7 C 122/2019-98
Citované zákony (11)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 172 odst. 1 písm. e
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 odst. 1
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11 odst. 2 písm. d
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 6 odst. 1 § 6 odst. 2 § 9 odst. 1
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 145 odst. 1 § 145 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1070 § 2959
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyň: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] obě zastoupeny advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o pojistné plnění za nemajetkovou újmu takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 620 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 300 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 53.184Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a) Mgr. [jméno] [jméno].
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náklady řízení ve výši 47.040 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b) Mgr. [jméno] [jméno].
V. Žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 46.000Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhaly vůči žalované pojistného plnění z titulu nemajetkové újmy, která jim vznikla v souvislosti se zraněními a následným úmrtím osoby blízké – [jméno] [příjmení], nar. [datum], který byl syn prvé žalobkyně a druhá žalobkyně byla jeho sestra. K úhradě požadovaly částky uvedené ve výroku s příslušenstvím od [datum] do zaplacení a počátek prodlení žalované se odvíjí ode dne [datum], kdy jim žalovaná zaslala dopis se sdělením, že odmítá žalobkyním poskytnout jakékoliv plnění nad rámec již vyplaceného. Uplatněný nárok odůvodnily takto: Dne [datum] v 8.11 hod. jel [jméno] [jméno] osobním vozidlem zn. Renault Megane, [registrační značka], kdy v prostoru nájezdové větve dálnice D5 (28. km ve směru na [obec]), v [katastrální uzemí], okres [okres], narazil do zadní části před ním jedoucího vozidla zn. Audi A4, [registrační značka], řízeného poškozeným [jméno] [příjmení], [datum narození]. Bezprostředně po střetu vozidel se oba řidiči začali dohadovat o zavinění dopravní nehody, přičemž [jméno] [jméno] utrhl z vozidla poškozeného [jméno] [příjmení] zadní registrační značku a chtěl z místa dopravní nehody odjet. Poškozený [jméno] [příjmení] se postavil před jeho vozidlo s roztaženýma rukama, aby zabránil [jméno] [jméno] v odjezdu. [jméno] [jméno] se ale prudce rozjel a přední částí svého vozidla narazil do poškozeného, ten v důsledku prudkého nárazu byl odhozen na přední kapotu vozidla, a ačkoli [jméno] věděl, že na kapotě leží poškozený, i nadále pokračoval v jízdě, kdy následně po ujetí cca 30 metrů [jméno] [příjmení] z vozidla přes čelní sklo a střechu vozidla spadl na vozovku. Ani poté ale [jméno] [jméno] nezastavil a z místa nehody odjel. V důsledku popsané dopravní nehody utrpěl poškozený [jméno] [příjmení] závažné polytrauma, zejména: kombinované poranění mozku a lebky s krvácením pod tvrdou a měkkou plenu mozkovou, otok mozku, zlomeninu spodiny lebeční, zlomeninu lebky s posunem úlomků, dislokovanou zlomeninu obličejového skeletu, odlomení hrotu lýtkové a bércové kosti vpravo a bezvědomí. Jeho stav si vyžádal umělou plicní ventilaci, převoz vrtulníkem rychlé zdravotní pomoci do [ulice] vojenské nemocnice v [obec] a provedení operativního zákroku spočívajícího v evakuaci hematomu a dekompresní kraniektonomii. Následně v příčinné souvislosti s utrpěnými poraněními dne [datum] v [příjmení] [nemocnice] v [obec] [anonymizována dvě slova] zemřel, a to konkrétně v důsledku selhání dechu a oběhu při poranění lebky a mozku s jeho pohmožděním a přidruženou komplikací v podobě ložiskového zánětu plic. Pravomocným usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec], čj. KZV 15/ 2018, ze dne [datum], bylo trestní stíhání [jméno] [jméno] jako viníka dopravní nehody zastaveno dle ustanovení §172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, neboť tento v době činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný. Jelikož k vozidlu [jméno] bylo ke dni dopravní nehody u žalované platně sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, vznikl žalobkyním ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ve spojení s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. přímý nárok vůči žalované na pojistné plnění za nemajetkovou újmu, za kterou odpovídá pojištěný škůdce. Žalovaná pojistnou událost eviduje pod značkou [číslo]. Podáním ze dne [datum] uplatnily žalobkyně u žalované nárok na pojistné plnění za věcnou škodu a nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap dle ustanovení §2959 občanského zákoníku vzešlých z usmrcení osoby blízké, a to následovně: - žalobkyně a/ jako matka poškozeného uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 1.000.000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 480.000 Kč, - žalobkyně b/ jako sestra poškozeného uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 600.000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 300.000 Kč. Žalobkyně zaslaly dne [datum] žalované předžalobní výzvu k úhradě neoprávněného krácení pojistného plnění. Žalovaná na ni zareagovala dopisem dne [datum], ve kterém setrvala na svém odmítavém stanovisku. Poškozený byl synem žalobkyně a/, kterého měla z manželství s [jméno] [příjmení], narodil se v roce [rok]. Žalobkyně se o syna starala společně s bývalým manželem, se kterým se rozvedla, když byly synovi tři roky. Po rozvodu manželství byl svěřen do její výchovy a bydlel s ní vlastně po celou dobu svého života až do osudné nehody. Jako malý chlapec si rád hrál s autíčky a se sestrou se pral i o panenky. Neměl školu nikterak v oblibě, byl spíše průměrným žákem, žalobkyně mu musela pomáhat s domácími úkoly. Byl však oblíbený mezi spolužáky a kamarády z vesnice. Žalobkyně chodila s poškozeným a jeho sestrami na procházky do lesa, na houby, nebo se koupat do rybníka. Žalobkyně považovala poškozeného za velice poslušného chlapce a považovala ho za svoje nejhodnější dítě. Měl uzavřenější povahu, nikdy ale žalobkyni nelhal, a vždycky se na něj mohla spolehnout. Když potřebovala s čímkoli pomoci, tak nemusela poškozenému říkat dvakrát. Poškozený se zajímal o traktory a vůbec o techniku, proto také později šel do učení jako opravář zemědělských strojů. Po učilišti šel hned na vojnu, na které byl [obec]. Po vojně dělal v JZD [obec] asi osm let a pak začal jezdit kamionem. Ježdění s kamionem měl rád, dostal se do různých zemí. Vždycky když se vrátil, tak žalobkyni ukazoval fotky z míst, kde byl, vozil jí dárečky z ciziny, kávu, čokolády a různé dobroty. Když nebyl na cestách, tak i trávil čas s kamarády. Poškozený si našel také vážnou známost, byla to paní, která měla dvě malé děti. Poškozený u ní chvíli bydlel, ale nakonec se rozešli a poškozený se vrátil domů k matce.. Rozchody nesl poškozený velice špatně, protože bral vztahy vážně a uvažoval o založení vlastní rodiny. Bohužel neměl moc štěstí na děvčata. Přála si, aby našel nějakou spolehlivou přítelkyni, protože věděla, že by byl dobrým a hodným tátou, ale to už se bohužel nikdy nesplní. Žalobkyně se o dopravní nehodě syna dozvěděla od policie, která k ní přijela domů. Policie řekla, že měl nehodu, ale že žije a že ho odvezli do [anonymizováno] ústřední nemocnice v [obec], bylo jí dále řečeno, že z nemocnice se ozvou, ale jelikož ji nikdo nekontaktoval, rozhodla se tam zajet. Doktoři zavedli žalobkyni rovnou k jeho lůžku, ale jelikož byl v umělém spánku, tak u něj jen stála. Obden ho navštěvovala, chtěla být na blízku a nějak mu pomoci, alespoň tím, že mu vyprávěla, neboť doufala, že ji slyší. Do poslední chvíle věřila, že se zdravotní stav syna zlepší. Měla naději, neboť když za ním byla, tak i začal otevírat oči a pohnul rukou. Namluvila mu na záznamník i pár slov, aby to mohl poslouchat s hudbou. V pátek měl [anonymizováno] narozeniny, a tak ho byla navštívit společně s dcerou. Ten den, to bylo naposledy, co viděla syna živého, protože v pondělí dostala zprávu z nemocnice, že zemřel. Poškozený byl jejím jediným synem a jeho ztráta ji zlomila, a i když již uplynula určitá doba, není dne, kdy by si na něj nevzpomněla. [příjmení] má fotku syna a svítí mu každý den svíčkou. Je pro ni strašné pomyšlení, že k úmrtí syna nemuselo vůbec dojít, že ji o něj připravil psychopat, který za volantem neměl vůbec co dělat. Ke vztahům žalobkyně b/ s poškozeným uvedly. Poškozený byl bratrem žalobkyně a byl starší o osm let. Až do osudného dne bydleli v jednom domě s maminkou ve [obec]. První vzpomínku má žalobkyně b/na poškozeného, když ji vyzvedával ze školky, po cestě ze školky jí vyprávěl vtipy a různé vtipné historky. [příjmení] měla jako malá s poškozeným dětský pokojík, ve kterém si občas společně hráli a často ji i hlídal. Později jí pomáhal s učením. Poškozený měl spoustu zájmu a kamarádů. Po celou dobu bydlel poškozený se žalobkyní společně. Jen když měl vážnou známost, tak se cca na rok odstěhoval, ale pak se zase vrátil domů a bydleli dál pohromadě. Poté začal jezdit poškozený kamionem, což byl jeho splněný sen. Žalobkyně se vždy těšila, až se vrátí, protože ukazoval fotky a vyprávěl, co zažil, jaká byla situace na hranicích a jak jsou někdy řidiči na cestách nezodpovědní. Poškozený toho najezdil mnoho a dá se říct, že byl ve většině zemí v Evropě, ale vždycky se bezpečně vrátil domů. I když byli oba již dospělí, tak k sobě měli stále blízko, večer si spolu vařili večeři nebo se dívali na televizi, měli rádi stejné filmy. Na televizi chodila žalobkyně vždy k němu do pokoje, protože si koupil velikánskou obrazovku. O nehodě se dozvěděla od matky. Ze začátku nevěděla, jak byla nehoda vážná, a to až do chvíle, kdy ho přišla navštívit do [anonymizováno] ústřední nemocnice. [jméno] zjistila, že vůbec nevnímá, je v umělém spánku a je napojen na spoustu přístrojů. Stále věřila, že se to spraví a že se zase vrátí domů. až se nakonec dozvěděla, že zraněním podlehl. Žalobkyně je stále velice zarmoucena jeho odchodem, byla na něj vždy hrdá a pyšná, že má takovéhoto bratra. Žalobkyně jsou shodně přesvědčené, že žalovanou doposud vyplacené pojistné plnění za nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap ve výši 480.000 Kč pro žalobkyni a/ a ve výši 300.000 Kč pro žalobkyni b/ je zcela nedostačující a zdaleka nedosahuje spravedlivé výše odškodnění, které žalobkyním s ohledem na konkrétní okolnosti případu náleží, a to i vzhledem k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, čj. 4Tdo 1402/2015-97, ze dne 4.12.2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 6Tdo 1421/2015, ze dne 18.5.2016, apod.). Podle žalobkyň lze prvky mimořádnosti spatřovat v následujících aspektech: Absence morální satisfakce Předně nelze přehlédnout, že se žalobkyním nedostalo vůbec žádné morální satisfakce ve formě odsouzení viníka dopravní nehody, neboť trestní stíhání viníka bylo pravomocně zastaveno pro jeho nepříčetnost. Žalobkyně tuto skutečnosti vnímají mimořádně tíživé, neboť [jméno] [jméno] jako viník dopravní nehody, který způsobil smrt poškozenému, vyšel zcela bez trestu, zatímco syn žalobkyně č. 1 a bratr žalobkyně č. 2 skončil mrtvý. Morální satisfakce se žalobkyním nedostalo ani ze strany [jméno] [jméno], který se za své jednání nikdy byť slůvkem neomluvil. V naprosté většině případů se pozůstalým poškozeným po obětech dopravní nehody morální satisfakce (přinejmenším) v podobě odsouzení pachatele dostane. Je třeba vzít v úvahu, že [jméno] se vědomě rozjel proti stojícímu člověku, čímž dal vzniknout na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] takovým zraněním, která následně vedla k jeho úmrtí. Za dané situace bylo zcela odpovídající právní hodnocení orgánů činných v trestním řízení, které zahájily trestní stíhání viníka dopravní nehody pro podezření ze spáchání úmyslného zločinu těžké ublížení na zdraví dle ustanovení §145 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. V případě, že žalobkyň k úmrtí poškozeného došlo z úmyslného jednání škůdce, který přímo chtěl poškozenému ublížit a byl přinejmenším srozuměn s tím, že svým jednáním může jiného člověka připravit o život. Žalobkyně mimořádně tíží vědomí, že úmrtí poškozeného bylo způsobeno bezcitným a úmyslným jednáním člověka, který takto fatální následek způsobit přímo chtěl. Úmyslná forma zavinění tedy podle názoru žalobkyň jednoznačně odůvodňuje vyšší odškodnění, než jaké je běžně poskytováno v případech nedbalostního zavinění. Poškozený [jméno] [příjmení] byl ze strany [jméno] [jméno] dne [datum] zraněn tak vážně, že bezprostředně po nehodě byl v bezvědomí odvezen do nemocnice, ve které se podrobil mnohočetným operacím. V bezvědomí byl poškozený až do dne [datum], kdy svým zraněním bohužel podlehl. Po celých 28 dní, po dobu kterých poškozený [jméno] [příjmení] bojoval o svůj život, žalobkyně prožívaly nepředstavitelná psychická muka, neboť neustále doufaly, že se poškozený z bezvědomí probere a že se jeho stav začne, byť třeba jen pomaličku, zlepšovat. Obě žalobkyně poškozeného v nemocnici pravidelně navštěvovaly, povídaly si s ním a snažily se být poškozenému oporou, a tudíž svoji psychickou bolest každý den znovu a opakovaně prožívaly. Kromě prvotního šoku a žalu prožitého v důsledku zjištění, že poškozený utrpěl při dopravní nehodě mimořádně závažná zranění, duševní útrapy žalobkyň byly každým dnem obnovovány a udržovány, a to až do dne [datum], kdy je vystřídal další šok, žal a beznaděj vyvolaní zprávou o úmrtí poškozeného. Žalobkyně byly po delší dobu udržované ve stavu mimořádného stresu, stesku, nervozity a žalu, a neměly v podstatě žádnou možnost situaci, v níž se ocitly, zpracovat a přenést se přes ni, jak se běžně pozůstalým stává v důsledku postupného se smiřování s nevyhnutelným. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že protahované duševní útrapy, které si byly nuceny prožít, představují významný důvod, pro který by se jim mělo dostat vyššího odškodnění, než jaké bývá obvykle přiznáno v situacích, kdy k úmrtí osoby blízké dojde bezprostředně po dopravní nehodě. Prvá žalobkyně má za to, že jí náleží odškodnění v celkové výši 1 100 000 Kč a pokud jí žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 480 000 Kč, jde o odškodnění zcela neodpovídající okolnostem případu. Druhá žalobkyně má za to, že odpovídající celková výše odškodnění v jejím případě činí 600 000 Kč a před podáním žaloby žalovanou vyplacené pojistné plnění ve výši 300 000 Kč je taktéž zcela neodpovídající.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyněmi neuznávala, žádala, aby žaloba byla zamítnuta s tím, že nároky žalobkyň již odškodnila v odpovídající výši s ohledem na intenzitu vztahu k zemřelému, stupeň příbuzenství a míru utrpení, které s ohledem na intenzitu vztahu k zemřelému mohly pociťovat. Žalovaná nesporovala, že uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značky Renault Megane, [registrační značka], jehož vlastníkem je pojištěný [jméno] [jméno], nar. [rok], bytem ve [obec]. Na základě vlastního šetření škodní události vyplatila žalobkyni a), matce usmrceného, na náhradu nemajetkové újmy částku 480 000 Kč a na náhradu nákladů právního zastoupení částku 38 188 Kč. Žalobkyni b), nevlastní sestře usmrceného, vyplatila částku 300 000 Kč a na náhradu nákladů právního zastoupení částku 35 574 Kč. Dále otci usmrceného, [jméno] [příjmení], vyplatila částku 480 000 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení 38 478 Kč a náhradu nákladů pohřbu ve výši 19 125 Kč. Dále nevlastní matce usmrceného, [jméno] [celé jméno žalobkyně], vyplatila částku 150 000 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 26 862 Kč. Uvedené vyplacené částky považuje za plně vyvažující utrpění jednotlivých pozůstalých a jsou v souladu se zásadami odškodnění vyplývajícími ze zákonných předpisů a platné judikatury (viz nález Ústavního soudu I. ÚS 2844/14). Pojistné plnění žalobkyním žalovaná vyplatila na základě provedeného šetření v okolí a rodině zemřelého [jméno] [příjmení]. Při šetření byly využity podklady poskytnuté rodinou zemřelého, veřejné informační zdroje, dostupné databáze a zdroje z terénu. Z tohoto šetření vyplývá, že vztah zemřelého [jméno] [příjmení] s žalobkyní a) byl neutrální, vztah zemřelého [jméno] [příjmení] s žalobkyní b) byl na průměrné úrovni. Při šetření pojistné události žalovaná zjistila, že poškozený pracoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, doma se příliš nezdržoval, v době před dopravní nehodou střídavě žil v domě přítele žalobkyně a), kde obýval jeden pokoj, nebo v bytě u kamaráda, který dlouhodobě pobýval v zahraničí a poškozený měl tento byt hlídat. Dále bylo při šetření žalované zjištěno, že žalobkyně a) tvoří se svou dcerou a partnerem samostatnou domácnost v 1. poschodí domu, kde poškozený žil. Z šetření vyplynulo, že žalobkyně b) je dlouhodobě závislá na užívání omamných a psychotropních látek a tato závislost způsobuje v rodině problémy. Vzhledem k výše uvedenému považuje žalovaná tvrzení žalobkyně b) o společně strávených večerech s poškozeným u televize v jeho pokoji za účelová, žalobkyně b) má vlastní domácnost a malé dítě, o které musí pečovat. Poškozený žil sám, neměl žádnou přítelkyni, ani vyživovací povinnost. Z šetření žalované vyplynulo, že poškozený má ještě další sestru, ta se však s rodinou nestýká. K prokázání tohoto tvrzení žalovaná předložila k důkazu zprávu soukromého detektiva Bc. [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec]. Dále uvedla, že vznáší z procesní opatrnosti námitku spolupůsobení (spoluzavinění) újmy poškozeným, a to ve výši 50 %, přičemž sporovala popis pojistné události uvedený v žalobním podání. Žalovaná tvrdila. že žalobkyně se v popisu dopravní nehody účelově vyhnuly popisu událostí, které bezprostředně předcházely střetu pojištěného vozidla zn. Renault Megane, [registrační značka], s poškozeným [jméno] [příjmení]. Z výpovědi [jméno] [jméno], [datum narození], jakožto řidiče pojištěného vozidla a z usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 7. 8. 2018, č.j. KVZ 15/2018-60, vyplývá, že celý incident, který vyústil v následnou dopravní nehodu, vyvolal svým agresivním chováním poškozený [jméno] [příjmení], jakožto řidič vozidla zn. AUDI A4, [registrační značka]. [jméno] [jméno] jako řidič vozidla zn. Renault Megane ve své výpovědi uvádí, že ráno dne [datum] vyjel ze svého bydliště v obci [obec] směrem do [obec], kde byl v nemocnici objednán na lékařské vyšetření. U benzínové pumpy ve [obec] za sebou uviděl vozidlo zn. AUDI A4, [registrační značka], které řídil poškozený [jméno] [příjmení]. Vozidlo zn. AUDI A4 se přiblížilo značnou rychlostí, když [jméno] [jméno] odbočil doprava na dálniční nájezd, poškozený [jméno] [příjmení] se na něj s vozidlem AUDI natlačil a začal jej problikávat dálkovými světly a troubil. [jméno] [jméno] snížil rychlost vozidla zn. Renault Megane na asi 40 – 45 km/h a [jméno] [příjmení] ho zleva předjel a zařadil se s vozidlem AUDI před vozidlo [příjmení] [příjmení]. V okamžiku, kdy byla mezi vozidly vzdálenost cca 5 metrů, poškozený [jméno] [příjmení] náhle a bezdůvodně vozidlo AUDI zastavil a vytvořil tak neočekávanou překážku v silničním provozu. [jméno] [jméno] již nestihl i v tak nízké rychlosti (dle znaleckého posudku [číslo] km/h) vozidlo [příjmení] [příjmení] zastavit, své vozidlo nedobrzdil a došlo k lehkému střetu obou vozidel. Dle znaleckého posudku vypracovaného v průběhu trestního stíhání mělo vozidlo zn. Renault Megane poškozenou přední poznávací značku v důsledku střetu s koulí tažného zařízení na zadní části vozidla AUDI A4. Po střetu vozidel se oba řidiči začali dohadovat o zavinění dopravní nehody, poškozený [jméno] [příjmení] řidiče [jméno] [jméno], kterému bylo v době incidentu téměř [anonymizováno] let, vulgárně slovně napadl, následně ho několikrát udeřil do oblasti obličeje. Když se [jméno] [jméno] sehnul, aby zvedl ze země čepici, poškozený [příjmení] ho ještě nakopl do zadnice. [příjmení] [příjmení] ze strachu před dalším fyzickým útokem strhnul zadní poznávací značku z vozidla AUDI (chtěl mít důkaz, s jakým vozidlem se střetnul), nasedl do svého vozidla zn. Renault, ve vozidle se zamkl a snažil se z místa nehody odjet. Poškozený [příjmení] se stál před vozidlem zn. Renault a snažil se mu v odjezdu zabránit. Následně došlo ke střetu poškozeného [příjmení] s vozidlem zn. Renault. V důsledku nehodového děje utrpěl poškozený [jméno] [příjmení] zranění popsaná v čl. 1 žaloby, kterým dne [datum] podlehl. Soud vycházel z následujících zjištění:
3. Ze spisu Policie ČR, sp. zn. KRPS -9310/ 2018 -010071, soud zjistil, že usnesením z [datum] bylo proti [jméno] [jméno], nar. [rok], zahájeno trestní stíhání, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v 8:11 hod. bezprostředně po dopravní nehodě, ke které došlo v katastru [územní celek], jako řidič vozidla značky Renault Megane z nezjištěného důvodu narazil přední částí svého vozidla do před ním jedoucího vozidla značky Audi řízeného [jméno] [příjmení], poté se oba řidiči začali dohadovat o zavinění nehody a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] napadl fackami do hlavy, ten chtěl z místa nehody odjet, [příjmení] mu chtěl v odjezdu zabránit, při prudkém rozjezdu do něj narazil, v důsledku nárazu byl [příjmení] odhozen na přední kapotu vozidla, [jméno] přesto pokračoval v jízdě, cca po ujetí 30 m [příjmení] spadl přes čelní sklo a střechu na vozovku. [jméno] ani poté nezastavil, pokračoval v jízdě a v 9:30 hod. nehodu nahlásil na oddělení Policie v [obec]. Tím způsobil poškozenému [příjmení] poranění, které je v usnesení popisováno, takže na základě provedeného šetření je odůvodněn závěr, že svým jednáním [jméno] [jméno] naplnil znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu – těžké ublížení na zdraví – podle ust. § 145 odst. 1 trestního zákoníku. Jednání [jméno]. [jméno] bylo posléze kvalifikováno jako zločin těžké ublížení na zdraví podle ust. § 145 odst. 1, 3 trestního zákoníku, neboť [jméno] [příjmení] na následky zranění způsobené [jméno]. [jméno] zemřel. Na základě vyšetřování byl dne [datum] [jméno] [jméno] vyslechnut a při výslechu uvedl, že [jméno]. [příjmení] poté, kdy do něj narazil, vystoupil z vozidla a nadával mu a pak mu dal„ pár facek“, proto se bál, nastoupil zpět do svého vozidla, chtěl z místa odjet, při rozjíždění mu [jméno]. [příjmení] chtěl zabránit v odjezdu a skočil mu na přední stranu vozu a bouchal do předního skla, proto přidal plyn a jak hýbnul volantem, tak on spadl, pak už nekoukal do zrcátka a odjížděl do [obec], kde byl objednán v nemocnici na vyšetření, po ukončení vyšetření se rozhodl, že musí nehodu nahlásit, to už po něm bylo vyhlášeno pátrání. Své jednání odůvodnil tím, že jednal ve strachu z [jméno]. [příjmení]. Poškozený [jméno] [příjmení] s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl být ve věci vyslechnut. Z místa nehody byl odvezen vrtulníkem do nemocnice, kde dne [datum] zemřel. Z nařízené soudní pitvy bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou smrti [jméno]. [příjmení] bylo kardiorespirační selhání při těžkém mozkolebečním poranění, čili zemřel na následky zranění, které mu svým jednáním způsobil [jméno]. [jméno]. Orgány činnými v trestním řízení byl vyslechnut jako svědek [jméno] [příjmení], který uvedl, že v době, kdy přijel svým vozem na místo, tak viděl dvě auta stojící v protisměru, řidič vozu Audi stál venku a řidič vozu Peugeot byl uvnitř svého vozidla a snažil se odjet, druhý řidič se mu v tom snažil zabránit, gestikuloval, druhé vozidlo se rozjelo a narazilo do něj, stál asi 0,5 m před autem, spadl na kapotu, auto bez jakéhokoli zpomalení neustále zrychlovalo, a„ ten pán se z kapoty překulil a z auta spadl, ze země už se nezvedal, proto on sám vystoupil ze svého auta, ten pán na zemi chroptěl, tekla mu krev z uší a nosu, byl v bezvědomí, byla přivolána sanitka, přijela následně policie“ Ve svém doplňujícím výslechu pak uvedl, že řidič z druhého auta se snažil zabránit odjezdu auta [příjmení] roztaženými rukami, ten se snažil ho objet, pak viděl, že ten řidič v autě natočil volant, vytočil kola vlevo a pak na plný plyn se rozjel proti muži, který stál pořád přímo před jeho autem, když se podruhé rozjel, tak ho nabral, muž pak padl celým tělem na kapotu, muž s vozem pokračoval v jízdě i poté, kdy muž na kapotě z auta spadl, ani poté nezastavil a pokračoval v jízdě směrem na [obec]. Neviděl, že by muž mimo auto toho druhého řidiče nějak napadal, kopal do jeho vozu či jeho vůz nějak poškozoval, viděl jen, jak se mu snaží zabránit v odjezdu. V řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie na [jméno] [jméno], v nálezové části posudku znalci uvedli, že u posuzovaného zjistili rozvoj demence, lehkou až středně těžkou mentální retardaci, kognitivní poruchu s patrným snížením intelektu. Dále vyslovili, že pobyt posuzovaného na svobodě se nejeví nebezpečný, pokud mu bude odebráno řidičské oprávnění, což oni navrhují. Ze zprávy o pověsti [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že v letech 2014 – 2018 se dopustil dvou přestupků spočívajících a), že jinému vyhrožoval újmou na zdraví, b) se vůči jinému dopustil hrubého jednání. Ve věci byl podán dne [datum] návrh na zastavení trestního stíhání [jméno] [jméno] s odůvodněním, že obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný. Z vyšetřovacího spisu bylo rovněž zjištěno, že po nehodě se [jméno]. [jméno] podrobil prohlídce těla a na jeho těle nebyly zjištěny žádné úrazové změny ani jiný relevantní nález mající vztah k vyšetřované události. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 7.8.2018 bylo trestní stíhání zastaveno vzhledem k tomu, že [jméno] v době činu nebyl pro nepříčetnost odpovědný. Podáním z [datum] Policie ČR učinila podání [stát. instituce] o oznámení přestupku, kterého se dopustil [jméno] [jméno], a to přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, když v době nehody [datum] řídil své vozidlo (§ 125c odst. 1) a v rozhodné době nebyl držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti, rovněž byl podán návrh, aby jmenovanému bylo odňato řidičské oprávnění z důvodu zdravotní nezpůsobilosti.
4. Z výslechu žalobkyně a), matky [příjmení]. [příjmení], soud zjistil, že s biologickým otcem [jméno] je rozvedená, žije ve společné domácnosti se [jméno] [příjmení], se kterým má dceru [jméno] (žalobkyně b)), všichni bydlí v rodinném domku rodičů jejího druha, kde dále bydlí její další dcera [jméno], dále matka pana [příjmení], a 13letý syn [jméno] – [jméno]. [jméno] potřebuje pravidelný režim a dohled, který mu dcera s přítelem / později se rozešli / neposkytovali, jak by bylo třeba, proto se o něj stará ona, u ní i spí, je to na základě soudního rozhodnutí. Biologický otec na něj výživné neplatí. [příjmení] [jméno] bydlel s nimi v rodinném domku, v rámci svého zaměstnání jako řidič kamionu byl často na cestách, někdy ty cesty byly dlouhodobé.Občas přespal u kamarádů, když něco slavili, nebo u přítelkyní, měl krátkodobé známosti, vážná známost skončila před několika lety. [jméno] v domě užíval jeden pokoj, [jméno]. [příjmení] přispíval na inkaso a opravy 2 000 Kč měsíčně, jí dával 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, protože když byl doma, tak mu poskytovala stravu, prala mu atd. [příjmení] [jméno] něco nakoupil nebo přivážel věci ze svých cest z ciziny. S nevlastní sestrou [jméno] měl hezký vztah, vycházeli spolu dobře, někdy si spolu uvařili něco dobrého. Syn měl k dispozici pokoj bez kuchyňky, WC a koupelna byly společné se sestrou [jméno], takže ani si sám vařit nemohl, takže stravoval se u ní a někdy si uvařil s [jméno] v její kuchyni. Také ji vozil po nákupech nebo ji vozil spolu s její matkou, která byla nemocná, po doktorech. [příjmení] [jméno] zrovna nepracoval, tak pomáhal i výkonem dalších prací, jako řezal dřevo na zimu, uklízel sníh a takové chlapské práce, které byly třeba. Její druh s výkonem takových prací příliš nepomáhal. [jméno] byl nejdříve hospitalizován ve [anonymizováno] nemocnici a později přemístěn do [obec] [anonymizována dvě slova], kde ho pravidelně navštěvovala, jezdila za ním spolu s [jméno]. [jméno] byl po celou dobu v komatu a nebyl schopen komunikace. Stále doufala, že nezemře, když u něj byla, tak na něj mluvila, pouštěla mu písničky a snažila se o komunikaci s ním. V průběhu té doby užívala prášky na uklidnění a ty bere doteď, úmrtí jediného syna ji stále velice trápí.
5. Z výslechu svědka [jméno] [jméno], kamaráda, soud zjistil, že [jméno]. [příjmení] měl řadu dalších kamarádů, byl oblíbený,byl to člověk bez větších problémů. Bydlel u matky v rodinném domku, kde měl svůj pokoj. Je mu známo, že s matkou vycházel dobře a vykonával různé činnosti na tom domku, např. se staral o dřevo, ale moc času neměl, často byl v práci. V době před úmrtím vážnou známost neměl, měl jen krátkodobé známosti, protože hledal tu pravou. Je mu známo, že [jméno] měl sestru, která bydlela v rodinném domku také, ale o ní se se jmenovaným nebavil, protože tzv. rodinné věci nebyly předmětem jejich hovorů.
6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno]. [příjmení] znala více než 19 let, byla jeho dobrá kamarádka. Bydlel v rodinném domku, kde bydlela jeho matka, kde měl jeden pokoj v prvním patře, kde bydlela i jeho sestra [jméno], dále tam bydlel nevlastní otec pan [příjmení]. Hodně jezdil kamionem, takže tak často se doma nezdržoval, pakliže byl doma, tak má za to, že se stravoval u matky, které také pomáhal a finančně ji podporoval. Výslovně uvedla, že„ on svou matku miloval, pomáhal jí, jak bylo třeba.“. Také pomáhal matce se starostí o babičku, vozil je k lékařům. V období, kdy byl v nemocnici, se jeho matka psychicky zhroutila, často ji proto navštěvovala, často u ní byla přítomna i dcera [jméno]. Ta také úmrtí [jméno] špatně nesla, často plakala. Byl to pro ni takový starší rozumnější bratr, který jí třeba různě domlouval, a to na ni platilo. Z pohledu svědkyně to byl člověk, který rodinu tzv. tmelil, byl rozumný, spolehlivý.Syn [jméno] [jméno] má poruchu pozornosti, [jméno] se o něj nedokázala zcela postarat, proto se o něj stará převážně žalobkyně a/, a to na základě soudního rozhodnutí.
7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky, soud zjistil, že [jméno] vždy považovala za velmi slušného, hodného člověka, když bylo třeba něco, tak přišel a pomohl, ale často byl v práci. To, co se stalo s [jméno], paní [celé jméno žalobkyně] snášela velice špatně po psychické stránce. Faktem je, že její partner jí s pracemi příliš nepomáhal, byl to [jméno], kdo vykonával různou pomoc a práce, co ona potřebovala. Je jí známo, že [jméno] bydlel v jednom patře s [jméno], má za to, že spolu vycházeli dobře. [jméno], když nebyl v zaměstnání, tak se o něj starala matka, vařila mu, prala atp. Není jí známo, že by nějaká cizí osoba se tzv. vyptávala na [příjmení], což uvedla v souvislosti s tvrzením žalované, že rodinu prověřoval detektiv.
8. Žalovaná předložila zprávu o šetření provedeném na její žádost Mgr. [jméno] [příjmení], kde ve zprávě o šetření jmenovaný uvádí, že šetření bylo zaměřené na prověření intenzity rodinných vztahů poškozeného [příjmení]. [příjmení] ke dni [datum] a před tímto datem. Ve zprávě mj. jiné konstatuje, že dle vyjádření sousedů je těžké určit, zda sestra poškozeného [jméno] vedla samostatnou domácnost nebo žila s rodiči, jde o osobu, která má problémy s užíváním drog. Šetření bylo provedeno u sousedů [anonymizováno] a u [jméno] [příjmení]. Podle vyjádření sousedů [jméno] [příjmení] byl slušný, pracoval jako řidič a byl proto velmi často mimo domov. Podle sousedů bydlel střídavě doma nebo u kamaráda. Nebylo zjištěno, zda poškozený měl partnerku či děti. Z šetření na internetu byl zjištěn facebookový účet poškozeného, kde mezi přáteli má sestru [jméno], se kterou měl, ačkoli žila nezřízeným životem, dobrý vztah. Při šetření nebylo zjištěno, že poškozený měl spory či vztahové problémy s matkou [jméno] ani se sestrou [jméno]. Závěr – žil bez partnerky, děti neměl, v domě nevlastního otce [jméno] [příjmení] ve společné domácnosti s matkou [jméno], a nevlastním otcem, kde dále v domě bydlela sestra [jméno] s dítětem a přítelem, ti měli žít v prvním poschodí a rodiče v přízemí, [jméno] bydlel v pokoji v prvním poschodí. Za biologickým otcem jezdíval nárazově na oslavy narozenin či výročí, vztahové problémy s ním neměl.
9. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu: Poškozený [jméno] [příjmení] bydlel v rodinném domě, jehož vlastníkem byl nevlastní otec [jméno] [příjmení], kde dále bydlela i matka poškozeného a sestra [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a), b)), babička a další sestra [jméno] a syn [jméno] sestry [jméno]. Poškozený byl zaměstnán jako řidič kamionu, proto se doma zdržoval nepravidelně, pakliže nebyl v zaměstnání, tak vedl společnou domácnost s matkou, u které se stravoval, která mu prala a zajišťovala případné další osobní potřeby. Matce dával finanční prostředky, vozil jí dárky z cest, vozil ji spolu s babičkou po lékařích a na nákupy, také fyzicky pomáhal na domě, co bylo potřeba. Existoval mezi nimi úzký citový vztah. Poté, kdy došlo„ k tragické události“, po které byl hospitalizován nejdříve v [anonymizováno] v [obec] a následně v [nemocnice] v [obec] nad [anonymizováno], ho matka pravidelně navštěvovala spolu s dcerou [jméno], vzhledem k tomu, že byl v komatu, tak návštěvy byly pro obě nepochybně značně tíživé a stresující. Zejména matka stále předpokládala, že se jeho zdravotní stav zlepší, a když došlo k jeho úmrtí, tak se psychicky zhroutila (viz výpověď svědkyně [příjmení], [anonymizováno] Velmi stresující nepochybně byla situace, kdy poškozený předtím žil plnohodnotným životem bez jakýchkoli zdravotních problémů a události, které vedly k tragickým následkům, byly naprosto nepředpokládané z hlediska běžného života a nedostalo se rodině ani žádné omluvy ze strany [anonymizováno]. [jméno], který svým jednáním způsobil vážná zranění poškozeného s následkem smrti. Rovněž vztah mezi poškozeným a nevlastní sestrou [jméno] byl takový, že spolu byli úzce citově spjati, on pro ni byl autoritou, kterou respektovala, což pro ni bylo přínosem již vzhledem k tomu, že v běžném životě měla určité problémy / viz výpověď svědkyně [příjmení], zpráva [titul] V předmětné dopravní nehodě má soud za prokázané, že řidič vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] z nezjištěného důvodu narazil přední částí svého vozu do před ním jedoucího vozidla značky Audi řízeného poškozeným [jméno] [příjmení], poté se zřejmě oba řidiči začali dohadovat o zavinění dopravní nehody, kterou dával za vinu [anonymizováno]. [příjmení] [jméno]. [jméno], neboť jeho vůz v zadní části byl poškozen. [anonymizováno]. [jméno] pak nasedl do vozidla a chtěl z místa nehody odjet, v čemž se mu [anonymizováno]. [příjmení] snažil zabránit, [anonymizováno]. [jméno] se ho snažil objet, což se mu nedařilo, načež se rozjel a svým vozem do poškozeného narazil a ten v důsledku nárazu byl odhozen na přední kapotu. [anonymizováno]. [jméno] i přesto, že věděl, že na kapotě leží poškozený, tak pokračoval v jízdě, asi po ujetí 30 m poškozený spadl na vozovku, v důsledku čehož došlo ke zraněním, a to kombinovanému poranění mozku a lebky s vnitřním krvácením a další poškození v oblasti lebky, kterým posléze v nemocnici podlehl a zemřel. Po úrazu do doby úmrtí byl v bezvědomí. V řízení nebylo prokázáno, že [anonymizováno]. [příjmení] fyzicky [anonymizováno]. [jméno] napadl, toto tvrdil pouze [anonymizováno]. [jméno] před orgány činnými v trestním řízení, a to toto tvrzení z hlediska důkazního zůstává zcela osamocené. Ani poté, kdy viděl, že poškozený upadl na silnici, tak se mu nesnažil poskytnout žádnou pomoc, nadále pokračoval v jízdě. / viz.výpověď svědka [anonymizováno] V rámci trestního řízení bylo zjištěno, že se dopustil přestupků neposkytnutí pomoci a dále v té době neměl odpovídající lékařské potvrzení, že je ze zdravotního hlediska schopen řídit automobil. Trestní stíhání [anonymizováno]. [jméno] bylo zastaveno usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze [datum] vzhledem k závěrům lékařského posudku, že byl nepříčetný. Soud hodnotí reakce [anonymizováno]. za naprosto nepřiměřené okolnostem, ostatně ty byly ovlivněny jeho neuspokojivým zdravotním stavem. S ohledem na okolnosti případu soud nemá za prokázané, že poškozený [příjmení]. [příjmení] se na událostech, které vedly k jeho zranění a následnému úmrtí, nějak podílel.
10. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění z provozu vozidla, dle odst. 2 písm. a) nestanoví-li zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcení. Dle citovaného zákonného ustanovení je tak dána pasivní legitimace žalovaného ve sporu.
11. Podle ust. § 2959 občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželů, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Z uvedeného vyplývá, že neexistuje žádná metodika nebo tabulka upravující výši nároků pozůstalých usmrcené osoby, proto je třeba vzít v úvahu i kritéria vyplývající z platné judikatury. Uvedená kritéria je nutno posuzovat z pohledu obvyklého (průměrného) člověka s tím, že je třeba zkoumat a) intenzitu vztahu, kdy je rozdíl v následcích mezi usmrcením člověka, který se s dalšími členy rodiny nestýkal, a mezi usmrcením člověka žijícího v láskyplném vztahu s blízkými a je třeba zohlednit, zda spolu osoby žily ve společné domácnosti či nikoli; dále věk, kdy újmy týkající se dětí jsou v obecném lidském chápání mimořádně traumatizující a spojené se značnými emocemi, kdy ztráta blízké osoby a zejm. dítěte, je pro většinu lidí největší ztrátou. Rozsah újmy je akcentován nízkým věkem dítěte a vyšší intenzitou vztahu mezi rodičem a dítětem v útlém věku. Dalším aspektem hodnocení je otázka případné hmotné závislosti. Dále postoj žalovaného, popř. snaha o urychlené vyřešení, nebo naopak obstrukce nepřiznání odpovědnosti; rovněž je relevantní míra zavinění a vzájemné relace. Soud v občanském soudním řízení je vázán rozhodnutím, že byl spáchán trestný čin, nikoli právní kvalifikací skutku / viz rozhodnutí Cpj [číslo], dále viz.. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2844/14, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 To 1402/2015, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018). Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018 vyplývá, že za účelem zajištění automatické valorizace, tak, aby částka byla odpovídající, je užití metody výpočtu dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy, v případě vzdálenějších příbuzných v rozsahu nižšího násobku,/ u žalobkyně b/ šestnáctinásobek/ za rok předcházející smrti poškozeného. V roce 2017 průměrná mzda dle Českého statistického úřadu činila 29 638 Kč, kdy dvacetinásobek činí částku 592.760 Kč v případě žalobkyně a/ a částku 474 208 Kč u žalobkyně ad/b/.Soud shledal žalobu o zaplacení rozdílu vyplaceného a nárokovaného pojistného plnění za důvodnou. Při úvaze o výši odškodnění soud vzal na zřetel skutečnost, že vztah mezi poškozeným a matkou byl velmi blízký, lze označit za nadprůměrný, jednalo se o jejího jediného syna, sdíleli společnou domácnost (zajišťovala jeho potřeby a on ji finančně přispíval) ,. matce vozil dárky z cest, pakliže nebyl pracovně vázán mimo domov, tak pro matku vykonával úkony, které potřebovala, jako dopravu k lékařům a na nákupy, práce související s bydlením v rodinném domě, byl v daném směru pro ni nepochybně velkou oporou, neboť tyto činnosti vykonával převážně on sám. Tvrzení žalované, že se zdržoval také v bytě kamaráda, který nebyl přítomen, nebylo podpořeno žádným důkazem. Soud vzal v úvahu i utrpení, které matka poškozeného prožívala v době, kdy byl v nemocnici a v bezvědomí, kdy stále doufala, že dojde ke zlepšení zdravotního stavu a poté, kdy zemřel, se psychicky zhroutila (viz výpověď svědkyň shora) Taktéž žalobkyně b/ doprovázející žalobkyni a/ do nemocnic nepochybně prožívala výrazně stresující situace jak při návštěvách,tak i po návratu. V řízení bylo prokázáno, že rovněž mezi poškozeným a nevlastní sestrou [jméno] byl úzký vztah, neboť on pro ni byl autoritou a rádce, také společně obývali první patro domu s jednou společnou kuchyní, kterou čas od času společně oba využívali. Lze konstatovat, že [jméno] úmrtím poškozeného tak přišla o člověka, který pro ni představoval životní oporu. Rovněž soud zdůrazňuje, že se žalobkyním nedostalo ze strany škůdce omluvy ani morální satisfakce ve formě jeho odsouzení.
12. Výrok o úroku z prodlení je dán ust. § 1070 občanského zákoníku, žalovaná odmítla dopisem z [datum] žádost žalobkyň o finanční plnění, v té době jí byla známa výše i důvod uplatněného nároku, od následujícího dne tak ocitla v prodlení.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje úspěch žalobkyň ve věci, kterým vznikly náklady právního zastoupení za šest úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., šestkrát krát paušál po 300 Kč zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby, účast při jednání dne [datum] a den [datum] sepis závěrečného návrhu/.U žalobkyně a/ činí částka 10.780 Kč za 1 úkon právní služby, u žalobkyně b/ činí částka 9.500Kč za úkon právní služby.Dle § 12 /4 citované vyhlášky se při zastoupení dvou nebo více osob náleží advokátovi za každou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20% 6 krát 10.780 Kč = 64.680 Kč, plus 6 krát 300 = 1800 Kč 66.480 Kč minus 13.296 Kč - žalobkyně a./ Žalobkyně b/ 6 krát 9.500 Kč plus 6 krát 300 Kč = 58.800 Kč. Minus 11.760 Kč 47.040 Kč. Zástupce žalobkyň neosvědčil, že je plátcem DPH.
14. Žalobkyně jsou od soudního poplatku osvobozeny podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle ust. § 2 odst. 3 cit. zákona, je-li navrhovatel v řízení o poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, není-li též od poplatku osvobozen. Soud uložil žalované zaplatit soudní poplatek podle položky 3 písm. b) Sazebníku z částky žalobkyním přiznané.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.