7 C 195/2020-654

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobců: a) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození] bytem [adresa] b) [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa]. [anonymizováno] [číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: [země] [anonymizována čtyři slova] [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a 1) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. r. [číslo] bytem [adresa] 2) [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. r. [číslo] bytem [adresa] (dále jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. [země] – [anonymizována tři slova] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): - parc. č. 260/3, parc. č. 269/1 a parc. č. 320/1 zapsané na listu vlastnictví č. 10002 pro [katastrální uzemí] [anonymizována čtyři slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí [anonymizována tři slova] č. j. PÚ 3451/92/14, ze dne 18. 9. 2014; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 4. 12. 2014; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 12. 8. 2015; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 12. 1. 2015; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 25. 2. 2015; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 9. 3. 2016; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 8. 3. 2016; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 15. 3. 2016; rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 14. 3. 2016 a rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], ze dne 16. 3. 2016.

III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. k celku pozemků.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatelé: [země] [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno].

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované na nákladech řízení 10 367 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jejího právního zástupce.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit na nákladech řízení státu 5 080 Kč a žalovaná 827 Kč, všichni do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Odůvodnění

1 Žalobci se domáhali svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 5. 10. 2020 vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu § 11a a násl. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) smlouvu o převodu pozemků, a to pozemků v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1, v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 5749, 5797 a 5851, v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 128/7, 138 a 226, v obci a katastrálním území [obec] parc. č. 3963 a 4018 a v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 1015/1, 1015/4, 1015/5 a 1318. Tvrdili, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě, když jejich právní předchůdce řádně uplatnil u Ministerstva zemědělství ČR [anonymizována dvě slova] svůj restituční nárok, týkající se v minulosti mu odňatých pozemků, kterému nebyly vydány. Žalobcům tak vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, každému jednou polovinou, a to rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 18. 9. 2014 čj. PÚ 3451/92/14, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 4. 12. 2014 čj. PÚ 3451/92/15, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 12. 8. 2015 čj. PÚ 3451/92/17, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 12. 1. 2015 čj. PÚ 3451/92/18, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 25. 2. 2015 čj. PÚ 3451/92/20, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 9. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/21, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 8. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/22, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 15. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/23, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 14. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/24 rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 16. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/25. 2 Restituční nárok žalobců plynoucí z těchto rozhodnutí byl žalovanou původně vyčíslen na 330 294,24 Kč, přičemž na podíl každého z žalobců připadala částka 165 147,12 Kč. Žalobci ale s takto nesprávnou výší restitučního nároku nesouhlasili a žalovanou opakovaně upozorňovali na nesprávné ocenění nevydaných pozemků, které byly pozemky stavebními. Až v průběhu vedených soudních řízení žalovaná uznala své pochybení při ocenění nevydaných pozemků a restituční nárok žalobců přecenila tak, jak bylo rozhodnuto v řízení vedeném u Okresního soudu v Příbrami rozsudkem ze dne 26. 9. 2017 čj. 11 C 215/2016-431 (čl. 80) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018 čj. 27 Co 104/2018- 516 (čl. 93), tedy na částku 6 541 745,10 Kč. Aktuální výše restitučního nároku žalobců po započtení jeho částečného uspokojení ke dni uplatnění této žaloby činila v souhrnu 2 464 930,15 Kč, když se žalobci vypořádání svého restitučního nároku plynoucího z výše uvedených rozhodnutí a jeho správného ocenění domáhali i v jiných soudních řízení, ve kterých jim bylo v jejich obdobné žalobě na základě shledané liknavosti a svévole ze strany žalované vyhověno. Žalovaná postupovala při uspokojování nároků žalobců a jejich právních předchůdců svévolně a liknavě tak, že ani po téměř 30 letech, když byl restituční nárok žalobců uplatněn již v průběhu roku 1992, není jejich restituční nárok zcela vypořádán, a tato doba je dle jejich názoru zjevně nepřiměřeně dlouhá a zcela svědčí o liknavosti žalované bez dalšího. Dále žalobci poukázali na to, že se k jejich oprávněnému nároku vyjádřil i dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 6. 2016 čj. 28 Cdo 155/2016-252 (čl. 190), kde dovodil správnost postupu soudů včetně jejich závěrů o oprávněnosti přecenění restitučního nároku žalobců a liknavosti a svévoli žalovanému, dále v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1191/2020-682 ze dne 2. 6. 2020 (čl. 196) a v rozhodnutí ze dne 12.8.2020 čj. 28 Cdo 1666/2020-853 (čl. 200). Protože Nejvyšší soud uzavřel, že závěr o liknavém a svévolném přístupu žalovaného je v případě žalobců dán, není namístě jej revokovat. Ve vztahu k žalobcům a jejich nároku se tak jedná o konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, kterými dovolací soud odmítl argumentaci žalované a ve vztahu k žalobcům dovodil liknavost a svévoli ze strany žalované, včetně jejích pochybení při ocenění nároku žalobců a ti mají právo domáhat se vydání i pozemků které nejsou žalovanou zařazeny do veřejné nabídky (viz např. rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 3767/2009). Dále žalobci upozornili na to, že počet vhodných pozemků, které mohou být nabídnuty ve veřejné nabídce, se rok od roku snižuje, což významně eliminuje možnosti oprávněných osob k jejich získání. Žalobci pravidelně sledovali a sledují veřejné nabídky pozemků a těchto nabídek se též v několika případech aktivně účastnili, ale bezúspěšně, když do těchto nabídek nejsou zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byly uspokojeny jejich zákonné nároky. Ze strany žalované navíc docházelo dlouhodobě k nesprávnému ocenění restitučního nároků žalobců, což žalobce poškodilo v tom, že jim znemožnilo se plnohodnotně účastnit veřejných nabídek, jak ostatně uzavřel i dovolací soud. 3 Žalovaná učinila nesporným, že žalobci jsou oprávněnými osobami, které disponují platným restitučním nárokem s tím, že jim, ale nic nebrání v tom, aby svůj restituční nárok uspokojili zákonem předvídaným způsobem – ve veřejných nabídkách, a pro úspěšnost jejich žaloby tedy nebyla splněna tato nezbytná podmínka. Od roku 2018 je celková výše restitučního nároků žalobců mezi účastníky řízení nesporná a ke dni podání žaloby v souhrnu činí 2 464 930,15 Kč. Veřejné nabídky jsou dostatečně kvalitní po kvantitativní i kvalitativní stránce a žalobci nijak neprokazují, že by jim po přecenění nároku bránily v uspokojení jejich nároku ve veřejných nabídkách jakékoli překážky. Žalobci svou žalobou nesprávně uplatnili i ty restituční nároky, které již byly plně uspokojeny a tedy zanikly. Jedná se o restituční nároky z rozhodnutí čj. PÚ 3451/92/14, čj. PÚ 3451/92/15, čj. PÚ 3451/92/17, čj. PÚ 3451/92/20, čj. PÚ 3451/92/21, čj. PÚ 3451/92/24 a čj. PÚ 3451/92/25 a ve vztahu k těmto rozhodnutím žalobci nemají aktivní legitimaci. 4 Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2023, čj. 7 C 195/2020-632 soud nepřipustil návrh žalobců na rozšíření žaloby týkající se pozemků parc. č. 3061, 3111, 3183, 3246, 3247, 3417, 3418, 3425, 3432 a 3494 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [obec], pozemků parc. č. 3160 v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] [obec], pozemků parc. č. 3024/1, 3102, 3212 a 3213 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí], pozemků parc. č. 3145, 3162 a 3192 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] a pozemků parc. č. 827/4, 827/5, 1514/1, 1811/1 a 1811/11 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], když výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (§ 95 odst. 2 o.s.ř.) 5 Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2023, čj. 7 C 195/2020-636 bylo řízení ohledně převodu pozemků parc. č. 5749, 5797 a 5851 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 128/7, 138 a 226 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 3963 a 4018 v obci a katastrálním území [obec] a pozemků parc. č. 1015/1, 1015/4, 1015/5 a 1318 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] z důvodu zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu zastaveno dle § 96 odst. 2 o.s.ř. a předmětem řízení tak zůstaly pozemky v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1. 6 Žalovaná k těmto žalobci požadovaným pozemkům tvrdila, že předmětné pozemky sice nejsou vyloučeny na základě zákonné překážky dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova], ale všechny se nachází v rozsáhlém chráněném území a nelze vyloučit, že při jejich obhospodařování nevzniknou jiné obtíže, které je dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2462/2014 nezbytné považovat za překážku pro převod. Pozemek parc. č. 260/3 se dle územního plánu sídelního útvaru [územní celek] [anonymizováno] nachází v zastavěném území obce v zóně rozptýleného podhorského bydlení a tudíž není vhodný k zemědělské prvovýrobě. Dne 11. 6. 2015 (viz čl. 459 p. v.) podali bývalí vlastníci rekreačního objektu, stojícího na pozemku parc. č. st. 38/1, manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení], se kterými byla uzavřena nájemní smlouva č. 148N11/43 (viz čl. 457), žádost o převod pozemku na náhradní restituce dle zákona o půdě. Pan [anonymizováno], ale zemřel a objekt zdědil jeho syn [jméno] [příjmení], který o převod předmětného pozemku projevil zájem a lze se tak důvodně domnívat, že podá žádost o jeho převod, neboť coby vlastník domu na pozemku parc. č. st. 38/1 sousedícím se sporným pozemek užívá sporný pozemek jako zahradu a sporný pozemek je tak funkčně spojen s pozemkem pana [jméno] [příjmení] Nejvyšší soud ČR opakovaně dovodil, že plní-li požadované pozemky s předmětnými stavbami určitý účel je nutno respektovat nedělitelnost areálu tvořící funkční celek a nárokované pozemky nelze restituentům vydat. K pozemku parc. č. 269/1 žalovaná namítala, že se nachází v Natuře 2000, tj. v soustavě chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie, která je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie, a proto předmětný pozemek nelze považovat za vhodnou náhradu, když náhradními pozemky mohou být pouze pozemky vhodné k zemědělské prvovýrobě, což předmětný pozemek není. Konečně pozemek parc. č. 320/1 je nevhodný k zemědělské prvovýrobě, neboť se dle evidence v katastru nemovitostí jedná o ostatní plochu s účelovým využitím jako půda neplodného charakteru a dle územního plánu sídelního útvaru [územní celek] [anonymizováno] nachází v zastavěném území obce v zóně rozptýleného podhorského bydlení a tudíž není vhodný k zemědělské prvovýrobě. Navíc se na části předmětného pozemku a v jeho těsné blízkosti nachází potok ve správě [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo], jeho pravostranný přítok [anonymizováno] [číslo] a vodní tok [anonymizováno] [číslo] a před majetkoprávním převodem je nutné projednání se subjekty jako je obec, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [obec] a zájemce o odkup pozemku, jak vyplývá ze stanoviska [anonymizována tři slova], které žalovaná žádala pro předchozího zájemce o převod části této parcely na náhradní restituce na pozemek parc. č. st. 80. 7 Žalobci oproti tomu oponovali tím, že to, že se předmětné pozemky v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] nachází v rozsáhlém chráněném území nenaplňuje charakterové znaky zákonného ustanovení § 6 odst. 1 písm. f) zákona o [anonymizována dvě slova] úřadu vymezených oblastí a nelze to považovat za překážku převoditelnosti, když dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3546/2017, které odkazuje na ustanovení § 6 odst. 1 písm. f) zákona o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. Pozemek parc. č. 260/3 je zařazen v zemědělském půdním fondu a dle územního plánu sídelního útvaru [územní celek] [anonymizováno] se sice nachází v zastavěném území obce v zóně rozptýleného podhorského bydlení, ale dle § 11a odst. 2 zákona o půdě [anonymizována dvě slova] sestavuje veřejné nabídky jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou části schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převedu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace a i když by byl pozemek určen územním plánem, k zastavění stavbou pro bydlení, pak takováto skutečnost opět není podřaditelná pod ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], upravující výluku převoditelnosti, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na zemědělské pozemky, na nichž je plánována stavba veřejně prospěšná či stavba dopravní infrastruktury nebo jsou takovou stavbou již zastaveny. Žádosti třetích osob o úplatný převod pozemků (viz případná žádost pana [jméno] [příjmení]) nemají přednost před uspokojení nároků osob oprávněných dle zákona o půdě a ani nájemní vztah není překážkou převoditelnosti náhradního pozemku, když dle § 2221 odst. 1 o. z. se změnou vlastnictví k pronajaté věci přecházejí práva a povinnosti na nového vlastníka a žalovaná sama běžně nabízí pozemky dotčené nájmem oprávněným osobám. Pozemek parc. č. 269/1 není dotčen žádnou zákonnou překážkou převodu, když i stupeň ochrany přírody a krajiny v podobě Natura 2000 nespadá do zákonného ustanovení dle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Co se týká pozemku parc. č. 320/1, který je v katastru nemovitostí evidován jako neplodná půda v tomto směru žalobci odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2031/2019 ve kterém se uvádí, že jsou-li pozemky v katastru nemovitostí evidovány jako ostavení plocha, neplodná půda či manipulační plocha, neznamená to samo o sobě, že se nejedná o zemědělský půdní fond; ten totiž dle § 1 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, tvoří nejen pozemky zemědělsky obhospodařované, tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, ale i půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Nelze tak dovodit, že by nějaká konkrétní překážka bránila jejich zemědělskému využití. Dle ortofotomapy (čl. 346 p. v.) nic nebrání jeho zemědělskému vyžití např. jako pastvina. Přitom sama žalovaná ve veřejné nabídce nabízela pozemky, které jsou taktéž označeny jako neplodná půda (např. pozemek parc. č. 1363 v kat. území [anonymizováno], parc. č. 2732/1 v kat. území [obec] a parc. č. 571 v kat. území [obec]). Nakonec ani skutečnost, že na pozemku a jeho okolí se nachází potok, nezpůsobuje nevhodnost takového pozemku k převodu, když zpráva [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nehovoří o nutných podmínkách převodu daného pozemku, nýbrž hovoří pouze o doporučeních před převodem na třetí osobu. 8 Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že Česká republika je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [anonymizována tři slova], a to i ve vztahu k pozemkům parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1 zapsaným na listu vlastnictví č. 10002 pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [katastrální uzemí] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova]. 9 V průběhu řízení, dne 4. 5. 2023 (viz protokol o jednání na čl. 639), účastníci učinili nesporným, že výše restitučního nároku obou žalobců činí 303 608,58 Kč. 10 Ze zprávy [anonymizována tři slova], ze dne 15. 1. 2015 bylo zjištěno, že na parcele č. 320/1 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] se nachází a jsou s ní v těsné blízkosti vodní toky ve správě [anonymizována tři slova], a to [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] a jeho pravostranný přítok [anonymizováno] [číslo] a ve správě [anonymizována tři slova] [anonymizováno], je vodní tok [anonymizováno] [číslo] Vodní tok ve správě [anonymizována dvě slova] je napájen z rozdělovacího objektu, stavebně umístněném na [anonymizována dvě slova] na parce 320/1, a není v evidenci dlouhodobého majetku [anonymizována tři slova] a společnost nemá informace o nakládání s vodami/manipulaci/ pro toto vodní dílo. [anonymizována tři slova] doporučili před majetkovým převodem parcely 320/1 projednat na místě samém zájmové především vodohospodářské cíle s jednotlivými subjekty jako jsou obec, [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] a zájemcem o odkup parcely. Bez tohoto projednání [anonymizována tři slova] prodej parcely nedoporučily. 11 Žalobci dále předložili písemné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 5. 2021, ze kterého bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] jakožto vlastník pozemků parc. č. 38/1 a 260/2 v obci [obec] a katastrálním územní [ulice] ves sousedících s pozemkem parc. č. 260/3 a uživatel pozemku parc. č. 260/3, nemá námitky proti vydání pozemku parc. č. 260/3 oprávněným osobám dle zákona půdě s tím, že byť sporný pozemek užívá na základě nájemní smlouvy, nepovažuje jej za funkčně spojený s jím vlastněnými nemovitostmi a nepovažuje jej nezbytným pro jejich řádné užívání. 12 Ze znaleckých posudků č. 1348-62/2020 (viz čl. 350) a 1363-77/2020 (viz čl. 342), zpracovaných [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, opatřených doložkou dle § 127a o.s.ř., které předložili žalobci bylo zjištěno, že cena pozemků včetně porostů v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] podle vyhl. č. 182/1988 Sb. (podle stavu pozemků ke dni 28. 7. 2020) činí 3 068,30 Kč u pozemku parc. č. 260/3, 4 693,60 Kč u pozemku parc. č. 269/1 a 13 910 Kč u pozemku parc. č. 320/1. Celková cena pozemků za 21 671,90 Kč. Protože žalovaná s tímto oceněním předmětných pozemků vyslovila souhlas, soud se již nezabýval její námitkou ohledně možné podjatosti znalce [jméno] [příjmení] vůči žalobcům. 13 Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobci jsou právními nástupci osoby oprávněné k vydání náhradních pozemků dle § 4 zákona o půdě dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – [anonymizována dvě slova]. Žalovaná dlouhodobě nesprávným oceněním jejich restitučního nároku jim znemožnila plnohodnotně se účastnit veřejných nabídek. Nevypořádaný restituční nárok žalobců činí 303 608,58 Kč, pro každého ze žalobců tedy 151 804,29 Kč, což účastníci řízení učinili nesporným a pozemky parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1 v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] nejsou zatíženy žádným omezením vlastnického práva a jejich hodnota činí 21 671,90 Kč. 14 Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. 15 Dle § 14 odst. 1 věta druhá zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. 16 Dle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek poskytne stát finanční náhradu podle zvláštních předpisů (vyhláška č. 182/1988 Sb.). 17 Dle 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u nemovitostí v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 18 V ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] jsou pod písmeny a) až g) uvedeny pozemky, jež podle tohoto zákona nebo zákona o půdě nelze převádět. 19 Dle ustálené judikatury, v případě liknavého, svévolného či diskriminující postupu žalované (od 1.1.2013 právní nástupkyně [anonymizována tři slova]) může oprávněná osoba uplatnit nárok u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky. K výjimečnému způsobu uspokojení restitučního nároku mimo veřejnou nabídku lze podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu přistoupit toliko tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalované (dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova]) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, přičemž se oprávněné osoba ani přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku opravné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1666/2020). Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že ze strany žalované došlo vůči žalobcům ke svévolnému a liknavému postupu při jejich uspokojování restitučního nároku, když žalobci uplatnili restituční nároky na vydání odňatých pozemků již v roce 1992, o těchto nárocích bylo rozhodnuto deseti rozhodnutími správních orgánů vydanými v letech 2014 až 2016 a žalovaná bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení jejich nároku zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictví veřejné nabídky pozemků; srov. § 11a zákona o půdě), a to zejména v důsledku nesprávného ocenění restitučního nároku, následkem čehož se ocitla v prodlení, neboť teprve v listopadu 2018 v průběhu řízení před soudem prvního stupně nárok žalobců přecenila z částky 330 292,94 Kč na částku 6 541 769,74 Kč. Na žalobcích nebylo možno spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách pozemků, neboť jejich nároky by v nich nemohly být plnohodnotně uspokojeny. Žalobci sami prostřednictvím svého právního zástupce upozornili na nesprávné ocenění svého restitučního nároku, s žalovanou jednali, aktivně se podíleli na opatření archiválií, za účelem správného ocenění jejich nároků a mimo soudní řízení si sami vyžádali znalecký posudek o ceně odňatých a nevydaných pozemků. Ani po 30 letech není jejich restituční nárok vypořádán. Lze tedy uzavřít, že v daném případě byly splněny předpoklady pro to, aby se žalobci mohli domáhat uspokojení svých nároků žalobou podanou u soudu o uložení povinnosti žalované převést na ně bezúplatně jimi vybraný náhradní pozemek (náhradní pozemky). V tomto směru pak soud připomíná i nález Ústavního soudu ze dne 30.11.2016, sp. zn. I. ÚS 1663/16, v němž soud vyslovil, že soud poruší princip předvídatelného rozhodování a zasáhne do práva účastníků řízení na spravedlivý proces, jestliže v jejich věci, která se po skutkové i právní stránce ve svých podstatných rysech shoduje s jinou věcí, ve které již učinil rozhodnutí, rozhodne v jejich neprospěch aniž by změnu svého postoje přesvědčivým způsobem odůvodnil, opíraje se přitom o akceptovatelné racionální a objektivní důvody. 20 Při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona o [anonymizována tři slova], či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavený či tvořící součást areálu. Soud má za to, že v daném případě jsou náhradní pozemky vhodné k převodu na žalobce, když nejsou dotčeny restitučními nároky jiných oprávněných osob, lze je zemědělsky obhospodařovat, nejde o pozemky zastavené či tvořící součást jiného areálu, což u pozemku parc. č. 260/3 potvrdil i pan [příjmení] [jméno] [příjmení], který jej užívá jako zahradu. Ke skutečnosti, že tento pozemek je zatížen nájemní smlouvou, soud nepřihlížel, protože existence těchto smluv převodu na žalobce sama o sobě nebrání. Převodu nebrání ani to, že pozemky jsou v chráněné krajinné oblasti, neboť nejde o pozemky uvedené v § 6 odst. 1 písm. f) zákona o [anonymizována tři slova] Ani k dalším námitkám žalované ohledně nemožnosti převést sporné pozemky na žalobce soud nepřihlédl, když se v tomto směru plně odkazuje na argumenty žalobců. Žalovaná sama nabízí ve veřejných nabídkách pozemky, které se nacházejí v zastavěném území obce, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka a v řízení nebylo zjištěno, že by na sporných pozemcích byla plánována stavba veřejně prospěšná či stavba dopravní infrastruktury nebo že by takovými stavbami byl některý z pozemků již zastaven. Převodu pozemku parc. č. 320/1 pak nebrání ani to, že tento pozemek je dotčen potokem, neboť nebyla zjištěna žádná překážka převodu a projednat převod tohoto pozemku na třetí osoby se subjekty, které uvedl podnik [anonymizována tři slova], [anonymizováno] je jen doporučením. 21 Žalobci jsou aktivně legitimováni k podání žaloby, resp. jsou oprávněni postupovat tak, jak postupují, tedy cestou žaloby, kterou se domáhají nahrazení projevu vůle žalované směrem k převodu jimi předem vytipovaných pozemků do jejich vlastnictví, neboť žalovaná v případě žalobců postupovala liknavě a svévolně a na tom nic nemění ani námitky žalované, že žalobci se svého práva domáhají i na základě restitučních nároků ze správních rozhodnutí, které již byly plně uspokojeny, neboť to nemá na úspěšnost žaloby žádný vliv. Vypořádává se totiž restituční nárok žalobců co do hodnoty a ne podle uspokojení, co do jednotlivých restitučních nároků podle vydaných správních rozhodnutí. Z výše uvedeného pak vyplývá, že restituční nárok žalobců nebyl doposud vyčerpán, náhradní pozemky vyhovují kritériím uvedeným v ustanovení § 11a odst. 2 zákona o půdě a jejich hodnota zbývající výši restitučního nároku žalobců rozhodně nepřevýší (hodnota nevyčerpaného nároku pro oba žalobce činí 303 608,58 Kč a hodnota vydávaných pozemků 21 671,90 Kč), a proto bylo žalobě vyhověno. 22 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měli-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobci se v řízení domáhali svou žalobou vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu zákona smlouvu o převodu pozemků, a to pozemků v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1, v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 5749, 5797 a 5851, v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] horách parc. č. 128/7, 138 a 226, v obci a katastrálním území [obec] parc. [číslo] v obci a katastrálním území Olešnice v Orlicích horách parc. [číslo]. Jednalo se o pozemky v celkové hodnotě 277 353,80 Kč (pozemky v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] v hodnotě 21 671,90 Kč, pozemky v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] v hodnotě 141 299 Kč, pozemky v obci [obec] a katastrálním území Podlesí v Orlických horách v hodnotě 4 553,10 Kč, pozemky v obci a katastrálním území [obec] v hodnotě 23 154,50 Kč a pozemky v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] v hodnotě 86 675,30 Kč) jak bylo zjištěno ze znaleckých posudků znalce [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení vzali žalobci žalobu o vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu § 11a a násl. zákona o půdě smlouvu o převodu pozemků parc. č. 5749, 5797 a 5851 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 128/7, 138 a 226 v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 3963 a 4018 v obci a katastrálním území [obec] a pozemků parc. č. 1015/1, 1015/4, 1015/5 a 1318 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] zpět a usnesením ze dne 3. 2. 2023, čj. 7 C 195/2020-636 bylo řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno a žalobci byli v řízení úspěšní ohledně pozemků v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1 v celkové hodnotě 21 671,90 Kč. Žalovaná byla tedy v řízení úspěšná z 86% a má právo na náhradu nákladů řízení v tomto poměru. Žalovaná žádala náhradu nákladů, které jí vznikly vynaložením odměny na zastupování advokátem (viz § 137 o. s. ř.) Tyto náklady soud ovšem posoudil jako neúčelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř a jejich náhradu žalované nepřiznal s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 3000/11). Žalovaná je právnickou osobou, u níž lze důvodně předpokládat ekonomický, organizační i kádrový potenciál k tomu, aby v případných sporech o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku, jednala sama bez zastoupení advokátem jako osobou práva znalou. Pokud v řízeních podobného typu je ovšem advokátem zastoupena, nelze považovat náklady v souvislosti s tímto zastoupením advokátem vzniklé za náklady účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. s odkazem na judikaturu Ústavního soudu shora příkladmo naznačenou a žalované pak náhradu takto vzniklých nákladů ve smyslu § 142 o. s. ř. přiznat. Tím není nijak dotčeno právo žalované na náhradu dalších nákladů, které účelně před soudem vynaložila. Žalované tak náleží 12 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za přípravu a převzetí právního zastoupení, vyjádření ze dne 12. 10.2020, 28.1.2021, 10. 3. 2021, 24. 3. 2021, 6. 6. 2021, 16. 6. 2022 a 29. 1. 2023, za účast na čtyřech jednáních soudu, celkem 3 600 Kč. Dále žalované náleží náhrada cestovních výdajů za čtyři cesty k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou z Prahy jako místa sídla osoby, která za ni jednala, osobním automobilem k jednání dne 25. 2. 2021 za 1 873,41 Kč, dne 4. 11. 2021 za 2 143,29 Kč, dne 22. 11. 2021 za 2 113,16 Kč a dne 4. 5. 2023 za 2 324,98 Kč Celkem takto žalovaná vynaložila v řízení náklady ve výši 12 054,84 Kč a 86 % z této částky činí 10 367 Kč, které jsou žalobci povinni žalované nahradit společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce zástupkyně (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). 23 Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci hradil soud z rozpočtových prostředků znalečné znalci [jméno] [příjmení] v částce 5 907 Kč, a protože žalobci nebyli v řízení úspěšný z 86%, jsou povinni podílet se na těchto nákladech společně a nerozdílně částkou ve výši 5 080 Kč a žalovaná částkou ve výši 827 Kč.

Poučení