7 C 127/2024 - 64

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], [Anonymizováno] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá určení, že bytová jednotka č. [Anonymizováno] umístěná v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na pozemku, p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/1000 na společných částech stavby, bytového domu č. p. [Anonymizováno], ve které je jednotka umístěna; vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa], k. ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], včetně všech součástí a příslušenství byla ke dni úmrtí manželky žalobce, paní [jméno FO], RČ [RČ], v jejím výhradním vlastnictví, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne 3. 7. 2024 se žalobce na žalovaném domáhal určení, že bytová jednotka č. [Anonymizováno] umístěná v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na pozemku, p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/1000 (správně 1746/10000) na společných částech stavby, bytového domu č. p. [Anonymizováno], ve které je jednotka umístěna; vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa], k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], včetně všech součástí a příslušenství byla ke dni úmrtí manželky žalobce, paní [jméno FO], RČ [RČ], v jejím výhradním vlastnictví. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že na základě kupní smlouvy ze dne 6. 5. 2015 převedla manželka žalobce, [jméno FO], shora popsanou bytovou jednotku na žalovaného, ačkoliv tak nemohla platně učinit vzhledem ke své duševní nemoci, duševní nezpůsobilosti. Převod byl proveden pod nátlakem žalovaného, který využil duševní indispozice manželky žalobce a donutil ji nemovitost převést na jeho osobu, manželka zůstala vlastníkem nemovitosti do dne jejího úmrtí. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví je dán skutečností, že zápis v katastru nemovitostí je v rozporu se skutečným stavem vlastnictví nemovitostí. Žalobce stále nemovitost pro svou bytovou potřebu užívá. Žalovaný podal jako nesprávně zapsaný vlastník v katastru nemovitostí žalobci výpověď, žalobce se domáhal určení neplatnosti této výpovědi u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl v rozporu s právními předpisy zkrácen na svých právech, což je samo o sobě předmětem naléhavého právního zájmu. Dalším zkrácením trpí potencionální dědicové manželky žalobce, kteří by po jejím úmrtí zřejmě nabyli vlastnické právo k nemovitostem. K dotazu soudu, z čeho dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci ve sporu, žalobce dne 9. 8. 2024 žalobu písemně doplnil tak, že pokud by se smlouva ukázala jako neplatná, manželka žalobce by byla určena jako vlastník nemovitostí ke dni jejího úmrtí, pak by tento nově objevený majetek zakládal otevření dědického řízení, kdy žalobce je jedním z dědiců. Žalobce předpokládá, že další dědicové s k žalobě na stranu žalobce vzápětí připojí. Dalším důvodem je skutečnost, že mezi účastníky je uzavřena nájemní smlouva, kdy žalobce je povinen hradit nájemné žalovanému. V případě, že se prokáže, že žalovaný není vlastníkem nemovitostí, odpadá povinnost žalobce nájemné hradit.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil písemně dne 24. 2. 2025 tak, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává a nesouhlasí s žádnou skutečností uvedenou v žalobě. Žalovaný koupil nemovitost od manželky žalobce za cenu, která vycházela ze znaleckého posudku, který byl vyhotoven v řízení, které se jí týkalo. Manželka žalobce v době uzavření kupní smlouvy žádnou duševní nemocí netrpěla. Pokud se u ní tato později objevila, tak to bylo bez významu na citovanou kupní smlouvu. Žalovaný odmítá, že by manželku žalobce k čemukoliv nutil či prováděl nějaký nátlak. Sama hledala někoho, kdo její byt koupí, zbaví ji dluhů, které jí přivodil svým chováním sám žalobce, a umožní jí v bytě za symbolický nájem v klidu dožít, což bylo důvodem uzavření nájemní smlouvy. Naopak to byl žalobce, kdo svou manželku využíval - vozil ji v [Anonymizováno] po [adresa] za peníze a choval se k ní způsobem rozporným s dobrými mravy, na což si žalovanému manželka žalobce opakovaně stěžovala. Žalobce podává žalobu z důvodu, že žalovanému dluží značné prostředky za prohrané soudy a že žalovaný avizoval žalobci žalobu o vyklizení. Při jednání soudu dne 29. 5. 2025 žalovaný skutková tvrzení doplnil tak, že jej oslovili žalobce a paní [jméno FO] prostřednictvím jejich právního zástupce, byli zastoupeni advokátem [Anonymizováno], a to v roce 2014 nebo 2015, a požadovali po něm, aby zaplatil exekuci, kterou měli na bytě. Pan žalobce měl velké dluhy a byt vlastnila pouze paní [jméno FO]. Ještě předtím, než s ním začali jednat, prodali byt člověku, který je měl vytáhnout z dluhů a který na ně jednoho dne zazvonil a oslovil je s tím, že jim pomůže z exekuce. Chvíli ten byt i vlastnil, když za ně zaplatil exekuce. Měla tam být pouze nějaká zástava na byt, ale pak k nim jednou přišel pro podpis a nechal si byt napsat na sebe. Zaplatil za ně exekuce, ale ta částka byla nižší, než kterou za ně později zaplatil žalovaný. Žalobce a jeho manželka se obrátili na soud s žalobou o neplatnost kupní smlouvy a soud jim dal za pravdu, ale museli vrátit tomu člověku kupní cenu a ty peníze už neměli, takže byli znovu v exekuci. [jméno FO] byt darovala její maminka, byl v jejím výlučném vlastnictví, ale dluhy byly pouze žalobce. Žalovaný jednal s paní [jméno FO] i s její dcerou [jméno FO] a jejich advokátem, někdy byl přítomen i žalobce. Žalobce s tím souhlasil, dokonce na žalovaného tlačili, aby to provedli co nejdříve, protože měli povinnost zaplatit náklady exekuce, a pokud by to udělali ve lhůtě jednoho měsíce, tak by byli povinni zaplatit pouze polovinu nákladů exekuce, a to se nakonec povedlo, takže ušetřili 100.000 Kč na nákladech exekuce. Žalovaný uzavřel s paní [jméno FO] kupní smlouvu i smlouvu nájemní a dohodli se, že paní [jméno FO] nechá v bytě dožít. Nájemní smlouva byla uzavřena pouze na ni, a to proto, že se chtěla s žalobcem rozvést. Žalobce celý život [Anonymizováno], ale paní [jméno FO] nedával žádné peníze. [jméno FO] žalovanému po celou dobu platila pouze 2.000 Kč jako nájemné a k tomu hradila služby. Stejné nájemné žalovanému platí žalobce doteď, a to užívá byt o velikosti 70 m2 u „[Anonymizováno]“ v [adresa]. Dluh na nájemném nemá. Žalovaný v bytě nechal udělat nová okna, ale jinak je byt ve strašném stavu. Vždy, když je potřeba něco opravit, tak žalovaného zavolají, sednou si do židliček a čekají, až to udělá. Po smrti paní [jméno FO] dal žalovaný žalobci výpověď z nájmu, asi v roce 2020. Od té doby mu však žalobce dělá neustále problémy. Soudní spor o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu žalovaný vyhrál tady v Šumperku i v [Anonymizováno], ale žalobce byt nadále užívá a doposud žalovanému neuhradil náklady řízení. Poté žalovaného kontaktoval kamarád žalobce s tím, že jedná za žalobce. Sešli se a bylo dohodnuto, že žalobce byt opustí do konce srpna 2024 a žalovaný mu ještě k tomu zaplatí 30.000 Kč, a to přes všechny problémy, které s ním měl. Původně žalovaného kontaktovali s tím, že byt chtějí koupit, ale žalovaný už jej prodat nechtěl. Dal žalobci dostatek času na to, aby si mohl najít [Anonymizováno], o čemž spolu hovořili. Hned vedle bydlí dcera žalobce, která se s ním navštěvuje a bydlí sama. Od září 2024 však žalobce žalovanému nebere telefony a nekomunikuje s ním. V roce 2024 žalobce byt zapálil, byly tam tři jednotky hasičů. [jméno FO] byla stará paní, ale rozhodně na tom nebyla tak špatně, že by nemohla smlouvu uzavřít. V letech 2015 - 2018 byl žalovaný s paní [jméno FO] několikrát v osobním kontaktu, a to za přítomnosti dcery [jméno FO]. Jednali o výměně oken nebo prasklo potrubí v koupelně a žalovaný ho opravil. [jméno FO] v letech 2015 - 2018 řešila sama všechny věci, které se týkaly bytu a domácnosti, žalobce neřešil vůbec nic. [jméno FO] měla 5.900 Kč důchodu a měla přesně rozepsáno, co za co může utratit. Sama nakupovala a prováděla platby za byt (nájemné a služby). Topili uhlím a paní [jméno FO] to uhlí objednávala a sama ho nosila v kýblech ze sklepa. I k doktorům jezdila paní [jméno FO] do roku 2018 sama [Anonymizováno], žalobce ji odvézt nechtěl s tím, že má dobré místo u nádraží. Žalovaný nikdy nevěděl, že by měla paní [jméno FO] nějaké problémy, kromě zdravotních problémů úměrných věku. Rozhodně se o ní nedá říct, že by nebyla svéprávná. S paní [jméno FO] měl žalovaný vždycky kladný vztah, má dokumenty o tom, že se jí snažil i zajistit příspěvek na bydlení, ale vždycky to ztroskotalo na tom, že žalobce měl na byt napsané sídlo své živnosti. Když žalobce vezl paní [jméno FO] [Anonymizováno] na hřbitov, tak mu za to musela platit. On jí na bydlení nijak nepřispíval s tím, že to je jenom její byt a její problémy. Jediné, co žalobce platil, byly obědy, které vyzvedávali v jídelně, vždy jedli jeden oběd na půl. V dříve vedených řízeních před soudem proti žalobci vypovídala i jeho vlastní dcera o tom, jak se žalobce k paní [jméno FO] choval. Ve spisech je obsaženo i to, že paní [jméno FO] žalobci platila za [částka]. [jméno FO] umřela po hádce s manželem, po které byla odvezena do nemocnice. Stav paní [jméno FO] se zhoršil až v roce 2019, kdy byla jmenována opatrovnicí její druhá dcera, kterou žalovaný do té doby nikdy předtím neviděl a která žije v [Anonymizováno] nebo v [adresa].

3. Kupní smlouvou ze dne 6. 5. 2015 bylo prokázáno, že [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupujícímu nemovitosti, a to bytovou jednotku č. [Anonymizováno] – byt v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parcela č. p. st. [Anonymizováno], se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na společných částech stavby č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], a to za kupní cenu ve výši 364.000 Kč, s tím, že smluvní strany tuto kupní cenu pokládají za přiměřenou a obvyklou v místě i čase (dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce, č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2015), když stav předmětu převodu je neudržovaný, velmi zanedbaný a prakticky na samé hranici své životnosti. Ke dni podpisu smlouvy byl předmět převodu zatížen v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]. Prodávající se zavázala exekuci odstranit zaplacením vymáhaného dluhu z části kupní ceny uhrazené kupujícím dle vyčíslení na přípis soudního exekutora, a to do dne podání návrhu na vklad vlastnického práva kupujícího dle této kupní smlouvy. Smluvní strany se dále v kupní smlouvě dohodly, že kupující uzavře s prodávající samostatnou nájemní smlouvu na předmět převodu s trváním nájmu na dobu neurčitou a nájemným ve výši 3.500 Kč měsíčně. Obě smluvní strany prohlásily, že jsou plně způsobilé a oprávněné k tomuto právnímu úkonu a že jim nejsou známy okolnosti, pro které by taková smlouva nemohla či nesměla být uzavřena.

4. Soud ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 27. 8. 2015 zjistil, že žalovaný jako pronajímatel a [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], jako nájemce, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které pronajímatel nájemci přenechal předmět nájmu - bytovou jednotku č. [Anonymizováno] – byt v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], spoluvlastnický podíl ve výši 1746/10000 na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a spoluvlastnický podíl ve výši 1746/10000 na společných částech stavby č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], k zajištění bytových potřeb za nájemné ve výši 2.900 Kč měsíčně. Výše zálohy na úhradu služeb (dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod, osvětlení společných částí domu, opravy společných prostor v domě, spotřebu vody pro společné prostory v domě, provoz, revize a čištění komínů, údržbu a provoz jiných technických zařízení, správu domu) byla ujednána ve výši 600 Kč měsíčně. Odběr elektrické energie a plynu pro předmět nájmu, jakož i odvoz komunálního odpadu a koncesionářské poplatky, se nájemkyně zavázala hradit sama příslušným dodavatelům.

5. Z lékařské zprávy ze dne 22. 5. 2020 bylo zjištěno, že [jméno FO], [datum], byla dne 25. 4. 2018 vyšetřena v [podezřelý výraz] ambulanci [tituly před jménem] [jméno FO], kam byla přivedena dcerou s tím, že má poruchy paměti se závěrem, že trpí [Anonymizováno]. Je lucidní, orientována osobou a místem, časem nepřesně, vnímání je bez poruch, emotivita přiléhavá, myšlení redukované, bez psychotické produkce, bylo zjištěno zhoršení paměťových schopností.

6. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum] v [Anonymizováno], zemřela dne [datum] v [adresa], ke dni úmrtí byla manželkou [jméno FO], r. č. [RČ], vypravitelem pohřbu byla dcera [jméno FO], bytem [adresa].

7. Soud z protokolu o předběžném šetření sepsaném dne 17. 7. 2019 v kanceláři soudního komisaře [tituly před jménem] [jméno FO], notářky se sídlem v [adresa], ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], zjistil, že zemřelá [jméno FO], [datum], byla manželkou [jméno FO] (datum sňatku [datum]), a má dvě dcery – [jméno FO], [datum], s bydlištěm [Anonymizováno], [adresa], a [jméno FO], [datum], s bydlištěm [adresa].

8. Usnesením Okresního soudu v [adresa] notářky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 9. 2019, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 24. 9. 2019, bylo prokázáno, že řízení o pozůstalosti po [jméno FO], [datum], naposledy bytem [adresa], bylo zastaveno, neboť zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty, který soud vydal vypravitelce pohřbu – pozůstalé dceři [jméno FO], [datum], bytem [adresa].

9. Z žaloby podané u Okresního soudu v [adresa] dne 16. 6. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce [Jméno žalobce] se domáhal na žalovaném [jméno FO] určení, že výpověď z nájmu bytu číslo jednotky [adresa] v [adresa], v k. ú. a v obci [adresa], daná žalobci žalovaným dopisem datovaným dne 14. 5. 2020 je neoprávněná. Ze smlouvy o nájmu bytu založené ve spise vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] na č. l. 4 – 6verte bylo zjištěno, že se jedná o tutéž nájemní smlouvu, která je popsána shora v odstavci 4. Výpovědí z nájmu bytu datovanou dnem 14. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný [Jméno žalovaného] vypověděl žalobci [jméno FO] nájem bytu č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na společných částech stavby č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] z důvodu, že chce byt využít k uspokojení své vlastní potřeby bydlení a také že chce v bytě bydlet společně se svojí dcerou a jejím nenarozeným dítětem, přičemž tyto důvody podrobněji rozvedl a poučil žalobce, že výpovědní doba činí tři měsíce a počíná běžet prvým dnem měsíce následujícího poté, co mu byla tato výpověď doručena. Žalobce výpověď převzal dne 20. 5. 2020, což je prokázáno dodejkou do vlastních rukou výhradně jen adresáta ve spojení s podacím lístkem ze dne 18. 5. 2020 (č. l. 28). Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 4. 8. 2022, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 12. 7. 2023, doplněným usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 12. 8. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] ze dne 8. 6. 2023, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci rovněž dne 12. 7. 2023 a vykonatelnosti dne 18. 7. 2023, bylo prokázáno, že žaloba o určení, že výpověď z nájmu bytu číslo [adresa] daná žalovaným žalobci dopisem z 14. 5. 2020 je neoprávněná, byla zamítnuta a žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 18.690 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2.178 Kč.

10. Z ostatních provedených listinných důkazů ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] (a to z usnesení č. l. 3, ze sdělení č. l. 4 – 12, z informace o evidenci práv č. l. 13 a 14, ze sdělení č. l. 15, z platební karty č. l. 16 – 16verte, z dotazu č. l. 21, 22, 23 a 24, ze sdělení č. l. 25, z plné moci č. l. 26, z doručenky č. l. 27, ze sdělení č. l. 28, z dokladu č. l. 29, ze sdělení č. l. 30, ze sdělení č. l. 31 – 32, z přihlášky č. l. 33, ze sdělení č. l. 34, z plné moci ze dne 13. 4. 2015, z faktury s přílohou č. l. 36 – 39, z dotazu č. l. 40 a ze sdělení č. l. 41), ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] (konkrétně z žaloby č. l. 2 – 3, z výpovědi č. l. 8 s doručenkami č. l. 8verte – 9 a z rozsudku č. l. 86 – 87) a ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] (z kupní smlouvy č. l. 52 – 53, ze znaleckého posudku č. l. 54 – 56, z protokolu o jednání č. l. 67 – 69, z informace o stavbě č. l. 70 , z informace o pozemku č. l. 71, z informace o stavbě č. l. 72, z protokolu č. l. 109 – 111, z protokolu o jednání č. l. 141 – 143verte, z protokolu o jednání č. l. 155 – 157, z protokolu o vyhlášení rozsudku č. l. 158 – 158verte, z protokolu o jednání č. l. 203 – 2024, z protokolu o vyhlášení rozsudku č. l. 206 – 206verte a z usnesení č. l. 326 – 327) soud nečinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již z listinných důkazů shora uvedených (viz odstavce 3. až 9 shora).

11. Poštovní poukázku A ze dne 23. 10. 2023 na částku 3.500 Kč, platební doklad SIPO ze dne 23. 10. 2023, přiznání žalobce k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 včetně opisu elektronického potvrzení podání, formulář č. l. 20 – 23 a potvrzení ČSSZ ze dne 25. 10. 2023 soud jako listinné důkazy neprovedl, neboť se jednalo pouze o dokumenty potvrzující majetkové poměry žalobce přiložené k žádosti o osvobození od placení soudních poplatků. Z totožného důvodu nebyly provedeny k důkazu ani sdělení bank č. l. 32 – 33, 35 – 36, 38, 40, 42 – 42verte, 46 – 46verte, 48, 50 – 50verte a 52, jakož i odpověď [právnická osoba] [adresa] č. l. 44 – 44verte. Důkazy navržené žalobcem výpisem z registru obyvatel manželky žalobce, výpisem z KN k nemovitostem ke dni úmrtí manželky žalobce, lékařskými zprávami [tituly před jménem] [jméno FO] a ošetřujícího lékaře směřujícími k psychickému zdravotnímu stavu manželky žalobce ke dni uzavření kupní smlouvy, posudkem z oblasti psychiatrie k nezpůsobilosti manželky žalobce uzavřít platně kupní smlouvu na převod nemovitosti a složenkou prezentující úhradu nájmu žalobcem vůči žalovanému a důkazy navržené žalovaným listinami z opatrovnického spisu vedeného u Okresního soudu v [adresa] v řízení o svéprávnosti paní [jméno FO], korespondencí vedenou mezi žalovaným a paní [jméno FO] ohledně výměny oken v předmětném bytě, výslechem svědka - advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] a účastnickým výslechem žalovaného (viz č. l. 59 – nesprávně uvedeno výslechem žalobce), soud neprovedl, a to pro jejich nadbytečnost, když v řízení bylo zjištěno, že žalobě nelze vyhovět z důvodů podrobně uvedených níže (viz odstavec 16.) a provedení citovaných důkazů na závěru soudu nemůže ničeho změnit.

12. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na základě kupní smlouvy ze dne 6. 5. 2015 [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], manželka žalobce, jako prodávající převedla vlastnické právo k bytové jednotce č. [Anonymizováno] – byt v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a se spoluvlastnickým podílem ve výši 1746/10000 na společných částech stavby č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] (jednotka) a LV č. [hodnota] (stavba) pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], na žalovaného jako kupujícího, a to za kupní cenu ve výši 364.000 Kč. Ke dni podpisu smlouvy byl předmět převodu zatížen v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]. Prodávající se v kupní smlouvě zavázala exekuci odstranit zaplacením vymáhaného dluhu z části kupní ceny uhrazené žalovaným jako kupujícím dle vyčíslení na přípis soudního exekutora, a to do dne podání návrhu na vklad vlastnického práva kupujícího dle této kupní smlouvy. Smluvní strany se v kupní smlouvě dohodly, že kupující uzavře s prodávající samostatnou nájemní smlouvu na předmět převodu s trváním nájmu na dobu neurčitou a nájemným ve výši 3.500 Kč měsíčně. Dne 27. 8. 2015 žalovaný jako pronajímatel a [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], jako nájemce, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které pronajímatel nájemci přenechal předmět nájmu – shora popsanou bytovou jednotku č. [Anonymizováno] –v budově č. p. [adresa], k zajištění bytových potřeb za nájemné ve výši 2.900 Kč měsíčně. Výše zálohy na úhradu služeb (dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod, osvětlení společných částí domu, opravy společných prostor v domě, spotřebu vody pro společné prostory v domě, provoz, revize a čištění komínů, údržbu a provoz jiných technických zařízení, správu domu) byla ujednána ve výši 600 Kč měsíčně. Odběr elektrické energie a plynu pro předmět nájmu, jakož i odvoz komunálního odpadu a koncesionářské poplatky, se nájemkyně zavázala hradit sama příslušným dodavatelům. Dne 25. 4. 2018 byla [jméno FO] vyšetřena v [Anonymizováno] ambulanci [tituly před jménem] [jméno FO], kam byla přivedena dcerou s tím, že má poruchy paměti. Podle závěru lékařky trpěla [Anonymizováno], byla lucidní, orientována osobou a místem, časem nepřesně, vnímání bylo bez poruch, emotivita přiléhavá, myšlení redukované, bez psychotické produkce, bylo zjištěno zhoršení paměťových schopností. [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], zemřela dne [datum] v [adresa], v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] zjištěno, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí manželkou žalobce a měla dvě dcery – [jméno FO], [datum], a [jméno FO], [datum]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 20. 9. 2019, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 24. 9. 2019, bylo řízení o pozůstalosti po [jméno FO], [datum], naposledy bytem [adresa], zastaveno, neboť zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty, který soud vydal vypravitelce pohřbu – pozůstalé dceři [jméno FO], [datum], bytem [adresa]. Žalobce bytovou jednotku č. [Anonymizováno] – byt v budově č. p. [adresa] sám dosud užívá, a to přesto, že mu žalovaný dne 20. 5. 2020 doručil výpověď z nájmu bytu datovanou dnem 14. 5. 2020 a že Okresní soud v [adresa] rozsudkem ze dne 4. 8. 2022, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 12. 7. 2023, doplněným usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 12. 8. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] ze dne 8. 6. 2023, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 12. 7. 2023 a vykonatelnosti dne 18. 7. 2023, zamítl žalobcem [jméno FO] podanou žalobu o určení, že výpověď z nájmu bytu číslo [adresa] daná žalovaným žalobci dopisem z 14. 5. 2020 je neoprávněná.

13. Podle § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 22 Cdo 251/2022 „v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu je jednotně přijímán závěr, že určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. má preventivní charakter a místo má jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení… judikatura dovolacího soudu připouští domáhat se určení, že právní předchůdce účastníka řízení byl ke dni úmrtí vlastníkem nemovité věci (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1020/2005). Nezbytnou podmínkou úspěšnosti žaloby však je, aby byla dána aktivní věcná legitimace žalobce. Její nedostatek je důvodem k zamítnutí návrhu… Až do doby vypořádání dědictví ohledně věci, jež patří (nebo o níž je tvrzeno, že patří) do dědictví po zůstaviteli, se za její vlastníky považují všichni zůstavitelovi dědici. Proto i za situace, že dojde mezi nimi ke sporu, který se týká této věci, platí, že musí být účastníky řízení všichni tito dědicové. V opačném případě nemůže být žalobě vyhověno, neboť se řízení neúčastní všichni nerozluční společníci (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Tento závěr vyplývá z § 159a odst. 1 o. s. ř., podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Pokud by se některý z dědiců nezúčastnil řízení, nebyl by pravomocným rozhodnutím ve věci vázán a v poměru k němu by nebylo možno považovat vzájemné vztahy mezi dědici za vypořádané… Shodný závěr o nezbytné potřebě účasti všech dědiců v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem právního předchůdce žalobce ke dni jeho úmrtí jako prvotnímu předpokladu pro možnost vyhovění žalobě formuloval Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 22 Cdo 585/2012 (uveřejněném pod č. C 12 477 v Souboru), tedy že nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.); z toho vyplývá, že výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pak nemůže být plně závazný ani pro soud v dědickém řízení; ostatní dědicové by totiž mohli vlastnické právo zůstavitele zpochybňovat a nebylo by vůči nim možné vyjít z toho, že o něm bylo již rozhodnuto. Proto účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové; pokud účastníky nejsou, nemá žalobce na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení.“ 15. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 „se dědicové mohou za stávající právní úpravy svých práv domáhat rovněž žalobou mimo řízení o pozůstalosti. Uplatnit svá práva žalobou mimo řízení o pozůstalosti podle ustanovení § 189 z. ř. s. sice dědic může ještě před skončením řízení o pozůstalosti (ve vztahu k obsahově totožné předešlé právní úpravě srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 208/2005, nebo podle současné právní úpravy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 24 Cdo 311/2020), předpokladem však je, že jde o práva k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti při projednání pozůstalosti v důsledku neshody dědiců na rozhodných skutečnostech nepřihlížel. Naléhavý právní zájem na určení, že určitá mezi dědici sporná věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, může být dán z logiky věci jen do doby, než soud v řízení o pozůstalosti pravomocně rozhodne o dědictví (§ 185 z. ř. s.), neboť jen do té doby lze případný rozsudek o podané žalobě odstraňující spornost aktiv (či pasiv) ještě zohlednit v rámci pozůstalostního řízení, a to změnou usnesení o obvyklé ceně majetku zůstavitele, jak to ostatně plyne i z § 180 odst. 2 z. ř. s. Nicméně od okamžiku, kdy nabude usnesení o dědickém právu právní moci, zákon vylučuje, aby následně odstraněná spornost aktiv (či pasiv) byla ve smyslu § 189 odst. 1 ve spojení s § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s. jakkoliv zohledněna v rámci pozůstalostního řízení (řízení o dodatečném projednání pozůstalosti). Zákon naopak výslovně stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se spor o aktiva (či pasiva) pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném, přičemž – z hlediska zvažovaného naléhavého právního zájmu – je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv (či pasiv) náležejících ke dni smrti zůstaviteli. Řečeno jinak po právní moci usnesení o dědickém právu se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Obdobně se postupuje v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1 z. ř. s.) jen s tím rozdílem, že o aktivech (popř. pasivech), které se až v rámci takového řízení ukázaly jako sporné, je možné pojmově rozhodnout výlučně jen ve sporném řízení (neboť tu už existuje pravomocné usnesení o dědickém právu). V dané věci nebylo zjištěno, že by v řízení o pozůstalosti po [Anonymizováno]. bylo vydáno rozhodnutí, v němž by soud (soudní komisař) provedl soupis pozůstalosti (§ 172, § 177 z. ř. s.) či jej nahradil souhlasným prohlášením dědiců nebo bylo vydáno rozhodnutí o určení obvyklé ceny majetku a jiných aktiv pozůstalosti (§ 180 z. ř. s.), v nichž by se nepřihlíželo k žalobcem označeným nemovitým věcem (bytové jednotce a jejímu příslušenství) z důvodu jejich spornosti. Z toho důvodu žalobce nebyl ani oprávněn zahájit řízení o odstranění spornosti aktiv pozůstalosti (srov. zejména odst. 29 až 31). Dovolatel v té souvislosti přitom opodstatněně poukazuje na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 24 Cdo 3686/2020, jemuž předcházel rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 24 Cdo 311/2020, v nichž dovolací soud rovněž zaujal výše prezentovaný názor. Nešlo-li v intencích výše vyložených v případě nemovité věci o aktivum, které se ukázalo v rámci řízení o dodatečném projednání pozůstalosti jako sporné (§ 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s.), nebyl žalobce v době rozhodování odvolacího soudu nadán naléhavým právním zájmem, ať už na určení, že nemovitá věc náležela zůstavitelce ke dni její smrti či k určení, že sám je jejím spoluvlastníkem.“ 16. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz zejména poslední věta odstavce 14. shora) jednoznačně vyplývá, že účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být (všichni) jeho známí dědicové a pokud účastníky tohoto řízení nejsou, nemá žalobce na takovém určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Z protokolu o předběžném šetření sepsaném dne 17. 7. 2019 v kanceláři soudního komisaře [tituly před jménem] [jméno FO], notářky se sídlem v [adresa], ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že známí dědicové zůstavitelky [jméno FO], [datum], jsou její manžel [Jméno žalobce] (žalobce) a její dvě dcery – [jméno FO], [datum], a [jméno FO], [datum]. Jestliže tedy žalobce v projednávané věci neoznačil jako účastníky řízení všechny právní nástupce zůstavitelky [jméno FO], není dán jeho naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení a žalobce proto nemůže být se svým žalobním návrhem úspěšný. Žalobce si byl této skutečnosti patrně dobře vědom, neboť ve svém písemném podání ze dne 9. 8. 2024 sám tvrdil, že je jedním z dědiců a předpokládá, že další dědicové s k žalobě na stranu žalobce vzápětí připojí, což se však do doby vyhlášení rozhodnutí ve věci nestalo.

17. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že žalobce od 1. 9. 2020 až doposud užívá bytovou jednotku, která je ve vlastnictví žalovaného, neoprávněně a žalovanému hradí pouze částku 2.900 Kč měsíčně, částkou 600 Kč měsíčně pak přispívá na služby spojené s užíváním bytové jednotky. K převodu vlastnického práva k bytové jednotce na žalovaného došlo v polovině roku 2015, manželka žalobce zemřela dne 12. 6. 2019, žalobce určovací žalobu podal teprve dne 3. 7. 2024 a to poté, co byl neúspěšný se svou žalobou v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Podání žaloby žalobcem v projednávané věci se tak jeví jako účelové. Nadto se žalobce bez omluvy nedostavil k jednání soudu, které se ve věci konalo dne 29. 5. 2025 a k němuž byl řádně předvolán prostřednictvím svého právního zástupce.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka v částce celkem 600 Kč, tj. ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů ve věci (písemné podání ve věci samé a účast při jednání soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k zaplacení nebyly shledány žádné důvody.

Poučení