Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

7 C 184/2022-117

Rozhodnuto 2023-01-09

Citované zákony (14)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 300 443 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit mu částku ve výši 300 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 443 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 71 438,40 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhal uhrazení částky 300 443 Kč. Tvrdil, že žalobce, jakožto zhotovitel, a žalovaná, jakožto objednatel, uzavřeli v průběhu měsíce června [rok] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce provést pro žalovanou dílo spočívající v položení dřevěné podlahy v rodinném domě žalované (dále jen„ dílo“). Žalobce dílo provedl v říjnu [rok] poté, co se v září [rok] přesvědčil měřením o přípustné vlhkosti podkladového betonu v domě. Ještě v roce [rok], se ukázalo, že dílo vykazuje skryté vady, neboť došlo ke zvlnění položené podlahy. Žalovaná vadu poprvé u žalobce uplatnila dne [datum], žalobce reklamaci odmítl, neboť vada měla příčinu v konstrukčním podkladu podlahy. Žalovaná nesouhlasila, neboť vadu shledávala v neodborném provedení díla. Proto následně dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo a požadovala uhrazení ceny díla ve výši 164 153 Kč a dne [datum] podala žalobu na [název soudu]. První jednání dne [datum] bylo odročeno za účelem jednání účastníků o možnostech a parametrech mimosoudního jednání odročeno na [datum] a následně na základě společného návrhu účastníků na den [datum]. Dne [datum], v průběhu mimosoudního jednání, žalovaná jako postupitel postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] svoji údajnou pohledávku za žalobcem z titulu odstoupení od smlouvy o dílo na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], žalobce o tom informovala dne [datum]. Soud pak informovala dne [datum] a navrhla záměnu účastníka dle § 92 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k záměně účastníka, soud pak po změně návrhu rozhodoval o procesním nástupnictví dle § 107a o. s. ř. usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], záměnu účastníků připustil. V samotném řízení bylo rozhodnuto dne [anonymizována dvě slova] [rok], č. j. [číslo jednací], ve znění doplnění ze dne 1. 9. 2021, [číslo jednací], v právní moci dne 1. 10 [rok]. Součástí rozsudku byl i výrok o náhradě nákladů řízení na uhrazení částky 300 443 Kč. Soud v rozsudku konstatoval, že vada díla není důsledkem skutečností, které zavinil žalovaný, ani o kterých věděl nebo musel vědět, a to jak v době zadání díla, tak v době zhotovení díla, tak v době předání. [příjmení] díla má původ v chování žalované, protože betonový podklad byl v určitých místech zakrytý a nemohl vysychat. Tuto vadu žalobce ani s užitím odborné péče (jak vyplynulo ze znaleckého posudku) nemohl zjistit. Žalobce se domáhal úhrady dlužné částky náhrady nákladů řízení u právního zástupce žalobce společnosti [právnická osoba] dne [datum], ta však ničeho neuhradila a ani se proti rozsudku neodvolala a vyjádřením ze dne [datum] potvrdila svůj záměr dlužnou částku neuhradit. Žalobce dne [datum] podal návrh na zahájení exekuce a dne [datum] vydal pověřený exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí. Ze sdělení exekutora ze dne [datum] však vyplynulo, že společnost [právnická osoba] nevlastní žádný postižitelný majetek a dle žalobce se jedná o tzv. prázdnou společnost. Dle žalobce existuje mezi společností [právnická osoba] a žalovanou značná propojenost. Na jednání u soudu dne [datum] po třech letech po postoupení pohledávky zástupce společnosti [právnická osoba] uvedl:„ Poučení jsem porozuměl. Ohledně těchto tvrzení provedeme konzultaci s klientkou a podle toho se následně rozhodneme.“; a následně na dotaz předsedy soudu, zda klientkou myslí tedy společnost [právnická osoba], kde je společníkem a jednatelem jeden z právních zástupců, k tomu právní zástupce [právnická osoba] výslovně uvedl„ Asi dobře víme, že mám na mysli doktorku [celé jméno žalované]“ Dále o propojenosti žalované a společnosti [právnická osoba] svědčí i smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], neboť za společnost [právnická osoba] byla podepsána osobami, které zároveň zastupovaly v řízení žalovanou. Cena za postoupení byla v čl. III odst. 1 druhá věta dohodnuta ve výši, která bude odpovídat částce, kterou postupník vymůže od dlužníka“ a zároveň v čl. II odst. 4 poslední věta bylo dále ujednáno, že„ další budoucí náklady na vymáhání pohledávky, včetně nákladů na právní zastoupení nese postupník“. Takové ujednání však vylučuje zájem postupníka takovou smlouvu uzavřít, neboť vylučuje ekonomický prospěch [právnická osoba] Rovněž se jedná o způsob, jak se vyhnout důsledkům neúspěchu v řízení. Žalovaná si musela být vědoma, exekucí nařízených vůči společnosti [právnická osoba], a nedobytnosti dlužné částky a nákladů řízení. [právnická osoba] byla i v rámci hmotněprávního a procesního jednání ovládána žalovanou, neboť uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na sebe vzala veškerá rizika neúspěchu v řízení a zároveň žalované ponechala veškerý prospěch z případného úspěchu v řízení. Žalobce nesouhlas s rozhodnutím soudu dle § 107a o. s. ř. vyjádřil, nemělo to však na rozhodnutí soudu vliv. Žalovaná zneužila oprávnění stanovené účastníku civilního řízení uvedené v ustanovení § 107a o. s. ř. tím, že pomocí subjektu, na nějž uplatňuje rozhodující vliv, postoupila svou údajnou pohledávku a to ji ve spojení s návrhem na záměnu účastníka řízení umožnilo účelové zneužití tohoto práva ve svůj prospěch a k újmě žalobce. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], naopak uhrazení částky podáním ze dne [datum] odmítla. Ohledně zneužití institutu záměny účastníka odkázal žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. a 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, kdy při zneužití procesní úpravy lze návrh na procesní nástupnictví zamítnout. Dle žalobce došlo k porušení dobrých mravů, a proto je v souladu s principem uvedeným v ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. z.“) stanovujícím, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, a žalovaná je povinna uhradit škodu ve smyslu ustanovení § 2900 o. z., a to z důvodu porušení zákona dle ustanovení § 2910 o. z. a zejména pak dobrých mravů dle ustanovení § 2909 o. z.

2. V doplnění ze dne [datum] uvedl, že tvrzení žalované, že po roce řízení nebyla ochotna ve sporu u [název soudu] pokračovat, postrádá logiku, když ona sama spor jako strana žalující vyvolala a prodlužovala jej četnými nepřítomnostmi v zahraničí a neaktivitou při smírném vyjednávání. S ohledem na její nepřítomnost na jednáních to nebylo ani ušetření času či finančních prostředků, když cena byla určena dle vymožené částky. Plnění na základě postoupení pohledávky nezískala dříve, než by skončil řízení před soudem. Žalovaná nemohla považovat své šance na úspěch vysoké, neboť předseda senátu hned při prvním jednání dne [datum] sdělil, že shledává tvrzení a důkazní návrhy jako nedostatečné. Žalovaná si byla vědoma, že její naděje na úspěch jsou minimální, deklarovala snahu o dosažení mimosoudní dohody, kterou ale nemyslela vážně a následně pohledávku postoupila na společnost [právnická osoba]

3. V podání ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že pokud si žalovaná myslela, že řízení bude trvat nejvýše jeden rok, jistě ji její zástupce informoval, jak dlouho trvají spory podobného typu. Rovněž docházelo k průtahům ze strany žalované. Pokud byla žalobkyně přesvědčena o vysoké naději na úspěch, proč by postupovala pohledávku za 20 % její hodnoty a navíc čekala se splatností až na vymožení od žalobce. V rámci pokusu o smír na jednání dne [datum] nepožadovala pouze 15 000 Kč, což bylo 10 % plnění. Pokud se sporem nadále nechtěla zabývat, nemusela se účastnit, neboť byla zastoupena právním zástupcem, který vykonával veškeré procesní úkony. Cílem postoupení pohledávky tak byla snaha vyhnout se zaplacení nákladů řízení, jednalo se ve smyslu ustanovení § 2909 o. z. o zneužití práva způsobem porušujícím dobré mravy. Z veřejně přístupného obchodního rejstříku vyplýval velmi nízký základní kapitál [právnická osoba] ve výši 1 000 Kč, z veřejně přístupné sbírky listin obchodního rejstříku vyplývá, že společnost [právnická osoba] neplní obecně závaznými právními předpisy stanovené povinnosti, neboť za sedm let své existence nezveřejnila žádnou účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku, jakož ani žádný jiný dokument (vyjma zakladatelské listiny), a musela vědět i to, že touto informací disponuje i [právnická osoba], neboť tuto společnost zastupoval při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky právě právní zástupce žalované. Žalovaná musela vědět, že [právnická osoba] náhradu nákladů žalobci v případě neúspěchu v řízení neuhradí.

4. Žalovaná s žalobou v podání ze dne [datum] nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že žalovaná není a nikdy nebyla společníkem ani jednatelem společnosti [právnická osoba] Souhlasila se skutkovým stavem průběhu sporu před [název soudu], jak jej popsal žalobce. Uvedla, že žalovaná v roce [rok] neznala budoucí výsledek řízení v roce [rok] V soudním sporu měla za to, že žalobce bude raději vynakládat peníze za právní zastoupení do výše přesahující původní hodnotu sporu, než aby uznal jakoukoliv odpovědnost a obávala se, že spor bude trvat dlouho. Za takových okolností svou pohledávku postoupila na radu svého tehdejšího zástupce. Dále uvedla, že o exekucích na společnost [právnická osoba] v roce [rok], které byly vedeny od roku [rok], nic nevěděla. Pokud žalobce uvádí, že na jednání u soudu dne [datum] zástupce zmiňoval žalobkyni, měl tím na mysli skutečnost, že od ní bude muset doplnit důkazy o vadnosti podlahy. Jediná propojenost mezi ní a společností [právnická osoba] spočívala v tom, že žalovaná postoupila svou pohledávku společnosti, kterou jí doporučil její tehdejší právní zástupce. Co se týká obsahu postupní smlouvy, sjednali si cenu odpovídající částce, kterou postupník vymůže od dlužníka. Postupitel postupník ke smlouvě sjednali dodatek, v němž specifikovali cenu jako procentní podíl z vymožené částky. Žalovaná se nedopustila žádného účelového zneužití práva, chtěla se vyhnout řízení, které bude odčerpávat její čas, energii a finanční prostředky. [příjmení] na úspěch ve sporu se v té době zdály značné. [ulice] řízení vedeném u [název soudu] došlo ke zvratu v řízení až po 2,5 letech od postoupení pohledávky, tj. po výslechu znalce dne [datum]. V doplnění ze dne [datum] dále uvedla, že doufala, že spor skončí do jednoho roku, a protože se tak nestalo, pohledávku raději postoupila. Na vedení sporu jsou časově náročné i porady se zástupcem, nikoli pouze účast na soudním jednání. Výsledek dle prvního jednání nebyl jednoznačně dán, znalecké posouzení, které bylo zásadní pro rozhodnutí věci, bylo nařízeno až v září roku [rok].

5. V podání ze dne [datum] a dne [datum] žalovaná dále doplnila, že žalobce nijak úmysl žalované k poškození žalobce neprokázal. Důkaz spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] potvrdil, že ke zvratu v řízení a sdělení nového právního názoru soudu došlo až po 2,5 letech od postoupení pohledávky, tj. po výslechu znalce dne [datum]. Žalobce neprokázal ani propojenost mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Očekávání žalované, že řízení bude do roka skončeno, bylo oprávněné, neboť délka řízení u [název soudu] činila v roce [rok] průměrně 218 dní a mediánová délka byla 127 dní. Žalované postačovalo uhrazení částky 15 000 Kč jako prostředek uznání částečné odpovědnosti žalobce za provedené dílo. Cena postoupení pohledávky nebyla nepřiměřeně nízká a korespondovala s navrženou částkou mimosoudního vyrovnání. Z výše základního kapitálu, který může být u společnosti s ručením omezeným ve výši 1 Kč nebo nezveřejnění účetní závěrky, což činí 42 % všech obchodních korporací nelze vyvozovat, že žalovaná musela vědět, že společnost [právnická osoba] náklady řízení neuhradí. Pokud žalobce odkazuje na poučení předsedy senátu [název soudu], ten strany na jednání dne [datum] poučil, že bude třeba doplnit skutková tvrzení a doplnit k nim důkazy a bude třeba předvolat řadu svědků. Poučení směřoval jak k žalované, tak žalobci. V žádném případě nelze z protokolu dovodit, že výsledek řízení byl předem jasný již po prvním jednání.

6. Ze spisu [název soudu] soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žaloba na zaplacení částky 164 153 Kč z titulu smlouvy o dílo byla podána dne [datum]. Strany v průběhu řízení předložily vlastní znalecké posudky – žalobce posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] (č.l.41), který jako příčinu vady shledal nevhodnou konstrukci domu a žalovaná posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] z února – března [rok] (č.l. 44), kdy shledala jako příčinu vady v nášlapné vrstvě podlahy. První jednání proběhlo dne [datum] (protokol na č.l. 93), kdy předseda senátu konstatoval, že bude nutné doplnit tvrzení a důkazní návrhy, a s ohledem na ústně uzavřenou smlouvu provést velké množství svědeckých výpovědí. Dále uvedl, že posouzení příčiny vzniku vlhkosti bude muset posoudit znalec. Upozornil, že lze očekávat skončení sporu s ohledem na svědecké výpovědi, znalecký posudek v horizontu roku či roku a půl. Oba účastníci byli informování o rozsahu skutečností, které budou muset doplnit. Oba zástupci souhlasili s odročením za účelem pokusu o smír. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno (č.l. 101), že žalovaná požádala o odročení jednání s odůvodněním, že dochází k projednávání parametrů smíru a žalovaná je mimo Českou republiku bez možnosti účastnit se mimosoudního vyjednávání. O odročení dne [datum] žádal rovněž žalobce (č.l. 102). Podáním ze dne [datum] (č.l. 108) navrhla žalovaná záměnu účastníků, neboť smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] pohledávku nárokovanou v daném sporu postoupila. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na č.l. 110 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o dílo ve výši 164 153 Kč, zákonné úroky z prodlení kapitalizované na částku 16 277,08 Kč a náklady řízení ve výši 13 300 Kč Cena má být dle článku III. odst. 2 sjednána samostatnou smlouvou nebo dodatkem, cena bude dohodnuta ve výši, která bude odpovídat částce, kterou postupník vymůže od dlužníka. Smlouva byla podepsána zástupcem žalované v řízení před [název soudu] za společnost [právnická osoba] Dále bylo dohodnuto v článku II. odst. 4, že budoucí náklady na vymáhání pohledávky ponese postupník. Postoupení bylo oznámeno podáním ze dne [datum] (č. l. 113). Žalobce v podání ze dne [datum] (č.l. 118) považoval postoupení pohledávky krátce před jednáním za obstrukční. [příjmení] žalovaná poškodila jméno žalobce a poté, co si posoudila své procesní postavení, postoupila údajnou pohledávku za žalovaným na třetí osobu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud připustil, aby do řízení přistoupil nabyvatel práva společnost [právnická osoba], usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Další jednání proběhlo dne [datum] (protokol o jednání na č. l. 159), je zde uvedeno, že by ke smíru dle vyjádření žalované stačilo uhradit pouze 15 000 Kč, pro žalobce to však byla principiální otázka a na nabídku nepřistoupil. [právnická osoba] však již takový smírný návrh neučinila. Na jednání dále došlo k doplnění tvrzení ze strany žalované a v menší míře rovněž žalobce. Na dalším jednání dne [datum] (protokol z jednání na č.l. 216) byl soudem vyslechnutý znalec [příjmení] [příjmení], dále bylo prováděno dokazování listinami. Další jednání proběhlo dne [datum] (protokol z jednání na č.l. 231), na něm proběhly účastnický výslech žalobce, výslech žalované, ta uvedla, že za postoupení pohledávky měla dostat 20 % žalované částky. Na jednání dne [datum] (protokol o jednání na č.l. 250) byly provedeny svědecké výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Na jednání dne [datum] (protokol o jednání na č. l. 268) byli vyslechnuti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a bylo odročeno za účelem pořízení znaleckého posudku. Usnesením [název soudu] ze dne 13. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], soud ustanovil znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalecký posudek ze dne [datum], [číslo] konstatoval, že pokud žalobce zjišťoval vlhkost betonu na místech, která nebyla zakryta, mohl zjistit, že vlhkost betonu pro pokládku podlahy vyhovuje. Na jednání u soudu dne [datum] (protokol o jednání na č.l. 347) byl proveden výslech znalce [příjmení] [příjmení], který potvrdil svůj závěr, že na podlaze byl složený materiál, který zabraňoval odparu vlhkosti a na místech, kde materiál nebyl, došlo k odparu vlhkosti. Znalec neshledal žádné vady provedení podlahy. Soud dále vyzval žalovanou, aby doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy, zda žalobce o zakrytí podlahy věděl. Rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 1. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], soud žalobu zamítl, neboť žalovaná předala žalobci nevhodnou věc, tedy vlhkou podlahu a žalobce tuto skutečnost nemohl ani přes vynaložení dostatečné péče zjistit. Náhradu nákladů řízení soud určil ve výši 300 443 Kč.

7. Dále má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] vznikla dne [datum], od [datum] do [datum] byl jejím jednatelem [jméno] [příjmení] a ve sbírce listin má uloženy zakladatelské dokumenty (úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ke dni [datum] a výpis ze sbírky listin ke dni [datum]). Žalovaný dále exekučním návrhem ze dne [datum] usiloval o vymožení náhrady nákladů řízení ve výši 300 443 Kč (exekuční návrh ze dne [datum], který podával žalobce na společnost [právnická osoba]). Exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jej podáním ze dne [datum] vyrozuměl o zahájení exekuce (vyrozumění o zahájení exekuce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) a následně dne [datum] vydal exekuční příkaz prodejem movitých věcí (exekuční příkaz [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k provedení exekuce prodejem movitých věcí sp. zn. [číslo jednací]). Dále dne [datum] exekutor žalobce informoval, že nebyl dohledán žádný postižitelný majetek společnosti [právnická osoba], a že na společnost jsou vedeny 4 exekuce, první z roku [rok] (podání stav exekuce [spisová značka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne [datum] k společnosti [právnická osoba] má soud za prokázané, že jsou na ni evidovány 4 pravomocné exekuce ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (centrální evidence exekucí ze dne [datum] společnosti [právnická osoba]). Z e-mailové komunikace zástupce společnosti [právnická osoba] a zástupce žalobce za období od listopadu [rok] do března [rok] má soud za prokázané, že se žalobce obrátil s žádostí o vyplacení náhrady nákladů řízení na jmenovanou společnost dne [datum], bylo mu přislíbeno e-mailem ze dne [datum], že žádost předají klientovi. Dne [datum] pak zástupce společnosti [právnická osoba] uvedl, že náklady hrazeny nebudou. Na žádost zástupce žalobce ze dne [datum] zástupce [právnická osoba] uvedl, že žalovanou aktuálně nezastupují (e-mailová komunikace zástupců v předchozím sporu od listopadu [rok] do března [rok]). Z předžalobní výzvy žalobce včetně dodejky a obálky o doručení má soud prokázáno, že vyzval dne [datum] žalobkyni k úhradě nákladů řízení (předžalobní výzva k úhradě nákladů soudního řízení ze dne [datum] adresovaná zástupcem žalobce žalované, včetně dodejky a obálky o doručení). Z následné komunikace stran (sdělení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] od zástupce žalované zástupci žalobce, dupliky zástupce žalobce zástupci žalované ze dne [datum] a reakce žalované ze dne [datum] od zástupce žalované zástupci žalobce) bylo prokázáno, že žalovaná není ochotna přistoupit na plnění. Z výpisu z aplikace„ Infosoud“ ke spisu [spisová značka] nebyly zjištěny žádné další skutkové okolnosti.

8. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že ze sporu vedeného před [název soudu] měl pocit, že si z něj někdo dělá legraci, když po podání žaloby v rámci smírných jednání žalovaná požadovala pouze částku 5 000 Kč. [příjmení] na projednání žaloby trval, byla to pro něj satisfakce, bylo poškozeno jeho jméno. [ulice] jednání probíhala pouze před prvním jednáním ve věci. Žalovaná musela vědět, že její šance na úspěch ve sporu jsou malé, soudce ji několikrát upozornil, že nemá dostatek důkazů, aby uspěla. Rovněž žalobkyni říkal, že se nechová jako osoba průměrného rozumu, když se jednou účastnila jednání. Dále soudce řekl, že to na něj vyvolává dojem určitého podvodu, co se týká převodu pohledávky, řekl to však až při odůvodňování rozhodnutí.

9. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle ustanovení § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

13. Nejvyšší soud se porušením dobrých mravů pravidelně zabývá při rozhodování o usneseních, kterým bylo rozhodnuto či zamítnuto rozhodnutí soudu o singlulární sukcesi. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1388/2019 se podává, že zneužití úpravy procesního nástupnictví při singulární sukcesi podle § 107a o. s. ř. může podle okolností nasvědčovat například předchozí postup dané strany v průběhu řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního sporu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 22 Cdo 3607/2013) nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 993/2013). Dále problematiku Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3911/2018, vysvětlil, že obecné soudy by měly svou pozornost soustředit i na jiné ze spisu se podávající, resp. úředně dostupné okolnosti, například na nezřetelný důvod postoupení žalované pohledávky, na patrný nedostatek typického„ komerčního“ motivu postoupení, jestliže postupník je současně ovládající společností postupitele, jeho nejasný majetkový a obchodní substrát atd.), a na tomto vůbec podezřelém základě by se pak měly zabývat otázkou, jaké nepříznivé důsledky – procesním uznáním tvrzeného postoupení žalované pohledávky – mohou pro dané řízení nastat. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2868/2019, konstatovalo, že prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku nepostačuje, hrozba zneužití postoupení pohledávky z pohledu náhrady nákladů řízení musí nabýt reálné podoby (usnesení ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1665/2013). V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3887/2013, akcentoval, že výše popsaný postup soudu (odchylující se od běžného postupu výslovně zakotveného v § 107a odst. 2 o. s. ř.) tak přichází v úvahu pouze v případech zcela zjevného zneužití institutu procesního nástupnictví a jako výjimka z pravidla musí být uplatňován restriktivně. A konečně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016, deklaroval, že k možnosti soudu uzavřít, že návrh žalobce na singulární sukcesi podle § 107a odst. 1 o. s. ř. je zneužitím práva, které má vést k tomu, aby pohledávka žalovaného na náhradu nákladů řízení se stala reálně nevymahatelnou, je třeba naplnění dvou předpokladů; jednak musí být zjevné, že strana žalující bude v řízení neúspěšná, a proto lze očekávat, že jí bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, jednak musí být zřejmé, že nový žalobce (postupník) nebude schopen splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného. Naplnění obou těchto předpokladů nemusí být postaveno zcela najisto; rozhodný je v tomto směru stav v době rozhodování soudu.

14. Soud po zhodnocení všech skutkových i právních okolností případu došel k závěru, že žaloba není důvodná. Ustanovení § 2909 o. z. upravuje situace, kdy dojde ke škodě výkonem práva, pokud škůdce sledoval jako hlavní účel poškození jiného. Žalobce tvrdil, že ke škodě mělo dojít tak, že žalovaná postoupila svou tvrzenou pohledávku z titulu smlouvy o dílo v listopadu roku [rok] a přitom věděla, nebo mohla vědět, že postupník společnost [právnická osoba] je prázdná schránka, kdy nebude schopna plnit náhradu nákladů řízení.

15. Ze spisu [název soudu] však soud zjistil, že první jednání ve věci se uskutečnilo v červenci [rok], další potom až v květnu [rok]. Na prvním jednání předseda senátu stranám sdělil, co bude potřeba doplnit pro případný úspěch ve sporu. Je pravdou, že poučení se týkala v převážné části doplnění tvrzení žalobkyní. Nicméně předseda senátu uvedl, že s ohledem na povahu smlouvy o dílo uzavřené ústně, bude potřeba provést množství svědeckých výpovědí a s konečnou platností o povaze vady rozhodne znalec. Poté probíhala smírná jednání ve věci a k postoupení došlo k listopadu [rok]. K tomuto okamžiku však z procesního stavu nešlo seznat, jaký pravděpodobně bude výsledek celého sporu. Až znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], který potvrdil výpovědí u soudu dne [datum], dal za pravdu žalobci, že vlhkost betonového podkladu byla způsobena jeho zakrytím žalovanou. Dle komentářové literatury (Petrov, J. Výtisk, M., Beran, V. a kol., Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, strana [číslo]) musí být hlavním cílem takového jednání škůdce poškození druhé strany, ostatní cíle musí být pouze zanedbatelné. Z postoupení pohledávky žalovanou v listopadu [rok] nelze vyvodit, proč by hlavní účel jednání mělo být, že společnost [právnická osoba] nebude schopna do budoucna plnit náklady řízení z případně prohraného sporu.

16. Nenaplnily se ani podmínky citované Nevyšším soudem pro zamítnutí návrhu na singulární sukcesi. Předchozí postup žalované, kdy by ji stačila ke smírnému uspokojení mnohem menší částka, svědčí o snaze žalované spor rychle vyřešit. Žalobce při své výpovědi hovořil dokonce o částce 5 000 Kč, ani tu však nebyl ochoten uhradit a rozhodl se, že bude sledovat vyřešení sporu rozhodnutím soudu. Spor ani netrval ke dni postoupení pohledávky nijak dlouho, žalobu byla podání v listopadu [rok] a do doby postoupení v listopadu [rok] proběhlo pouze jedno jednání ve věci, kdy se strany dozvěděly předběžný právní názor soudu. Žalovaná ani nijak neobstruovala soudní jednání, kvůli její nepřítomnosti byl spor odročen pouze jednou a to dne [datum]. Poté se jednání účastnil její zástupce. Žalobce nekonkretizoval, čím dalším nepřítomnost žalované na jednání u soudu ztěžovala projednání sporu. Nejednalo se ani o uměle vytvořený subjekt u postupníka, společnost [právnická osoba] byla založená v listopadu [rok], a ač nezakládala účetní závěrky po celou dobu svojí existence, k listopadu [rok] byla povinna založit pouze listiny vztahující se k části roku [rok]. Výše základního kapitálu byla v souladu se zákonem. Ani skutečnost, že smlouva byla podepsaná tehdejším zástupcem, není rozporná s dobrými mravy, pokud k tomu byl zmocněn jednatelem. Žalovaná ani nijak nezastírala, že společnost byla napojená na jejího tehdejšího zástupce, kteří na rozdíl od ní chtěli pokračovat ve vedení sporu. Propojení žalované se společností [právnická osoba] soud žádné neshledal. Nedá se vyvodit ani z vyjádření bývalého zástupce žalované u [název soudu], že u žalované bude muset zjistit nějaké informace. Podlaha byla provedena v jejím domě, na její objednávku a je zřejmé, že o faktické informace týkající se smlouvy o dílo musel žádat právě žalovanou. Jak správně uváděla žalovaná, pokud jsou evidovány exekuce vedené proti společnosti [právnická osoba], první od [datum], o této skutečnosti nemohla žalovaná v listopadu roku [rok] vědět.

17. Soud dodává, že pokud žalobce byl v listopadu [rok] přesvědčen, že cílem postoupení pohledávky je zneužití práva či obstrukční jednání žalované, jak uvedl ve svém vyjádření ze dne [datum], měl se proti rozhodnutí soudu [název soudu] ze dne 4. 12. 2017, č. j. [číslo jednací], odvolat a uplatnit citovanou judikaturu Nejvyššího soudu ke zneužití práva.

18. Soud neshledává ničeho v rozporu s dobrými mravy ani na smlouvě o postoupení pohledávky. Ta postupovala mimo nároku na jistinu i náhradu nákladů řízení ve výši 13 300 Kč. Rovněž soud neshledává nic rozporného na tom, že konečná cena za postoupení byla sjednána dle vymožené částky. Jednalo se o nárok z odstoupení od smlouvy o dílo, přezkumem byla příčina vad díla, tedy složitá skutková situace závislá na odborném posouzení s poměrně nepředvídatelným závěrem. Žalovaná, i pokud by byla ve sporu u [název soudu] úspěšná, mohla být úspěšná pouze co do části žalovaného nároku a smlouva uvedené zohledňovala. Postupník proto nemusel být ochoten hradit za takovou pohledávku vysokou částku.

19. S ohledem na výše uvedené soud nemá za to, že došlo ke zneužití práva ze strany žalované a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 71 438,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 443 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání u soudu dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 040 Kč ve výši 12 398,40 Kč.

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.