7 C 164/2022-160

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] sídlem [adresa] o 2 370 709 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 370 709 Kč a. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 977 449,76 Kč ode dne [datum] do zaplacení, b. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč od [datum] do zaplacení, c. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení, d. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč od dne [datum] do zaplacení, e. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení, f. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení, g. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 078,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení a h. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 164 787,48 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 164 620,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice částku ve výši 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 2 370 709 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (jako dlužníkem, u nějž byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zjištěn úpadek a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně a má proto dispoziční právo k majetku dlužníka, dále proto jako„ dlužník“) jako nájemcem a společností [právnická osoba], [IČO], jako pronajímatelem, byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejíž předmětem byl nájem prostorů sloužících k podnikání v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], konkrétně kancelářských prostor umístěných ve 2. patře budovy a 31 parkovacích míst v 1. podzemním podlaží, blíže specifikovaných v nájemní smlouvě. V souladu s nájemní smlouvou byl nájemce oprávněn poskytnout předmět nájmu do podnájmu tam uvedených nájemcům. Bylo sjednáno, že nájemní vztah začíná dne [datum] a skončí dne [datum]. Dne [datum] uzavřel dlužník jako nájemce a žalovaná jako podnájemce smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání na část kancelářských prostor ve smlouvě vymezených, a to na dobu trvání od [datum] do dne [datum]. Žalobkyně vystavila žalované celkem osm faktur. Výzvou ze dne [datum], doručenou dne [datum] do datové schránky žalované, žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu v celkové částce 2 370 709 Kč. Vyjádřením ze dne [datum] zástupce žalované sdělil zástupci žalobce, že si je vědom svého závazku za podnájemné za období červen 2019 – leden 2021. K vyjádření žalovaná předložila i oznámení o postoupení pohledávky, oznámení o započtení ze dne [datum], dle které má podnájemní smlouva skončit dne [datum] a žalovaná bude povinna uhradit dlužníkovi částku 2 535 496,42 Kč za období červen 2019 – leden 2021 (žalobkyně uplatňuje pouze dluh ve výši předmětu řízení) a že tedy dluh uznává, ale došlo k jeho zániku započtením. Dle tvrzení žalobkyně mělo k započtení žalovaná dojít tak, že došlo k postoupení pohledávky mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovanou vzniklé ze smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 000 Kč ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto zapůjčitelem (mylně označeným jako vydlužitelem) a [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto vydlužitelem, přičemž dlužník je ručitelem za závazek [jméno] [příjmení]. Žalovaná nabyla pohledávku ve výši části úroku z prodlení ve výši 3 000 000 Kč z pohledávky za [jméno] [příjmení] od pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná tak má pohledávku za dlužníkem v rozsahu 3 000 000 Kč a dlužník má vůči žalované pohledávku ve výši 2 535 496,92 Kč z titulu dlužného podnájemného. Žalobkyně závěrem svého podání uvedla, že započtení je nicotné (jak pan [jméno] [příjmení], tak pan [jméno] [příjmení] jsou označeni jako vydlužitelé, není zřejmé, o jakou pohledávku se jedná, z čeho jsou počítány úroky z prodlení, za jaké období). Žalobkyně dále uvedla, že pan [jméno] [příjmení] přihlásil v insolvenčním řízení pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně úroků z prodlení, ponížený o částku 3 000 000 Kč, postoupenou dne [datum] žalované. Pokud však pan [příjmení] postoupil pohledávku dne [datum], nemůže žalovaná úroky započíst úkonem ze dne [datum], protože mu žádná pohledávka vůči dlužníkovi nesvědčila. Žalobkyně se proto domáhá přiznání žalované částky, když pohledávka dlužníka nemohla započtením zaniknout a stále trvá. V replice žalobkyně ze dne [datum] žalobkyně odkázala na svá původní tvrzení a uvedla, že dlužník podal insolvenční návrh sám na sebe, s čímž je spojena povinnost označit jednotlivě svůj majetek včetně pohledávek. Ze seznamu dlužníka je možné zjistit, že tento označil jako neuhrazené a dobytné pohledávky, jejichž zaplacení se žalobce v tomto řízení domáhá, proto je vyvráceno, že by dlužník považoval pohledávky za zaplacené, že by bylo započtení nesporné a že by s ním byl srozuměn. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neprokázal, že pohledávky od pana [příjmení] získal a kdy se tak stalo.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne [datum], kde uvedla, že s žalobou nesouhlasí a nárok neuznává ani z části. Uvedla, že případné dlužné nájemné vyrovnala formou započtení ze dne [datum]. Vztah subjektů v rámci započtení pak odůvodnila tak, že dlužník byl ručitelem za úvěry poskytnuté panem [jméno] [příjmení] [právnická osoba] [právnická osoba] a panu [jméno] [příjmení]. Dlužník neuhradil své platební povinnosti, které měl stejně jako ostatní ručitelé a přímí dlužníci. Žalovaná nabyla část pohledávky, kterou měl pan [jméno] [příjmení] za panem [jméno] [příjmení] a rovněž z titulu ručení za dalšími společnostmi, mimo jiné za dlužníkem. Vznikl tak přímý vztah žalované s dlužníkem a takto mohlo dojít k započtení pohledávek. Žalovaná dále popřela, že by tím, že oznámila dlužníku započtení vzájemných pohledávek svůj dluh uznala. Pokud došlo k tomu, že v přihlášce pohledávky bylo uvedeno jiné datum, jednalo se o chybu v datu. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná setrvala na tvrzení, že pohledávka uplatněná žalobou byla řádně započtena, což bylo v souladu se zavedenou praxí stran. Mezi žalovanou a dlužníkem probíhala v minulosti jednání o způsobu vzájemného vypořádání, přičemž dlužník započtení pohledávky v předmětné době nikterak nerozporoval. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná dále uvedla, že vyšlo najevo, že podnájemné bylo hrazeno prostřednictvím zápočtu vůči příslušenství z úvěrového financování, které bylo poskytnuto ze strany pana [příjmení] vůči panu [příjmení]. Žalovaná jednala předjednaným způsobem, když dne [datum] postoupila část pohledávky – nárok na příslušenství ve výši 3 000 000 Kč, plynoucí z titulu nevrácených smluvních úroků z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky jistiny Smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 000 Kč, uzavřené dne [datum] za období 100 dnů přírůstku příslušenství (od [datum] do [datum]). Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná dále uvedla, že měla skutečně prospěch z užívání prostor, nicméně za toto užívání dle dohody neměla hradit podnájemné, ale toto mělo být odečteno od platební povinnosti na straně žalobkyně, přičemž žalovaná vyloučila započtený nárok z vymáhání prostřednictvím insolvenčního řízení.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum] byly zjištěny údaje žalované. Jednatelem žalované byl pan [jméno] [příjmení]. Kontrolou údajů obchodního rejstříku ke dni [datum] bylo zjištěno, že došlo ke změně firmy a osoby jednatele žalované.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum], ke dni [datum] beze změny, bylo zjištěno, že společnost je v konkurzu a že insolvenčním správcem je žalobkyně.

6. Z usnesení Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka] byl výrokem I. zjištěn úpadek dlužníka, výrokem II. byl na jeho majetek prohlášen konkurs a výrokem III. byla insolvenčním správcem ustanovena žalobkyně.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví].

8. Z nájemní smlouvy uzavřená mezi [anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] a jejím předmětem byl nájem prostorů sloužících k podnikání v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], konkrétně kancelářských prostor umístěných ve 2. patře budovy a 31 parkovacích míst v 1. podzemním podlaží.

9. Ze smlouvy o podnájmu, prostor sloužících k podnikání uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovanou ze dne [datum] soud zjistil, že v čl. V odst. 5 se smluvní strany dohodly na poskytnutí slevy z podnájemného ve výši 83,33 % z podnájemného na období od [datum] do [datum] doby podnájemného této smlouvy. Po tuto dobu bude tedy podnájemce hradit podnájemné za předmět podnájmu ve výši po slevě 17 456,50 Kč bez DPH a ve výši 2 704 Kč za 4 parkovací místa.

10. Z výzvy k zaplacení zástupce žalobkyně adresované žalované ze dne [datum], včetně doručenky do datové schránky soud zjistil, že žalobkyně žalovanou obeznámila, že v účetních dokladech dlužníka byly zjištěny faktury po splatnosti v celkové výši 2 307 709 Kč a vyzvala ji k úhradě nejpozději do [datum] s tím, že pokud s pohledávkou nesouhlasí, má sdělit důvody. Pokud dle názoru žalované měla pohledávka zaniknout započtením, žalobkyně ji poprosila o předložení samotného zápočtu s dokladem doručení dlužníkovi. ´Výzva byla dodána do datové schránky žalované dne [datum] a doručena dne [datum].

11. Z oznámení o postoupení pohledávky, oznámení o zápočtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [příjmení] informoval dlužníka o konci podnájemní smlouvy ke dni [datum] s tím, že žalovaná bude povinna uhradit dlužníkovi částku ve výši 2 535 496,92 Kč jakožto podnájemné za měsíce červen 2019 – leden 2021, když podnájemné za měsíc leden 2021 je již splatné. Dále pan [příjmení] informoval, že došlo k postoupení pohledávky mezi panem [příjmení] a žalovanou vzniklé ze smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 000 Kč ze dne [datum], uzavřené mezi panem [příjmení] a panem [příjmení], kdy dlužník je ručitelem za závazek pana [příjmení]. Žalovaná nabyla pohledávku ve výši 3 000 000 Kč z pohledávky za panem [příjmení] od pana [příjmení]. Žalovaná má tak za dlužníkem v rozsahu pohledávky ve výši 3 000 000 Kč a dlužník má vůči žalované pohledávku ve výši 2 535 496,92 Kč z titulu dlužného podnájemného. Následně žalovaná oznámila, že pohledávky započítává v uvedeném rozsahu a pohledávka dlužníka vůči žalované na uhrazení plnění z podnájemní smlouvy se tak ruší. Oznámení bylo podepsáno panem [příjmení] s tím, že oznámení převzal pan [příjmení], což stvrdil svým podpisem dne [datum].

12. Z odpovědi na výzvu a oznámení o započtení pohledávky ze dne [datum] od zástupkyně žalované zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že zástupkyně žalované uvedla, že dne 20. 1, 2021 oznámila žalovaná dlužníkovi, že si je vědoma svého závazku z dlužného nájemného za měsíce červen 2019 až leden 2021 a zároveň ji informovala o postoupení pohledávky mezi panem [příjmení] a žalovanou vzniklé ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum]. Vzhledem k vzájemným splatným plněním žalované uvedené pohledávky započetla a pohledávka dlužníka zanikla.

13. Z přihlášky pohledávky dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba] v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že byla panem [příjmení], jako věřitelem, přihlášena pohledávka [číslo] na jistinu ve výši 10 000 000 Kč, když v tabulce způsobu výpočtu smluvního úroku z prodlení bylo uvedeno, že smluvní úrok z prodlení je ve výši 0,4 % denně z částky 10 000 000 Kč od [datum] do [datum], vyčíslený na částku 31 040 000 Kč, ponížený o částku 3 000 000 Kč jakožto části příslušenství postoupeného dne [datum] na žalovanou.

14. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 1 977 449,76 Kč se splatností dne [datum].

15. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

16. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

17. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

18. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

19. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

20. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 38 078,70 Kč se splatností dne [datum].

21. Z faktury vystavené [anonymizováno] [právnická osoba] jako dodavatelem a určené žalované, jako odběrateli, [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] na částku 164 787,48 Kč se splatností dne [datum].

22. Ze seznamu majetku dlužníka bylo zjištěno, že ke dni [datum] byly mezi pohledávkami dlužníka následující pohledávky za žalovanou: [číslo] ze dne [datum] na částku 1 977 450 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 38 078,70 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku 164 787,50 Kč splatnou dne [datum].

23. Z aktualizace přihlášky pohledávky [jméno] [příjmení] v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze [spisová značka] pro dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pod pohledávkou [číslo] bylo uvedeno, že uplatňuje smluvní úrok z prodlení ve výši 26 560 000 Kč, a to smluvní úrok z prodlení ve výši 0,4 % denně z částky 10 000 000 Kč od [datum] do [datum], vyčíslený na částku 29 560 000 Kč, ponížený o částku 3 000 000 Kč jakožto část příslušenství postoupeného dne [datum] na žalovanou.

24. Z výzvy k plnění smluvní povinnosti ručitele/předžalobní výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [příjmení] byl vyzván zástupkyní pana [příjmení] k úhradě jistiny ve výši 38 000 000 Kč a smluvního úroku z prodlení s vrácením jistiny úvěru od 1. 5., resp. 8. 5. do uhrazení celé jistiny. Nárok vyplývá z smluv o poskytnutí úvěru ze dne [datum] a [datum], když pan [příjmení] splnil povinnosti z úvěru, když panu [příjmení] poskytl úvěr v rozsahu 10 000 000 Kč a 38 000 000 Kč. Ke smlouvě jako ručitel přistoupila [právnická osoba] [právnická osoba]

25. Z výzvy k plnění smluvní povinnosti ručitele/předžalobní výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [příjmení] byl vyzván zástupkyní pana [příjmení] k úhradě jistiny ve výši 8 500 000 Kč a smluvního úroku z prodlení s vrácením jistiny úvěru od [datum] do uhrazení celé jistiny. Nárok vyplývá ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum], když pan [příjmení] splnil povinnosti z úvěru, když panu [příjmení] poskytl úvěr v rozsahu 8 500 000 Kč. Ke smlouvě jako ručitel přistoupila [právnická osoba] [právnická osoba]

26. Z výzvy k plnění smluvní povinnosti ručitele/předžalobní výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [příjmení] byl vyzván zástupkyní pana [příjmení] k úhradě jistiny ve výši 5 000 000 Kč, resp. 20 000 000 Kč a smluvního úroku z prodlení s vrácením jistiny zápůjčky od [datum], resp. s vrácením jistiny úvěru od [datum] do uhrazení celé jistiny. Nárok vyplývá ze smlouvy o poskytnutí zápůjčky ze dne [datum] a smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum], když pan [příjmení] splnil povinnosti z úvěru, když panu [příjmení] poskytl zápůjčku ve výši 5 000 000 Kč a úvěr v rozsahu 20 000 000 Kč. Ke smlouvě jako ručitel přistoupila [právnická osoba] [právnická osoba]

27. Z e-mailu od pana [příjmení] panu [příjmení] ze dne [anonymizována dvě slova] a e-mailu od [jméno] [příjmení] adresovaný panu [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že přílohou emailu měl být návrh dohody o narovnání s dlužníkem ve věci započtení nároku na podnájemné x nároku ze smluvních pokutu u nejstaršího úvěru.

28. Z e-mailu od pana [příjmení] adresovaný panu [příjmení] ze dne [datum] s tím, že jde o přeposílanou zprávu paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum], původně adresované panu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že přílohou e-mailu měla být nájemní smlouva, když některé z aspektů měly být probrány blíže na společném jednání pronajímatele a nájemce. V kopii byl e-mail odeslán i panu [příjmení].

29. Z ručitelského prohlášení [právnická osoba] [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedení prohlásili, že ručí společně a nerozdílně za plnění a splnění veškerých peněžitých dluhů pana [příjmení] spojených se smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne [datum] a z této smlouvy vyplývajících s tím, že uspokojí úvěrujícího nejpozději do 30 dní od doručení písemné výzvy k vyplacení finanční částky odpovídající nesplněnému závazku.

30. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že mezi panem [příjmení] jako úvěrujícím a panem [příjmení] jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva, kdy tato je ze strany úvěrovaného pana [příjmení] nedatovaná, ale je podepsána a je ze dne [datum], přičemž datum je pouze u úvěrujícího. Dle č. II odst. 1 a 4 smlouvy bylo zjištěno, že předmětem úvěru byla částka ve výši 10 000 000 Kč, přičemž úvěr je úvěrovanému poskytován s úrokem ve výši 1 % z celkové částky úvěru měsíčně. Z čl. XI., týkajícího se smluvní pokuty bylo zjištěno, že dle odst. 2 ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s úhradou měsíční platby úroku delší než 5 dnů, je povinen úvěrujícímu zaplatit smluvní pokutu ve výši 12 000 Kč za každý den prodlení s platbou měsíční platby úroku až do jejího plného uhrazení. Ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s vrácením úvěru či jeho část a/nebo jakékoliv jiné platební povinnosti dle této smlouvy vyjma měsíční platby úroku je povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní úrok z prodlení ve výši 0,4 % z dlužné částky za každý den prodlení.

31. Z elektronické doručenky k podání [anonymizováno] a výpisu z elektronického systému žalované bylo zjištěno, že výzva k plnění ze dne [datum] byla doručena dne [datum].

32. Z výslechu svědka, pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento o dlužníka vykonával finanční a provozní agendu. Uvedl, že dlužnice si pronajímala část kancelářských prostor od [právnická osoba] [anonymizováno] a dále je pronajímala [právnická osoba] [příjmení]. Má za to, že vztah mezi panem [příjmení] s [příjmení] byl na osobní bázi, probíhaly mezi nimi zápůjčky i s ručitelskými vztahy (křížově pan [příjmení] a dlužník). K způsobu výpočtu částky 3 000 000 Kč uvedl, že neví, jakým způsobem došli k výpočtu a z čeho se částka skládá, ale obecně pan [příjmení] dělal zápočty na nejdříve splatné pohledávky.

33. Z výslechu svědka, pana [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že se účastnil dojednávání podnájemní smlouvy mezi dlužníkem a žalovanou, na jejímž základě se každý měsíc vystavila faktura, podrobnosti plateb však nezná. Když opouštěli kancelářské prostory, donesl mu pan [příjmení] listinu o započtení, kterou potvrdil a převzal na recepci, K částce 3 000 000 Kč uvedl, že odpovídá dlužnému nájemnému, když bylo asi mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] domluveno, že dojde k zápočtu, ale neví, z čeho částku vypočetli a jaké období představuje. Ke vztahu s druhým svědkem uvádí, že byl jeho nadřízeným.

34. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci:

35. Mezi dlužníkem, jako nájemcem a společností [právnická osoba], jako pronajímatelem, byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byly výše specifikované prostory. Dne [datum] uzavřel dlužník jako nájemce a žalovaná jako podnájemce smlouvu o podnájmu na dobu trvání od [datum] do [datum]. S ohledem na konkurs dlužníka má dispoziční právo k majetku žalobkyně a je tak aktivně legitimována k vymáhání předmětného nároku. Žalobkyně vystavila žalované celkem osm faktur na dlužné nájemné, žalovaná na tyto neuhradila ničeho. Žalovaná sdělila, že si je závazku za podnájemné za červen 2019 – leden 2021 vědoma, avšak předmětný dluh již zanikl započtením, když žalovaná nabyla pohledávku ze smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši části úroku z prodlení ve výši v částce 3 000 000 Kč za panem [příjmení], jehož byl dlužník ručitelem a toto bylo dlužníkovi oznámeno oznámením o postoupení pohledávky, oznámení o zápočtu ze dne [datum].

36. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

37. Dle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

38. Dle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

39. Dle § 558 odst. 1 o. z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. Podle odstavce 2 v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

40. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

41. Dle § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

42. Dle § 1987 odst. 1, 2 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

43. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

44. Dle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

45. Dle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

46. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

47. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky z důvodu prodlení s úhradou nájemného za měsíce červen 2019 – leden 2021. Za řízení vyplynulo, že si je žalovaná svého dluhu vzniklého neuhrazením nájemného za předmětné měsíce vědoma, uznává jej, avšak tvrdila, že pohledávka zanikla započtením. S ohledem na to, že za řízení žalovaná netvrdila, že by kdy nájemné požadované žalobkyní uhradila, odkazovala na praxi stran, že podnájemné ani hrazeno fakticky být nemělo, zabýval se soud nadále obranou žalované spočívajícím v započtení žalované pohledávky a pohledávky, která byla postoupena na žalovanou a která vycházela z úroku z prodlení smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Co se týká výzvy na splnění ručitelského závazku, tu měl soud za splněnou výzvou ze dne [datum].

48. Ve smlouvě o úvěru je jednak zakotven v čl. II odst. 1 a 4 úrok ve výši 1 % z celkové částky úvěru měsíčně a jednak je zde smluvní úrok z prodlení ve výši 0,4 % z dlužné částky za každý den prodlení v článku XI. smlouvy. V oznámení o započtení ze dne [datum] se hovoří o úroku z prodlení, žalovaná doplnila tvrzení, že se jedná právě o smluvní úrok z prodlení dle článku XI. smlouvy, který ale uplatňuje ve výši 0,3 % namísto 0,4 % denně.

49. Dále žalovaná tvrdila v podání ze dne [datum], že jej požaduje z úvěrované částky ve výši 10 000 000 Kč za období od [datum] do [datum], tedy za prvních sto dní prodlení poté, co měl pan [příjmení] plnit na základě smlouvy o úvěru ve výši 10 000 000 Kč.

50. Uvedené však z textu oznámení o započtení ze dne [datum] nevyplývá a nevyplývá ani z dalších okolností předcházejících nebo následujících právnímu jednání, ani z praxe zavedené mezi stranami. Zatímco je právem oprávněného požadovat méně, než je ujednáno, a tedy aplikovat úrok 0,3 % namísto 0,4 % denně, musí oprávněný sdělit, za jaké období k výpočtu započítávané částky vyšel Ani svědecké výpovědi pana [příjmení] a pana [příjmení] neprokázaly, že by dlužníkovi bylo známo, že se jedná o období od [datum] do [datum]. Z jejich svědeckých výpovědi vyplynulo, že mezi žalovanou a dlužníkem existovala gentlemanská dohoda, že žalovaná podnájemné hradit nebude a že pan [příjmení] listinu se započtením převzal. Nicméně vědomost dlužníka dle výkladových pravidel ustanovení § 556 a násl. o. z., že je započítáváno právě období od [datum] do [datum] prokázána v tomto řízení nebyla. Uvedené nebylo možné dovodit ani z časové osy započtení, protože oznámení o postoupení pohledávky a započtení jsou ze dne [datum], tedy rok a půl po období, za které žalovaná úrok započítává.

51. Ničeho na tom nemění přihláška pohledávky dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba] v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. [jméno] byl přihlášený smluvní úrok z prodlení kapitalizovaný na částku 31 040 000 Kč za období od [datum] do [datum] ponížený o částku 3 000 000 Kč, tato přihláška je však šest měsíců po datu započtení a jednak ani z ní není zřejmé, za jaké období byla částka 3 000 000 Kč vypočtena (a to pokud soud odhlédne od chybného data smlouvy o postoupení pohledávky).

52. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, dle nějž„ Není-li ze zápočtu zřejmé, která pohledávka proti které je započítávána, a v důsledku toho ani to, které vzájemně se kryjící pohledávky započtením zanikly, je nutno uzavřít, že takový úkon započtení je neplatný podle § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2003, sp. zn. 9 Cmo 109/2003, uveřejněný v Soudní judikatuře seš. č. 2/2004, pod označením SJ 20/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 32 Odo 1415/2004, v němž bylo judikováno, že podmínkou, aby závazek mohl být posuzován jako určitý, musí být jednoznačně identifikován.)“ Dále zdejší soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1363/2009 podle kterého„ je třeba konstatovat, že právní úkon směřující k započtení je neplatný pro neurčitost, pokud z právního úkonu započtení ve smyslu § 580 obč. zák. není patrno, které pohledávky jsou vůči sobě započítávány, které zanikly započtením (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9.6.2003, sp. zn. 9 Cmo 109/2003, uveřejněný v Soudní judikatuře seš. 2/2004, pod označením SJ 20/2004, s jehož závěry ohledně určitosti projevu vůle započtení se Nejvyšší soud ztotožňuje).“ Poukazovala-li žalovaná v podání ze dne [datum] na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 k možné určitosti a nejistotě ohledně sporné pohledávky, není tento rozsudek s tímto rozhodnutím v rozporu, neboť je zde objektivní nejistota, za jaké období je uvedený úrok započítáván.

53. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

54. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 164 620,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 370 709 Kč sestávající z částky 17 820 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a [datum]) a z částky 8 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 136 050 Kč ve výši 28 570,50 Kč. Při určování výše nákladů řízení soud vyhodnotil výzvu k plnění jako jednoduchou výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť výzva neobsahovala právní rozbor předpokládaný § 11 odst. 1 písm. d) a. t.

56. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

57. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy částku 2 300 Kč vyplatil na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 5. 2023, č.j. 7 C 164/2022 – 149, jako svědečné [jméno] [příjmení]. Doplňujícím usnesením ještě soud rozhodne o doměření soudního poplatku, neboť žalobkyně byla od jeho hrazení dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena.