7 C 18/2019 - 1048

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce], [příjmení] [anonymizováno] [země] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], [anonymizována dvě slova] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] e) [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] f) [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], g) [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] h) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] i) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] j) Liga na ochranu zvířat České republiky, [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] k ) [ulice] [webová adresa], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] l) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] m) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle, vydání náhradního pozemku takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobci a) až m) v tomto znění: Převodce: [země] [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa], [PSČ] a Nabyvatelé: a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], [příjmení] [anonymizováno] [země] b) [titul], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [anonymizována dvě slova] c) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně] e) [anonymizováno], [datum narození] [adresa] f) [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], g) [příjmení] [příjmení], [datum narození] [adresa] h) [anonymizováno], [datum narození], bytem [adresa žalobce] i) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně] j) [anonymizována čtyři slova] [země], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] k ) [webová adresa], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] l) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] m) [titul] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemků 1. [anonymizována tři slova], jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ zákon o půdě“), mimo jiné tyto pozemky ve vlastnictví státu: -) pozemek p. [číslo] původ pozemkový katastr o výměře 20 141 m2 v obci a [katastrální uzemí], oceněný na částku 112 790 Kč -) pozemek p. [číslo] původ pozemkový katastr o výměře 8 932 m2 v obci a [katastrální uzemí], oceněný na částku 52 159 Kč -) pozemek p. [číslo] o výměře 22 294 m2 v obci [obec] a [katastrální uzemí], oceněný na částku 122 253 Kč vše zapsané v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj – katastrální pracoviště Nymburk na listu vlastnictví [číslo].

2. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, a to na základě: -pravomocného rozhodnutí [stát. instituce] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 25.10.2012, -pravomocného rozhodnutí [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013, -pravomocného rozhodnutí [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013, - pravomocného rozhodnutí [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 9. prosince 2013, -pravomocného rozhodnutí [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 11. září 2014. Celková hodnota náhradních pozemků činí 287 202 Kč.

3. Převodce převádí na nabyvatele pozemky specifikované v článku 1. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelé je do svého výlučného vlastnictví přijímají, a to tak, že každý z nabyvatelů nabývá tyto podíly pozemků uvedených v článku 1. této smlouvy: a) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] b) [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] c) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] d) [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] e) [jméno] [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] f) [jméno] [celé jméno žalobce], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] g) [příjmení] [příjmení] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] h) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] i) [celé jméno žalobkyně], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] j) [anonymizována čtyři slova] [země] podíl o velikosti [číslo] [anonymizováno] k ) [ulice] [webová adresa], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] l) [celé jméno žalobce], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] m) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] Vlastnické právo k pozemku přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

4. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známé žádné skutečnosti, které by bránily uzavření této smlouvy. Dále nabyvatelé a) až m) prohlašují, že je jim znám stav převáděných pozemků a tyto do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v čl. 3 této smlouvy.

5. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení v částce 249 324 Kč, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce na nákladech tohoto řízení částku 9 192 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Domažlicích dne 19.10.2017 domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemků, mimo jiné parc. [číslo] v obci a katastrálním území Poděbrady, s tím, že žalobcům oprávněným dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví státu na základě pravomocných rozhodnutí [anonymizováno 10 slov] [stát. instituce] [pozemkový úřad] ve výroku I. 2. tohoto rozsudku. Dle žalobců nedošlo k plnému uspokojení těchto nároků, neboť žalovaný odlišně oceňuje nevydané pozemky. Žalobci tyto požadují přecenit v celých výměrách jako pozemky stavební v hl.m. [obec] cenou 250 Kč za 1m2 dle § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě. Konkrétně u rozhodnutí [stát. instituce] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 25.10.2012, namísto částky 7 336 840 Kč celkového ocenění provedeného žalovaným, mají žalobci za to, že je třeba vycházet z částky 7 553 000 Kč. U rozhodnutí [anonymizováno 9 slov]. [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013, činí rozdíl v ocenění částky 2 474 595 Kč a 5 444 250 Kč, u rozhodnutí [anonymizováno 9 slov]. [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013 rozdíl mezi 4 222 564,60 Kč a 5 025 250 Kč, u rozhodnutí [anonymizováno 9 slov]. [část Prahy] ze dne 9. prosince 2013 rozdílné ocenění v částkách 7 239,15 Kč a 376 250 Kč, konečně u rozhodnutí [anonymizováno 9 slov]. [část Prahy] ze dne 11. září 2014 mezi částkou 3 014 498 Kč a 3 310 340 Kč.

2. Žalobci dále v podání z 30.11.2017 rozšířili žalobu o vydání pozemků parc. [číslo] [anonymizováno] [rok] v obci a k.ú. [obec] Okresní soud v Domažlicích tuto změnu připustil usnesením ze dne 6.12.2017 č.j. [číslo jednací]. Dále při jednání ve věci samé dne 16.7.2019 namísto pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] k.ú. [obec] po sdělení možné překážky jeho převoditelnosti, navrhovali vydání p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce]. Tato změna byla připuštěna soudem při jednání téhož dne. Pokud žalobci nad tyto pozemky žádali vydání dalších pozemků v jiných katastrálních územích v podání ze dne 16.12.2019, soud tuto změnu usnesením ze dne 6.4.2021 č.j. [číslo jednací] s ohledem na nedostatečný skutkový podklad v dosavadním řízení již nepřipustil dle § 95 odst. 2 o.s.ř.

3. Okresní soud v Domažlicích rozhodnutím ze dne 11.5.2018 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 12.12.2018, vyloučil část řízení o vydání náhradních pozemků v katastrálním území Poděbrady k samostatnému projednání, současně vyslovil místní nepříslušnost a spis postoupil Okresnímu soudu v Nymburce jako místně příslušnému.

4. Žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle o převodu nemovitostí původně v podílech vymezených v žalobě na č.l.

27. V podání ze dne 3.8.2021 tyto změnili oproti původnímu návrhu na výše specifikované ve výroku I.3, čímž současně odstranili rozpor podání ze dne 7.7.2021, který v souhrnu podílů nedával celek a odporoval předchozímu návrhu. Soud tuto změnu v usnesení při jednání dne 20.8. 2021 připustil dle § 95 odst. 1 o.s.ř., když dosavadní, byť již i kompletně zjištěný, skutkový stav, mohl být podkladem i takto změněného návrhu.

5. V průběhu řízení zemřel dne 17.8.2020 žalobce e) [celé jméno žalobce]. Podle ust. § 107 odst. 1 a 2 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4.2.2021 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, na jeho místo do řízení vstoupili dle citovaného § 107 odst. 2 o.s.ř. jeho dědicové [jméno], [jméno] a [obec] [celé jméno žalobce], nově žalobci e) ,f) ,g), kteří dle rozhodnutí o pozůstalosti každý nabyli podíl ve výši 1/3 dosud nevypořádaného restitučního nároku zůstavitele z pravomocného rozhodnutí [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013, a [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne 30. srpna 2013 O nástupnictví bylo rozhodnuto soudem při jednání dne 21.5.2021 a usnesení z téhož dne č.j. [číslo jednací] nabyl oprávní moci dne 9.6.2021.

6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně považoval vlastní ocenění jednotlivých nároků žalobců za správné a jejich přecenění žalobci nedůvodné. Uplatněný restituční nárok považoval za majetkové právo, které se dle právní úpravy počítání času ve starém i novém občanském zákoníku promlčuje v obecné tříletí promlčecí lhůtě, což u jednotlivých nároků nastalo. Za počátek běhu promlčecí doby považoval datum vydání restitučního rozhodnutí o nevydání nemovitostí oprávněným osobám, respektive den právní moci těchto rozhodnutí. U jednotlivých rozhodnutí tak tyto lhůty uplynuly, konkrétně u rozhodnutí [číslo jednací] uplynutím tří let od právní moci dne 11.2.2016, u rozhodnutí [číslo jednací] dnem 27.9.2016, rozhodnutí [číslo jednací] dnem 30.9.2016, rozhodnutí [číslo jednací] dnem 23.12.2016, rozhodnutí [číslo jednací] dne 19.9.2017. Pokud žalobci uplatnili žalobu dne 19.10.2017 u Okresního soudu v Domažlicích, bylo tak po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Současně poukazoval na pasivní přístup žalobců vyjma 4 z nich při uspokojování jejich nároku. K převoditelnosti náhradních pozemků namítal u pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] jeho zařazení dle platné územně plánovací dokumentace města Poděbrady, resp. jeho podstatné části jako navrhovaného biokoridoru pod označením [anonymizována dvě slova] (plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační). Územní plán vymezuje založení lokálního biokoridoru č.13c„ Žižkovo předměstí“ lokalita [anonymizována dvě slova] jako veřejně prospěšné opatření pro prvky ÚSES lokálního významu. Vzhledem k umístění pozemku blízko zástavby se lze dle žalovaného navíc důvodně domnívat, že tento pozemek konkrétně vybrali za účelem spekulativních obchodů. Další z náhradních pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] dle žalovaného byl dotčen souhlasným stanoviskem jeho předchůdce Pozemkového fondu ČR k liniové stavbě –kanalizačního řadu a závazkem ke zřízení věcného břemene v případě převodu na třetí osobu. Shodně namítal spekulativní důvody při výběru tohoto pozemku s ohledem na bezprostřední blízkost průmyslových objektů.

7. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalobci a) a b) jsou státními příslušníky [příjmení] [anonymizováno] [země] a [anonymizována dvě slova]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení je bez ohledu na bydliště stran dána výlučná příslušnost soudu členského státu dle polohy nemovitostí, o něž v řízení jde. Předmětné pozemky se nachází v České republice, je tak dána příslušnost českých soudů. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě vzhledem k absenci dvoustranných smluv i práva Evropské unie rozhodné ustanovení § 69 zákona o mezinárodním právu soukromém, z.č. 91/2012 Sb., dle kterého je rozhodným ukazatelem pro výběr právního řádu také poloha nemovitosti, tedy český právní řád.

8. Před samotným popisem zjištěného skutkového stavu soud poukazuje, že vzhledem k okolnostem na počátku původní žaloby a vyloučení tohoto řízení jako samostatného nároku Okresním soudem v Domažlicích, vycházejícího však vzhledem k rozsahu náhradních pozemků z celkových 5ti restitučních nároků žalobců (některé svědčící jen některým z nich), se soud i s ohledem na ekonomiku řízení nezabývá všemi uplatněnými restitučními nároky, když pro vydání náhradních pozemků ve výše uvedeném rozsahu byly dostatečné toliko některé a dokazování dalších zejména ve vztahu k jejich přecenění považoval proto za nadbytečné.

9. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu věci.

10. Mezi účastníky byl nesporný vznik nároku žalobců vůči žalovanému na bezúplatný převod jiného pozemku či pozemků ve vlastnictví státu na základě pravomocných rozhodnutí ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobcům h) – m) na základě rozhodnutí [stát. instituce] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 25.10.2012 byla přiznána náhrada za pozemky v katastrálním území Břevnov, které nebylo možné pro překážku zastavěnosti vydat. Konkrétně se jednalo o pozemky PK parc. [číslo]. Podíly žalobců h) a i) [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] činily u každého ideální [číslo], u žalobkyně j) [anonymizována čtyři slova] [země] podíl [číslo], žalobce k ) [ulice] [webová adresa] podíl [číslo] a žalobci l) a m) [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] každý o velikosti . Tito jsou dědici původních spoluvlastníků [příjmení] [příjmení], zemřelé dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno], zemř. [datum]. Na žalobkyni i) [celé jméno žalobkyně] přešel nárok na poskytnutí náhrady z jejího otce [jméno] [příjmení] k [datum], shodně na žalobce l) [celé jméno žalobce] od otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] k [datum].

11. Dále žalobcům a) až m) svědčí na základě rozhodnutí [anonymizováno 9 slov] [obec] [číslo jednací] ze dne 30.8.2013 nárok na náhradu za pozemky v katastrálním území Hostivař, které nebylo možné pro překážku zastavěnosti průmyslovými halami vydat. Konkrétně se jednalo o pozemky PK parc. [číslo]. Podíly jednotlivých žalobců činily u žalobce a) a předchůdce žalobců e) ,f) ,g) Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] po 1/6, žalobci b) ,c) a d) [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti ideální [číslo], žalobcům h) a i) [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] o velikosti [číslo], žalobkyni j) [anonymizována čtyři slova] [země] [číslo], žalobci k ) [ulice] [webová adresa] podíl [číslo] a žalobci l) a m) [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] každému o velikosti 1/8. Tito jsou dědici původních spoluvlastníků [jméno] [příjmení], zemř. Dne 4.12.1996, [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno], zemř. [datum], [celé jméno žalobce] [anonymizováno] zemř. [datum], dále [příjmení] [příjmení], zemřelé dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno], zemř. [datum]. Na žalobkyni i) [celé jméno žalobkyně] přešel nárok na poskytnutí náhrady z jejího otce [jméno] [příjmení] k [datum], shodně na žalobce l) [celé jméno žalobce] od otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] k [datum].

12. Další nespornou skutečností, kterou vzal soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za svou bylo, že žalovanému svědčí právo hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, mimo jiné s pozemky p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra], obojí původ pozemkový katastr, v obci a katastrálním území Poděbrady, dále k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v obci [obec] a [katastrální uzemí], vše zapsané v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]. Nesporným bylo také jejich ocenění na částku 112 790 Kč u pozemku p. [číslo] částku 52 159 Kč pozemku p. [číslo] 122 253 Kč pozemku [číslo] dle ocenění provedeném [celé jméno znalce], znalcem z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí ve znaleckém posudku č.zn. deníku [číslo] ze dne 6.11.2016 a ocenění provedeném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí ve znaleckém posudku č. zn. deníku [číslo] (2) ze dne 22.2.2018 a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 22.9.2017 se shodnou odborností.

13. Pokud jde o dosud provedená čerpání uplatněných restitučních nároků nebylo mezi stranami sporu u rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 25.10.2012, že jediný žalobce m) [celé jméno žalobce] nemá vyčerpánu částku 10,67 Kč dle ocenění provedeného žalovaným a u rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 30.8.2013 zbývá toliko žalobci l) [celé jméno žalobce] k uspokojení 527 820,58 Kč a žalobci c) [celé jméno žalobce] 0,70 Kč, když žalobkyně d) [celé jméno žalobkyně] má evidováno přečerpání - 2 878,06 Kč.

14. K otázce postupu žalovaného při uspokojení nároků žalobců soud zjistil, že dopisem ze dne 17.7.2013 (doručen dle otisku podacího razítka 14.11.2012) ve věci restitučního nároku [číslo jednací] JUDr. [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobců [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov], [celé jméno žalobce] adresovaném [anonymizována tři slova] žádal o nové ocenění nevydaných pozemků včetně pozemku parc. [číslo] neboť tyto byly určeny době převzetí státem k zástavbě. K tomuto dopisu měly být doloženy plánové nákresy a dopisy o zřízení stavebního obvodu. Zastoupení zmíněných žalobců bylo doloženo plnými mocemi pro JUDr. [příjmení] z [číslo], [číslo] a 16.7.2013. 15. [celé jméno žalobce] v zastoupení Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [rok] dopisem z 24.3.2013 vyslovil nesouhlas s oceněním restitučního nároku [číslo jednací], dopis byl dle otisku podacího razítka doručen [anonymizována tři slova] dne 27.3.2013. Shodné učinil [příjmení] [příjmení] v dopise z 16.4.2013 doručeném dle otisku podacího razítka [anonymizována tři slova] dne 2.5.2013 a [celé jméno žalobce] dopisem z 16.4.2013 doručeným následující den. 16. [celé jméno žalobce] ve vztahu k rozhodnutí [číslo jednací] dopisem z 24.3.2015 (doručen dle otisku podacího razítka [datum]) uplatnil dle textu za veškeré oprávněné osoby z tohoto rozhodnutí stížnost k ředitelce [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], [příjmení] k chybnému ocenění restitučních nároků i přes již doloženou rozsáhlou dokumentaci. 17. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem z 13.1.2015 doručeným [anonymizována tři slova] ve věci restitučního nároku [číslo jednací] doplnil za oprávněné osoby znalecký posudek [číslo] požadoval správné celkové ocenění na částku 5 025 250 Kč. Dle doložených plných mocí z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [anonymizováno] [příjmení] jednal v zastoupení žalobců [příjmení] [jméno] [webová adresa], [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce].

18. V odpovědi na tento dopis datované dne 23.1.2015 adresované [anonymizováno] [příjmení] [jméno] pozemkový úřad odkázal na právní úpravu do roku 1950 týkající se stavebního a územního řízení, v níž nebylo specifikováno, co je stavební pozemek a byla používána odlišná terminologie. Odlišně byly zpracovávány i regulační plány než pozdější územně plánovací dokumentace. Plochy vyznačené v regulačních plánech pro ulice byly jednoznačně vymezeny jako plochy, kde nelze stavět. Proto v případech, kde je dokládán regulační plán, se pro dané účely plochy vymezené pro ulice jako pozemky určené pro stavbu neoceňují.

19. V dopise adresovaném [anonymizováno 6 slov] ze dne 24.3.2015 sděloval [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], ředitel odboru restitucí SPÚ ve věci přeceňování již vypořádaných restitučních nároků, že jde o problematiku specifickou jen v KPÚ pro hl.m. Prahu a posouzení tohoto postupu otázkou právní. Odbor řízení restitucí doporučuje postupovat dle dříve uplatňované zásady a nároky po uplynutí 3 let od jejich vypořádání nepřehodnocovat a ponechat na oprávněné osobě, aby se dalších nároků domáhala soudní cestou.

20. K ocenění nevydaných pozemků soud zjistil z doloženého znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalkyně pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady porostů a pozemků [číslo] znaleckého deníku ze dne 26.8.2013, který byl vypracován s vědomím následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, že při ocenění parc. [číslo] původ PK v k.ú. [část obce] tato část pozemku o výměře 1382 m2 ocenila jako stavební v částce 250 Kč/m2, tj. 345 500 Kč a další výměru 896 m2 částkou 8,75 Kč jako kultura role. Vycházela z toho, že tyto přešly na čsl. stát dne 17.3.1950 na základě 2 smluv trhových zapsaných do pozemkových knih pod čd. [číslo] a [číslo] Tyto pozemky byly určeny pro stavbu podle předloženého plánovacího nákresu pro stavební obvod [číslo] schválený dne 14.2.1948 [anonymizována dvě slova] a ověřený stavebním úřadem –odb. 2 regulačním, přičemž část pozemku p. [číslo] o výměře 896 m2 je uvedena mimo území určení k zastavění, přešla jako role a byla takto i oceněna.

21. Znalec [celé jméno znalce] z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví stavby obytné, ceny a odhady nemovitostí ve znaleckém posudku č.zn. deníku [číslo] ze dne 15.5.2017 ocenil celou pozemkovou parcelu [číslo] ve výměře 2 278 m2 jako stavební v částce 250 Kč/m2, tj. 569 500 Kč. Uvedl, že pozemky byly zastavěny před účinností zákona bytovými a rodinnými domy, poliklinikou a obslužnými komunikacemi.

22. Znalkyně [jméno] [příjmení] dále v posudku ze dne 14.3.2014 [číslo] znaleckého deníku, který byl také vypracován s vědomím následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, uvedla ohledně ocenění pozemků v k.ú. [část obce], obec Praha, že pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] přešly na čsl. stát dne 22.2.1952 výměrem [anonymizována dvě slova] [obec] zn. [číslo] [číslo] podle z.č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě. Podkladem ocenění byl návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIII – [část obce] na sever od státní dráhy [obec] – [obec], 18a v měřítku 1: [číslo] ze dne 20. 3. 1937. Podle sdělení Institutu plánování a rozvoje hl.m. [obec] ze dne 12.2.2014 není v evidenci pro tyto pozemky novější územně plánovací dokumentace, která by nahrazovala výše uvedený regulační a zastavovací plán. Proto byly dle požadavku SPÚ tyto oceněny v částech komunikací jako role, a to u p. [číslo] výměra 348 m2, u p. [číslo] výměra 2 714 m2 a p. [číslo] výměra 225 m2 v částce 5,80 Kč/m2.

23. Znalec [celé jméno znalce] v posudku ze dne 10.12.2014 vypracovaném s vědomím následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku poř.č. zn. deníku [číslo] veškeré výměry pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce] ocenil jako stavební částkou 250 Kč/m2, když vyšel ze zjištění, že dle schváleného přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIII – [část obce] na sever od státní dráhy [obec] – [obec], 18a v měřítku 1: [číslo] ze dne 20. 3. 1937 jsou určeny k zastavění průmyslovými halami včetně ploch bezprostředně souvisejících a komunikacemi.

24. K rozporným závěrům obou posudků soud oba znalce vyslechl při jednáních ve věci samé dne 16.7.2019 a 1.10.2019. Znalkyně [příjmení] uvedla, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce] je mimo hranici zastavěného území a doložila kompletní přílohy posudku založené na č.l. 471 až 474 spisu, z nichž má být tato hranice patrná. Uvedla, že při zadání posudku ze strany pozemkového úřadu obdržela podklady, grafické vyjádření části, která byla určena k zastavění a která nikoliv, toto ověřila a ocenila. U k.ú. [část obce] se domnívala, že komunikace nemůže začlenit do ocenění jako stavební. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že při ocenění vycházel z podkladů zadavatele, tedy žalobců, není kompetentní určit druh pozemku a označit tyto na přiložených pláncích. Při vypracovávání posudků si obstarával podklady od Institutu plánování a rozvoje hl.m. [obec], kde byly patrné, avšak neučinil je přílohou svých posudků, žalobci by tyto měli mít k dispozici.

25. Žalobci doložili výřezy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIII ([část obce]) s přilehlými částmi [obec] XVIII ([část obce] a [část obce]) ze dne [datum], potvrzené [anonymizována tři slova] dne 29.9.1937 a nákres stavebního obvodu 18a na části území [obec] XVIII- [část obce], schválený [anonymizována dvě slova] dne [datum] spolu s geodetickou zprávou vypracovanou [právnická osoba] spol. s.r.o. a ověřenou Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, kterou byly transformovány zákresy původních parcel PK do platné mapy katastru nemovitostí, soutisk parcel PK s regulačním a zastavovacím plánem a identifikací parcel PK v platné mapě KN vyhotovené dne 19.2.2021 tohoto zakreslení bylo soudem zjištěno, že parcela [číslo] v k.ú. [část obce] dle připojené legendy Institutu plánování a rozvoje hl.m. [obec] zasahuje do části přilehlé komunikace včetně zeleného„ pruhu“ mezi vozovkami a nacházela se celá na území určeném k výstavbě.

26. Dále doložili regulační a zastavovací plán pro část území [obec] XIII – [část obce] na sever od státní dráhy [obec] – [obec], archivní značka [anonymizováno], schválený [anonymizována tři slova] dne 20.3.1937 současně s výše zmíněnou transformací původních parcel PK do platné mapy katastru nemovitostí vypracovanou [právnická osoba] spol. s.r.o., z nichž je zřejmé, že pozemky PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v celých svých výměrách byly součástí areálu k zastavění průmyslovými budovami dle legendy včetně zakreslené komunikace.

27. K převoditelnosti náhradních pozemků provedl soud následující zjištění. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí č.zn. deníku [číslo] ze dne 6.11.2016 je parcela [číslo] v k.ú. [obec] vedena bez určení druhu, v současné době zemědělsky využívána a podle územně plánovací dokumentace v nezastavitelné části obce s výskytem náletových několika stromů. Dle sdělení [územní celek] ze dne 31.7.2019 byla výstavba kanalizace na pozemcích p.č. PK [číslo] a p. [číslo] dokončena zkolaudována v roce 2016 a přes tento pozemek vede kanalizační řád.

28. Pozemek p. [číslo] dle sdělení [stát. instituce], odboru výstavby z 27.11.2017 není vyloučen z převodu a není určen k zástavbě. Na jeho části je navrhován lokální biokoridor označený [anonymizována tři slova] plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační, pro který územní plán vymezuje veřejně prospěšné opatření pro prvky ÚSES lokálního významu označené lokální biokoridoru č.13c„ [anonymizováno] předměstí.“ 29. Pozemek p. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí č. zn. deníku [číslo] (2) ze dne 22.2.2018 je pozemek zemědělsky využíván a je bez porostů, dle ÚPD zahrnut do zón [anonymizováno] zóna a v části Z plochy zemědělské.

30. Současně nebylo zjištěno a z pořízeného výpisu katastru nemovitostí, částí listu vlastnictví [číslo] pro obec Nymburk a [obec] nevyplývá, že by uvedené náhradní pozemky byly předmětem jiného řízení či dotčeny omezením dispozice nařízením předběžného opatření v jiném řízení.

31. Při právním hodnocení vycházel soud z níže uvedených právních předpisů.

32. Podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí, dle jehož odst. 1 oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

33. Podle odst. 2 tohoto ustanovení veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

34. Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se podle ust. § 11a odst. 13 zákona o půdě stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

35. Podle § 28a tohoto zákona pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

36. Podle § 14 odst. 1 vyhl.č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl.č. 316/1990 Sb. ve znění účinném ke dni 24. června 1991 cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu 15) nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří 16), zahrada 17), nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí: 250 Kč v hlavním městě Praze.

37. Po posouzení výše uvedených skutečností a výsledků provedeného dokazování soud návrhu žalobců vyhověl. Jak bylo uvedeno výše, nebylo mezi účastníky sporu ohledně vzniku restitučních nároků všech žalobců výše citovanými rozhodnutími. Žalobcům jako dědicům původních spoluvlastníků [příjmení] [příjmení], zemřelé dne [datum], JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] st., zemř. [datum] nebylo možné vydat pozemky v katastrálních územích [obec] - [část obce] a [část obce] dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a za tyto pozemky jim dosud nebyla poskytnuta náhrada. Prvotní stěžejní námitkou k obraně žalovaného, jíž se soud zabýval, byla námitka promlčení nároku žalobců na jejich ocenění, resp. přecenění dle požadavků žalobců. Soud k této otázce uzavřel, že požadavek na určení výše restitučního odpovídající příslušným právním předpisů nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by vůbec podléhalo promlčení, ať již dle ust. § 100 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění do 31.12.2013 či z.č. 89/2012 Sb., § 611 o.z., jak zmínil například Nejvyšší soud v jednom z posledních rozhodnutí- usnesení ze dne 24.1.2018 sp.zn. 28 Cdo 4173/2017, byť tuto otázku jako nepřípustnou v dovolacím řízení jinak neřešil.

38. Další ze sporných otázek tohoto sporu bylo samotné posouzení postupu žalobců při vypořádání jejich nároků a míry možné liknavosti ze strany žalovaného, za splnění této podmínky, s tím související výše těchto nároků, které byly vesměs u většiny žalobců v rozsahu ocenění žalovaného vyčerpány. Soud k tomuto připomíná, jak ostatně bylo uvedeno již v úvodu tohoto rozhodnutí v odst. 8, že vlivem okolností bylo původně vycházeno, a žalobci uplatněno k vypořádání celkem 5 restitučních nároků či rozhodnutí, ač k uspokojení původně uplatněných tří náhradních pozemků byl tento rozsah nadbytečným. Soud proto dokazování zaměřil jen na část z nich, u nichž měl skutkový podklad pro ocenění zjištěn úplně a dalšími se z důvodu procesní ekonomie nezabýval, což se týká i rozhodnutí PÚ [číslo] z 30.8.2013, u kterého se domnívá, že závěr o možném ocenění celého pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] i v rozsahu sporné výměry 12 246 m2 jako stavebního by předpokládal další zjištění nad rámec tohoto řízení. Pro posouzení této žaloby se tak zabýval nároky [číslo jednací] a PÚ [číslo], jež jsou pro plnění požadované žalobci dostatečné u všech z nich.

39. K samotnému základu tohoto sporu pramenícího z ust. zákona o půdě předpokládajícího v § 11a výběr pozemků z veřejných nabídek, není-li stanoveno jinak, soud dodává, že dle již ustálené judikatorní praxe Nejvyššího soudu České republiky, tak Ústavního soudu je to žalovaný, kdo nese zákonnou povinnost uspokojovat práva oprávněných osob z restitučních nároků, tedy převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Podstatou je, že nárok oprávněných osob na vydání náhradního pozemku nebyl a není dlouhodobě uspokojen. Žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku, ačkoliv takový nárok sám nelze ze zákonné úpravy dovodit, může potom představovat možný prostředek obrany proti libovůli. Postup státu při plnění jeho závazků je nutno vždy posuzovat z hlediska principu rovnosti. Pokud stát disponuje aparátem umožňujícím účinné působení na dlužníky, je třeba tím spíše dbát, aby naopak v postavení dlužníka nesl odpovědnost za prodlení s plněním svých závazků, tak jako každý jiný dlužník. Jestliže tedy pro obecného dlužníka platí, že se musí zdržet jednání mařících uspokojení věřitele, pak z ústavního principu rovnosti vyplývá, že stát a jeho orgány jako dlužník rovněž nesmí fakticky mařit uspokojování věřitelů z pohledávek, jejichž existence byla potvrzena rozhodnutím orgánů veřejné moci (viz. např.nálezy Ústavního soudu sp. zn.. III. ÚS 495/02, I.ÚS 3169/07, I. ÚS 125/10). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 5389/2014 je právo oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Ani postup dle § 11a zákona o půdě nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností Pozemkového fondu k převodu náhradních pozemků. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem vymykajícím se postupu dle § 11a zákona o půdě je ovšem třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní Státního pozemkového úřadu) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný a uspokojení mimo veřejnou nabídku je namístě tehdy, kdy oprávněná osoba se přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

40. Ve světle těchto judikatorních závěrů se soud zabýval mírou naplnění podmínek tohoto výjimečného postupu a závěru o aktivitě žalobců a naopak liknavého a svévolného přístupu žalovaného. V daném případě, byly nároky žalobců v základním rozsahu vesměs žalovaným uspokojeny, míněno tedy v rozsahu, který žalovaný uznal a v jakém sám výši těchto nároků určil. Ačkoliv nelze přehlédnout, že valnou měrou k uspokojení došlo v soudních řízeních vedených jednotlivými žalobci. Míru liknavosti žalovaného však soud spatřuje v postupu žalovaného při tzv. přecenění obou nároků. Žalovaný namítal, že žalobci nepostupovali ve shodě, aktivně své nároky řešila jen část z nich, a zbývající byly při jejich uplatnění pasivní. Soud má za to, že z výše popsaných skutkových zjištění, zejména postupu doloženého žalobci skrze zmocněné osoby, zejména [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v odst. 17 a 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že se aktivně podíleli na správném vypořádání svých restitučních nároků všichni žalobci, kteří uplatnili tuto žalobu. Doložili spolu s dalšími, kteří vystupovali tedy aktivněji, požadované doklady a trvali na určení výše ocenění dle požadavků v této žalobě. S ohledem na další listiny jimi předložené, čímž soud míní stanovisko odboru restitucí SPÚ, ředitele Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresované [anonymizováno 6 slov] bylo přehodnocení stanoviska žalovaného zjevně nemožné a pro naplnění předpokladu pro závěr o jeho svévolném a liknavém postupu odůvodňujícím tak současně i základ této žaloby, dostačující.

41. Pokud jde o ocenění obou restitučních nároků, vycházel soud také z ustálené rozhodovací praxe, dle které„ za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby) – rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 17.3.2014 sp.zn. 28 Cdo 4237/2013.

42. Dále dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.2.2016 sp.zn. 28 Cdo 3689/2015„ pro výši náhrady za nevydaný pozemek podle zákona o půdě je rozhodný charakter pozemku v době přechodu na stát, i když se při samotném výpočtu náhrady postupuje v souladu s cenovým předpisem platným ke dni účinnosti zákona o půdě. Pokud byly dané pozemky ke dni odnětí vlastnického práva oprávněným osobám (respektive jejich právním předchůdcům) pozemky stavebními, popřípadě byly za tímto účelem vykupovány či odebírány, je za ně třeba poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát.“ 43. Vzhledem k rozdílným závěrům obou účastníky předložených znaleckých posudků (v případě 1 posudku Ing. [celé jméno znalce] bez náležitostí § 127a o.s.ř., tudíž jen listinného důkazu), se soud pokusil po doložení samotných jejich příloh a podkladů o jejich objasnění skrze výslech obou znalců. Tento krok v podstatě vyústil ve zjištění, že jak Ing. [celé jméno znalce], tak znalkyně [příjmení] vycházeli ze zadání účastníků, Ing. [celé jméno znalce] ani podklady pro identifikaci sporných částí pozemků nedisponoval. Soud proto vyzval žalobce k doplnění důkazů osvědčujících tato sporná tvrzení, tedy že se nalézaly v částech určených v rozhodných obdobích k zastavění a byly určeny ke stavbě, což byly u těchto rozhodnutí okamžiky 17.3.1950 (tj. rozhodnutí [číslo jednací] den, kdy pozemky včetně p. [číslo] přešly do vlastnictví čsl. státu na základě trhových smluv zapsaných do pozemkových knih pod čd. [číslo] a čd. [číslo]) a den 22.2.1952 (rozhodnutí [číslo jednací], kdy ke shodnému došlo na základě výměru ÚNV hl.m. [obec] zn. [číslo] [číslo] podle z. č. 46/1948 Sb. o pozemkové reformě). Soud uzavřel, že žalobci po doplnění zejména geodetické zprávy vypracované [právnická osoba] spol. s r.o. ověřené Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, kterou byly transformovány zákresy původních parcel PK do platné mapy katastru nemovitostí, vyhotoven soutisk parcel PK s regulačním a zastavovacím plánem a identifikací parcel PK v platné mapě KN v obou případech prokázali, že sporné části původních pozemků byly v části určené k zastavění. U parcely PK [číslo] v k.ú [část obce] na základě regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIII ([část obce]) s přilehlými částmi [obec] XVIII ([část obce] a [část obce]) ze dne 20. 3. 1937, potvrzené [anonymizována tři slova] dne 29.9.1937 a nákresu stavebního obvodu 18a na části území [obec] XVIII- [část obce], schváleného [anonymizována dvě slova] dne 14.2.1948 vyplývá, že tato zasahuje do přilehlé komunikace včetně zeleného pásu mezi vozovkami. Pozemky PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] dle regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIII – [část obce] na sever od státní dráhy [obec] – [obec], archivní značka [anonymizováno], schváleného [anonymizována tři slova] dne 20.3.1937 byly součástí průmyslového areálu a mimo zastavěné části zasahují také do komunikace průmyslové zóny.

44. Na základě tohoto závěru dospěl soud k ocenění nároku dle rozhodnutí [číslo jednací] správně na částku 7 553 000 Kč, tedy rozdíl oproti ocenění žalovaného v částce 216 160 Kč představující ocenění sporné výměry 896 m2 částkou 250 Kč/m2 (žalovaným oceněno částkou 8,75 Kč/m2, tj. rozdíl částek 224 000 Kč a 7840 Kč)) a u PÚ [číslo jednací] rozdíl v částce 802 685,40 Kč u p. [číslo] výměra 348m2, p. [číslo] výměra 2 714 m2 a p. [číslo] výměra 225 m2 původně oceňovaná částkou 5,80 Kč/m2 jako role (rozdíl celkem 821 750 Kč a 19 064,60 Kč).

45. Na základě tohoto přecenění by žalobci h) až m) disponovali dle rozhodnutí [číslo jednací] nárokem ve výši 48 636 Kč každý ze žalobců h) a i) [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], žalobce j) [anonymizováno 5 slov] v částce 2 161,60 Kč, žalobce k ) [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] v částce 8 646,40 Kč a žalobci l) a m) [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] v částce 54 040 Kč každý. Podle rozhodnutí [číslo jednací] pak žalobce a) [celé jméno žalobce] disponuje částkou k uspokojení 133 781,01 Kč, žalobci b) ,c) a d) [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] každý po 33 445,2 Kč, žalobci e) ,f) a g) [jméno], [jméno] a [obec] [celé jméno žalobce] každý v částce 44 593,67 Kč, žalobci h) a i) [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] v částce každý 90 302,18 Kč, žalobce j) [anonymizováno 5 slov] v částce 4 013,43 Kč, žalobce k ) [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] v částce 16 053,72 Kč a žalobci l) a m) [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] v částce 100 335,75 Kč každý.

46. Současně soud neshledal důvody, pro které by nebylo možné vydání náhradních pozemků zvolených žalobci. Ohledně pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] nebylo ze strany žalovaného nic relevantního v tomto směru tvrzeno, pozemek je zemědělsky využíván, shodně jsou i další dva v k.ú. [obec], a to pozemky p. [číslo] ve zjednodušené evidenci. Pokud žalovaný namítal u prvého z nich plánovaný biokoridor a vedení kanalizačního řadu u druhého, nejedná se okolnosti mající na posouzení jejich převoditelnosti vliv. Tyto nejsou v rozporu s jejich určením k zemědělskému užití, tomuto nebrání ani kanalizační vedení. Skutečnost, že se žalovaný zavázal v minulosti ke zřízení věcného břemene z tohoto důvodu, mohl toto realizovat kdykoliv po její výstavbě v roce 2016, není také okolností bránící převodu.

47. Žalobcům dle návrhu ze dne 3.8.2021 tyto pozemky v celkové hodnotě 287 202 Kč zaokrouhleně určil do spoluvlastnictví v podílech tam uvedených, když se domnívá, že je na žalobcích, aby určili, jakou měrou se budou na těchto podílet a čerpat své nároky, samozřejmě v disponibilních výších po přecenění jejich nároků. Takto nabydou níže uvedené podíly oproti tomu odpovídajícímu čerpání výše uvedených restitučních nároků vypočtených jim jednotlivě takto: 48. a) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 43 431 Kč b) [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 10 856 Kč c) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 10 856 Kč d) [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 10 856 Kč e) [jméno] [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 14 478 Kč f) [jméno] [celé jméno žalobce], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 14 478 Kč g) [příjmení] [příjmení] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 14 478 Kč h) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 37 747 Kč i) [celé jméno žalobkyně], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 37 747 Kč j) Liga na ochranu zvířat ČR, podíl o velikosti [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 1 677 Kč k ) [ulice] [webová adresa], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 6 712 Kč l) [celé jméno žalobce], podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 41 943 Kč m) [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], čerpá částku 41 943 Kč.

49. Při úvaze o nákladech řízení účastníků soud zohlednil charakter tohoto řízení dle § 153 odst. 2 o. s. ř., kde soud není vázán žalobním petitem. Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku za předpokladu, že s takovým plněním oprávněná osoba souhlasí. Žalobci v tomto řízení takto postupovali, na počátku řízení uplatnili celkem 3 náhradní pozemky, po zohlednění postupu výše byly v řízení úspěšnými, byť nad rámec tohoto počtu již další rozšíření náhradních pozemků soud nepřipustil z důvodu procesní ekonomie. Žalobci tak mají právo v plném rozsahu na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

50. Tito vyúčtovali náklady řízení v částce 7 568 Kč za 1 úkon právní služby u každého z nich po zohlednění snížení dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) z předmětu řízení rovnajícího se součtu cen soudem přiznaných 3 náhradních pozemků, tj. z částky 287 202 Kč. Soud tento postup nepovažuje za správný již z toho důvodu, že předmět sporu se postupně měnil, původně byla žaloba podána toliko na 1 náhradní pozemek v obvodu zdejšího soudu, kam byla část řízení následně vyloučena k samostatnému projednání, další změna o 2 nové pozemky dostála další změny v jejich výběru. Nadto je třeba vzít zřetel, že žalobci touto žalobou nenabývají uvedený předmět řízení do svého vlastnictví nahrazením projevu vůle jako celek, nýbrž ideální podíl na těchto pozemcích, který u části z nich je v nepatrné výši k celku. Z tohoto důvodu soud nesdílí názor žalobců na výpočet odměny právního zástupce. Při stanovení tarifní hodnoty za 1 úkon právní služby vycházel soud z ust. § 9 odst, 1 AT, neboť hodnotu předmětu sporu vzhledem k jeho postupným změnám, rozdílným požadavkům žalobců na výši jejich jednotlivých podílů, tak lze zjistit s nepoměrnými obtížemi, a proto za tarifní hodnotu považuje částku 10 000 Kč, což je i proporcionální konečnému výsledku sporu. Při snížení odměny u každého z účastníků odměna zást. žalobců za 1 úkon právní služby při zastoupení 11 žalobců činí částku 13 200Kč ([číslo]) dle § 7 bod.4, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 AT, za období po rozhodnutí o nástupnictví žalobce [celé jméno žalobce] a rozšíření počtu žalobců na 13 částku 15 600 Kč.

51. Zástupce žalobců v řízení učinil a byly mu přiznány tyto úkony: písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], změna žaloby [datum], vyjádření ve věci [datum], [datum] a [datum] upřesnění žaloby, účast na jednáních dne 7.5., [číslo] a [datum], [datum], [číslo], [číslo] a [datum], přičemž jednání dne [datum] delší 2 hodin, když k nástupnictví [celé jméno žalobce] došlo [datum], tj. 10x13 200 Kč a 4x 15 600 Kč, celkem 194 400 Kč. Za všechny uvedené úkony právní služby (vždy společně pro všechny žalobce) náleží paušální náhrada ve výši 14x 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 AT. Žalobcům vznikly dále náklady na cestovném právního zástupce k jednáním soudu 1.stupně, a to v celkové výši 4 653 Kč (v částce 625,40 Kč za jednání dne 7.5. a [datum], v částce 678,40 Kč dne [datum], v částce 667,80 Kč dne [datum] a v částce 678,40 Kč k jednání dne [datum], 689 Kč k jednání dne [datum] a [datum]) dle vyhl.č. 333/2018 Sb., 358/2019 Sb. a 589/2020 Sb., doložených technických průkazů 2 vozidel, spotřeby a ceny pohonných hmot v roce 2021. Dále náleží náhrada za promeškaný čas za 28 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1, písm a) advokátního tarifu tj. 2 800 Kč. To vše zvýšené o DPH v částce 43 271 Kč, celkem 249 324 Kč. Pokud žalobci účtovali úkony před vyloučením této části řízení (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby), soud tyto do výpočtu výše nezahrnul, když budou přiznány v řízení, které je dosud vedeno u původního soudu, dále nepovažoval za důvodné účtování replik a duplik z [datum], [datum] a [datum].

52. Na základě shodného principu úspěchu žalobců rozhodoval soud i o nákladech státu, které uložil nahradit dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. žalovanému. Tyto jsou představovány náklady za znalečné včetně výslechů znalců ve výši stanovené v usneseních č.l. 493 v částce 2 294 Kč, č.l. 618 v částce 6 898 Kč, celkem 9 192 Kč (výrok III).

53. Lhůtu k plnění těchto povinností stanovil soud zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.

Poučení