7 C 141/2021- 133

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Liscové a soudců přísedících Bc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Částky specifikované ve výrocích I. a II. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po [částka] měsíčně, vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu náhrady škody z pracovního poměru, kterou měl způsobit žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně tím, že uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Nizozemsko (dále jen„ [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]“) smlouvu, na základě níž zavázal žalobkyni k úhradě [částka] ročně po dobu tří let, a to za uveřejnění žalobkyně na webových stránkách provozovaných [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ačkoliv k takovému právnímu jednání nebyl ze strany žalobkyně zmocněn a nejednalo se ani o běžnou náplň jeho pracovních povinností. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena distančně a žalovaný vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vystupoval jako oprávněný zástupce žalobkyně, když ke svému podpisu připojil razítko žalobkyně, nemohla a ani vzhledem k okolnostem nemusela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o překročení zástupčího oprávnění žalovaného vědět. Úhradou prvního ročního poplatku ve výši [částka] tak žalobkyni vznikla škoda v této výši. Žalovaný si při podpisu smlouvy musel být vědom, že uzavírá závaznou smlouvu s ohledem na informace o době uzavření a vzniku poplatkové povinnosti, neobstojí tak obrana žalovaného, že se domníval, že pouze bezplatně aktualizuje existující smluvní vztah. Žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Argumentoval zejména tím, že má za to, že žádná škoda nevznikla, když z uzavřené smlouvy nevyplývá žádná povinnost žalobkyně platit roční poplatek ve výši [částka] po dobu tří let. Nadto žalovaný nebyl osobou oprávněnou k podepisování smluv za žalobkyni, žalobkyně tak měla neprodleně poté, co se o uzavření smlouvy dozvěděla, postupovat s péčí řádného hospodáře a napadnout její neplatnost. Neplatnost předmětné smlouvy měla žalobkyně napadnout i přihlédnutím ke skutečnosti, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nedodržela smlouvu, když její webové stránky, na kterých měla být žalobkyně dle uzavřené smlouvy uveřejněna, nebyly funkční, navíc tato společnost patří mezi známé„ podvodníky z východní Evropy“, jejichž podnikání je postaveno na tom, že se spoléhají na to, že druhá smluvní strana roční poplatek z obavy ze soudního vymáhání zaplatí, ačkoliv k žádnému sporu v případě neuhrazení ročního poplatku nikdy nedojde. Z tohoto důvodu neměla žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ničeho platit. Dále žalovaný uvedl, že mezi stranami byla uzavřena ústní dohoda, ve které bylo ujednáno, že nárok žalobkyně na náhradu škody vůči žalovanému bude započten oproti nároku žalovaného na výplatu mimořádných prémií, a tím měla být způsobená škoda vyrovnána.

3. Při jednáních, která se ve věci konala, soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, jejichž provedení bylo třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva, na základě níž se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni pracovní činnost na pozici manažer kvality. Dále účastníci učinili nesporným, že pracovní poměr žalovaného byl ukončen ke dni [datum] a že za měsíc březen, duben a květen činila mzda žalovaného [částka] hrubého měsíčně. Mezi stranami bylo nesporné i to, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně vyplnil a podepsal anglicky psaný text a že toto jednání bylo excesem žalovaného z jeho pracovních povinností. Dle výplatnic předložených žalovaným tento za měsíc březen 2021 dosáhl hrubé mzdy [částka], za měsíc duben [částka] a za měsíc květen 2021 hrubé mzdy [částka]

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo (a nebylo ani mezi účastníky sporným), že žalovaný pracoval jako zaměstnanec v pracovním poměru u žalobkyně na pozici manažer kvality od [datum]. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem pracovní náplně žalovaného bylo: monitorování funkce systému kvality, identifikace zdrojů zajištění funkce kvality, vytvoření procesů, uplatňování, dodržování; vedení dokumentace k IFS; denní záznamy o výrobě, šarže, neshody, reklamace; záznamy při zavedení nového výrobku, změna, surovina, balení; specifikace surovin- tvorba, aktualizace, legislativa; kusovníky- výroba, soulad, legislativa; etikety-tvorba, aktualizace, legislativa; zápis při vývoji; výstupy pro laboratoř-objednání a zaslání vzorků, žádanky, evidence; dohled nad dodržováním systému HACCP zaměstnanci; vedení a kontrola provozních záznamů HACCP, CP, CCP; metrologie; vedení provozní dokumentace; zodpovídá za proškolení a znalost svých podřízených zaměstnanců; dohled na BOZP a PO; řízení, vedení interních auditů; dohled nad osobní hygienou; objednávky- náhradní díly, suroviny, servis, kontrola strojů; zastupování společnosti při jednáních s nadřízenými kontrolními orgány (SVS, ÚKZUZ, KHS apod.), zastupování společnosti ve věcech standartu IFS FOOD. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] byl upraven měsíční hrubý mzdový tarif žalovaného na částku [částka] včetně 45 % pohyblivé částky. Z výpovědi pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl pracovní poměr u žalobkyně s dvouměsíční výpovědní lhůtou; účastníci též učinili nesporným, že pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil ke dni [datum].

7. Z kopie objednávky ze dne [datum] soud zjistil, že podpisem této listiny žalovaný objednal předplatné služby„ [anonymizována tři slova]“, konkrétně vložení žalobkyně do online databáze [anonymizována tři slova] po dobu tří let s tím, že podpisem této listiny vzal na vědomí, že roční poplatek za tuto službu činí [částka] a že předplatné bude každoročně automaticky prodlouženo o další rok, pokud poskytovatel nebo předplatitel služby (žalobkyně) neobdrží písemnou výpověď dva měsíce před vypršením předplatného.

8. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyfakturovala žalobkyni částku [částka], a to na základě objednávky ze dne [datum], s tím, že platbu má žalobkyně provést do 14 dnů od vystavení faktury (do [datum]).

9. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] odeslané z e-mailové adresy [email] se podává, že na e-mailovou adresu žalobkyně byla k rukám [jméno] [příjmení] [příjmení] zaslána faktura [anonymizována tři slova] [číslo].

10. Z e-mailových zpráv mezi [anonymizováno 5 slov]) a obchodní ředitelkou žalobkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím obchodní ředitelky zareagovala na zaslanou fakturu [číslo] tak, že sdělila, že žádnou objednávku neodeslala. Na to konto [anonymizována dvě slova] obchodní ředitelce žalobkyně oznámila, že objednávka byla vytvořena dne [datum] a odeslána z pracovního e-mailu žalovaného. [ulice] ředitelka žalobkyně následně vyzvala [anonymizována dvě slova], aby objednávku zneplatnila s ohledem na to, že pan [celé jméno žalovaného] nebyl oprávněn k objednání takové služby za žalobkyni.

11. Z listiny označené jako stanovisko k platnosti uzavřené smlouvy se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně pro žalobkyni vypracoval právní rozbor, ve kterém dospěl k závěru, že se jedná o platně uzavřenou smlouvu, jež žalobkyni zavazuje k ročnímu poplatku ve výši [částka] po dobu tří let, a proto doporučil žalobkyni požadovanou částku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uhradit.

12. Z listiny označené jako podmínky pro vložení na webové stránky se podává, že zrušení objednávky je možné pouze ve lhůtě 7 dnů ode dne podpisu/orazítkování objednávky, a že po uplynutí této lhůty vstupuje smlouva v platnost. Dále je zde uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu tří let, přičemž poplatek za první tři roky činí [částka].

13. Z listiny označené jako avízo o vyšlé platbě bylo zjištěno, že dne [datum] byla odepsána částka [částka] ([částka]) z účtu žalobkyně ([anonymizováno] [číslo]) ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vedeného na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

14. Z výpisu z běžného účtu [číslo] [bankovní účet] ([anonymizována dvě slova] [číslo]) vedeného u [právnická osoba] dne [datum] se podává, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka [částka], resp. [částka] (při kurzu [částka], [částka]).

15. Z listiny označené jako přehled příkazů bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu [číslo] [bankovní účet] vedeného na žalobkyni odepsána částka [částka] ([částka]) ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s popisem platby„ [anonymizována tři slova]“.

16. Z náhledu na webové stránky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uveřejnila společnost žalobkyně na svých webových stránkách.

17. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že z účtu žalobkyně (účet [číslo] [bankovní účet]) byla dne [datum] odepsána částka [částka] ([částka]) ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vedeného na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s tím, že datum připsání na účet příjemce není znám.

18. Z e-mailových zpráv mezi žalovaným a obchodní ředitelkou žalobkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se zavázal uhradit poplatek, k jehož úhradě žalobkyni zavázal podpisem smlouvy.

19. Z emailových zpráv mezi žalovaným a potencionálním zákazníkem žalobkyně se podává, že žalovaný doporučil potencionálnímu zákazníkovi žalobkyně, aby neuzavíral kontrakty se žalobkyní.

20. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni oznámil, že trvá na náhradě mzdy za dobu od [datum] (ode dne kdy byl vykázán z pracoviště) do [datum] (do dne uplynutí výpovědní lhůty), pokud mu žalobkyně neumožní vykonávat práci po tuto dobu. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že tohoto dne byla žalovanému odeslána zásilka.

21. Z listiny označené jako výzva k součinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k zaplacení náhrady škody ve výši [částka] (3 x [částka]).

22. Z emailových zpráv mezi žalovaným a právním zástupcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána vystavená faktura a potvrzení o provedené platbě s vysvětlením, že žalobkyně již dříve uhradila roční poplatek ve výši [částka], avšak z důvodu chybného označení příjemce se platba vrátila zpět na účet žalobkyně. Žalovaný sděloval, že nepovažuje smlouvu uzavřenou s [anonymizována tři slova] za platnou, webové stránky [webová adresa] v den zaslání výzvy žalobkyně [datum] již neexistovaly, 23. Z emailových zpráv mezi žalovaným a právním zástupcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že nabídka žalobkyně na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru s tím, že žalobkyně nebude po žalovaném požadovat žádnou náhradu škody, platí pouze do [datum], po tomto datu bude možné pouze uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy. Žalovaný na nabídku učiněnou ve výzvě k součinnosti ze dne [datum] reagoval tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasil, neboť byl přesvědčen, že smlouva, kterou uzavřel je neplatná z důvodu, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nedodržela podmínky smlouvy, když její webové stránky byly nefunkční.

24. Z upomínky - výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] se podává, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala před podáním žaloby žalovaného k uhrazení dlužné částky do 7 dnů. Z dodejky soud ověřil, že žalovaný dne [datum] převzal zásilku.

25. Z e-mailových zpráv mezi [anonymizována dvě slova], manažerkou zákazníků [anonymizována tři slova] a žalovaným ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] žalovanému sdělila, že smlouva, kterou uzavřela se žalobkyní, bude ukončena druhý týden v lednu 2022.

26. Z náhledu na webové stránky [webová adresa] a [webová adresa] se podává, že na těchto webových stránkách byly uveřejněny články s názvem„ [anonymizována tři slova]. Šmejd, co chtějí vaše peníze“ a s názvem„ [anonymizována tři slova] je podvod, odesláním formuláře se zavazujete k platbě [částka]“, které upozorňují na podvodné praktiky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

27. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byl uzavřen pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Na základě této pracovní smlouvy se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni pracovní činnost na pozici manažer kvality. K ukončení pracovního poměru došlo ke dni [datum]. Za trvání pracovního poměru podepsal žalovaný za žalobkyni smlouvu, kterou žalobkyni zavázal k úhradě ročního poplatku ve výši [částka] po dobu tří let, přestože k takovému právnímu jednání nebyl ze strany žalobkyně zmocněn. Žalobkyně se proto pokusila smlouvu zneplatnit. Při uzavření předmětné smlouvy vystupoval žalovaný jako oprávněný zástupce žalobkyně, když ke svému podpisu připojil razítko žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] tak o překročení zástupčího oprávnění ze strany žalovaného vědět nemohla a ani nemusela. Žalobkyně uhradila dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] roční poplatek ve výši [částka] ([částka]) na účet č. [bankovní účet], a to na základě vystavené faktury [číslo]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] splnila svůj závazek ze smlouvy, když uveřejnila společnost žalobkyně na svých webových stránkách. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě vzniklé škody ve lhůtě do 7 dnů.

28. Původně účastníci učinili nesporným, že za měsíc březen, duben a květen 2021 činila mzda žalovaného [částka] hrubého měsíčně. Dle výplatnic předložených žalovaným tento za měsíc březen 2021 dosáhl hrubé mzdy [částka], za měsíc duben [částka] a za měsíc květen 2021 hrubé mzdy [částka], tj. průměrně měsíčně hrubé mzdy 39 412. Lze konstatovat, že žalobkyní požadovaná částka [částka] s příslušenstvím nepřesahuje 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku, jak má na mysli § 257 odst. 2 ve spojení s § 352 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen„ zákoník práce“).

29. Podle § 249 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen škoda), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetkové újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

30. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

31. Podle § 250 odst. 2 zákoníku práce, byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.

32. Podle § 250 odst. 3 zákoníku je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

33. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

34. Podle § 257 odst. 2 zákoníku výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

35. Podle § 301 písm. d) zákoníku práce, zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele 36. Podle § 352 zákoníku práce, průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

37. Podle § 431 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. 38. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1148/2002, rozsudek ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 21 Cdo 454/2002), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2612/2010; 21 Cdo 2593/2010, 39. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4353/2017, předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat.

40. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu. Každý zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. V předmětné věci je zřejmé, že žalovaný porušil nejen obecnou právní povinnost, když se řádně neseznámil se smlouvou, kterou za žalobkyni podepsal a nezachoval tak patřičnou míru pečlivosti a obezřetnosti, kterou lze od každé svéprávné osoby, která má rozum průměrného člověka očekávat, a to zejména za situace, kdy v jím podepsané smlouvě bylo jednoznačně (ač v anglickém jazyce) uvedeno, že jejím podpisem se žalovaný zavazuje k úhradě ročního poplatku ve výši [částka] po dobu tří let. Zároveň žalovaný porušil povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele dle § 301 písm. d) zákoníku práce. Dalším předpokladem odpovědnosti je vznik škody. Škodou je majetková újma, která nastala ve sféře poškozeného. V předmětné věci došlo ke škodě na majetku žalobkyně, když na základě uzavřené smlouvy uhradila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poplatek ve výši [částka] ([částka]). Tuto částku by žalobkyně nemusela hradit, pokud by žalovaný zachoval potřebnou míru obezřetnosti a zejména pokud by nejednal v rozporu s oprávněnými zájmy žalobkyně a řádně hospodařil s prostředky svěřenými mu žalobkyní. Přestože strany učinily nesporným, že tímto jednáním žalovaný vybočil z mezí plnění pracovních úkolů, dospěl soud k závěru, že odpovědnost za škodu má povahu pracovněprávního nároku, jelikož žalovaný svým jednáním sledoval jak z objektivního, tak subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů u svého zaměstnavatele, nikoliv svůj vlastní prospěch, smlouvu uzavřel jménem žalobkyně, proto je dán věcný (vnitřní) účelový vztah žalovaného k plnění pracovních úkolů a rovněž je dána i místní a časová souvislost s plněním pracovních úkolů, neboť žalovaný tak učinil v pracovní době, z pracovního počítače a pracovního e-mailu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1148/2002, rozsudek ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 21 Cdo 454/2002), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2612/2010; 21 Cdo 2593/2010). Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla v dobré víře, že smlouvu uzavírá s osobou, jež je za žalobkyni oprávněná jednat, tak i takové uzavření smlouvy, které představuje ze strany žalovaného vybočení z mezí plnění pracovních úkolů, žalobkyni zavazuje, když z povahy uzavřené smlouvy je zřejmé, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o takovém překročení vědět nemohla ani vzhledem k okolnostem vědět nemusela. Výše škody pak vyplývá z částky, kterou žalobkyně zaplatila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody je dána tím, že žalobkyně vyplatila částku [částka] na základě jednání žalovaného, který k uzavření předmětné smlouvy nebyl ze strany žalobkyně ani zmocněn a ani se nejednalo o běžnou náplň jeho pracovních povinností. Zavinění je pak chápáno jako psychický vztah škůdce jak k vlastnímu protiprávnímu jednání, tak ke škodě, která je výsledkem tohoto protiprávního jednání. Zde došlo k zavinění ve formě nedbalostního jednání žalovaného, který si řádně nepřečetl text smlouvy, který za žalobkyni podepsal. Soud v daném případě neshledal spoluzavinění na straně žalobkyně, která neprodleně poté, co se o uzavření předmětné smlouvy dozvěděla, oznámila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], že žalovaný nebyl k uzavření předmětné smlouvy oprávněn, pokusila se o její zneplatnění a rovněž si nechala vypracovat právní stanovisko k posouzení její platnosti, lze tedy uzavřít, že žalobkyně postupovala s péčí řádného hospodáře a žádného porušení povinností, které by vedlo k omezení odpovědnosti žalovaného za škodu, se nedopustila. Současně podle § 257 zákoníku práce, výše náhrady škody v daném případě nemůže přesáhnout 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, a ve věci lze uzavřít, že způsobená škoda nepřesahuje stanovený limit, jak charakterizováno shora. Z výše uvedeného je zřejmé, že byly splněny všechny předpoklady odpovědnosti zaměstnance (žalovaného) za škodu podle § 250 zákoníku práce, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

41. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013 případná existence nároku poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo jej získal, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu, způsobenou odčerpáním peněz ve prospěch obohaceného, ani nepodmiňuje vznik či úspěšnost nároku na náhradu škody uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

42. Námitka žalovaného, že žalobkyně neměla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ničeho platit, když tato společnost patřila mezi známé podvodné firmy, neobstojí. V době, kdy si žalobkyně nechala vypracovat právní stanovisko k platnosti uzavřené smlouvy a následně zaplatila roční poplatek, měla důvodně za to, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je společností důvěryhodnou, nadto informace, které tuto společnost znevěrohodnily, vyšly najevo až později, a jedná se o informační zdroj článků z internetu bez bližšího ověření. Byl to žalovaný, který jménem žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel. Žalovaný navíc vyčítá žalobkyni, že měla vědět skutečnosti, které měl vědět již on sám při uzavírání smlouvy. V tomto směru neobstojí ani obrana žalovaného, že si myslel, že pouze aktualizuje údaje žalobkyně v již existujícím smluvním vztahu, před podpisem smlouvy si měl tyto skutečnosti ověřit či pokud nerozuměl anglicky psanému textu, na e-mail neodpovídat a formulář nepodepisovat. Žalobkyni tak nelze klást k tíži, když předmětný poplatek zaplatila. Neobstojí ani námitka žalovaného, že žalobkyně měla napadnout neplatnost předmětné smlouvy z důvodu, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] neměla funkční webové stránky, na kterých měla být žalobkyně dle uzavřené smlouvy uveřejněna, neboť z předložených listin vyplynulo, že na webových stránka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo žalobkyni možné dohledat, a další postup žalobkyně vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je věcí právního vztahu mezi žalobkyní a touto společností, bez relevance ingerence žalovaného.

43. Na základě všech shora uvedených skutečností a závěrů pro existenci závazku žalovaného k náhradě škody žalobkyni není relevantním, zda dotčená smlouva byla platně uzavřena, či nikoli. V daném případě nutno odlišovat pracovněprávní vztah mezi žalobkyní a žalovaným, a občanskoprávní vztah mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Předmětem vztahu náhrady škody mezi žalobkyní a žalovaným není otázka platnosti či neplatnosti či výpovědi smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], důležitým je, že žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s porušením pracovních povinností žalovaného škoda vyplacením částky [částka] ( ([částka]), a byl to žalovaný, který porušil své pracovní povinnosti. Na tomto závěru nic nemění ani to, že žalobkyně částku [částka] zaplatila již 24. února, chybně však uvedla jméno adresáta a tak platba byla vrácena, a že již 30. března vyzývala žalobkyně žalovaného, aby jí zaplatil škodu, ačkoliv v tomto okamžiku dosud žádná škoda žalobkyni nevznikla. Důležitým je, že částku [částka] žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uhradila, a to dne [datum], a následně přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě vzniklé škody ve lhůtě do 7 dnů. Pokud by následně v případném občanskoprávním soudním sporu mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] došlo ke konstatování neplatnosti uzavřené smlouvy a došlo ke vrácení částky [částka] žalobkyni, mohl by žalovaný po žalobkyni požadovat vrácení bezdůvodného obohacení, které by žalobkyni vyplatil z titulu náhrady škody.

44. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že byly splněny všechny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu, která žalobkyni vznikla. Žalovaný neunesl důkazní břemeno ke svému tvrzení, že mezi stranami byla uzavřena dohoda, ve které mělo být ujednáno, že nárok žalobkyně na náhradu škody vůči žalovanému bude započten oproti nároku žalovaného na výplatu mimořádných prémií. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil přiznanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placení dluhu ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z náhrady škody, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne ze dne [datum] ve lhůtě 7 dnů, žalovaný výzvu převzal dne [datum], a měl tedy plnit do [datum], a od [datum] je s úhradou žalované částky v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení z jistiny žalované částky dle § 1070 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od [datum] do zaplacení.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, účast na jednání soudu [datum], přesahující 2 hodiny, účast na jednání dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 102 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 78 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] a dále [částka] coby náklady vynaložené na překlad litin z anglického jazyka.

46. Soud žalobkyni neuznal jako účelně vynaložený úkon doplnění žaloby ze dne [datum]. Žalobkyně doplněním žaloby podanou žalobu a vyjádření k odporu žalovaného zpřehlednila a korigovala některá žalobní tvrzení, avšak nutno konstatovat, že nelze souhlasit s praxí, kdy žalobkyně bude soudu žalobní tvrzení zasílat„ po dávkách“ a rovněž tak bude„ dávkovat“ i důkazy a následně za takovýto úkon požadovat odměnu jakožto za úkon účelně vynaložený. Náhradu daně z přidané hodnoty za vynaložené náklady za pořízení překladu z částky [částka] soud žalobkyni nepřiznal, neboť pro to jednak není podklad v § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak toto není předmětem daně ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, jedná se o náklady řízení žalobkyně, nikoli právního zástupce žalobkyně.

47. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný je od [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR-krajské pobočky v [obec], kontaktní pracoviště [obec] a není mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti, soud žalovanému poskytl výhodu splátek (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Při stanovení výše měsíčních splátek musí soud zvážit jak finanční, majetkovou a sociální situaci žalovaného, tak i to, aby stanovením příliš nízkých splátek nebyla nepřiměřeně znevýhodněna žalobkyně. Soud musí s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran. S ohledem na výše uvedené se soudu jeví spravedlivá výše splátek ve výši [částka] měsíčně, rovnováhu mezi zájmy obou stran soud nastolil i pomocí ztráty výhody splátek pro případ, že by žalovaný některou z nich nezaplatil řádně a včas.

48. S ohledem na to, že plnění ve splátkách se týká více dílčích nároků, v zájmu právní jistoty a materiální vykonatelnosti tohoto výroku soud závazně stanovil pořadí, v jakém bude jednotlivými splátkami plněno na úhradu jednotlivých přezkoumávaným rozsudkem přiznaných dílčích nároků, a to v souladu s pravidlem zakotveným v § 1932 odst. 1 o. z.

Poučení