7 C 2/2023 - 84

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení náhrady škody 1 315 300 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 1 315 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 19. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení 1 315 300 Kč s příslušenstvím. V podané žalobě a dále v průběhu řízení argumentovala tím, že jí jako provozovatelce ubytovacího zařízení [právnická osoba], na adrese [Adresa žalobkyně], a restaurace [právnická osoba], která se nachází v budově hotelu, byla omezena podnikatelská činnost. Krizovými opatřeními vlády ČR byl zakázán (popř. omezen) provoz hotelu, pročež žalobkyně nemohla provozovat restauraci a hotel v obvyklém rozsahu, což jí způsobilo významný propad příjmů, a došlo tím ke škodě v podobě ušlého zisku. Žalobkyně vyčíslila škodu za období od 9. 10. 2020 do 10. 1. 2021 u restaurace a za období od 22. 10. 2020 do 2. 12. 2020 a od 18. 12. 2020 do 22. 1. 2021 v případě hotelu, neboť Česká republika v těchto dnech kompenzovala dopady opatření prostřednictvím dotačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu (tzv „Covid - Gastro“) a Ministerstva pro místní rozvoj (tzv. „Covid - Ubytování“). Z výkazů zisků a ztráty za stanovená období učinila žalobkyně závěr, že rozdíl ve výsledku hospodaření po zdanění mezi příslušným rozhodným obdobím a identickým obdobím předchozího kalendářního roku činil celkem 2 448 000 Kč. Zatímco v předchozím období dosáhla žalobkyně zisku ve výši 1 167 000 Kč, v žalovaném období dosáhla přes výraznou úsporu v provozních nákladech ztráty ve výši 1 281 000 Kč. Žalobkyně dovodila, že jí v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními vznikla škoda, za kterou odpovídá žalovaná ve smyslu § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, (dále jen „krizový zákon“). Nárok na náhradu škody uplatnila žalobkyně dne [datum] u [právnická osoba] a současně u žalované, přičemž [právnická osoba] dne [datum] žalobkyni oznámil, že se předžalobní uplatnění nároku podává u orgánu krizového řízení, a [Jméno žalované] odpovědnost za škodu odmítlo přípisem ze dne 17. 6. 2021, č. j. [č.j.], doručeným dne 18. 6. 2021. Žalobkyně také nesouhlasí s argumentací žalované, kterou považuje za účelovou. Není pravdou, že by stát podle krizového zákona odpovídal pouze za škodu způsobenou krizovými opatřeními individuální povahy. Žalobkyně nesouhlasí s argumentací, že by měl být podle § 36 krizového zákona limitován rozsah nahraditelné majetkové újmy pouze na věcnou škodu. Rozsah škody není omezen a hradí se veškerá škoda, a to včetně ušlého zisku. Pokud jde o příčinnou souvislost, škoda vznikla žalobkyni vlivem krizových opatření. Samotná epidemie navíc měla na faktor poptávky po službách nevýznamný vliv, což žalobkyně opírá o studie evropských institucí, podle kterých ve vztahu k restauracím činila útrata spotřebitelů (v době epidemiologické situace bez krizových opatření) 70 % oproti stavu před pandemií. V případě hotelů snížila krizová opatření, nikoliv pandemie samotná, ekonomickou prosperitu hotelů v průměru o 68 %.

2. Žalobkyně se rozhodla s přihlédnutím k pandemické situaci a k finančním dopadům na státní rozpočet neuplatňovat náhradu škody v plném rozsahu, ale pouze ve výši, která by jí náležela v rámci dotačních programů. Uplatňovanou náhradu škody vyčíslila na celkovou částku 1 315 300 Kč. Výše podpory v rámci programu Covid Gastro vychází z výpočtu 400 Kč x počet zaměstnanců x počet uznaných dní rozhodného období. Plných pracovních úvazků měla žalobkyně v inkriminovaném období 14. Náhradu škody v podobě ušlého zisku tak žalobkyně u restaurace požaduje ve výši 414 400 Kč. Hotel byl uveden do provozu před 31. 12. 2019, pročež žalobkyně použila kalkulační vzorec pro provozy zahájené do 31. 12. 2019. Hotel byl v plném provozu od října 2019 do ledna 2020 a nacházeli se v něm hosté, tudíž nebyla použita snížená dotace z důvodu neobsazenosti v tomto období. Hotel měl 35 disponibilních pokojů, výše dotace činila 330 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nečerpala kompenzační bonus, dospěla k závěru, že výše dotace by v tomto případě činila 900 900 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady uplatňované škody v podobě ušlého zisku, neboť byla vydána krizová opatření, jejich přijetím vznikla žalobkyni škoda a existuje příčinná souvislost mezi krizovými opatřeními a vznikem škody. Žalobkyně vyvinula veškeré úsilí k předejití vzniku předmětné škody, provozovala hotel i restauraci pro zákazníky na služebních cestách, realizovala prodej jídla a pití přes okénko a s roznáškou mimo provozovnu. Na výdajové straně činila úsporná opatření ve svém dodavatelském řetězci, ukončila pracovní poměr s několika zaměstnanci a zrušila sekci autodopravy. Dopad do svých jednotlivých provozů žalobkyně konkrétně vyčíslila a porovnala dosažené tržby s tržbami v stejném období jiného roku. Žalobkyně požaduje vedle výše uvedené škody příslušenství ve formě úroku z prodlení ode dne následujícího po dni, ve kterém jí byl doručen přípis žalované s odmítnutím jejího nároku.

3. Žalovaná navrhla zmítnutí žaloby. Uvedla, že není splněn předpoklad vzniku nahraditelné škody, za kterou lze považovat pouze věcnou škodu, a rovněž nebyla naplněna zákonná podmínka příčinné souvislosti. Pojem věcná škoda není v krizovém zákoně definován, nicméně terminologie užitá v jednom právním předpise musí být zásadně v souladu s terminologií užitou v jiných právních předpisech. Žalovaná proto vychází z úvahy, že zákonodárce nezamýšlel dát tomuto pojmu ve dvou právních předpisech (předložených Poslanecké sněmovně v totožném roce) rozdílný význam. V kontextu legislativní historie má jít zásadně o škodu utrpěnou při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při poskytnutí věcných prostředků, tedy v bezprostřední souvislosti s aktivní činností orgánů provádějících krizová opatření. Rovněž přívlastek „věcná“ napovídá, že cílem zákonodárce bylo odchýlit se od obecného pojmu škody, jak je používán v jiných předpisech. Žalovaná má za to, že z dikce ustanovení § 36 krizového zákona je zřejmý úmysl zákonodárce upravit odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona odchylně od obecné úpravy odpovědnosti za škodu. Náhrada veškeré škody by se za pandemické situace rovněž rozcházela se zásadou racionálního zákonodárce pečovat o veřejné prostředky. Pojem věcná škoda je nutno vykládat jako škodu vzniklou výhradně poškozením, zničením, ztrátou či odcizením věci. Jde o škodu movité či nemovité věci, proto žalobkyní uplatňovaná škoda ve formě ušlého zisku není nahraditelnou škodou podle § 36 krizového zákona. Žalovaná je dále toho názoru, že absentuje příčinná souvislost mezi žalobkyní uplatněnou škodou a krizovými opatřeními. Je nezbytné zohlednit obecnou pandemickou situaci, rozhodování spotřebitelů v takové situaci, přirozený strach a změnu životních i osobních preferencí v souvislosti s koronavirem a následky, které vyvolal. Žalovaná poukázala na zahraniční studie, z nichž dovodila, že lidé během pandemie změnili své zvyky a chování a vyhýbali se davům lidí. Služby nabízené žalobkyní jsou zcela zbytné a s ohledem na hodnotový režim každého člověka nepředstavují žádný nutný produkt, který by v epidemii nemohl být postrádán. Rozhodování cílových zákazníků žalobkyně ovlivnila více zdravotní rizika spojená s epidemickou situací než krizová opatření. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyní nabízené služby by nebyly poptávány i v případě nepřítomnosti zákazů či omezení spojených s krizovými opatřeními. Krizová opatření navíc přispěla ke zmírnění ekonomických škod vzniklých v důsledku koronaviru. V případě volného šíření epidemie by ekonomické dopady byly horší, což žalovaná opírá o závěry ekonomů z pražského CERGE-EI institutu. Jestliže by došlo k nezvladatelnému nárůstu případů nakažených koronavirem a následnému zahlcení kapacit zdravotnického systému, způsobil by tento akutní nedostatek dostupné lékařské péče zvýšená úmrtí obyvatel. Za takové situace by se lidé z obavy o zdraví intuitivně stáhli ze společenského i ekonomického života. V neposlední řadě má žalovaná za to, že žalobkyně neplnila prevenční povinnost a nepředcházela vzniku škody.

4. Mezi účastníky bylo nesporné a soud vzal za prokázané (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že žalobkyně provozovala ubytovací zařízení [Jméno žalobkyně], na adrese [Adresa žalobkyně], a restauraci [právnická osoba] v budově uvedeného hotelu.

5. Mezi účastníky není dále po skutkové stránce sporu o tom, že krizovými opatřeními vydanými státem byl omezen maloobchodní prodej, ubytovací a stravovací služby či svolávání a shromažďování osob na tzv. hromadných akcích. Žalobkyně podáním ze dne 6. 4. 2021, doplněným dne 12. 5. 2021, uplatnila u žalované nárok na náhradu škody způsobené krizovými opatřeními ve výši 1 315 300 Kč, jak je požadováno žalobou. Žalovaná odškodnění nároku odmítla dopisem ze dne 17. 6. 2021.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že je žalobkyně obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a silniční motorová doprava.

7. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče; hostinská činnost; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod. skladování, balení zboží, manipulace a technické činnosti v dopravě, ubytovací služby, pronájem a půjčování movitých věcí, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží; prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

8. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Účastníci nezpochybnili pravost nebo pravdivost výše uvedených listin.

9. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí podstatnou skutečnost, neboť s ohledem na níže uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu lze uzavřít, že žalobu je na místě zamítnou již na základě žalobních tvrzení. Soud tak nezjistil žádné podstatné skutečnosti z tabulky se jmény zaměstnanců, výkazu zisku a ztráty restaurace za období 9. 10. 2020 – 10. 1. 2021, výkazu zisku a ztráty hotelu za období 22. 10. 2020 – 2. 12. 2020, výkazu zisku a ztráty hotelu za období 18. 12. 2020 – 22. 1. 2021, výkazů zisku a ztráty a přehledů obsazenosti za jednotlivé měsíce pro roky 2019 – 2023, měsíčních dotazníků o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních za měsíce říjen 2020 až leden 2021, žádosti o dotace, zprávy Univerzity v Pireu, analýzy Office for National Statistics, článku iDNES z [datum], a článku The Washington Post.

10. S ohledem na níže uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu soud neprovedl k důkazu následující listiny: podmínky programu Covid Gastro, podmínky programu Covid Ubytování, doručenka náležící ke sdělení Ministerstva vnitra žalobkyni ze dne 18. 6. 2021, článkem ze dne [datum] „Zájem o otevřené restaurace je. Zůstává otázka, co přijde po euforii, tvrdí majitelé“, článkem ze dne [datum] „Lidé vzali hospody a bary útokem, často fungují jen přes rezervace. Na rozvolnění se těšili zákazníci i prodejci“, článkem ze dne [datum] „Rozvolnění zaplnilo restaurace. Některé jsou plné, jiné lákají hosty na akce“, článkem ze dne [datum] „Místa v restauracích se plní už před otevřením, rezervují se i Vánoce“, článkem ze dne [datum] „Záplavy rezervací i hodinové fronty. Lidé vzali obchody i kadeřnictví útokem“ a tabulkou s přehledem krizových opatření.

11. Usnesením vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 958, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 5. 10. 2020 od 00:00 hod. do dne 18. 10. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 4) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 06:00 hod., s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, c) u jednoho stolu sedí nejvýše šest zákazníků, d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, ledaže se zdržují na místě k sezení ve venkovních prostorech provozovny (např. zahrádka), e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky.

12. Usnesením vlády České republiky ze dne 12. 10. 2020 č. 1021, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 14. 10. 2020 od 00:00 hod. do dne 3. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), a provozoven v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 20:00 hod.; tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 20:00 hod. a 06:00 hod., b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, c) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, f) zákaz produkce živé hudby a tance, g) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

13. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. 10. 2020 č. 1079, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 22. 10. 2020 od 06:00 hod. do dne 3. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 2) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), a provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 20:00 hod.; tento zákaz se nevztahoval na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) byl zakázán v čase mezi 20:00 hod. a 06:00 hod.

14. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. 10. 2020 č. 1079, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 22. 10. 2020 od 06:00 hod. do dne 3. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 5) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb: osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

15. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. 10. 2020 č. 1079, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 22. 10. 2020 od 06:00 hod. do dne 3. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb, jejíž provoz byl umožněn podle bodu I/2 tohoto usnesení tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, d) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, e) zákaz produkce živé hudby a tance, f) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

16. Usnesením vlády České republiky ze dne 30. 10. 2020 č. 1116, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 4. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 2) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou v provozovnách, které nesloužily pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), a provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 20:00 hod.; tento zákaz se nevztahoval na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) byl zakázán v čase mezi 20:00 hod. a 06:00 hod..

17. Usnesením vlády České republiky ze dne 30. 10. 2020 č. 1116, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 4. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 5) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

18. Usnesením vlády České republiky ze dne 16. 11. 2020 č. 1192, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 18. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 2) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) v případě školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod., tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod.

19. Usnesením vlády České republiky ze dne 16. 11. 2020 č. 1192, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 18. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 5) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

20. Usnesením vlády České republiky ze dne 16. 11. 2020 č. 1192, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 18. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb, jejíž provoz byl umožněn podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, d) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, e) zákaz produkce živé hudby a tance, f) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

21. Usnesením vlády České republiky ze dne 20. 11. 2020 č. 1201, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 23. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 2) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které nesloužily pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) v případě školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 22:59 hod., tento zákaz se nevztahoval na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) byl zakázán v čase mezi 23:00 hod. a 04:59 hod.

22. Usnesením vlády České republiky ze dne 20. 11. 2020 č. 1201, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 23. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 5) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

23. Usnesením vlády České republiky ze dne 20. 11. 2020 č. 1201, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 23. 11. 2020 od 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb, jejíž provoz byl umožněn podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, d) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, e) zákaz produkce živé hudby a tance, f) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

24. Usnesením vlády České republiky ze dne 30. 11. 2020 č. 1262, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 3. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 11) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 05:59 hod., s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, c) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb zákazníkovi mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je 50 % kapacity míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, f) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

25. Usnesením vlády České republiky ze dne 7. 12. 2020 č. 1290, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 9. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 11) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a prodeje z provozovny stravovacích v místě této provozovny (např. výdejové okénko) v čase mezi 20:00 hod. a 05:59 hod., s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, c) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb zákazníkovi mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, e) zakazuje se prodej alkoholických nápojů v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb zákazníkovi mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko), f) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je 50 % kapacity míst k sezení pro zákazníky, s výjimkou zařízení školního stravování a provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, g) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

26. Usnesením vlády České republiky ze dne 14. 12. 2020 č. 1332, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 18. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 23. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 1) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které nesloužily pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) v případě školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 22:59 hod. Tento zákaz se nevztahoval na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) byl zakázán v čase mezi 23:00 hod. a 04:59 hod.

27. Usnesením vlády České republiky ze dne 14. 12. 2020 č. 1332, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 18. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 23. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod I. odst. 3) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

28. Usnesením vlády České republiky ze dne 14. 12. 2020 č. 1332, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 18. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 23. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě nebyla zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/1 tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, d) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, e) zákaz produkce živé hudby a tance, f) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

29. Usnesením vlády České republiky ze dne 14. 12. 2020 č. 1332, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 18. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 23. 12. 2020 do 23:59 hod. (bod II. odst. 2) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) byly osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumovaly potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nešlo-li o členy domácnosti.

30. Usnesením vlády České republiky ze dne 23. 12. 2020 č. 1376, o přijetí krizového opatření, byla s účinností ode dne 27. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 10. 1. 2021 do 23:59 hod. (bod I. odst. 2) zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které nesloužily pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytovaly stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.; tím nebyla dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod.

31. Usnesením vlády České republiky ze dne 23. 12. 2020 č. 1376, o přijetí krizového opatření, bylo s účinností ode dne 27. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 10. 1. 2021 do 23:59 hod. (bod I. odst. 4) zakázáno poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády.

32. Usnesením vlády České republiky ze dne 23. 12. 2020 č. 1376, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 27. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 10. 1. 2021 do 23:59 hod. (bod II. odst. 1) omezen provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě nebyla zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé museli dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, d) zákaz produkce živé hudby a tance, e) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

33. Usnesením vlády České republiky ze dne 23. 12. 2020 č. 1376, o přijetí krizového opatření, byl s účinností ode dne 27. 12. 2020 od 00:00 hod. do dne 10. 1. 2021 do 23:59 hod. (bod II. odst. 2) omezen provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) byly osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumovaly potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nešlo-li o členy domácnosti.

34. Usnesením vlády České republiky ze dne 7. 1. 2021 č. 12, o změně krizových opatření, byla s účinností ode dne 11. 1. 2021 od 00:00 hod. změněna doba účinnosti usnesení vlády ze dne 23. prosince č. 1376, vyhlášeného pod č. 596/2020 Sb., tak, že se jeho účinnost prodloužila do dne 22. 1. 2021 do 23:59 hod.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

36. Podle § 35 odst. 1 věty prvé a třetí krizového zákona za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci.

37. Podle § 36 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám (odstavec 1). Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody (odstavec 2). Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu (odstavec 3). Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události (odstavec 6).

38. Podle § 442 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen “obč. zák.“) se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

39. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

40. Soud při právním posouzení věci vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2060/2024, na jehož odůvodnění v plném rozsahu odkazuje, a které lze shrnout následovně. Ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona sice upravuje odpovědnost státu za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s vydáním krizových opatření, avšak primárně toliko škodu vzniklou v souvislosti s plněním povinností a se zásahy do vlastnických a užívacích práv uvedených v § 35 krizového zákona a mimo rámec náhrad v § 35 upravených (např. kdy v souvislosti s poskytnutím věcného prostředku dojde ke vzniku věcné škody spočívající v poškození či zničení věci, jak poukázal i odvolací soud, či při pracovní výpomoci, kdy dojde k újmě na zdraví; v těchto případech se uplatní § 36 krizového zákona, přičemž Nejvyšší soud, na rozdíl od soudu odvolacího, a priori nevylučuje ani náhradu ušlého zisku, za který lze považovat i ušlý výdělek v důsledku úrazu při pracovní výpomoci). Ustanovení § 36 krizového zákona nelze vykládat tak, že má kompenzovat újmy, které jsou nutným projevem omezení práv fyzických a právnických osob uvedených v § 5 krizového zákona či oprávnění vlády v § 6 krizového zákona, pokud z tohoto zákona přímo nevyplývá opak. Nárok na náhradu škody lze dovodit i z odkazu krizového zákona na zvláštní právní úpravu, konkrétně na zákon o integrovaném záchranném systému v § 36 odst. 1 a § 39 odst. 5 krizového zákona. Nelze ani vyloučit, že nárok na náhradu škody či jinou zvláštní formu náhrady by případně bylo možno dovodit z podpůrné či analogické aplikace právní úpravy odpovědnosti státu v zákonech souvisejících s řešením konkrétního krizového stavu, ovšem při respektování pravidla, že závažnější hrozba odůvodňuje závažnější zásah do práv fyzických a právnických osob, případně přiznání větších oprávnění vládě (moci výkonné), a není důvod, nestanoví-li zákon jinak, aby důsledky této speciální úpravy byly zvlášť kompenzovány, a současně že na základě krizového zákona obecně není důvod přiznávat náhrady v širším rozsahu, než by vyplývalo ze souvisejícího zákona v obdobné situaci, která ovšem vyhlášení nouzového stavu nevyžaduje.

41. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala náhrady škody (ušlého zisku) způsobené v příčinné souvislosti s výše uvedenými usneseními vlády o přijetí krizového opatření, kterými došlo v předmětném období mimo jiné k omezení činnosti jí provozovaného hotelu a restaurace, soud žalobu zamítl.

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu, kterou tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 6 úkonů po 300 Kč (sepis vyjádření ze dne 20. 11. 2023, účast u jednání 23. 4. 2024, sepis vyjádření ze dne 5. 6. 2024, účast u jednání 17. 9. 2024, sepis vyjádření ze dne 3. 12. 2024, účast u jednání 10. 12. 2024), a jednom úkonu po 450 Kč ( účast u jednání 12. 2. 2026), celkem tedy 2 250 Kč.

Poučení