7 C 135/2019-575

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, o vzájemném návrhu žalované, uplatněném pod sp. zn. [spisová značka] takto:

Výrok

I. Ze společného jmění účastníků, zaniklého rozvodem jejich manželství k [datum] se do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalobce] přikazuje: -) pozemek st. [parcelní číslo] o výměře 781 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a dvě garáže bez č.p./č.e., pozemek p. [číslo] o výměře 682 m2, to vše v obci a [katastrální uzemí], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk na listu vlastnictví [číslo] -) osobní automobil tov.zn. Škoda Octavia [registrační značka] 53 červené barvy, rok výroby 2010 -) přívěs za osobní vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [číslo], [registrační značka], rok výroby 2010 -) vybavení domu [adresa] v obci [obec]: skříně na míru; mrazák manželská postel - masiv, včetně matrací koupelnový nábytek kuchyňská linka myčka sporák elektrický lednice s mrazákem židle masiv 4x stůl masiv počítač s přísl., monitor, tiskárna Stůl + židle kancelářská televize plazma sedačka - zakázka lustr mosaz 2x kanape masiv včetně matrace 6 x komoda masiv psací stůl masiv klimatizace mobilní pračka automatická včetně vybavení garáže tamtéž – ponk, regály, úložné skříně a nářadí, materiál na stavbu zahradního domku -) prostředky na účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], [IČO], v částce 17 214 Kč

II. Do výlučného vlastnictví žalované [titul] [celé jméno žalované] se z tohoto majetku přikazuje: -) obchodní podíl o velikosti [anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] -) zůstatek na osobním účtu žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba] ve výši - 6 298,38 Kč -) zůstatek na běžném účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], [IČO] ve výši 2 417,58 Kč.

III. Návrh žalobce na vypořádání - překlenovacího úvěru ze stavebního spoření sjednaného žalobcem a žalovanou jako spoludlužnicí s [právnická osoba] dne [datum] smlouvou [číslo] [anonymizována čtyři slova] - překlenovacího úvěru ze stavebního spoření, který uzavřela žalovaná s [právnická osoba] dne [datum] smlouvou [číslo] - životního pojištění žalované u [anonymizována čtyři slova], [IČO] ze smlouvy [číslo] o kapitálovém životním pojištění -prostředků ze smlouvy o stavebním spoření žalované [číslo] u [právnická osoba] -prostředků stavebního spoření syna žalované [celé jméno žalobce] ze smlouvy o stavebním spoření s [právnická osoba] [číslo] na cílovou částku 150 000 Kč ze dne [datum] -prostředků na vkladovém účtu žalované [titul] [celé jméno žalované] u [právnická osoba] [číslo] založeného dne [datum] -prostředků majetkového účtu žalované [titul] [celé jméno žalované] [číslo] u [právnická osoba], se zamítají.

IV. Návrh žalované na vypořádání půjčky převzaté od [titul]. [jméno] [příjmení] v částce 2 997 348 Kč celkem se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl v částce 3 164 018 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

VII. Žalobce je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce polovinu nákladů řízení v částce 15 637,25 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce polovinu nákladů řízení v částce 14 137,25 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2.4.2019 domáhal vypořádání společného jmění manželů zaniklého rozvodem jejich manželství k [datum]. Předmětem vypořádání učinil nemovité věci, automobil a přívěs specifikované ve výroku I. rozsudku. Dále překlenovací úvěr ze stavebního spoření, který uzavřel s [právnická osoba] spolu se žalovanou jako spoludlužnicí dne [datum] smlouvou [číslo] překlenovací úvěr ze stavebního spoření, který uzavřela žalovaná s [právnická osoba] spolu se žalobcem jako spoludlužníkem dne [datum] smlouvou [číslo]. K vypořádání navrhoval také životní pojištění žalované u [anonymizováno 5 slov], [IČO] ze smlouvy [číslo] o kapitálovém životním pojištění, veškeré její účty u [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], neboť mu není známo, jaké prostředky se na kterých účtech u těchto ústavů nalézaly ke dni rozvodu manželství, dále jeho prostředky na účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], [IČO] v částce 17 214 Kč ke dni rozvodu. Žalovaná měla za trvání manželství sjednat dne [datum] s [právnická osoba] stavební spoření smlouvou [číslo] na cílovou částku 150 000 Kč, které taky požadoval vypořádat, resp. jeho zůstatek. K vypořádání navrhoval dále prostředky stavebního spoření syna žalované [celé jméno žalobce] ze smlouvy o stavebním spoření s [právnická osoba] [číslo] na cílovou částku 150 000 Kč ze dne [datum]. Žalovaná za trvání manželství nabyla obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobce se domníval, že žalovaná mohla za trvání manželství disponovat dalšími účty a produkty u bank, či cennými papíry, o nichž neměl povědomí, stejně jako o výši jejích příjmů a navrhoval tyto zjistit dotazem na peněžní ústavy v ČR. Poukazoval, že manželství zaniklo zejména narušením jeho důvěry k manželce poté, co po pěti letech zjistil, že nezletilý syn narozený v jejich manželství není jeho. Minimálně ve vztahu k částkám spoření syna žalované spatřoval proto důvod pro disparitu podílů.

2. Žalovaná uplatnila dne 5.4.2019 u zdejšího soudu žalobu, která byla zapsána jako samostatná věc pod sp.zn. [spisová značka] a usnesením ze dne 10.5.2019 č.j. [číslo jednací] spojena ke společnému projednání dle § 112 odst. 1 o.s.ř. V tomto návrhu žalovaná uplatnila k vypořádání nad rámec položek uplatněných žalobcem veškeré vybavení domácnosti v [obec] včetně garáže a dílny, částku 68 140 Kč za prodej obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] Dále žádala vypořádat dluhy ve výši 38 000 EUR a 2 000 000 Kč ze smluv o půjčkách poskytnutých do společného jmění [titul]. [jméno] [příjmení], prvá za účelem rekonstrukce společných nemovitostí a druhá vedle rekonstrukce určená k nákupu automobilu užívaného žalovaným. Dále navrhovala vypořádat dluh ze smlouvy o úvěru uzavřené se společností [právnická osoba], kde zbývala k doplacení částka 55 363 Kč. Vzhledem k vyšším příjmům, které v průběhu manželství dosahovala, navrhovala disparitu podílů na majetku v SJM ve svůj prospěch. K poskytnutým půjčkám od [titul]. [příjmení] při prvém jednání ve věci samé dne [datum] doplnila, že byly pokud jde o částku 997 348 Kč v přepočtu převzaty ve 4 platbách dne [číslo], [datum] a určeny na doplatky úvěrů a rekonstrukci domu. Žalobce byl o těchto půjčkách informován a s těmito souhlasil.

3. Žalobce k doplněným závazkům žalovanou uváděl, že o těchto neměl tušení, nevěděl o nich, ani s těmito nesouhlasil.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství zaniklo rozvodem v rozsudku tohoto soudu ze dne 30.3.2016, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8.4.2016. Dále se shodovali na pořízení následujících věcí v průběhu manželství, a to pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 781 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a dvě garáže bez č.p./č.e., pozemku p. [číslo] o výměře 682 m2, to vše v obci a [katastrální uzemí], [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno] červené barvy, rok výroby 2010, přívěsu za osobní vozidlo [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [číslo], [registrační značka], rok výroby 2010. V průběhu řízení se shodli na ceně obou posledně uvedených vozidel v částce 80 000 Kč (při jednání dne [datum] č.l. 288 spisu). Součástí jejich nesporných tvrzení bylo také pořízení vybavení domu včetně garáže specifikovaného ve výroku I. rozsudku za trvání manželství a stanovení jeho obvyklé ceny v částce celkem 50 000 Kč. Tato nesporná tvrzení vzal soud za svá a nevedl k těmto dokazování (§ 120 odst. 3 o.s.ř.)

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

6. K hodnotě nemovitých věcí znaleckým posudkem znalkyně [jméno] [celé jméno znalkyně] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí č. zn. d. [číslo] zjistil hodnotu nemovitostí -pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 781 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a dvě garáže bez č.p./č.e., pozemku p. [číslo] o výměře 682 m2, to vše v obci a [katastrální uzemí], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk na listu vlastnictví [číslo]. Znalkyně k datu ocenění 8.1.2021 nejprve stanovila obvyklou cenu těchto nemovitých věcí na částku 3 360 000 Kč celkem. V posudku samotném, tak i své výpovědi k tomuto úkolu dne 4.6.2021 poukázala, že v této ceně se odráží nižší úroveň vybavení rodinného domu, jeho částečně zhoršený stavebně technický stav, jakož i dalších staveb, přičemž skutečný stav neodpovídá zákresu v mapě katastru nemovitostí. Dále zmínila malou užitnou plochu vlastního bydlení a u nepříznivého stavebně technického stavu zejména stav nosných konstrukcí a stropů. Jejich stáří je přes 90 let a jejich rekonstrukce byla provedena špatně, což se projevuje zejména zvýšenou vlhkostí většiny obvodových zdí. Pokud bylo přízemí i přes neshody účastníků na jejich provedení rekonstruováno před 26 lety, podkroví před [číslo] lety, jedná se o dobu, kdy se už musí začít znovu. Navíc je na pozemcích řada nedokončených staveb, se kterými by měl budoucí vlastník problémy, neboť postupně chátrají. V doplňku znaleckého posudku z 5. 12. 2021 znalkyně s ohledem na vývoj realitního trhu aktualizovala obvyklou cenu uvedeného souboru nemovitostí na částku 3 965 000 Kč k tomuto datu tak, aby kopírovala přibližný růst cen nemovitostí publikovaný Českým statistickým úřadem, a to za první dvě čtvrtletí roku 2021 o 17,8%. Podotkla, že cenový vývoj platí i přes pokračující chátrání nemovitostí a zhoršený stav vedlejších budov, kdy stávající vlastník rezignoval na běžnou údržbu.

7. Žalovaná předložila při jednání dne 29.3.2022 znalecký posudek znalce [titul]. [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí č. zn. d. 33/ 2022, který v posudku z 23.3.2022 opatřeném doložkou dle § 127a o.s.ř. stanovil tržní hodnotu nemovitostí na částku 6 900 000 Kč. Vycházel z porovnání nabídkových cen 3 srovnávaných nemovitostí v [obec] a [obec], kdy po korekci z důvodu nabídkových cen, kdy cena při prodeji může být o 5- 15% nižší, polohy a stavebnětechnického stavu stanovil průměrnou cenu 68 334 Kč/m2, násobením užitné plochy 101,53m2 dospěl k částce 6 938 000 Kč, z čehož hodnotu pozemků uváděl v částce 4 389 000 Kč. Ve výpovědi při jednání dne 8.4.2022 znalec uvedl, že neměl zpřístupněny veškeré části nemovitostí. Pozemky oceňoval všechny jako stavební z toho důvodu, že na zahradě by bylo možné postavit i rodinný dům dle územního plánu. Výslednou cenu oproti porovnávaným nemovitostem držel spíše níže, je zahrnuta i okolnost stavebnětechnického stavu, tedy zejména vlhkost, tak špatné zanesení v katastru, což však obojí lze napravit v řádech desítek tisíc.

8. Jelikož odbornost obou znalců, jak soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně], tak [titul]. [příjmení] zahrnovala toliko oceňování nemovitých věcí, nikoliv stavebnictví, jejich závěry se ve výsledné ceně odlišovaly o 3 miliony Kč, kdy znalkyně ustanovená soudem snižovala hodnotu domu zejména z důvodu špatného stavebnětechnického stavu, ustanovil soud znalce z oboru stavebnictví a také ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [titul] [celé jméno znalce] v rozhodnutí z 11.4.2022 č.j. [číslo jednací] k podání revizního znaleckého posudku a posouzení vlivu stavebnětechnického stavu domu na cenu nemovitostí. Ustanovený znalec v posudku z 22.11.2022 vypracovaném k datu 20.10.2022 stanovil tržní hodnotu nemovitostí na částku 6 500 000 Kč. Učinil tak po posouzení (včetně měření) objemové vlhkosti zdiva, termovizního snímkování, kdy v návaznosti na tato zjištění upravil výsledný koeficient na hodnotu 0,96. Doplnil, že účastníci při rekonstrukci provedli izolaci pod podlahami, nikoliv obvodovými zdmi, proto tudy dochází k vzlínání vlhkosti, což je nejvíc patrné v zádveří a chodbě. K jednání dne 28.3.2023, při kterém byla provedena i jeho výpověď, zpracoval úpravu výsledné hodnoty nemovitostí na 6 104 810 Kč (č.l.520 spisu) porovnáním se 7 srovnávacími nemovitostmi, kdy některé byly obsaženy v nabídkách již při zpracování posudku v říjnu 2022 a reagoval tak na možný vývoj cen realitního trhu, když statistické podklady jsou známé jen do třetího kvartálu roku 2022, dá se však u rodinných domů usoudit na jejich stagnaci. Výměru pozemků považoval naopak za faktor snižující výslednou cenu, neuvažoval by s možností zastavění zahrady, neboť nemovitost je limitována současnou zastavěností včetně vedlejších staveb na zahradě, situovanými vstupními vraty, sousedy, apod. Náklady k uvedení do souladu s právním stavem odhadoval také v řádech desítek tisíc.

9. Soud provedl také původně k důkazu i ocenění rodinného domu vypracované [titul]. [jméno] [příjmení] z 5.2.2019 na částku 2 190 000 Kč (toliko závěr ocenění bez doložení celého dokumentu), vzhledem k ocenění ve znaleckých posudcích popisovaných výše z těchto zjištění nečinil žádné relevantní závěry, neboť není ani zřejmé, jak k výsledné obvyklé ceně autorka dokumentu dospěla a odhad ceny bez jakéhokoliv doplnění podkladů a bližšího zdůvodnění postupu ocenění je irelevantní pro dané řízení. Žalobce se závěry znalce [titul]. [celé jméno znalce] i po aktualizaci z 28.3.2023 nesouhlasil a navrhoval vypracovat další revizi tohoto posudku, uváděl, že v obci [obec] aktuálně mělo dojít k realizaci koupě domu do vlastnictví obce v částce 4 872 820 Kč. Podle jeho zástupkyně měl znalec v souladu s novými požadavky Nejvyššího soudu, s nimiž se seznámila při nedávném školení na toto téma, cenu nemovitostí určit v cenovém rozpětí a alespoň uvést 15 srovnávaných vzorků nemovitostí, a to realizovaných prodejů. Soud k důkazu žalobcem předložené listiny o realizovaném prodeji neprováděl, když vzhledem k absenci přesného popisu domu a možné podobnosti s předmětnou nemovitostí, nelze z každého realizovaného prodeje v obci spatřovat důvod pro změnu znaleckého závěru. K námitkám zástupkyně žalobce soud poukazuje, že vzhledem k stagnaci trhu lze jí požadované vzorky v dané lokalitě stěží obstarat, sám [titul]. [celé jméno znalce] poukazoval ve své výpovědi, že nemovitosti, které jako porovnávací použil v říjnu roku 2022 jsou stále v nabídce a i z tohoto důvodu korigoval cenu na soudem převzatou částku 6 104 810 Kč. Další návrh žalobce na přecenění nemovitostí soud tedy zamítl.

10. K uplatněnému vypořádání obchodního podílu žalované o velikosti 3% ve [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec], [IČO] provedl soud k důkazu obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]. V tomto řízení žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu návrh na určení, že výše uvedený obchodní podíl žalované je součástí SJM. Návrh směřoval vůči žalované [titul]. [celé jméno žalované] a druhému žalovanému [titul]. [jméno] [příjmení]. Z obsahu tohoto spisu vedeného pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne 12.3.2020 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 15.4.2020, bylo mimo jiné rozhodnuto, že [celé jméno žalobce] a [titul]. [celé jméno žalované] jsou spoluvlastníky obchodního podílu specifikovaného v předchozím odstavci a tento je součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů. Žalovaná totiž smlouvou ze dne [datum] uzavřenou s [titul]. [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem na jmenovaného převedla obchodní podíl o velikosti 3% v této společnosti, a to bez souhlasu bývalého manžela [celé jméno žalobce] v době, kdy jejich společné jmění manželů nebylo vypořádáno. Kupní cena vycházela z posudku [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] na částku 68 140 Kč. Z této listiny ze dne [datum] (součást spisu sp.zn. [spisová značka] tohoto soudu) soud zjistil, že znalec [titul]. [příjmení] [příjmení] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady podniků při ocenění k datu 31.12. 2015 vycházel zejména z výroční zprávy včetně účetních výkazů k 31.12. 2015, soupisů dlouhodobých záloh společnosti, pohledávek po splatnosti, majetku společnosti, kopií technických průkazů 2 vozidel tov. zn. Škoda Fabia a informací k jednotlivým položkám rozvah k 31.12. 2015. Z aktiv zjistil soubor movitých věcí včetně 2 osobních automobilů a softwaru v hodnotě 1 185 141 Kč, pohledávky obchodních partnerů v reálné hodnotě 14 437 186 Kč, z pasiv poté krátkodobé dluhy (zejména dluhy obchodních partnerů) v hodnotě 16 374 000 Kč. Na základě těchto podkladů pak dospěl k účetní hodnotě jmění v částce 3 768 000 Kč a jeho reálné hodnotě 2 271 328 Kč. Reálnou hodnotu podílu žalované ve výši 3% ocenil na částku 68 140 Kč.

11. Žalobce navrhoval provést přecenění obchodního podílu ve [právnická osoba] v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1205/2019, neboť dle jeho názoru ocenění předložené žalovanou a vypracované [titul]. [příjmení] v řízení nelze použít, bylo vypracované k 31.12.2015 a firma dle něho velmi dobře prosperuje. K tomuto dokládal nové účetní závěrky za rok 2021, dle kterých aktiva společnosti činily celkem 49 453 000 Kč, pasiva celkem 41 288 000 Kč (z tohoto zdůraznil vlastní kapitál 18 320 000 Kč). Soud další ocenění obchodního podílu neprovedl, vycházel z již zpracovaného ocenění [titul]. [příjmení], které bylo jako listinný důkaz předložené žalovanou a jehož zpracování co do obsahu a formy odpovídají jinak i náležitostem znaleckého posudku. Co se týče aktualizace ceny ke dni rozhodnutí soudu neměl soud pro takový postup důvod s ohledem na sdělení znalce z 2.11.2020 (č.l. 193 spisu). Dle tohoto by ocenění dle stávajících předpisů pro ocenění majetku a stavu společnosti ke konci roku 2015 (tedy i datum blízké ukončení manželství na počátku dubna 2016) nedoznalo výrazné změny, maximálně cca 5%, což vzhledem k celkové výši tohoto podílu a nákladům tohoto posouzení soud nepovažuje za ekonomicky přínosné a náklady posudku by převýšily i tento nejistý nárůst v řádu dvou tří tisíc Kč. Pokud žalobce vychází z hospodaření firmy po ukončení jejich manželství, nelze k těmto změnám po ukončení manželství přihlížet a rozhodný je stav majetku společnosti, závěrky ke konci roku 2015, tedy nejblíže ukončení manželství. Žalovaná nadto doložila smlouvu o nabytí dalšího podílu v této společnosti z 14.12.2022, jednoho mimo jiné také o velikosti 3%, kdy cena činila částku blízkou této ceně, tj. 3 000 Euro, po přepočtu cca 75 tis. Kč.

12. Ze sdělení jednotlivých bank a peněžních ústavů soud zjistil.

13. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO] (č.l. 76 spisu) vyplývá, že překlenovací úvěr [číslo] byl od 30.6. 2014 změněn na úvěr [číslo] výše nesplacené jistiny k 8.4. 2016 činila částku - 122 223 Kč, k datu podání zprávy dne 23.7. 2020 to byla částka – 22 385,24 Kč. Další překlenovací úvěr [číslo] změněn také na úvěr [číslo] byl k datu 21.12. 2011 vypořádán a závazky z tohoto úvěru splaceny. Žalovaná dne 15.7.2021 podle zprávy [právnická osoba] doplatila úvěr ze stavebního spoření [číslo] od data 8.4.2016 uhradila celkem částku 140 271,28 Kč na jistině a příslušenství.

14. Z odpovědi [právnická osoba] z 24.7. 2020 (č.l. 80 a násl.) měl soud dále za prokázané, že stav osobního účtu žalované č. [bankovní účet] k 8.4. 2016 činil částku - 6 298,38 Kč Dále zůstatek účtu žalobce [celé jméno žalobce] č. [bankovní účet] u shodného peněžního ústavu činil k 8.4. 2016 částku 17 214,45 Kč. Podle sdělení této banky z 4.8.2020 (č.l.119) neměla žalovaná k 8.4.2016 vedeny žádné investiční nástroje. Dle další doplňující odpovědi této banky z 19.10.2020 (č.l. 176 spisu) nebyly vedeny ani účty žalované označené č. [bankovní účet] a [číslo] [bankovní účet]. V databázi banky není veden ani účet č. [bankovní účet], který označoval žalobce jako další účet žalované (zpráva na č.l. 272 spisu).

15. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO] (č.l. 83 a násl. spisu) bylo dále zjištěno, že žalovaná [titul] [celé jméno žalované] k 8.4. 2016 disponovala běžným účtem [číslo] jeho zůstatek k tomuto datu činil částku 2 417,58 Kč. Dále byl u tohoto peněžního ústavu evidován vkladový účet [číslo] který byl založen 8.1.2009 a zrušen k 10.1. 2011. Podle výpisů účtu č. [bankovní účet] zaslaného bankou od roku 2013 do 8.4. 2016 nebyly na tomto účtu výrazné obraty za sledované období, vyjma dvou poukázaných prostředků z účtu žalované č. [bankovní účet] dne 9.10. 2014 v částce 143 762,28 Kč a z účtu [celé jméno žalobce] č. [bankovní účet] téhož dne v částce 144 905,62 Kč.

16. Ze sdělení [anonymizována čtyři slova], pobočka pro Českou republiku, [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO] (č.l.85) bylo dále zjištěno, že pojistná smlouva žalované [číslo] byla ukončena dne 28.12. 2007.

17. Žalobce doložil dále tzv. přehled investičního portfolia žalované – výpis majetkového účtu [číslo] k datu 31.12. 2011 u [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že na jméno žalované byl evidován prémiový akciový vklad [spisová značka] v částce 507 041,51 Kč k tomuto datu. [ulice] spořitelna k tomuto produktu dne 17.6.2021 sdělila, že účet byl k 12.8.2013 zrušen a prostředky převedeny na účet č. [bankovní účet] (č.l. 277 spisu).

18. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO] vyplývá, že žalovaná neměla k 8.4.2016 u tohoto peněžního ústavu vedený žádný účet a ani za požadované období roku 2/ 2013 2016 (č.l.171 spisu).

19. K žalovanou uplatněnému závazku ze smluv o půjčkách vůči [titul]. [příjmení] soud zjistil z výpisu účtu žalované u [právnická osoba] [bankovní účet], že dne [datum] obdržela žalovaná na tento účet úhradu ze zahraničí po přepočtu kurzu 26,24 Kč/EUR v částce 262 400 Kč. Protiúčet byl identifikován ve výpise jako„ [příjmení] [jméno], [PSČ] [příjmení], [ulice a číslo]“ Shodně byly poukázány dne 15.11. 2007 prostředky v částce 263 000 Kč a 16.11. 2007 v částce 262 500 Kč a 19.11. 2007 v částce 209 448 Kč. Dále dne 7.11. 2008 na tento účet obdržela částku 2 000 000 Kč z účtu [číslo] označeném [příjmení] [jméno].

20. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi při jednání dne 4.6.2021 uváděl, že k žalované ho pojí pracovně přátelské vztahy a žalobce viděl asi jednou či dvakrát. Žalovaná původně pracovala v jeho [právnická osoba], následně [příjmení] [jméno]. Firma jí poskytla asi dvakrát prostředky na bydlení v [obec] okolo 200 000 Kč a 450 000 Kč. Podle svědka se žalovaná stala oporou firmy a on v rámci své zaměstnanecké politiky neměl problém zaměstnancům poskytnout půjčku, u ní měl jistotu, že tyto vrátí a takto někdy na podzim v roce 2007 jí poskytl částku 38 000 Euro asi v přepočtu 997 000 Kč a o rok později 2 000 000 Kč. Ty první byly z účtu v eurech, ale jednalo se o půjčku v korunách. Tyto prostředky nebyly firmy, neboť v té době již ve firmě působil německý partner, on nebyl podnikající fyzická osoba a nechtěl německým partnerům vysvětlovat svojí zaměstnaneckou politiku, proto tyto prostředky byly jeho osobní. I s ohledem na výši částky nechtěl do toho firmu zatahovat. Zároveň ani nechtěl vědět, na co peníze chce. Mluvili jen o tom, že po vyřešení základu v podobě zajištění samotného bydlení, bylo v úmyslu toto nějakým způsobem nadstandardně vybavit, mluvila o tom, že chtějí větší auto a bazén. Půjčka u banky dle svědka byla v té době co do způsobu zajištění ponižující. Tehdejší příjem žalované odhadoval okolo 80 000 Kč měsíčně, odměnu v podobě podílu na zisku neměla, a 13. plat pobírali všichni zaměstnanci. Obě půjčky byly odeslány z jeho účtů, ta v euro zřejmě z účtu u Raiffeisenbank, a ta druhá z korunového u ČSOB. V té době odhadoval hodnotu svého majetku na 35 – 38 000 000 Kč, aniž by vlastnil nemovité věci. Nezajímal se o to, zda pan [celé jméno žalobce] o těchto půjčkách věděl. Předpokládal, že pokud si pořídili auto či bazén, musel se zeptat, kde na to vzali. Pokud šlo o splatnost půjčky, se žalovanou se dohodli, že na to nespěchá, že to vrátí do 10 let. Pokud se po uplynutí této doby o tom bavili, sdělovala, že to řeší, že probíhá i nějaké řízení, on se rozhodl vyzvat proto oba k jejich splacení. Svědek současně vyloučil, že by žalovaná měla nějaký podíl na prodeji jeho firmy.

21. Žalobce v rámci svých vyjádření i v účastnické výpovědi uváděl, že sama žalovaná tvrdila, že měla prostředky z prodeje firmy [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení], nejprve 1 000 000 Kč, pak 2 000 000 Kč. V době, kdy byl podán návrh na rozvod, o nich mluvila jako o daru, pak až přišla s verzí půjček od [příjmení], o kterých on zhola nic nevěděl.

22. K tomuto žalobce dokládal i osobní dopis žalované adresovaný mu s oslovením„ [anonymizováno]“ kde mimo řešení soukromých a dosti intimních záležitostí žalovaná popisuje touhu po dítěti a naopak odpor žalobce k tomuto kroku se slovy„ když chceš parchanta, musíš na to mít.“ Následně uvádí, že s docela pevnou pracovní pozicí a po prodeji [anonymizována dvě slova], následně i [příjmení] [jméno] bude možná mít i na to, aby se nemuseli na mateřské omezovat. Posléze uváděla, že mu měla říci o milionu za [anonymizována dvě slova] a rozhodnutí počít dítě do konce roku s ním či bez něj.

23. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uváděla, že koupě domu byla financována úvěrem, který si vzal bývalý manžel, ona byla spoludlužník a byli ještě další ručitelé. Následné opravy se pak financovaly z půjček od [anonymizováno]. Pokud jde o opravy domu, ty domlouvali společně a je pravdou, že tyto svěřila do rukou manžela a ona je zejména financovala a nezajímala se ani o jejich průběh. Část prací dělal bývalý manžel sám, nebyla to však většina, protože na práci, jako obklady, fasáda, příjezdová plocha, sádrokartóny, střecha, dlažby, okna byla najatá firma. V roce 2007 se dokončovalo horní patro a předělávaly se podlahy a okna v přízemí a střecha. Toto byly také rekonstrukce, za jejichž účelem byly převzaty prostředky z půjček od [jméno] [příjmení]. Z toho prvního milionu víceméně doplatila předchozí úvěry a na dostavbu moc nezbylo, to se řešilo těmi dalšími dvěma miliony a není pravdou, že žalobce o těchto prostředcích nevěděl. Výslovnou informaci, že prostředky od [titul]. [příjmení] jsou jejich společným závazkem, a že jde o půjčku, neobdržel. Takto by to ale neřekla, domnívala se, že si to ani nemohl myslet, její příjmy ze mzdy nebyly tak vysoké, jaké obdržel i od ní na svůj účet. Navíc se nedomnívala, že to po 25 letech bude důležité. Pro ni byly tyto prostředky jistotou, že situaci i při mateřské dovolené a po prodeji [anonymizováno] zvládnou, jak i uváděla sodkazem na soudem čtený soukromý dopis. Prostředky od [titul]. [příjmení] rozhodně nebyly její odměnou a podílem z prodejů firem [titul]. [příjmení].

24. Dopisem datovaným 16.4.2018 byl žalobce vyzýván [titul]. [příjmení] k splacení dluhu v částce 2 997 338 Kč v co nejkratší době odkazem na půjčky poskytnuté ve 4 částech od [číslo] 19.11.2017 a v roce 2008, když splatnost měla být do 30.11.2017. Na tuto výzvu reagovala zástupkyně žalobce dne 7.5.2018 odmítavě s tím, že žalobci o těchto půjčkách není nic známo.

25. Poté, co žalobce při jednání dne 28.3.2023 namítl promlčení půjček vůči [titul]. [příjmení], uváděla žalovaná, že bez ohledu na právní posouzení půjček ona svému závazku z morálního hlediska dostojí a v mezidobí uzavřela s [titul]. [příjmení] dohodu o jejich úhradě i úročení. Soudu následně doložila smlouvu o úvěru datovanou dne 12. 11. 2020 sjednanou mezi ní jako„ úvěrovanou“ a [titul]. [jméno] [příjmení] jako„ úvěrujícím,“ na jejímž základě měl úvěrující poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky v celkové výši 2 997 348 Kč nejpozději do 12.11. 2020, které se zavazuje úvěrovaný vrátit nejpozději do 5 let ode dne, kdy mu byly poskytnuty, včetně úroku 4% ročně. Podle článku III. měly být tyto prostředky poskytnuty úvěrovanému úvěrujícím dle samostatné dohody smluvních stran. Smlouva byla podepsána oběma stranami a toliko úvěrovanou [titul]. [celé jméno žalované] s ověřením podpisu téhož dne dle ověřovací doložky České pošty s.p. [obec a číslo].

26. Dále žalovaná předložila listinu označenou jako„ dohoda o započtení pohledávek,“ datovanou také dne 12.11.2020 a uzavřenou mezi ní a [titul]. [jméno] [příjmení], shodně jako u předchozí smlouvy toliko u jejího podpisu s ověřovací doložkou tamtéž a téhož dne. Podle článku II. této dohody prohlásily obě strany, že [titul]. [příjmení] eviduje vůči žalované a [celé jméno žalobce] jako solidárním dlužníkům pohledávku v celkové výši 2 997 348 Kč z titulu 2 ústních smluv o půjčce, dále konkretizované jako 4 bezhotovostní platby ze dne 14.11. 2007 v částce 262 400 Kč, dne 15.11. 2007 v částce 263 000 Kč, dne 16.11. 2007 v částce 262 500 Kč, dne 19.11. 2007 v částce 209 448 Kč a následně dne 7.11. 2008 také bezhotovostně 2 000 000 Kč. Podle ústní dohody měly být prostředky vráceny nejpozději do 10 let od poskytnutí prvních prostředků, tj. do 14.11. 2017, k čemuž dosud nedošlo. V článku III. je dále deklarováno, že strana 2, tj. žalovaná [titul]. [celé jméno žalované] dle záhlaví smlouvy eviduje vůči straně 1. [titul]. [jméno] [příjmení] pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne 12.11. 2020 v celkové výši 2 997 348 Kč, a to jakožto nároku na poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím ve prospěch úvěrovaného. V odstavci 2 tohoto článku je pak uvedeno, že„ strana 2 v pozici úvěrovaného uzavřela se stranou 1 v pozici úvěrujícího dne 12.11. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se strana 1 zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 2 997 348 Kč, a to způsobem dle samostatné dohody smluvních stran. [příjmení] 2 tak ke dni podpisu této dohody eviduje vůči straně 1 pohledávku ve výši 2 997 348 Kč, jakožto nárok na poskytnutí úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 12.11. 2020“ V článku IV. této dohody pak obě strany ke dni podpisu této smlouvy započítávají své vzájemné pohledávky uvedené v článcích II. a III. této dohody a tyto se započtením ruší v celém rozsahu. Současně prohlašují, že jejich vzájemné pohledávky jsou tímto zcela vypořádány.

27. Žalobce ve své účastnické výpovědi dne 16.7.2021 dále uvedl, že po uzavření sňatku v roce 1994 si bral nejprve on úvěr 150 000 Kč se 16% úrokem, neboť žalované by žádný nedali. Poté si až bývalá manželka brala půjčky od zaměstnavatele ve výši 150 000 Kč a 250 000 Kč, z nichž se postupně dělaly další úpravy, aby se tam dalo bydlet. [příjmení] v [obec] nebydlel po celou dobu, střídavě žil i v [obec] a na víkend jezdil do [obec] hlavně pracovat, žalovaná tam bydlela natrvalo, on se tam přestěhoval až v roce 2012 - 2013. Před narozením syna [jméno] pracoval jako šéf elektromontér u firmy [příjmení] v [obec], kde vydělával 17 – 18 000 Kč, pak byl rok na nemocenské, ze které přešel na otcovskou dovolenou, tu čerpal 4 roky, pak byl na úřadu práce a poté pracoval u firmy [anonymizována dvě slova] v [obec], s příjmem 13- 15 000 Kč. Dle žalobce oba účastníci finanční prostředky nesdružovali, v podstatně žili každý na sebe. [příjmení] si platil bydlení v [obec], vše dával do [obec], o příjmech bývalé manželky měl hrubou představu. Dům po zakoupení potřeboval kompletní rekonstrukci, ta se prováděla od té doby postupně a zhotovoval ji většinou sám, pouze v roce 2007 firma předělávala střechu, což bylo financováno z úvěru u [obec] [anonymizováno] z roku 2006. Tehdy se dělala kompletní střecha nad technickými místnostmi, v hlavní části byly měněny jen tašky. Odhadoval, že 80% práce udělal on, pak se jen dodělávaly nějaké maličkosti a v podstatě se dělají doteď. Nedokázal odhadnout částku prostavěnou při rekonstrukci.

28. Žalovaná ve své výpovědi v části týkající se jejích účtů uváděla, že částka 623 433 Kč v lednu 2008 na účtu u [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] byla z vyplaceného kapitálového životního pojištění, které jako benefit platila asi po dobu 5 let [právnická osoba] [anonymizováno] Částky v roce 2009 od firmy [anonymizováno] byly její mzdou, přičemž posledních necelých 300 000 Kč bylo odstupné. [příjmení] 500 000 Kč vyplacená [datum] na účet [bankovní účet] byla převodem prostředků na termínovaný vklad u [anonymizováno], který pak následně po dvou letech převedla na podobný účet u [obec] [anonymizováno]. Pokud jde o pohyby na účtu u [obec] [anonymizováno], 3. 1. 2007 byla panu [příjmení] vyplacena částka 75 730 Kč za opravu střechy nad garáží, 16. 11. 2007 byla doplacena půjčka u [anonymizováno] s vysokým úrokem v částce 47 614 Kč Částku 60 000 Kč v listopadu 2007 vracela mamce, která jim předtím půjčovala na dovolenou. Celkovou částku za rekonstrukci nedokázala odhadnout, k výdajům žalovaného na rekonstrukci uváděla, že neví, co hradil žalobce ze své mzdy, ona platila různé výdaje od pojistek po nákup sportovních potřeb, atd. Je pravdou, že on hradil zálohy elektřiny a ona zbývající inkaso a pojistky.

29. Pokud dále soud k návrhu žalobce doplnil dokazování kupní smlouvou datovanou dne 8.7.2016, na jejímž základě žalovaná nabyla do vlastnictví pozemek p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] od stejnojmenné obce za částku 607 500 Kč, výpisem katastru nemovitostí [list vlastnictví] tamtéž, nevyplývá z těchto důkazů s ohledem na výši čerpaných úvěrů 4 600 000 Kč a 1 000 000 Kč dle tohoto výpisu žádný žalobcem tvrzený„ odklon“ prostředků žalovanou ze společného jmění manželů.

30. K této otázce tzv. odklonů provedl soud dále k důkazu výpisy účtů žalované jednak u [právnická osoba] [bankovní účet], kam dne [číslo] 16.11.2007 byly poukázány částky od [titul]. [příjmení] 262 400 Kč, 263 000 Kč, 262 500 Kč a 209 448 Kč. Z toho hned 100 000 Kč bylo dne 16.11.2007 odesláno na účet žalované u [právnická osoba] [bankovní účet] (obraty v měsíci 11/ 2007 počáteční zůstatek - 13 924,58 Kč a na konci měsíce + 567 564,98 Kč). Z toho odešlo 16.11.2007 na účet [obec] spořitelny jako doplatek půjčky 47 614 Kč a 29 699 Kč, dne 30.11.2007 částka 39 262 Kč a dne 2.1.2008 částka 100 000 Kč na účet č. [bankovní účet] označený [příjmení] a 87 712 Kč na účet č. [bankovní účet]. Dále částka 100 000 Kč dne 28.11.2007 na účet žalobce č. [bankovní účet]. V únoru 2008 byl stav prostředků na účtu + 262 886,16 Kč. Z toho [datum] na účet žalobce odesláno 100 000 Kč. Takto mu zasláno dne 8.8.2008 dále 30 000 Kč a dne [datum] částka 10 000 Kč. Stav tohoto účtu k 1.11.2008 byl - 1 584 Kč. Dne 7.11.2008 od [titul]. [příjmení] přijato 2 000 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Z toho 3x 100 000 Kč dne 8.11.2008, 12.11.2008 zasláno na účet žalované žalované u [právnická osoba] [bankovní účet]. Dále částka 100 000 Kč dne 15.11.2008 na účet žalobce č. [bankovní účet]. Dne 30.12.2008 odesláno dalších 100 000 Kč na účet žalované č. u [právnická osoba] [bankovní účet], mimo jiné částka 250 000 Kč odeslána dle poznámky otci dne 2.12.2008 a zůstatek na účtu k 31.12.2008 činil 1 220 738 Kč. Ke konci pololetí 2009 stav účtu + 855 018 Kč bez výrazných obratů nad 10 000 Kč. [ulice] roku 2009 stav 538 423,10 Kč (na účet nechodily příjmy). V roce 2010 již byl zasílán příjem [právnická osoba] cca okolo 58 000 Kč měsíčně. [příjmení] plateb zaslaných žalobci v tomto roce celkem 145 000 Kč a částek 110 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 4.10.2010, dne 1.10.2010 2x 100 000 Kč na shodný účet žádné výrazné obraty nebyly. Zůstatek k [datum] byl + 1 685,67 Kč. V roce 2011 chodila jen mzda [anonymizováno] a zůstatek ke konci roku - 32 059 Kč. To samé rok 2012, zůstatek - 9 094 Kč. Rok 2013 stejné, jen 12.8.2013 operace s cennými papíry přišlo 505 985 Kč z účtu [bankovní účet]. Rok 2014 shodně, mzda z [anonymizováno] stále okolo 58 tis. Kč.

31. Z výpisů účtu žalované u [právnická osoba] [bankovní účet] v souhrnu vyplývá,.že za rok 2007 chodilo jen okolo 7 tis. Kč z [anonymizováno] [právnická osoba], dne 19.11.2007 převedeno z jejího účtu u [právnická osoba] 100 000 Kč. Dne 2.1.2008 došlo vyplacené pojistné z [anonymizováno] v částce 623 433 Kč V 11/2008 stav účtu + 307 023 Kč, dne [číslo] a 13.11.2008 přeposláno z účtu žalované u [právnická osoba] 3x 100 000 Kč, dne 31.12.2008 přeposlána další částka 100 000 Kč z účtu žalované u [právnická osoba], zůstatek ke konci roku 564 197 Kč. Dne 8.1.2009 odesláno 500 000 Kč na účet [bankovní účet] (existoval a v mezidobí zrušen, viz odpověď banky). Mezitím chodila mzda od [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], zůstatek na konci ledna 2009 v částce + 86 722 Kč. Rok dále 2009 nebyl jiný příjem než od zaměstnavatele, zůstatek ke konci roku + 336 749 Kč. Rok 2010 obdržela od [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] dne 13.1.2010 částku 286 744 Kč, dne 22.3.2010 odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 474 500 Kč na auto. Rok 2011 přeposláno z účtu shora [bankovní účet] zpět 500 000 Kč dne 10.1.2011, ale 8.2.2011 převedeno na účet č. [bankovní účet], zůstatek + 2 673 Kč. Dne 7.4.2011 a 8.4.2011 přeposláno 2x 100 000 Kč z účtu [bankovní účet].

32. Žalobce navrhoval provedení dalších dotazů na banky a depozitář cenných papírů, další zjištění poukazovaných mezd a benefitů žalované, což soud jako nadbytečné zamítl, když se domnívá, že k této otázce provedl obsáhlé dokazování, zjišťoval veškeré možné žalobcem označené účty, z provedených výpisů vyplývá i výše příjmů žalované ze zaměstnání a není zřejmý jakýkoliv„ odklon“ prostředků jinam a lze poukázat, že díky prostředkům žalované naopak rodina dle spotřebovaných částek opravdu vedla nadstandardní život, což by naopak nebylo zajištěno prostředky žalobce, který však zajišťoval rodinu jinak včetně péče o syna žalované.

33. Pokud žalovaná navrhovala doplnění své účastnické výpovědi k převzatým půjčkám a jejich splácení, jako i [titul]. [příjmení], soud také tyto návrhy zamítl, když oba již byly k této otázce vyslechnuti a vzhledem k doloženým listinám z [datum] to považoval za bezpředmětné.

34. Soud posoudil projednávanou věc na základě níže citovaných ustanovení občanského zákoníku, z.č. 89/212 Sb. (dále jen o.z.).

35. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

36. Dle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

37. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, a. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, b. každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, c. přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, d. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, e. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

38. Po zhodnocení výše uvedených skutečností a výsledků provedeného dokazování soud o vypořádání společného jmění manželů rozhodl ve své podstatě u stěžejních položek dle návrhu žalobce, za odlišného ocenění nemovitostí a bez zjištění dalších odklonů majetku ze strany žalované, na které žalobce v řízení poukazoval. Mezi účastníky nebylo sporu o nabytí nemovitých, tak movitých věcí specifikovaných ve výtoku I. rozsudku. Ohledně hodnoty vybavení domu a osobního automobilu včetně přívěsu dospěli účastníci k dohodě a stanovili tyto nespornými, a to u movitých věcí v částce 50 000 Kč a 80 000 Kč u obou vozidel. Soud tyto částky převzal do svého rozhodnutí a nevedl k nim další dokazování v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Pokud jde o nemovité věci, jak bylo popsáno již výše, při ocenění těchto položek nejprve byla ustanovena soudem znalkyně [jméno] [celé jméno znalkyně], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, která prováděla ocenění z nynějšího pohledu v turbulentní době na realitním trhu. Nejprve k datu 8.1.2021 ocenila tyto na částku 3 360 000 Kč, poté před předpokládaným rozhodnutím soudu k 5.12.2021 vzhledem k vývoji realitního trhu tuto částku navýšila na 3 965 000 Kč. Jelikož ze strany žalované byl předložen při jednání dn 29.3.2022 znalecký posudek znalce [titul]. [jméno] [příjmení] ze shodného oboru a specializace, který v posudku z 23.3.2022 opatřeném doložkou dle § 127a o.s.ř. stanovil tržní hodnotu nemovitostí na částku 6 900 000 Kč, snažil se soud rozpory obou znaleckých závěrů odstranit nejprve výslechem posledně jmenovaného. [titul]. [příjmení] shodně jako znalkyně ustanovená soudem zahrnul do svých závěrů stavebnětechnické a právní nedostatky nemovitostí, uvedl, že soudem ustanovená znalkyně snižuje jejich hodnotu neúměrně, neboť dle jeho názoru lze obojí napravit v řádech desítek tisíc. Jelikož oba znalci nemají oprávnění k posouzení stavebnětechnických nedostatků stavby, jejich závěry se lišily markantně o takřka 3 miliony Kč, postupoval soud ustanovením znalce z oboru stavebnictví a také ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [titul] [celé jméno znalce] v rozhodnutí z 11.4.2022 č.j. [číslo jednací] k podání revizního znaleckého posudku a posouzení vlivu stavebnětechnického stavu domu na cenu nemovitostí. Ustanovený znalec v posudku z 22.11.2022 vypracovaném k datu 20.10.2022 stanovil tržní hodnotu nemovitostí na částku 6 500 000 Kč. Učinil tak po posouzení (včetně měření) objemové vlhkosti zdiva, termovizního snímkování, kdy v návaznosti na tato zjištění upravil výsledný koeficient na hodnotu 0,96. Doplnil, že účastníci při rekonstrukci provedli izolaci pod podlahami, nikoliv obvodovými zdmi, proto tudy dochází k vzlínání vlhkosti, což je nejvíc patrné v zádveří a chodbě. K jednání dne 28.3.2023, při kterém byla provedena i jeho výpověď, zpracoval úpravu výsledné hodnoty nemovitostí na částku 6 104 810 Kč, kterou reagoval na vývoj cen realitního trhu v mezidobí. Oproti [titul]. [příjmení] výměru pozemků považoval naopak za faktor snižující výslednou cenu, neuvažoval by s možností zastavění zahrady, neboť nemovitost je limitována současnou zastavěností včetně vedlejších staveb na zahradě. Náklady k uvedení do souladu s právním stavem odhadoval také v řádech desítek tisíc. Soud z této hodnoty po poslední úpravě v částce 6 104 810 Kč ve svém rozhodnutí vycházel a nesouhlas žalobce s tímto závěrem spolu s návrhem na provedení revize i tohoto posudku zamítl (viz další odůvodnění v bodu 9, kde se vypořádal i s dalšími námitkami žalobce)

39. Ze strany žalobce byly uplatněny obsáhlé návrhy na vypořádání několikerých účtů, převzatých prostředků z překlenovacích úvěrů žalované včetně stavebních spoření její osoby a jejího syna, dále životního pojištění žalované. Soudem byly k jeho návrhu činěny postupně ve velkém počtu dotazy na různé peněžní ústavy, jako reakce na doložení dalšího možného čísla účtu žalované s jejím jménem. Ačkoliv žalobce požadoval od počátku řízení učinit dotaz na značný počet peněžních ústavů včetně depozitáře cenných papírů, soud tyto důkazy obecně nevyžadoval, při zadání dotazů zjišťoval toliko produkty, k nimž byly ze strany žalobce doloženy alespoň minimální informace, především výpisy či zprávy o stavu účtů. Byť je si vědom informačního deficitu žalobce v tomto směru, nelze toto řízení a dotčené subjekty zahltit zjišťováním prostředků bez zjevných podkladů. K tomuto soud poukazuje na dosavadní judikatorní praxi Nejvyššího soudu týkající se informačního deficitu účastníka řízení právě v řízeních o vypořádání společného jmění manželů, zejména sp.zn. 22 Cdo 1336/2015 publikovaném v časopise Soudní rozhledy, ročník 2016 pod [číslo] str. 86, dále sp.zn. 22 Cdo 4376/2016, jež vychází z doložení alespoň„ opěrných bodů“ pro překlenutí tohoto informačního deficitu. Proto soud učinil dotaz ke konkrétním účtům ústavů, jehož čísla žalobce alespoň doložil a v konečném rozhodnutí vypořádal toliko v době zániku manželství existující účet žalobce u [právnická osoba], účet žalované u shodného peněžního ústavu a u [právnická osoba] (výrok I a II. rozsudku). Pokud žalobce žádal vypořádat řadu překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření převzatých jak oběma, tak žalovanou, včetně prostředků stavebního spoření, je zřejmé, že označuje tytéž produkty dle čísel smluv (viz stavební spoření ze smlouvy [číslo] překlenovací úvěr [číslo] u [právnická osoba]), které byly nadto před zánikem manželství ukončeny (úvěr [číslo] již k 21.12.2011). Jestliže navrhoval tyto prostředky vypořádat z důvodu, že nebyly použity ve prospěch společného jmění účastníků, jde o naprosto mylný postup, neboť se vždy jednalo o převzetí úvěru ke stavebnímu spoření, který byl včetně těchto naspořených prostředků doplacen a tedy spotřebován ke dni zániku manželství a není tedy co vypořádávat. Shodné se týká i stavebního spoření syna žalované, tyto nelze vypořádat proto, že se jedná o prostředky třetí osoby, pokud byly v průběhu manželství tyto spořeny žalovanou, nelze se těchto domáhat ani zohledněním disparity podílu, neboť se jedná právě o prospěch třetí osoby, nikoliv bývalého manžela. Shodně ke dni rozvodu (8.4.2016) neexistovalo ani životní pojištění žalované, majetkový účet u [obec] [anonymizováno], či vkladový účet u [jméno] [příjmení] bank. a.s., ani neexistovaly jakékoliv zůstatky těchto účtů k tomuto rozhodnému dni zániku manželství (k tomuto viz odpovědi bank a zjištění soudu pod body [číslo], promítnuté do zamítavého výroku III.) Soud provedl nadto poměrně obsáhlé dokazování výpisy účtů žalované u obou peněžních ústavů ([právnická osoba] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [číslo]) již od roku 2007 včetně obratů, zobrazení výše mzdy i odměn, z nichž nelze shledat žádné tvrzené odklony prostředků žalovanou, lze naopak souhlasit s názorem žalované, že si účastníci žili nad poměry, a to výrazně nad poměry příjmům žalobce, kterému poskytovala i sama žalovaná podstatné finanční částky převodem ze svých účtů. Tzv. odklony nelze zjistit ani v souvislosti s pořízením nové nemovitosti žalovanou v k.ú. [obec], byť krátce po zániku manželství v červenci 2016 (nejprve nákup pozemku v částce 607 500 Kč). Možný odklon vyvrací i čerpání úvěrů patrné již z výpisu [list vlastnictví] v částkách 4 600 000 Kč a 1 000 000 Kč.

40. Součástí dosud nevypořádaného SJM účastníků je i obchodní podíl žalované o velikosti 3% ve [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec], [IČO]. Ohledně této položky byl i žalobcem uplatněn návrh na určení, že je součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů, kterému bylo vyhověno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12.3.2020 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 15.4.2020, ze kterého soud při vypořádání této položky vycházel. Dovoláním se relativní neplatnosti tohoto převodu žalované na třetí osobu dle § 714 o.z., jde o právní jednání od počátku neplatné. Při ocenění tohoto podílu soud vycházel z ocenění v posudku [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady podniků na částku 68 140 Kč k datu 31.12. 2015 (účetních výkazů k 31.12. 2015). Ačkoliv se žalobce domáhal přecenění tohoto obchodního podílu odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020 sp.zn. 22 Cdo 1205/2019, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. RC 103/2020, tedy ke stavu a ceně ke dni rozhodnutí soudu. Dokládal další účetní závěrky společnosti do současné doby, z nichž dovozoval, že firma velmi dobře prosperuje Ssoud prvého stupně důvod takového postupu neshledal. Dle jeho názoru je jeho právní názor nesprávný a při vypořádání obchodního podílu je třeba přihlédnout v souladu s citovaným ust. § 740 k rozsahu SJM ke dni zániku manželství a tento odlišit od faktického stavu ovlivněného např. jeho znehodnocením či naopak zhodnocením ke dni vypořádání. Uvedené rozhodnutí konstatuje, že tak činí„ s vědomím, že ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku SJM. Taktomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána (srov. [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655-975 Praha: Leges, 2016, str. 592).“ V daném případě má soud za to, že předmětný podíl o velikosti 3% je ve vztahu k celku zanedbatelný, rozsah majetku, který se k tomuto podílu váže, je dán k okamžiku zániku SJM, podle posudku znalce podle účetních podkladů ke konci roku 2015. Pokud přičiněním dalších třetích osob došlo ke změně tohoto rozsahu za období takřka 7 let, není dle názoru soudu žádný spravedlivý důvod k zahrnutí těchto změn do vypořádávaného SJM a ve značný prospěch žalobce.

41. Soud vyhověl návrhu žalobce na přikázání mu stěžejní položky vypořádávaného majetku v podobě nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví. Ten zde zajišťuje svoji bytovou potřebu od odchodu žalované po dobu několika let, žalovaná má nyní jiný rodinný dům ve svém vlastnictví. Nadto doložil svoji solventnost obstaráním zápůjčky do výše 3,25 milionů Kč v přiměřené lhůtě 3 měsíců. Soud tak učinil výpočet čisté hodnoty společného majetku na částku 6 316 283 Kč. Tato sestává z ceny nemovitostí v částce 6 104 810 Kč, movitých věcí celkem 130 000 Kč, zůstatku na účtu žalobce 17 214 Kč (vše přikázané žalobci), hodnoty obchodního podílu žalované určeného do jejího výlučného vlastnictví v částce 68 140 Kč, zůstatky na jejích účtech + 2417,58 Kč a mínus 6 298,38 Kč. Před započtením vnosů by každému z účastníků měla připadnout částka 3 158 141,60 Kč. Po započtení vnosu žalované na splacení společného úvěru u [právnická osoba] [číslo] v částce 140 271,28 Kč od rozvodu včetně příslušenství, by měl žalobce vyplatit žalované vypořádací podíl v částce 3 164 018 Kč.

42. Při svém rozhodování soud vycházel z principu rovnosti podílů v § 742 odst. 1 o.z. a nepřipustil princip disparity podílů, tedy odklon od zásady jejich rovnosti, navrhovaném zejména žalovanou s ohledem na její celkové přičinění o nabytí majetku v SJM a žalobcem toliko ve vztahu k spoření syna žalované (zdůvodněno již shora). Odklon od tohoto principu je postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004); těmi mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Podle § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Proto pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu, a v mezích jeho možností o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3843/2016). S odkazem na tato citovaná rozhodnutí soud výjimečné okolnosti pro porušení principu rovnosti v projednávaném případě neshledal. Lze uzavřít, že příjmy obou manželů byly značně odlišné, žalované oproti žalobcovým nadstandardní, o samotné nabytí nemovitostí (tzn. koupí) jako podstatné součástí jejich SJM se v době jejího pořízení zapříčinil shodně jako žalovaná. Následně byly sice podstatně rekonstruovány, zjevně značným finančním přispěním žalované, avšak veškeré práce byly zajišťovány žalobcem, dá se říci, že tyto šly mimo žalovanou, jinak pracovně vytíženou. Nelze ani tuto skutečnost považovat za výjimečnou pro princip disparity. Ačkoliv se dále tímto řízením prolíná zcela zásadní důvod rozvratu jejich manželství, kterým bylo zjištění žalobce, že není otcem dítěte narozeného v jejich manželství, o kterého nadto delší čas jako o vlastní pečoval, není ani tato okolnost důvodem pro zohlednění v jejich majetkovém společenství.

43. Konečně při hodnocení nejpodstatnější části vzájemného návrhu žalované, kterými byly půjčky od [titul]. [příjmení] v celkové částce 2 997 348 Kč, označené jako společný závazek účastníků, provedl soud následující hodnocení. Tyto byly převzaty na účet žalované v 4 platbách ve dnech 14.- 19.11.2007 (celkem v přepočtu z Eur dle tehdejšího kurzu 997 348 Kč) a dne 7.11.2008 v částce 2 000 000 Kč. Vzhledem k době převzetí těchto prostředků za účinnosti občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 o.z. (vznik práv, jakož i práv a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů) použil soud při právním hodnocení ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. Podle tohoto ustanovení společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Žalobce ohledně těchto půjček tvrdil, že o nich neměl tušení. Domníval se, že žalovaná obdržela finanční prostředky z prodeje firem předchozího zaměstnavatele, a pokud tyto označuje za půjčky, je to pro něho novinkou. Soud k této otázce provedl obsáhlé dokazování včetně výslechu svědka [titul]. [příjmení], který tyto prostředky žalované poskytl a vyloučil, že by šlo o podíl žalované na prodeji jeho firem. Současně nepotvrdil, že by žalobce o těchto závazcích věděl, o toto se ani nezajímal, vhledem k jejich rozsahu a použití na bazén a auto, se měl však zajímat o to, z čeho jsou tyto financovány. V obdobném duchu vypovídala i žalovaná, která uváděla, že jejich příjmy nebyly tak vysoké, aby si žalobce mohl myslet něco jiného, výslovnou informaci o půjčkách však neobdržel. Za těchto skutkových zjištění soud učinil závěr o výlučných závazcích žalované převzatých bez souhlasu druhého manžela, vzhledem k jejich výši i přesahující míru přiměřenou jejich tehdejším majetkovým poměrům. Zvažoval proto nejprve vzhledem k tvrzení žalované o jejich použití na rekonstrukci nemovitostí zohlednění v její prospěch, ať již vypořádání těchto prostředků vnosy na společný majetek, posléze v souladu s rozhodnutími vydanými v průběhu řízení, rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky z 9.12.2020 sp.zn. 31 Cdo 2008/2020 (uveřejněný pod č. 44/ 2021 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), na to navazujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2022 sp.zn. 22 Cdo 3187/2021, možnou disparitou podílů. Citovaná rozhodnutí štěpí právní režim závazku, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a který převzal jeden z nich bez souhlasu druhého tak, že dluh z tohoto závazku do SJM nepatří, avšak to, co z něj dlužník získal je součástí SJM, a lze uvažovat o disparitě podílů. Rozhodnutí velkého senátu R 44/2021 úvahu o disparitě podílů odůvodňuje vypořádáním tzv.„ nespravedlnosti“ spočívající v tom, že majetek získaný na základě výlučného závazku jednoho manžela se stává součástí SJM, přestože dluh z převzatého závazku tíží jen zavázaného manžela. Vždy však takový závěr musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Tento postup pak rozvíjí druhé citované rozhodnutí, které je vedeno snahou o vyvážené vypořádání společného jmění, přičemž sama zásluhovost k závěru o disparitě podílů sama o sobě nepostačuje. Takový důvod nebude dán v případě, kdy je zavázanému manželu dluh prominut či zanikne bez uspokojení z jiného právního důvodu, případně dlužník nebude muset dluh z jiného důvodu hradit (jako příklad uvádí promlčení dluhu). Po předestření tohoto možného posouzení soudu při jednání dne 28.3.2023 zareagoval žalobce námitkou případného promlčení tohoto dluhu. Vzhledem k doručení výzvy k úhradě věřitele [titul]. [příjmení] vůči jeho osobě dopisem z 16.4.2018 by mohl s touto námitkou být úspěšný. Žalovaná však namítala, že v mezidobí uzavřela s [titul]. [příjmení] dohodu o nové splatnosti tohoto dluhu a úročení, neboť i přes právní posouzení z morálního hlediska ona tomuto závazku dostojí. Soudu doložila dvě listiny datované 12.11.2020 a citované v odstavci 25. a 26, které soud hodnotí v kontextu všech dosud provedených důkazů, ať již jednotlivě či v jejich souhrnu, za jakýsi poslední, dá se označit, zmatený pokus žalované dostat tyto prostředky do řízení jako položku, která její pozici a podíl na vypořádání výrazně ovlivní v její prospěch, neboť jinou logiku tohoto počínání zde nelze nalézt. Soud má na mysli zejména specifikaci pohledávek a jejich následné zmatené a zjevně neplatné započtení. [titul]. [příjmení] žalované ve smlouvě o úvěru poskytuje úvěr v totožné výši půjček 2 997 348 Kč, jeho poskytnutí proběhne podle zvláštní jiné dohody neznámého obsahu deklarované v čl. III. Následně v dohodě o započtení pohledávek z téhož dne je v čl. II. popisován předchozí závazek [titul]. [příjmení] z titulu půjček z let 2007 a 2008 vůči oběma účastníkům. V čl. III. najednou žalovaná označovaná jako„ strana 2“ eviduje vůči [titul]. [příjmení] jako„ straně 1“ pohledávku v částce také 2 997 348 Kč, a to právě ze smlouvy o úvěru z [datum], avšak hned v odstavci 2 je specifikováno, že tyto shodné prostředky poskytl dle označení úvěrujícího [titul]. [příjmení] žalované, které se následně v souhrnu v čl. IV. započtou a strany deklarují, že jsou pohledávky v článcích II. a III. vypořádány. Pokud žalovaná při jednání uváděla, že tímto byla sjednána vlastně ještě 1 úvěrová smlouva, která zůstala a zůstal i závazek vůči [titul]. [příjmení] ve výši 2 997 348 Kč, to z citované smlouvy nevyplývá a došlo zjevně k záměně pojmů úvěrující a úvěrovaný. V každém případě v kontextu těchto důkazů soud přisvědčil dosavadním tvrzením žalobce, které nevěrohodností předložených listin shledal naopak za logickou a reálnou variantu událostí, tedy že tyto prostředky od samého počátku byly součástí SJM jako podíl žalované z prodeje firem předchozích zaměstnavatelů, neboť takto sama označovala tyto prostředky v dopise žalobci umožňující jim životní standard po dobu jejího mateřství. Verzi tvrzených půjček na rekonstrukci, pořízení auta či bazénu, naopak vyvrací další nakládání s nimi, kdy z doložených výpisů účtů žalované nelze nějaké větší financování rekonstrukce dohledat (mimo převodů části prostředků na žalobce za tímto účelem), když část byla převedena jinam a spotřebována na běžný provoz. Dále samotný automobil byl pořízen až v roce 2010 z jiných prostředků, neboť v té době na účtu č. [bankovní účet] nebyly prostředky z„ převzatých půjček.“ Viz zjištění v odstavci 31., kdy stav účtu k lednu 2009 činil + 86 722 Kč. Poté zde byla poukazována jen mzda od [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a dne 22.3.2020 z těchto prostředků odeslána splátka auta 474 500 Kč. Postoj samotného věřitele [titul]. [příjmení], který cca 10 let otálí se samotným zesplatněním půjček ve výši okolo 3 milionů bez jakékoliv písemné dohody tuto nevěrohodnost posiluje. Soud při těchto úvahách zvažoval, proč žalovaná od počátku tyto neoznačila za výlučné, nabyté například darem, což by pro ni bylo pro zohlednění vnosů výhodné. Vzhledem k jejich neprokazatelné výši a zjevně za účelem vtažení žalobce do tohoto závazku a tím lepší pozice pro vypořádání, tak učiněno nebylo. V každém případě soud neshledal tyto prostředky za společný závazek, ani za způsobilé k jiné úvaze pro jejich započtení i případnou disparitu podílu, tyto v rozhodnutí ve výroku IV. zamítl a jinak do tohoto rozsudku nepromítl, ani tedy do konečné výše vypořádacího podílu ve výroku V. v částce 3 164 018 Kč.

44. Při rozhodování o nákladech sporu neshledal za odůvodněný návrh žalobce na jejich přiznání v jeho prospěch. Žalovaná byla sice ohledně posledně zmíněné položky neúspěšná. Tato částka 3 mil. Kč je sice podstatná, na druhou stranu žalobce opakovanými návrhy setrvává na snížení hodnoty nemovitostí pod nereálnou úroveň současným cenám, do sporu vtahuje řadu produktů a prostředků v průběhu manželství již zaniklých, což vyplývá jednoznačně i z provedeného dokazování, dle závěrečného návrhu cca 2,5 mil Kč (z důvodu, že neprokázala jejich použití do společného jmění), což v souhrnu činí minimálně shodnou výši, proto soud nespatřuje důvod pro přiznání této náhrady jemu a za nejpřiměřenější výsledku rozhodnutí, dle něhož si náklady ponese každý z nich sám.

45. Od tohoto rozhodnutí odvíjel soud také výrok o nákladech státu vynaložených v tomto řízení ve výrocích VII. a VIII, a které oběma účastníkům shodně rozdělil dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Tyto spočívaly ve vyplaceném znalečném v částce 34 274,50 Kč (znalkyni [celé jméno znalkyně] dle rozhodnutí č.l. 259 a č.l. 403 v částkách 9 382 Kč a 7 136 Kč, znalec [titul]. [příjmení] 1 298,50 Kč č.l. 434, znalec [titul]. [celé jméno znalce] celkem 16 467 Kč č.l. 553). Po zohlednění záloh u žalobce 1 500 Kč, u žalované v částce 3000 Kč, zbývá k úhradě žalobci z této poloviny částka 15 637,25 Kč, žalované 14 137,25 Kč.

46. Lhůtu k plnění těchto povinností vůči státu soud stanovil zákonnou třídenní.

Poučení