nadále jednali, vyplynula i z listinných důkazů (e-mailová korespondence účastníků). Z výplatních pásek je zjevné, že v měsíci září fond pracovní doby činil 22 dní s tím, že za 7 dní žalobkyni byla vyplacena odměna z dohody o provedení práce a za 15 dní mzda z hlavního pracovního poměru. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně u žalovaného v období září–listopad 2022 fakticky nevykonávala souběžně práci na základě Dohody a Smlouvy, když tyto pouze formálně paralelně existovaly vedle sebe. V této souvislosti soud závěrem uvádí, že ke stejnému závěru (souběh dvou uzavřených pracovněprávních vztahů, avšak výkon práce na základě Dohody fakticky realizován nebyl) dospěl i Inspektorát práce. Za této situace námitka žalobkyně, že v Dohodě a Smlouvě byl sjednaný stejný druh práce, a proto pokud by nebyla určena neplatnost Dohody, mohl by tento souběh způsobit neplatnost Smlouvy, není důvodná.

42. Žalobkyně dále namítla, že ujednání účastníků o zkušební době v pracovní smlouvě ze dne [datum] je v rozporu s dobrými mravy, neboť u žalovaného byla v pracovněprávním poměru na stejné pozici kontinuálně, a proto opětovné ujednání o zkušební době je neplatné. V této souvislosti soud podotýká, že sjednaná zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Zkušební dobu lze sjednat bez ohledu na to, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. V rámci téhož pracovního poměru ji lze sjednat pouze jednou (srov. Zákoník práce. Komentář. Wolters Kluwer, [obec]: 2008, [příjmení] [jméno] a kol., komentář k § 35). Zkušební dobu lze v pracovní smlouvě (popř. v jiné smlouvě) sjednat i v případě, že zaměstnanec vykonával dříve u téhož zaměstnavatele stejný druh práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti s tím, zkušební dobu lze sjednat i kdyby druh práce dohodnutý v této smlouvě byl shodný s prací konanou dříve na základě dohody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016).

43. V dané věci po provedeném dokazování vyplynulo, že žalobkyně vykonávala u žalovaného stále stejný druh práce (učitelka na prvním stupni základní školy) s tím, že ujednání o zkušební době obsahuje jak pracovní smlouva ze dne [datum] (zkušební doba 1 měsíc), tak pracovní smlouva datovaná dne [datum] (zkušební doba 3 měsíce). S ohledem na shora uvedené (odůvodnění pod bodem 40. tohoto rozsudku) kdy soud dovodil, že mezi účastníky netrval souvisle jeden pracovní poměr, ale že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl mezi účastníky založen pracovní poměr nový, je zjevné, že účastníci byli oprávněni sjednat zkušební dobu znovu, resp. že ujednání účastníků o zkušební době v pracovní smlouvě ze dne [datum] neodporuje zákonu. Za situace, kdy zákon umožňuje v rámci každého pracovního poměru sjednat zkušební dobu, soud v daném ustanovení neshledal rozpor s dobrými mravy, a proto nepovažuje tuto námitku žalobkyně za důvodnou.

44. Žalobkyně dále poukázala na ust. § 23a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, dle něhož doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činí nejméně 12 měsíců. V této souvislosti soud uvádí, že novela shora uvedeného zákona učiněná z. č. 379/2015 Sb. zavedla jako zásadu minimální trvání pracovního poměru sjednaného s pedagogickým pracovníkem na dobu 12 kalendářních měsíců, tedy na období školního roku (od 1. 9. do 31. 8.). Pokud zaměstnavatel nedodrží podmínky sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, může se pedagogický pracovník bránit písemným oznámením zaměstnavateli o tom, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. V takovém případě se pracovní poměr považuje za pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou (srov. Důvodová zpráva k z. č. 379/2015 Sb.). Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru v rozporu se shora uvedenými pravidly a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v zákoně o pedagogických pracovnících, mohou účastníci uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby (srov. [příjmení] [jméno], Zákon o pedagogických pracovnících. Komentář. [obec a číslo]: Wolters Kluwer, komentář k § 23a). Žalobkyně se domnívala, že za situace, kdy její pracovní poměr byl sjednán na dobu od [datum] do [datum], tedy na dobu kratší než 12 měsíců, tak u ní došlo k přeměně pracovního poměru na dobu neurčitou. Žalovaný s tímto nesouhlasil a poukazoval na to, že v dané věci nebyly splněny zákonné předpoklady pro transformaci pracovního poměru žalobkyně. Soud si je vědom té skutečnosti, že žalobkyně i její zástupkyně žalovanému písemně sdělily (e-mail ze dne [datum] a přípis ze dne [datum]), že žalobkyně trvá na tom, aby byla dále zaměstnávána. Tuto výzvu učinila na základě jednání žalovaného, který se žalobkyní chtěl zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Nelze však pominout, že žalobkyně nepodala v zákonné lhůtě žalobu na určení, zda byly či nebyly splněny podmínky v ust. § 23a daného zákona. Je nutné též přihlédnout k vlastnímu smyslu citovaného ustanovení. Právní úprava reaguje na negativní praxi v regionálním školství, kdy jsou s pedagogickými pracovníky uzavírány pracovní poměry na dobu určitou pouze na období školního vyučování (od září do konce června). O takovou situaci v daném případě nešlo. Žalobkyně se žalovaným sice uzavřela pracovní smlouvu až v průběhu školního roku, tedy dne [datum], nicméně fakticky pozici pedagogické pracovnice vykonávala na základě dohody o provedení práce již od jeho počátku. Do kolize s předmětným ustanovením by se tak mohlo dostat pouze takové právní jednání, které by pracovní poměr žalobkyně u žalovaného omezilo do doby letních prázdnin.

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř., podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Moderační právo soudu koriguje případy, kdy se objeví okolnosti, které zákon nemůže výslovně předvídat, avšak za jejich existence by nebylo spravedlivé žádat po účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení. Soud si je vědom skutečnosti, že se jedná o postup zcela výjimečný, při jehož aplikaci je nutné na řízení pohlížet i pohledem úspěšného účastníka (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 292/07). V dané věci je však nespravedlivé a nepřiměřeně tvrdé, aby procesně úspěšný žalovaný, který důvodně hájil svá porušená práva, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1525/2001). Důvod hodný zvláštního zřetele soud v dané věci spatřuje v té skutečnosti, že žalobkyně byla nucena žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru podat právě v důsledku jednání žalovaného, který se žalovanou neukončil pracovní poměr řádným způsobem. Žalovaný tedy měl zásadní podíl na zahájení tohoto řízení. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlédl taktéž k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Vzal na zřetel nejen poměry žalobkyně, ale také uvážil, jak se takové rozhodnutí dotkne majetkových poměrů oprávněného účastníka (žalovaného). Majetková situace žalobkyně je více než neuspokojivá. I z toho důvodu jí bylo usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. 7 C 12/2023-37 přiznáno osvobození od soudního poplatku ze 75 % (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2933/15). Je finančně [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] se [anonymizována dvě slova]. Naproti tomu žalovaný je spolkem, který provozuje [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ve [obec], [obec] a [obec] [ulice] advokáta žalovaný využíval i před tímto řízením, kdy jeho zástupce byl přítomen i při ukončování pracovního poměru se žalobkyní. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud pro úplnost dodává, že o svém záměru moderovat náklady řízení účastníky předem informoval a vytvořil jim prostor pro vyjádření k takovému postupu (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1605/15; případně nález ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 3161/08).

Poučení