7 C 130/2021-125

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Moniky Mikšovské a přísedících JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o určení trvání pracovního poměru, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že pracovní poměr mezi [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], a [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalované], se změnil na dobu neurčitou a trvá tak i nadále, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady soudního řízení ve výši 13 552 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že pracovní poměr mezi [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], a [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalované], se změnil na dobu neurčitou a trvá tak i nadále. Uvedl, že byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to na pozici technického ředitele, smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalobce přesto vykonával pro žalovanou pracovní činnost i během února 2021, a to konkrétně až do [číslo], kdy podstoupil předem plánovanou operaci a je od té doby v dočasné pracovní neschopnosti. Žalobce jednak i po [datum] docházel na pracoviště, účastnil se pravidelných pondělních porad s vedením, na které dostával poznámky dle dopisu žalované ze dne [datum], ve kterém zároveň žalovaná navrhla žalobci proplacení jím odvedené práce na základě faktury. Žalobce se dále účastnil jiných schůzek se zaměstnanci žalované, jako např. dne [datum] s panem [příjmení] a dne [datum] s panem [příjmení], vypracovával přihlašovací dokumentaci ve spolupráci se společností [právnická osoba] do druhé etapy programu na úsporu energií a rovněž s touto společností připravoval vyhlášení podmínek první etapy dotačního titulu na úsporu energií. [příjmení] to nadále vyřizoval e-mailovou komunikaci ve spojitosti s výkonem jeho pracovního poměru, jak vyplývá ze screenshotů e-mailové komunikace. Pokračování pracovního poměru lze dle žalobce vyvodit i z chování žalované, která žalobci i po [datum] ponechala jeho pracovní pomůcky jako je notebook, mobilní telefon a vstupní kartu na pracoviště. Žalovaná také žalobci zaslala potvrzení o zaměstnání až dne [datum] a doručeno bylo dne [datum]. Žalobce je tak přesvědčen, že jeho pracovní poměr u žalované se na základě § 65 odst. 2 zákoníku práce ex lege přeměnil na pracovní poměr na dobu neurčitou a žalovaná je tak povinna nadále plnit své povinnosti z pozice zaměstnavatele, zejména platit žalobci náhradu mzdy, přidělovat mu práci atd. Žalobce odkázal na rozsudek NS ČR ze dne 20.11.2017 sp. zn. 21 Cdo 4683/2017 a na to, že zaměstnanec koná s vědomím zaměstnavatele práce vždy, jestliže zaměstnance (nadřízený, vedoucí zaměstnanec) o pokračování v práci zaměstnance ví (byl o něm informován) aniž by mu v tom zabránil. V dané věci má žalobce svůj právní zájem na žalobě za prokázaný, a to zejména z důvodu, že se jedná o natolik klíčový aspekt života, jako je právě zaměstnání, přičemž při uplatnění jakýchkoliv jiných právních nároků, zejména nároku na mzdu, by se soud musel prvně zabývat právě tím, zda pracovní poměr trvá či nikoliv. Ve vyjádření žalobce ze dne [datum] doplnil žalobní tvrzení žalobce tak, že žalobci na jeho pracovní e-mail chodily hromadné e-maily od zaměstnanců žalované, tzn., že i v únoru 2021 měl funkční pracovní e-mail a byl pořád zahrnut do hromadných e-mailů, které žalovaná rozesílala svým zaměstnancům. Dále žalobci chodily přímo e-maily adresované jemu, jakožto zaměstnanci žalované od jiných společností, se kterými řešil žalobce v průběhu měsíce února, např. osobně i telefonicky, různé pracovní záležitosti (např. s panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]). Dne [datum] proběhla telefonická komunikace mezi žalobcem a asistentkou generálního ředitele pana [příjmení] ohledně prezentace firmy KB, na kterou měl pan [příjmení] od žalobce pozvánku; dne [datum] žalobce poslal panu [příjmení] fotky, jak běží právě nově spuštěný systém odtahu odřezků z knihárny. Dle žalobce návrh, požadavek, aby nejezdil do práce pan [příjmení] vznesl dne [datum], kdy žalobci oznámil, že žalovaná s ním další smlouvu neuzavře. Žalobcovu další činnost potom následně odsouhlasil, když mu žalobce sdělil, že ne všechny jeho činnosti v rámci OTK jsou předány, resp. některé jako třeba soutěž na ČOV je nutné provést příští týden. V této souvislosti žalobce požádal o prodloužení pracovní smlouvy. Žalobce také připojil výpis z telefonních hovorů, ze kterých je seznatelné, že hovořil se společní [příjmení] [příjmení] a Anylopex.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] požadovala zamítnutí žaloby, poukázala na to, že dne [datum] byla na jednání představenstva žalované navržena a schválena organizační změna spočívající ve sloučení technického a výrobního úseku, přičemž řízením nově vzniklého výrobně-technického úseku byl pověřen stávající výrobní ředitel [jméno] [příjmení], Dis. a současně bylo rozhodnuto, že pracovní poměr žalobce nebude prodloužen a skončí tak uplynutím sjednané doby k [datum]. Přijetí této organizační změny bylo následujícího dne oznámeno formou hromadného e-mailu personální ředitelky žalované všem zaměstnancům. Žalobce byl o uvedených změnách zvlášť informován ze strany vedení společnosti. S blížícím se koncem pracovního poměru pak žalobce e-mailem kontaktoval pana [příjmení], Dis. a urgoval fyzické předání své agendy, k němuž mu zaslal podklady, ke dni skončení pracovního poměru žalobce odevzdal žalované zpět služební automobil. Ještě před uplynutím sjednané doby pracovního poměru byla zahájena jednání mezi účastníky o jiných možných formách další vzájemné spolupráce poté, co bude ukončen pracovní poměr, a to o uzavření příkazní smlouvy, jejímž předmětem měly být zejména návrhy a administrace technických a investičních projektů, monitoring a příprava využití dotačních programů a jiné, a jejíž účinnosti měla bezprostředně navazovat na konec pracovního poměru žalobce u žalované. O obsahu příkazní smlouvy žalobce jednal s tehdejším generálním ředitelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], kterému poslal upravený návrh textu smlouvy a další upravený návrh poslal personální ředitelce Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Při výkonu činnosti dle příkazní smlouvy by žalobce měl nadále umožněn přístup do sídla žalované, a ta by mu pro výkon činnosti poskytla notebook a mobilní telefon. Z tohoto důvodu také personální ředitelka žalované po [datum] schválila dočasně zachování účtu žalobce ve firemním informačním systému a byla mu zachována možnosti přístupu na pracoviště. Žalovaná tvrdila, že generální ředitel žalované žalobci sdělil až do doby dořešení formy případné další vzájemné spolupráce zůstane doma, žalobce i v období od [datum] do [datum] na pracoviště docházel. Ovšem nepravidelně, ne ve všech pracovních dnech a ne po celou pracovní dobu stanovenou pracovním řádem žalované. V době od [datum] do [datum] žalobci nebyly na pracovišti zadávány pracovní úkoly ani po něm nikdo nežádal žádná plnění. Jeho připojování na porady vedení společnosti žalované mělo pouze formální charakter a nebyla od něj očekávána prezence jeho výstupů povinností zde. Ke konkrétní dohodě o obsahu příkazní smlouvy a k jejímu podpisu však před skončením pracovního poměru u žalobce nedošlo. Dne [datum] žalobce telefonicky a e-mailem kontaktoval Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] a sdělil mu, že se nadále považuje za zaměstnance žalované, dne [datum] telefonicky kontaktoval firemní právničku s tím, že mu jde zejména o proplacení činnosti, kterou pro žalovanou vykonával v období po [datum]. Žalobce nerozporoval, že veškerá jeho jednání s žalovanou na konci roku 2020 směřovala k tomu, že po skončení jeho pracovního poměru bude jeho spolupráce dále realizována na základě příkazní smlouvy, nechtěl však nechat být to, že k uzavření této smlouvy nakonec nedošlo. Žalovaná poukázala na rozsudek NS ČR ze dne 15.4.2020 sp. zn. 21 Cdo 2866/2018. Co se týče potvrzení o zaměstnání, pověřená zaměstnankyně žalované se žalobci při skončení jeho pracovního poměru opakovaně snažila potvrzení o zaměstnání předat, žalobce jí však tvrdil, že zrovna nemá čas a že se pro potvrzení na personálním oddělení zastaví později, což neučinil. V doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum] žalovaná doplnila, že dne [datum] bylo žalobci ze strany Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] sděleno, že k uzavření příkazní smlouvy na základě rozhodnutí akcionáře žalované, nedošlo a žalobce následně dne [datum] živnostenskému úřadu oznámil přerušení provozování živnosti. Pokud žalovaný docházel na pracoviště po [datum], činil tak svévolně s cílem poškodit žalovanou, přičemž využil skutečnosti, že jeho přímým a jediným nadřízeným je generální ředitel společnosti, který s ohledem na svou pracovní vytíženost a rozsah pracovní agendy není schopen kontrolovat zda a z jakého důvodu je žalobce na pracovišti přítomen, když předpokládal, že žalobce se na pracoviště dostaví pouze za účelem odevzdání přístupové karty a pracovních pomůcek, které mu byly ponechány pro výkon činnosti na základě příkazní smlouvy. Při tomto jednání mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu dne [datum], na základě které žalobce pracoval u žalované jako technický ředitel, smlouva byla sjednána na dobu určitou, do [datum]. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že žalobce nepravidelně docházel do výrobního závodu do sídla žalované a to v období od [datum] do [datum]. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že dne [datum] byla na jednání představenstva žalované navržena s chválena organizační změna spočívající ve sloučení technického a výrobního úseku, přičemž řízením nově vzniklého výrobně technického úseku byl pověřen stávající výrobní ředitel [jméno] [příjmení].

3. Ze Zápisu z jednání představenstva žalované konané dne [datum] formou telekonference bylo zjištěno, že v souvislosti s organizační změnou a vývojem u žalované bylo navrženo sloučení technického a výrobního úseku, nově vzniklý výrobně-technický úsek bude od [datum] řídit pan [jméno] [příjmení], Dis. a stávajícímu technickému řediteli, žalobci, nebude prodloužen pracovní poměr, který skončí [datum].

4. Z e-mailu Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení] zaslaného dne [datum] na vnitřní server žalované [email] bylo zjištěno, že tato zaslala všem kolegům a kolegyním organizační oznámení o změně od [datum], při které dojde ke sloučení technického a výrobního úseku na základě rozhodnutí představenstva ze dne [datum].

5. Z e-mailu zaslaného [jméno] [příjmení], Dis. žalobci dne [datum] vč. Předávacího protokolu, bylo zjištěno, že v návaznosti na žádost paní [příjmení] mu zaslala předávací protokol a žádala ho o jeho vyplnění a odeslání na personální oddělení.

6. Z e-mailu, který zaslal žalobce [jméno] [příjmení], Dis. dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce zaslal panu [příjmení] v příloze pro jeho orientaci podklady k předání agendy technického ředitele a žádal ho o návrh termínu, kdy by to mohli fyzicky provést, podotkl, že sice toho má pan [příjmení] hodně, ale přesto mu připomněl, že v pátek je pracovní konec měsíce, takže„ the time is high“.

7. Z potvrzení o zaměstnání a z doručenky má soud za prokázané, že toto potvrzení o délce zaměstnání žalobce u žalované pro účely důchodového pojištění bylo vyhotoveno paní [jméno] [příjmení] dne [datum] s tím, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] do [datum] a toto potvrzení o zaměstnání bylo žalovanému doručeno [datum].

8. Z e-mailu zaslaného Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [anonymizováno] dne [datum] bylo zjištěno, že schvaluje zachování účtu žalobce, který [datum] ukončil hlavní pracovní poměr, schválení zatím platí do [číslo] (zřejmě správně mělo být do [číslo]), s tím, že následně budou informováni.

9. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalobce přerušil svoje živnostenské oprávnění, které vzniklo [datum] s dobou platnosti na dobu neurčitou od [datum] do [datum].

10. Z oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná vyhotovila toto oznámení týkající se ukončení pracovního poměru žalobce u ní a doručila ho prostřednictvím datové schránky [obec] správy sociálního zabezpečení toho samého dne.

11. Z hromadného oznámení žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná oznámila Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR tohoto dne mj. ukončení pracovního poměru ke dni [datum] žalobce.

12. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 soud zjistil, že žalovaná toto potvrzení žalobci vystavila výši zdanitelných příjmů žalobci dne [datum].

13. Z e-mailu zaslaného žalobcem pí. [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že v příloze posílá Příkazní smlouvu se změnami, resp. s doplněním.

14. Z návrhu Příkazní smlouvy uzavřené dle § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. bylo zjištěno, že tento návrh se týkal žalobce jako příkazníka a žalované jako příkazce s tím, že předmětem smlouvy měly být činnosti uvedené v bodu I., příkazník měl pro příkazce provádět návrhy technických a investičních projektů v rámci organizace, sledovat vyhlašování dotačních programů a navrhovat a připravovat jejich využití v rámci organizace, navrhovat investice do výrobních prostředků s cílem modernizace strojového parku s důrazem na automatizaci výrobního procesu, sledovat moderní trendy v oblasti strojů pro polygrafický průmysl a hledat příležitosti na zvýšení produktivity s důrazem na výrobní procesy, sledovat vývoj techniky a technologií u konkurence, předkládat návrhy technického rozvoje organizace a provádět případné další činnosti dle dohody s generálním ředitelem OTK na základě jeho pokynů. Dle bodu III. měla paušální odměna příkazníkovi činit 135 000 Kč měsíčně. V tomto návrhu je větší část napsána ztučněle a menší méně výrazně, z čehož vyplývá, že v tomto návrhu byly provedeny změny.

15. Z počítačové sestavy vyhotovené žalovanou a označeno jako„ průchody“ za období 1.1. – [datum], od 1.2. do [datum] bylo zjištěno, že žalobce prošel do objektu žalované ve dnech 4. – 8., 11. – 15., 18. – 22., 25. – [datum] a ve dnech 1., 2., 4., 5., 8., 10., 12., 15. – 17. a [datum].

16. Z e-mailu žalobce zaslaného Ing. [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zaslal svému nadřízenému výklad ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce spolu s odkazem na judikát NS ČR ze dne 20.11.2017 sp. zn. 21 Cdo 4683/2017 týkající se přeměny pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou. Při jednání soudu dne [datum] žalobce doplnil svá tvrzení týkající se předmětného e-mailu v tom směru, že začátkem února chtěl řešit svoji situaci, když žalovaná mu sdělila, že chtějí, aby po skončení pracovního poměru u něj pracoval, navrhl jim, jakou formou by se to řešilo, použil přitom při zpracování návrh příkazní smlouvy, kterou měl k dispozici od září 2019, kdy se řešilo, na základě jakého smluvního ujednání bude žalobce pro žalovanou vykonávat funkci technického ředitele.

17. Z e-mailu Ing. [příjmení] pí. Bc. [příjmení] a Mgr. [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobcům přímý nadřízený sdělil oběma, že mu volal žalobce, sdělil mu, že je stále zaměstnancem žalované a zároveň oběma přeposlal jeho e-mail a požádal je o schůzku.

18. Z reakce žalované na e-mail žalobce ze dne [datum] datované dne [datum] soud zjistil, že odmítl žalobcovo stanovisko, že ten je stále zaměstnancem žalované dle § 65 odst. 2 zákoníku práce. Ing. [příjmení] poukázal na judikaturu NS ČR, dle které je přeměna pracovního poměru z doby určité na neurčitou vyloučena tam, kde by fikce změny obsahu pracovního poměru dle shora uvedeného ustanovení zákoníku práce byla v rozporu z projevenou vůlí účastníků pracovního poměru, kteří si chtěli vzájemně své vztahy vztahující se k činnostem vykonávaným zaměstnancem pro zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby upravit jinak. Ing. [příjmení] má za to, že z obou stran došlo k dostatečnému projevu vůle nepokračovat ve stávajícím pracovním poměru a vzájemnou další spolupráci realizovat na základě Příkazní smlouvy, jejíž konkrétní návrh žalobce dokonce sám zaslal generálnímu řediteli.

19. Z výzvy Ing. [příjmení] adresovanou žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nemá v žádném případě v úmyslu odepřít žalobci odměnu za činnost, kterou ve prospěch společnosti vykonal. Z interního čipového systému vyplývá, že po skončení pracovního poměru byl přítomen na pracovišti v některých pracovních dnech mezi 1. – [datum]. V této souvislosti Ing. [příjmení] požádal žalobce o doložení zprávy o činnostech, které pro žalovanou vykonával a v níž bude uvedeno mj., o jaké konkrétní činnosti se jednalo, kým byly úkony zadány a komu výstup této své činnosti předal. Po doložení této zprávy je žalovaná připravena žalobci jím provedené činnosti na základě žalobcem vystavené faktury proplatit. Současně Ing. [příjmení] zdůraznil setrvání na stanovisku žalované prezentované v dopise ze dne [datum].

20. Z e-mailu žalobce [příjmení] [jméno] a Mgr. [obec] vč. přiloženého dopisu soud zjistil, že žalobce zaslal Ing. [anonymizováno] zprávu o své činnosti a návrh na smírné řešení celé nešťastné situace. Žalobce uvedl, že v únoru 2021 vykonával běžnou agentu technického ředitele, účastnil se na podílných ředitelských poradách, účastnil se jednání a schůzky dne [číslo] a [datum], na které ho pozval pan [příjmení] a pan [příjmení]; dále spolupracoval s [anonymizováno] a vypracovával přihlašovací dokumentaci do druhé etapy programu na úsporu energií a připravoval vyhlášení podmínek první etapy dotačního titulu na úsporu energií, dne [datum] v souvislosti s tímto zorganizoval schůzku se zástupci [právnická osoba] a [příjmení], na které představili systémy zlepšení kvality tisku. Se [právnická osoba] také spolupracoval na vyhlášení veřejné soutěže. Kromě mnoha dalších měl jednání v dopise specifikované, vypracoval kontrolní zprávu ohledně dotace na IML, kterou pak předal do firmy [příjmení] [příjmení]. Tvrdil, že i po [datum] vyřizoval e-maily, které se týkaly neutralizace nebo IML. Poukázal na to, že se stále považuje za zaměstnance žalované a proto nemá živnost, tudíž nemůže fakturovat a navrhl prodloužení jeho pracovní smlouvy písemným dodatkem do [datum], dodatek bude samozřejmě antedatován a mohou v případě zájmu žalované uzavřít samostatnou dohodu o narovnání.

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce v této výzvě použil stejné argumenty jako v předchozích e-mailech a dopisech adresovaných žalované a stál si za svým tvrzením, že vykonával práci pro žalovanou i po [datum], tedy po datu ukončení pracovního poměru a proto se jeho pracovní poměr ze zákona přeměnil na pracovní poměr na dobu neurčitou dle § 65 odst. 2 zákoníku práce. Opět poukázal na stejnou judikaturu jako v předchozích podáních a vyzval žalovanou jednak k proplacení již splatných mezd, resp. jejich náhrad za únor a březen 2021 (včetně výplatních pásek, jednak k vydání předmětné pracovní smlouvy, kterou si žalobce ponechal v zásuvce svého pracovního stolu a kterou mu žalovaná neoprávněně zadržuje). Nakonec žalobce žalovanou vyzval, aby mu po ukončení dočasné pracovní neschopnosti přidělili práci v souladu s pracovní smlouvou. Žalobce byl připraven, pokud jeho nároky žalovaná neuspokojí, bránit se soudní cestou.

22. Žalovaná v reakci na předžalobní výzvu ze dne [datum] opakovala žalobci své stanovisko a argumenty z předchozí korespondence účastníků, dle kterého nebyly splněny podmínky pro změnu pracovního poměru. Žalobce dle ust. § 65 odst. 2 zákoníku práce a tento skončil uplynutím sjednané doby k [datum]. Pracovní smlouvu si žalobce může vyzvednout osobně v sídle žalované kdykoliv po předchozí domluvě nebo mu jí s jeho souhlasem zašle žalovaná poštou.

23. Ze screenshotu pracovního e-mailu žalobce za období od 1. do [datum] bylo zjištěno, že v průběhu měsíce února 2021 byly doručovány žalobci e-maily jednak, ty které byly doručovány všem zaměstnancům a externím pracovníkům a i e-maily pracovní.

24. Z výpisu volání ze služebního mobilního telefonu byl zjištěn provoz na této lince i v období od 1. do [datum].

25. Z pokynu generálního ředitele žalované [číslo] 2020 bylo zjištěno, že byla vymezena pravidla home office, povolený limit maximálně jeden den v měsíci, tj. 12 dní v kalendářním roce.

26. Ze sdělení ČSSZ, Pražské správy sociálního zabezpečení, územní pracoviště [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jim není znám zaměstnavatel žalobce za období od 1.2. do [datum].

27. Ze zprávy ČSSZ, Pražské správy sociálního zabezpečení, územní pracoviště [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl veden jako OSVČ od [datum] do [datum]. Od [datum] nepodal přihlášku k účasti na důchodové pojištění ani účasti na dobrovolném nemocenském pojištění.

28. Ze zprávy VZP ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl veden v období od [datum] do [datum] jako samoplátce veřejného zdravotního pojištění.

29. Z výzvy k nástupu do práce ze dne [datum] soud zjistil, že přesto, že žalovaná nadále nesdílí a striktně odmítá žalobcovy závěry o změně pracovního poměru založeného pracovní smlouvou z pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou, vyzývá žalobce tímto k nástupu do práce a k výkonu práce v souladu s uzavřenou smlouvou. K výkonu práce se měl žalobce dostavit včetně dříve svěřených pracovních prostředků (notebook, vstupní karta) do tří pracovních dnů od doručení této výzvy na personální oddělení v sídle společnosti.

30. Z návrhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná připravila pro žalobce dohodu o přidělování práce po dobu sporu o skončení a trvání pracovního poměru podle § 69 odst. 1 zákoníku práce.

31. Ze zadání činností ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] jménem žalované zadal žalobci úkol: zmapování vývoje techniky a technologií u konkurence s tím, že zjištěné informace mu má předat do pátku do 16:00 hod. Žalobce toto zadání odmítl převzít.

32. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vzhledem k odmítnutí žalobce převzít zadání činností v rámci sjednaného druhu práce a odmítnutí vykonávání zadané práce, absence žalobce na pracovišti dosáhla sedmi pracovních směn od 20. (zřejmě 1.) do [datum], což lze považovat za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, okamžitě zrušuje s žalobcem pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Případné finanční a jiné nároky budou vypořádány až na výsledek tohoto soudního řízení.

33. Z výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu organizační změny přijaté představenstvem společnosti dne [datum]. Žalovaná opakovala stejný právní názor jako v tomto řízení a opakovaně zdůraznila, že případné finanční a jiné nároky budou vypořádány až na výsledek tohoto soudního řízení.

34. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vzhledem k odmítnutí žalobce převzít zadání činností v rámci sjednaného druhu práce a odmítnutí vykonávání zadané práce, absence žalobce na pracovišti dosáhla deseti pracovních směn od 20. (zřejmě 1.) do [datum], což lze považovat za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, okamžitě zrušuje s žalobcem pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Případné finanční a jiné nároky budou vypořádány až na výsledek tohoto soudního řízení.

35. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] soud zjistil, že byl generálním ředitelem žalované od června 2019 do května 2021 a byl přímým nadřízeným žalobce. Sled událostí byl takový, že dne [datum] bylo rozhodnuto, že dojde ke spojení výrobního a technického úseku a kdo bude ředitelem, a to dosavadní výrobní ředitel pan [příjmení]. Dále bylo rozhodnuto, že žalobci nebude prodloužena pracovní smlouva, protože zanikla jeho funkce. Uvedl, že se s žalobcem dohodli v prosinci 2020 o pokračování spolupráce formou příkazní smlouvy a domlouvali jsme předmět plnění, tj. náplň činností, což mělo být zajišťování dotací pro různé projekty, investiční záměry žalované, s tím, že by žalobce pomáhal získat dotační tituly, například velký tiskový stroj. Nejednalo se o jednoduchou věc, proto pokračovali na přípravách ještě v lednu 2021, kdy žalobce zpřesňoval návrh předmětu plnění, ještě při své práci. Viděli, že do skončení pracovního poměru žalobce u žalované smlouvu nestihnou uzavřít, proto se dohodli, že ji uzavřeme později a zpětně ji podepíší k datu [datum], přišlo mu to jako férové řešení, jelikož žalobce ani svědek nemohli ovlivnit, kdy dojde k podpisu smlouvy a svědek neměl tu pravomoc příkazní smlouvu za žalovanou sám schválit. V návrhu příkazní smlouvy si žalobce sám stanovil výši jeho odměny, spolu o ní předtím nejednali. Návrh příkazní smlouvy byl hotov někdy kolem [datum]. Tento návrh se porovnával s plánem investic. Žalobce navrhl, které dotační tituly pro plánované investice by zajistil pro žalovanou. Plán investic se složitým způsobem schvalovat a revidoval, z toho důvodu i žalobce vypracoval několik návrhů a upravoval předmět plnění smlouvy. Poté, co žalobci skončil jeho pracovní poměr, měl od 1.2. pracovat podle příkazní smlouvy, ujednal s ním, že může zůstat doma, dokud nebude smlouva podepsána. Návrh příkazní smlouvy bylo nutné projednat s představenstvem, ale bohužel ve finále k jejímu schválení nedošlo. Zástupce akcionáře nesouhlasil s podmínkami smlouvy a s tím, aby spolupráce žalované s žalobcem nadále pokračovala, bližší údaje mu nesdělil, bylo to kolem [číslo]

2. Co se týče záměru pokračování ve spolupráci s žalobcem, tento projednal se zástupcem akcionáře v prosinci a on s tímto záměrem takto souhlasil. Žalobci to následně sdělil, buď telefonicky, nebo e-mailem, a to [datum]. Svědek nepředpokládal, že by žalobce vykonával pro žalovanou nějaké práce i nadále po tomto datu. Potvrdil, že žalobce nárokoval provedení nějakých prací do nějaké doby, svědek souhlasil s tím, aby žalovaná žalobci proplatila práce, které si žalobce vyfakturuje, a které provedl do [datum], což sdělil i na personálním oddělení. Svědek prohlásil, že po [datum] po žalobci nepožadoval žádné reporty a ani mu nezadával žádnou práci, která by se týkala jeho pracovní smlouvy. že žalobce do sídla žalované docházel od [datum], například ho viděl, jak se připojil do porady vedení žalované přes Microsoft. Svědek nesledoval, zda žalobce byl nebo nebyl v práci v únoru, měl jiné činnosti. Žalobci nezakazoval, aby do sídla žalované docházel, věděl, že tam byl 4.2., to mu předával návrh příkazní smlouvy. Žalobce v průběhu měsíce února pracoval na zpřesnění návrhu příkazní smlouvy. Svědek neměl povědomost o tom, že by žalobce vykonával pro žalovanou nějaké práce, kromě zpřesnění návrhu příkazní smlouvy. Věděl o tom, že žalobce odevzdával služební automobil, ještě v lednu. Personální úsek ho informoval, že žalobci zůstal přístup do sítě, protože se počítalo, že bude pokračovat příkazní smlouvou. Svědek si byl vědom spolupráce žalobce s firmou [právnická osoba] ohledně úspor energií a že připravoval vyhlášení podmínek první etapy dotačního titulu na úsporu energií, což však měl být jeden z projektů návrhů připravené příkazní smlouvy. Svědek věřil, že dojde k uzavření příkazní smlouvy a že cokoliv žalobce dělá, takto dělá v souvislosti s příkazní smlouvou. Nevylučoval, že žalobce mu říkal nebo napsal, že by nějaké práce pro žalovanou vykonával, ale opakoval, že to mělo být v souvislosti s příkazní smlouvou. Nevěděl, zda žalobce osobně s některými členy vedení společnosti nějaké pracovní záležitosti řešil v průběhu měsíce února 2021. Žalobce navrhl, které dotační tituly pro plánované investice by pomáhal zajistit pro žalovanou. Plán investic se složitým způsobem schvaloval a revidoval, z tohoto důvodu i žalobce vypracovával několik návrhů a upravoval předmět plnění smlouvy. Zástupce akcionáře mu sdělil, že mu tuto spolupráci s žalobcem neschválí, protože nesouhlasí s podmínkami smlouvy. Bližší údaje mu nesdělil.

36. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované na pozici personální ředitelka, žalobce zná ze své činnosti. Svědkyně žalobce do pracovního poměru u žalované nabírala, nastoupil [datum], pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Na představenstvu žalované v listopadu 2020 bylo rozhodnuto, že žalobci nebude prodlužována pracovní smlouva a bylo rozhodnuto o sloučení pozice výrobního a technického ředitele s tím, že pozice technického ředitele zanikne a vznikne nová pozice výrobně-technického ředitele. Pak se poslalo oznámení pod adresou kolinall, kde se oznámilo sloučení výrobního a technického úseku a tedy sloučení pozic a vzniku pozice výrobně-technického ředitele. Pak v lednu 2021 se chýlilo ke konci pracovní poměru žalobce, ale byla možnost uzavření příkazní smlouvy, aby se využily schopnosti žalobce pro činnosti žalované, které nevyžadují každodenní práci. Jednání vedl pan ředitel [příjmení], který byl přímým nadřízeným žalobce, svědkyně tohoto jednání byla přítomna v jednom případě, každopádně [datum] jí žalobce sám poslal návrh příkazní smlouvy. Žalobce použil návrh příkazní smlouvy ze začátku spolupráce s žalovanou ještě před vznikem pracovního poměru ze září 2019, kdy se nejprve uvažovalo o tom, že by žalobce pracoval pro žalovanou na základě příkazní smlouvy, jelikož žalobce bydlí na [obec a číslo] a nevědělo se, zda by byl každý den schopen dojíždět do práce do [obec] a byl zaměstnán na HPP, k čemuž nakonec došlo. U příkazní smlouvy by žalobce neměl nárok na služební auto. Týden před koncem PP svědkyně upozornila podřízenou pracovnici, aby zaslala žalobci předávací protokol, ona mu ho poslala, žalobce měl předat seznam činností panu [příjmení]. Dle svědkyně žalobce s panem [příjmení] komunikovali a na generálního ředitele šla od žalobce informace, jak probíhá předávání úkolů. Poslední den pracovního poměru si zaměstnanci pravidelně vyzvedávají tzv. výstupní dokumenty, je to jejich povinnost, což žalobce neučinil, neustále kolegyni sliboval, že toho má hodně, že se staví, až si kolegyně stěžovala, že nesplnil, co sliboval, ale kolegyně mu věřila, myslela si o něm, že je slušný člověk. Žalobce vrátil automobil, zůstal mu notebook, služební mobil a docházková karta, ta se po ukončení PP změní na tzv. průchozí kartu, protože již žalovaná nesleduje docházku na pracoviště. Průchozí karta žalobci zůstala proto, že měl přijít a vrátit svěřené věci, měl ji nabitou na 600 Kč na obědy a také věřili, že se podepíše příkazní smlouva, při níž bude užívat i služební mobil i notebook, vše k tomu směřovalo. Svědkyně čekala, že se žalobce dostaví a vrátí jim věci, včetně notebooku. Příkazní smlouva se dolaďovala začátkem února 2021. V původní kanceláři žalobce seděl pan [příjmení], který převzal část pracovní agendy žalobce, a větší část převzal pan [příjmení]. Předpokládalo se, že žalobce bude docházet za panem [příjmení]. Stalo se, že žalobce opakovaně poslal příkazní smlouvu začátkem února a pak přišla ještě jednou asi [datum], poslal to celkem třikrát, ladil se předmět příkazní smlouvy. Pak bylo rozhodnuto, po vyjednávání s představenstvem, že příkazní smlouva nebude podepsána, podrobnosti svědkyně nevěděla„ přes ní to už nešlo“, protože se nejednalo o pracovně právní vztah u žalobce. V březnu 2021 volal pan [celé jméno žalobce] panu [příjmení] a svědkyni, že nesouhlasí s neschválením příkazní smlouvy, a že se bude bránit, ať s tím počítají. Svědkyně byla z telefonátu hodně překvapená, něco takového od žalobce nečekala, tak se obrátila na Mgr. [příjmení], právničku žalované. Svědkyně se domnívala, že činnosti žalobce, které případně prováděl pro žalovanou v měsíci únoru 2021, by si žalobce, po uzavření příkazní smlouvy, vyfakturoval, což už šlo mimo ní, protože jeho pracovní poměr skončil k [datum]. Žalobce už nebyl zadán v personálně mzdovém systému, kolegyně ho odhlásila na sociálním a zdravotním pojištění. Svědkyně má za to, že pan [příjmení] vyzval žalobce, že dokud nebude uzavřena příkazní smlouva, aby na pracoviště nedocházel. Prvně bylo jednání o příkazní smlouvě pro žalobce byl [datum], svědkyně to má zaznamenáno v počítači v kalendáři. K námitce žalobce uvedla, že v adresáři kolinall jsou zadaní všichni lidé, kteří se pohybují v budově žalované a kterým chce žalovaná něco sdělit. Jde o to, že žalobce byl veden jako zaměstnanec, a i když odejde z firmy, tak i měsíc či dva je veden v adresáři, zůstane to zachováno,„ padá to“ tam bez ohledu na to, zda tam ten člověk je či není. Takhle to má každý, kdo odejde z firmy, nejenom žalobce. V adresáři jsou nejen zaměstnanci, ale i externí pracovníci, aby měli informace všichni o všem, tyto informace si mohou přečíst i z domova z telefonu. Zaměstnanci sami nemohou rozlišit, zda někdo přešel ze smlouvy příkazní na pracovní smlouvu, jsou to interní informace. Žalobce měl nějaký popis práce jako technický ředitel a mapování konkurence byla jedna z jeho činností, logicky musel mapovat konkurenci, staral se o techniku a s tím samozřejmě souvisí i přehled o konkurenci, zcela jistě to museli dělat jeho podřízení, protože pod něj patřilo oddělení R & D (věda a výzkum). Svědkyně už výše popsala, co myslela tím, že žalobce je slušný člověk. Mínila tím, že se dostaví na personální oddělení a přebere si výstupní dokumenty, byla to jeho povinnost. Je správné, že žalobci byl k [datum], tj. po ukončení pracovního poměru, zablokován přístup k pracovnímu emailu. Je možné, že ji kontaktoval ředitel a požádal ji o obnovu přístupového hesla žalobce do emailu vzhledem k příkazní smlouvě, je také možné, že žalobce nepředal veškerou agendu panu [příjmení]. To nic nemění na skutečnosti, že do e-mailu mohly žalobci chodit e-maily i měsíc po skončení pracovního poměru. Pokud by žalobce s žalovanou spolupracoval na příkazní smlouvu, měl by úplně ten stejný e-mail, jinou doménu než OTK nemají.

37. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje na pozici specialista lidských zdrojů u žalované. Svědkyně s žalobcem osobně jednala v souvislosti s předáním výstupního listu a potvrzení o zaměstnání. Zavedený postup je takový, že poslední den v zaměstnání přijde zaměstnanec na personální oddělení a svědkyně či kolegyně mu předají výstupní list a on s ním obejde nadřízeného, IT, odevzdá notebook, mobil, všeobecnou a mzdovou účtárnu a poté s výstupním listem přijde na personální a svědkyně mu na to konto vystavím zápočtový list. Koncem listopadu 2020 přišlo emailem, že pozice technického ředitele zanikne a PP žalobce končí [datum]. Svědkyně žalobce osobně vyzývala k předání výstupního listu, má na to i svědky, žalobce se neustále vymlouval, že přijde, ale nemá zrovna čas, avšak nepřišel. Svědkyně žalobce osobně vyzývala k předání výstupního listu, když ho potkala na chodbě, on jí řekl, aby se nebála, že přijde, věřila mu. Následně jí nadřízená řekla, že žalobce bude pokračovat ve spolupráci s žalovanou a přejde na příkazní smlouvu, tak„ ho přehodila“ ze střediska [číslo] na středisko externistů, jde o docházkový systém. [příjmení] karta žalobci tedy zůstala, ale neměl ji jako zaměstnanec, ale jako externista. Měl tam ještě peníze na kartě, aby mohl objednávat obědy, jeho docházku do práce už nezkoumala, protože se stal externistou. Osoba si může zjistit, zda byla převedena z jednoho střediska do druhého, pokud se pod osobním číslem přihlásí do docházkového systému. Data externistů jsou v docházkovém systému o vstupech a výstupech zaznamenána, stejná data jsou zaznamenávána i u návštěvníků.

38. Z výslechu žalobce [celé jméno žalobce] soud zjistil, že Už na podzim výrobní ředitel, který do firmy nastoupil, chtěl mít větší kontrolu tak, že přesvědčil představenstvo, resp. majitele, aby došlo ke kumulaci funkcí, což se týkalo jeho funkce, zkumulovali výrobního a technického ředitele. Dne [datum] v den, kdy byl doma z rodinných důvodů se konalo představenstvo a po jeho skončení mu p. [příjmení] volal, že jeho pracovní smlouva nebude prodloužena. Někdy v létě roku 2020 mu p. [příjmení] říkal, že p. [příjmení] má zájem o funkci výrobního a technického ředitele. Žalobce to vzal, že to tak je, a začal si přes inzeráty hledat nové zaměstnání, měl smluvené nějaké pohovory. Někdy v druhém týdnu v prosinci mu p. [příjmení] zavolal, že se s druhým statutárem RNDr. [příjmení] finančním ředitelem shodli, že a chtěli, aby u nich pracoval nadále, podotkl, že měl rozdělaných několik dotačních projektů, které podle jeho názoru ani p. [příjmení] převzít nemohl, a říkal mu, ať si žádnou jinou práci nehledá. Žalobce mu říkal, že rád u žalované zůstane, má k tiskárnám osobní vztah a odmítl jiné pohovory. Již tehdy však upozornil na to, že v druhé polovině února podstoupím operaci hlasivek a zhruba třídenní pracovní neschopnost. Žalobce byl potěšen, že mže v tiskárnách zůstat a formu spolupráce nijak neřešil. Pan [anonymizováno] byl spokojen s jednáním žalobce v druhé polovině ledna s [právnická osoba] a nabídl prý žalobci místo na pracovní poměr na technickém úseku, žalobce mu prý řekl, že už má nabídku u pana [příjmení], mají se spolu domluvit, jaké místo bude nadále ve firmě zastávat. Tvrdil, že následně jsem p. [příjmení] informoval o nabídce ze strany p. [příjmení], a ten mu prý odpověděl, že do konce ledna mu dá vědět co a jak. [příjmení] [příjmení] žalobce do konce ledna 2021 svoji funkci v celém rozsahu nepředal, protože jednak p. [příjmení] na to neměl čas, na což upozornil pí. [příjmení], která mu poradila, aby zaslal p. [příjmení] e-mail a upozornil ho, že je potřeba pokračovat v předání žalobcovi funkce. Žalobce s p. [příjmení] předávali funkci pouze ústní formou, žádný protokol jednáních nesepisovali. Žalobce potvrdil, že pí. Ing. [příjmení], ho někdy v únoru vyzvala, aby provedl všechny formality potřebné k ukončení pracovního poměru. Žalobce jí však namítal, a považoval to zbytečné, protože nevěděl, jak bude jeho spolupráce pokračovat. Jediné, co předal, p. [příjmení] předal, bylo služební auto, telefon a notebook mám do současné doby, jsou však nepoužitelné (zablokované), lze z nich však zjistit, že vykonával aktivně svoji činnost, proto je má u sebe. Protože žalobce nevěděl, jak bude dál ve firmě pracovat, tak zaslal p. [příjmení] návrh činnosti, o které si myslel, že ji bude dále vykonávat, a to formou příkazní smlouvy tak, jak mu navrhovala žalovaná předtím, než do firmy nastoupil, což učinil poslední týden v lednu 2021. Tento návrh odeslal jako podklad pro další jednání dne [datum]. V návrhu upravil předmět činnosti a výše odměny tam už asi byla z dřívějška. Na počátku spolupráce s žalovanou mu nabídla, aby funkci technického ředitele vykonával na základě příkazní smlouvy, žalobce však chtěl, aby tuto vysokou hospodářskou funkci vykonával na pracovní poměr, k čemuž následně došlo. Když žalobce přišel do sídla firmy 1.2., tak mu nešel služební e-mail, jelikož IT oddělení, když zaměstnanci skončí smlouva, zablokuje přístup do služebního e-mailu. Žalobce řekl pí. [příjmení] o dohodě ohledně další spolupráce ve firmě, resp. pí. [příjmení] to věděla, tak dala příkaz IT odd., aby mu zprovoznili e-mail. [příjmení] [příjmení] s žalobcem mluvila v průběhu ledna, února 2021, s tím, že Ing. [anonymizováno], jeden z členů představenstva souhlasí s tím, aby žalobcova spolupráce ve firmě pokračovala. Dne 2.2. žalobce uváděl prezentaci technického zařízení firmy [příjmení] a [příjmení]. Pořízení tohoto vybavení by bylo v rámci dotace, což by bylo předmětem příkazní smlouvy a také by to bylo předmětem spolupráce, kterou mu navrhl p. [příjmení]. Žalobce do firmy chodil tak, jak jsem cítil, že je potřeba. Potvrdil, že měl nějaké absence, které žalované nenahlásil, jelikož vždycky vyplňoval docházku kolem 4., 5. následujícího měsíce, žalovaná mu nedala možnost, když mi e-mail vypnuli koncem února. V únoru žalobce vykonal jednu služební cestu, byl u firmy u p. Wittnera. Ani v době trvání pracovního poměru žalobce oficiálně nikomu z firmy nehlásil, kdy a kam jedu na služební cestu, pak to zpětně dokládal do docházky. Stejně tak nadřízenému plánovanou absencim, např. návštěvu lékaře, dopředu nehlásil, vykazoval ji zpětně začátkem následujícího měsíce, s ohledem na rozdíl ve vykazování docházky mezi řadovými zaměstnanci a pracovníky vyššího managemetu, docházku zpětně posílal asistence generálního ředitele. Dne [datum] řešil z domova dotační program staršího data, a ten den se ním spojil p. [příjmení] přes aplikaci Teams a sdělil mu, že padlo rozhodnutí a žádná smlouva s ním podepsaná nebude, firma s ním žádným způsobem již nebude spolupracovat a do té doby, než bude vyřešeno narovnání, aby zůstal doma. Na to mu žalobce řekl, že má ještě spoustu věcí, co jsou potřeba dodělat nebo předat a p. [příjmení] mu sdělil, aby tedy do firmy chodil dál, přičemž mu žalobce navrhl, že by bylo dobré pracovní smlouvu prodloužit do konce února 2021 a tvrdil, že mu nadřízený slíbil, že se mu to bude snažit zajistit. Žalobce se dne 14. nebo [číslo] přes aplikaci Teams účastnil ředitelské porady, dne [číslo] dal na internetový portál vyhlášení soutěže na výběr realizátora čističky odpadních vod, protože to spěchalo a jako jediný měl elektronický podpis. Dle žalobce mu v době trvání jeho pracovního poměru nikdo práci nepřiděloval. Pouze v jednom případě tak učinil Ing. [anonymizováno] na představenstvu žalované, žalobce sám dokončoval práce na projektech, které byly započaty předtím, než začal ve firmě pracovat a sám si aktivně vyhledával, co by mohlo firmě přinést peníze. Žalobce dále vypověděl, že v průběhu měsíce března 2021 se přihlásil k placení sociálního a zdravotního pojištění, a to v souvislosti s prodělanou operací, měl strach, aby za něj pojištění firma uhradila. Prohlásil, že živnost, kterou provozuje od roku 1993 pozastavil k [datum], chtěl se jistit v případě, že po skončení pracovního poměru u žalované, nesežene jiné zaměstnání, aby měl nárok od úřadu práce na podporu v nezaměstnanosti. V březnu si platil nemocenskou a od května byl po dobu tří měsíců zaměstnán.

39. Při jednání soudu dne [datum] soud zamítl návrh na provedení dalších důkazů tak, jak jsou označeny v předmětném usnesení s tím, že soud na základě listinných důkazů označených shora dostatečně zjistil skutkový stav tak, aby mohl ve věci rozhodnout a provádění dalších důkazů by bylo již nadbytečné. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako technický ředitel, smlouva byla sjednána na dobu určitou, do [datum]. Dne [datum] byla na jednání představenstva žalované navržena a schválena organizační změna spočívající ve sloučení technického a výrobního úseku, přičemž řízením nově vzniklého výrobně technického úseku byl pověřen stávající výrobní ředitel [jméno] [příjmení] a dále bylo rozhodnuto, že technickému řediteli nebude pracovní poměr prodloužen. Přijetí této organizační změny bylo dne [datum] oznámeno formou hromadného e-mailu personální ředitelky žalované všem zaměstnancům, žalobce byl o uvedených změnách zvlášť informován ze strany vedení společnosti a to svým přímým nadřízeným, generálním ředitelem Ing. [příjmení]. S blížícím se koncem pracovního poměru žalobce e-mailem kontaktoval pana [příjmení], Dis. a urgoval fyzické předání své agendy, k němuž mu zaslal podklady, ke dni skončení pracovního poměru žalobce odevzdal žalované zpět služební automobil. Ještě před uplynutím sjednané doby pracovního poměru byla zahájena jednání mezi účastníky o jiných možných formách další vzájemné spolupráce poté, co bude ukončen pracovní poměr, a to o uzavření příkazní smlouvy, jejímž předmětem měly být zejména návrhy a administrace technických a investičních projektů, monitoring a příprava využití dotačních programů a jiné, a jejíž účinnosti měla bezprostředně navazovat na konec pracovního poměru žalobce u žalované. O obsahu příkazní smlouvy žalobce jednal s tehdejším generálním ředitelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], kterému poslal upravený návrh textu smlouvy z doby, kdy se při nástupu do zaměstnání řešilo, jakou formou bude žalobce vykonávat funkci technického ředitele a další upravený návrh poslal personální ředitelce Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení] dne [datum]. Ke konkrétní dohodě o obsahu příkazní smlouvy a k jejímu podpisu však před skončením pracovního poměru u žalobce nedošlo. Při výkonu činnosti dle příkazní smlouvy by žalobce měl nadále umožněn přístup do sídla žalované, a ta by mu pro výkon činnosti poskytla notebook a mobilní telefon. Žalobce k [datum] žalované odevzdal služební automobil, když jeho užívání bylo vázáno pouze na pracovní poměr, mobilní telefon a notebook si ponechal. Z tohoto důvodu také personální ředitelka žalované po [datum] schválila dočasně zachování účtu žalobce ve firemním informačním systému a byla mu zachována možnost přístupu na pracoviště jako externímu spolupracovníku žalované, kam byl Ing. [příjmení] žalobce„ přehozen“. Žalovaná, respektive její personalistka v souvislosti s ukončením pracovního poměru žalobce opakovaně a neúspěšně vyzývala k předání výstupního listu a splnění si všech formalit pojících se s ukončením PP. Žalobce v období od [datum] do sídla žalované nepravidelně (dle žalobcovy výpovědi„ jak cítil, že je potřeba“) docházel, žalobci nebyly nikým zadávány pracovní úkoly ani po něm nikdo ze strany žalované nežádal žádná plnění. Žalobcovo připojování se na porady vedení společnosti žalované mělo pouze formální charakter a nebyla od něj ze strany žalované očekávána prezence jeho výstupů povinností zde. Žalovaná byla srozuměna s tím, že žalobce počátkem února 2021 bude provádět činnost směřující k předání funkce panu [příjmení] a pracovat na verzi návrhu příkazní smlouvy a jako externista do vyřešení formy spolupráce účastníků bude nepravidelně na své původní pracoviště, do výrobního závodu, docházet. Návrh příkazní smlouvy byl vyhotoven kolem [datum], žalobce v něm upravoval předmět činnosti a svou odměnu, Ing. [příjmení] příkazní smlouvu se změnami, resp. s doplněním zaslal žalobce dne [datum]. Návrh příkazní smlouvy byl porovnáván s plánem investic a předložen představenstvu žalované ke schválení. Zástupce akcionáře však nesouhlasil s podmínkami smlouvy a tak ke schválení nakonec nedošlo. Ing. [příjmení] toto rozhodnutí žalované sdělil žalobci dne [datum] s tím, že firma s žalobcem již nebude žádným způsobem spolupracovat a vyzval žalobce, aby do té doby, než bude vyřešeno narovnání, zůstal doma. Žalobce do sídla firmy žalované ještě dále docházel do [datum], aby dokončil předání funkce panu [příjmení].

40. Podle § 65 odst. 1, 2 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění zák. č. 248/2021 Sb. účinného do 30.6.2021 – Pracovní poměr na dobu určitou může skončit také ostatními způsoby uvedenými v § 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Ust. § 65 odst. 2 se uplatní jen tehdy, pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby dále v konání prací, aniž by se o tom se zaměstnavatelem výslovně dohodl. Konání prací se rozumí výkon nejen dosavadní práce zaměstnance pro zaměstnavatele, ale i jiná práce, než kterou dosud zaměstnanec vykonával, popř. též práce jiného druhu, než které měl konat podle pracovní smlouvy nebo jmenování na vedoucí pracovní místo. S vědomím zaměstnavatele koná zaměstnanec práci vždy, jestliže zaměstnavatel o pokračování v práci zaměstnancem ví (byl o něm informován) a je s touto informací srozuměn. Pokračuje-li zaměstnanec ve výkonu práce, ačkoliv mu to zaměstnavatel výslovně zakázal nebo mu jinak dá nepochybně najevo, že s dalším výkonem práce zaměstnance nesouhlasí, nemůže pracovní poměr nadále platit za uzavření na dobu neurčitou. Zaměstnavatel ví o tom, že zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby v práci, jestliže se o tom dozvěděl jakýkoliv vedoucí zaměstnanec, který je (před uplynutím sjednané doby určitě byl) zaměstnanci nadřízen; postačuje proto, aby o tom věděl i nejbližší nadřízený vedoucí zaměstnanec.

41. Podle rozsudku NS ČR č.j. 21 Cdo 2866/2018 ze dne 15.4.2020 Ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce se vztahuje na situaci, kdy zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby v práci, aniž by se o tom se zaměstnavatelem výslovně dohodl. Přeměna (transformace) pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou je proto vyloučena tam, kde by ustanovením § 65 odst. 2 zákoníku práce stanovená fikce změny obsahu pracovního poměru byla v rozporu s projevenou vůlí účastníků pracovního poměru, kteří své vzájemné poměry vztahující se k činnostem vykonávaným zaměstnancem pro zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby pracovního poměru chtěli upravit jinak. Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 65 odst. 2 zák. práce se vztahuje na situaci, kdy zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby v práci, aniž by se o tom se zaměstnavatelem výslovně dohodl. Přeměna (transformace) pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou je proto vyloučena tam, kde by ustanovením § 65 odst. 2 zák. práce stanovená fikce změny obsahu pracovního poměru byla v rozporu s projevenou vůlí účastníků pracovního poměru, kteří své vzájemné poměry vztahující se k činnostem vykonávaným zaměstnancem pro zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby pracovního poměru chtěli upravit jinak. Nelze například vyloučit nadstandardní přístup zaměstnance, který s ohledem na dosavadní dobré vztahy se svým zaměstnavatelem, na specifické podmínky výkonu práce u zaměstnavatele a v zájmu zachování své profesní cti se souhlasem zaměstnavatele dokončí práci, kterou do sjednaného dne skončení pracovního poměru nestihl vykonat, aniž by s tím účastníci chtěli spojovat další pokračování jejich pracovněprávního vztahu v podobě pracovního poměru na dobu neurčitou; na konkrétních okolnostech každé posuzované věci potom bude záviset, o jaký vztah se mezi účastníky jedná. Případné pochybnosti o obsahu pracovněprávního úkonu bude třeba odstranit výkladem podle ustanovení § 35 odst. 2 a 3 obč. zák. (srov. § 18 zák. práce).

42. V daném případě nezbylo soudu, než po provedeném dokazování žalobu zamítnout, když u žalobce nedošlo k přeměně jeho pracovního poměru založeného na dobu určitou, na dobu neurčitou, tak jak předpokládá ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce. Soud dospěl k závěru, že žalobce přitom splnil oba předpoklady úspěšnosti určovací žaloby, tj. legitimaci k jejímu podání a naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní zájem nebo právo je či není. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s vědomím žalované pokračoval po skončení svého pracovního poměru v práci, nicméně bylo prokázáno a mezi účastníky o tom nebylo sporu, že žalovaný tak činil od 1.2. do [datum] z důvodu jednání účastníků o jejich další spolupráci na základě příkazní smlouvy s žalobcem jako OSVČ, která měla na pracovní poměr bezprostředně navazovat a smlouva měla být zpětně uzavřena k [datum]. Bylo dále prokázáno a nebylo ani sporu o tom, že žalobce si ponechal za tímto účelem služební mobil a notebook a byl mu umožněn přístup do budovy žalované jako externistovi, obnoven účet a zprovozněn služební e-mail. Žalobce docházel na původní pracoviště nepravidelně a nebyl přítomen v budově po celou pracovní dobu stanovenou žalovanou, jelikož už nebyl jejím zaměstnancem, žalovaná jeho přítomnost na pracovišti nesledovala, ani jeho činnost, byla tolerantní k jeho benevolentnímu přístupu k splnění si všech výstupních formalit k [datum]. Žalovaná považovala pracovní poměr žalobce u ní za ukončený právě k [datum], jak je patrné z toho, že potvrzení o délce zaměstnání žalobce u žalované bylo vyhotoveno dne [datum] (je lhostejno, že pro žalobcovo chování, který si odmítal toto potvrzení osobně převzít, mu bylo poštou doručeno až [datum]), žalovaná skončení zaměstnání žalobce u ní oznámila dne 8., resp. [datum] [obec] správě sociálního zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, dne [datum] žalobci vystavila potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za r. 2020. Pokud žalobce jednal s obchodními partnery žalované, připojoval se na porady vedení, jednal tak o své vůli. Na závěrech soudu nic nemění ani skutečnost, pokud žalobce dokončoval práci, která byla obsahem jeho pracovního poměru, předání funkce panu [příjmení], či práce totožná s předmětem plánované příkazní smlouvy. Je nesporné, že [datum] přímý nadřízený žalobci sdělil, že spolupráce účastníků pokračovat v žádné formě nebude a také, že už nemá do výrobního závodu docházet, což žalobce přesto činil do [datum]. Je klidně možné, že potřeboval předat v plném rozsahu svoji funkci svému nástupci, protože tak neučinil dříve, když víceméně spoléhal na schválení příkazní smlouvy představenstvem žalované a byl si vědom svých profesních kvalit, měl citový vztah k obchodním tiskárnám [obec]. Ze všeho shora uvedeného je prokázané, že vůlí účastníků bylo po skončení pracovního poměru žalobce pokračovat ve vzájemné spolupráci jinou formou a fikce přeměny PP z pracovního poměru na dobu určitou na dobu neurčitou v tomto konkrétním případě nenastala. Všichni vyslechnutí svědci vypovídali přesvědčivě a shodně, je nepodstatné, že se účastníci neshodli v tvrzení, zda i pan [příjmení] nabídl žalobci pokračování ve spolupráci a zda Ing. [příjmení] vyzval žalobce, aby do sídla firmy nedocházel i po [datum], než bude příkazní smlouva schválena. V podstatných skutečnostech se i výpověď žalobce shoduje s výpovědí všech tři vyslechnutých svědků. Bylo prokázáno, že žalobce v měsíci únoru docházel do sídla firmy jen v některých dnech, nepožádal o schválení žádné služební cesty, žádný nadřízený mu práci nezadával, nikomu nehlásil absence, prostě choval se jako externí pracovník, není ani závadou, pokud se zaměstnanci žalované komunikoval prostřednictvím emailu či služebního telefonu. Jednání žalobce je na druhou stranu pochopitelné, když žádal žalovanou, aby mu za práci, vykonanou v měsíci únoru vyplatila odměnu, což mu bylo přislíbeno, pokud si vystaví fakturu, zde je opět seznatelné, že žalovaná s žalobcem jednala po [datum] jako s OSVČ. Nic nemění na závěrech soudu ani ta skutečnost, že žalovaná v průběhu tohoto řízení vyzvala žalobce k nástupu do zaměstnání a ve třech případech, postupně s ním ukončila pracovní poměr výpovědí a OZPP.

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, kterou tvoří dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní služby po 2 500 Kč, dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2 352 Kč. Tuto částku uložil soud žalobci zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, tj. právního zástupce žalované, a to ve standardní třídenní lhůtě od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení