7 C 194/2018 - 895

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 151 025,92 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 151 025,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 151 025,92 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 199 517,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu ve výši 44 565,49 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] a v jejích doplněních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [anonymizována dvě slova] [rok] ke zdejšímu soudu domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 151 025,92 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně jako klinická psycholožka a psychoterapeutka pro děti, dorost a dospělé, provozovala svoji praxi na adrese [adresa žalované]. Ordinace žalobkyně se nacházela na pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], které jsou ve vlastnictví [územní celek]. Ordinace žalobkyně v [adresa] v [ulice] ulici byla o velikosti 14 m2 a dále k ní příslušela čekárna, WC a umývárna. Prostory si od [územní celek] pronajala [anonymizováno] [právnická osoba], ta je přenechala žalobkyni k užívání na základě podnájemní smlouvy, poslední uzavřely žalobkyně a [právnická osoba] [právnická osoba] dne [datum]. Podnájem byl sjednán na dobu neurčitou. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] se dne [datum] přejmenovala na [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované]. Jednateli společnosti byli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě notářského zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zůstala ve společnosti jako společnice. Dne [datum] zaslal jednatel žalované žalobkyni výzvu k vyklizení prostor a odstranění věcí. Dne [datum] navštívil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ordinaci žalobkyně a trval na vyklizení ordinace s tím, že ji užívá žalobkyně protiprávně. Dne [datum] žalobkyně zjistila, že jí byl odcizen diář se jmény pacientů a jejich kontaktními údaji a klíč do místnosti žalobkyně, který dala zdravotní sestře [jméno] [příjmení], někdo odcizil ze zásuvky. Žalobkyně tento incident neohlásila na policii, jednatel žalované tvrdil, že o ničem neví. Dne [datum] jednatelé žalované zakázali žalobkyni přístup do ordinace a dne [datum] někdo odstranil informační tabule se jménem žalobkyně ze zdi nemovitosti, kde se nacházela její ordinace. Dne [datum] se na ordinaci objevila cedule, že se ordinace ke dni [datum] z vážných důvodů ruší. Dne [datum] se dostavil pacient žalobkyně, jednatelka společnosti držela v ruce diář žalobkyně, nenechali žalobkyni ověřit, zda pacient přichází ve správnou hodinu. Pokud volali jiní pacienti, bylo jim sděleno, že mají špatné telefonní číslo, a že osobu žalobkyně neznají. Dne [datum] došla žalobkyni do e-mailu výzva jednatele žalované, aby vyklidila nemovitost do [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyklidila ordinaci, vyfotografovala ji, odevzdala klíče od objektu a s [anonymizováno] [příjmení] sepsaly předávací protokol, jehož jednu kopii nechala žalobkyně na stole. Žalobkyně uzavírala podnájemní smlouvy s [anonymizováno] [příjmení] od roku 1994, [ulice] část [obec a číslo] se smlouvou vždy souhlasila. Naposledy to bylo usnesením Rady Městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum]. Do doby účinnosti nového občanského zákoníku se smlouvy řídily zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Jediné časové období, které mohlo být sporné je období od [datum] do [datum], resp. [datum]. Podle komentářové literatury má být souhlas pronajímatele dán předem, což v tomto případě nebylo, dodatečným schválením radou městské části však došlo ke zhojení vady. Žalobkyně tak nárokuje ušlý zisk za období od dubna 2017 do června 2017, protože nedošlo k ukončení nájemního vztahu v souladu s právem, žalovaná zasáhla do výkonu jejího nájemního a vlastnického práva. U žalobkyně tak nedošlo k rozmnožení majetkových hodnot obvyklým způsobem, ač se to dalo očekávat na pravidelný běh věcí. Žalobkyně byla nucena během velmi krátké lhůty vyklidit ordinaci a přerušit tak svoji praxi klinické psychologie. Žalobkyně si musela najít nové prostory, změnit registraci nestátního zdravotního zařízení, což jí zabralo 3 měsíce, za něž nárokuje ušlý zisk. Žalovaná částka je tak průměrem zisku žalobkyně za 3 měsíce, kdy zohlednila i počet pacientů a četnost jejich návštěv. [příjmení] svůj průměrný zisk z předchozích čtvrtletí a zisk, který dosahovala po škodné události a došla k částce ve výši 151 025,92 Kč, zákonný úrok z prodlení pak žalobkyně požaduje od [datum], dle lhůty v předžalobní výzvě ze dne [datum], od [datum]. Žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum] nesouhlasila s tvrzením, že nebyla dětskou klinickou psycholožkou, oprávnění získala dne [datum]. Žalobkyně nikdy nechtěla srovnávat své služby a služby poskytované žalobkyní. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované, že žalobkyně některou z listin vyhotovila sama či dodatečně. Je v rozporu se smyslem občanského zákoníku tvrzení žalované, že pokud nájemní smlouva byla uzavřena k poskytování lékařských služeb, nemůže být podnájemní smlouva platně uzavřena pro nelékařský provoz. Pokud jde o smlouvy, ty byly uzavírány stejným způsobem od roku 1994, poslední byla uzavřena i v roce 2017. Již prvá podnájemní smlouva obsahovala klausuli o vůli jednat tři měsíce před ukončením podnájemní smlouvy. Dle žalobkyně vztah s [anonymizováno] [příjmení] a později se [právnická osoba] [právnická osoba] byl vztahem z podnájemní smlouvy. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 2699/2004 ke konkludentnímu uzavření nájemní smlouvy, že uzavření nájemní smlouvy konkludentním způsobem předpokládá, že existuje projev vůle jak na straně pronajímatele, tak nájemce. V daném případě tuto vůli obě smluvní strany projevovaly opakovaným prodlužováním téže nájemní smlouvy. Dále dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 548/2005 zákon nespojuje s nesplněním požadavku na písemnost podnájemní smlouvy její neplatnost. Rozhodnutí uvádí, že jak z právnicky neobratných formulací, tak z faktického počínání účastníků je zřejmé, že jejich vůle směřovala k tomu, aby žalobce mohl prostor užívat, se kterým tehdejší vlastník vyslovil souhlas, ani dalším počínáním jej nezpochybnil. Žalobkyně dále nesouhlasí, aby žaloba byla kvalifikována jako žaloba na ochranu držby. Žalovaná částka je průměrem čtvrtletního přijmu žalobkyně za poslední tři roky. Třetí čtvrtletí bývá tradičně těžší a je obtížné vyčíslit ušlý zisk pouze za druhé čtvrtletí. Žalobkyně obnovila činnost okamžitě, jak to bylo možné, neboť bylo nutno dosáhnout souhlasu se změnou užívání stavby a vyřídit další administrativní a věcné záležitosti se zařizováním pracoviště. Ve vyjádření ze dne [datum] dále žalobkyně uvedla, že výkon praxe klinického psychologa se zaměřením na děti vyžaduje neručený průběh vyšetření. Jednatel žalované žalobkyni konfrontoval. Dne [datum] přišel do ordinace v záchranářské vestě. Dne [datum] ji vyzval k vyklizení prostor. Nechal dále odstranit telefonní přístroje, vyšetřování ztráty telefonů policie odložila. Pro výkon klinické praxe nemělo význam se bránit prostřednictvím předběžného opatření nebo policie. Soudní řízení jsou obecně zdlouhavá. Dne [datum] zastihli jednatelé žalované pomocnici žalobkyně paní [příjmení] v ordinaci a křičeli na ní, ať vypadne. Dne [datum] někdo odstranil informační cedule s označením ordinace. Žalobkyně nebyla pro své pacienty kontaktovatelná, sestra [anonymizováno] jí zapírala. Dne [datum] žádala jednatele žalované, aby jí sdělili, kteří pacienti mají ten den přijít, kvůli neočekávanému příchodu [jméno] [jméno], jednatel žalované na ni křičel, že na ni zavolá policii a státního zástupce. Žalobkyně byla z celé situace psychicky vyčerpaná. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s tvrzením žalované, že by vztah mezi [anonymizováno] [příjmení] a žalobkyní naplňoval znaky definice osoby blízké ve smyslu § 22 občanského zákoníku.

2. Žalovaná se vyjádřila dne [datum] a navrhla nárok žalobkyně zcela zamítnout. Svá podání dále rozsáhle doplnila dne [datum], [datum], [datum], [anonymizována dvě slova] [rok], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Podle žalované žalobkyně neměla od [datum] žádný právní titul k užívání předmětu podnájmu. Žalovaná nemohla platně zřídit podnájem až do [datum], protože neměla souhlas od pronajímatele se zřízením podnájmu. Smlouva o nájmu ze dne [datum] údajně podepsaná [anonymizováno] [příjmení] a žalobkyní je antedatovaná, žalovaná o ní neměla žádnou vědomost až do doby nahlížení do spisu v červnu 2018, nikdy ji neevidovala a neúčtovala o ní. Podle žalované je nájemní smlouva ze dne [datum] zdánlivým, popř. absolutně právně neplatným právním jednáním, neboť ji uzavřel neexistující právní subjekt, protože žalovaná až do [datum] vystupovala pod obchodním jménem [anonymizováno] [právnická osoba], nikoli [anonymizováno] [právnická osoba], jak je uvedeno na listině. Chybí rovněž IČO žalované či její sídlo. Stejně tak předmět podnájmu není dostatečně specifikován, protože na adrese [adresa] a č. o. 39 (není rovněž uvedeno, že jde o číslo orientační) je několik domu, staveb, objektů a ordinací, označení ordinace o 14 m2 je rovněž nedostatečné, protože na adrese je několik ordinací. Ordinace sama má přitom podlahovou plochu 14,4 m2, neobsahuje umývárnu ani zařízení, jak je uvedeno ve smlouvě. Prostory však obsahují WC o velikosti 5,6 m2. Rovněž smlouva o podnájmu nebytových prostor ze dne [datum] neobsahuje razítko žalované, která vždy své jednání jako právnické osoby činí ve spojení s razítkem nebo s elektronickým podpisem. Rovněž dle ve výpovědi na Policii ČR ze dne [datum] se žalobkyně o podnájemní smlouvě ze dne [datum] nezmiňuje a hovoří pouze o předchozí podnájemní smlouvě ze dne [datum]. Co se týká některých listin založených žalobkyní, považuje je žalovaná za irelevantní, jedná se zejména o smlouvy o podnájmu z let 1995 2016 Tyto listiny nejsou pravé, autentické, správné a pravdivé. Žalobkyně si pak v předžalobní výzvě protiřečila, když tvrdila, že řádná nájemní smlouva mezi městskou částí a žalovanou byla uzavřená v dubnu. Přitom sama založila padělanou listinu zřizující podnájem již od [datum].

3. Žalovaná dále zdůraznila, že sama žalobkyně nakonec prostor podnájmu dobrovolně opustila a žalovaná se tak nemusela bránit prostřednictvím žaloby na vyklizení. Žalobkyně dále neoprávněně užívala telefonní linku žalované, působila tím žalované škodu, protože sestra žalované musela vyřizovat i telefonáty žalobkyně. Co se týká ztraceného telefonního přístroje, do prostor ordinace vstupovaly paní [příjmení] a manžel žalobkyně, nelze klást vinu za ztrátu přístroje žalované. Žalobkyně navíc od [datum] věděla, že žalovaná jí nehodlá zřídit podnájem a měla si hledat nové prostory k poskytování služeb. Žalovaná jí navíc ústně přislíbila, že může v prostoru zůstat až do června 2017. Dle žalované paní [příjmení] od roku 1994 neoprávněně nahlížela do kartotéky vedené žalovanou a její právní předchůdkyní. Dne [datum] skutečně došlo k vykázání paní [příjmení] z ordinace, neboť jí jednatelé přistihli, že si po pracovní době činí neoprávněně výpisy z kartotéky. Žalobkyně se navíc chovala jako vlastník předmětného prostoru, když dne [datum] nechala vyměnit zámek od vstupních dveří do lékařské ordinace a žalované tak znemožnila přístup do ordinace, kdy byl zmařený celý jeden ordinační den.

4. Co se týká tvrzení ke dni [datum], že byly vyměněny zámky u ordinace, byly pouze namontovány nové dveře do sesterny a do ordinace jednatelky žalované a [anonymizováno] [příjmení], aby do těchto místností již žalobkyně nemohla vstupovat a činit si tak výpisy z kartotéky. Následně došlo k tomu, že dne [datum] nemohla žalovaná ordinovat až do odpoledních hodin, protože nemohla odemknout celou lékařskou ordinaci, protože žalobkyně za asistence policie vyměnila zámky. Dne [datum] se skutečně v ordinaci objevil pacient žalobkyně, který měl přijít až dne [datum], jednalo se o pana [jméno] [jméno] z firmy [příjmení], kde tehdy pracoval i manžel žalobkyně.

5. Žalobkyně byla již dne [datum] upozorněna, že žalovaná nehodlá pokračovat v nastavené spolupráci a měla si již hledat další místo pro ordinaci. Pro vyúčtování ušlého zisku je rovněž nutné využít výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění, které žalobkyně obdržela od zdravotních pojišťoven v letech 2015 až 2018. Ve vyjádření doručeném zdejšímu soudu dne [datum] žalovaná dále uváděla, že žalobkyně není dětskou klinickou psycholožkou, že žalovaná poskytuje širší rozsah služeb než žalobkyně, a že předmětné prostory potřebovala žalovaná pro svoji práci. Žalovaná nesouhlasila s poskytování služeb ve stejné budově, protože zaměnitelnost oborů působnosti obou subjektů je vysoká, což zvyšovalo i riziko záměny podle ustanovení § 2646 občanského zákoníku. Stejně tak se obávala rizika spojeného s ustanovením § 2216 občanského zákoníku, že pokud nájemce umožní věc užívat třetí osobě, je za jednání této osoby odpovědný jako by jednal sám.

6. Dále zdůraznila, že záleží na vůli nájemce, nikoli na souhlasu pronajímatele, zda věc podnajme. Žalovaná proto hodnotí užívání předmětného prostoru žalobkyní v období [datum] – [datum] jako bezdůvodné obohacení.

7. Žalovaná rovněž nesouhlasila s používáním telefonní linky žalobkyní, protože jí to působilo škodu při získávání nových klientů, linka na ni byla převedena [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně dále neoprávněně umožnila vstup do ordinace svému manželovi a paní [příjmení], sociální pracovnici, která nahlížela do zdravotnické dokumentace pacientů. Proto žalovaná dne [datum] zakázala vstup paní [příjmení] do ordinace, není však pravda, že by znemožnila vstup žalobkyně či její zdravotní sestry. Žalobkyně již od roku 1994 porušovala svou povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nakládat s údaji pacientů. Žalobkyně dále i po [datum] uváděla jako adresu sídla a telefonní číslo ordinace, kde však sídlo ve skutečnosti již neměla. Od [datum] začala žalovaná rušit žalované její činnosti, blokovala přístup do čekárny svými pacienty a manželem.

8. Žalovaná poté zaslala žalobkyni výzvu k vyklizení prostor na adresu bydliště žalobkyně, žalobkyně si tento dopis nevyzvedla. Poté jí žalovaná zaslala rovněž e-mail vyzývající k vyklizení nemovitosti.

9. Co se týká diáře, ten se nacházel v sesterně žalované, tam zdravotní sestra žalované přepisovala údaje do nového diáře. Skutečnost, že žalovaná uzavřela nájemní smlouvou s vlastníkem předmětných nemovitostí, zjistila žalobkyně až dne [datum], kdy tato informace byla zveřejněna v registru smluv. Navíc podpis nájemní smlouvy je složitý s ohledem na jeho podpis zástupci MČ [obec a číslo], kdy ho podepisuje několik osob a bývalá jednatelka žalované [příjmení] [příjmení] mohla převzít smlouvu až [datum]. Písemný souhlas pronajímatele s podnájmem však obdržela žalovaná nejdříve [datum], přestože nový jednatel žalované avizoval, že nehodlá zřídit podnájem žalobkyni. Navíc souhlas s podnájmem byl dán až od [datum], nikoli [datum] O antedataci podnájemní smlouvy svědčí rovněž telefonát jednatelce žalované [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], kdy ji žalobkyně žádá o uzavření podnájemní smlouvy. Žalobkyně se rovněž domnívá, že podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum] není pravým podpisem [anonymizováno] [příjmení], jeho pravost by měla prokázat žalobkyně. Žalobkyně rovněž porušovala povinnost předkládat podnájemní smlouvy správnímu orgánu – odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči [stát. instituce], založila podnájemní smlouvu pouze na období od [datum] do [datum].

10. Tvrzení žalobkyně ohledně diáře není pravdivé, protože se nejednalo o diář žalobkyně, ale o nový diář žalovaných. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že ordinaci předala v pořádku, vyklizenou, když žalovaná musela ordinaci posléze dát do pořádku. [příjmení] žalovaná od žalobkyně neobdržela. Pokud žalovaná tvrdí, že v usnesení Rady MČ [obec a číslo] ze dne [datum] [číslo] je pouze vzetí na vědomí rady MČ [obec a číslo] zápisu [číslo] Komise pro vedlejší hospodářskou činnost. Vlastní souhlas pronajímatele byl sepsán až [datum] s účinností od [datum]. Žalovaná má rovněž za to, že by žaloba měla být posouzena jako žaloba na ochranu nebo uchování držby jejího domnělého podnájemního práva, nicméně tuto žalobu by bylo nutné podat do šesti týdnů od [datum], kdy se žalobkyně prokazatelně dozvěděla o tom, že žalovaná ruší její domnělou držbu podnájemního práva. Žalovaná původně nabízela vyklizení ordinace do května 2017, nicméně s ohledem na jednání žalobkyně nakonec požadovala vyklizení do [datum].

11. Co se týká samotného ušlého zisku, žalovaná uvádí, že žalobkyni nic nebránil přeobjednat pacienty, které měla objednané na květen a duben 2017 na měsíc červen 2017. Žalobkyně dále nijak nedefinuje škodní událost, která vedla ke vzniku ušlého zisku, tedy v nenastalém zvětšení majetku poškozeného. K vyčíslení ušlého zisku je dle žalobkyně potřeba doložit výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění, které žalobkyně obdržela od všech smluvních zdravotních pojišťoven za roky 2015 – 2018. Dále by žalobkyně měla předložit vyúčtování hrazených služeb z veřejného zdravotního pojištění za rok 2015 – 2018. Podle informací žalované měla žalobkyně objednáno na duben 2017 přibližně 16 pacientů a na květen 2017 přibližně 20 pacientů. Tito se pořád opakovali přibližně po 14 dnech až měsíci. [příjmení] rovněž [anonymizováno] [příjmení] posílala své pacienty žalované. V měsících červen 2017 – srpen 2017 měla žalobkyně volno a mohla pacienty přeobjednat. K výpočtu ušlého zisku je nutné vzít v potaz zisky, které byly důvodně očekávány a byly definitivně ztraceny. (Ns 30 Cdo 1151/2009, 25 Cdo 2846/2008, 25 Cdo 4850/2009). Nelze si nárokovat ušlý zisk do budoucna, svou činnost žalovaná přerušila bezdůvodně sama, žalovaná nijak neznemožňovala žalobkyni poskytovat zdravotní služby. Od června 2017 mohla ordinovat v nových prostorech, pokud by začala jednat již [datum]. Žalobkyně mohla působit v lékařské ordinaci do dubna nebo května a hledat si postupně nové působiště. Ordinaci však opustila dobrovolně a žádný ušlý zisk jí tak nemohl vzniknout.

12. Dále doplnila, že na policii se o listině ze dne [datum] žalobkyně nikdy nezmínila. S nájemní smlouvou s městskou částí se žalovaná mohla seznámit dne [datum]. Není pravděpodobné, že by volala každý den na městskou část a zjišťovala, kdy bude smlouva uzavřena. Dále žalovaná uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] a žalobkyně jsou si osoby navzájem [anonymizováno] [příjmení] tak byla při podpisu listiny ve střetu zájmů. K listině ze dne [datum] žalovaná uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] jednala spíše za sebe, než za právnickou [anonymizováno] [právnická osoba] Žalovaná dále uvedla, že telefonní přístroj ani a cedule s označením ordinace žalované neodcizila. Dne [datum] byla v ordinaci přítomná jenom žalobkyně. Žalovaná se dále vyjádřila k provedeným svědeckým výslechům, co se týká [jméno] [jméno], žalobkyně je jeho osobní lékařkou, že není zřejmé, zda byl vůbec konfliktní situaci mezi jednateli žalované a žalobkyní přítomen s ohledem na časové rozpory v jeho výpovědi. Výpověď svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] neprokázala, že by do ordinace volala v předmětném období. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] je na žalobkyni zcela závislý a udělal by pro ni cokoli, i vypovídal nepravdivě a účelově. V podání ze dne [datum] žalovaná namítala, že [anonymizováno] [příjmení] jednala při uzavření smlouvy ve shodě s žalobkyní a dostala se do střetu zájmu s žalovanou. Navíc nesplnila pravidla zákona o obchodních korporacích pro notifikaci takového jednání o střetu zájmů valné hromadě či statutárnímu orgánu společnosti. Dále žalovaná uplatnila vzájemný návrh z titulu protiprávního jednání dle ustanovení § 71 zákona o obchodních korporacích, neboť žalovaná nemohla od [datum] do [datum] poskytovat své služby na dvou pracovištích. V podání ze dne [datum] nad rámec uvedla, že pohledávku žalobkyně neuznává a uplatňuje protinávrh, neboť příjmy žalované mohly být v předmětném období vyšší o 906 878,10 Kč, výše ušlého zisku žalované činí 610 878,10 Kč. Vzájemným návrhem však žalovaná uplatnila částku 151 025,92 Kč. V druhém podání z téhož dne žalobkyně dále uvedla, že se zadání znaleckého posudku nikdy nesouhlasil, žalobkyně dosud srozumitelným způsobem svůj nárok nevyčíslila. Dále uvedla, že dle jejích výpočtů ušlo žalobkyni 84 656 Kč, neboť na období od dubna 2017 do června 2017 měla žalobkyně sjednáno 143 pacientů. Fixní výdaje žalobkyně pak činily 14 000 Kč měsíčně, za tři měsíce celkem 42 000 Kč. Žalobkyni tak celkem za měsíce duben až červen 2017 ušlo 42 656 Kč. Dále žalobkyně uvedla otázky pro znalecký ústav.

13. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

14. Z kopie dokumentu Udělení souhlasu s podnájmem nebytových prostor ze dne [datum], značka [rok] [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že [ulice] část [obec a číslo] na základě usnesení [číslo] Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], souhlasí s podnájmem části nebytového prostoru v souvislosti s nájemní smlouvou [rok] [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum], pro žalobkyni, od [datum] na dobu neurčitou.

15. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba], a žalobkyní, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je nebytový prostor [číslo] v [ulice] ulici, v [obec a číslo], týká se prostoru ordinace o 14 m2, čekárny, WC, umyvárny a zařízení. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. Výše nájmu byla sjednána na 6 500 Kč pro rozsah 45 hodin týdně. V částce nájemného jsou obsaženy i poplatky za spotřebu elektrické energie, vody a plynu. Pronajímatelka se zavázala zajistit plný a nerušený výkon práv. Dále bylo sjednáno, že nájem lze ukončit dohodu, výpovědí ze strany nájemce bez uvedení důvodu, výpovědí ze strany pronajímatele z důvodu neplacení nájemného, devastace předmětných nebytových prostor, z důvodu prokázaného hrubého porušování pravidel společenského soužití. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po výpovědi.

16. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že se týká užívání stejných prostor ordinace jako časově předcházející smlouvy. Pronájem je určen na dobu od [datum] na dobu neurčitou. Podepsána je žalobkyně jako nájemkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

17. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], na období od [datum] na dobu neurčitou, z nedatované smlouvy na období od [datum] do [datum], smlouvy ze dne [datum], smlouvy na období od [datum] do [datum], [datum] do [datum], [datum] do [datum], ze dne [datum] na období od [datum] do [datum], bylo zjištěno, že se vždy vztahují ke zřízení užívacího práva k ordinaci a uzavírány byly mezi fyzickými osobami [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobkyní. Ve všech je pak zakotvena tříměsíční výpovědní doba.

18. Z potvrzení převzetí rozhodnutí o změně registrace nestátního zdravotnického zařízení bylo zjištěno, že je žalobkyně převzala dne [datum].

19. Z rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], bylo zjištěno, že žalobkyně byla registrována jako poskytovatelka péče v oboru klinická psychologie.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum] a dne bylo zjištěno, že jednateli jsou od [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Společníkem se 100 % vkladem [jméno] [příjmení].

21. Z rozhodnutí o změně registrace ze dne [datum], v právní moci dne [datum], [stát. instituce], oboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči, sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizováno], bylo zjištěno, že adresou poskytování zdravotních služeb žalobkyně je od [datum] žalobkyně je [ulice a číslo], [obec a číslo].

22. Z dopisu Pražské správy sociálního zabezpečení o minimální výši záloh na pojistné v roce 2017 bylo zjištěno, že byly žalobkyni nastaveny na částku 7 296 Kč měsíčně.

23. Z oznámení o přerušení činnosti ordinace klinické psychologie ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila vyklizení ordinace pro vážné neshody s jednateli žalované. V hlavičce jsou uvedeny jako adresátky zkratky zdravotních pojišťoven.

24. Z protokolu o předání prostoru v objektu [ulice a číslo], [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně předala prostor ordinace a jejího příslušenství [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

25. Z potvrzení o vyhledání pomoci u [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaná uvádí, že žalobkyně přišla, aby jí napsali léky, neboť byla psychicky vyčerpána z konfliktní situace a n pracovišti způsobené [anonymizována dvě slova].

26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně popisovala události z ordinace v období od [datum] do doby podání vysvětlení. Uváděla, že dne [datum] sepsala s [anonymizováno] [příjmení] nájemní smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní dobou 3 měsíce. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [rok] prodala svou společnost manželům [příjmení]. Dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] poprvé vyzval žalobkyni, aby opustila ordinaci, že chce celý objekt užívat pro sebe. Dne [datum] zjistila žalobkyně, že zmizel druhý klíč od její ordinace ze stolu zásuvky paní [příjmení] včetně diáře. [příjmení] dne pak [anonymizováno] [příjmení] znovu vyzval žalobkyni, aby vystěhovala ordinaci. Dne [datum] zakázali manželé [příjmení] vstup sestře [příjmení] do ordinace. Dne [datum] pak žalobkyni při příchodu do práce zjistila, že byly odstraněny tabule s jejím jménem a ordinačními hodinami. Dále žalobkyně zjistila, že jí byl odcizený telefonní přístroj pevné linky v ordinaci. To oznámila i na policii, která následně odmontovala zámek ze vstupních dveří a dveří od ordinace žalobkyně. Dále uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] jí neustále dělá nepříjemnosti a brání ve výkonu povolání. Odcizení kovové cedule a telefonu odhaduje na škodu ve výši 7 000 Kč.

27. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] jednatele žalované adresované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jednatel uvádí, že se ztratil originál zdravotnické dokumentace paní [příjmení]. Dále uvádí, že hrozila ztráta zdravotnické dokumentace z důvodu působení [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení]. Dále uvádí, že mu [ulice] část [obec a číslo] předložila souhlas s podnájmem ordinace, který nikdy neviděl. Uvádí, že o uzavření smlouvy o podnájmu s [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] je neinformovala.

28. Z e-mailu [jméno] [jméno] adresovaného žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že se obrací na žalobkyni, aby ji informoval o e-mailu, který zašle místostarostce na Městské části [obec a číslo]. V předmětném návrhu e-mailu píše, že je pacientem žalobkyně od roku 2007. Dozvěděl se, že žalobkyni se ztratil sešit, do kterého si zapisuje termíny s návštěvami pacientů. Dále uvádí, že byl svědkem toho, že žalobkyni bylo znemožněno nahlédnout do sešitu s plánem návštěv ze strany nového nájemce po ukončení činnosti [anonymizováno] [příjmení]. Dále se dotazuje, zda se nadále počítá s ordinací žalobkyně na městské části [obec a číslo].

29. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu se záznamem jejího odeslání na č.l. 576 ze dne [datum] zjištěno, že žalobkyně se u žalované domáhá zaplacení částky 151 026 Kč do [datum].

30. Z výzvy k vyklizení prostor a odstranění věcí z níže specifikovaného prostoru ze dne [datum] adresované žalovanou žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaná konstatuje, že ona sama je jediným a výlučným nájemcem prostor lékařské ordinace v [ulice a číslo] v [obec a číslo] o celkové výměře 65,89 m2 a to na základě nájemní smlouvy s městskou částí ze dne [datum]. Dále uvádí, že žalované nechce a nehodlá přenechat předmět nájmu do podnájmu, ani jej nechce a nehodlá užívat společně s žalobkyní. Mezi stranami tak dle žalované není uzavřena žádná smlouva, smlouva ze dne [datum] je nicotný dokument. Závěrem pak žalovaná žalobkyni vyzvala, aby předmět nájmu vyklidila a odstranila z něj všechny věci a to do [datum].

31. Z potvrzení územního pracoviště PSSZ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla evidována jako osoba samostatně výdělečně činná v období od [datum] do [datum].

32. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], sp. zn. [rok] [číslo], mezi [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] jako pronajímatelkou a [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že předmětem pronájmu jsou prostory nesloužící k bydlení v domě [adresa] v [obec a číslo], k. ú. [část obce], ulici [ulice], které se nachází v 1. podlaží uvedeného domu a jedná se o ordinaci 20,65 m2, ordinaci 14,4 m2, denní místnost 9,15 m2, koupelnu 5,5 m2, WC 1,3 m2, předsíň 7,8 m2, čekárnu 7,15 m2 a zádveří 6,05 m2 Celkem prostory o velikosti 65,89 m2. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. Nájemce byl oprávněn počít s užíváním předmětu nájmu od [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 778 Kč měsíčně. Dle článku VI. odst. 15 smlouvy nájemce nebyl oprávněn přenechat předmět nájmu ani jeho část jiné osobě do podnájmu bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Dále je ve smlouvě uvedeno, že s uvedeným jednáním souhlasila [jméno] městské části usnesením ze dne [datum] [číslo].

33. Z dodejky do datové schránky žalované bylo zjištěno, že dne [datum] ve 14 hodin bylo žalované doručeno od [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] udělení souhlasu, jednací číslo [anonymizováno] [číslo pasu] [číslo] [rok].

34. Ze smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče s [anonymizováno], příloha [číslo] – žalobkyně na období od 2008do 2016 a na období od 2017 do 2024 bylo zjištěno, že úhrada měla být žalobkyni poskytována za služby klinické psychologie.

35. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované se obrátil na zástupce městské části. Uvedl, že dne [datum] žalobkyně zcela svévolně vznikla do prostor, které má žalovaná v nájmu a to za asistence policie a vyměnila vstupní zámek.

36. Z výzvy pronajímateli, aby nájemci zajistil nerušené užívání věci po dobu nájmu ze dne [datum], bylo zjištěno, že se jednatel žalované obrací městskou část v souvislosti s nájemním vztahem žalované. Uvádí, že již dne [datum] sděloval, že nesouhlasí s podnájmem žalobkyně a že bere veškeré podané žádosti o souhlas s podnájmem nebytového prostoru zpět. Dále upozorňuje na povinnost pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání nájmu a zamezil žalobkyni do [datum] v užívání předmětu nájmu.

37. Z doručenky e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované odesla e-mail na adresu [email].

38. Ze souhlasu se změnou v užívání stavby ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok], že městská část souhlasila se změnou užívání stavby, jak ji navrhla žalobkyně na adrese [adresa].

39. Z potvrzení o přidělení nebytového prostoru – [adresa], ze dne [datum] bylo zjištěno, že městská část potvrdila, že žalobkyni na základě usnesení Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum] [číslo] přidělila nebytový prostor na adrese [adresa].

40. Z potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] vedena jako osoba samostatně výdělečně činná 41. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2017, 2016, 2015 a 2014 se žalobkyně byly zjištěny příjmy a výdaje žalobkyně za příslušný rok.

42. Z odpovědi [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že poslední podnájemní smlouvu, kterou odbor zdravotnictví eviduje, založila žalobkyně dne [datum].

43. Z příkazní smlouvy ze dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o. jako příkazníkem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako příkazcem bylo zjištěno, že příkazník mel zajistit transformaci příkazce z fyzické osoby na právnickou osobu.

44. Ze souhlasu se zřízením sídla pro [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že městská část informuje [anonymizováno] [příjmení], že usnesením bylo schváleno zřízení sídla [právnická osoba] [právnická osoba] na adrese [adresa žalované].

45. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované se obrací na [anonymizováno] [příjmení] s příkazem, aby bezodkladně vrátila karty a zdravotnickou dokumentaci vyjmenovaných pacientů. A dále, aby vrátila recepty orazítkované společností a rovněž razítka.

46. Z faktury [číslo] za telefonní přístroj [anonymizováno] a ři tiskové hlavy bylo zjištěno, že celkový cena byla 5 971,50 Kč a objednatelkou byla žalobkyně.

47. Ze zeleného diáře na rok 2017 pak bylo zjištěno, že obsahuje údaje do [datum], stránky jednotlivých dní jsou rozděleny na [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], popř. samostatně [celé jméno žalobkyně], [příjmení], [anonymizováno] O pacientech jsou uvedena příjmení, někdy i s křestním jménem a hodina, kdy mají přijít.

48. Ze záměru [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] pronájmu prostoru [ulice a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že rada městské části navrhuje prostor v [ulice a číslo] pronajmout [anonymizováno] [právnická osoba]

49. Z poštovního podacího archu advokátní kanceláře [příjmení] a partneři ze dne [datum] bylo zjištěno, že stejného dne byla odeslána předžalobní výzva žalované.

50. Z usnesení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že je žádáno o zřízení sídla na adrese ordinace v [ulice a číslo].

51. Ze zápisu z jednání komise [číslo] [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum], že v případě ordinace v [ulice a číslo] se jedná o změně názvu nájemce.

52. Z odpovědi Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ze dne [datum], značka – [anonymizováno] [spisová značka] [rok], bylo zjištěno, jaká byla výše úhrady žalobkyni jako poskytovatelce zdravotních služeb za roky 2015 – 2018.

53. Z dokumentu převod nájemní smlouvy na nebytové prostory [ulice a číslo], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že rada městské části informuje Ing. [příjmení], že došlo k převodu nájemní smlouvy k prostoru v [ulice a číslo] na [anonymizováno] [právnická osoba]

54. Ze souhlasu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že rada městské části schválila zřízení sídla společnosti pro [anonymizováno] [právnická osoba] na adrese [adresa žalované].

55. Ze zápisu z jednání komise [číslo] [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] bylo zjištěno, že je žádáno o změnu v osobě nájemce.

56. Ze spisu [anonymizováno] [číslo] – [rok], vedeného obvodním ředitelstvím policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce] bylo zjištěno, že z listiny č.l. 1, že žalobkyně oznámila vloupání dne [datum] do ordinace. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [rok] [číslo], bylo podezření ze spáchání přečinu krádeže na jednatele žalované, odloženo, neboť se neprokázalo, že by telefonní linku, sešit se soupisem pacientů a dva kusy cedulí s ordinačními hodinami odcizil. Policie provedla místní šetření v prostorech ordinace. Vyslechla žalobkyni, kdy ta uvedla, že dne [datum] uzsvřrls d [anonymizováno] [příjmení] nájemní smlouvu s výpovědní lhůtou tři měsíce. Dne [datum] ji jednatel žalované řekl, že se má z objektu vystěhovat. Dne [datum] zjistila po příchodu do práce v 8:30, že byly z budovy odstraněny cedule s ordinačními hodinami žalobkyně. Poté byly odmontovány zámky ze společných prostor a dne [datum] nový klíč odnesla na městský úřad v ranních [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedla, že jednatel žalované žalobkyni z ordinace vyhozovl, neustále nalepoval písemné výzvy a dělal jí nepříjemnosti v době, kdy měla v ordinaci pacienty. Jednatel žalované při podání vysvětlení ze dne [datum] předložil podnájemní smlouvu ze dne [datum]. Na dotazy ohledně možného vzniknutí do ordinace odpovídal negativně.

57. Z Usnesení [číslo] [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že schvaluje doporučení [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum].

58. Ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba], sídlem [adresa], ze dne [datum], z oboru ekonomika, odvětví oceňování obchodních závodů, specializace stanovení hodnoty skutečné škody a ušlého zisku, bylo zjištěno, že předmětem posouzení znaleckým ústavem bylo vyčíslení toho, co žalobkyni ušlo v období od [datum] do [datum], tedy vyčíslení čistých peněžitých toků potenciálně vzešlých z podnikatelské činnosti, jejichž výši by bylo důvodné očekávat při obvyklém běhu věcí. Znalecký ústav měl k dispozici 4 šanony s daňovými přiznáními fyzické osoby, různorodé originální doklady – paragony, faktury, výpisy z bankovního a [anonymizováno] úvěrového účtu, souhrnné vyúčtování od pojišťoven na čtvrtletní bázi. Dále znalecký ústav čerpal z přehledu výkonů od smluvních zdravotních pojišťoven. [jméno] si znalecký ústav stanovil tak, že kvantifikoval ekonomický přínos, který by žalobkyně dosáhla při její běžné provozní činnosti při konfrontaci s vadným stavem, kterým bylo znemožnění poskytování služeb. Rovněž znalecký ústav reflektoval hypotetické náklady, které by musela žalobkyně vynaložit k zisku simulovaných výnosů. Jako nejvhodnější a jediný využitelný přístup považoval znalecký ústav příjmový (výnosový) přístup, kdy škodu koncipuje jako čisté peněžní příjmy za situace, kdyby škodná událost nenastala. Používanými metodami je potom metoda diskontovaných peněžních toků, metoda kapitalizovaného zisku a metoda ekonomické přidané hodnoty. Znalecký ústav určoval diskontní míru, která je výnosovou mírou určenou k převedení budoucích peněžních toků na současnou hodnotu. Žalobkyně měla smluvní vztahy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, Oborovou zdravotní pojišťovnou, Vojenskou zdravotní pojišťovnou, Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra České republiky a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Znalecký ústav zjistil, že daňová evidence fyzické osoby – podnikatelky neexistuje. Zatímco příjmy žalobkyně lze dohledat v daňových přiznáních, výdaje nejsou nikde samostatně evidovány. Pro účely daně žalobkyně používala výdaje stanovené paušálně ve výši 40 % pro celé rozhodné období. Znalecký ústav si dále prošel podrobné anonymizované seznamy výkonů s datem a druhem výkonu a jejich peněžní ohodnocení, tyto podklady získal znalecký ústav od pojišťoven. Příjmy od zdravotních pojišťoven činily v úhrnu za rok 2014 částku 952 742 Kč, za rok 2015 částku 994 801 Kč, ta rok 2016 částku 1 016 470 Kč a za rok 2017 částku 749 911 Kč Tyto se liší od příjmů uvedených v daňových přiznáních žalobkyně, neboť měla i jiné příjmy než ty související s provozem ordinace v [anonymizováno] ulici. Znalecký ústav dále konstatoval, že z tabulek o počtu ošetřených pacientů vyplývá, že 2. čtvrtletí roku je nejvýdělečnějším obdobím roku a jako podklad si vzal údaje o druhých čtvrtletí minulých let. Z tabulky příjmy po čtvrtletí dále vyplývá, že žalobkyně měla ve 2. čtvrtletí roku 2014 příjem ve výši 282 946 Kč, v roce 2015 příjem 303 441 Kč, v roce 2016 ve výši 310 086 Kč a v roce 2017 nulový příjem. Průměrný počet pacientů činil za 2. čtvrtletí počet 3,8 pacienta na den. Znalecký ústav dále vycházel z průměrné úhrady na pacienta za rok 2017 za nejčastěji vykazovaný výkon s kódem [číslo] (psychoterapie individuální a systematická) u Všeobecné zdravotní pojišťovny v částce 1 516 Kč, neboť klienti této pojišťovny jsou nejčastěji zastoupeni. Co se týká výdajů žalobkyně, znalecký ústav prošel žalobkyní poskytnuté podklady ve čtyřech šanonech. Nicméně u některých výdajů nebyl znalecký ústav schopen určit, zda tyto výdaje byly použity na podnikání žalobkyně (výběr hotovosti nezdokumentovaný dokladem). Vycházel z výdajů na nájemné hrazené ve výši 6 500 Kč (na č.l. 21 posudku je sice čtvrtletně, ale dále se počítá jako měsíčně), dále z výdajů na užívání pevné telefonní linky ve výši 1 000 Kč měsíčně, platba [anonymizováno] byla zřejmě soukromého charakteru, užívání internetu ve výši 500 Kč měsíčně, platby za úklid, údržbu, nákup drogistického a spotřebního zboží ve výši 1 500 Kč měsíčně, z výdajů na podací lístky na zasílání vyúčtování pojišťovnám ve výši 100 Kč měsíčně, platby za dopravu do práce ve výši 550 Kč, výdaje na odměnu paní [příjmení] ve výši 3 000 Kč měsíčně a platby účetní ve výši 2 000 Kč měsíčně, celkem částka 15 200 Kč měsíčně. Znalecký ústav dále považoval údaje v zeleném diáři za značně diskutabilní s ohledem na jejich zabílení a poslední aktualizaci naposledy na začátku března. Dále vycházel z počtu pracovních dní ve druhém čtvrtletí roku 2017, ten zjistil v rozsahu 47 pracovních dní. Dále ušlý zisk počítal variantně. Jednak vycházel ze skutečných hypotetických výdajů, tak znalecký ústav stanovil horní hranici intervalu ušlého zisku. [ulice] hranici intervalu ušlého zisk pak stanovil aplikací výdajového paušálu ve výši 40 %. K hypotetickému příjmu došel znalecký ústav násobením počtu pracovních dní, průměrným počtem pacientů na pracovní den a průměrnou úhradou na pacienta (47 * 3,8 * 1 516), došel tak k částce 269 848 Kč jako hypotetickému příjmu. Uvedené číslo pak částečně ponížil, protože v červenci 2017 došlo k výraznému nárůstu pacientů oproti červencovým číslům z předchozích let. Za normálního běhu věci by zřejmě k takovému nárůstu nedošlo a ponížil tak hypotetický příjem o 25 pacientů, což byl rozdíl mezi počtem pacientů v červenci 2017 a červenci 2016. Takto došel k upravené částce 231 948 Kč. Co se týká výdajů, tam tedy variantně počítal s doloženými výdaji, ty sečetl na částku 45 600 Kč za tři měsíce, tedy horní hranice ušlého zisku je ve výši 186 000 Kč [ulice] hranici určil tak, že od částky 231 948 Kč odčetl 40 % výdajový paušál ve výši 92 779 Kč a došel k částce 139 169 Kč. U druhé varianty znalecký ústav počítal s tím, že žalobkyni používá výdajový paušál proto, že je pro ni výhodnější a lze vycházet z toho, že výdaje se pohybují na úrovni 40 % příjmů. Zároveň znalecký ústav uvedl, že se dá předpokládat, že se skutečný ušlý zisk bude blížit k horní hranici intervalového rozpětí. Výdaje na provoz ordinace sama žalovaná vyčíslila na obdobnou míru, a dále nelze předpokládat existence jiných významných výdajů. Navíc výdajový paušál slouží pro výpočet daně z příjmu. Znalecký ústav dále uvedl, že většina výdajů žalobkyně je fixního charakteru. S ohledem na neexistenci daňové evidence – fyzické osoby podnikatelky nemůže porovnat skutečné zisky žalobkyně měsíčně, čtvrtletně, ročně. Nejvyšších zisků však pravděpodobně žalobkyně dosahovala ve druhém čtvrtletí.

59. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že společnost, ve které je zaměstnán zařizovala převod práva nájmu k prostoru, kde je ordinace na nový subjekt formou žádosti o umístění sídla právnické osoby.

60. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ([příjmení]) bylo zjištěno, že v únoru 2016 přišla na městskou část žádost, aby došlo ke změně stávající nájemní smlouvy, kdy nově ordinaci má užívat právnická osoba. Z usnesení rady městské části pak vyplývalo, že měla upravovat vztahy od [datum], přestože smlouva byla podepsána ke dni [datum] a ze strany [anonymizováno] [příjmení] ke dni [datum]. Dále uvedla, že následně podepsanou smlouvu zašle příslušný odbor nájemci, Rovněž tyto smlouvy městská část vyvěsí na úřední desku. Dále uvedla, že proběhla schůzka na úřadu, kdy jednatel žalované uváděl, že si nepřeje nadále spolupráci s žalobkyní. Rovněž uvedla, že jí žalobkyně říkala, že se v prostorách ordinace už necítí dobře.

61. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že u žalobkyně potřebovala otestovat dceru na studijní schopnosti před dubnem 2017, otestovat ji potřebovala v březnu 2017. Volala proto do ordinace v [ulice] ulici, jako volala předtím [anonymizováno] [příjmení]. Sestra, kterou nepoznávala po hlase, řekla, že paní doktorka v této ordinaci nepracuje, že ji neznají. Volala proto znovu na stejný telefon, tam jí bylo řečeno, že žalobkyně pracuje na jiném místě. Poté jí [anonymizováno] [příjmení] dala soukromý telefon žalobkyně.

62. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalobkyně [příjmení] [příjmení] pracovala jako sociální pracovnice a vedla kartotéku. Pamatuje si, že v únoru si je manželé [příjmení] svolali a sdělili jim, že se nebude v ordinaci nic měnit. Konflikt nastal, když [anonymizováno] [příjmení] podepsala smlouvu. Pamatuje si, že se [anonymizováno] [příjmení] několikrát zavřel s žalobkyní do kanceláře a ozýval se odtamtud křik a to i v době kdy tam byli pacienti. Jednou v pátek v ordinaci uklízela. Přišli tam jednatelé žalované a jednatel žalované na ni začal křičet ať ona a žalobkyně odtamtud vypadnou, že nemají žádnou smlouvu. Pamatuje si, že jednou přišli do práce a diář tam nebyl, stejně tam jeden byly vývěsky a druhý den nebyly. Rovněž si vzpomíná, že jí žalobkyně několikrát volala, že se v ordinaci bojí být sama. Jednatel žalované reagoval konfliktně i na svědkyni. Měla volný přístup do kartotéky, taky podepsala mlčenlivost.

63. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho terapeutka, ke které chodí přibližně deset let. V březnu 2017 volal na obvyklé číslo a bylo mu řečeno, že žalobkyni neznají, poté to zkusil znovu a celé se to opakovalo. Na základě e-mailu se pak s žalobkyní domluvil na schůzce za 3 měsíce. Prožíval obtížné období a nevěděl, jak dlouho ta situace bude trvat.

64. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že žalobkyně je 12 – 13 let jeho ošetřujícího lékařkou, chodil k ní v měsíčních či čtrnácti denních intervalech. Někdy před 17. březnem v 9 hodin ráno šel do ordinace, žalobkyně chtěla ověřit, že ten den nemají dohodnutou schůzku v diáři. Jednatel žalované byl přítomen a sdělil, že žalobkyně nemá na diář nárok. Na to jednatel žalované vyhrožoval policií a státním zastupitelstvím, jeho chování mu přišlo nepřiměřené jak lidsky, tak proto, že jednal se ženou. Poté psal rovněž e-mail na městskou část, kde situaci popsal.

65. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jí žalobkyně byla představena v březnu 2017, v té době chodila do ordinace pouze dvakrát týdně. Svědkyně byla v telefonickém i osobním kontaktu s jejími pacienty, nebylo to příliš časté. Nikdy nedostala pokyn, aby zamlčovala vzkazy od pacientů žalobkyně. Nevzpomněla si, že by žalobkyni byl odepřený přístup k zelenému diáři, který žalobkyně používala společně s [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] svědkyně do diáře nic nevpisovala, pouze údaje v něm obsažené přepisovala do elektronického systému. Vzkazy pacientů předávala žalobkyni na lístečku. Společně se v ambulanci s žalobkyní ocitly jednou či dvakrát. Svědkyni si nevybavila, jestli hovořila s paní [příjmení]. Nevzpomněla si na situaci, že by někdo bránil vstupu pacientů žalobkyně do její ordinace. Nevzpomněla si, že by žádala žalobkyni, aby neřekla manželům [příjmení], že jí svědkyně předala vzkaz od pana [příjmení].

66. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že dříve byla zaměstnána na odboru, který se zabýval byty a nebytovými prostory a jejich pronájmem. Účastníky zřejmě nikdy neviděla naživo, pouze s jednatelem žalované komunikovala telefonicky. Konkrétně si na hovor již nevzpomněla. Jednalo se o problematický vztah a tuto agendu později převzal její nadřízený. Dále uvedla, že pronajímaných ordinací byly desítky a nevzpomíná si na konkrétní okolnosti. Popsala obecnou praxi, že tedy nejdříve musí být zveřejněn záměr pronájmu a pak to musí být schváleno radou, poté předloží všechna paré smlouvy nájemci. Pak tato paré odnesla na organizační odbor, tam se připojily zbývající podpisy toho místostarosty, který je oprávněn podepisovat takové smlouvy, a dalších dvou zastupitelů. Od této praxe se již v současné době upouští, ale prostě ty tři podpisy, které jsou konkrétně na smlouvě, která jí byla předložena, prostě zařídí organizační odbor. Zda to je v jeden den, to neví. Potom jedno pare se dá nájemci, jedno se dá do archivu do evidence smluv, jedno se předá správcovské firmě a jedno zůstane ve spisu. Předání konkrétní smlouvy, která jí byla ukázána, si již nevybavuje.

67. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s žalobkyní spolupracovaly řadu let i před tím, než [anonymizováno] [příjmení] poskytovala své služby jako s.r.o., jedna poskytovala psychiatrické služby, druhá psychologické služby. [ulice] část poskytla prostor, bylo tam jedno místo pro lékaře, jedna kancelář pro sestru a jedna ordinace pro psychologickou ambulanci, vždycky žádaly o souhlas městské části, když docházelo k nějakým změnám, ta jim ho vždycky udělila, tedy souhlas s podnajímáním prostoru. Co se týká podnájemních smluv ze dne [datum] a [datum], obě s žalobkyní uzavíraly, smlouvu ze dne [datum] uzavřely dne, který je na ní uveden. Nevzpomněla si přesně, zda konkrétně smlouvu ze dne [datum] předložila jednateli žalované, ale měl přístup k veškeré [anonymizováno] [příjmení] měla informaci o nájemní smlouvě mezi žalovanou a městskou částí ze dne [datum] ústně od místostarostky a od správce majetku, takže to prostě podepsaly podle té dohody. Po celou dobu bylo mezi stranami nesporné, o jaký prostor užívání jde, nevznikaly žádné konflikty. Poté, co ordinaci prodala, bylo jí slíbeno, že vše bude nadále pokračovat jako dosud včetně působení žalobkyně. Následně jednatel žalované začal blokovat jak práci žalobkyně, tak práci [anonymizováno] [příjmení], jednak jim znepřístupnil záznamy objednaných pacientů, tvrdil, že diář, ta informace je jeho majetek, obě dámy potom nevěděli, koho mají objednaného, sestřička jim řekla, že jim ten diář nemůže dát, přitom předtím platilo, že měly k tomu diáři volný přístup, nacházel se v sesterně. Situace se vyhrotila zejména poté, co se vrátila pak z dovolené, osobně viděla jednatele žalované, jak v objektu obchází v záchranářské vestě, byla rovněž svědkyní konfliktního rozhovoru mezi ním a žalobkyní, kdy se choval k žalobkyni značně arogantně. Rozhovor se týkal jednak toho diáře a rovněž toho, že má žalobkyně opustit daný prostor, v čekárně v té chvíli seděla jedna pacientka [anonymizováno] [příjmení] a ta to s nelibostí komentovala. Obecně v ordinaci byla nepřátelská atmosféra, žalobkyně neměla přístup následně ani do těch svých místností, problém byl ten diář, že ani s předstihem nedostaly ty informace, kdo má přijít do ordinace, celé to probíhalo zhruba po dobu jednoho měsíce. Zelený diář pořizovala ona, někdy rok předtím, kupovala ho z vlastních peněz. Rovněž na vstupních dveřích byla výzva, kde bylo uvedeno, že žalobkyně užívá prostor neoprávněně. Došlo rovněž ke ztrátě různých věcí, nějakého telefonního přístroje, co se týká ztracených štítů, tu situaci si už nevybavuje, ona sama si vzpomíná na scénu, kdy sestřička jednatelů žalovaných sdělovala nějakému pacientovi do telefonu, že žalobkyně už tady pracovat nebude. Po návratu z dovolené v březnu 2017, byla její lékařská kartotéka z ordinace pryč, jednatel žalované jí řekl, že ji odvezl domů, aby jí bránili před ztrátou. Jednatel žalované nedodržoval nic, co bylo mezi nimi dohodnuto. Ona sama krátce po žalobkyni rovněž ukončila působení v ordinaci, protože se tam nedalo pracovat, mělo to být místo, kde má pacient dostat nějakou psychickou podporu, ale nebylo to tak. 68. [anonymizováno] [příjmení] byla původně nesprávně poučena výhradně podle ustanovení pro svědeckou výpověď, soud proto její výslech opakoval a na jednání u soudu dne [datum] byla jednatelka žalované do [datum] vyslechnuta podle ustanovení § 126a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, (dále jen„ o.s.ř.“).

69. Z účastnické výpovědi jednatelky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že poprvé se s žalobkyní setkaly při představení na přelomu února a března 2017. Na schůzce s manželem uvedli, že chtějí ordinaci rekonstruovat, kdy žalobkyně uvedla, že jí vyhovuje současný stav. V březnu 2017 neordinovala s žalobkyní ve stejnou dobu. Pokračování spolupráce žalobkyni ale neslíbili, ani s tím nepočítali. Chtěli mít dvě ordinace, jednu pro dospělé a jednu pro dětské pacienty Když to telefonicky účastnice sdělila [anonymizováno] [příjmení], ta jí řekla, že žalobkyně je na ní závislá. Pak si vzpomněla také na jednu krátkou provozní schůzku na začátku března 2017. Je-li dotazována na konfliktní situace v ordinaci, uvádí, že byla přítomna osobně při jedné; bylo to při představení sestry [jméno] [příjmení]. Bylo to v úterý někdy ke konci března, kdy byla v ordinaci [anonymizováno] [příjmení] a tam vstoupila právě žalobkyně a chtěla prostě svůj diář, ve kterém byli zapsáni její pacienti. Účastnice nechtěla žalobkyni nic vydat, protože ona sama měla pouze diář [anonymizováno]. Žalobkyně na to řekla, že se bojí o ty údaje, které jsou v tom diáři ohledně jejích pacientů. Diář se nacházel na sesterně nebo u [anonymizováno] [příjmení]. Jednalo se o hlučnější výměnu názorů, do které se zapojil i [anonymizováno] [příjmení]. Na jeho dotaz, zda si žalobkyně pamatuje, kdo k ní má přijít, uvedla, že si to pamatuje, ale že má obavu o jejich údaje. Účastnice na to pro jistotu údaje o jejích pacientech zabílila. V ambulanci byl po jejím příchodu zavedený diář modré barvy, pak se paralelně vedl diář papírový a elektronický a sestra měla k dispozici pouze diář týkající se pacientů žalované. Původně existoval pro psychiatrickou i psychologickou ordinaci jeden diář. Bylo to dle ní protiprávní, mít pacienty dvou poskytovatelů v jednom diáři. Účastnice se písemný diář zálohuje ještě elektronicky a považuje za nemyslitelné, aby záznamy byly pouze v písemné podobě. Pacienti žalobkyně vždy měli přístup do ordinace umožněný. [jméno] [příjmení] telefonáty pacientů žalobkyně zvedala, sama lepila lísteček se vzkazem žalobkyně, když jedna matka žádala o intervenci týkající se nějakého dítěte. Ať ty vztahy byly jakékoliv, tak nikdy nechtěli bránit tomu, aby pacienti dostávali tu řádnou péči. Není pravda, že by žalobkyni dopředu říkala, kdo z pacientů přijde a s diářem disponovala jenom ona. Zelený diář byl vždy buď na sesterně, nebo u [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně jí jednou telefonovala na konci února, že chce projednat nájemní či podnájemní smlouvu. Účastnice ji odkázala na manžela, protože ten rozumí těmto věcem. Pak jednou poslala žalobkyni [příjmení], to bylo po výměně zámku v ordinaci, že si má nový klíč vyzvednout na městské části. Zda to bylo v časové souvislosti s odstraněním té cedule, na to si již nevzpomíná. Co se týká kartotéky, nevzpomíná si, zda žalobkyně měla kartotéku, jejich kartotéka byla na sesterně. Zda se žalobkyně dožadovala vstupu do sesterny, to neví. Dále popsala konflikt s paní [příjmení], která měla přístup do jejich kartotéky, jednou ji našli u kartotéky, kde byly různě rozložené pacientské karty a byly tam i nějaké papíry, na kterých byly některé informace z těch pacientských karet. Co se týká opuštění prostoru žalobkyní, o tom nemá bližší informace, prostě místnost našla potom vyklizenou a klíče byly na stole [anonymizováno] [příjmení]. Původně chtěli žalobkyni nechat v ordinaci ještě 2 – 3 měsíce, nicméně žalobkyně trvala od začátku na tom, že ona tam zůstává a z prostor půjdou zaměstnanci žalované. Dne 15. 3. bylo účastnici zabráněno ordinovat, protože na společném schodu do objektu byl vyměněný zámek. Karty následně z prostorů ordinace odvezli, rovněž zjistili, že některé pacientské karty chybí. U některých karet byly i záznamy žalobkyně, byly to společné karty. Co se týká vlastnictví zeleného diářem, ten patřil žalované a měla mít k němu přístup jenom ona jako poskytovatelka péče.

70. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] přišel před koncem ordinační doby jednatel žalované do její ordinace. Přišel v záchranářské vestě a křičel, že je tam žalobkyně načerno, ať vypadne. Pokud se ohradila, že má podnájemní nájemní smlouvu, řekl, stejně ať vypadne. Poté tedy uzamkla místnost, kde byla její kartotéka pacientů, a odešla. Dne 9. 3., tedy dva dny poté, což byl čtvrtek, nedohledala klíč od pracovny. Ten klíč od její pracovny a zelený diář se dávaly do pracovního stolu paní [příjmení] a obojí zmizelo. Měla však rezervní klíč, a tak se do své pracovny dostala. Bylo zavedenou praxí mezí ní a [anonymizováno] [příjmení], že obě vedly společný diář. Měly rozdělený každý den, údaje do něj zapisovala paní [příjmení]. V tom společném diáři bylo uvedeno jméno a příjmení toho konkrétního pacienta, popřípadě telefonický kontakt u těch nových pacientů. [příjmení] obsahovaly ty karty. Ona sama neměla potřebu vést ten vlastní seznam toho, kdo kdy přijde, protože i docházelo během dne k různému přeobjednávání pacientů. Dne 8. 3. tedy byla vypracována razantní výzva k vyklizení, kterou obdržela až 15.

3. Pak v pátek odpoledne po ordinační době uklízela paní [příjmení] ten prostor, jednalo se o pátek 10. 3., kdy tedy došlo k tomu konfliktu mezi paní [příjmení] a jednateli žalované, kdy na ni křičeli, že ona i žalobkyně mají zákaz vstupu. [ulice] už poté odmítala u nich pracovat. Když přišla do práce v úterý následující týden, protože v pondělí měla klientský den, chyběla na budově kovová cedule, jak na fasádě domu, tak i u vchodových dveří. Chyběl pak i její telefonní přístroj v její kanceláři. Policie vymontovala zámky jak z pracovny žalobkyně, tak i ze vchodových dveří, a ty se potom nedaly zavřít, proto po dohodě s nebytovým odborem řekli, že zámek musí vyměnit někdo z jejich, aby mohli objekt uzamknout. Ty nové klíče od toho prostoru potom ve středu odnesla v 8 hodin na tu správu těch nebytových prostor a napsala [anonymizováno] [příjmení] ráno SMS s informací, kde klíče jsou. Následující týdny v březnu pokračovaly tak, že nikdo se už žalobkyni nedovolal, jednou tedy jí sestra předala ten vzkaz. Žalobkyně sama slyšela přes tenkou příčku její ordinace, že paní [příjmení] tedy zapírá, že je žalobkyně přítomna. Pak došlo k tomu konfliktu a panem [jméno], který namísto pátku přišel v úterý. Když si to chtěla ověřit, tak zrovna byli v kanceláři [anonymizováno] [příjmení] oba jednatelé žalované. Ptala se prostě jenom, kdo má přijít v těch 9 ráno, pan [příjmení] na ni křičel, že zavolá státního zástupce, a nakonec tedy pan [jméno] řekl, že přijde v pátek, a sepsala nakonec i tu stížnost. Stalo se jí i to, že měla občas v kanceláři rozházené věci – bylo tam uschlé listí, evidentně tam někdo chodil. Někdy se stávalo, že jednatel žalované otevřel dveře, nahlédl a zase je zavřel, přičemž výkon té klinické psychologie a klinické psychoterapie při výkonu praxe potřebuje klidný a bezpečný prostor, protože některé testy, které diagnosticky provádí, tak tam je nutné to měřit i na vteřinu a prostě nemůže být rušena. Rovněž co nepůsobilo pozitivně, byla i výzva na vyklizení na vchodových dveřích celého objektu. Ta výzva na vyklizení tam byla opakovaně vylepovaná, i když ji žalobkyně sundávala. Bylo to pro ni psychicky náročné prostředí, měla pocit, že by měla chránit ty své pacienty, a proto raději ten celý prostor vyklidila. Rovněž má zkušenost, že jednou ji jednatel žalované sledoval i z auta. Někdy ke konci března, když přišel jednatel žalované ze schůzky s městskou částí, uvedl, že by nakonec mohla být v prostoru do konce dubna nebo května. Když se ho zeptala, proč tam lepí ty výzvy, tak jí na to nebylo nijako odpovězeno. S ohledem na celý ten vývoj událostí v pátek 31. 3. celý prostor vyklidila, sepsala protokol o předání s [anonymizováno] [příjmení], potom jednala s městskou částí o pronájmu nové kanceláře, což se podařilo někdy začátkem června. Byla to kancelář [anonymizováno], nicméně ji musela překolaudovat z prostoru kanceláře na ordinaci. Změnu kolaudačního rozhodnutí měla z [datum] a sama pak si zaregistrovala tu klinickou psychologii a klinickou psychoterapii ode dne [datum]. Co se týká prvního setkání s jednateli žalované v lednu 2017, tam jí byli představeni, proti změnám nic neměla, jenom nechtěla elektronické objednávání. Nepadlo tam, že by jednatelé žalované chtěli celý objekt pro sebe. Dne [datum] hovořila telefonicky s jednatelkou žalované, ta jí řekla, vyřízení té podnájemní smlouvy, ale řekla, že to dělá jenom manžel. Nenapadlo ji zálohovat si údaje ze zeleného diáře, protože nepředpokládala, že ten diář nebude. Žádost udělení souhlasu s podnájmem nebytových prostor zřejmě podala [anonymizováno] [příjmení], protože chtěla žalobkyni ochránit poté, co vyvstala ta informace, že chtějí tu ordinaci sami pro sebe jednatelé žalované.

71. Z účastnické výpovědi jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] avizovala, že už chce odejít do důchodu, jednatel žalované společně s manželkou projevili o ordinaci zájem tak, že nejprve bude poskytovatel péče transformován na společnost s ručením [anonymizováno] [příjmení] rovněž požádala městskou část, aby ta převedla ten nájem toho prostoru na právnickou osobu, Od [datum] začala působit jako„ eseróčko“. Nepodařilo se jí však uzavřít novou nájemní smlouvu s městskou částí, žalobkyně však věděla, že od [datum] poskytuje žalovaná služby jako s. r. o. Věděla to i proto, že začala platit ten podnájem na účet splatnosti žalované. V roce 2017 došlo také ke schůzce, které se účastnila [anonymizováno] [příjmení], žalobkyně, paní [příjmení] a manželé [příjmení], kde se vzájemně představili, žalobkyně se dotázala [anonymizováno] [příjmení] na směr, jakým způsobem léčí, [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že preferuje tedy lékovou terapii. Žalobkyně uvedla, že tedy je spíše psychoanalyticky zaměřená odbornice, ale rozhodně během té schůzky nebylo přislíbeno, že by chtěli podnajímat ten prostor i žalobkyni. Dále se bavili o rekonstrukci, neboť pacienti si stěžovali na staré vybavení, na špatný stav objektu, a rovněž si stěžovali na paní [příjmení]. Žalobkyně dne [datum] volala jeho manželce [příjmení] [příjmení], že chce zřídit ten podnájem. Jednatelé žalované, se pak obrátili na [anonymizováno] [příjmení], cože to mají se žalobkyní za [anonymizováno] [příjmení] předložila tu listinu z [datum], tu nájemní, resp. podnájemní smlouvu, a žalovaná pak vycházela z toho, že jiná listina prostě neexistuje. Dne [datum] jednatel žalované volal [anonymizováno] [příjmení] z městské části, protože potřeboval řešit připojení na internet, a řekl jí i o tom, že jsou noví jednatelé společnosti, myšleni manželé [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] mu sdělila, že má zrovna běžet na„ radu“, kde by se mělo schvalovat udělení souhlasu s podnájmem žalobkyně, který tam navrhla [anonymizováno] [příjmení]. Jednatel žalované se následně dotazoval [anonymizováno] [příjmení], a ta přiznala, že tedy tento návrh na souhlas s podnájmem na městskou část zaslala. Na to jí jednatel sdělil, že kdyby to věděli, dopředu, tak by prostě nedali 1 400 000 Kč za koupi té ordinace, protože od počátku neměli vůli zřizovat podnájem žalobkyni. Což žalobkyni sdělil i na schůzce, nebo když se viděli, dne [datum], v úterý. Na té schůzce na něho začala žalobkyně křičet, že zařídí, aby je vyhodili, myšleno tedy žalovanou, z těch prostor, že ona se zná s lidmi z Městské části [obec a číslo], a tím ten rozhovor jejich skončil. Dne [datum] žalobkyně poté nechala vyměnit zámky od objektu; právě jednatel tam večer jel s panem [příjmení], což je prostě zámečník manželů [příjmení], není nijak napojen na městskou část. Nedostali se tam tedy; na to konto volali tedy Policii České republiky. Přijela hlídka, která tam zřejmě byla i ráno měnit ty zámky, resp. asi o tom věděli; jestli to byli identičtí lidé, to neví, a ti mu řekli, že vyměnili ty zámky. Ještě uvádí, že se mu i smáli. [příjmení] jim ukázal tu nájemní smlouvu od městské části, oni si ji„ ofotili“, ale dovnitř je nepustili. Na to konto prostě [datum] už nemohli ordinovat, ty nové klíče od toho objektu dostala [anonymizováno] [příjmení] se sestřičkou [příjmení] někdy během dopoledne toho dne. Na městské části trvalo dlouhou dobu, než je vydali, a ten den už prostě museli být všichni pacienti odvoláni. V ten samý den potom odvezli i kartotéku, protože ještě předtím, v pátek 10. 3., slovy jednatele„ načapali“ paní [příjmení], jak byla tedy v objektu, přišla tam kolem jedné hodiny odpoledne. Čekali asi 10 minut, než jim někdo otevře, a když jim tedy paní [příjmení] otevřela, tak viděli, že v kartotéce jsou ty„ šuplíčky“ pootevírány, že si tam evidentně činila nějaké výpisky, a prostě musí tedy konstatovat, že dle jejich názoru nenakládala s tou kartotékou dle právních předpisů, její přístup k tomu nebyl dle práva. Dne [datum], kdy tam potřeboval něco sdělit [anonymizováno] [příjmení], pak viděl žalobkyni, jak křičí na [anonymizováno] [příjmení], aby jí sdělila, kde má diář. Informaci o pacientech v diáři zabělili proto, aby nedocházelo k šíření citlivých informací o pacientech, že by třeba oni dle obvinění žalobkyně mohli zneužívat informace. Dne [datum] se u pronajímatele na městské části konala schůzka, které se účastnil jednatel žalované, místostarostka [příjmení] a vedoucí odborů„ nebytů“ [anonymizováno] [obec] a nějaká zapisovatelka. Jednatel tam řekl, že nájem - podnájem, zřizovat nechce, ale nechají žalobkyni ten prostor ještě užívat do května – června, než si najde jiné prostory. Výsledek schůzky tlumočil i žalobkyni, no a pak už se spolu neviděli, protože dne [datum], když šel do prostor, tam našel jenom paní [příjmení], a kancelář žalobkyně byla vyklizena. Na té schůzce poprvé viděl souhlas s podnájem udělený městskou částí dne [datum], ale měl mít zpětnou účinnost od [datum]. Na představovací schůzce v ordinaci v lednu se nebavili do té doby o podnájmu, protože neznali podmínky nájmu. Pak dne [datum] sdělil žalobkyni, že nepočítají s tím, aby setrvávala v ordinaci. Ona tedy na něho začala křičet. Je možné, že měl v tu chvíli na sobě záchranářskou vestu, neboť jezdí i se záchrankou. Ta schůzka trvala asi 5 minut, řekl jí to slušně, nemohlo to ohrozit to poskytování služeb žalobkyní. Dále uvedl, že si není vědom, že by žalobkyni lepil výzvy na dveře. Jedinou výzvu, kterou kdy žalobkyně od něho dostala, byla ta, kterou zasílal poštou a e-mailem, protože se mu jevilo podle sledování v aplikaci Pošta online, že si prostě nechce vyzvednout tu zaslanou zásilku. Dále uvedl, že se jim v objektu ztratila dokumentace některých pacientů, proto nechali vyměnit dveře sesterny. Pacienty jejich sestra žalobkyni nikdy nezapírala. Co se týká diářů, údaje ze zeleného diáře pak postupně začali přepisovat do modrého diáře a zálohovat elektronicky. Žalobkyni nebylo bráněno, aby se do zeleného diáře uloženého na sesterně kdykoli podívala.

72. Účastníci, zejména žalovaná dále předložila velké množství důkazů, které se týkaly okolností, které nesloužily k prokázání tvrzení rozhodných pro rozhodnutí sporu. Soud tak zamítl důkazy na č.l. 20 - Výsledek výběrového řízení dle zákona č. 48/97 Sb., konaného dne [datum], fotografie, na č.l. 77 – 82, 188 – 189, č.l. 83 o nahlédnutí do vyšetřovacích spisů ze dne [datum], č.l. žádost o nahlédnutí do spisů vedených o nestátním zdravotnickém zařízení [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum], č.l. 120 náhled na webové stránky [webová adresa] ze dne [datum] týkající se dětských klinických psychologů v hlavním městě [obec], č.l. 132 smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče s VZP, příloha [číslo] – [anonymizováno] [příjmení], č.l. 134 smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče s [anonymizováno], příloha [číslo] – [anonymizováno] [příjmení], č.l. 138 výpočtovy list ze dne [datum], č.l. 139-147, [číslo], 175, [číslo] – výpisy z webových stránek, č.l. 147-152, [číslo], [číslo] [anonymizováno], č.l. 153 a [číslo] oznámení ze dne [datum] včetně jeho doplnění ze dne [datum] a [datum], č.l. 166 ze dne [datum] [právnická osoba], č.l. 173 z katastru nemovitostí ohledně nebytového prostoru, č.l. 174 o uchování lokalizačních údajů, č.l. 181 ze dne [datum], č.l. 200 o uchování provozních a lokalizačních údajů ze dne [datum] včetně dodejky, č.l. 203 [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], životopis svědka [příjmení] a zakládací listinu [ulice] odborné školy, Program letní dětské psychoanalytické psychoterapie, organizační struktura [anonymizováno], dopisy ze dne [datum] a dne [datum], faktura [anonymizováno] [rok] [číslo], dokument změna sídla ze dne [datum], dokument převod nájemní smlouvy na nebytové prostory [ulice a číslo], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], - zápis [číslo] z jednání [anonymizováno 5 slov] rady městské části ze dne [datum], důkazy z podání žalované ze dne [datum] - potvrzená nabídka nových razítek od [anonymizováno], veškeré soubory s přílohou„ zfo“, článek docentky [příjmení] – Střet zájmu člena statutárního orgánu kapitálové obchodní korporace ve vazbě na pricipy corporate governance z [anonymizována dvě slova] [číslo], žádost o odejmutí věci policejnímu orgánu, výpisy dětských psychologů na [obec a číslo], odpovědi zdravotních pojišťoven jednateli žalované navržené k důkazu v podání ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále soud zamítl všechny dosud nenavržené důkazy z podání žalované ze dne ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] a dále soud zamítl výslech policistů zasahujících dne [datum] v objektu s ordinacemi (nprap. [příjmení] a nprap. [anonymizováno]). Tvrzení navržená k prokázání výslechem manžela žalobkyně a výslechem syna žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] byla prokázána výslechem svědka [jméno], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení].

73. Soud dále neprovedl smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a žalovanou, jejich dodatky a přílohy k nim, [anonymizována dvě slova] [rok], vyvěšení záměru Rady Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], faktury a výpisy [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [rok], rozhodnutí o změně oprávnění poskytování zdravotnických služeb, příjmy žalobkyně u odborové zdravotní pojišťovny, pojišťovny ministerstva vnitra, neboť tvrzení prokazovaná těmito důkazy učinily strany nespornými.

74. Dále z důkazů provedených - ze společného e-mailu žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení] a paní [příjmení] ze dne [datum], č.l. 127 o registraci neznámého subjektu ze dne [datum], č.l. 318 – výpočtové listy ze dne [datum] a dne [anonymizováno] [rok], č. l. 277 a [anonymizováno] potvrzení o soukromém životním pojištění, č.l. 224 diplom o specializované působnosti ve prospěch žalobkyně ze dne [datum], odpovědi na žádost o informace jednatele z [anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno] [číslo], soud nezjistil žádné informace podstatné pro prokázání tvrzení stran.

75. Co se týká listin uvedených na č. l. 645-676, listiny stejného obsahu byly podkladem pro vypracování znaleckého posudku, soud je proto neprováděl k důkazu.

76. Soud rovněž neprováděl důkazy, které žalovaná navrhla k prokázání svého protinávrhu vyloučeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 3. 2021, č. j. 7 C 194/2018 – 678.

77. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

78. Právní předchůdkyně žalované [příjmení] [příjmení] si od 90. let pronajímala ordinaci na adrese [adresa žalované]. Jednu místnost ordinace podnajímala žalobkyni s tím, že tato měla k dispozici k užívání i sesternu a sociální příslušenství. Poslední podnájemní smlouvu uzavřely dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] poskytovala služby jako psychiatrička, žalobkyně jako psycholožka. Provoz obou ordinací zajišťovaly prostřednictvím paní [příjmení], sdílely diář, do kterého byli objednáváni pacienti i číslo telefonní linky. Dne [datum] byla v obchodním rejstříku zapsána žalovaná pod názvem [anonymizováno] [příjmení] [právnická osoba] Od [datum] se jednateli žalované stali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyzval jednatel žalované [jméno] [příjmení] žalobkyni, aby prostor ordinace vyklidila do [datum]. Žalobkyně prostor vyklidila ke dni [datum]. Žalobkyně ke dni [datum] přerušil výkon výdělečné činnosti, obnovila jej ke dni [datum].

79. Soud po právní stránce postupoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, (dále jen„ o. z.“).

80. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

81. Podle ustanovení § 1757 odst. 1 o.z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

82. Podle ustanovení § 1760 o. z. skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.

83. Podle ustanovení § 2205 o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

84. Podle ustanovení § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle odstavce 2 zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Podle odstavce 3 užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

85. Podle ustanovení § 2216 o. z. umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

86. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle odstavce 2 jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu.

87. Podle ustanovení § 2913 odstavce 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

88. Podle ustanovení § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

89. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

90. Pro přiznání ušlého zisku bylo nutné nejdříve rozhodnout o tom, jestli žalobkyně měla platný užívací titul k užívání prostoru ordinace ve vztahu k žalované, jestli žalovaná porušovala svoje povinnosti ze smlouvy tím, že nezajistila nerušené užívání prostoru, a zda intenzita rušení byla natolik vysoká, že žalobkyně dále nemohla prostor ordinace využívat, musela prostory opustit a tím jí vznikla škoda, protože nemohla vykonávat výdělečnou činnost.

91. Pro platné uzavření nájemní smlouvy o prostoru sloužícího podnikání a podnájemní smlouvy zákon nevyžaduje písemnou formu. Dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 578/2005, (C [číslo]), platná smlouva o podnájmu nebytových prostor může být uzavřena ústně či konkludentně, jestliže není pochyb o tom, jaká vůle měla být takto projevena. Co se týká platnosti nájemní smlouvy žalované, ze které vyvozovala své postavení i žalobkyně, žalovaná podepsala první nájemní smlouvu k prostoru celé ordinace dne [datum] s platností zpětně od [datum]. Předchozí nájemní smlouva svědčila pouze fyzické osobě – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] část [obec a číslo] v několika usneseních rady předtím schválila umístění sídla nově vytvořeného s.r.o., které neslo jméno [anonymizováno] [právnická osoba] Nájemní smlouvu samotnou však schválila později. Z uvedeného je však potřeba vyvodit, že vůlí městské části, ale i žalované bylo zachovat užívání ordinace žalovanou, právo užívání nebytového prostoru proto vzniklo žalované konkludentně, a uzavřenou nájemní smlouvou ze dne [datum] došlo k písemnému zachycení již v praxi fungujícího stavu ve smyslu ustanovení § 1757 odst. 1. o. z. Co se týká podnájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, označenou jako [anonymizováno] [právnická osoba], i tu má soud za platně sjednanou. Oproti jejímu názvu se co do obsahu jedná o smlouvu podnájemní. Smlouvy s téměř identickým obsahem mezi sebou žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba sjednávaly od roku 1994 Smlouvy ze dne [datum] a [datum] byly sjednány mezi žalobkyní a společností s ručením omezeným. Ve všech smlouvách byla sjednána výpovědní doba tři měsíce. Jako nerozhodnou soud hodnotí námitku žalované, že smlouva ze dne [datum] je antedatována, protože se [anonymizováno] [příjmení] mohla dozvědět o podpisu nájemní smlouvy s městskou částí až později, nejdříve [datum]. Z praxe stran bylo zřejmé, že stejný užívací vztah byl mezi nimi platný minimálně od [datum] (mezi s.r.o. a žalobkyní). Pokud sama žalovaná neměla sjednánu žádnou písemnou smlouvu k užívání ordinace, celá situace se zhojila nájemní smlouvou ze dne [datum] s městkou částí a stejně tak se zhojila situace žalobkyně, kdy její právo se transformovalo do řádného podnájemního vztahu na základě podnájemní a nájemní smlouvy ze dne [datum]. Pokud by [anonymizováno] [příjmení] podepsala podnájemní smlouvu i dne [datum], pořád by to bylo plané jednání k uzavření podnájemní smlouvy, protože byla stále jednatelkou žalované až do [datum]. Z účastnické výpovědi žalobkyně i [anonymizováno] [příjmení] vyplynulo, že obě shodně potvrdily, že podnájemní smlouvu uzavíraly toho data, které je na ní uvedeno. Souhlas městské části nebyl pro vznik podnájemního vztahu rozhodný, absence souhlasu nemá vliv na platnost podnájemní smlouvy ve vztahu (pod) pronajímatele - žalované a podnájemce - žalobkyně. Nicméně městská část vyslovila souhlas s podnájmem usnesením Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], kdy s ním souhlasila od [datum].

92. Co se týká námitek žalované, že v případě podnájemní smlouvy se jednalo o jednání neurčité, protože byla špatně označena osoba jednajícího a špatně vymezen prostor ordinace, tuto námitku žalované soud rovněž neshledává jako podstatnou pro založení neplatnosti smlouvy. V režimu občanského zákoníku mají být právní jednání vykládána spíše jako platná, než neplatná. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017:„ Sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu. Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Skutečnost, že osoba činící právní jednání jej nesprávně (např. v důsledku svého mylného právního názoru) označí, nemá při výkladu právního jednání zásadně žádný význam (srov. důvodovou zprávu a v právní teorii např. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., op. cit. výše, s. 578). Základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) (srov. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., op. cit. výše, s. 594 a 595, nebo Handlar, J. in Lavický, P. a kol.:Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014 1989). Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov).“ Obě smluvní strany – žalobkyně i jednatelka žalované do [datum] [anonymizováno] [příjmení] – neměly žádného sporu o tom, čeho se podnájemní smlouva týká, jaká jsou práva a povinnosti, kdo uzavírá smlouvu, oběma byl znám úmysl druhé strany. Pokud praxe stran fungovala od 90. let, obě strany věděly, co je obsahem jednání. Ač to třeba nevyjádřily z hlediska právního jazyka úplně přesně, je takové jednání platné. Obě strany rovněž věděly, že účelem provozování podnájmu je poskytování psychologických služeb žalobkyní.

93. Soud tak měl podnájemní poměr žalobkyně ve vztahu k žalované platně sjednaný dle obsahu zachyceného v podnájemní smlouvě ze dne [datum] včetně tříměsíční výpovědní doby.

94. Povinností žalované bylo umožnit nerušené užívání předmětu nájmu dle článku [anonymizováno] podnájemní smlouvy ze dne [datum] tak, aby byl splněn účel smlouvy, tedy poskytování služeb klinické psychologie.

95. Žalovaná zaslala žalobkyni výzvu ze dne [datum], kde ji uvědomila, že podnájemní vztah, na základě kterého žalobkyně užívá ordinaci, považuje za neplatně sjednaný a požadovala, aby prostory vyklidila do [datum]. Ač žalovaná uvádí, že počítala s přítomností žalobkyně v prostorech případně do května 2017, z výzvy psané poměrně razantní dikcí se nic takového vyčíst nedá a datum [datum] je připuštěné jako jediné možné. Dle výpovědi [anonymizováno] [příjmení] se podobné výzvy objevovaly i v prostorách ordinace. Svědkyně [příjmení] i [anonymizováno] [příjmení] pak vypověděly, že se konflikty mezi žalobkyní a jednatelem žalované požadujícího opuštění prostor odehrávaly i před pacienty. Jednoho z konfliktů ohledně diáře byl pak přítomen i vyslechnutý svědek [jméno] [jméno]. Svědkyně [příjmení], která u žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] pracovala jako sociální pracovnice, po konfliktu s jednateli žalované odmítala chodit do práce a žalobkyni dál pomáhat. Svědkyně [příjmení] pak uvedla, že žalobkyně se bála být v prostorách ordinace sama.

96. Vyšetřování ztráty telefonu a ztráty cedulí bylo policií odloženo, zámky od dveří do nebytového prostoru ale nebyly nijak poškozeny. Nicméně s ohledem na skutečnost, že přístup do prostor nebytového prostoru měli pouze jednatelé žalované, lékařky zaměstnávané žalovanou, sestřička žalované, paní [příjmení] a žalobkyně, a bylo to zřejmé v časové souvislosti se snahou jednatele žalované přesvědčit žalobkyni o vyklizení prostoru, dá se usuzovat, že ztrátu věcí způsobila některá z osob napojených na žalovanou.

97. Dalším význačným narušením nájemního vztahu a dlouhodobě zaběhnuté praxe v ordinaci byla skutečnost, že se pacienti nemohli žalobkyni dovolat na objednání. Jak uvedla [anonymizováno] [příjmení] i žalobkyně, po celou dobu měly společné jedno telefonní číslo, přes které se pacienti objednávali. Nemožnost dovolat se do ordinace prokázaly svědecké výpovědi svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Žalovaná se snažila zpochybnit časovou osu, že pacienti volali později, nicméně svědkyně [příjmení] spolehlivě vypověděla, že potřebovala otestovat dceru před dubnem 2017. I svědek [příjmení] věrohodně vypověděl, že se pak dostal k mobilnímu kontaktu žalobkyně prostřednictvím e-mailu a byl objednaný až za tři měsíce. Soud neměl důvod jejich výpovědím nevěřit. Svědkyně [příjmení] uvedla, že nikdy se nestalo, že by volajícím pacientům tvrdila, že žalobkyně už v ordinaci neordinuje. Svědkyně [příjmení] chodila v předmětném období do ordinace pouze dvakrát týdně a není zřejmé, s kým konkrétně svědci [příjmení] a [anonymizováno] hovořili. Nedá se proto vyloučit, že to byla jiná osoba, kdo sdělil pacientům, že žalobkyně v ordinaci nepracuje. [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že ona sama slyšela, že svědkyně [příjmení] tvrdí do telefonu, že žalobkyně v ordinaci nepracuje.

98. Za významné narušení užívacího vztahu pak soud považuje znepřístupnění diáře žalobkyni. Je nevýznamné, kdo byl vlastníkem zeleného diáře, ať už žalovaná nebo [anonymizováno] [příjmení] jako fyzická osoba, která při své výpovědi uvedla, že diář koupila ze svých osobních prostředků. Zaběhnutou několikaletou praxí bylo, že diář se nacházel na sesterně, kde k němu měly přístup jak [anonymizováno] [příjmení], tak žalobkyně. Pokud poté, co ordinaci převzali manželé [příjmení] a s takovým sdílením nesouhlasili, měli to žalobkyni sdělit a umožnit jí opsat údaje. Pokud jí bez předchozího upozornění znemožnili přístup k diáři, narušili řádný průběh poskytování služeb žalobkyní, která nevěděla, jací pacienti přijdou, a musela rychle zvolit nový způsob objednávání. Z výpovědi [jméno] [jméno] pak vyplynulo, že pokud žalobkyně žádala o nahlédnutí do diáře, bylo to spojeno s konfliktní situací. Z výpovědi jednatelky [příjmení] pak vyplynulo, že údaje o pacientech žalobkyně v diáři záměrně zabílila, žalobkyně byla zcela bez informací o tom, kdo k ní přijde na vyšetření.

99. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že docházelo k významnému narušení poskytování služeb žalobkyní. Žalobkyně je klinickou psycholožkou. Je zřejmé, že pacienti, kteří navštěvují takový typ zařízení, se potřebují cítit v klidném prostředí. Pokud však jsou svědky konfliktů a na dveřích visí cedule, které nabádají jejich psycholožku, aby opustila prostory, takové prostředí je nevhodné pro výkon praxe klinické psycholožky. Navíc žalobkyně ani z organizačního hlediska nemohla zajistit objednávání pacientů či informace, kdo má kdy přijít. Jednatelé žalované nepřipustili ani další působení paní [příjmení] a žalobkyni dávali najevo, že si její přítomnost v ordinaci nepřejí, a to všechno v krátkém časovém úseku přibližně měsíce března 2017. Žalobkyně tedy zvolila řešení, kdy nechtěla nadále eskalovat konflikt, a prostory vyklidila.

100. Žalobkyně si dále musela hledat nové prostory, kde by mohla poskytovat své služby. V podnájemní smlouvě ze dne [datum] i ze dne [datum] byla zakotvena tříměsíční výpovědní doba. Pokud by výzva ze dne [datum] byla brána dle svého obsahu jako výpověď podnájemní smlouvy, výpovědní doba by uplynula dne [datum]. Žalobkyně by za normálního běhu okolností měla dobu od [datum] do [datum] k nalezení nového působiště. Žalobkyně prokázala z potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], v právní moci dne [datum], že od [datum] do [datum] nevykonávala výdělečnou činnost. Z potvrzení o přidělení nebytového prostoru městské části ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že si zajistila přidělení nového nebytového prostoru. Žalobkyně tak plně tři měsíce využila k nalezení nového působiště.

101. Dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005, předpoklady pro pravidelný běh věcí má poškozený, který musí prokázat, že měl zajištěny podmínky, aby dosáhl zisku, nebýt škodní události. Žalobkyně prokázala, že kdyby nedošlo k rušení v užívání ordinace v [ulice] ulici, mohla dále poskytovat své služby, nebyla zde žádná jiná okolnost, pro kterou by musela svoji činnost pozastavit. Soud tak shledal příčinnou souvislost mezi porušením smluvní povinnosti žalovanou a následným vznikem škody ve výši ušlého zisku žalobkyně.

102. Dále dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 2126/2010, (C [číslo]):„ Nemůže-li nájemce pro závady na pronajatých nebytových prostorách realizovat sjednaný účel (včetně dalšího podnajímání), je bez významu okolnost, že podnájemní smlouvu uzavřel v době, kdy o závadném stavu věděl. Zisk, který tím nájemci ušel, je škodou vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti pronajímatele udržovat nemovitost ve stavu způsobilém k naplnění účelu nájmu a nelze dovozovat spoluzavinění za vznik této škody na straně nájemce.“ 103. Konkrétní výše ušlého zisku se pak má odvíjet od konkrétních okolností daného případu, ne z okolností pravidelných či průměrných. Znalecký ústav pak při výpočtu vyšel z údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami za roky 2014, 2015, 2016 a 2017. Druhé čtvrtletí každého roku bylo pro žalobkyni nejvýdělečnějším obdobím. Výdaje žalobkyně pak stanovil dle pravidelných výdajů žalobkyně na nájemné, telefonní linku, telefon, úklid ordinace, nákup drogistického zboží, výdaje na odměnu paní [příjmení]. Při stanovení průměrného počtu pacientů pak vyšel z údajů za roku 2014 až 2016, kdy vyšel z počtu 3,8 pacienta na den. Dále znalecký ústav vyšel z počtu 47 dní, kdy by žalobkyně v období od dubna do června 2016 ordinovala; tento údaj vycházel ze zeleného diáře a z faktu, že žalobkyně neordinovala každý pracovní den. Průměrná úhrada na pacienta činila u VZP částku 1 516 Kč. Tuto částku pak znalecký ústav použil proto, že pacienti VZP byli u žalobkyně nejčastěji zastoupeni. Hypotetický příjem žalobkyně potom stanovil součinem 47 * 3,8 * 1 516 na částku 269 848 Kč. Znalecký ústav následně správně reguloval zjištěný počet tím, že část pacientů, kterým nemohlo být poskytnuto ošetření, se přelilo do července 2017, a příjem korigoval na částku 231 948 Kč [ulice] hranici potom stanovil odečtením výdajového paušálu 40 %, který žalobkyně používala pro daň z příjmu na částku 139 000 Kč a horní pak odečtením reálně získaných výdajů na částku 186 000 Kč. Znalecký ústav se poté přiklonil k horní hranici, protože kalkuloval se všemi výdaji žalobkyně na podnikání. Soud má za to, že lze plně vycházet z výpočtů znaleckého posudku, znalecký ústav zohlednil konkrétní okolnosti případu, kdy vyšel z průměrných čísel na předchozí druhá čtvrtletí, zohlednil, že část pacientů, která by jinak došla k žalobkyni ve druhém čtvrtletí, způsobila nárůst vyšetření ve třetím čtvrtletí, a správně uvedl, že spíše horní hranice posudku odráží skutečný příjem žalobkyně, protože jiné než uvedené výdaje žalobkyně na ordinaci nemohla mít.

104. Pro úplnost soud dodává, že se již nezabýval námitkou žalované, že zde docházelo ke střetu zájmů, když [anonymizováno] [příjmení] žalobkyni přenechávala prostor ordinace jako osobě blízké. Skutečnost, že osoby budou mít po určitém období profesní spolupráce i přátelský vztah, neznemožňuje vzájemnou spolupráci a podnajímání prostoru mezi nimi. Podnájemné včetně záloh na energie činilo 6 500 Kč, nájemné pak činilo 7 778 Kč a zálohy na služby 2 400 Kč měsíčně, žalobkyně se tedy podílela více než polovinou na nákladech nebytového prostoru.

105. Žalobkyně však žádala ušlý zisk v částce 151 025,92 Kč a soud tomuto jejímu požadavku plně vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení ode dne [datum], neboť předžalobní výzvu odeslala dne [datum], ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

106. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 199 517,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 025,92 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za každý z devatenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. -) převzetí a příprava zastoupení; -) předžalobní výzva ze dne [datum]; -) žaloba doručená zdejšímu soudu dne [datum]; -) podání doručené zdejšímu soudu dne [datum]; -) účast na jednání u soudu v rozsahu dvou úkonů právní služby dne [datum] od [číslo] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu dvou úkonů právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu dvou úkonů právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) podání doručené zdejšímu soudu dne [datum]; -) účast na jednání u soudu v rozsahu dvou úkonů právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu dvou úkonů právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu jednoho úkonu právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu jednoho úkonu právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin; -) účast na jednání u soudu v rozsahu jednoho úkonu právní služby dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin. včetně devatenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 142 120 Kč ve výši 29 845,20 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu ze dne [datum] dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 18 000 Kč a zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne [datum] dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 2 000 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

107. Náklady státu pak soud dle ustanovení § 148 o. s. ř. uložil zaplatit žalované jako neúspěšné straně. Tyto náklady tvořily náklady znaleckého ústavu [právnická osoba], [IČO], přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 8. 2021, č. j. 7 C 194/2018 – 817 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 3. 2021, č.j. 7 C 194/2018 – 875, celkem v částce 42 283,49 Kč (37 921,49 + 4 356) a náklady svědečného [jméno] [příjmení] přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 2. 2020, č. j. 7 C 194/2018 – 336, ve výši 2 288 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit částku 44 565,49 Kč. Soud při vyhlášení rozsudku chybně uvedl částku ve výši 43 935,49 Kč, jednalo se však o početní chybu, kterou v písemném vyhotovení rozsudku opravil postupem podle § 164 o. s. ř.

108. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení