7 C 134/2013

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem JUDr. Vítem Ludvou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] oba bytem [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka] oba zastoupeni JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupené JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] 2. [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných: [celé jméno vedlejšího účastníka], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka] zastoupený opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k bytové jednotce, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaný [číslo]) je vlastníkem jednotky [číslo] byt, o dispozici 3 + 1, o výměře podlahové plochy bytu [anonymizováno] m (včetně příslušenství), umístěné ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], [adresa] a [adresa], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, na adrese [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka], -) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, -) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, -) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, -) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým ideálním podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, -) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým ideálním podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mladá Boleslav, v katastrálním území a obci [obec], v části obce Mladá Boleslav

II.

II. Ve vztahu žalobců a žalovaného [číslo] nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ve vztahu žalobců a vedlejšího účastníka na straně žalovaných nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

V. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi náhradu nákladů státu ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali po obou žalovaných určení toho, že žalovaný [číslo] je vlastníkem bytové jednotky [číslo] – byt, o dispozici 3 + 1, výměře podlahové plochy bytu [anonymizováno] m (včetně příslušenství), umístěné ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], na adrese [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka], a) se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], b) se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], c) se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na jednotce [číslo] vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], d) se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na jednotce [číslo] vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], e) se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na jednotce [číslo] vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], to vše v katastrálním území a obci [obec], části obce Mladá Boleslav II, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. S ohledem na to, že od podání uvedené žaloby do doby rozhodování soudu došlo ke změně v údajích zapsaných v katastru nemovitostí týkajících se zde specifikovaných nemovitostí (sloučení pozemků parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] do pozemku parc. č. st. [číslo] a s tím spojené změny ve velikostech spoluvlastnických podílů), pak žalobci podáním ze dne [datum] upřesnili petit své žaloby takovým způsobem, aby tyto změny reflektoval. Po posouzení obsahu tohoto podání ze dne [datum] soud dospěl k závěru, že předmětné podání není možné posuzovat jako změnu žaloby ve smyslu § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), protože nešlo o takový úkon, kterým by se nově vymezoval předmět řízení. Naopak šlo o úkon, kterým byla žaloba pouze upřesněna. K tomu lze dodat, že o pouhém zpřesnění žaloby se nikterak nerozhoduje.

2. Takto zpřesněnou žalobou se tedy žalobci po obou žalovaných domáhali určení toho, že žalovaný [číslo] je vlastníkem jednotky [číslo] byt, o dispozici 3 + 1, o výměře podlahové plochy bytu [anonymizováno] m (včetně příslušenství), umístěné ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], [adresa] a [adresa], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, na adrese [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka], a) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa], bytový dům, postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, b) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, c) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, d) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým ideálním podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, e) se souvisejícím ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, vzniklé ze společných prostor o celkové ploše [anonymizováno] m, a s ní spojeným spoluvlastnickým ideálním podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], [adresa] a [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, v katastrálním území a obci [obec], v části obce Mladá Boleslav II (dále jen„ bytová jednotka“ či„ byt“).

3. Na tomto místě je potřeba předeslat, že v této věci zdejší soud rozhodoval již potřetí. Prvně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu žalobců zamítl. Tento rozsudek však byl k odvolání žalobců usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Následně zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým naopak žalobě vyhověl. K odvolání žalovaného [číslo] byl ale také tento rozsudek usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu I. stupně svým usnesením ze dne [datum] především uložil, aby v řízení doplnil dokazování k tvrzení žalovaného [číslo] o tom, že bytovou jednotku nabyl od vedlejšího účastníka v dobré víře, že vedlejší účastník je způsobilý vlastnické právo k bytové jednotce převést na další osobu.

4. Žalobci tvrdili, že byli členy žalovaného [číslo] společnými nájemci bytu. Dne [datum] uzavřeli s vedlejším účastníkem (se svým synem) bezplatnou dohodu o převodu členských práv a povinností v žalovaném [číslo] podle které mělo ke dni [datum] dojít k převodu členských práv a povinností spojených s jejich členstvím v žalovaném [číslo] z žalobců na vedlejšího účastníka. Dne [datum] uzavřel vedlejší účastník s žalovaným [číslo] na základě § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, smlouvu o převodu bytové jednotky do vlastnictví člena družstva, kterou mělo dojít k převodu vlastnického práva k bytu z žalovaného [číslo] na vedlejšího účastníka. Dne [datum] udělil vedlejší účastník svému bratrovi [celé jméno žalobce], [datum narození], plnou moc k zastoupení při všech právních úkonech souvisejících s převodem bytové jednotky. Následující den ([datum]) [celé jméno žalobce], [datum narození], uzavřel v zastoupení vedlejšího účastníka kupní smlouvu o převodu bytové jednotky s žalovaným [číslo] kterou mělo dojít k převodu vlastnického práva k bytu z vedlejšího účastníka na žalovaného [číslo]. Vklad vlastnického práva na základě uvedené kupní smlouvy byl do katastru nemovitostí proveden ke dni [datum]. Žalovaný [číslo] je nadále v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytové jednotky. Žalobci dále tvrdili, že vedlejší účastník je osobou trpící duševní poruchou – mentální retardací. Podle § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), je tak uzavřená dohoda o převodu členských práv a povinností mezi žalobci a vedlejším účastníkem ze dne [datum] (včetně následně uzavřené smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne [datum], plná moc udělená [celé jméno žalobce], [datum narození], ze dne [datum] a kupní smlouva o převodu bytové jednotky ze dne [datum]) úkonem absolutně neplatným. Z uvedených důvodů je proto vlastníkem bytové jednotky i nadále žalovaný [číslo] žalobci tak stále jsou jeho členy a nájemci bytu. Žalobci také tvrdili, že žalovaný [číslo] nemohl nabýt vlastnické právo k bytové jednotce i proto, že nemohl být v dobré víře v oprávnění vedlejšího účastníka na něj vlastnické právo převést. [jméno] víru podle nich vylučuje fakt, že se žalovaný [číslo] před uzavřením kupní smlouvy nesešel s vedlejším účastníkem, což je praxí naprosto obvyklou. V případe jejich setkání by tak žalovanému [číslo] muselo být zřejmé, že vedlejší účastník nemůže být způsobilý k právním jednáním, které by se týkaly bytu. Vedle toho žalovaný [číslo] ani před uzavřením kupní smlouvy nerealizoval prohlídku bytu. Konečně na absenci dobré víry lze usuzovat i ze sjednané kupní ceny (700 000 Kč) neodpovídající dle žalobců ceně obvyklé, která podle nich činila cca 1 800 000 Kč. Žalobci dále poukázali na to, že na požadovaném určení vlastnického práva mají naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť mají zájem na tom, aby bytová jednotka byla převedena do jejich vlastnictví podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb. Současný stav, kdy v rozporu s právním stavem věci je vlastníkem bytové jednotky v katastru nemovitostí zapsán žalovaný [číslo] tak činí jejich právní postavení nejistým. Na naléhavý právní zájem lze též usuzovat z § 23 zákona o vlastnictví bytů, který zakládá právo nájemci družstva na převedení bytu, jež je ve vlastnictví družstva. Určením vlastnického práva k bytu ve prospěch žalovaného [číslo] tak bude najisto postaveno zákonné právo žalobců na převod bytu do jejich vlastnictví.

5. Žalovaný [číslo] uvedl, že žalobci byli od [datum] jeho členy a společnými nájemci bytové jednotky. Jejich členství v žalovaném [číslo] bylo ukončeno ke dni [datum], neboť tento den jim byla předložena dohoda o převodu členských práv a povinností v žalovaném [číslo] kterou uzavřeli žalobci a vedlejší účastník. Žalovaný [číslo] k tomu podotkl, že práva a povinnosti spojená s členstvím v žalovaném [číslo] přechází na nabyvatele již samotným okamžikem předložení příslušné dohody žalovanému [číslo]. Žalovaný [číslo] tak nemohl posoudit, zda vedlejší účastník byl schopen takový právní úkon učinit. Pakliže by však v řízení bylo prokázáno, že mentální stav vedlejšího účastníka mu bránil v platném uzavření dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] (včetně navazujících právních úkonů), pak žalovaný [číslo] navrhl, aby soud žalobě vyhověl.

6. Žalovaný [číslo] uvedl, že žalobci nemají na požadovaném určení vlastnického práva naléhavý právní zájem a žalobou uplatněný nárok nelze považovat za důvodný, protože je uplatněn v rozporu se zásadou ochrany dobré víry nabyvatele vlastnického práva. Kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] nabyl žalovaný [číslo] vlastnické právo k bytové jednotce v dobré víře, že ji nabývá od vlastníka bytové jednotky, o čemž se ubezpečil z informací získaných z veřejného seznamu – katastru nemovitostí (včetně údajů evidovaných ve sbírce listin). Takto zjistil, že vedlejší účastník byl účasten několika smluvních vztahů, kdy nejprve uzavřel přímo se žalobci dohodu o převodu členských práv a povinností ze dne [datum], dále uzavřel smlouvu o převodu bytu do jeho vlastnictví a následně zřídil pro žalobce věcné břemeno k bytové jednotce. Žalovaný [číslo] tak nemohl jakkoliv předpokládat, že vedlejší účastník není způsobilý k právním úkonům z důvodu duševní poruchy. Konečně ani skutečnost, že kupní smlouvu podepsal vedlejší účastník v zastoupení, není sama o sobě ničím výjimečná a nelze jen z této skutečnosti usuzovat na absenci dobré víry na straně žalovaného [číslo]. Ze všech uvedených důvodů tak žalovaný [číslo] navrhl soudu, aby žalobu zamítl.

7. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že spolu s žalobkyní byli členy v žalovaném [číslo] [ulice] účastník je společným synem obou žalobců; vedle něj má žalobce ještě dalšího syna ([celé jméno žalobce], [datum narození]) z předcházejícího manželství. S manželkou se dohodli, že na vedlejšího účastníka převedou bytovou jednotku, aby měl zajištěno bydlení pro případ, že by se žalobcům něco přihodilo. Rovněž tímto krokem se snažili zabránit tomu, aby se k bytové jednotce dostal syn [jméno], o kterém věděli, že je zadlužený. S vedlejším účastníkem proto uzavřeli dohodu o převodu družstevního podílu. Podle žalobce je vedlejší účastník naivní a důvěřivý člověk. Je postižený a z toho důvodu pobírá invalidní důchod. Druhý syn je jeho opakem. K němu například uvedl, že z bytu jim odcizil cennosti. [příjmení] zase vedlejšímu účastníkovi sebral 1 000 Kč, které mu tam nechali na jídlo po dobu jejich dovolené. [ulice] účastník pak [datum] svému bratrovi udělil plnou moc k zastupování ve všech věcech týkajících se bytové jednotky. O tom však nevěděli. Dne [datum] k nim přišel [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jim sdělili, že jsou vlastníky bytové jednotky, protože vlastnické právo na ně převedl syn [jméno].

8. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že vedlejší účastník navštěvoval speciální školu, do které byl přeřazen z 1. třídy běžné základní školy. Vyučil se v oboru kuchařské práce, ale ihned po vyučení mu byl přiznán invalidní důchod ve výši 2 500 Kč měsíčně. Podle ní vedlejší účastník není schopen jednat sám s úřady; musí ho doprovázet.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku k žalovanému [číslo] soud zjistil, že žalovaný [číslo] vznikl dne [datum]. Od [datum] byla jeho jednatelkou [jméno] [příjmení], [datum narození]; jeho společníky od [datum] byli [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození] (na č. l. 191 – 194).

10. Z žádosti o převod členských práv a povinností ze dne [datum] a z dohody o převodu členských práv a povinností z téhož dne soud zjistil, že žalobci s vedlejším účastníkem uzavřeli dohodu o převodu jejich členských práv a povinností v žalovaném [číslo] na základě které mělo dojít k převodu členských práv a povinností žalobců v žalovaném [číslo] na vedlejšího účastníka. Uvedená dohoda byla žalovanému [číslo] předložena dne [datum] (na č. l. 11 – 14).

11. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník s žalovaným [číslo] uzavřel tuto smlouvu, kterou mělo dojít k převodu vlastnického práva k bytu z žalovaného [číslo] na vedlejšího účastníka (na č. l. 22 – 27).

12. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník měl zmocnit [celé jméno žalobce], [datum narození], k jeho zastupování ve všech právních úkonech a záležitostech souvisejících s převodem bytové jednotky (na č. l. 21).

13. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví bytu uzavřené mezi vedlejším účastníkem a žalovaným [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejšího účastníka zastupoval [celé jméno žalobce], [datum narození], na základě plné moci ze dne [datum]. Na základě tohoto právního jednání pak mělo dojít k převodu vlastnického práva k bytové jednotce z vedlejšího účastníka na žalovaného [číslo]. Kupní cena byla sjednána na částku ve výši 700 000 Kč (na č. l. 16 – 20). Žalovaný [číslo] je evidován v katastru nemovitostí na základě této kupní smlouvy jako vlastník bytu (na č. l. 181 – 183).

14. Ze sdělení Střediska komplexní terapie s poradnou pro léčbu bolesti Polikliniky [ulice] hvězda, [PSČ] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník trpí mentální retardací (IQ na úrovni 51 bodů) a perinatálním organickým postižením centrální nervové soustavy (na č. l. 31). Ze sdělení totožné organizace z 03/ 2013 soud dále zjistil, že vedlejší účastník je málo sociálně zdatný, nesamostatný a mající infantilní postoje. Osobnost má simplexní s projevy sekundární neurotizace a organické poruchy osobnosti. Myšlení má těžkopádné, má problémy s chápáním souvislostí. Podstatu právních jednání není schopen jasně chápat. Intelekt má na hranici lehké a středně těžké mentální retardace (IQ na úrovni 51 – 55 bodů) s tím, že tato diagnóza u něj byla přítomna i v roce 2010 (na č. l. 30).

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] (znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie) ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník má od narození poškozenou centrální nervovou soustavu. Jeho psychomotorický vývoj byl opožděný; dále trpí i organickou poruchou osobnosti a chování. Jedná se o poruchy vrozené, přetrvávající a medicinskými prostředky neléčitelné. Jeho IQ se pohybuje v intervalu 51 – 58 bodů (úroveň lehké až střední mentální retardace). Myšlení vedlejšího účastníka je těžkopádné. Není schopen chápat smysl a důsledky předmětných právních jednání, kterých se účastnil. Dle znalkyně tak vedlejší účastník v době činění předmětných právních jednání trpěl duševní poruchou, která ho činila nezpůsobilým právně jednat (na č. l. 138 – 152).

16. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že [celé jméno žalobce], [datum narození], byl uznán vinným tím, že v přesně nezjištěné době od října 2012 do [datum] [jméno] [příjmení] po předchozí dohodě s [celé jméno žalobce] zajistila vypracování plné moci o zastupování při právních úkonech při nakládání s bytovou jednotkou v celkové hodnotě 440 080 Kč, následně dne [datum] při jednání s vedlejším účastníkem a žalobkyní a) v místě jejich bydliště na adrese [adresa žalobkyně, žalobce a vedlejšího účastníka], předstírala pod smyšleným příjmením, že pracuje jako asistentka zprostředkovatele pro insolvenční řízení, kde [celé jméno žalobce] zde předložil pod záminkou zajištění podkladů pro insolvenční řízení k podpisu čestné prohlášení, že nenabude žádného dědictví ani jiného finančního vyrovnání od svého bratra (vedlejšího účastníka) a pod záminkou nezbytnosti ověřeného podpisu na tomto prohlášení v [obec], [ulice] ul. na pobočce České pošty s. p. předložil k podpisu vedlejšímu účastníkovi plnou moc, přičemž využil skutečnosti, že vedlejší účastník si nebyl vědom obsahu jemu předložené písemnosti a nebyl tak schopen rozpoznat důsledky udělení plné moci, kdy následně tuto plnou moc [celé jméno žalobce] k prodeji bytové jednotky bez vědomí vlastníka (vedlejšího účastníka), kdy uvedenou bytovou jednotku na základě kupní smlouvy prodal dne [datum] žalovanému [číslo] za celkovou částku 700 000 Kč, čímž vedlejšímu účastníkovi způsobil škodu ve výši 440 080 Kč, přičemž toto jednání bylo kvalifikováno jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, což byl [celé jméno žalobce], [datum narození], odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let (na č. l. 365 – 366).

17. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], byli uznáni vinnými tím, že s [celé jméno žalobce], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], kteří za jednání související s níže popsaným skutkem byli rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], odsouzeni, v době od [datum] do [datum] v [obec], v advokátní kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], a na jiných místech [obec] poté, co je [celé jméno žalobce], [datum narození], požádal o poskytnutí půjčky ve výši 300 000 Kč a poté, co poskytnutí půjčky podmínili zajištěním nemovitostí, se s [celé jméno žalobce] dohodli na tom, že mu poskytnou půjčku ve výši 300 000 Kč, která však bude zajištěna uzavřením kupní smlouvy na prodej bytové jednotky v hodnotě 639 365 Kč a následně instruovali [jméno] [příjmení], jednatelku žalovaného [číslo] ohledně uzavření kupní smlouvy s [celé jméno žalobce], který dle plné moci měl zastupovat majitele uvedené bytové jednotky [celé jméno vedlejšího účastníka] (vedlejšího účastníka), a o předání části kupní ceny [celé jméno žalobce] tak, že má podepsat kupní smlouvu, dle které měl žalovaný [číslo] koupit bytovou jednotku za částku 700 000 Kč, a že dále má [celé jméno žalobce] vyplatit část kupní ceny v částce 25 000 Kč, což [jméno] [příjmení] učinila a následně na základě kupní smlouvy došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce z vedlejšího účastníka na žalovaného [číslo] přičemž si oba obžalovaní ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]) byli vědomi toho, že [celé jméno žalobce] plnou moc k prodeji bytové jednotky získal podvodným jednáním na úkor vedlejšího účastníka, které spočívalo ve vylákání jeho podpisu na plnou moc k prodeji bytové jednotky, ačkoliv vlastník bytové jednotky neměl vážnou vůli s bytovou jednotkou právně disponovat, a nebyl si vědom toho k čemu jednání [celé jméno žalobce] skutečně má směřovat, čímž způsobili škodu vedlejšímu účastníkovi ve výši 639 365 Kč, přičemž toto jednání bylo kvalifikováno jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, za což (a další odsouzené skutky) byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odsouzeni k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, resp. 5 let. Vedle toho byli oba potrestáni i trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu podnikatelské činnosti související s poskytováním finančních služeb a v oblasti realit a poskytování úvěrů a zápůjček či jiných obdobných finančních služeb po dobu 5 let a konečně i trestem peněžitým v celkové výměře 700 000 Kč (na č. l. 322 – 336).

18. Z totožného rozsudku soud dále zjistil, že žalovaný [číslo] byl také uznán vinným tím, že dne [datum] v [obec], v advokátní kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], poté, co [celé jméno žalobce], [datum narození], požádal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jediné dva společníky žalovaného [číslo] o poskytnutí půjčky ve výši 300 000 Kč, a poté, co se tito dva dne [datum] dohodli na tom, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] poskytnou [celé jméno žalobce] půjčku ve výši 300 000 Kč, která však bude zajištěna uzavřením kupní smlouvy na prodej bytové jednotky v hodnotě 639 365 Kč, uzavřel žalovaný [číslo] zastoupený jednatelkou [jméno] [příjmení] s [celé jméno žalobce], který měl dle plné moci zastupovat vedlejšího účastníka, majitele bytové jednotky, kupní smlouvu, na základě které měl žalovaný [číslo] koupit bytovou jednotku za částku 700 000 Kč, když [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] instruovali [jméno] [příjmení] ohledně uzavření kupní smlouvy a předání části kupní ceny [celé jméno žalobce] ve výši 25 000 Kč, přičemž na základě kupní smlouvy následně došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce z vedlejšího účastníka na žalovaného [číslo] přičemž [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] coby společníci žalovaného [číslo] od počátku věděli, že [celé jméno žalobce] plnou moc k prodeji bytové jednotky získal podvodným jednáním na úkor vedlejšího účastníka, které spočívalo ve vylákání jeho podpisu na plnou moc k prodeji bytové jednotky, ačkoliv vlastník bytové jednotky (vedlejší účastník) neměl vážnou vůli s bytovou jednotkou právně disponovat, a nebyl si vědom toho k čemu jednání [celé jméno žalobce] skutečně má směřovat, čímž způsobil škodu vedlejšímu účastníkovi ve výši 639 365 Kč, přičemž toto jednání bylo kvalifikováno jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, za které byl žalovaný [číslo] odsouzen k souhrnnému peněžitému trestu ve výměře 400 000 Kč (na č. l. 322 – 336).

19. Z listin označených„ smlouva o zřízení věcného břemene“ ze dne [datum] (na č. l. 28 – 29),„ kontrola bytu ze strany vlastníka – stanovisko klientů“ ze dne [datum] (na č. l. 56 – 57),„ kontrola bytu ze strany vlastníka“ ze dne [datum] (na č. l. 58),„ protokol o předání nemovitosti“ ze dne [datum] (na č. l. 63) a„ znalecký posudek [číslo] o ceně bytu [číslo] pozemku, [ulice] ul. [obec] znalce [jméno] [příjmení]“ ze dne [datum] (viz přílohová obálka) soud nezjistil ničeho, neboť pro rozhodnutí této věci tam uvedené skutečnosti nebyly relevantní. Současně soud neučinil ani žádná skutková zjištění z následujících důkazů: předchozí souhlas státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] se zajištěním bytové jednotky podle § 79d odst. 1 trestního řádu ze dne [datum] (na č. l. 184 – 185), usnesení policejního orgánu dle § 79d odst. 1 trestního řádu ze dne [datum] (na č. l. 186 – 190) a čestná prohlášení žalobců (na č. l. 54 a 55). Uvedené listiny měly vztah k trestnímu řízení vedenému proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanému [číslo] jehož předmětem bylo šetření okolností nabytí vlastnického práva k bytové jednotce žalovaným [číslo]. S ohledem na to, že v mezidobí byly uvedené osoby pravomocně odsouzeny rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], pak čerpat skutková zjištění z těchto zmíněných důkazů bylo již nadbytečné.

20. Soud neprovedl dokazování výslechem vedlejšího účastníka a ani výslechy svědků [celé jméno žalobce], [datum narození], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zejména ke zdravotnímu stavu vedlejšího účastníka a k okolnostem uzavření kupní smlouvy ze dne [datum]), neboť takové důkazy by byly pro rozhodnutí věci zcela nadbytečné. Soud při posuzování uvedeného vyšel jednak z rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], jehož výrokem o vině ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. byl vázán, a jednak také ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], kterým byly otázky týkající se zdravotního stavu vedlejšího účastníka postaveny najisto bez jakýchkoliv pochybností.

21. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobci jsou rodiče vedlejšího účastníka, se kterým žijí ve společné domácnosti. Žalobce z předcházejícího manželství má ještě jednoho syna, a to [celé jméno žalobce], [datum narození] [ulice] účastník má poškozenou centrální nervovou soustavu pravděpodobně na prenatální bázi, dále trpí opožděným psychomotorickým vývojem, organickou poruchou osobnosti a chování. U vedlejšího účastníka jde o poruchy vrozené, přetrvávající a medicínskými prostředky neléčitelné. Jeho IQ bylo změřeno v rozmezí 51 až 58 bodů, což svědčí o lehké až střední mentální retardaci. Jeho myšlení je těžkopádné. Tyto skutečnosti (spolu s poruchami chování a poruchami nálad) významně ovlivňovaly a stále ovlivňují jeho způsobilost k činění právních úkonů. [ulice] účastník tak nebyl schopen pochopit souvislosti a právní důsledky plynoucí z právních jednání, kterých se ohledně bytové jednotky v letech 2010 – 2012 účastnil. Vlivem popsané duševní poruchy tak nebyl k těmto právním úkonům způsobilý. Ke dni [datum] byli žalobci členy žalovaného [číslo] společnými nájemci bytové jednotky, ve které žili společně s vedlejším účastníkem. Dne [datum] žalobci uzavřeli s vedlejším účastníkem dohodu o převodu jejich členských práv a povinností v žalovaném [číslo] kterou se měl vedlejší účastník stát členem žalovaného [číslo] nájemcem bytové jednotky. Tato dohoda byla téhož dne předložena žalovanému [číslo] čímž měla nabýt účinnosti. Následně dne [datum] uzavřel vedlejší účastník s žalovaným [číslo] smlouvu o převodu družstevního bytu (bytové jednotky) do vlastnictví člena družstva, na základě které se měl stát vedlejší účastník vlastníkem bytové jednotky. [celé jméno žalobce] pak pod smyšlenou legendou spočívající v nutnosti obstarat potřebné podklady pro zamýšlené insolvenční řízení, ve kterém by byly řešeny jeho dluhy, vylákal od vedlejšího účastníka podpis na plné moci ze dne [datum]. Tuto plnou moc připravila [jméno] [příjmení]. [příjmení] mocí měl vedlejší účastník zmocnit svého bratra k veškerým právním jednáním, která by se týkala bytové jednotky. [celé jméno žalobce], [datum narození], požádal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (společníky žalovaného [číslo]) o poskytnutí půjčky ve výši 300 000 Kč Tito podmínili poskytnutí půjčky zajištěním bytové jednotky. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] následně jednatelku žalovaného [číslo] [jméno] [příjmení] instruovali ohledně uzavření kupní smlouvy s [celé jméno žalobce], který dle plné moci ze dne [datum] měl zastupovat evidovaného vlastníka bytové jednotky (vedlejšího účastníka). [celé jméno žalobce] poté dne [datum] v zastoupení vedlejšího účastníka uzavřel kupní smlouvu o převodu bytové jednotky s žalovaným [číslo] kterého zastupovala [jméno] [příjmení], přičemž tímto právním jednáním mělo přejít vlastnické právo k bytové jednotce na žalovaného [číslo]. Žalovaný [číslo] [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] si však byli vědomi toho, že [celé jméno žalobce] plnou moc ze dne [datum] k prodeji bytové jednotky získal podvodným jednáním na úkor vedlejšího účastníka, který si nebyl vědom toho, k čemu jednání [celé jméno žalobce] skutečně mělo směřovat. Uvedené osoby byly za toto jednání, ve kterém byl spatřen přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, pravomocně odsouzeny. Žalovaný [číslo] je v současnosti v katastru nemovitostí evidován jakožto vlastník bytové jednotky.

22. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle § 3028 odst. 2 o. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 3028 odst. 3 o. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

25. Rozhodovaná věc byla soudem posuzována podle obč. zák., neboť shora uvedená právní jednání mezi žalobci, vedlejším účastníkem a žalovaným [číslo] žalovaným [číslo] vedlejším účastníkem, vedlejším účastníkem a [celé jméno žalobce], [datum narození], a vedlejším účastníkem a žalovaným [číslo] byla činěna přede dnem nabytí účinnosti o. z., tj. v době účinnosti obč. zák.

26. Podle § 38 odst. 1 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

27. Podle § 38 odst. 2 obč. zák. platí, že rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

28. V rozhodované věci bylo potřeba nejprve posoudit několik prejudiciálních otázek. Předně se však soud zabýval tím, zda žalobci vůbec mají na určení vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalovaného [číslo] naléhavý právní zájem podle § 80 písm. c) o. s. ř. Je však potřeba konstatovat, že odvolací soud se ve svém usnesení ze dne 13. 4. 2014, č. j. 19 Co 585/2013 – 116, touto otázkou zabýval, přičemž dospěl k následujícímu závěru. Z § 80 písm. c) o. s. ř. vyplývá, že předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě věcnou legitimaci. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti může být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. V rozhodované věci žalobci tvrdí, že vlastníkem bytové jednotky je žalovaný [číslo] s tím, že žalobci jakožto členové žalovaného [číslo] jsou jejími nájemci, neboť veškerá právní jednání činěná od [datum] s vedlejším účastníkem jsou absolutně neplatná. Žalovaný [číslo] je však v katastru nemovitostí evidován jako vlastník bytové jednotky. Řešení celého obsahu sporného vztahu mezi účastníky tak vyžaduje samostatné vyřešení otázky existence či neexistence členského vztahu žalobců k žalovanému [číslo] jako družstvu a dále určení vlastnického práva k předmětné bytové jednotce. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3614/2012, vyplývá, že je-li žalobce na svých právech jako tvrzený člen družstva ohrožen zápisem jiné osoby, jakožto vlastníka bytové jednotky v katastru nemovitostí, má naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. na určení vlastnického práva družstva k bytové jednotce, aniž by tento požadavek určení vlastnického práva řešil celý obsah sporného vztahu mezi účastníky, když je dále nezbytné vyřešit otázku existenci či neexistence členského vztahu k družstvu. Závěry citovaného rozhodnutí jsou na posuzovanou věc zcela přiléhavé. Současně je irelevantní, že žalobci se současně nedomáhají proti žalovanému [číslo] určení existence jejich členského vztahu v něm. Ostatně žalovaný [číslo] deklaroval, že v případě úspěchu žalobců v této věci bude práva žalobců jakožto členů žalovaného [číslo] respektovat. Zápisem vlastnického práva žalovaného [číslo] v katastru nemovitostí k bytové jednotce jsou tedy žalobci na jimi tvrzených právech členů družstva (žalovaného [číslo]) ohroženi a na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. mají, když s ohledem na stanovisko žalovaného [číslo] nemohli docílit změny zápisu vlastnického práva k bytové jednotce v katastru nemovitostí jinak, než prostřednictvím určovací žaloby a rozhodnutím soudu, kterým by bylo této žalobě vyhověno.

29. Vzhledem k tomu, že výše uvedená prejudiciální otázka v řízení již byla vyřešena, soud se proto zabýval tím, zda vedlejší účastník činil dotčená právní jednání v duševní poruše, která ho činila k těmto právním úkonům neschopným. Z § 38 odst. 2 obč. zák. se podává, že neplatný je i právní úkon zletilé fyzické osoby, která jedná v duševní poruše, jež ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou, a to aniž by u této fyzické osoby došlo k soudnímu rozhodnutí o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. K tomu je potřeba již na tomto místě podotknout, že vedlejší účastník je omezen ve svéprávnosti, avšak k tomu došlo až rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 5. 2015, č. j. 25 Nc 3258/2013 – 44. V letech 2010 až 2012 tedy již zletilý vedlejší účastník omezen v tomto smyslu nebyl. Soud se tedy věnoval tomu, zda v době, kdy byla vedlejším účastníkem činěna předmětná právní jednání týkající se bytu, tento trpěl duševní poruchou. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3061/2012, se duševní porucha vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a enviromentálních) faktorů. Duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to samotnou duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamných látek. Duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace). V rozhodované věci byl znalkyní [celé jméno znalkyně] zpracován znalecký posudek, ze kterého vyplynulo, že vedlejší účastník již od narození trpí duševní poruchou, a to lehkou až střední mentální retardací. Samotná existence duševní poruchy však k vyslovení platnosti či neplatnosti dotčených právních jednání nepostačuje. Soud proto dále zkoumal, zda zjištěná duševní porucha vedlejšího účastníka měla vliv na jeho schopnost posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Má-li totiž být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, pak musí být bez pochybností prokázáno, že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž k absolutní neplatnosti vede pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 844/2015). Tuto právně významnou skutečnost však soud nemůže bez dalšího posoudit sám. I toto je potřeba podrobit znaleckému zkoumání. V rozhodované věci byla tato otázka znalkyní [celé jméno znalkyně] posouzena, přičemž bylo jednoznačně konstatováno, že vedlejší účastník byl vlivem své duševní poruchy nezpůsobilý k právním úkonům, kterých se od [datum] do [datum] ve vztahu k bytu účastnil. Nutno také dodat, že tyto závěry znalkyně nestojí osamoceně, nýbrž zapadají do kontextu dalších důkazů, které soud ke zjištění zdravotního stavu vedlejšího účastníka provedl. Jedná se tak o zprávy Mgr. Ptáčka (Středisko komplexní terapie s poradnou pro léčbu bolesti Polikliniky [ulice] hvězda, [PSČ] [obec]) a účastnické výpovědi žalobců. Po provedení uvedených důkazů tak soud neměl žádných pochybností o tom, že vedlejší účastník v okamžiku uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností v žalovaném [číslo] současně také při dalších právních úkonech ze dnů [datum] a [datum] jednal v duševní poruše, která ho činila k těmto právním úkonům neschopným. V důsledku tohoto stavu vedlejšího účastníka tak dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum], smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum], plná moc ze dne [datum] a konečně i kupní smlouva ze dne [datum] jsou právními úkony neplatnými, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z uvedeného důvodu proto vlastnické právo k bytu nadále svědčí žalovanému [číslo].

30. V důsledku výše uvedené absolutní neplatnosti dotčených právních jednání se tak vedlejší účastník nikdy nestal členem žalovaného [číslo] nestal se poté ani vlastníkem bytové jednotky, a tudíž tak nemohl ani na žalovaného [číslo] převést vlastnické právo k bytu. Žalovaný [číslo] však namítal, že vlastnické právo k bytu i přesto nabyl, neboť byl v dobré víře o tom, že byt nabývá od jeho vlastníka, o čemž se přesvědčil z údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Žalovaný [číslo] tak narážel na problematiku nabytí vlastnického práva tzv. od nevlastníka. Obecně je třeba uvést, ostatně jak to již konstatoval Ústavní soud, že i podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí. [obec] víra nabyvatele totiž musí obecně požívat totožné ústavní ochrany jako vlastnické právo původního vlastníka, neboť vychází z fundamentálních principů právní jistoty a ochrany nabytých práv a souvisí též s nezbytnou důvěrou jednotlivců v akty veřejné moci. V takových případech tak dochází ke kolizi dvou základních práv, a to práva dobrověrného nabyvatele na ochranu majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě a vlastnického práva původního vlastníka dle čl. 11 Listiny (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2219/12). V rozhodované věci však ke střetu dvou v kolizi stojících práv (vlastnického práva původního vlastníka – žalovaného [číslo] právní jistoty a ochrana nabytých práv žalovaného [číslo]) nedošlo. Je tomu tak proto, že žalovaný [číslo] při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] nemohl být v dobré víře, že byt nabývá od jeho vlastníka. Zjednodušeně řečeno se dobrou vírou rozumí vnitřní přesvědčení určité osoby, že nejedná protiprávně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 31 Cdo 3177/2005). Žalovaný [číslo] však věděl, že protiprávně jedná, přičemž za předmětné jednání byl pravomocně rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], odsouzen. S odkazem na § 135 odst. 1 o. s. ř. je přitom civilní soud vázán rozhodnutím příslušného orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin, a rovněž i tím, kdo tento trestný čin spáchal. Konkrétně je civilní soud vázán výrokem o vině, přičemž z této části výroku uvedeného rozsudku trestního soudu se jednoznačně podává, že [celé jméno žalobce] podvodným způsobem vylákal od vedlejšího účastníka podpis na plné moci ze dne [datum], kterou měl vedlejší účastník zmocnit [celé jméno žalobce] k právním jednáním ohledně bytu. Společníci žalovaného [číslo] tedy osoby mající rozhodující vliv na jednání žalovaného [číslo] o tomto podvodném jednání současně věděli, přičemž jednali ve snaze zajistit, aby vlastnické právo k bytu bylo na žalovaného [číslo] převedeno. Jednali tak v zájmu žalovaného [číslo] tudíž jejich jednání bylo v souladu s § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, žalovanému [číslo] přičteno. Jednání žalovaného [číslo] bylo také kvalifikováno jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Vzhledem k uvedené vázanosti civilního soudu předmětným rozhodnutím soudu trestního, pak nebylo možné, aby civilní soud otázku dobré víry žalovaného [číslo] posuzoval samostatně. Ze stejného důvodu proto soud již blíže nezkoumal okolnosti, které vedly k uzavření smlouvy ze dne [datum], neboť by to bylo nadbytečné. Soud se proto ani nezabýval argumentací žalovaného [číslo] kterou se snažil dobrou víru prokázat. S ohledem na trestněprávní jednání žalovaného [číslo] ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi tak o dobré víře žalovaného [číslo] vůbec nelze hovořit. Lze proto konstatovat, že dobrá víra jakožto předpoklad pro nabytí věci od nevlastníka nebyla u žalovaného [číslo] přítomna, tudíž žalovaný [číslo] se nemohl stát vlastníkem bytové jednotky.

31. Na základě všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalovaného [číslo] je zcela důvodná a proto bylo určeno, že žalovaný [číslo] je vlastníkem bytové jednotky.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli v řízení zcela úspěšní a proto tak mají vůči procesně neúspěšným účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že žalobci nepožadovali nahradit náklady řízení po žalovaném [číslo] po vedlejším účastníkovi, pak soud rozhodl, že ve vztahu mezi těmito účastníky a žalobcem nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Povinnost hradit náklady řízení procesně úspěšným účastníkům tak zůstala pouze na straně žalovaného [číslo] Náklady tohoto řízení jsou představovány uhrazenými soudními poplatky, náklady důkazů, odměnou za vykonané úkony právní služby, paušální částkou hotových výdajů, náhradou za promeškaný čas, cestovným a náhradou daně z přidané hodnoty.

33. Žalobci uhradili za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 5 000 Kč; soudní poplatek za podané odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 7. 2013, č. j. 7 C 134/2013 – 91, rovněž činil 5 000 Kč. Žalobci taktéž soudu uhradili zálohu na náklady důkazů (znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně]) ve výši 1 500 Kč.

34. V rozhodované věci činí tarifní hodnota částku 50 000 Kč, a to dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí z této tarifní hodnoty podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu částku 3 100 Kč. S ohledem na to, že zástupce žalobců zastupoval 2 osoby, pak podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Za zastupování 2 žalobců tak náleží mimosmluvní odměna ve výši 2 480 Kč (za jeden úkon právní služby u každého z žalobců).

35. V rozhodované věci bylo zástupcem žalobců vykonáno celkem 14 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (vše do 2 hod.) a [datum] (nad 2 hod.). Celkem tedy mimosmluvní odměna činí 34 720 Kč za jednoho žalobce, resp. 69 440 Kč za žalobce oba. Paušální částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu je stanovena na 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby (celkem tak 4 200 Kč).

36. Dále žalobci vyúčtovali cestovné za 7 cest z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti 82,80 km (stanoveno dle [webová adresa]). Celkem tak zástupce žalobců urazil 1 159,20 km. V roce 2013 byla učiněna toliko jízda jediná, v roce 2014 to byly jízdy 2, v roce 2015 také jízdy 2 a konečně i v roce 2022 jízdy 2. -) Podle § 1 vyhlášky č. 472/2012 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2013“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,60 Kč, přičemž podle § 4 písm. a) vyhlášky 2013 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu činí 36,10 Kč. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 7,8 l [číslo] km. Výše cestovného tak činí 1 062 Kč. -) Podle § 1 vyhlášky č. 435/2013 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2014“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč, přičemž podle § 4 písm. a) vyhlášky 2014 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu činí 35,70 Kč. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 7,8 l [číslo] km. Výše cestovného tak činí 2 148 Kč. -) Podle § 1 vyhlášky č. 328/2014 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2015“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč, přičemž podle § 4 písm. a) vyhlášky 2015 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu činí 35,90 Kč. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 6,9 l [číslo] km. Výše cestovného tak činí 2 046 Kč. -) Podle § 1 vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2022“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, přičemž podle § 4 písm. a) vyhlášky 2022 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu činí 44,50 Kč. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 6,3 l [číslo] km. Výše cestovného tak činí 2 485 Kč. Dále žalobci vyúčtovali cestovné za 1 cestu z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti 122 km (stanoveno dle [webová adresa]). Celkem tak zástupce žalobců ujel 244 km. Podle § 1 vyhlášky 2014 platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč, přičemž podle § 4 písm. a) vyhlášky 2014 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu činí 35,70 Kč. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 7,8 l [číslo] km. Výše cestovného tak činí 1 582 Kč.

37. Vzhledem k tomu, že podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, přiznal soud žalobcům i náhradu za promeškaný čas. Podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu činí náhrada za promeškaný čas 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Při cestě z [obec] do [obec] je počítáno s tím (dle [webová adresa]), že jedna cesta trvá 1,75 hod. (4 půlhodiny), tj. v rozhodované věci 8 půlhodin celkem. Cesta z [obec] do [obec] trvá 1,25 hod. (3 půlhodiny), tj. v rozhodované věci celkem 42 půlhodin. Soud proto žalobcům přiznal na náhradě za promeškaný čas částku ve výši 5 000 Kč (50 půlhodin x 100 Kč).

38. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud zástupci žalobců i náhradu této daně ve výši 21 % z částek shora uvedených (vyjma soudních poplatků a zálohy na náklady důkazů), tj. 18 472,23 Kč.

39. Celkem tak soud uložil žalovanému [číslo] povinnost zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 117 935,23 Kč, a to s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž platební místo soud určil v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný [číslo] je povinen tuto částku zaplatit k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

40. Žalovaný [číslo] v souvislosti s povinností hradit náklady řízení namítal, že tato povinnost je vůči němu nespravedlivá. Poukázal na to, že žalovaný [číslo] nezpůsobil to, že žalobci se museli domáhat určení vlastnického práva pro žalovaného [číslo]. Byli to totiž žalobci, kteří vešli v právní jednání s vedlejším účastníkem, jehož předmětem bylo nakládání s bytem, a to i přesto, že jim bylo známo, že mentální kapacita vedlejšího účastníka mu nedovoluje pochopit smysl dotčených právních jednání. Pakliže by žalobci takto s vedlejším účastníkem nejednali, pak by se nemuseli v tomto řízení domáhat určení vlastnického práva k bytové jednotce. Žalovaný [číslo] tak uzavřel, že toliko v řízení musel snášet následky nesprávného jednání žalobců, žalovaného [číslo] obou synů žalobců. Soud však této argumentaci nepřisvědčil. Je pravdou, že na počátku skutečně stojí jednání žalobců, kteří právně jednali s osobou, která k tomu způsobilá nebyla. Žalobci, a to jako osoby práva neznalé, takto činili ale jenom proto, aby vedlejšímu účastníkovi zajistili bydlení pro případ, že by se s nimi něco přihodilo. Žalobci přitom byli vedeni i obavou, aby se v takovém případě nestal vlastníkem bytu zadlužený syn [jméno], o kterém jim bylo také známo, že jeho chování vůči nim a vedlejšímu účastníkovi bylo mírně řečeno nečestné. Ostatně k tomu je možné dodat, že obavy žalobců z [celé jméno žalobce] se v konečném důsledku zcela naplnily, když [celé jméno žalobce] spolu s žalovaným [číslo] vedlejšího účastníka výše uvedeným způsobem podvedl. Zajištění této bytové potřeby vedlejšího účastníka tak žalobci hodlali docílit tím, že vedlejší účastník se stane vlastníkem bytové jednotky. Soud tedy považuje pohnutku žalobců za zcela racionální a plně pochopitelnou. Žalovaný [číslo] se snažil stavět do světla, že snad není zodpovědný za to, že žalobci se domáhali určení vlastnického práva k bytu. Žalovaný [číslo] však zcela přehlíží, že to byl on sám (spolu s [celé jméno žalobce]), který podvedl vedlejšího účastníka ve snaze ho o byt připravit. Pokud by tohoto jednání žalovaného [číslo] nebylo, pak lze předpokládat, že by žádný spor o vlastnické právo k bytu ani veden nebyl. Žalovaný [číslo] tak v řízení rozhodně nesnášel následky nesprávného jednání žalobců, žalovaného [číslo] nebo obou synů žalobců, nýbrž zcela oprávněně snášel následky svého nesprávného, resp. přímo protiprávního jednání. Stanovení povinnosti hradit náklady řízení je tak vůči žalovanému [číslo] povinností zcela spravedlivou.

41. V rozhodované věci vznikly České republice náklady (znalečné), přičemž Česka republika má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které platila. Konkrétně ke zjištění zdravotního stavu vedlejšího účastníka byl zpracován znalecký posudek, kdy znalkyni [celé jméno znalkyně] bylo uhrazeno znalečné ve výši 7 350 Kč. V rozhodované věci také žalobci a oba žalovaní uhradili soudu zálohy na náklady důkazů podle § 141 o. s. ř. v celkové výši 4 500 Kč. Složené zálohy byly soudem oprávněně čerpány, když z tohoto zdroje bylo částečně uhrazeno celkové znalečné. Zálohy však nepokryly znalečné co do částky 2 850 Kč, a proto je žalovaný [číslo] (jakožto procesně neúspěšný účastník) povinen tuto částku České republice nahradit, a to v obecné třídenní pariční lhůtě.

Poučení