7 C 180/2020-280

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa], [obec] Zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalované: ; [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno], [IČO] sídlem [adresa], [obec] o ochranu osobnosti a přiznání přiměřeného zadostiučinění takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobce spočívající v přístupech do zdravotnické dokumentace vedené o žalobci ve zdravotnickém zařízení žalované, jakožto poskytovateli zdravotních služeb bez souhlasu žalobce vyjma případů, kdy přístup do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta umožňuje zákon v taxativně vymezených případech dle ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. zákona o zdravotních službách.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná zveřejnila na své náklady v tištěné i elektronické podobě v médiích Pardubický deník, Mladá fronta DNES (IDnes) a Hospodářské noviny, omluvu tohoto znění: [nemocnice] [územní celek] [anonymizováno] se tímto veřejně omlouvá panu [celé jméno žalobce] za zásah do jeho osobnostních práv způsobeným neoprávněným nakládáním se zdravotnickou dokumentací, ke kterému došlo na základě přístupů neoprávněných osob do této dokumentace v rozporu se zákonem, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalované (poté, co soud nepřipustil změnu návrhu žalobce učiněnou v jeho podání – závěrečném návrhu ze dne 31.5.2022 v části II. žalobního petitu) domáhal zdržení se zásahu do jeho osobnostních práv uvedených ve výroku I. a omluvy uvedené ve výroku II. rozsudku, přičemž způsob omluvy – veřejná omluva v médiích – považuje za zcela adekvátní rozsahu a způsobu, kterým bylo do jeho osobnostních práv zasaženo, a postupu žalované po podání stížnosti. Tvrdil, že minimálně od roku 2009 docházelo ze strany zaměstnanců žalované k neoprávněným přístupům do jeho zdravotnické dokumentace, tyto byly evidovány z oddělení, kde se žalobce nikdy neléčil a osobami, které jej nikdy neošetřovali. Jednalo se o následující vstupy zaměstnanců žalované: [jméno] [příjmení], oddělení klinika 4 dne 26.2.2018, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – anesteziologická ambulance dne 25.5.2016, [jméno] [příjmení] z oddělení Rentgenu ve dnech 17.5.2016 a 27.3.2016, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – lůžka 718 dne 18.7.2009, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – lůžka 718 dne 5.4.2009, [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení], bývalé manželky žalobce) z oddělení ARO – lůžka 718 ve dnech 30.9.2008, 14.11.2009, 28.11.2009, 29.1.2011, 17.3.2011, 27.4.2011, 13.7.2011, [jméno] [příjmení] z oddělení klinika 4 dne 23.9.2011 (dále jen„ první okruh vstupů“). Žalobce řadu osob, které takovým neoprávněným způsobem do jeho zdravotní dokumentace vstupovali osobně znal, aktivně si to s nimi vyříkal. Žalobce dne 10.7.2018 podal na neoprávněné nakládání s jeho zdravotní dokumentací u žalované stížnost. Vyřízení stížnosti žalovanou však považuje za neuspokojivé a nedostatečné, byť žalovaná částečně uznala neoprávněnost vstupů, ze strany žalované žalobci nebyly dány dostatečné záruky k tomu, že se situace nebude opakovat. Dne 26.9.2018 žalobce podal stížnost u krajského úřadu, stížnost byla vyřízena dne 19.12.2018 se závěrem, že žalovanou přijatá opatření lze považovat za dostačující. Žalobce se snažil se žalovanou domluvit, absolvoval i schůzku u žalované, která však k ničemu nevedla. Přístupy byly především zneužity [jméno] [příjmení], když je pravděpodobné, že u osob lékařů došlo ke zneužití jejich účtů a přihlašovacích údajů právě jmenovanou, a to v návaznosti na tehdy probíhající řízení ve věci péče o nezletilého společného syna žalobce a [jméno] [příjmení] (v němž jmenovaná disponovala až podezřele velkým množstvím informací o zdravotním stavu žalobce, když tuto souvislost si žalobce dovodil až po získání prvého výpisu z jeho zdravotnické dokumentace), trestní řízení vedené proti otci [jméno] [příjmení] (bývalý tchán žalobce). Dále došlo i k situaci, kdy žalobci začaly chodit nabídky na odkup jím vlastněných pozemků za neadekvátní cenu, a to v době, kdy byl žalovaný hospitalizován u žalované (cca 2 měsíce před hospitalizací mu byl nabízen odkup za 10 milionů korun, v době nemoci žalobce v rozsahu 200 000 až 1 milión korun) – ač se o svém zdravotním stavu a natož jeho vážnosti s nikým nebavil. Je tedy zřejmé, že tyto informace musely pocházet z jeho zdravotní dokumentace vedené u žalované. Došlo tak k zásahu do přirozených práv žalobce, zejména práva na zachování osobní důstojnosti, do práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo zneužíváním údajů o své osobě, k zásahu do soukromého a osobního života, kdy se zdravotní stav žalobce stává pravidelně„ věcí veřejnou“, cítí se tak velmi ponížen. Žalobce žalované zaslal předžalobní výzvu, byl však žalovanou odmítnut. Promlčecí lhůta žalobci započala běžet v březnu 2018, kdy byl žalobci poskytnut žalovanou výpis z jeho zdravotnické dokumentace, kdy podezření na únik informací o svém zdravotním stavu žalobce pojal až na počátku roku 2018, když při rozhovoru s jedním zaměstnancem žalované zjistil, že tento má informace o jeho zdravotním stavu, které si sám ze zvědavosti obstaral. V průběhu řízení došlo k dalším neoprávněným vstupům do zdravotní dokumentace žalobce, jejíchž výpis si žalobce vyžádal za období od března 2018, přičemž pro účely tohoto řízení označil jako neoprávněné vstupy: ve dnech 11.11.2020 [jméno] [příjmení], 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 15.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ druhý okruh vstupů“), a ohledně těchto vstupů podal u žalované další stížnost, podnět ke Krajskému úřadu [územní celek] k prošetření přestupku spáchaného žalovanou a stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jako další nové uskutečněné neoprávněné vstupy do zdravotnické dokumentace žalobce označil: dne 24.3.2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], primář oddělení ARO, vstupy uskutečněny z infekčního oddělení – lůžka covid – 19, dne 14.6.2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oddělení úrazové kliniky – všeobecná ambulance, dne 17.6.2021 [jméno] [příjmení], kardiologické oddělení – ultrazvuk srdce, [jméno] [příjmení] [příjmení] – pracovnice geriatrického centra (dále jen„ třetí okruh vstupů“), v reakci na tyto vstupy žalobce podal u žalované v pořadí třetí stížnost, s vyřízením této stížnosti nebyl spokojen, proto se obrátil na Krajský úřad pro Pardubický kraj.

2. Žalovaná s uvedenou žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. Namítala, že žalobcem tvrzený neoprávněný přístup z 26.2.2018 byl žalovanou konzistentně vysvětlen – šlo o legální a oprávněný přístup do zdravotní dokumentace žalobce. K přístupům do zdravotnické dokumentace v roce 2016 a v letech předchozích uvedla, že došlo k promlčení nároku žalobce, kdy počátek běhu promlčecí doby je nutné vztahovat nejpozději k okamžiku, kdy se – jak tvrdí žalobce – informace z jeho zdravotnické dokumentace objevily ve spisu okresního soudu ve věci řízení o úpravě péče o nezletilé dítě žalobce. Dále je u žalované dán nedostatek pasivní legitimace, neboť se jednalo o excesy konkrétních fyzických osob, které jednaly nikoliv dle zadání zaměstnavatele, ale svévolně, v rozporu s platnou právní úpravou a pokyny žalované jako zaměstnavatele, vyjádřenými v interních předpisech žalované. K požadavku omluvy má žalovaná za to, že se jedná o zcela neproporcionální požadavek. Pokud by měly být informace o zdravotním stavu žalobce použity, pak výhradě v řízení o úpravě péče o nezletilé dítě žalobce, tedy s nulovými dopady do médií. Postupy žalobce a jeho bývalé manželky je nutno vnímat jako velmi vypjaté, ve vypořádání jejich vzájemných vztahů se žalovaná ocitla víceméně v pozici objektu. Pokud se týká přístupů uváděných ve stížnosti žalobce ze dne 23.3.2021 (druhý okruh vstupů) – nejednalo se o neoprávněné vstupy do zdravotnické dokumentace, ale pouze o pohyb v základním centrálním registru pacientů. Pokud je otevřeno pouze základní okno registru, jež je nutné pro založení karty pacienta a pro následné vyhledávání v registru, loguje takový přístup jako„ CR hledání (skupina R: čtení dokumentace)“. Pokud ovšem dojde k reálnému vstupu do zdravotnické dokumentace, propíše se takový log jako„ Výsledky (skupina R: čtení dokumentace)“ nebo„ Zprávy (skupina R: čtení dokumentace)“, a to podle povahy činnosti ve složce zdravotnické dokumentace. Jednalo se tak o nepřesnost v nastavení informačního systému, nikoliv o vstup do chráněné dokumentace. K třetímu okruhu vstupů žalovaná odkázala na své písemné vyřízení stížnosti žalobce, kdy závěry zde učiněné považuje za správné. K zobrazení údajů pacienta v tzv. základním – vstupním –„ vyskakovacím“ okně centrálního registru uvedla, že je to věcí diskuse, prověření jména pacienta a jeho hospitalizace na žádost oprávněné osoby je zcela jiným úkonem než aktivním nahlížením do zdravotnické dokumentace pacienta, poukázala i na běžnou praxi ostatních nemocnic. Žalovaná od února 2022 zavedla nový systém, kdy se vstupní okno zobrazí až po zadání čísla pojištěnce, resp. rodného čísla, v současné době je tento systém již funkční, což však neznamená, že původní nastavení bylo chybné či protizákonné. V případě části prvého okruhu vstupů byla žalobci žalovanou poskytnuta písemná omluva, co se týče osobní omluvy ředitelem žalované, ta byla dříve také tzv.„ na stole“, avšak žalobce tuto možnost odmítl. Žalobce neprokázal, že byl žalovaná zasáhla do jeho osobnostních práv, poukázal i na tzv.„ dvojí přístup žalobce“, který sám svůj zdravotní stav řeší nestandartně viz. soukromé obracení se na lékaře žalované z odd. geriatrie, na zdravotní sestru na chodbě v pracovní době žalobce, když„ odváží infarkt na kardio“. Žalovaná dále konstatovala, že žalobce u žalované i nadále čerpá zdravotní služby a s čerpáním zdravotní péče je spokojen, což žalovaná výslovně oceňuje.

3. Dopisem ze dne 10.7.2018 bylo zjištěno, že žalobce podal u žalované stížnost na neoprávněné vstupy osob do zdravotnické dokumentace žalobce, a to konkrétně paní [jméno] [příjmení], oddělení klinika 4, dne 26.2.2018, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – anesteziologická ambulance, dne 25.5.2016, [jméno] [příjmení] z kardiologického oddělení – ambulance, dne 31.5.2016, [jméno] [příjmení] z oddělení rentgenu ve dnech 17.5.2016 a 27.3.2016, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – lůžka 718 dne 18.7.2009, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – lůžka 718 dne 5.4.2009, [jméno] [příjmení] z oddělení ARO – lůžka 718 ve dnech 30.9.2008, 14.11.2009, 28.11.2009, 29.1.2011, 17.3.2011, 27.4.2011, 13.7.2011, [jméno] [příjmení] z oddělení klinika 4 dne 23.9.2011 s tím, že žalobce má podezření, že v několika případech došlo ke zneužití těchto údajů („ první okruh vstupů“).

4. Z dopisu ze dne 16.8.2018 měl soud zjištěno, že žalovaná k stížnosti žalobce provedla šetření k důvodům vstupu do zdravotnické dokumentace žalobce se závěry, že [jméno] [příjmení] pracuje na odboru financování zdravotních služeb a je zodpovědná za vykazování zdravotních služeb a odesílání vykázané péče zdravotním pojišťovn, v rámci své pracovní náplně provádí mimo jiné opravy chybného vykázání péče, konzultuje s odděleními správní způsob vykázání, odpovídá na dotazy z oddělení a při všech těchto činnostech je třeba nahlížet v nemocničním informačním systému do zdravotnické dokumentace a vykázané péče. [jméno] [příjmení] pracuje v oddělení účetnictví a financování, do zdravotnické dokumentace žalobce vstupovala z důvodu kontroly neuhrazeného regulačního poplatku z července 2011 na ORL [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pracuje na radiodiagnostickém oddělení, do zdravotnické dokumentace žalobce vstupovala z edukačních důvodů na základě zajímavého nálezu, který ji zaujal na semináři oddělení, získané informace nebyly nikde interpretovány a sloužily výhradně ke vzdělávání lékařky. [jméno] [příjmení] pracuje na kardiologickém oddělení, kde byl žalobce opakovaně vyšetřen v letech 2007 2017 (v příjmové ambulanci, na ultrazvuku srdce, poradně pro hypertenzi), důvody ke vstupům tak byly v souvislosti s jeho léčbou na tomto oddělení a kontrolu ošetřovatelské [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pracují na oddělení ARO, na tomto pracovišti se žalobce neléčil, byly potvrzeny jejich vstupy do zdravotní dokumentace žalobce v úrovni lékařských zpráv, důvody se - i vzhledem k časovému odstupu několika let - nepodařilo zjistit, jmenovaní odmítli, že by do zdravotnické dokumentace nahlíželi ze soukromých důvodů. [jméno] [příjmení] rovněž pracuje na oddělení ARO, byly potvrzeny opakované vstupy do zdravotnické dokumentace žalobce, který je jejím bývalým manželem, jmenovaná uvedla, že si nepamatuje, že by do zdravotnické dokumentace nahlížela, odmítala, že by se jednalo o osobní záležitost. Žalovaná uzavřela, že provedeným šetřením bylo potvrzeno několik vstupů do zdravotnické dokumentace žalobce, u nichž se nezjistila přímá souvislost s jeho léčbou, a proto se žalobci tehdejší ředitelka žalované velice omlouvá, s tím, že [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] obdrželi upozornění na porušení pracovní kázně, protože výše uvedená záležitost byla ze strany zaměstnavatele vyhodnocena jako porušení pracovních povinností.

5. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u Krajského úřadu Pardubického kraje podal stížnost na vyřízení stížnosti žalovanou uvedené pod bodem 4. odůvodnění. V této písemnosti mimo jiné uvedl, že je pravdou, že [jméno] [příjmení] je jeho bývalou manželkou, k jejich rozvodu došlo v roce 2006, když od té doby žalobce a [jméno] [příjmení] vedou opakované spory o syna, dále byl žalobce léčen pro poranění, která mu byla způsobena Ing. [jméno] [příjmení] (bývalý tchánem žalobce).

6. Z dopisu ze dne 19.12.2018 bylo zjištěno, že Krajský úřad [územní celek] k stížnosti žalobce uvedl, že vysvětlení důvodu k nahlížení do zdravotnické dokumentace žalobce u [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je akceptabilní. [jméno] [příjmení] nahlížela do zdravotní dokumentace žalobce neoprávněně, neboť jednoznačně chyběla (i za účinnosti zákona č. 20/1966 Sb.), souvislost s poskytováním zdravotní péče i konkrétní úkol vyplývající pro ni z rozsahu její kompetence. Značné pochybnosti vzbuzuje rovněž nahlížení do zdravotnické dokumentace stěžovatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v roce 2016, neboť i zde chybí přímá souvislost s poskytováním zdravotních služeb tomuto pacientovi. Z vyjádření žalované je zřejmé, že kromě písemného upozornění na závažné porušení pracovních povinností [jméno] [příjmení], mimo jiné i v této souvislosti, nebyla přiznána čtvrtletní finanční odměna. MUDr. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli žalovanou písemně upozorněni na to, že z jejich strany došlo k neoprávněnému nahlížení do zdravotní dokumentace žalobce. Krajský úřad - vzhledem k výše uvedenému a poskytnuté omluvě žalobci žalovanou - považoval přijatá opatření za dostatečná. Vedení žalované pokládá tuto záležitost za závažnou, a proto také souhlasí s osobním projednáním tohoto případu. Žalobci byly poskytnuty kontaktní údaje žalované za účelem domluvení schůzky.

7. Z dopisu ze dne 11.4.2019 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobce potvrdila, že jí byla doručena odpověď žalované, a to na základě závěru společného jednání v nemocnici dne 11.2.2019. V rámci této písemnosti bylo dále konstatováno, že - jak již na ústním jednání žalobce avizoval - většinu přístupů si s danými konkrétními lidmi, které zná, vyříkal osobně, to však nic nemění na tom, že ačkoliv ze strany žalované jsou avizovány vysoké záruky zabezpečení osobních údajů, pak toto není schopna u svého personálu zajistit. Žalobce žádal o porovnání rozpisu služeb [jméno] [příjmení] s přístupy do zdravotnické dokumentace, což žalovaná neprovedla. Postih jednotlivého zaměstnance je sice zcela v režii zaměstnavatele, žalobce má však za to, že by mělo v obdobných případech postupováno shodně a neměly vznikat neodůvodněné rozdíly, což se zřejmě neděje, když za obdobné jednání byla v roce 2017 z nemocnice žalované vyhozena sestra, která neoprávněně nahlížela – stejně jako [jméno] [příjmení] – do dokumentace pacienta [anonymizována dvě slova]. [příjmení] je na své pozici udržována zcela bezdůvodně a za zcela nadstandartních platových podmínek, není ani osobou způsobilou k výkonu povolání sestry na ARO, když se v minulosti léčila v nemocnici – kdy žalobce v tomto svém dopise uváděl konkrétní oddělení a citlivé údaje o zdravotním stavu jmenované (viz. str. 76 spisu, poslední odstavec), na které soud odkazuje, a právě pro jejich citlivost je v konkrétním výčtu necituje. Adekvátním přijatým opatřením za opakované neoprávněné zásahy do práv žalobce by z jeho pohledu byla výpověď daná paní [příjmení].

8. Dopisem ze dne 6.5.2019 – v reakci na dopis žalobce pod bodem 7. odůvodnění – žalovaná uvedla, že je velice zarážející, že žalobce argumentuje informacemi o případu, který byl zcela interní záležitostí, došlo k němu v roce 2014, nikoliv 2017 a informace, že byla vyhozena sestra na základě neoprávněného nahlížení do zdravotnické dokumentace zmíněného lékaře se nezakládá na pravdě. Taktéž se ohradila proti spekulacím, že by [jméno] [příjmení] nebyla způsobilá vykovávat svou práci, k níž má plnou kvalifikace a absolvuje pravidelné pracovně lékařské prohlídky a nehodlá komentovat zdravotní stav či léčbu jmenované, je s podivem, že těmito informacemi žalobce disponuje, ačkoliv podle uvedeného data o poslední léčbě již nebyly manželé. Dle žalované se jedná spíše o spor dvou bývalých manželů, do kterého je nemocnice pouze účelově vtažena. Žalovaná uzavřela, že se obsahem stížnosti žalobce zabývala velmi důkladně, protože ochranu osobních a citlivých údajů považuje za prioritu, za zjištěná pochybení se žalobci omluvili, zároveň vyvodili postihy vůči zaměstnancům, u nichž bylo zjištěno porušení pracovních povinností. Určitá argumentace a tvrzení žalobce jsou některá silně spekulativního charakteru bez jakéhokoliv důkazu či dokonce za hranicí zákona. Pokud žalobce uváděl, že informace o jeho zdravotním stavu mohly být a také byly zneužity v řízení proti němu zejména ve sporech o střídavou péči o syna, toto nijak nebylo podloženo důkazně.

9. Z dopisu ze dne 23.3.2021 bylo zjištěno, že žalobce u žalované podal stížnost na neoprávněné vstupy do zdravotnické dokumentace ve dnech 11.11.2020 [jméno] [příjmení], 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 12.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 15.11.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl v listopadu 2020 hospitalizován u žalované v souvislosti s onemocněním Covid -19.

10. K stížnosti žalobce žalovaná v dopise ze dne 22.4.2021 uvedla, že po provedeném šetření nebyl v žádném případě shledán záměrný vstup do zdravotnické dokumentace žalobce za účelem získání informací o zdravotním stavu žalobce v rozporu se zákonem o zdravotních službách. Bylo shledáno věcně nepřesné nastavení systému z pohledu řazení logů do skupin. U všech označených záznamů se jedná o stejnou nepřesnost, a to chybné řazení běžného procházení základního přehledu pacientů do skupiny Q – čtení chráněné dokumentace. Dle vyjádření provozovatele klinického informačního systému se v daných případech jednalo pouze o otevření základního okna pacientů přes seznam pacientů, kterým všichni lékaři prochází za účelem vyhledání příslušného pacienta, tedy o skupinu R – čtení dokumentace, nikoliv o vstup do chráněné dokumentace. Již pouhé najetí kurzoru na aktivní link pacienta v seznamu pacientů v klinickém informačním systému bylo v seznamu logů archivováno nepřesně jako vstup do chráněné dokumentace, ačkoliv vůbec ke vstupu do zdravotnické dokumentace nedošlo. Oprava výstupního programu byla neprodleně provozovatelem klinického informačního systému sjednána. Žalovaná dále uvedla, že vzniklé situace, jež mohla u žalovaného vzbudit oprávněnou obavu, že do jeho zdravotnické dokumentace vstupují konkrétní osoby neoprávněně upřímně lituje, a žádá v této souvislosti žalobce o přijetí omluvy, a to jak jménem žalované, tak provozovatele klinického informačního systému.

11. Dopisem ze dne 19.1.2022 bylo zjištěno, že žalobce u žalované podal stížnost na neoprávněné vstupy uskutečněné dne 24.3.2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], infekční oddělení – lůžka covid – 19, dne 14.6.2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oddělení úrazové kliniky – všeobecná ambulance, dne 17.6.2021 [jméno] [příjmení], kardiologické oddělení – ultrazvuk srdce, ač se žalobce na kardiologickém oddělení neléčil a nebyl nikterak v péči tohoto oddělení, dne 12.6.2021 [jméno] [příjmení] – [příjmení] z geriatrického centra – ambulance, kde se žalovaný nikdy neléčil.

12. Žalovaná k stížnosti žalobce v dopise ze dne 16.2.2022 uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] je zároveň náměstkem léčebné péče [příjmení] nemocnice, žalovaná dne 23.3.2021 obdržela stížnost žalobce, dne 24.3.2021 byl primář [anonymizováno] [příjmení] vyzván k vyjádření ze strany právního oddělení žalované, a téhož dne jsou zaznamenány jeho vstupy do zdravotnické dokumentace. Jmenovaný do zdravotnické dokumentace vedené k osobě žalobce vstupoval z důvodu prošetření oprávněnosti vstupů jeho podřízených, k tomuto úkonu bylo nutné prostudovat dokumentaci, aby bylo možné zjistit, kdo se na poskytování péče žalobci podílel. MUDr. [jméno] [příjmení] je vedoucí lékařkou emergency a úrazových ambulancí, mezi její povinnost patří mimo jiné být přesně informována o diagnózách a pacientech, kteří jsou nebo byli hospitalizováni na oddělení úrazové chirurgie, žalobce byl na tomto oddělení hospitalizován ve dnech 12.6 – 13.16.2021, vstup jmenované byl tak v souladu se zákonem o zdravotních službách. Ke vstupu [anonymizováno]. [příjmení] bylo zjištěno, že informace, že se žalobce na označeném oddělení neléčil, ani nebyl v jeho péči, nezakládá na pravdě, neboť žalobce na kardiologickém oddělení absolvoval kontrolní ambulantní vyšetření ve dne 9.6. a 11.6.2021, navíc v den 12.6.2021, tj. v den přijetí žalobce k hospitalizaci na oddělení úrazové chirurgie, došlo ke konzultaci jeho zdravotních obtíží kardiologem. Žalobce tedy byl pacientem kardiologického oddělení. Dne 11.6.2021 žalobce obdržel doporučení, aby si dne 23.6.2021 zavolal a objednal do poradny [anonymizováno] [příjmení], což je zaznamenáno v ambulantní zprávě. Tato poradna není v provozu přes letní prázdniny, u pacientů, kteří se měli v tomto období objednat na vyšetření bylo nutné rozhodnout, zda obdrží termín až po letních prázdninách nebo zda vzhledem k charakteru jejich zdravotních obtíží je nutné zdravotní vyšetření do konce června. Sestra [příjmení] proto kontrolovala zdravotnickou dokumentaci více pacientů včetně žalobce, u něhož měla informaci, že si má telefonicky domluvit termín. Vzhledem k jeho aktuální hospitalizaci a konzultaci s kardiologem bylo nutné i nahlédnutí do propouštěcí zprávy z důvodu možných doporučení směrem k léčbě na kardiologii. Žalobce se neřídil doporučením ze dne 11.6.2021 a do poradny se neobjednal. U záznamu [jméno] [příjmení] [příjmení] se jednalo o zalogovaný přístup CR hledání, patřící svým charakterem do skupina R: čtení dokumentace, jednalo se tedy pouze o procházení seznamu pacientů, nikoliv vstup do chráněné dokumentace. Žalovaná při šetření zároveň zjistila 4 vstupy lékaře geriatrického centra z 26.7 a 28.7.2021, mimo jiné šlo o vstup do skupiny výsledky, což je zarážející, když dle tvrzení žalobce na tomto oddělení mu nikdy nebyla zdravotní péče poskytována – přesto tyto vstupy žalobce jako neoprávněné do zdravotnické dokumentace neoznačil. Žalovaná prověřila i tyto vstupy a dle vyjádření lékaře k nim došlo na přání žalobce.

13. Dopisem ze dne 12.5.2022 bylo zjištěno, že žalobce podal ke Krajskému úřadu Pardubického kraje, oboru zdravotnictví opakovanou stížnost na nakládání se zdravotnickou dokumentací ze strany žalovaného, týkající se vstupu v měsíci listopadu 2020, období od března do června 2021.

14. Dopisem ze dne 25.4.2022 bylo zjištěno, že úřad pro ochranu osobních údajů obdržel dne 5.5.2021 stížnost žalobce týkající se podezření z porušení právních předpisů na ochranu osobních údajů při zpracování osobních údajů žalovanou, a to konkrétně v souvislosti s nahlížením do zdravotnické dokumentace. Žalobce byl informován o tom, že stížnost byla postoupena oddělení kontroly veřejného sektoru, které se na základě posouzení obsahu stížnosti a souvisejících podkladů rozhodlo o provádění dalších úkonů v rámci dozorových pravomocí svěřených úřadu s tím, že o výsledku celého řízení bude žalobce informován.

15. Pracovními náplněmi ze dne 15.2.2013 a 29.8.2017 měl soud prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je zástupcem primáře na pracovišti ARO, kromě všeobecných práv a povinností uvedených v zákoníku práce, organizačním a provozním řádu žalované a dalších vnitřních předpisů vztahujících se k vykonané práci, důsledně dbá na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygienických předpisů, je povinen dodržovat veškeré příkazy a směrnice žalované, je povinen plnit a zajišťovat uvedené úkoly, a dále je povinen plnit všechny další úkoly z oblasti činnosti útvaru, které podle platných předpisů, instrukcí a pokynů žalované jsou nutné k úplnému zabezpečení činnosti tohoto jím řízeného útvaru a jsou zaměstnanci ukládány v přiměřeném rozsahu odpovídajícímu přiměřenému rozsahu odpovídajícímu pracovní charakteristice a celkové kapacitě pracovní funkce. Vypracovává a průběžně doplňuje zdravotnickou dokumentaci pacienta, příjmové protokoly, propouštěcí zprávy, žádanky na vyšetření, agendu regulačních poplatků u hospitalizovaných pacientů.

16. Pracovními náplněmi ze dne 1.8.2015, 1.4.2016, 2.1.2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je zaměstnán na pozici všeobecná sestra, oddělení ARO, základní povinnosti zaměstnance jsou dány pracovní smlouvou a dalšími pracovněprávními dokumenty zaměstnavatele včetně obecně platných pracovně právních norem, bez odborného dohledu vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající z jiných právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, od 1.1.2020 je upřesněno, že pracuje s informačními systémy na základě přidělených přístupových práv, chrání osobní údaje fyzických osob, bezprostředně hlásí bezpečností incidenty, provádí zápisy do zdravotnické dokumentace a další dokumentace vyplývající z jiných právních předpisů a to bez odborného dohledu, jako pracoviště je uvedeno ARO – anestezie.

17. Pracovní náplní ze dne 10.8.2017, 1.7.2018, 1.5.2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) pracuje jako finanční účetní na oddělení odboru finančního účetnictví a majetku žalované, pracuje s informačními systémy na základě přidělených přístupových práv, chrání osobní údaje fyzických osob, bezprostředně hlásí bezpečností incidenty, provádí jednotlivé účetní zápisy, shromažďuje a kontroluje náležitosti dokladů, provádí ucelený soubor účetních operací, mimo jiné regulační poplatky – účetní operace související se zaúčtováním neuhrazených regulačních poplatků, měsíční zaúčtování výnosů za regulační poplatky dle sestavy z [příjmení] [jméno].

18. Pracovními náplněmi ze dne 2.8.2017 měl soud zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] je lékařem se specializovanou působností na pracovišti ARO, vypracovává a průběžně doplňuje zdravotnickou dokumentaci pacienta, příjmové protokoly, propouštěcí zprávy, žádanky na vyšetření, agendu regulačních poplatků u hospitalizovaných pacientů.

19. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] ze dne 5.1.2016 bylo zjištěno, že je samostatným referentem úseku financování zdravotních služeb k její činnosti náleží mimo jiné správce [příjmení] [jméno] – modul pojišťovna, každodenní sledování správnosti pořízených dokladů dle metodiky VZP, UZIS, DRG, vykázáním kódů výkonu na všech uzlech jednotlivých oddělení a jejich následná oprava v [příjmení] [jméno] včetně oprav dle zúčtovacích zpráv ZP, oprava chybně pořízených dat v NZIS, pravidelné sestavování dávek, odesílání na zdravotní pojišťovny, oprava dokladů dle zúčtovacích zpráv všech zdravotních pojišťoven včetně administrativní činnosti s ní související.

20. Z pracovní náplně ze dne 9.11.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je lékařem se specializovanou způsobilostí na RDG oddělení, kromě všeobecných práv a povinností uvedených v zákoníku práce, organizačním a provozním řádu žalované a dalších vnitřních předpisů vztahujících se k vykonané práci, důsledně dbá na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygienických předpisů, je povinna dodržovat veškeré příkazy a směrnice žalované, je povinna plnit a zajišťovat uvedené úkoly, a dále je povinna plnit všechny další úkoly z oblasti činnosti útvaru, které podle platných předpisů, instrukcí a pokynů žalované jsou nutné k úplnému zabezpečení činnosti tohoto jím řízeného útvaru a jsou zaměstnanci ukládány v přiměřeném rozsahu odpovídajícímu přiměřenému rozsahu odpovídajícímu pracovní charakteristice a celkové kapacitě pracovní funkce. Vypracovává a průběžně doplňuje zdravotnickou dokumentaci pacienta v souladu s platnými pravidly zdravotních pojišťoven a vnitřními předpisy žalované, odpovídá za jejich správné vedení, příjmové protokoly, propouštěcí zprávy, žádanky na vyšetření, agendu regulačních poplatků u hospitalizovaných pacientů.

21. Pracovními náplněmi ze dne 10.6.2014, 3.1.2020 měl soud zjištěno, že [jméno] [příjmení] je zařazena na pracovní pozici sestry pro intenzivní péči, bez odborného dohledu vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývajících z jiných právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, její základní povinnosti zaměstnance jsou dány pracovní smlouvou a dalšími pracovně právními předpisy zaměstnavatele včetně obecně platných pracovně právních norem.

22. Z pracovní náplně ze dne 3.10.2016 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je zařazena na pracovní pozici sestra pro intenzivní péči kardiologického oddělení, bez odborného dohledu vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývajících z jiných právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, její základní povinnosti zaměstnance jsou dány pracovní smlouvou a dalšími pracovně právními předpisy zaměstnavatele včetně obecně platných pracovně právních norem.

23. Příkazem ředitele č. 14/ 2007 a č. 15/ 2007 ze dne 19.12.2007 bylo zjištěno, že vymezuje osoby oprávněné nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo požadovat výpisy, opisy, kopie, a to za přítomnosti zdravotnického pracovníka s tím, že každé nahlédnutí či pořízení výpisu, opisů či kopií se zaznamenává do zdravotnické dokumentace.

24. Z Metodického pokynu na Nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování kopií, opisů, případně výpisů ze zdravotnické dokumentace v [příjmení] [anonymizována tři slova], účinné od 1.11.2014 bylo zjištěno, že jeho účelem bylo mimo jiné stanovit pravidla pro nahlížení do zdravotnické dokumentace na zdravotnických pracovištích [anonymizováno], za přítomnosti zdravotnického pracovníka, za dodržování tohoto metodického pokynu byli odpovědni dle náplně činností: lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci a administrativní pracovníci na příslušných pracovištích s cílem naplnění zákona z hlediska práv pacientů a povinností poskytovatele s tím, že uvádí osoby oprávněné nahlížet do zdravotnické dokumentace, každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace do ní musí být zaznamenáno (netýká se zdravotnických pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotní péče). Záznam se neprovede v případě nahlédnutí zdravotnickým pracovníkem v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

25. Z pracovního řádu [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno] účinného od 1.6.2016 měl soud zjištěno, že je závazný pro zaměstnance, kteří jsou k zaměstnavateli v pracovním poměru, upravuje jednotlivá práva a povinnosti jak zaměstnavatele, tak zaměstnanců, kdy tento pracovní řád nahrazuje pracovní řád ze dne 2.6.2015, každý zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu své pracovní funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k poškození společnosti či jejich zájmu.

26. Z Nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování kopií, opisů, případně výpisů ze zdravotnické dokumentace v [příjmení] [anonymizováno], účinné od 6.11.2017 bylo zjištěno, že jeho účelem bylo mimo jiné stanovit pravidla pro nahlížení do zdravotnické dokumentace na zdravotnických pracovištích [anonymizováno], za přítomnosti zdravotnického pracovníka, za dodržování tohoto metodického pokynu byli odpovědni dle náplně činností: lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci a administrativní pracovníci na příslušných pracovištích s cílem naplnění zákona z hlediska práv pacientů a povinností poskytovatele s tím, že uvádí osoby oprávněné nahlížet do zdravotnické dokumentace, každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace do ní musí být zaznamenáno (netýká se zdravotnických pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotní péče). Záznam se neprovede v případě nahlédnutí zdravotnickým pracovníkem v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

27. Z organizační směrnice Zásady a pravidla o ochraně osobních údajů [nemocnice] [územní celek], a.s., účinné od 25.5.2018 bylo zjištěno, že cílem směrnice je zajištění ochrany osobních údajů v [anonymizováno], s tím, že zpracovávat osobní údaje a seznamovat se s nimi mohou pouze osoby, které jsou zaměstnanci v pracovním poměru v [anonymizováno], který v souladu se svým pracovním zařazením vykonává činnosti, jejichž součástí je zpracování osobních údajů či zaměstnanci [anonymizováno], kteří technicky zajišťují provoz elektronických informačních systémů, které provádějí zpracování osobních údajů, osoby, které k tomu mají oprávnění na základě uzavřené smlouvy o zpracování osobních údajů, obsahující odpovídající opatření v oblasti důvěrnosti informací, zajištění jejich bezpečnosti a pravidel nakládání s nimi, minimálně v rozsahu stanoveném GDPR a zákonem, nebo na základě uzavřené smlouvy o zpracování osobních údajů uzavřené mezi správcem a zpracovatelem.

28. Z organizační směrnice Práva a povinnosti zaměstnance při nakládání s informačními aktivy, účinné od 15.11.2018, bylo zjištěno, že byly stanoveny práva a povinnosti zaměstnanců při využívání informačních aktiv [anonymizováno], kdy zaměstnanci bylo uloženo mimo jiné užívat aktiva [anonymizováno] pouze ve shodě se svou pracovní činností, svými pracovními úkoly a příslušnými bezpečnostními pravidly a předpisy, vyvinout maximální úsilí k ochraně důvěrných, osobních a citlivých informací zpracovávaných a ukládaných či archivovaných v [anonymizováno] před jejich únikem, ztrátou, poškozením či znepřístupněním, neoprávněným osobám. Uživatel informačního systému [anonymizováno] je povinen přistupovat k aktivům informačního systému [anonymizováno] pouze a výhradně na základě své identity a přidělených přístupových práv, nahlásit správci informačního systému mimo jiné zjištění zneužití své identity, podezření na použití své identity jiným uživatelem, je povinen chránit svou identitu, přidělená přístupová práva a své bezpečností prostředky před ztrátou, vyzrazením či zneužitím jinou osobou, má zakázáno snažit se získat přístup k chráněným aktivům jiných uživatelů, má zakázáno snažit se získávat a využívat cizí identitu, identitní údaje pro přístup k aktivům informačního systému a pracovat s těmito aktivy pod cizí identitou a to i v případě, kdy jako jiný uživatel má svá vlastní aktiva, je povinen neprodleně ohlásit správci informačního systému skutečnost, že jakýmkoliv způsobem včetně chyby systému získal přístupové či identitní údaje a práva jiného uživatele, která mu nepatří.

29. Z organizační směrnice Nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování kopií, opisů, případně výpisů ze zdravotnické dokumentace [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno], účinné od 1.5.2019 bylo zjištěno, že upravuje postup pro nahlížení do zdravotnické dokumentace na zdravotnických pracovištích [anonymizováno] za přítomnosti zdravotnického pracovníka, pořizování výpisů nebo kopií a poskytování informací ze zdravotnické dokumentace, rekapituluje osoby oprávněné nahlížet do zdravotnické dokumentace a oprávněné žádat o pořizování výpisů a opisů, upravuje podrobnosti pro tyto případy s tím že každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace se musí zaznamenat do zdravotnické dokumentace (netýká se zdravotnických pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotní péče).

30. Z organizační směrnice Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejich výpisů nebo kopií, učinné od 1.2.2020, bylo zjištěno, že v dalších podrobnostech upravuje postup pro nahlížení do zdravotnické dokumentace na zdravotních pracovištích na [anonymizováno] za přítomnosti zdravotnického pracovníka, pořizování nebo vydávání výpisů nebo kopií a poskytování informací s vymezením osob oprávněných k nahlížení, specifikování povinných záznamů při nahlížení do zdravotnické dokumentace a nahlédnutí do zdravotnické dokumentace bez povinnosti, shodně jako předchozích směrnici.

31. Z organizační směrnice účinné od 1.6.2020 bylo zjištěno, že zdravotnickou dokumentaci vymezuje jako systematicky vedený soubor údajů, informací a obrazových materiálů stahující se k pacientovi, jeho zdravotnímu stavu a postupu zdravotnického zařízení při poskytování zdravotních služeb, upravuje obecné zásady vedení zdravotnické dokumentace, povinnosti zaměstnanců při nakládání se zdravotní dokumentací, kdy základními principy je to, že rozsah přístupu k datům a informacím a oprávnění k jejich využívání musí odpovídat obsahu pracovních povinností, které má zaměstnanec podle jeho pracovního zařazení a právních předpisů, a každý zdravotnický pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání.

32. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se jedná o opatrovnický spis [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (syna žalobce a [jméno] [příjmení]), k návrhu matky bylo zahájeno řízení o určení výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu a to dne 15.1.2007, návrh matky na zahájení řízení byl žalobci jako otci doručen dne 22.1.2007, dne 1.3.2007 ve věci proběhlo jednání při kterém došlo ke schválení dohody rodičů na základě níž byl tehdy nezl. [jméno] svěřen pro dobu před i pro dobu po rozvodu do výchovy matky, otec se pro syna zavázal uhradit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. V rámci tohoto řízení [jméno] [příjmení] uváděla, že vztahy mezi otcem a nezletilým jsou kladné, otec je schopen se během styku o syna postarat, rodiče byli mimosoudně dohodnuti na úpravě styku otce s nezletilým synem. Rozsudek o výchově a výživě pro dobu před i po rozvodu manželství nabyl právní moci dne 23.3.2007. Manželství rodičů nezletilého bylo pravomocně rozvedeno dne 4.6.2007 jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18.5.2007, č.j. [číslo jednací], příčina rozvratu manželství spočívala v rozdílných pohledech manželů na společný život, hospodaření a trávení volného času. K návrhu otce bylo dnem 19.3.2008 zahájeno řízení o úpravu styku nezl. syna s otcem, návrh na úpravu styku byl doručen matce dne 1.4.2018, písemností ze dne 10.4.2008 se matka k návrhu otce vyjádřila a navrhla uzavření dohody. Ve věci proběhlo jednání dne 17.4.2008 v rámci něhož otec uvedl, že od rozvodu manželství se se synem stýkal dle dohody rodičů, problémy ohledně realizace styku začaly ke konci roku 2007, kdy otci byl odepřen styk v pátek, protože jsem byl nemocen, měl teplotu, přičemž lékařka neshledala důvody, proč by otec syna nemohl při dodržení klidového režimu nemohl mít. Další problém nastal v lednu (správně v únoru) 2008, kdy měl syn zánět středního ucha a v březnu 2008, kdy byl syn v domácím ošetřování po operaci, přičemž zdravotní stav syna neměl styku s otcem bránit. Druhé jednání ve věci proběhlo dne 16.5.2008, kdy matka uvedla, že vztah mezi otcem a synem je kladný, syn se na otce těší, otec je schopen zajistit materiální péči o syna. Rodiče uzavřeli dohodu o úpravě styků otce s nezletilým synem, která byla rozsudkem ze dne 16.5.2008, č.j [číslo jednací] schválena, rozsudek nabyl právní moci dne 26.5.2008. Dne 13.11.2015 bylo k návrhu otce zahájeno řízení o změnu výchovy a výživy nezletilého, kdy otec požadoval, aby syn byl svěřen do střídavé péče rodičů, návrh byl matce doručen dne 15.12.2015, ve věci proběhlo jednání dne 2.2.2016, kdy se rodiče shodli na„ vyzkoušení“ střídavé péče, při jednání dne 3.5.2016 došlo k uzavření dohody rodičů o střídavé péči v týdenních intervalech, která byla rozsudkem ze dne 3.5.2016, č.j. [číslo jednací] schválena, rozsudek nabyl právní moci dne 3.5.2016.

33. Z vyšetřovacího spisu sp.zn. [anonymizováno] – [číslo] [rok] ve věci obviněného [jméno] [příjmení] pro trestní čin ublížení na zdraví dle § 221 odst. 1 trestního zákona, bylo zjištěno, že dne 6.4.2008 došlo k fyzickému napadení žalobce [jméno] [příjmení] při přebírání nezl. [jméno], po vzniklé slovní rozepři ohledně potvrzení o převzetí nezletilého otcem. K zahájení trestního stíhání došlo dne 20.2.2009, toto bylo doručeno obviněnému dne 3.3.2009. Obviněný si proti trestnímu stíhání podal stížnost dne 20.3.2009, dne 25.3.2009 bylo rozhodnuto, že stížnost není přípustná, dne 29.1.2009 byl vypracován znalecký posudek za účelem posouzení zranění, které utrpěl žalobce jako poškozený, dne 5.3.2009 proběhl výslech obviněného. K podání vysvětlení ze strany obviněného došlo dne 24.4.2008, ze strany žalobce ve dnech 7.4.2008, 25.6.2008, 14.11.2008, 15.11.2008 ze strany manželky obviněného 6.4.2008. Žalobce jako poškozený byl poučen dne 10.3.2009 Policie ČR věc posoudila v přestupkové rovině a dne 27.6.2008 ke Statutárnímu městu [obec] podala oznámení o přestupku. Ze strany Statutárního města Pardubice – Městského obvodu [obec] [anonymizováno], byli obviněný, manželka obviněného a žalobce předvoláni k podání vysvětlení na den 10.9.2008, přičemž předvolání bylo jmenovaným doručeno v druhé polovině měsíce srpna 2008. Pohovor s nezletilým proběhl dne 16.4.2008, k seznámení se se spisem proběhlo dne 30.3.2009, téhož dne byl podán návrh na podání obžaloby. Dne 7.4.2009 došlo k zastavení trestního řízení, stížnost žalobce byla usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] dne 6.5.2009 zamítnuta, usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 1.9.2009 bylo usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného zrušeno. Žalobce podával znovu vysvětlení dne 21.10.2009, výslech manželky obviněného jako svědkyně proběhl dne 23.10.2009, seznámení se spisem proběhlo dne 2.11.2009, téhož dne byl vyhotoven návrh na podání obžaloby a dne 5.11.2009 obžaloba [jméno] [příjmení] pro trestní čin ublížení na zdraví, kde poškozený byl žalobce.

34. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že paní [příjmení], dříve [příjmení] je jeho bývalou manželkou, jejich manželství trvalo od roku 2001 do roku 2006 (správně 2007), vztahy mezi nimi po rozvodu označil jako„ peklo“, co se týče majetkového vypořádání a hlavně boje o dítě. Bývalá manželka nechtěla žalobci umožnit styk se synem se zdůvodněním, že má teplotu, přitom od sebe bydleli 200 metrů. Původně měli mezi sebou rodiče dohodu o styku žalobce se synem, ale to nefungovalo, muselo se to řešit soudním rozhodnutím. Týden před jednáním opatrovnického soudu bývalý tchán žalobce zranil z toho důvodu, že přišel o pět minut později a za způsobené zranění byl uznán také vinným. V roce 2016 byl syn svěřen do střídavé péče rodičů, vztah s bývalou manželkou a žalobcem se tím výrazně zhoršil. Žalobce bývalou manželku poslední dva roky neviděl a syn je již zletilý. Žalobce je přesvědčen o tom, že bývalá manželka vstupovala do jeho zdravotnické dokumentace za účelem ovlivnění řízení. Žalobce se v roce 2018 setkával s různými situacemi, které jej vedly k přesvědčení o neoprávněném nahlížení do jeho zdravotnické dokumentace, například šel do obchodu s nadměrnými velikostmi, kde na něj paní prodavačka, se kterou se dlouho zná, protože tam chodí nakupovat, reagovala tak, že by měl být mrtvý a že jí to řekl někdo ze známých. Žalobce se také dozvěděl o tom, že na jeho pracovišti na záchrance vybírali peníze na pohřeb, protože měli informaci, že je na tom žalobce hodně špatně a že umře. Tuto informaci se žalobce dozvěděl maximálně 2-3 týdny předtím, než si zažádal o výpis z dokumentace, tento výpis žalobce od žalované obdržel do 3 týdnů, maximálně do měsíce. Také docházelo k tomu, že v [příjmení] nemocnici na něj zdravotní sestry nebo zřízenci reagovali stejně, že se dozvěděli, že je na tom špatně a divili se, že může dělat stále svou práci (řidič – záchranář), když prodělal„ takovou věc“. Stále více lidí z okolí žalobce vědělo o jeho zdravotním stavu (například ti, s nimiž hodil hrát basket, sousedé), zastavovali se se žalobcem, ptali se ho nejprve na zdravotní stav matky žalobce, potom přešli na to, jak se daří žalobci, že se doslechli o tom, že měl rakovinu, že málem umřel. Žalobce dopis od žalované a dopis krajského úřadu obdržel, ale omluvu, která byla uvedena v dopise žalované – vzhledem k závažnosti situace - nepovažuje za dostatečnou. Avizovaná schůzka v dopise od krajského úřadu se uskutečnila, na této schůzce byla přítomna [anonymizováno] [příjmení], kterou žalobce vnímal jako ředitelku nemocnice, [anonymizováno] [příjmení] žalobce vnímal jako generálního ředitele, a ten na schůzce nebyl, dále zde byly tehdejší tiskový mluvčí, paní [příjmení] – která je něco jako vrchní sestra, dále právní zástupkyně žalobce. Na této schůzce žalobce vznesl požadavek na předání rozpisu služeb bývalé manželky, protože pro jiné osoby by nedávalo smysl, aby měli nějaký zájem na nahlížení do zdravotnické dokumentace žalobce – to bylo žalobci přislíbeno, avšak rozpis nikdy neobdržel. Schůzka šla tzv.„ do ztracena“, v rámci této schůzky se žalobci nikdo neomlouval, závěry žalované byly takové, že si vlastně nikdo nic nepamatuje. Ke vstupu [anonymizováno] [příjmení] nemocnice uváděla, že to lékařka potřebovala k nějaké doktorské práci, ale žalovaná mu žádnou takovou práci nebyla schopna ukázat a žalobce ji ani na internetu nedohledal. U žalované byl žalobce ošetřován na těchto odděleních: v roce 2011 neurologie JIP a neurologie standard, v roce 2016 absolvoval CT ošetření, byl na kardiologické ambulanci – na této byl možná i v roce 2015, v roce 2017 na kožní ambulanci a chirurgii, v roce 2019 na kardiologii, v listopadu 2020 na covid oddělení, potom byl z plicního oddělení byl převeden na onkologii. Rentgenovému vyšetření se podrobil několikrát. Na oddělení ARO, ať již lůžkovém nebo ambulanci nikdy léčen nebyl. MUDr. [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] žalobce zná, v této souvislosti s nimi s oběma mluvil, oba lékaři ho ujistili o tom, že do jeho zdravotnické dokumentace v tomto smyslu nevstupovali, neměli k tomu žádný důvod. Žalobce jim oběma věří, neboť oba lékaře již dlouho zná, [anonymizována dvě slova] více jak 20 let, s [anonymizováno] [příjmení] mají stejného koníčka – zahradničení, žalobce si ho velmi váží, má za to, že ani jeden z nich sám osobně vstup do zdravotnické dokumentace neprovedl. Zaznamenaný vstup si žalobce vysvětluje tím, že se jedná o lékaře, kteří slouží na oddělení ARO, stává se, že od počítače, kde se přihlásí, musí z důvodu urgentního příjmu odběhnout a na jejich jména tak může v nestřeženém okamžiku provést vstup jiná osoba ze středního zdravotního personálu. Žalobce neví, kdo jiný by mohl mít zájem na tom, aby vstupoval do jeho zdravotnické dokumentace – vyjma jeho bývalé ženy. [anonymizováno] [příjmení] žalobce zná, občas jezdí výjezdy na pracovišti žalobce, ale s ní o tom nemluvil, ví jen, že tato lékařka je velice dobrá kamarádka jeho bývalé ženy. Vyřízení v pořadí druhé stížnosti ze strany nemocnice bral jako účelové. [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] žalobce nezná, ani s jedním z nich nemluvil. V souvislosti s onemocněním Covid-19, došlo k tomu, že byl žalobce odvážen záchrankou, tudíž to v zaměstnání věděli všichni a bylo to více méně veřejnou informací. Žádné další reakce v souvislosti s onemocněním covidem žalobce nezaznamenal. Na dotaz jak vstupy do zdravotnické dokumentace zasáhly do jeho pověsti žalobce uvedl, že pozbyl jsem důvěru v [nemocnice], která je pro něj spádovou nemocnicí, také si myslí, že došlo k využití těchto informací v době, kdy syn nebyl plnoletý, v rámci sporu o syna s bývalou manželkou, dále rodina žalobce vlastní rozsáhlejší nemovitý majetek, který nakonec připadne synovi, ale syn není zatím ještě dostatečně vyspělý, aby se mohl o majetek starat a bývalá manželka žalobci jednou řekla, že když se dostane do nemocnice v [obec], tak odtamtud neodejde živý. Několik lidí se žalobce také ptalo, jak vůbec s ohledem na svůj zdravotní stav může dělat na záchrance, také byly vznášeny pochybnosti, zda se vůbec dokáže postarat o syna. Zásah do pověsti tak žalobce vidí v tom, že došlo k zpochybňování jeho schopností v návaznosti na jeho zdravotní stav, jinak se to na již osobnostní sféře nijak neodrazilo.

35. Přehledem služeb [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že údaje o službách z roku 2009 nejsou již vzhledem k zákonné době archivace k dispozici, a jmenovaná měla služby v následujících dnech: 29.1.2011 (ÚPS 24hod), 17.3.2011 (7.30 16.00 hodin), 13.7.2011 (7.30 16.00 hodin), 27.4.2011 (7.30 16.00 hodin), 23.9.2011 (7.30 16.00 hodin), 17.5.2016 (7.30 16.00 hodin), 25.5.2016 (7.30 16.00 hodin), 26.2.2018 (0.00 – 7.30 hod. ÚPS, 7.30 – 11.30 HPP), 11.11.2020 (19.00 – 24.00 hodin), 15.11.2020 (7.00 – 19.00 hodin). Dne 27.3.2016 jmenovaná službu neměla.

36. Z výpisů zdravotnické dokumentace žalobce u žalované byly zjištěny následující vstupy: - dne 30.9.2009 v 21: 19:06 hodin 2x, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 14.11.2009 v 17:25:32 a 17: 25:50 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 28.11.2009 v 9: 11:31 a 9: 11:45 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 29.1.2011 v 17:5 0:21 hodin 2x, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 29.1.2011 v 17:5 0:34 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – R, - dne 29.1.2011 v 17:5 2:15 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 17.3.2011 v 15:51:15, 15:5 1:30 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 27.4.2011 v 11: 25:55 hodin 2x, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 27.4.2011 v 11:29, 11:31 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – R, - dne 27.4.2011 v 11:32, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 13.7.2011 v 13:08, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q, - dne 5.4.2009 v 9: 23:11 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – R, - dne 5.4.2009 v 9: 23:29 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – R, - dne 18.7.2009 v 3:3 7:02 hodin a 3:3 7:26 hodin, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – R, - dne 27.3.2016 v 12:04 hodin, [jméno] [příjmení], Rentgen – R, rozsah: vše, - dne 17.5.2016 v 10:16 hodin, [jméno] [příjmení], Rentgen – R, rozsah: vše, - dne 25.5.2016 v 12:46:20, 12:46:01, 12:4 6:41 hodin, [příjmení] [příjmení], ARO – anesteziologická ambulance, první dva vstupy pod kódem Q, poslední pod kódem R, - dne 23.9.2011 v 15:09:11, 15: 09:30 hodin, [jméno] [příjmení], Klinika 4–Q, - dne 26.2.2018 v 8:10:06 2x, 8: 10:32, 8:47:43, 8:47:58 2x, 8:48:07 2x, 8:51:21, 8:51:23, 8:5 5:24 hodin, [jméno] [příjmení], v prvních deseti vstupech jako Klinika 4, poslední vstup s označením pojišťovna – Q, vyjma vstupu v 8: 10:32 hodin, kdy se jednalo o skupinu R, - dne 12.11.2020 v 8.50 hodin, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], chirurgické odd. – ambulance všeobecná – Q – čtení chráněné klin. dokumentace, - dne 11.11.2020 v [číslo] a 19.52 hodin – v téže minutě 4x, [jméno] [příjmení], ARO lůžka 718, – Q – čtení chráněné klin. dokumentace, - dne 12.11.2020 v 18: 27:05 hodin 2x, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ARO – ambulance, – Q – čtení chráněné klin. dokumentace, - dne 12.11.2020 v 15:57 hodin, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ARO – ambulance, – Q – čtení chráněné klin. dokumentace, - dne 15.11.2020 v 15: 11:06 hodin 2x, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ARO – ambulance, – Q – čtení chráněné klin. dokumentace, - dne 24.3.2021 v 9:50:15, v 9:50:32, v 9:51, v 9:52, v 9:54, v 9:56 3x, v 9:57 hodin 3x, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], infekční oddělení – lůžka covid – R, vyjma vstupu v 9:56:52 a v 9:57 hodin, a v 9:54 hodin – kde se jednalo o D. - dne 12.6.2021 v 15:03 hodin, [jméno] [příjmení] [příjmení], geriatrické centrum, ambulance 6, CR hledání, R, čtení dokumentace - dne 14.6.2021 v 10:23 hodin [anonymizováno] [příjmení], oddělení úrazové chirurgie, všeobecná ambulance – R, čtení dokumentace, nález - dne 17.6.2021 v 16:47 hodin, [jméno] [příjmení], kardiologické oddělení, ultrazvuk srdce, R, čtení dokumentace, zpráva.

37. Printscreeny okna Centrálního registru bylo zjištěno, že bez jakéhokoliv otevírání dalších oken jsou dostupné informace pacienta jako jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození, číslo pojištěnce, kód pojišťovny, bydliště, období poslední hospitalizace, datum posledního ambulantního vyšetření. Do klinického logu se informace o takto zobrazeném pacientovi v Centrálním registru propíše jako typ přístupu: CR hledání (skupina R:čtení dokumentace), zobrazení výsledků vybraného pacienta se v klinickém logu zobrazí jako typ přístupu: výsledky (skupina R: čtení dokumentace), zobrazení zpráv vybraného pacienta se v klinickém logu zobrazí jako typ přístupu: zprávy (skupina R: čtení dokumentace).

38. Dopisem ze dne 12.12.2019 žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí dostatečného zadostiučinění za zásah do jeho osobnostních práv, a to v podobě veřejné omluvy v médiích Pardubický deník, Mladá fronta DNES (IDnes) a Hospodářské noviny, a to v tištěné i elektronické podobě do 31.12.2019, jinak se žalobce bude domáhat svých nároků soudně.

39. Dle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

40. Dle § 82 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

41. Dle § 2894 odst. 2 o.z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

42. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

43. Dle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

44. Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

45. Dle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

46. Pojem zdravotnická dokumentace je upraven v ust. § 53 zák. č. 372/2011 Sb. Správní delikty za umožnění nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s ust. § 53 odst. 1 a § 65 zák. č. 372/ 2011 - upravuje § 117 odst. 3 písm. e), h) zák. č. 372/2011 Sb. Kdo je oprávněn nahlížet od zdravotnické dokumentace upravuje § 65 zák. č. 372/ 2011. Záznamy o péči o zdraví upravuje taktéž § 2647 -2650 o.z. Občanský zákoník je však předpisem obecným a zákon o zdravotních službách je předpisem zvláštním – uplatní se tak na prvním místě. Do 1.4.2012 úpravu podmínek pro zpracován zdravotnické dokumentace upravoval zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

47. Zdravotnická dokumentace je souborem osobních a diagnostických údajů o pacientovi a případně dalších osobách. Poskytovatel zdravotních služeb je při vedení a nakládání s ní vázán zákonnými a podzákonnými pravidly. Povinnost vedení zdravotnické dokumentace je jednou ze tří základních zákonných povinností poskytovatele zdravotních služeb, mezi které spadá ještě povinnost postupovat s náležitou odbornou péčí a poskytovat zdravotní služby téměř výlučně na základě informovaného souhlasu pacienta. Údaje o zdravotním stavu člověka jsou podle zákona o ochraně osobních údajů i podle GDPR považovány za zvláštní kategorii citlivých údajů, s čímž je spojena zvláštní povinnost ochrany takových osobních údajů. Okruh osob, jenž má přístup do zdravotnické dokumentace pacienta, lze rozdělit na dvě skupiny. První z nich má přístup k dané dokumentaci odvozen od právního postavení pacienta – buď se jedná o pacienta samotného, zákonné zástupce či osoby, které zmocnil k nahlížení do dokumentace sám pacient Tyto osoby mají v základě právo se se zdravotnickou dokumentací seznamovat, nahlížet do ní či z ní činit výpisy anebo kopie. Druhá skupina osob nabývá oprávnění seznámit se se zdravotnickou dokumentací pacienta bez ohledu na jeho vůli. Jedná se o zdravotnické pracovníky, kteří informace potřebují pro řádný výkon svého povolání nebo z důvodů plnění úkolů veřejného zájmu, osoby oprávněné k přezkoumání lékařského posudku či např. osoby plnící úkoly v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Všechny tyto osoby však mohou mít přístup jen k nezbytně nutným údajům, jež vyžaduje jejich postavení. Zásada zdrženlivosti se uplatní v každém takovém případě, neboť přístup k citlivým údajům bez souhlasu pacienta je výjimkou ze zákona a každou výjimku je pro zachování obsahu základních lidských práv nutné vykládat restriktivně. Zvláštní subkategorií jsou osoby získávající způsobilost k výkonu zdravotnického pracovníka. Mohou do zdravotnické dokumentace pacienta nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky, pokud to pacient prokazatelně nezakázal. (viz. Mgr. Jan Grepl: Práva pacienta související s vedením zdravotnické dokumentace, Právní rozhledy 19/ 2020, s. 663).

48. Nejprve se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení. Pro promlčení platí obecná tříletá promlčecí lhůta, lze ji uplatnit jak u peněžité satisfakce, tak i morální satisfakce. Počátek promlčecí lhůty je dán od počátku zásahu, ale nejenom od neoprávněného jednání škůdce ale i jeho dokončení, v případě že se jedná o tzv. trvající zásahy, kontinuální zásahy. Žalobce směřuje počátek promlčecí doby na počátku r. 2018, kdy si do března 2018 nechal vystavit výpis ze zdravotnické dokumentace v části přístupů do zdravotnické dokumentace, kdy teprve poté zjistil dataci neoprávněných vstupů, osoby, které vstup do jeho dokumentace prováděli, přičemž u osoby [anonymizováno]. [příjmení] nebyly ojedinělou záležitostí, ale dá se u nich dovodit i kontinuální charakter. Soud se ztotožnil se závěry žalobce o počátku promlčecí doby spadajícím do března/dubna 2018, žaloba byla podána dne 5.8.2020, tedy v obecné tříleté promlčecí době, žalovanou vznesená námitka promlčení tak nebyla shledána důvodnou.

49. Předpoklady pro poskytnutí ochrany osobnosti jsou: 1/ existence jednání, které je způsobilé vyvolat újmu – poškodit osobnost člověka – a to objektivně způsobilé, 2/ neoprávněnost takového jednání, 3/ existence příčinné souvislosti, 3/ zavinění – kdy ust. § 2911 o.z. presumuje zavinění z nedbalosti. U petitu na omluvu – omluva musí být přiměřená formou i obsahem – pokud je požadována nedůvodnou formou – je nutno vycházet z toho, že je neoprávněná. Soud je petitem na omluvu vázán. U petitu na zdržení se – musí žalobce konkretizovat čeho se má žalobce zdržet, neoprávněný zásah musí trvat nebo hrozit reálně nebezpečí, že se bude opakovat.

50. Dále se soud zabýval otázkou pasivní legitimace. Pasivně legitimována může být jak fyzická, tak i právnická osoba. U právnické osoby je zásah způsobem právnickou osobou tehdy, jestliže zaměstnanec právnické osoby jednal při provedeném zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v rámci plnění úkonů právnické osoby. Aby se sankce uplatnily vůči právnické osobě, je nutné, aby jednající osoba byla použita právnickou osobou v rámci pověření vymezené činnosti, že se nejednalo o exces z tohoto rámce (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.6.2002, sp.zn. 28 Cdo 931/2002). Jiným slovy, aby se sankce uplatnily vůči právnické osobě, je nutné, aby jednající osoba byla použita právnickou osobou v rámci pověřením vymezené činnosti. Je-li na základě zhodnocení všech okolností konkrétního případu — především z hlediska místního, časového a věcného vztahu k plnění činnosti — namístě závěr, že se činnost použité osoby již neděla v rámci pověřením vymezené činnosti, nýbrž šlo o vybočení (exces) z tohoto rámce, tedy o jednání za jiného z vlastní iniciativy a ve vlastním zájmu, postihují občanskoprávní sankce podle § 13 zák. č. 40/1964 (ve znění účinném do 31.12.2013) přímo tuto použitou osobu. Z mezí plnění pracovních úkolů či služebních povinností a přímé souvislosti s nimi nevybočuje jen taková činnost zaměstnance, která nepostrádá místní, časový a věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů či služebních povinností, popř. k výkonu úkolů, jež přímo souvisejí s plněním pracovních úkolů či plněním služebních povinností (viz. usnesení Nejvyššho soudu ze dne 11.11.2015, sp.zn. 30 Cdo 4207/2013).

51. V řízení bylo výpisy ze zdravotnické dokumentace žalobce vyhotovenými žalovanou, vyřízením stížností žalobce, prokázáno nahlížení jednotlivými pracovníky žalované do zdravotní dokumentace žalobce, a to celkem ve třech žalobcem vymezených obdobích, a to první okruh vstupů vymezený v žalobě, druhý okruh vstupů z listopadu 2020 a třetí okruh vstupů z března a června 2021.

52. U prvého okruhu vstupů (čl. 19-64 spisu) lze uzavřít, že: a/ U osob [anonymizováno] J. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] (dříve [příjmení]) se jednoznačně jednalo o zjištěné vstupy neoprávněné – což žalovaná i v rámci vyřizování v pořadí prvé stížnosti žalobce připustila a vůči uvedeným osobám přijala opatření – zaměstnanci byly upozorněni na porušení pracovní kázně, u [anonymizováno]. [příjmení] došlo k finančnímu postihu – jednalo se tak o excesy těchto jednotlivých osob, které nekonaly v rámci pověření k vymezené činnosti v rámci právnické osoby (nelze dovodit žádný místní, časový a věcný vztah k plnění činnosti), odpovědnost nesou tak tyto jednotlivé osoby nikoliv žalovaná, b/ U vstupu [anonymizována dvě slova]. [příjmení] soud dospěl k závěru, že se nejednalo o oprávněný vstup do zdravotnické dokumentace – byť k němu došlo dle vyřízení stížnosti žalované z edukačních důvodů, tj. nejednalo se o exces jmenované lékařky – avšak v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o vstup ve smyslu ust. § 65 odst. 3 zákona zák. č. 372/ 2011, tj. že by lékařka získávala způsobilost k výkonu povolání zdravotního pracovníka či vstup potřebovala pro zajištění výuky, tudíž souhlas měl být i za účelem edukačních důvodů od žalobce vyžádán, odpovědnost tak stíhá žalovanou, c/ vstupy u osob [anonymizována dvě slova]. [příjmení] nebyly zjištěny jako excesivní, tyto osoby jednaly v rámci své pracovní činnosti, kdy vykonávají činnost finanční, účetní činnost v návaznosti na vykazování údajů u prvé jmenované, úhradu regulačních poplatků u druhé jmenované, žalobce neprokázal, že by vstupy byly neoprávněné – není tak dána neoprávněnost tohoto zásahu a ani příčinná souvislost. U druhého okruhu vstupů (čl. 95-100 spisu) osob [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] z listopadu 2020 se soud nejprve zabývat se tím, zda zobrazené údaje na čl. 114 spisu (úvodní tabulka), tj. jméno, příjmení, bydliště, datum narození, rodné číslo – resp. datum pojištěnce, které je s rodným číslem shodné, kód zdravotní pojišťovny, období poslední hospitalizace, poslední ambulantní vyšetření – jsou zdravotnická dokumentace či nikoliv. Dle soudu tyto údaje jsou údaji ze zdravotnické dokumentace – tak jak jsou vymezeny ust. § 53 zák. č. 372/2011 Sb. a § 1 vyhl. č. 98/2012 Sb. Lze tak uzavřít, že – byť pravděpodobně nikoliv záměrně, ale z důvodu nepřesného nastavení systému – došlo ke vstupu do zdravotnické dokumentace žalobce bez jeho souhlasu, aniž by se jednalo o excesivní jednání jmenovaných osob, tudíž za ni nese odpovědnost žalovaná, nikoliv jednotlivé fyzické osoby. U třetího okruhu vstupů osob (č.l. 249 – 251) J. [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] lze považovat za věrohodné a logické vysvětlení těchto vstupů ze strany žalované, sám žalobce při jednání dne 17.5.2022 (čl. 265 spisu) připustil, že na kardiologii byl 11.6.2021, kdy mu bylo sděleno, že se má ještě objednat k [anonymizováno] [příjmení], následný postup žalobce byl takový, že se obrátil na sestru tohoto lékaře paní [příjmení], té řekl, že byl na příjmové ambulanci kardiologie, že tlak má v pořádku, že se cítí dobře, ta mu sdělila, že ať se tedy objedná až po prázdninách. Se sestrou [příjmení] se žalobce domluvil dne 12.6.2021 v ranních hodinách, když byl v práci a předával jí příjem, a ta také provedla vstup do zdravotnické dokumentace. Téhož dne žalobce zařizoval v rámci své pracovní činnosti další překlad, na kardiologickém oddělení – přímo JIP, kde potkal lékaře z kardiologie – již si nevzpomínal na přesné jméno (snad [anonymizováno] [jméno]), a tomu řekl, že si to již zařídil. Jednalo se o téhož lékaře, který mu [číslo]. říkal, že se má objednat. Vzhledem k tomu, že žalobce nepostupoval standartní cestou, nelze shledávat žalovanou vysvětlený postup důvodu vstup sestry [anonymizováno]. [příjmení] dne [datum] za mimo rámec plnění jejích pracovních povinností i s ohledem na časovou návaznost. Stejně tak [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. [příjmení] prováděli vstupy jako vedoucí pracovníci v rámci své pracovní činnosti, kdy i tohoto okruhu osob nelze přehlédnout ani časovou souvislost s poskytovanými službami žalobci na kardiologii, stížnostní agendou. Mimo jiné dále sám žalobce připustil, že obrátil na lékaře – svého kamaráda z oddělení geriatrie, se kterým žalobce soukromě řešil svůj zdravotní stav a výsledky vyšetření (mimo systém zdravotního pojištění) a dal mu souhlas s nahlížením do zdravotní dokumentace.

53. Pojem důstojnosti není naším právním řádem definován a vymezení v tomto směru nepodává ani ustálená judikatura. Jako mimoprávní kategorii lze lidskou důstojnost chápat jako jednu ze základních přirozených hodnot lidské osobnosti vyjadřující nezbytnost zachovávání elementární úcty k člověku jako rozumem a citem nadané živé bytosti a k jeho jedinečné lidské osobnosti, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboženství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod nebo jiné postavení. Důstojnost člověka se projevuje v celé řadě aspektů lidského života a v určitých směrech se překrývá s jinými stránkami lidské osobnosti, zejména se svobodou člověka či jeho vážností a ctí. Judikatura v tomto smyslu uvádí, že čest je integrální a důležitou součástí důstojnosti člověka (viz. I. ÚS 453/03). Hodnota cti či vážnosti osobnosti je však na rozdíl od její důstojnosti pojmově spojena s veřejným (společenským) životem osoby. Zásahu do cti a vážnosti člověka se prakticky nelze dopustit jednáním, které není objektivně způsobilé vyvolat veřejné (difamační) účinky (srov. NS ČSR Cpj 138/69). Nedůstojné jednání vůči osobě se však nemusí dít na veřejnosti (může se dít i v soukromí či uzavřených společenstvích) a nemusí mít veřejné dopady (srov. například rozsudek ESLP ze dne 25. 4. 1978, 5856/72, Tyrer v. Spojené království). Veřejný účinek hraje roli pouze při posouzení intenzity zásahu. Zásah do cti a vážnosti osoby se projevuje v ohrožení či poškození dobrého jména člověka u jiných osob a v ohrožení jeho postavení a uplatnění ve společnosti (srov. například NS 30 Cdo 1941/2007). K zásahu do osobnosti člověka v tomto smyslu nedochází například tehdy, pokud závadná tvrzení o člověku byla pronesena za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění, a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti či cti člověka například mezi jeho spoluobčany. O způsobilost vyvolat tyto následky tedy nejde tehdy, pokud došlo k zásahu například při rozhovoru jen mezi dvěma osobami. Pokud se však dostanou přednesené výroky na veřejnost anebo pokud se na veřejnost mohou dostat, je tu dána objektivní způsobilost vyvolat následky týkající se osobnosti člověka. K tomu může dojít i například v rámci úředního jednání (srov. NS ČSR Cpj 138/69). Z hlediska samotného posouzení protiprávnosti jednání, které objektivně vykazuje prvek veřejnosti, však již není významné, zda nakonec ke vzniku osobnostní újmy snížením vážnosti či cti člověka skutečně dojde, či nikoli, protože postačí, že došlo k zásahu do osobnosti objektivně způsobilému narušit osobnostní zájmy chráněné ustanoveními občanského zákoníku. Nevyžaduje se vyvolání následků (srov. například NS SSR 1 Cz 32/78). Rozsah veřejného účinku závadného jednání hraje roli pouze při posouzení míry intenzity ohrožení či porušení osobnosti, resp. z hlediska vzniku (odškodnitelné) újmy. Ochranu cti a vážnosti proto poskytuje občanský zákoník výlučně proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti. Z hlediska vzniku protiprávního stavu není rozhodné, zda k újmě skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit (srov. NS 30 Cdo 1941/2007). Vlastní subjektivní přesvědčení dotčené osoby o snížení vážnosti či cti v jejích vlastních očích přitom není samo o sobě významné. Rozhodující je zde pouze účinek, jakým je závadné jednání objektivně způsobilé působit na třetí osoby, a zda tyto osoby vnímají takovéto jednání v souvislosti s osobností žalobce (srov. obdobně Vážný 3518 tr.). Přitom se však nevyžaduje, aby dotčené jednání bylo v celé společnosti chápáno jako znevažující. Postačuje, pokud takovéto jednání má uvedený účinek, byť jen u určité skupiny lidí, která tvoří„ okolní svět“ postiženého. Při posuzování objektivní způsobilosti konkrétního jednání zasáhnout do vážnosti a cti člověka je třeba přihlédnout ke všem okolnostem věci, nikoliv jen podle použitých výrazů a formulací, ale podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k závadnému jednání došlo (viz. NS 30 Cdo 3567/2010). Významné v této souvislosti především je, zda existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a zda tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti vzhledem k ústavně zaručené svobodě projevu nelze tolerovat (srov. například NS 30 Cdo 664/2007) /viz. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. 285 - 328: P. Tůma/.

54. Z obsahu opatrovnického a vyšetřovacího spisu nelze dovodit žádné„ použití či zneužití“ údajů ze zdravotní dokumentace žalobce vedené u žalované v jím označených řízeních. Žalovaný byl v opatrovnických řízeních úspěšný, z celého opatrovnického spisu nevyplývá, že by byla řešena či namítána otázka zdravotního stavu žalobce, matka nezletilého v rámci svých výslechů uváděla, že vztah mezi synem a žalobcem je kladný, žalobce je schopen péče o nezl. syna. Trestní řízení není řízením návrhovým, matka nezletilého nebyla jeho účastnicí, její otec byl v postavení obviněného, žalobce v pozici poškozeného. Lze vysledovat pouze to, že na [anonymizováno]. [příjmení] byla zpočátku listopadu 2009 podána obžaloba a dva vstupy do zdravotnické dokumentace žalobce [příjmení]. [příjmení] byly provedeny v polovině a na konci listopadu 2009. Manželství žalobce a [anonymizováno]. [příjmení] bylo rozvedeno v r. 2007, v letech 2009, 2011, 2018 ani žádné opatrovnické řízení ohledně syna žalobce neprobíhalo, poslední opatrovnické řízení probíhalo od prosince 2015 do 3.5.2016, kdy v tomto období byl zjištěn vstup pouze ze strany [anonymizováno] [příjmení], od poloviny r. 2020 byl již syn žalobce zletilý. Ani ze žalobcem tvrzeného zasílání nabídek k odkupu nemovitostí, nelze dovodit ničeho mimořádného, když se jedná v rámci ČR o obvyklou praxi různých osob skupujících nemovitosti, natož aby měla návaznost na vstupy do zdravotnické dokumentace žalobce.

55. Morální satisfakce může mít podobu omluvy, odvolání difamujícího výroku, uveřejnění soudního výroku v tisku, a tím uvedení věci veřejně na pravou míru, soudní konstatování porušení subjektivního práva apod. Zadostiučinění má být přiměřené, proto je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy tak, aby zvolený způsob zadostiučinění byl dostatečně účinný. Primární je posoudit, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto, neboť člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné slovní útoky, projevy neúcty apod.). Při kladné odpovědi se dále zkoumá, zda postačuje morální satisfakce, a teprve v případě, že nezajišťuje skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy, přichází v úvahu peněžní (relutární) satisfakce. Přiměřenost zadostiučinění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního případu, a to jak z hledisek objektivních (např. obecná hodnota újmou postiženého statku, rozsah újmy, doba jejího trvání), tak i subjektivních, a to jak na straně poškozeného (míra snížení jeho důstojnosti či vážnosti ve společnosti, význam postiženého statku pro poškozeného, vliv na jeho postavení profesní, společenské a rodinné), tak na straně škůdce (forma zavinění, pohnutka, způsob zásahu a doba jeho trvání, vědomí o významu narušeného statku pro poškozeného, snaha o odčinění následků, jeho majetkové poměry a hospodářský prospěch) / viz. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. 285 - 328: P. Tůma/.

56. U shora uvedených neoprávněných vstupů shora žalobce si nápravu sjednal svépomocí – z jeho podnětu proběhla stížnostní řízení, v rámci prvé i druhé stížnosti se žalovaná žalobci písemně omluvila, sám žalobce si to s některými osobami tzv.„ vyříkal“ ([anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]), dále se žalobce obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů, který nadále věc šetří. Žalobce není společensky exponovanou osobu, nebylo založeno snížení důstojnosti žalobce (viz. dotazy na zdravotní stav a jeho pracovní schopnosti žalobce ze strany spolupracovníků, sousedů či prodavačky), takovým způsobem, aby vyžadovalo dalších omluv, nelze odhlédnout od toho, že i určité satisfakce se žalobci dostává samotným řízením o ochranu osobnosti, kdy byla u části vstupů konstatována jejich neoprávněnost (viz. i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2012, sp.zn. 30 Cdo 4003/2011).

57. Soud má tak za to, že žaloba v části požadované omluvy není důvodná – neboť omluva a její forma není na místě, a to z toho důvodu, že u vstupů pracovníků [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] (dříve [příjmení]) není dána odpovědnost žalované, jednalo se o excesy jednotlivých osob, není tak dána pasivní legitimace žalované. U vstupů osob paní [příjmení]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] nebylo prokázáno, že by se jednalo o neoprávněný vstup. U [anonymizována dvě slova]. [příjmení] se nejednalo o oprávněný vstup do zdravotnické dokumentace – dle žalované k němu došlo z edukačních důvodů – avšak v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o vstup se souhlasem žalobce, který měl být i za účelem edukačních důvodů vyžádán, druhý okruh vstupů u osoby [anonymizována dvě slova]. [příjmení] byl taktéž vyhodnocen učiněný bez souhlasu žalobce, je tak dána pasivní legitimace žalované. U třetího okruh vstupů má soud za to, že nedošlo k excesivnímu jednání zde uvedených osob. I kdyby žalobce splnil podmínky prokázání existence zásahu, neoprávněnost tohoto zásahu a příčinnou souvislost a u všech vstupů byla dána pasivní legitimace žalobce, soud by v části omluvy nemohl vyhovět, neboť omluva ani její forma není na danou věc přiléhavá, nezohledňuje svépomoc žalobce, písemné omluvy žalované ani lokálnost daného problému žalobce se i nadále svěřuje do zdravotní péče žalované. Nelze ani přehlédnou jistou zaměřenost žalobce na [anonymizováno]. [příjmení], u které zpochybňoval její odbornou způsobilost pro výkon povolání, upozorňoval žalovanou, že ji udržuje na pracovní pozici bezdůvodně, za zcela nadstandartních platových podmínek, jako adekvátní řešení jeho stížnosti požadoval výpověď z pracovního poměru danou jmenované, sám přitom uváděl značně citlivé údaje o jejím zdravotním stavu (viz. obsah dopisu ze dne 11.4.2019). Soud má tak za to, že v části žalobního žádání o omluvu nemůže být žalobce úspěšný.

58. Jiná situace nastává u části žalobního petitu na zdržení se – tak jak byl upřesněn podáním žalobce ze dne 24.8.2021 (čl. 110 spisu). V řízení byly prokázány shora uvedené opakované neoprávněné vstupy do zdravotní dokumentace žalobce v rozporu se zákonem o zdravotních službách, k nimž došlo bez souhlasu žalobce ([anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení]), aniž by šlo o excesivní jednání jednotlivých fyzických osob, je tak dána pasivní legitimace žalované, a je na místě v této části žalobě vyhovět. Lze však s ohledem na časové záznamy jednotlivých vstupů, kdy došlo k zaevidování několika vstupů u stejné osoby v téže minutě či sekundě, uzavřít, že se s největší pravděpodobností jednalo jen o„ hledání“ konkrétního pacienta – tzv. najetí na aktivní link, avšak již toto zobrazení obsahovalo údaje náležející do zdravotnické dokumentace, což však jednotliví pracovníci žalované nemohli žádným způsobem ovlivnit. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobce namítal, že ze strany žalované nebyla dodržena koncentrační lhůta, tento závěr soud nesdílí, neboť žalobci sice byla lhůta poskytnuta při jednání dne 10.8.2021, avšak jednalo se o postup ze strany soudu o nadbytečný, kdy povinnost tvrzení a důkazní v prvé řadě stíhala osobu žalobce, přičemž pracovní zařazení osob zaměstnaných u žalované již vyplývalo z jiných provedených listinných důkazů (dopisů žalované a Krajského úřadu pro Pardubický kraj).

59. Návrhy na provedení dalších důkazů, a to výpisem z katastru nemovitostí, lékařskými zprávami z kardiologie a neurologie, byly proto pro nadbytečnost zamítnuty.

60. O nákladech řízení v řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žádný z účastníků nedosáhl převážného úspěchu ve věci.