7 C 167/2020-151

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: ochranu osobních práv takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalované, aby jí byla uložena povinnost odstranit svůj příspěvek na facebookové stránce [obec] a [anonymizováno] ze dne [datum], obsahující mj., [anonymizováno 17 slov] [webová adresa], [anonymizováno 9 slov] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 5 slov], se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované omluvit se žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku, a to formou příspěvku na facebookové stránce [obec] a [anonymizováno], který bude na této stránce přístupný minimálně po dobu 14 dnů od jeho uveřejnění a dále v nejbližším vydání [anonymizováno] novin po právní moci rozsudku, a to v tomto znění: [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [webová adresa]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [celé jméno žalované], se zamítá.

III. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka], se zamítá.

IV. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalované náhrady hmotné újmy ve výši [částka], se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Dne [datum] podal žalobce u Okresního soudu v Klatovech žalobu, v níž tvrdí, že žalovaná neprávem zasáhla do jeho osobnostních práv, za což požaduje omluvu a finanční satisfakci. V žalobě uvádí, že je [anonymizováno] [územní celek] a [anonymizována tři slova]. Dne [datum] měla žalovaná na sociální síti Facebook, ve skupině s názvem [obec] a [anonymizováno] (čítající v té době přibližně [číslo] členů), zveřejnit příspěvek s kritikou [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Ve svém příspěvku žalovaná mimo jiné uvedla, že:„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ Měla poukazovat na podobnost s kauzou [anonymizováno] [příjmení] o jeho údajné spolupráci se Státní bezpečností (StB). K příspěvku žalovaná připojila obrázek (screenshot) seznamu, na kterém je uvedeno jméno žalobce, datum narození a razítko Důvěrník. Tímto měla žalovaná vyvolat dojem, že žalobce spolupracoval s bývalou StB či jinou podobnou složkou tehdejšího státního aparátu. Obrázek se měl rovněž šířit prostřednictvím aplikace WhatsApp. Snímek pocházel z webových stránek [webová adresa] ([anonymizována tři slova]), kdy na těchto webových stránkách je uvedeno upozornění, že to, že si na někoho StB založila spis, neznamenala spolupráci dotyčné osoby. Žalobce uvádí, že s StB ani jinou obdobnou složkou vědomě nespolupracoval. Tímto příspěvkem, který je přístupný pouze členům skupiny, měla žalovaná podnítit facebookovou diskuzi, jíž měla stále oživovat. Na ulici měl být žalobce konfrontován občankou [obec] s informací, že jeho jméno má být uvedeno v [anonymizována dvě slova] a byl informován o výše uvedeném příspěvku. Žalobce měl na Facebook umístit své negativní lustrační osvědčení. Dne [datum] se žalobce písemně obrátil na žalovanou a požadoval omluvu v uvedené facebookové skupině a rovněž i omluvu v nejbližším vydání [anonymizováno] novin. Žalovaná se však neomluvila. Dne [datum] zveřejnila v uvedené skupině mj., že:„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“. K příspěvku měla připojit jakousi napodobeninu omluvy, která měla v kontextu příspěvku ironický podtext. Tím měla žalovaná opětovně oživit diskuzi o sobě žalobce a to i pod původním příspěvkem. Znění obou příspěvků měla žalovaná několikrát pozměnit, v poslední verzi pak měla připustit, že žalobcovo jméno v [anonymizována dvě slova] nenašla. Popsaným jednáním měla žalovaná uveřejnit nepravdivé informace o žalobci, kdy tyto informace jsou dle žalobce způsobilé jej poškodit. Téměř celý život prožil v [obec], zde se dlouhodobě veřejně angažoval a dále angažuje. Jednáním žalované se cítí být hluboce dotčen, mělo dojít k poškození jeho pověsti v očích spoluobčanů. Finanční odškodnění stanovil částkou ve výši [částka], domáhal se odstranění sporného příspěvku ve skupině [obec] a [anonymizováno], a rovněž požadoval zveřejnění omluvy ve znění tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.

2. Žalovaná se k žalobě obsáhle vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce v podání ze dne [datum]. Uvedla, že s žalobou nesouhlasí a především nesouhlasí s tvrzením, že by nepřípustným způsobem zasáhla do osobnostních práv žalobce shora uvedeným příspěvkem. Potvrdila, že skutečně uveřejnila dva příspěvky tak, jak uvádí žalobce, kdy příspěvkem druhým pouze upřesnila tvrzení v příspěvku prvním a reagovala na výzvu žalobce k omluvě. Žalovaná poukazovala na kontext celé debaty (příspěvku), v němž kritizovala [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. V této souvislosti se měla podivovat nad tím, že může být členem [anonymizována dvě slova] člověk, jehož jméno je uvedeno v seznamech spojovaných s minulým režimem, kdy původně skutečně uvedla, že se jedná o tzv. [anonymizováno]. Poukázala rovněž na zmínku z příspěvku o tom, že na ni byl žalobce při jednom telefonním hovoru vulgární. Příspěvek nekoncipovala jako snahu o poškození a dehonestování žalobce, ale žádala žalobce o vysvětlení toho, že jeho jméno dohledala v uvedených seznamech. Ve druhém příspěvku žalovaná upřesnila, že jméno žalobce nenašla v tzv.„ [anonymizováno]“, ale na stránkách [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]), za což se žalobci omluvila. Žalovaná se odmítla omluvit za pravdivé tvrzení, že žalobce byl veden v seznamu spojujícím jeho jméno s StB. Omluvila se za nepřesný název seznamu, v němž jméno žalobce dohledala. Dále uvedla, že zveřejněním svého příspěvku nechtěla žalobci škodit, její primární motivací bylo sdělení pravdy. Byla přesvědčena, že obyvatelé [obec] mají právo znát pravdu o minulosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Znovu poukázala na to, že žádala žalobce o vysvětlení toho, jak se jeho jméno v seznamech [anonymizováno] vzalo. Takového vysvětlení se jí však ze strany žalobce nedostalo. V příspěvcích se pouze objevilo jeho lustrační osvědčení. Žalovaná je přesvědčena o tom, že zveřejněním příspěvků z [datum] a [datum] realizovala své ústavně zaručené právo na svobodu projevu, když je přesvědčena o tom, že jejím příspěvkem nedošlo k natolik intenzivnímu zásahu do osobnostních práv žalobce, aby ve vzájemném testu proporcionality jeho práva na ochranu cti a důstojnosti a práva žalované na svobodu projevu, převážilo právo žalobce, přičemž vychází ze stávající judikatury Ústavního soudu ČR. Žalovaná uvedla, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] je správní úřad zřízený zákonem č. 181/2007 Sb., kdy taková státní instituce by měla shromažďovat pravdivé a ověřené informace, jimž proto plně důvěřovala a byla tedy v dobré víře v kvalitu informací, které v seznamu nalezla. Nezveřejnila tedy informaci zjištěnou z jakéhosi pochybného zdroje, nebo něco, co by slyšela jen z doslechu, přičemž žalobce vybídla k tomu, aby zjištěnou informaci vysvětlil. Uvedla rovněž, že vzhledem k údajům ze seznamu [anonymizováno], lze pochybovat o průkaznosti negativního lustračního osvědčení žalobce. Žalovaná poukázala na to, že se na adresu žalobce nevyjádřila nijak hanlivě či dokonce vulgárně, pouze kritizovala působení žalobce ve [anonymizována dvě slova] a konstatovala skutečnost o jeho minulosti, kterou zjistila, a podivila se, že taková osoba může vykonávat [anonymizována dvě slova] a požádala žalobce o vysvětlení, proč se jeho jméno nachází v uvedeném seznamu. Jediný vulgární obsah v příspěvku byl citací slov žalobce, který měl sdělit žalované při jednom jejich telefonním hovoru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Závěrem žalovaná uvedla, že její výrok nebyl způsobilý zasáhnout do osobnostního práva žalobce natolik závažným způsobem, aby byla žalovaná povinna jej odčinit více, než již učinila. Žalobce je osobou [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek], který ve světle ustálené judikatury Ústavního soudu musí snést vůči své osobě vyšší míru kritiky než běžní občané, zejména týká-li se kritika jeho působení ve veřejné sféře. Žalobu navrhla v plném rozsahu zamítnout s tím, aby jí žalobce uhradil náklady spojené s projednáním věci.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zdejší soud nařídil účastníkům řízení setkání se zapsanou mediátorkou. K usmíření účastníků v mediačním řízení nedošlo, dle sdělení žalované ze dne [datum] žalobce trval na svém nároku a k uzavření dohody tak nedošlo.

4. Listinnými důkazy soud zjistil následující: Z kopie příspěvku z facebookové skupiny [obec] a [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná pod pseudonymem [jméno] [příjmení] zveřejnila příspěvek následujícího znění (sic!): [Anonymizovaný odstavec.]

5. K výše uvedenému příspěvku žalovaná připojila tzv. screenshot části tabulky s uvedením několika jmen, mezi nimiž je i jméno [celé jméno žalobce] s datem [datum] a s poznámkou Důvěrník.

6. Z příspěvku z totožné facebookové skupiny ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná zveřejnila další příspěvek ve znění (sic!): [Anonymizovaný odstavec.]

7. Následujícího dne žalovaná text příspěvku upravila do tohoto znění: [Anonymizovaný odstavec.]

8. Z kopie části diskuze pod příspěvkem ze dne [datum] má soud za zjištěné, že členové skupiny o příspěvku debatovali, kdy např. [jméno] [příjmení] napsala příspěvek ve znění: [Anonymizovaný odstavec.]

9. Na to žalovaná reagovala příspěvkem ve znění: [Anonymizovaný odstavec.]

10. V jednom z dalších příspěvků v diskuzi ze dne [datum] žalovaná uvedla: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

11. V další části diskuze pod příspěvkem žalovaná uvedla: [Anonymizovaný odstavec.]

12. Žalobce soudu k důkazům předložil příjmový pokladní doklad o zaplacení částky ve výši [částka] advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za vypracování předžalobní výzvy. Částku žalobce požadoval k zaplacení po žalované jako hmotnou újmu.

13. Předžalobní výzva je datována dnem [datum]. V ní žalobce uvádí okolnosti, na nichž staví žalobní nárok a vyzývá žalobkyni k uveřejnění omluvy ve shora uvedené facebookové skupině a v [anonymizováno] novinách.

14. Z výtisku [anonymizováno] novin ze dne [datum] má soud za zjištěné, že neobsahují žalobcem požadovanou omluvu ze strany žalované.

15. Dalšími listinami žalobce prokazoval charakter diskuzí, které žalovaná svým příspěvkem ze dne [datum] rozpoutala, kdy žalobce je označován jako osoba, která udávala vojáky, špicl, práskač, udavač, bonzák, STBák, udavač VKR, agent STB.

16. V diskuzi ze dne [datum], tedy již po podání žaloby v této věci, odpovídá žalovaná [jméno] [příjmení] (sic!): [Anonymizovaný odstavec.]

17. Žalovaná pak listinami prokazovala svoji politickou angažovanost, [anonymizováno 11 slov] [rok] [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [nemocnice] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno].

18. Z lustračního osvědčení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za osvědčené, že žalobce nikdy nebyl evidován jako osoba uvedená v § 2, odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 451/1991 Sb., tedy, že nikdy nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti, ani nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti.

19. Dne [datum] pak žalovaná opětovně zveřejnila ve skupině [obec] a [anonymizováno] s textem [anonymizováno 8 slov] a přiložila kopii Závěrečné zprávy ze dne [datum], kde je uvedeno, že žalobce [anonymizováno 7 slov] [datum]. [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]). [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno]. [příjmení]. [anonymizováno 5 slov] [země] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno 8 slov]. [jméno] [příjmení].

20. Žalobce pak soudu předložil rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž uvedený soud vyslovil, že žalobce byl evidován v protokolu [anonymizována tři slova], svazek reg. [číslo] v archivním protokolu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] arch. [číslo] jako [anonymizována tři slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], neoprávněně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

21. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

22. Podle § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

23. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

25. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2797/2008 ze dne 28.1.2010) plyne, že u difamujících skutkových tvrzení je důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu zpravidla skutečnost, že taková tvrzení jsou pravdivá (resp. že příslušná informace odpovídá pravdě). Pravdivost těchto tvrzení ovšem musí prokázat jeho původce (důkaz pravdy).

26. Z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 3423/2018 ze dne 29. 8. 2019) dále plyne, že ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti.

27. K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 ze dne 29. 11. 2007) rovněž plyne, že při zkoumání přiměřenosti předmětného zásahu se rozlišují skutková tvrzení a hodnotící závěry, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící názor naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího názoru proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

28. Při posuzování každého jednotlivého případu musí být zohledněna zejména povaha výroku, obsah výroku, forma výroku, postavení kritizované osoby, zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, chování kritizované osoby, kdo a kdy výrok pronáší, přičemž každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relevantní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu.

29. Žalovaná poukazovala na fakt, že svými příspěvky realizovala své ústavně zaručené právo na svobodu projevu. K tomu se soudem zdůrazňuje, že toto právo a svoboda je obsahově omezeno právy jiných osob, jež jsou chráněny základním právem na ochranu osobnosti. V každém konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (srov. např. rozh. Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 156/99 ze dne 8. 2. 2000). V uvedeném rozhodnutí Ústavní soud rovněž uvedl, že v případě politika jsou z důvodu jeho postavení veřejné osobnosti dány širší limity přípustné kritiky než v případě soukromé osoby, přičemž je třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi fakty a vlastním hodnocením. Existenci faktů lze prokázat, leč pravdivost jejich hodnocení podrobit důkazům nelze. Ve vztahu k hodnotícím soudům nelze tedy požadavek, dokázat jejich pravdivost, naplnit a takový požadavek samotnou svobodu názoru porušuje. Právem přípustná kritika předpokládá, že při ní nejsou překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a že je přiměřená co do obsahu i formy i pokud jde o použité výrazy, formulace, spojení apod., přičemž je nerozhodný okruh osob, do jejichž sféry se dostalo tvrzení (dopis), kterým je občanovi podsouváno nečestné jednání.

30. V projednávané věci je třeba vymezit konkrétní skutek, který je předmětem přezkumu, tedy které konkrétní jednání žalované mělo zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Tento skutek žalobce vymezil v žalobě tak, že žalovanou bylo ve sporném příspěvku ve facebookové skupině dne [datum] uvedeno, že žalobce má své jméno uvedené v [anonymizováno], čímž měla žalobkyně vyvolat u čtenářů dojem, že žalobce dříve spolupracoval s bývalou Státní bezpečností nebo jinou podobnou složkou. Žalovaná tedy měla úmyslně zveřejnit nepravdivou informaci o žalobci.

31. V průběhu dokazování bylo soudem zjištěno, že žalovaná zveřejnila informaci dostupnou z veřejně přístupného seznamu [webová adresa]) vedeného [anonymizována tři slova] [země]. Nezveřejnila tedy difamující nebo jakkoliv hanlivou informaci. Tuto pravdivou informaci spočívající ve skutkovém tvrzení, že žalobce je zapsán v jakémsi seznamu, však doplnila nepravdivou informaci, že se jedná o tzv. [anonymizováno]. To jsou seznamy z roku [rok] vedené politickým aktivistou [jméno] [příjmení]. Jedná se o neoficiální, nikoliv úřední seznamy osob spjatých s činností Statní bezpečnosti, kdy v minulosti bylo opakovaně soudy shledáno, že tyto seznamy vykazují značné nepřesnosti a jsou zde uvedeny i osoby, které s bezpečnostními složkami minulého režimu prokazatelně nikdy nespolupracovaly. Proto zápis v těchto seznamech již není delší dobou veřejností vnímán jako objektivní pro posouzení případné spolupráce konkrétních osob se Státní bezpečností. Oficiální seznamy osob spolupracujících se státní bezpečností jsou vedeny [anonymizována tři slova] zřízeným zákonem č. 181/2007 Sb..

32. Žalovaná na jednu stranu nesprávně uvedla, že informaci o zápisu žalobce čerpala z tzv. [anonymizováno], k tomu však správně uvedla, že tato informace pochází z webových stránek [anonymizována tři slova] [webová adresa]). Jednala evidentně z neznalosti problematiky evidence svazků StB.

33. Žalobce je osobou veřejně činnou, v roce [rok] byl [anonymizováno] [územní celek] za [anonymizována tři slova] a rovněž byl [anonymizována tři slova]. [Anonymizovaný odstavec.]

35. Její sporný příspěvek z [datum] se rovněž týkal fungování orgánů [územní celek], neboť se v něm zmiňuje o [anonymizována dvě slova] a o žalobci jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V příspěvku žádala žalobce o vysvětlení jeho zápisu v uvedeném, jí špatně pojmenovaném seznamu a dotazuje se, zda to má něco společného s [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]). Pokud ano, tak požádala žalobce o odstoupení z funkce, pokud ne, tak o vysvětlení. Žalovaná v tomto příspěvku tedy neuvedla jakoukoliv nepravdu, uvedla toliko, že žalobce je zapsán v seznamu vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což doložila screenshotem složky, kde je (byl) žalobce uveden jako [anonymizováno], přičemž je z pohledu soudu nerozhodné, že tento veřejný seznam nesprávně označila a zaměnila za soukromě vedený seznam aktivisty [jméno] [příjmení], který nemá takovou výpovědní hodnotu, jako má právě veřejný seznam zřízený a vedený na základě zákona.

36. Ne nepodstatným se soudu jeví skutečnost, že v příspěvku žalovaná [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]“. Toto samotné tvrzení, pakliže je pravdivé (soud jeho pravdivost neověřoval, neboť jej žalobce neoznačil jako skutkové tvrzení), je způsobilé v očích veřejnosti, spoluobčanů a potencionálních voličů žalobci jako volenému [anonymizováno] přivodit, když ne závažnější, tak minimálně srovnatelné důsledky jako sdělení toho, že je žalobce zapsán v seznamu [anonymizována tři slova]. Proti tomuto tvrzení se však žalobce neohradil, což může svědčit o tom, že je imunní proti verbálním výpadům tak, jak se u většiny politiků dá očekávat. Mimo to žalobce disponuje negativním lustračním osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra ČR a snadno tedy může prokázat, že nikdy nebyl členem Státní bezpečností a ani s ní nikdy nespolupracoval.

37. Shrne-li soud výše uvedené, pak tvrzení žalované, že žalobce byl v rozhodné době zapsán ve veřejně přístupném seznamu vedeném [anonymizována tři slova], má pravdivý základ, kdy žalovaná vycházela z informace dohledané na webových stránkách [anonymizováno] a nejedná se tedy z její strany o primární, ničím nepodložené tvrzení, ale pouze o interpretaci informace z jiného veřejně přístupného zdroje. Zápis v tomto seznamu skutečně může v návštěvníkovi webu [anonymizováno] vzbudit dojem, že žalobce byl aktivně zapojen do činnosti Státní bezpečnosti, nikoliv však jako přímý člen této složky, ale jako osoba obstarávající informace tzv. důvěrník. Za to však nemůže nést následky žalovaná, které za obsah tohoto seznamu nijak neodpovídá a vycházela toliko z objektivně zjištěných informací. Skutečnost, že žalovaná oba seznamy zaměnila, svědčí víceméně v její prospěch, neboť jak již bylo soudem uvedeno, tzv. [anonymizována dvě slova] byly opakovaně zpochybněny, když bylo prokázáno, že jsou v nich obsažena i jména osob, které s bezpečnostním aparátem tehdejšího režimu nikdy nespolupracovaly. Mimo to žalovaná v dalším příspěvku ze dne [datum] opravila zdroj, z kterého čerpala a uvedla, že se nejednalo o [anonymizována dvě slova], ale o [anonymizována dvě slova].

38. Žalobcem označený sporný příspěvek, který žalovaná umístila na sociální síti Facebook ve skupině [obec] a [anonymizováno] dne [datum] proto není s ohledem na výše uvedené objektivně způsobilý sám o sobě přivodit žalobci újmu na jeho osobnosti tím, že by snižoval jeho čest u jiných lidí, nebo ohrozil vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti, kdy takto způsobilý může být samotný zápis v [anonymizována dvě slova], za jehož obsah však žalovaná nenese zodpovědnost.

39. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém svém rozsahu zamítnout.

40. V odůvodnění konstatuje soud pouze provedené důkazy, které byly relevantní pro posouzení žalobcem vzneseného nároku. Ostatní důkazy, které soud v rozsudku nehodnotí, byly pro rozhodnutí bez bližšího právního významu. Z uvedeného důvodu soud neprovedl rovněž další navrhované důkazy pro jejich nadbytečnost, což se týká především žalovanou navrhovaného spisu vedeného u [anonymizováno]. Skutkové žalobní tvrzení se netýkalo obsahu tohoto spisu, ale výlučně zveřejnění kopie seznamu vedeného [anonymizováno]. Proto obsah spisu nebo složky vedené na jméno žalobce nebyl pro soud nijak zásadní, neboť úkolem soudu v tomto řízení nebylo posoudit oprávněnost zápisu žalobcova jména jako důvěrníka v tomto seznamu. Soud neprovedl rovněž k návrhu žalobce ani znalecké zkoumání jeho zdravotního stavu, který se měl údajně zhoršit v návaznosti na žalovanou zveřejněné informace. K tomu soud nepřistoupil, neboť neshledal, že by jednání žalované spočívající ve zveřejnění kopie veřejně přístupného zápisu bylo způsobilé jakkoliv zasáhnout do žalobcem chráněného zájmu, práva a pokud skutečně došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu v souvislosti se zveřejněním informace, že žalobcovo jméno se vyskytuje v uvedeném seznamu [anonymizováno], pak následky za to nelze přičítat žalované, neboť jak bylo již opakovaně uvedeno, informace byla veřejně dohledatelná a zveřejnit ji mohl prakticky kdokoliv.

41. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

42. Jelikož ve věci byl žalobce zcela neúspěšný a žalovaná byla zcela úspěšná, přiznal soud žalované vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši celkem [částka] Tyto náklady jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení za 7 úkonů právní pomoci po [částka] dle § 7 a § 9 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. (převzetí věci, kvalifikované vyjádření k žalobě, účast na mediačním jednání, 3x účast při soudním jednání, kvalifikované vyjádření ze dne [datum]), 7x režijní paušál á [částka] dle § 13 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné k jednání s mediátorem z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka], 3x cestovné k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši [částka], náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky v celkové výši [částka] za celkem 16 hodin strávených na cestě ([obec] - [obec] zpět, 3x [obec] - [obec] a zpět) a [částka] (bez DPH) jako hotový výdaj zaplacený mediátorce [celé jméno mediátorky]. K uvedeným položkám náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř. sazba 21 % DPH tj. [částka], neboť právní zástupce žalované je registrovaným plátcem této daně.

43. Soud žalobci uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalované v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o. s. ř., § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).

Poučení