7 C 151/2022 - 317
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 136 § 142 odst. 2 § 148 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2758 odst. 1 § 2796 § 2797 odst. 1 § 2797 odst. 2 § 2798 odst. 1 § 2951 odst. 1 § 2969 odst. 1
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [Jméno žalobce A] proti žalovanému [Jméno žalovaného], o zaplacení 97.472,- Kč s přísl., takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.452,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 5.10.2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovanému zaplacení částky 63.020,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 52.821,- Kč od 5.10.2019 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 10.199,- Kč od 12.6.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení státu částku 8.933,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení státu částku 4.810,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5.220,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne 31.8.2022 došlou soudu dne 1.9.2022 domáhá na žalovaném zaplacení částky 97.472,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 87.273,- Kč od 5.10.2019 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p. a. z částky 10.199,- Kč od 12.6.2021 do zaplacení.
2. V žalobě uvádí, že dne 10.září 2019 došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo [Anonymizováno] SPZ [SPZ] ve vlastnictví žalobce. Vozidlo bylo poškozeno na jeho levé části, konkrétně došlo k poškození levého předního světlometu včetně ukazatele směru, předního nárazníku včetně výztuhy, difuzoru, levého blatníku, levých předních schůdků, nádrže na ostřikovače, levého předního kola a levého zadního blatník. Škodní událost byla likvidována z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [Anonymizováno] SPZ [SPZ] sjednaného provozovatelem naposled jmenovaného vozidla s žalovanou. Vozidlo si za účelem jeho co nejrychlejšího zprovoznění opravil žalobce svépomocí. Obvyklé náklady na provedené opravy vyčíslil žalobce na 47.520,- Kč bez DPH, když vycházel z celkové doby opravy (72 hodin), vynásobené běžnou hodinovou cenou opravy nákladních vozidel účtované neznačkovým servisem (660,- Kč/hod.). Při uvedení vozidla do stavu před předmětným poškozením využil žalobce také služeb třetích subjektů, když za seřízení geometrie nápravy uhradil 3.633,- Kč bez DPH, za lakování pak 24.000,- Kč bez DPH a za táhlo řízení 3.609,- Kč bez DPH. Za účelem prokázání nákladů na pořízení náhradních dílů nechal žalobce zpracovat cenový návrh na dodání náhradních dílů společností [jméno FO] & Bus Czech [právnická osoba]., z něhož vyplývá, že díly potřebné k opravě vozidla po předmětné nehodě lze pořídit za 59.059,- Kč bez DPH. Poškozením vozidla při nehodě dne 10.září 2019 tak vznikla žalobci škoda ve výši 137.821,- Kč bez DPH. Žalovaný oznámil dne 19.září 2019 poskytnutí plnění ve výši 50.548,- Kč. Na nesouhlas žalobce reagoval žalovaný tak, že bez doložení vynaložených nákladů na opravu k doplatku plnění nepřistoupí.
3. Kromě náhrady samotné škody na vozidle uplatnil žalobce také náhradu škody ve formě ušlého zisku vzniklého v důsledku výpadku vozidla po dobu opravy (celkem [hodnota] dny), kdy ho nemohl využívat k provozování autodopravy na trasách [adresa]. Tento ušlý zisk vyčíslil žalobce na 21.436,- Kč bez DPH. Příjmovou stránku žalobce kalkuloval jako cenu za dopravu na trasách, jejichž délka by za dobu nepojízdnosti vozidla činila celkem [hodnota] km, a které nemohl provést. Od celkových výnosů odečetl náklady potřebné k dosažení těchto výnosů, bez ohledu na to, zda tyto vynaložil či nikoliv (pohonné hmoty, amortizace). Přípisem ze dne 27.května 2021 informoval žalovaný o výplatě pojistného plnění ve výši 11.237,- Kč. Ačkoliv je patrné, že příjmová stránka je mezi účastníky nesporná, žalovaný při svém výpočtu kalkuluje s nesprávnými mzdovými náklady, odečtem za amortizaci vozidla, jakož i položkou nazvanou „pevné náklady“, kterou nikterak nespecifikuje.
4. Žalobce tedy v cenách bez DPH požaduje za náklady na opravu vozidla 137.821,- Kč, odečítá již vyplacené plnění kompenzující skutečnou škodu 50.548,- Kč, kalkuluje ušlý zisk na 21.436,- Kč, odečítá již vyplacené plnění kompenzující ušlý zisk 11.237,- Kč, takže požaduje zaplacení částky 97.472,- Kč. Dále požaduje dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení z částky 87.273,- Kč ode dne 5.října 2019 do zaplacení a z částky 10.199,- Kč ode dne 12.června 2021 do zaplacení, tedy v obou případech ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného plnění na jednotlivé parciální nároky dle ust. § 9 odst. 2) zák. č. 168/1999 Sb.
5. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporné, že dne 10.9.2019 došlo k dopravní nehodě, při které se střetl nákladní automobil tovární značky [Anonymizováno] SPZ [SPZ] řízený [jméno FO] s osobním automobilem tov. značky [Anonymizováno] SPZ [SPZ] řízeným panem [právnická osoba], který nedal se svým vozidlem přednost v jízdě vozidlu žalobce, byť k tomu byl jako přijíždějící z vedlejším komunikace na komunikaci hlavní povinen. V době události bylo vozidlo [jméno FO] [jméno FO] pojištěno u žalovaného v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný vyřizoval nárok žalobce na náhradu věcné škody na vozidle žalobce a na náhradu ušlého zisku vyplývající z události pod č. [hodnota]. Žalovaný dopisy ze dne 19.9.2019, 30.1.2020, 24.7.2020 a 27.5.2021 vyrozuměl žalobce o závěrech šetření pojistné události a o výši vyplaceného pojistného plnění spočívajícího v náhradě věcné škody na vozidle žalobce a v náhradě ušlého zisku.
6. Ohledně škody na vozidle žalobce uvedl, že cenový návrh č. [hodnota] společnosti [Anonymizováno]. se vztahuje k náhradním dílům, které nebyly k opravě použity, jelikož žalobce opravoval poškozené vozidlo svépomocně za použití náhradních dílů, jejíchž původ nebyl doložen. V rámci likvidace byl kontaktován jediný společník a jednatel žalobce pan [jméno FO] s žádostí o podání vysvětlení k písemným listinám předloženým žalovanému žalobcem v rámci žádosti o dolikvidaci, který sdělil, že vozidlo bylo opraveno z použitých náhradních dílů, k nimž žalovaný (patrně žalobce) nedisponuje žádnými doklady (např. faktury, doklady o zaplacení, cenové nabídky apod.). Faktura č. [IBAN] vystavená panem [právnická osoba] – AUTONOVÁK na částku 23.999,99 Kč bez DPH bez uvedené hodinové sazby či časové náročnosti prací není objektivně přezkoumatelným podkladem, přičemž byla vystavena dne 11.2.2020, tedy cca 5 měsíců poté, kdy měla být provedena oprava vozidla žalobce. Z uvedené faktury nelze mít za prokázané, jaké lakýrnické práce a v jakém rozsahu měly být provedeny. Jelikož zákon upřednostňuje v případě řešení vzniklé škody na věci naturální restituci, tj. uvedení v předešlý stav (§ 2951 odst. 1 občanského zákoníku), stanovení nákladů potřebných na uvedení věci v předešlý stav se při určení výše škody přednostně uplatní ve všech případech, kdy je možná obnova funkce věci, ledaže by náklady na opravu byly zjevně nepřiměřené ve srovnání s obvyklou cenou věci před poškozením. Pokud byla oprava provedena, je [právnická osoba] nutno vycházet z její ceny. I pak je však třeba ještě zvažovat, zda cena opravy byla stanovena správně a zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škody. Pokud vozidlo žalobce bylo opraveno svépomocně za použití použitých náhradních dílů, je nutné stanovit náhradu škody dle konkrétních okolností opravy. Při stanovení té části náhrady škody související s náklady na náhradní díly by tedy měly být zohledněny ceny takových náhradních dílů použitých při opravě, tzn. použitých náhradních dílů, nikoliv dílů nových zakoupených od autorizovaného servisu. Žalovaný vycházel z toho, že cena použitých náhradních dílů odpovídá 50 % ceny dílů nových, a proto v tomto rozsahu provedl krácení nákladů na náhradní díly. Cenu nových náhradních dílu pak žalovaný stanovil kalkulací v expertním systému [Anonymizováno].
7. Pokud žalobce odkazoval na právní závěry uvedené v rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 25.4.2017 sp. zn. 12 C 19/2015, poukázal žalovaný na to, že základ myšlenky se nachází již v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1902/13, ve kterém se Ústavní soud zabýval případem, kdy se poškozený domáhal náhrady škody na vozidle staršího data za situace, kdy poškozené vozidlo bylo opraveno originálními náhradními díly, a z tohoto důvodu byla výše náhrady škody (cena opravy) pojišťovnou krácena s odůvodněním, že opravou došlo ke zhodnocení předmětného vozidla. V uvedeném nálezu Ústavní soud myšlenku týkající se účelnosti opravy však dále rozvedl, když uvedl, že „s uvedeným pak souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít“. V nyní projednávané věci se jedná o diametrálně odlišnou situaci, neboť pokud žalobce skutečně předmětné poškozené vozidlo opravil za použití použitých náhradních dílů, které svým charakterem odpovídaly stavu vozidla v době bezprostředně před předmětnou dopravní nehodou, je postup žalovaného spočívající v krácení odhadovaných nákladů na pořízení nových náhradních dílů zcela v pořádku a odpovídá závěrům aprobovaným Ústavním soudem. Opačný postup by byl v rozporu se zásadou neobohacení poškozeného vyjádřenou např. v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 2221/07, ve kterém Ústavní soud uvedl, že „pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci“. Z citovaného úryvku nálezu pak a contrario lze dovodit, že pokud obnovení původního majetkového stavu je možné prostřednictvím použitých náhradních dílů a tyto díly byly při opravě skutečně použity, nevzniká poškozenému nárok na náhradu nákladů na nové originální náhradní díly. V uvedeném nálezu pak Ústavní soud uzavírá, že „v každém individuálním případě je proto třeba pečlivě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy poškozeného vozidla, přičemž rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti vozidla, tedy původního majetkového stavu. S ohledem na možný vznik bezdůvodného obohacení v důsledku opravy je pochopitelně nutné zvažovat i účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených na uvedení poškozené věci do původního stavu“. Důkazní břemeno k výši skutečné škody nese žalobce jakožto poškozený.
8. K ušlému zisku pak žalovaný uvedl, při výpočtu náhrady ušlého zisku vycházel z vyčíslení ušlého zisku doloženého žalobcem, ze kterého je patrné, že výpadek nasmlouvané dopravy za období od 10.9.2019 do 12.9.2019 je v objemu 821 kilometrů. Z objednávky č. [hodnota] společnosti [právnická osoba]. pak dále vyplývá, že cena dopravy provedené žalobcem je 39,- Kč za 1 km. Denní hrubý zisk žalobce tedy odpovídá částce 10.673,- Kč [(821 km x 39,- Kč) : 3 dny výpadku dopravy]. Dále žalovaný provedl odečet nákladů na pohonné hmoty, na amortizaci vozidla, na tzv. pevné náklady a na odměnu řidiče. Pořizovací cena litru motorové nafty byla stanovena na základě doložených účtenek za tankování v uvedeném období. Pořizovací cena jednoho litru motorové nafty byla ve výši 25,45 Kč bez DPH. Průměrná spotřeba pohonných hmot vozidla je 45 l motorové nafty na 100 km. Průměrná spotřeba pohonných hmot na 1 km odpovídá tedy částce 11,45 Kč [25,45 x 45) : 100]. Denní průměrný nájezd vozidla za posuzované období činí 273,7 km (821 : 3). Průměrná denní spotřeba pohonných hmot vozidla tedy činí 3.133,90 Kč/den (273,7 x 11,45). Žalovaný dále provedl amortizační srážku, která vyjadřuje přirozené [rodné přijmení] vozidla žalobce provozem a která vychází z pořizovací ceny nového vozidla a z předpokládané doby životnosti vozidla v kilometrech. Amortizační srážka byla určena v souladu s metodikou znaleckého standardu č. 1/2005 k oceňování motorových vozidel, kdy bylo počítáno s částkou 4,2834 Kč/km. Denní amortizační srážka tedy odpovídá částce 1.171,40 Kč (273,7 km x 4.28Kč/1 km). Na straně nezbytných výdajů pro tvorbu zisku je třeba rovněž uvažovat také s tzv. pevnými náklady, které spočívají v amortizaci vozidla (a), ojetí pneumatik (b), spotřebě mazadel a olejů (c) a nákladech na nutnou údržbu a opravy (d). Pevné náklady byly určeny v souladu s metodikou znaleckého standardu č. 1/2005 k oceňování motorových vozidel. Pevné náklady b + c + d [amortizační srážka (a) byla kalkulována a zohledněna v kategorii výše a v pevných nákladech k ní tedy nebylo přihlíženo] pak odpovídají částce 3,30 Kč/km. Denní srážka na pevné náklady tedy odpovídá částce 903,20 Kč ([právnická osoba] x 273,7). Pokud jde o mzdové náklady, od žalobce nebyl doložen právní vztah řidiče vozidla s žalobcem. Pro potřeby výpočtu tak bylo vycházeno z průměrné mzdy řidičů nákladních automobilů (kromě tahačů) za rok 2019 uvedené v informačním systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí. Hrubá měsíční mzda řidičů nákladních automobilů činí částku 25.652,- Kč/měsíčně, superhrubá průměrná měsíční mzda 34.374,- Kč. Denní průměrné náklady na odměnu řidiče vozidla žalobce činí částku 1.718,7Kč/pracovní den (34.374,- Kč : 20). Předpokládaný zisk plynoucí z provozu vozidla žalobce za 3 pracovní dny tedy odpovídá částce 32.019,- Kč. Náklady spojené s provozem vozidla za 3 pracovní dny činí částku 20.782,- Kč. Předpokládaný hrubý zisk vyplývající z činnosti vozidla žalobce činí po zohlednění všech nákladových složek částku 11.237,- Kč (32.019,- Kč – 20.782,- Kč), kterou žalovaný žalobkyni vyplatil jako pojistné plnění spočívající v náhradě ušlého zisku, o čemž informoval dopisem ze dne 27.5.2021.
9. V replice ze dne 6.12.2022 (č.l. 105) na to žalobce reagoval tak, že podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle důvodové zprávy „pokud se jedná o způsob náhrady škody, opouští osnova zásadu platného práva, kritizovanou pro znevýhodnění poškozeného již v minulosti, podle níž má relutární restituce přednost před restitucí naturální. Naopak má být formulována zásada, že se škoda nahrazuje především uvedením do předešlého stavu a že relutární restituce přichází v úvahu jen, žádá-li o to poškozený, anebo není-li uvedení do původního stavu dobře možné. Je-li tedy naturální restituce možná, má nadále záležet jen na vůli poškozeného, jaký způsob nahrazení škody bude požadovat a soud nebude moci zkoumat, zda je zvolený způsob náhrady podle jeho názoru účelný nebo obvyklý, protože tato hlediska jsou vlastní právním pojetím totalitních států.“ Jestliže žalobce požaduje náhradu škody vyčíslenou výší nákladů potřebných k uvedení poškozené věci do stavu před jejím poškozením, pak postupuje jednak zcela v souladu s platnými právními předpisy, ale i s konstantní judikaturou k předmětné problematice (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2062/2016 dne 1.srpna 2016). Z argumentace žalovaného vyplývá, že klade zásadní důraz na to, jak bylo po vzniku škody naloženo s poškozenou věcí. K otázce významu dispozice s poškozenou věcí ve vztahu k náhradě škody však existuje konstantní judikatura Nejvyššího soudu, např. rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2575/2000 ze dne 19.září 2002, podle něhož „stejně jako není podstatné, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv (obsah pojmu škoda by tak byl popírán tím, že by se výše škody stávala závislou na zcela nahodilých okolnostech, které jsou pro ni právně nerozhodné - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.1988, sp. zn. [právnická osoba] 82/88 publikovaný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1990), nelze ani rozsah náhrady škody činit závislým na tom, jak poškozený s věcí naloží, tedy např. zda ji někomu daruje, prodá nebo vymění a za jakou cenu (protihodnotu), neboť i tyto okolnosti jsou nahodilé a bez souvislosti s příčinou vzniku škody.“ Ke snížení majetkového stavu totiž došlo právě již v důsledku poškození vozidla, nikoli až vynaložením nákladů na jeho opravu. Následné jednání žalobce totiž nemá na vznik škody vliv, a tedy ani na její vyčíslení. Tento názor potvrdil Nejvyšší soud ČR také v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3019/2015 dne 28.února 2017, kde zcela explicitně uvedl, že bez ohledu na postup poškozeného a na způsob či metodu vyčíslení, vzniká vlastníkovi vozu škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla.
10. Ke zjištění skutkového stavu provedl soudy tyto důkazy: výslech znalce [jméno FO], účastnický výslech jednatele žalobce [jméno FO], výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], uplatnění nároku z povinného ručení, potvrzení o účasti na dopravní nehodě Policie ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje z 10.9.2019 čj. KRPL-84235/PŘ-2019-180106, faktura společnosti Schäffer a [právnická osoba]. č. [hodnota], kopie osvědčení o registraci vozidla č. UI 507624, cenový návrh společnosti [jméno FO] and BUS Czech [právnická osoba]., faktura [právnická osoba] – [právnická osoba] č. FV 2000013 na částku 29.039,99 Kč, faktura společnosti Schäffer a Sýkora, dopis žalovaného žalobci z 19.9.2019 o sdělení výše pojistného plnění, sdělení žalovaného žalobci z 30.1.2020 k pojistné události, výzva právního zástupce žalobce žalovanému z 14.7.2020 k dolikvidaci škodné události, dopis právního zástupce žalobce žalovanému z 16.3.2020, e-mailová komunikace žalovaného s právním zástupcem žalobce z 1.4.2021, faktura společnosti [právnická osoba] společnosti [právnická osoba]. č. 117/2019, č. 116/2019, č. 115/2019, č. 114/2019 s odběrateli S&M [adresa] a.s., č. 113/2019, odběrateli [právnická osoba]. č. 112/119, další faktury žalobce [právnická osoba] č. 111/2019, 110/2019, 109/2019, 108/2019, 107/2019, 106/2019, 105/2019, 104/2019, 103/2019, 102/2019, 101/2019, 100/2019, 99/2019, 98/2019, 97/2019, 96/2019, 95/2019, 94/2019, 93/2019, 92/2019, 91/2019, 90/2019, 89/2019, 88/2019, 87/2019, 86/2019, 85/2019, 84/2019, 83/2019, 82/2019, 81/2019, 80/2019, 79/2019, 78/2019, 77/2019, 76, 75, 74, 3, 2, 71, 70, 69, 68, 67, 66, 65, 64, 63, 62, 61, 60, 59, 58, 57, 56, 55, 54, 53/2019, přiznání k dani z příjmů právnických osob žalobce za r. 2018 včetně vybraných údajů z výkazů zisků a ztráty pro podnikatele k 31.12.2018, dopis žalovaného právnímu zástupci žalobce z 27.5.2021 o sdělení výše pojistného plnění, odborné vyjádření k uplatněnému ušlému zisku a stanovení ušlého zisku, objednávka S&M [adresa] a.s. společnosti [právnická osoba] z 11.3.2019, paragony, čestné prohlášení společnosti S&M [adresa] a.s. ze 17.2.2021, detail odeslané zprávy do datové schránky, faktura [jméno FO], č. [hodnota] žalobci na částku 27.099,- Kč, č. [hodnota] z 13.5.2020 na částku 7.899,- Kč, výpis z obchodního rejstříku žalovaného, kalkulace opravy od společnosti [právnická osoba] ze 17.9.2019 včetně soupisu náhradních dílů, nabídka náhradních dílů se serveru Pevaro, znalecký posudek [jméno FO] z 30.9.2023 č. [hodnota]-056-2/2023, spis Policie ČR Krajského ředitelství policie Libereckého kraje čj. KRPR-84235/PŘ-2019-180106 na č. l. 217-228, a to zejm. oznámení přestupku, úřední záznamy o vytěžení [jméno FO], F. [jméno FO] i [jméno FO], protokol o nehodě v silničním provozu, plánek, fotodokumentace, výpis z evidenční karty řidiče, Doplněk č. [hodnota] ke znaleckému posudku [jméno FO] z 10.11.2023, vyjádření znalce z 25.11.2023, článek z e-pojištění.cz Jak se vyvíjí škodní inflace v pojištění vozidel v Německu, článek V Německu pojišťovny ukázaly, jak drasticky rostou ceny náhradních dílů na auta, odhalily i viníka, sdělení společnosti Schäffer a Sýkora z 28.2.2024 s přiloženými fakturami odběratele [právnická osoba]
11. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě vyplývá, že dne 10.září 2019 v 8,30 hod. na silnici první třídy číslo [hodnota] v km 73,543 v katastru obce [adresa] na křižovatce se silnicí číslo III/[adresa] [jméno FO] došlo k nehodě osobního automobilu SPZ [SPZ] řidiče vlastníka [právnická osoba] s nákladním automobilem žalobce SPZ [SPZ] řízeným řidičem [jméno FO]. Při nehodě byl nákladní automobil [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] poškozen na pravém nárazníku, levém předním světle a blinkru, levých schodech, levém předním blatníku, levém difuzoru a nádobce ostřikovačů. Mezi účastníky není sporu ani o tom čárka, že viníkem nehody šetřené [právnická osoba], dopravním inspektorátem územního odboru [adresa] pod č. J. KRPL–954/DNCL–2019-JP byl řidič osobního automobilu [jméno FO] [jméno FO] SPZ [SPZ] pan [právnická osoba], který nedal přednost vozidlu žalobce jedoucímu po hlavní komunikaci. Nárok byl u žalované pojišťovny nahlášen jednatelem žalobce [jméno FO] telefonicky a šetřen pod číslem [hodnota].
12. Z přestupkového spisu Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Územního odboru [adresa] č. j. KRPL-84235/PŘ-2019-180106 soud zjistil, že [právnická osoba] [adresa] byl 3.října 2019 oznámen přestupek k projednání, z něhož byl podezřelý řidič vlastník [právnická osoba]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] a [právnická osoba] dne 10.září 2019 vyplývá, že řidič [právnická osoba] při vjetí do křižovatky přehlédl z pravé strany od [adresa] jedoucí nákladní vozidlo po hlavní komunikaci. Uvedené vyplývá i z protokolu o nehodě silničním provozu z 10.září 2019. Výši škody na nákladním vozidle policie odhadla na 100.000,- Kč.
13. Z kopie technického průkazu číslo UI 507 624 soud zjistil, že vozidlo žalobce – nákladní automobil [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] byl poprvé registrován 19.9.2009, v ČR pak 19.3.2018, kdy byl také registrován na žalobce jako prvního vlastníka v České republice.
14. Z cenového návrhu společnosti [jméno FO] truck and Bus Czech [právnická osoba]. z 10.3.2020 soud zjistil, že v cenovém návrhu zapsané náhradní díly mají celkovou cenu bez DPH 59.059,- Kč. Z faktury servisu [právnická osoba] – AUTONOVÁK číslo [IBAN] z 11.2.2020 soud zjistil, že žalobci byla účtována za lakýrnické práce na vozidle [jméno FO] SPZ [SPZ] za lakování levého rohu kabiny, levého předního blatníku, levého krytu, nárazníku, levé vzpěry schodů, levých schodů a pravých schodů celkem částka 23.999,99 Kč bez DPH.
15. Ze sdělení žalovaného z 19.9.2019 o výši pojistného plnění soud zjistil, že žalovaný ze škodní události ze dne 10.9.2019 za poškození vozidla [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] vyplatil žalobci částku 50.548,- Kč. Z dalších dopisů žalovaného a žalobce včetně právního zástupce žalobce (sdělení žalovaného žalobci z 30.1.2020 k pojistné události, výzva právního zástupce žalobce žalovanému z 14.7.2020 k dolikvidaci škodné události, dopis právního zástupce žalobce žalovanému z 16.3.2020, e-mailová komunikace žalovaného s právním zástupcem žalobce z 1.4.2021) pak vyplývá, že žalobce nesouhlasil s vyplacenou výši pojistného plnění, žalovaný naopak setrval na vypočtené částce.
16. Z přiznání žalobce k dani z příjmu právnických osob za rok 2018 soud zjistil, že žalobce v roce 2018 měl základ daně 0,- Kč, uplatnil odpočet daňové ztráty ve výši 168.063,- Kč, když v roce 2014 měl celkovou výši ztráty 1.000,- Kč, v roce 2015 rovněž 1.000,- Kč, v roce 2016 ve výši 219.156,- Kč, v roce 2017 pak 1.240.643,- Kč. Základ daně před odpočtem daňové ztráty činil 168.063,- Kč. Z účetní závěrky k 30.12.2018 (vybraných údajů z výkazů zisku a ztráty pro podnikatele) soud zjistil, že tržby z prodeje výrobků a služeb v roce 2018 činily u žalobce 10.009.000,- Kč, výkonová spotřeba, to je spotřeba materiálu a energie a služby, což jsou ostatní náklady, pak činily 7.752.000,- Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním tak činil +165.000,- Kč.
17. Ze sdělení výše pojistného plnění žalovaného z 27.5.2021 soud zjistil, že žalovaný vyplatil žalobci za ušlý zisk částku 11.237,- Kč. Při výpočtu této částky vycházel žalovaný z toho, že předpokládané tržby vozidla za tři pracovní dny činily třikrát 10.673,- Kč za den, tedy celkem 32.019,- Kč. Vozidlo mělo najet 821 km, tedy průměrně 273,7 km za den, spotřeba pohonných hmot pak měla činit za tři dny 9.402,- Kč, amortizaci vozidla žalovaný vypočetl na 4,28 Kč za kilometr, tedy celkem 3.514,- Kč, pevné provozní náklady ve výši 3,30 Kč za kilometr pak činily 2.710,- Kč, mzdové náklady pak žalovaný vyčíslil na částku 5.156,- Kč, takže celkové náklady za tři pracovní dny stanovil žalovaný částkou 20.782,- Kč, kterou odečetl od částky 32.019,- Kč, čímž dospěl k částce 11.237,- Kč ušlého zisku.
18. Z objednávky společnosti S a [právnická osoba] a mosty, a. s. číslo [hodnota] z 11.3.2019 soud zjistil, že společnost S a [právnická osoba] a mosty, a. s., Obalovna [adresa] objednala u žalobce jako dodavatele dopravu asfaltové směsi na stavby žalobce v období od 1.3.2019 do 31.12.2019 za cenu 39,- Kč za 1 km s předpokládanou celkovou částkou 8 milionů Kč.
19. Z čestného prohlášení společnosti S a [právnická osoba] a mosty, a. s., Obalovna [adresa] ze 17.2.2021 soud zjistil, že na základě nehody smluvního dopravce žalobce dne 10.9.2019 společnost objednala náhradní dopravu na období od 10.9. do 13.9.2019 u konkurenčního dopravce.
20. Z výpisu z webových stránek aftermarketových náhradních dílů soud zjistil, že společnost Pevaro inzeruje náhradní díly, a to roh nárazníku [jméno FO] TGA kovový levá strana za 6.505,- Kč, deflektor kabiny [jméno FO] vnější, levý v ceně 629,- Kč včetně DPH, hlavní světlo [jméno FO] TGX, TGS levá strana za 3.881,- Kč včetně DPH, mlhový světlomet s blikačem [jméno FO] TGA, levá strana za 1.165,- Kč včetně DPH, boční blikač [jméno FO] TGA za 124,- Kč včetně DPH, schod velký [jméno FO] levá strana v ceně 5.526,- Kč včetně DPH, nášlap schodu [jméno FO] TGA kovový v ceně 280,- Kč včetně DPH. Na serveru Světluška je pak inzerována stupačka [jméno FO] TGA/TGS závěsná je v ceně 1.148,20 Kč za kus bez DPH.
21. Ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] z 30.9.2023 číslo [hodnota]-056-2/2023 soud zjistil, že obvyklou cenu vozidla [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] před jeho poškozením dne 10.9.2019 metodou srovnávací a metodou nákladovou znalec odhaduje rozmezí od 1.005.000,- Kč do 1.050.000,- Kč bez DPH, tedy asi 1.027.000,- Kč bez DPH. Dle sdělení zastoupení [jméno FO] ČR jsou k dispozici běžné díly do tří pracovních dnů a díly na objednání do pěti pracovních dnů. Uvažovaná doba dodávky dílů tedy činí tři pracovní dny od objednávky. Znalec tedy usuzuje, že oprava vozidla by byla včetně poškození realizovatelná do dvou kalendářních týdnů, tedy do 14 dnů. Hodinové sazby za opravy vozidel Mann byly v daném období u značkového opravce [jméno FO] [adresa].199,-Kč bez DPH, u neznačkových opravců asi 850,- Kč za hodinu bez DPH. Náklady na opravu vozidla při použití originálních náhradních dílů ve značkové opravně při hodinové sazbě 1.199,- Kč bez DPH činí 112.900,- Kč bez DPH, náklady na opravu vozidla při použití originálních dílů v neznačkové opravně při hodinové sazbě 850,- Kč bez DPH činí 106.300,- Kč bez DPH. Náklady na opravu vozidla při použití originálních dílů v neznačkové opravně při hodinové sazbě 660,- Kč činí 101.850,- Kč bez DPH, náklady na opravu vozidla při použití neoriginálních dílů v neznačkové opravně při hodinové sazbě 850,- Kč bez DPH činí 94.750,- Kč bez DPH. Náklady na opravu vozidla při použití neoriginálních dílů v neznačkové opravně při ceně 660,- Kč za jednu hodinu práce činí 90.300,- Kč bez DPH. Přiměřené náklady na opravu vozidla po jeho poškození se tedy pohybují rozmezí od 90.300,- Kč do 112.900,- Kč bez DPH. Cena 137.821,- Kč bez DPH je tedy vyšší než cena přiměřená. V daném čase byly od náhradního výrobce k dispozici aftermarketové náhradní díly, a to hlavní světlomet ceně 2.955,- Kč, přední ukazatel směru v ceně 1.059,- Kč, boční směrové světlo v ceně 180,- Kč, deflektor v ceně 823,- Kč a díly předního světlometu v ceně 67,- Kč. Pro opravu vozidla bylo možné použít originálních dílů v ceně 64.562,- Kč a neoriginálních v ceně 5.084,- Kč, vše bez DPH. Od náhradního výrobce tedy byly k dispozici pouze omezené díly, zejména světlomety a ukazatele směru jízdy, které jsou rovnocenné kvality jako od originálních výrobců. Použití originálních dílů u popsaných dílů srovnatelné kvality lze vzhledem ke stáří vozidla vyhodnotit jako neúčelné. Pokud žalovaný předkládal výpis webových stránek k cenám aftermarketových náhradních dílů, jedná se o nabídky internetových prodejců dílů na vozidla [jméno FO], které ale ne všechny jsou pro typ TGS. U nabídek není zřejmé datum jejich pořízení. V systému Audatex jsou uvedeny díly, které byly v daném čase běžně k dispozici. Pokud by byla daná nabídka z uvedeného období, pak lze usuzovat, že ceny jsou obvyklé. Na předmětný typ vozidla je přední plastový kryt nárazníku složen ze tří částí, a to prostřední část a pravý a levý okraj. Výrobci náhradních dílů nabízí jednotlivě samotné části nárazníku. Nebylo tedy nutné měnit celý přední nárazník za továrně jiný kus.
22. Z Doplňku číslo jedna ke znaleckému posudku na znalce [jméno FO] z 10.listopadu 2023 soud zjistil, že obvyklá cena vozidla žalobce [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] poškozeného a neopraveného po nehodě 10.září 2019 činila 942.000,- Kč bez DPH.
23. Z výslechu znalce [jméno FO] soud zjistil, že do Audatexu se vkládají požadavky na program. Pokud jde o to, které díly mají být použity ve smyslu, které díly byly poškozeny, pak se vychází ze zápisu o poškození vozidla. Nárazník má část železnou a část plastovou. Ta svrchní plastová část se nazývá plastový kryt nárazníku, zatímco ta ocelová část, která nese ten plastový kryt, tak se nazývá výztuha nárazníku. Nikde v žádném zápise o poškození vozidla znalec nenašel, že by byla ta výztuha nárazníku uvedena jako poškozená, a nenašel výztuhu nárazníku ani v žádné z faktur ohledně náhradních dílů. Výztuha nárazníku nebyla uvedena ani v zápise o poškození vozidla, ani není nikde v těch fakturách za náhradní díly. Z ničeho tedy nevyplývá, že by byla poškozena. Co poškozeno naopak bylo, to byl ten svrchní plastový kryt nárazníku, který je trojdílný, přičemž poškozený byl levý díl z těch tří dílů. Pokud jde o dostupnost neznačkových (aftermarketových) náhradních dílů, tak program Audatex má základní verzi, a pak má také rozšířenou verzi, přičemž právě ta rozšířená verze umožňuje za příplatek práci s náhradními díly neznačkových výrobců, kdy umožňuje dělat kalkulace nákladů na opravu dle dostupných náhradních dílů jiných výrobců srovnatelné kvality. Nejedná se tedy o náhradní díly vyrobené v Číně, ale o náhradní díly, které by měly být ve srovnatelné kvalitě jako díly originální od značkového výrobce. Na str. 33 znaleckého posudku je uvedený soupis náhradních dílů, kde je uvedeno, i jaké náhradní díly od alternativních výrobců jsou k dispozici, přičemž jsou zde uvedeni i jiní výrobci, než výrobce originální, tj. [jméno FO], a to konkrétně [právnická osoba] [jméno FO], Inter Cars a další. Program pak označuje i nejčastěji používaný alternativní náhradní díl, tedy díl neznačkového výrobce, který v takovém případě označuje slovem „pravidlo“. Tím má program na mysli, že to je zpravidla vybíraný neznačkový náhradní díl. Pokud v tomto přehledu rozšířeném náhradních dílů nejsou jiné neznačkové náhradní díly uvedeny, pak tedy v programu nebyly k dispozici. Jaká pak byla skutečná dostupnost těch alternativních náhradních dílů v daném okamžiku na trhu, to už samozřejmě program zjistit neumí. Určitě byl poškozený levý díl plastového krytu nárazníku včetně všech uchycení a držáků. Zda byla vyměněna výztuha nárazníku neví, z ničeho to nevyplývá a auto k dispozici není, nicméně nikde nebylo zaznamenáno, že by došlo k poškození výztuhy nárazníku. Výztuha nárazníku končí přibližně v té oblasti, jak jsou šrouby od těch bočních krytů nárazníku. Proto také z fotografií je zřejmé, že ani nemohlo dojít k poškození výztuhy nárazníku, neboť ty deformace tam nezasahovaly, a náraz [jméno FO] směřoval na levou přední část vozidla a dále spíše do boku, neboť došlo i k poškození zadních blatníků. Levý roh krytu nárazníku je vyrobený z kombinovaných materiálů, je to jeden celek, nicméně zadní část je z laminátu, spodní část je z plechu zalisovaného do laminátu. Je to z toho důvodu, že se jedná o nejnamáhanější část nárazníku, a proto ji tedy zpevnili plechem. Společnosti [právnická osoba] [jméno FO], [Anonymizováno] jsou velcí a ověření dodavatelé náhradních dílů fungující na trhu. Znalec neví, zda to rozšíření programu Audatex pracuje i s náhradními díly od jiných dodavatelů, takový dotaz by musel směřovat na společnost Audatex. Patrně bude jiný okruh dodavatelů náhradních dílů pro např. trabanty, a jiný okruh pro vozidla [jméno FO]. Společnost Schäffer a Sýkora je opravce, nikoliv překupník. Tento opravce také odebírá náhradní díly právě od těch velkých prodejců. V těchto fakturách výztuha předního nárazníku není, ale je tam spousta jiných dílů, které při opravě předmětného poškození potřeba určitě nebyly. Na originálních dílech je vždycky nalepený čárový kód, resp. nyní QR kód s označením výrobce, protože jeden náhradní díl může sloužit pro více vozidel, takže na té nálepce jsou uvedeny i znaky všech vozidel, na které lze ten náhradní díl použít. Pomocí toho QR kódu či čárového kódu lze tedy přesně dohledat označení toho dílu, a toto mají na sobě jenom originální náhradní díly, neznačkové náhradní díly toto na sobě nemají. Tato nálepka na těch náhradních dílech vydrží tak pět, šest let. Předmětné vozidlo už k dispozici není, snad už bylo prodáno. Vozidlo mělo najeto asi 269 000 km, životnost vozidla je přibližně jeden a půl milionu kilometrů, mělo 10, 11 let provozu, životnost takového vozidla je přibližně 20 let. Z hlediska opotřebení tedy bylo přibližně v 1/3 své životnosti. Oprava konstrukčních dílů vozidla značkovými náhradními díly je tedy v takovém případě odpovídající, oprava ostatních dílů vozidla neznačkovými náhradními díly je pak přiměřená, neboť je jedno, jestli takové vozidlo bude mít kryt nárazníku značkový nebo neznačkový. Stupačky, rohy nárazníků se mění každé dva, tři roky, nikoliv z důvodu opotřebení, ale v důsledku různých událostí, protože jsou to díly extrémně namáhané, a dost často při jízdě v terénu, jak ta kabina stroje pracuje, tak dojde k jejich poškození. Zde tedy skutečně není důvod dávat originální náhradní díly, všichni zde používají díly neznačkové. Stejné lze říci i o zbytku karosérie vozu, to znamená blatníky, apod. Samozřejmě existují i jiné programy, např. SilverDAT, které také dokáží provést kalkulaci nákladů na opravu. Žádný z programů nedokáže zjistit dostupnost příslušného náhradního dílu zpětně k určitému datu. Pokud se zadávají náhradní díly na internetu do vyhledávání, pak se většinou jedná o náhradní díly již použité. Pokud to vyhledává nové náhradní díly, zpravidla jsou o něco dražší, neboť to jsou díly od těch hlavních prodejců náhradních dílů, kteří je samozřejmě prodávají za jinou cenu, než za jakou cenu se kupují pro opravce, kteří je montují do vozidel. Pokud jde o dodavatele náhradních dílů Pevaro, znalec ví, že existuje, ale není si jistý, že prodává náhradní díly pro vozidla [jméno FO].
24. Z výslechu jednatele žalobce [jméno FO] soud zjistil, že při předmětné nehodě vozidlo řídil [jméno FO]. On se o nehodě dozvěděl tak, že mu zavolal dispečer, že se stala nehoda, takže sedl do auta a hned jel na místo té nehody. V té době měli asi [právnická osoba]. Dispečerem byl kolega, který rozděloval práci. Na místě zjistil, že do nich nabouralo osobní auto [jméno FO] [jméno FO] řízené postarším manželským párem. Na místě už nehodu šetřila policie, vozidlo bylo odstavené po straně a vytékaly z něj provozní kapaliny. Protože bylo auto naložené horkým asfaltem, který bylo potřeba zpracovat, domluvili se s policií a na místě zůstal řidič [jméno FO], zatímco s autem odjel druhý řidič, kterého jednatel na místo povolal, zpátky na obalovnu, kde se musel naložený materiál vyložit a dále zpracovat. Vozidlo tedy bylo pojízdné, ale policie jim nedovolila odvézt ten asfalt na stavbu, protože mělo rozbité světlo a blinkr. Zároveň bylo potřeba vyložit ten náklad, protože ten asfalt měl hodnotu třeba 150.000,- Kč a když by se nezpracoval, tak by vznikla další škoda. K nehodě došlo tak, že vozidlo [jméno FO] [jméno FO] jedoucí z vedlejší silnice nedalo přednost a střetlo se s levou přední částí auta žalobce. Při nehodě došlo k poškození levé přední části vozidla, tedy zejm. to byl blatník, nárazník, difuzér, světlo, blinkr, veškeré výztuhy, nádobka ostřikovače, posilovač řízení. Protože došlo k odražení té [jméno FO] od auta žalobce, které pak kolem té [jméno FO] v podstatě projíždělo, tak došlo ještě k tečnému poškození boku vozidla, konkrétně zadních kol a vzduchové baterie, kde došlo k drobným oděrkám, které ale ani neřešili. Likvidátor tohle všechno nafotil. Vozidlo se cestou stavilo na tu obalovnu, kde vyložilo náklad a dále pokračovalo na dílnu žalobce, kde provádí opravy svých vozidel. Nahlásili to stanoveným postupem na pojišťovnu a očekávali, že se ten den dostaví likvidátor, neboť vozidlo chtěli co nejdříve zprovoznit, aby mohli pokračovat v zakázkách. Jezdí pro více firem, nicméně 60 % jejich práce odvádí pro firmu [právnická osoba], se kterou mají nasmlouvaný celoroční objem práce, takže pro ně potřebovali pokračovat, neboť jsou pro ně hlavní dopravce. Likvidátor dorazil druhý den. Hned jak odjel, tak na tom začali pracovat jednatel žalobce, [jméno FO] a [jméno FO]. Všechno odstrojili, zjistili rozsah poškození, sepsali si náhradní díly a zároveň je objednali u firmy, která jim běžně dodává náhradní díly. Ráno jim přivezli ty potřebné náhradní díly. Něco neměli, takže jednatel pak ještě ten den odpoledne jel do Prahy do Čestlic do [jméno FO], kde dokupoval zbytek dílů. Třetí den to dokompletovali. Když jel do Prahy, tak ostatní zatím montovali ty díly, které měli. V [jméno FO] jsou 24 hod. denně, takže tam ten druhý den jel po práci. Lakování neřešili, potřebovali auto co nejdříve zprovoznit, takže to nechali v původním provedení s tím, že nastříkání pořeší v zimě. Vždycky 3 měsíce přes zimu mají odstávku, protože se nepokládá horký asfalt, takže mají výpadek zakázek a během této doby řeší údržbu a opravy vozidel. Mají hezkou dobře vybavenou dílnu, takže přes ty tři měsíce v zimě opravují svoje vozidla. Nehoda se stala v úterý, v pátek to vozidlo opravili a zprovoznili, v pondělí pak zase už jezdilo, takže vypadlo na tři dny. S tou firmu mají odměnu dohodnutou tak, že jim platí za km zakázky. Když na ty tři dny vypadli, způsobili jim jenom problémy, museli si sehnat jiného dopravce, nemohli na ně čekat, až vozidlo opraví. Jak je auto na dílně, tak nevydělávají, pouze utrácí za opravy. Tím, že to vozidlo nebylo v provozu, tak jim vypadl příjem. Ta zakázka funguje tak, že se prostě musí navozit určité množství materiálu, takže tam třeba najede osm aut. Neví, jestli to řešili tím způsobem, že se některé auto otočilo 2x, nebo jestli objednali nějaké další auto odjinud. Obalovna jim vyšla vstříc tím, že si ten asfalt z toho auta vybagrovali a zase ho zpracovali, takže nevznikla škoda na tom materiálu. Ten den na té zakázce bylo více aut žalobce. Fakturují, když je ta zakázka hotová. Fakturu vystavuje jednatel vždycky po skončení zakázky v neděli podle najetých km, spočítá km najeté všemi vozidly na tu akci a vynásobí to cenou za km. Může být ale i hodinová sazba, anebo může být sazba za tunu a km. Pak spočítá tuny, ujeté km a vynásobí to koeficientem. Většinou fakturují na tunokilometry, hodinově to bývá, jenom když to je po [adresa]. Někteří řidiči mají i vzdělání automechaniků. Opravy dělají svépomocí, ale jenom menší opravy, do motoru převodovky se nepouští, to vozí do servisu. Nemají diagnostiku, takže složitější opravy nedělají. Nárazník je skutečně třídílný, vyměnili pouze tu levou stranu a díly za ním, výztuhy. Měnili 1/3 té železné části, a to levou část toho železného nárazníku přichycenou 4 šrouby, která se vyklápí a všechno to, co bylo za tím, všechny ty výztuhy a celé to hnízdo, včetně nádržky ostřikovače. Tím nárazem bylo zasažené i servo řízení, tam je hrozně složitá už jenom ta demontáž tohoto dílu. Říkali si, že to měnit zatím nebudou, že vyzkouší, jestli to bude jezdit, a když tak se to nechá vyměnit v servisu, protože je to složitá výměna a za spoustu peněz, asi za 100.000,- Kč, že by se to udělalo v zimě při odstávce. Vozidlo nicméně jezdilo, takže to nakonec potřeba vyměnit nebylo. Toho náhradního řidiče patrně sehnal na obalovně, takže cestou na místo nehody ho tam nabral. Nemají žádné náhradní řidiče. Standardní postup je takový, že kolik mají aut, tak tolik mají řidičů. Když mají hodně zakázek a nestíhají a je potřeba jezdit o víkendu, tak mají brigádníky, třeba tatínky některých řidičů. Ty si povolají a jezdí. Jednatel už nejezdí, je majitel firmy, rozhodl se, že už jezdit nebude. Na opravě toho auta pracovali ve třech, jeden z těch tří byl řidič předmětného vozidla, druhý člověk byl řidič dalšího auta, takže jim na ty tři dny vlastně vypadla dvě auta. Brigádníka nepovolali, protože to byly pracovní dny, někteří brigádníci mohli jenom o víkendu, navíc tak narychlo nejde vždycky někoho sehnat. Řidiči nejsou. Denní výdělek z jednoho vozidla velice závisí na tom, co se jezdí a kam se to jezdí. Pokud se jezdí třeba dlouhá trasa, km naskákají, pokud se jezdí daleko, vozidlo se 2x otočí, tak se jedná o jiné peníze, než když se jezdí krátké trasy. Jsou týdny, kdy vystavuje fakturu na 200.000,- Kč, a jsou týdny, kdy vystavuje fakturu na 100.000,- Kč. Z jednoho auta se moc silnice neudělá, toho asfaltu na autě není zas tak moc, takže když se dělá nějaký dlouhý úsek, tak těch aut je velká spousta. Snažili se to vozidlo rychle zprovoznit, rychle to vyřešit. Proto také řešili opravu rozpočtem nákladů, neboť to je nerychlejší cesta. [právnická osoba] 14 dnů trvá, než se na to někdo podívá, za dalších 14 dnů je to opravené, takže uteče měsíc. Spoustu věcí ani neúčtovali, např. se potom ještě musela dělat geometrie kol, protože to vozidlo dostalo ránu na přední kolo, to taky neúčtovali. Udělali to tak, že měli nějakou zakázku v Liberci, kam vozí auta na geometrii, při té zakázce se pak to auto zastavilo na geometrii, ani neúčtovali zvláštní jízdu, využili to při zakázce. Opravdu se snažili postupovat co nejekonomičtěji, co nejefektivněji. Žádné použité díly nepoužili. Jednodušší je oslovit dodavatele a objednat ty náhradní díly od něj. První várku náhradních dílů koupili od dodavatele [právnická osoba], zbytek pak dokoupil jednatel v zastoupení firmy [jméno FO] v [Anonymizováno] u Prahy. V Čestlicích kupoval držák, který byl za tím ocelovým nárazníkem. Ten u firmy [právnická osoba] neměli. V cenovém návrhu firmy [jméno FO] jsou náhradní díly, které použili. Řídící tyč byla tyč, která spojovala obě přední řiditelné nápravy, které jsou spojeny proto, aby zatáčely zároveň, synchronně. Nosník (plastový díl za tím nárazníkem) kupoval v [jméno FO]. Když objednával díly u firmy [právnická osoba], tak jim neříkal, jestli mají přivézt originální nebo neoriginální díly, prostě jim nadiktoval či popsal díly, které potřebuje, a oni mu přivezli to, co mu přivezli. Faktura je za lakování, které dělali až v zimě. Všechny doklady o nákupech dávali do účetnictví, vedou účetnictví. Jsou i plátci DPH. Faktury pojišťovně při likvidaci nedávali, protože se to likvidovalo rozpočtem nákladů na opravu, takže faktury potřeba nebyly. Vedou účetnictví, mají v něm všechny doklady, mají knihy jízd, ve kterých je zaznamenáno vše. Je tedy možné samozřejmě z těchto dokladů zjistit, kolik jízd se v daném týdnu absolvovalo, jakými vozidly, kam se jezdilo, apod., akorát to vyžaduje spoustu času. Nemají žádná náhradní vozidla ani nevytížené či volné řidiče.
25. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je jeho bývalý zaměstnavatel, pracoval u něj do konce r. 2021. Při nehodě vozidla [jméno FO] v září 2019 řídil. K nehodě došlo tak, že mu pán řídící [jméno FO] nedal přednost a vjel mu do cesty, takže svědek do něj narazil levou přední stranou. Poškozený byl levý kryt nárazníkový, podběh, světlo, táhla řízení, servo dostalo ránu, nádobka na ostřikovač, byly rozbité plasty. Poškozena byla jenom levá přední část, která dostala největší ránu. Vozidlo pojízdné bylo, odjelo po vlastní ose. Vezlo asfalt. Z místa nehody vozidlo odvážel kolega [jméno FO], který přijel na místo nehody s panem [jméno FO] autem. Náklad se vysypal na obalovně, tam kde se to vyrobilo. Vozidlo opravovali svépomocí, svědek s panem [Anonymizováno] a kolegou [jméno FO]. Čekali na náhradní díly tak asi týden, možná 14 dní, možná měsíc. [právnická osoba] se objednávaly u firmy [právnická osoba] V té době měli šest aut a stejný počet řidičů, vždycky počet řidičů odpovídá počtu aut. Každý měl své auto a o něj se staral. V den nehody měl svědek vozit z [adresa]. Tím, že nedojel, tak chyběl jeho materiál, který se musel zlikvidovat. Musel jezdit někdo jiný. Jestli jezdil někdo jiný z jejich firmy, to neví. Jeho plat byl stanovený měsíční částkou plus podle počtu najetých km. Kilometry, které neodjel svědek, ale odjel jeho kolega, tak je zas dostane zaplacené kolega, popřípadě jiná firma, která je najede. Opravu prováděli z nových dílů, neví, zda byly originální nebo neoriginální, ale určitě byly nové a nepoužité. U společnosti [právnická osoba] měl uzavřenu pracovní smlouvu. Paušální měsíční částka byla asi kolem 20.000,- Kč čistého. Kolik měl za najetý km, už si nevzpomíná.
26. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba], pan [jméno FO] je jeho šéfem. Na místo nehody vozidla [jméno FO] v září 2019 se dostal s panem [jméno FO], který ho tam přivezl. V té době už tam byla policie. [jméno FO], který to poškozené vozidlo v době nehody řídil, tam musel zůstat, svědek měl za úkol odvézt vozidlo zpátky na firmu, kde musel přeložit náklad, aby se dostal na místo určení. Nákladem byl asfalt, který se vezl někam na [adresa]. Svědek náklad odvezl zpátky na obalovnu, kde se musel vysypat a naložit na jiné auto. [jméno FO] bylo pojízdné, ale museli udělat menší úpravy, aby se s ním dalo jet. Z obalovny pak jel k nim na dílnu. Vozidlo se nevezlo do servisu, ale opravovali ho sami u nich na dílně. Dělal to svědek, [jméno FO] a pan [jméno FO]. Opravovali jsme to 2, 3, možná 4 dny. [právnická osoba] obstarával pan [jméno FO], něco od dodavatele Schäfer a partneři, kteří ale neměli všechno, takže se část dílů musela obstarávat jinak. Svědek si nevybavuje, že by použili nějaké použité náhradní díly, protože nemají žádné staré díly, takže když opravují jiná auta, vždycky objednávají náhradní díly. Na počet aut je stejný počet řidičů. Když někdo vypadne, tak auto nejezdí. Svědek má fixní plat, počet km nehraje roli, dostává stejnou částku, která se mění podle toho, jestli tam je dovolená nebo nějaké jiné volno. V sezóně se jezdí každý pracovní den, nejezdí se v sobotu a v neděli, ale přes týden se jezdí pořád. Nestává se, že by seděli doma, protože není práce. V zimě je to jiné, v lednu, v únoru opravují na dílně, popřípadě se vozí nějaké menší zakázky, třeba štěrky.
27. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly žádný vliv. Podle § 47 odst. 1 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Podle odst. 2 řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Podle odst. 3 účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Podle odst. 4 dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100.000,- Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Podle odst. 5 povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Podle § 2927 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2932 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody. Podle § 22 odst. 1 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění účinném do 30.6.2020 řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2797 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. Podle § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2 nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle odst. 3 porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Podle § 6 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ či „zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle § 7 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel nehradí a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena, b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a), c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit, d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla, e) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena, g) újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, h) újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí. Podle § 9 odst.1 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení [právnická osoba] podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle § 2894 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 2955 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Podle § 2969 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je částečně důvodná.
29. Jak vyplývá z provedeného dokazování, dne 10.září 2019 došlo k poškození vozidla žalobce [jméno FO] TGS SPZ [SPZ] při nehodě, kterou způsobil řidič vozidla [jméno FO] [jméno FO] SPZ [SPZ], který při jízdě po vedlejší silnici nedal přednost vozidlu žalobce jdoucímu po hlavní komunikaci. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [jméno FO] [jméno FO] SPZ [SPZ] bylo uzavřeno u žalovaného.
30. Předmětem řízení je nárok žalobce na doplatek pojistného plnění představujícího náhradu škody za poškození jeho vozidla při dopravní nehodě a za ušlý zisk. Soud předesílá, že podmínkou pro vznik nároku na náhradu škody způsobené provozem dopravních prostředků je porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, když odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je konstruována na principu objektivní odpovědnosti, tedy bez ohledu na zavinění. Mezi účastníky není sporu o pasivní legitimaci žalovaného vyplývající z § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 2927 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku a § 2932 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku i o tom, že za vzniklou škodu nese plnou odpovědnost řidič vozidla pojištěného u žalovaného, když k poškození vozidla [jméno FO] TGS SPZ [SPZ], došlo v důsledku nedání přednosti vozidla [jméno FO] [jméno FO] SPZ [SPZ]. Řidič vozidla [jméno FO] [jméno FO] tak porušil ustanovení § 22 odst. 1 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění účinném do 30.6.2020, podle něhož řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci. Výlučný podíl na vzniku nehody a poškození vozidla žalobce tak má řidič vozidla [jméno FO] [jméno FO] SPZ [SPZ] a žalobci tudíž jako poškozenému vznikl vůči žalované pojišťovně jako pojistiteli škodícího vozidla nárok na pojistné plnění. Sporné je pouze určení výše tohoto pojistného plnění (určení výše vzniklé škody).
31. Podle právní teorie (např. učebnice Občanského práva hmotného svazek II., kolektivu autorů, CODEX, [adresa], str.330) se za skutečnou škodu (damnum emergens) považuje majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku škodné události ve zmenšení, ve snížení či v jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (věcí či jiných majetkových práv), jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení. Soudní praxe (R 27/91, R 5/78, R 7/92) proto zahrnuje do rámce skutečné škody podle okolností i náklady nutné na nové obstarání věci, náklady na odstranění důsledků škody, náklady vynaložené na zjištění výše škody včetně nákladů na provedení inventury, apod., tedy nikoli škodu spočívající ve znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, ale vynaložené náklady na odstranění tohoto znehodnocení. U těchto nákladů je pak třeba zkoumat, zda jsou v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti škůdcem a zda byly vynaloženy nutně a účelně.
32. Při vzniku škody vzniklé poškozením věci lze principiálně uvažovat o třech způsobech výpočtu vzniklé škody. V první řadě lze škodu vypočítat jako rozdíl mezi hodnotou věci před poškozením a hodnotou věci po poškození. V takovém případě lze škodu vyčíslit jako to, o co se hodnota věci poškozením snížila. Znaleckým posudkem se v takovém případě vyčíslí hodnota věci (ceny obvyklá) před vznikem škody a hodnota věci po poškození a rozdíl představuje škodu, která vznikla zmenšením majetku poškozeného spočívající ve snížení jeho hodnoty.
33. Druhým způsobem pak lze naopak škodu vyčíslit jako to, co musel poškozený vynaložit na uvedení věci do původního stavu. V daném případě tedy škodu představují náklady, které poškozený nutně a účelně vynaložil na to, aby odstranil následky škodné události, tj. aby věc uvedl do stavu před poškozením (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 25 Cdo 567/2007-116 z 18.3.2009). Z obecného principu, že škodou je to, o co se zmenšil majetek poškozeného, vyplývá, že tyto náklady musí být vynaloženy, tj. zaplaceny, aby bylo možné hovořit o vzniku škody (zmenšení majetku poškozeného), kterou lze vyčíslit jako náklady nutně a účelně vynaložené na odstranění následků škody. V případě tohoto postupu se vychází z prokázaných vynaložených nákladů, u kterých se zkoumá, zda byly vynaloženy v příčinné souvislosti se škodní událostí a zda byly vynaloženy nutně a účelně.
34. Třetím způsobem, jakým lze vyčíslit škodu vzniklou poškozenému, je pak situace, kdy poškozený prodá poškozenou věc třetí osobě a škodu pak představuje rozdíl mezi částkou, kterou by za prodej věci utržil (cenou obvyklou), kdyby věc byla nepoškozená, a cenou, kterou skutečně získal. Cena obvyklá pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase pořídit náhradní věc stejných kvalit a takto stanovená cena je v podstatě cenou tržní ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu a zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci, tedy i morální znehodnocení vozidla nehodou.
35. Je-li škoda vyčíslována druhým způsobem, tedy jako výše nákladů nutně a účelně vynaložených na opravu poškozené věci, nelze se přitom vyhnout zkoumání, zda se jedná o cenu v daném místě a čase obvyklou. Je totiž obecně známo, že stejné poškození vozidla lze opravit za různou cenu, která se liší nejenom podle zvoleného servisu, ale i podle zvolených náhradních dílů. Typicky u vozidla lze totiž opravu provést ve „značkovém“ servisu za zcela jinou hodinovou sazbu za práci než v „neznačkovém“ servisu, kde je cena účtovaná za práci nižší. Stejně tak lze použít díly nové od výrobce („značkové“), nebo díly neznačkové, tedy od náhradních výrobců, popř. díly již použité. Tak jako se tedy často od sebe liší znalecké posudky různých znalců, tak se i liší částky vynaložené na opravu stejného poškození stejného vozidla. ([adresa] dodávat, že u oprav vozidel placených „z povinného ručení“ nemá poškozený motivaci provést opravu ekonomicky, neboť cenu opravy hradí pojišťovna.) Soud prvního stupně zastává názor, že oprava musí být prováděna ekonomicky a racionálně, tj. tak, aby výše nákladů na opravu nebyla zbytečně navyšována, jak se často v praxi děje, zvláště s přihlédnutím k tomu, že cenu opravy má hradit pojišťovna. Soud prvního stupně zastává názor, že vynaložené náklady mají být poměřovány hlediskem nutnosti a účelnosti, tj. jak by postupoval řádný hospodář. Řádný hospodář se snaží minimalizovat vynakládané prostředky na opravu, aniž by však postupoval takto na úkor kvality opravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [právnická osoba] 19/91, podle něhož „v případě zjištění různých cen, je rozhodující cena nejnižší při zachování obvyklé kvalitě a doby opravy“). Je nepochybné, že v některých případech nebude připadat v úvahu oprava jiná, než novými originálními náhradními díly (například vozidla v záruce, luxusní vozidla, málo obvyklá vozidla s netypickými díly). Ve většině případů jsou však k dispozici levnější tzv. neznačkové náhradní díly, které jsou plně funkční a použitelné a které také většina vlastníků déle používaných vozidel při opravě prováděné ve vlastní režii volí. V případě, kdy jsou dostupné tyto levnější náhradní díly a oprava jimi provedená se žádným způsobem negativně neprojeví na kvalitě vozu, jeho jízdních vlastnostech a obecné ceně, nelze opravu provedenou značkovými, tj. originálními náhradními díly považovat za nutnou či účelnou. Bohužel v některých případech se také stává, že autoservis naúčtuje opravu značkovými náhradními díly, avšak do vozidla namontuje díly neznačkové, a to někdy s vědomím zákazníka, jindy bez jeho vědomí.
36. Dále z více rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (např. sp.zn. 25 Cdo 3118/2012) vyplývá, že poškozený má v první řadě právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi obvyklou (tržní) cenou vozidla před poškozením a cenou vozidla ve stavu poškozeném. Rozhodne-li se pro opravu (tj. provede-li opravu vozidla), zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou druhým způsobem, totiž hodnotou opravy, to již však s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu dojde. Kombinovat oba přístupy tak, že k ceně opravy se ještě přičte rozdíl mezi původní hodnotou vozu a jeho hodnotou po opravě, však již znamená přihlížet ke skutečnostem se škodnou událostí nesouvisejícím. Jestliže totiž cena opravy odpovídá tomu, že vozidlo bylo uvedeno do předešlého stavu z hlediska jeho funkčních kvalit, nemohou se do výše náhrady nad rámec toho promítat specifika tvorby cen na trhu ojetých vozidel. Uvedené rozhodnutí tak překonává původní judikaturu, že je bez významu dispozice s poškozenou věcí ve vztahu k náhradě škody (např. rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2575/2000 ze dne 19.září 2002, podle něhož není podstatné, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv, neboť obsah pojmu škoda by tak byl popírán tím, že by se výše škody stávala závislou na zcela nahodilých okolnostech, které jsou pro ni právně nerozhodné - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.1988 sp. zn. [právnická osoba] 82/88 publikovaný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1990). Ostatně původní rozhodovací praxi mění i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 2782/2017, podle něhož jestliže byly poškozenému nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde stále majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen.
37. Pro úplnost je třeba zmínit, že spoluzavinění poškozeného či podíl náhody na vzniku škody vylučuje odpovědnost škůdce v tom rozsahu, v jakém se na vzniku škody podílela právě tato náhoda či zavinění poškozeného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2216/2019 zavinění poškozeného dokonce může absentovat, přičemž nemusí jít ani o porušení právní povinnosti, neboť ve smyslu zásady casum centi dominus poškozený nese i následky náhody, která jej postihla. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený a tedy, v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od konkrétních okolností konkrétního případu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1063/2017). Spoluzpůsobení újmy spočívá buď v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě, kdy poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Jinými slovy, podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu poškozený nese důsledky náhody, která zvyšuje výši škody. Pokud se tedy oprava poškozeného vozidla protáhla, ať už v důsledku nečinnosti poškozeného, prodlevy servisu, opatřování náhradních dílů anebo nutnosti opakované prohlídky poškozeného vozidla pojišťovnou, jde tato skutečnost k tíži poškozeného a nikoli škůdce.
38. Soud dále podotýká, že základní zásadou náhrady škody je plná reparace majetkové újmy, nikoli však princip, že se poškozený musí na škodní události obohatit. Pokud nedojde ke vzniku určité části škody, nelze poškozenému přiznat náhradu škody (pojistné plnění) za škodu, která mu sice mohla vzniknout, ale z jakéhokoli důvodu nevznikla. V tomto konkrétním případě opravou poškození vozidla svépomocí zkrátil žalobce délku opravy z pravděpodobných 14 dnů na tři dny, čímž výrazně snížil např. škodu v podobě ušlého zisku. Soud I.stupně má za to, že přesto mu nelze přiznat náhradu ušlého zisku za 14 dnů, ale toliko za tři dny, po které oprava vozidla skutečně trvala.
39. Pokud jde o náhradu škody na vozidle, v daném případě žalobce provedl opravu svépomocí, přičemž neprokázal, jaké náhradní díly (za jakou cenu) při opravě použil. Jak vyplývá ze znaleckého posudku, znalec vyčíslil několik cenových variant, v jakých bylo možné opravu provést, přičemž je nepochybné, že žalobce nevyužil ani jednu z nich. I když soud souhlasí se žalobcem v tom směru, že provedením opravy svépomocí minimalizoval cenu opravy, přesto má soud I.stupně za to, že nelze vyplatit žalobci cenu opravy v servisu, kterou fakticky ale nezaplatil, ergo nedošlo tím k zmenšené majetku žalobce jako poškozeného o cenu opravy. Soud I.stupně proto má za to, že je třeba vyjít z kalkulace výše škody jako rozdílu mezi cenou vozidla žalobce před poškozením a po poškození, neboť tato škoda na snížení ceny věci žalobci bez pochyby skutečně vznikla.
40. Soud I.stupně proto při rozhodování vycházel ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], který umožňuje vyčíslit výši škody jak jako rozdíl ceny nepoškozeného vozidla před nehodou a poškozeného vozidla po nehodě. Při prvním způsobu stanovení výše škody tak činí rozdíl částku 85.000,-Kč, když cena vozidla žalobce před nehodou činila 1.027.000,- Kč bez DPH (u žalobce jako plátce DPH je třeba podle ustálené judikatury DPH odečítat). Cena neopraveného poškozeného vozidla po nehodě činila 942.000,-Kč bez DPH. Žalovaný vyplatil žalobci částku 50.548,- Kč, na pojistné nahrazují věcnou škodu na vozidle tak zbývá doplatit částku 34.452,- Kč.
41. Dále se žalobce domáhal náhrady ušlého zisku za tři dny opravy, kdy nemohl poškozené vozidlo provozovat. Ušlý zisk představuje škodu, která poškozenému vznikla tím, že nemohl zvětšit svůj majetek o příjmy, které by získal při obvyklém chodu věcí, kdyby nedošlo k poškození jeho vozidla. Podle ustálené rozhodovací praxe je třeba od předpokládaných příjmů odečíst předpokládané náklady, které poškozený naopak ušetřil tím, že je nemusel na dosažení příjmů vynaložit. Mezi stranami není sporu, že takovými výdaji jsou nepochybně náklady na benzín, za opotřebení (amortizace) vozidla (jelikož vozidlo nejezdilo, nedocházelo k jeho opotřebení), jakož i mzdové náklady na zaměstnance, který vozidlo za normálních okolností musí řídit, zatímco nyní se mohl věnovat jiné činnosti nebo mít dovolenou. Soud podotýká, že část nákladů žalobce je fixní, tj. vznikají žalobci bez ohledu na to, zda vozidlo jezdí či nikoli (např. plat řidiče, plat dispečera), přesto se podílí na příjmu žalobce a soud se proto přiklání k závěru, že by měly být rovněž zohledněny.
42. Soud při rozhodování ohledně ušlého zisku žalobce vyšel zejména z čestného prohlášení společnosti S a [právnická osoba] a mosty, a. s., Obalovna [adresa] ze 17.2.2021 (na č.l. 66), podle něhož na základě nehody smluvního dopravce žalobce dne 10.9.2019 společnost objednala náhradní dopravu na období od 10.9. do 13.9.2019 u konkurenčního dopravce. V úvahu totiž připadalo, že potřebný objem materiálu (asfaltu) na místo stavby silnice dopraví žalobce ostatními vozidly tím způsobem, že pojedou častěji (uskuteční více jízd při nižším počtu zapojených vozidel), takže žalobci by fakticky žádný zisk neušel. Tato situace tedy podle čestného prohlášení smluvního odběratele žalobce nenastala a žalobci tak skutečně ušel zisk, který obě strany shodně vyčíslily na 821 km po 39,- Kč (cena dle objednávky společnosti S a [právnická osoba] a mosty, a. s., Obalovna [adresa] na č.l. 64; pokud jde o najeté kilometry, délka cest mohla být různá, nicméně obě strany vychází z tohoto počtu), čili 32.019,- Kč. Sporný však zůstává výpočet nákladů, které žalobce ušetřil a které je tak potřeba odečíst. Soud podotýká, že vždy se jedná pouze o odhady nákladů, není možné provést přesný výpočet. Za této situace se soud I.stupně přiklání k postupu podle § 136 o.s.ř., tedy k určení výše ušlého zisku žalobce úvahou soudu, neboť výši nároku nelze zjistit vůbec, lze ji pouze s obtížemi odhadovat. Při odhadu nákladů žalobce se pak soud přiklonil ke stanovení nákladů určitým procentem z dosažených příjmů, neboť není v silách žalovaného, aby prokazoval výdaje žalobce vynakládané na dosažení příjmů. Soud proto vyšel z údajů daňového přiznání žalobce k dani z příjmu právnických osob za rok 2018 a účetní závěrky k 30.12.2018, z nichž vyplývá, že žalobce byl v letech 2014 - 2017 ve ztrátě a poprvé dosáhl zisku v roce 2018, kdy jeho tržby činily 10.009.000,- Kč, zatímco náklady (výkonová spotřeba) činily 7.752.000,- Kč, tedy 77% tržeb. Na příjmy ve výši 32.019,- Kč tedy podle tohoto poměru připadají náklady ve výši 24.655,- Kč a ušlý zisk žalobce tak činí 7.364,- Kč. Pokud tedy žalovaný vyplatil na ušlém zisku žalobci částku 11.237,- Kč, uspokojil tím tento nárok žalobce zcela.
43. Soud tak žalobci přiznal částku 34.452,- Kč jako doplatek pojistného plnění nahrazujícího věcnou škodu. Co do zbytku žalované částky pak soud žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou.
44. Pokud jde o úrok z prodlení, tento žalobci náleží podle § 1970 občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 5.10.2019, neboť pojistné plnění je splatné do 15 dnů od ukončení pojistného šetření (srov. § 2798 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), přičemž pojistné šetření bylo ukončeno dopisem žalovaného z 19.9.2019, takže do prodlení se zaplacením částky 34.452,- Kč se žalovaný dostal dnem 5.10.2019. Co do ostatního příslušenství soud žalobu žalobce zamítl.
45. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 34.452,- Kč představující 35 % z částky 97.472,- Kč, která byla předmětem řízení, naopak žalovaný byl úspěšný co do částky 63.020,- Kč představující 65 % z částky 97.472,- Kč. Náklady řízení státu představuje znalečné znalce [jméno FO] ve výši 28.413,-Kč, 10.127,- Kč a 5.203,-Kč, tedy celkem 43.127,-Kč. Od této částky je třeba odečíst zálohy složené žalobcem a žalovaným ve výši dvakrát 15.000,-Kč. Výslednou částku 13.743,- Kč pak soud rozdělil podle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran, takže žalobci uložil zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení státu částku 8.933,-Kč (65 %) a žalovanému 4.810,- Kč (35 %).
46. O náhradě nákladů řízení účastníků pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému tak přísluší náhrada nákladů řízení ze 30 % (uspěl ze 65 %, neuspěl z 35 %, tedy 65 % – 35 %). Náklady řízení žalovaného sestávají ze zálohy na náklady dokazování ve výši 15.000,- Kč a z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za osm úkonů po 300,- Kč (vyjádření k žalobě, replika, příprava na jednání a účast u jednání dne 28.2.2023, dne 16.2.2024 přesahujícího dvě hodiny a dne 17.4.2024), celkem tedy 17.400,-Kč. Z této částky pak žalovanému náleží 30 %, tj. částka 5.220,- Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.