7 C 200/2021-99

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odpůrčí žalobě o relativní neúčinnost právního jednání takto:

Výrok

I. Určuje se, že právní jednání učiněné darovací smlouvou ze dne [datum] mezi manžely [jméno] [celé jméno žalované], RČ [číslo] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], RČ [číslo] jako dárci a žalovanou jako obdarovanou, na základě kterého byly převedeny nemovité věci, a to pozemek parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsané [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné.

II. Určuje se, že právní jednání učiněné darovací smlouvou ze dne [datum] mezi manžely [jméno] [celé jméno žalované], RČ [číslo] a Ing. [jméno] [příjmení], RČ [číslo] jako dárci a žalovanou jako obdarovanou, na základě kterého byly převedeny nemovité věci, a to: jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití jiný nebytový prostor, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (pozemky zapsány na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalované vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] ze dne [datum], na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví nemovitých věcí uvedených ve výroku rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). K odůvodnění žaloby uvedl žalobce, že v minulosti půjčil Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ dlužník“) částku ve výši [částka], kdy úhrady této své pohledávky byl nucen domáhat se právní cestou. Dlužník zemřel v průběhu tohoto řízení a do jeho postavení vstoupil likvidační správce pozůstalosti [právnická osoba] Za jeho procesní účasti se stala pohledávka žalobce vykonatelnou. Před smrtí převedl dlužník svůj nemovitý majetek bezúplatně na žalovanou jako svou dceru, kdy nezůstal žádný jiný majetek, ze kterého by mohla být pohledávka žalobce uspokojena. Žalobou se tak žalobce domáhá vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání dlužníka. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovaná povinna zaplatit žalobci z pozůstalosti po dlužníkovi částku ve výši [částka] s 6 % úrokem ročně ode dne [datum] do zaplacení a odměnu ve výši [částka] a dále pak na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum]. Směnka, která byla předmětem tohoto řízení a kterou vystavil žalobci dlužník, byla splatná dne [datum]. Pohledávka dlužníka se tak stala splatnou dne [datum] a nebyla mu uhrazena. Vykonatelnou se pak pohledávka stala na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který je exekučním titulem. Žalobce dále uvádí, že na základě tohoto rozhodnutí by bylo možné nařídit exekuci na majetek dlužníka, nebýt odporovaného právního úkonu, tedy převodu nemovitého majetku na žalovanou. Dne [datum] byly uzavřeny již zmíněné darovací smlouvy mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] o předmětných nemovitostech. Majetek dlužníka se tímto právním jednáním ve prospěch žalované zmenšil natolik, že pohledávka žalobce nemohla být uspokojena ani z části. Toto žalobce doložil přehledem vlastnictví dlužníka ke dni [datum]. Převod nemovitosti byl tak uskutečněn bez ekvivalentního vzájemného plnění. Žalobce má za to, že těmito darovacími smlouvami manželé [příjmení] zkrátili uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Jedná se o bezúplatné právní jednání dlužníka vůči osobě blízké učiněné v posledních dvou letech před podáním odpůrčí žaloby a vůči žalobci jsou dle ust. § 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) právně neúčinné. Žalobce zdůraznil, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při těchto jednáních nevyžaduje a právně nevýznamná je i skutečnost, zda žalované byl případný úmysl dlužníka znám.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ve věci samé ze dne [datum] uvedla, že uplatněný nárok v žalobě neuznává a neshledává jej nárokem po právu. Dále zásadně popřela, že by kdy měla povědomost o tom, že její otec [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavil dne [datum] ve prospěch žalobce směnku, avalovanou Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno], jak sama uvádí, viděla poprvé až po smrti dlužníka při nahlížení do spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná také namítá, že účty, na které měly být žalobcem poukazovány finanční prostředky dlužníkovi, nejsou a nikdy nebyly účty otce žalované. Důrazně pak popřela, že by se stala ve smyslu ustanovení § 1893 o. z. společně a nerozdílně zavázanou z dluhů svého otce. Tvrdila, že o žádných dluzích dlužníka nevěděla, až na jedinou výjimku v roce 2016. Nic netušila o tomto dluhu, o vystavení směnky ani o ostatních obchodních záležitostech dlužníka. V době sepisu darovacích smluv již s rodiči nežila, měla vlastní rodinu. Žalovaná zdůraznila, že otec jí chtěl nemovitosti darovat již dříve a tento krok učinil zejména z důvodu svého zhoršujícího se zdravotního stavu. Po jeho smrti žalovaná v jeho pozůstalosti našla ručně psané dopisy rodině, z nichž vyplývalo, že za pohledávky žalobce je odpovědný Ing. [příjmení]. K tomuto žalovaná doložila také e-mailovou korespondenci, ve které Ing. [příjmení] reaguje na žádost žalované ohledně stanoviska k dluhům jejího otce. Žalovaná kategoricky popřela, že by se dlužník či ona sama chtěli vyhnout placení svých závazků. Dlužník dle jejího názoru chtěl pouze realizovat svůj záměr spočívající v darování nemovitostí svým potomkům, jak také učinil v září roku 2016. V závěru svého vyjádření pak doplnila, že před uzavřením darovací smlouvy, žalovaná vynaložila veškeré úsilí, aby se ujistila, že na dlužníka nejsou vedena žádná jiná soudní řízení či exekuce. Namítala zásadní rozpor s dobrými mravy, že její otec podepsal směnku, kterou avaloval Ing. [příjmení] a fakticky žádné plnění neobdržel. Žalovaná také odkázala na nález sp. zn . ÚS 3542/20, dle kterého platí, že základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vztazích (mezi soukromými osobami) tak, že prozařují normami podústavního práva. Žalovaná s ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Na toto procesní stanovisko žalované reagoval žalobce svým vyjádřením ze dne [datum], kdy uvedl, že povědomost žalované o vystavení směnky nepovažuje z hlediska rozhodnutí o žalobním nároku za právně významnou. Ohledně avalisty Ing. [příjmení] žalobce uvedl, že se tato osoba nachází v oddlužení, ze kterého není na vymáhanou pohledávku plněno dosud ničeho a tento je nemajetný. Pohledávka žalobce, pro kterou žaluje o neúčinnost právního jednání, je vykonatelnou a skutečnosti, které žalovaná na svou obranu uvádí, nemají na vlastnosti pohledávky vliv. Stejně tak dle žalobce není podstatné, že dlužník neinformoval rodinu o svých dluzích a ani interní korespondence žalované a avalisty ze směnky. Dále uvedl, že dlužník nepřenechal žádný majetek dostupný věřitelům ani ve společném jmění manželů, ale veškerá aktiva účelově věnoval dceři jako osobě jemu blízké, kdy i časová souvislost vypořádávání vůči splatnosti pohledávky žalobce je zřejmá.

4. Dne [datum] byl ke zdejšímu soudu doručen Společný návrh žalobce a žalované na vydání Usnesení o schválení smíru soudem bez nařízení jednání. Po jednání konaném [datum], po poučení žalobce i žalované ze strany soudu a s ohledem na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a v rámci úspory nákladů řízení se žalobce a žalovaná dohodli, že spolu uzavřou soudní smír a požádají soud o jeho schválen formou usnesení.

5. Ve vyjádření žalované ze dne [datum] a vyjádření žalobce ze dne [datum] učinili nesporný následující skutkový stav a žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů řízení co do části odměny zástupkyně.

6. Oba účastníci řízení následně učinili nesporným následující skutkový stav.

7. Mezi žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla vystavena Ing. [jméno] [příjmení] směnka dne [datum] pro směnečnou sumu [částka], splatná dne [datum] u [právnická osoba] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalovaná společnost [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobci z pozůstalosti po Ing. [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], částku [částka] s 6 % úrokem ročně od [datum] do zaplacení a odměnu [částka] a dále náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum]. Manželé [příjmení] jako dárci dále dne [datum] uzavřeli s dcerou [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti A, [příjmení] dále téhož dne uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti v obci [obec]. Žalovaná se na základě těchto darovacích smluv stala vlastnicí nemovitosti označené jako A – nacházející se v k. ú. [část obce], a to jednotka [číslo] byt v budově [adresa] - bytový dům, stojící na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. [část obce] a [územní celek] na LV [číslo] (dále jen„ nemovitosti A“), dále se stala vlastnicí nemovitostí označených jako B – jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a jednotky [číslo] způsob využití jiný nebytový prostor, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], vše zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovitosti B“) a rovněž se stala vlastnicí nemovitostí označených jako C, které tvoří jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, vše v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovitosti C“). Další darovací smlouvou ze dne [datum] mezi žalovanou jako obdarovanou a manžely [příjmení] jakožto dárci se žalovaná stala vlastnicí pozemku parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. 52 a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] zapsané [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], dle (dále jen„ nemovitosti v obci [obec]“).

8. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nařízena likvidace dědictví po Ing. [jméno] [příjmení], neboť usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v pozůstalosti po Ing. [jméno] [příjmení] nezbyl žádný významný majetek, ze kterého by pohledávka žalobce mohla být uspokojena.

9. Žalobce dále dne [datum] učinil výhradu formou Protokolu o žádosti o oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (N 133/2013), sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], ve smyslu ustanovení § 593 o. z., kdy si před získáním exekučního titulu vyhradil právo dovolat se neúčinnosti právního jednání, kterým Ing. [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo k nemovitostem A, B, C a nemovitostem v obci [obec]. Tato výhrada byla žalované doručena.

10. Žalovaná dále převedla darovací smlouvou ze dne [datum] nemovitosti - jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] (2 nemovitosti B) na svou sestru, [jméno] [celé jméno žalované], a dále smlouvou kupní ze dne [datum] nemovitost - jednotku [číslo] v k.ú. [část obce] na [příjmení] a [jméno] [příjmení] a smlouvou kupní ze dne [datum] nemovitost – jednotku [číslo] v k.ú. [část obce] na [jméno] [příjmení] (2 nemovité věci v k.ú. [část obce]).

11. Manželství [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

12. Ing. [jméno] [příjmení], otec žalované, čelil v minulosti již jedné exekuci, kterou vyřešil prostřednictvím svého bratra, který za něj exekuci uhradil.

13. Žádná z výjimek uvedených v ustanovení § 591 o. z. (plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účely) nenastala.

14. Pohledávku žalobce vykonatelnou na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací], nebylo možné uspokojit ani z majetku avala Ing. [jméno] [příjmení].

15. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 o.s.ř., kdy vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Ta se týkají pouze skutkové stránky věci a soud při vytváření svých skutkových závěrů vyšel právě z těchto shodných tvrzení účastníků a neprováděl k dotčeným skutečnostem dokazování.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

17. Dle ust. § 589 odst. 1 o.z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

18. Dle ust. § 589 odst. 2 o.z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

19. Dle ust. § 591 o.z neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

20. Dle ust. § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

21. Dle ust. § 594 odst. 1 o.z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Dle ust. § 594 odst. 2 o.z. vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

22. Dle ust. § 595 odst. 1 o.z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

23. Dle ust. § 595 odst. 2 o.z. kdo je zavázán plnit, považuje se za nepoctivého držitele; jeho dědic nebo jiný všeobecný právní nástupce však jen tehdy, jestliže mu musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

24. Dle ust. § 595 odst. 3 o.z. poctivý příjemce bezúplatného plnění uspokojí věřitele z tohoto plnění v rozsahu, v němž jím byl obohacen. To neplatí, mohl-li se věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, i kdyby se stalo za úplatu.

25. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, kdy uzavřel, že jsou splněny podmínky pro vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv vůči žalobci – věřiteli. První podmínkou úspěšného postupu věřitele je existence vykonatelné pohledávky věřitele za dlužníkem. Druhou podmínkou úspěšnosti žaloby je skutečnost, že jeho vykonatelná pohledávka nemohla být uspokojena nebo byla uspokojena ne zcela/neúplně, protože v důsledku právního jednání dlužníka došlo ke zkrácení věřitele, tedy došlo ke zhoršení úkojné masy a ztížení uspokojení pohledávky věřitele. Smyslem institutu odporovatelnosti je obnovit kvalitu a kvantitu majetku dlužníka, s níž věřitel při kontrahování počítal pro případ, že bude svou pohledávku muset vymáhat exekučně, jinak řečeno, restituovat někdejší úkojnou masu. Pokud v důsledku právního jednání dlužníka dojde ke zkrácení věřitele zhoršením úkojné masy, nelze jinak než dovodit, že takové právní jednání lze vždy subsumovat pod některou ze skutkových podstat v zákoně (ust. § 590-592 o. z.), (srovnej Komentář k o. z., ASPI, ke dni 1. 1. 2020, doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc.). Vykonatelnou pohledávkou se rozumí pohledávka opřená o exekuční titul. Relativně neúčinné právní jednání je i nadále platným jednáním. Právo věřitele má přednost před právem třetí osoby a není podstatné, pokud již došlo k jeho uspokojení či se toto právo stalo vykonatelným. Zákon tímto chrání věřitele před různými snahami dlužníka věřitele zkrátit. Věřitel má v případě úspěchu ve sporu soudní rozhodnutí deklarující neúčinnost právního jednání pouze vůči němu s účinky ex tunc. Na základě tohoto rozhodnutí je věřitel oprávněn vymáhat v rámci exekučního řízení svou pohledávku na věci (jiné majetkové hodnotě), která byla předmětem neúčinného právního jednání, stejně tak, jako by zůstala ve vlastnictví dlužníka, nebýt zkracujícího jednání. Z ust. § 595 o.z. plyne, že pokud by uspokojení věřitele nebylo možné z majetku dlužníka, který neúčinným právním jednáním ušel, tak věřiteli náleží odpovídající náhrada. Takto tomu bude např. za situace, kdy třetí osoba věc převedla na další osobu. Tato náhrada je však limitována výší získaného prospěchu. Aktivně legitimován je k podání věřitel mající vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a pasivně legitimována je třetí osoba, vůči níž neúčinné jednání směřovalo či z něj měla prospěch (srovnej Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2137 – 2141).

26. V ust. § 591 o.z. se jedná o bezúplatné jednání, tzv. lukrativní jednání, tedy právní jednání, kdy dlužník, který druhé osobě poskytuje nějakou majetkovou hodnotu, nedostane žádné vzájemné plnění, tj. žádnou úplatu. U této skutkové podstaty podmínkou prohlášení neúčinnosti právního jednání není důkaz o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele. Jak úmysl zkrátit věřitele, tak následek dlužníkova jednání, totiž zkrácení věřitele, se v případě bezúplatných právních jednání předpokládá, aniž by bylo možno tento předpoklad vyvrátit důkazem opaku. Třetí osoba naopak musí prokázat, že nastala některá z výjimek uvedených v ust. § 591 písm. a-d) o. z., pokud je tvrdí (srovnej Komentář k o. z., ASPI ke dni 1. 1. 2020, doc. JUDr. Michala Zuklínová, CSc.).

27. Smyslem odpůrčí žaloby dle ust. § 589 je dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že právní jednání dlužníka není vůči tomuto věřiteli účinné. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, aby se věřitel mohl na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného proti dlužníku domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči tomu, kdo s dlužníkem právně jednal. Není-li uspokojení věřitele z tohoto majetku dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporované právní jednání učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel domáhat odpovídající náhrady. K odpůrčí žalobě je tedy aktivně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (viz také např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018).

28. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce měl vůči Ing. [jméno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Majetek obsažený v dědictví po Ing. [jméno] [příjmení] byl přitom k uspokojení pohledávky žalobce nepostačující, dědictví bylo předlužené, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nařízena likvidace dědictví po Ing. [jméno] [příjmení], neboť usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v pozůstalosti po Ing. [jméno] [příjmení] nezbyl žádný významný majetek, ze kterého by pohledávka žalobce mohla být uspokojena.

29. V poměrech projednávané věci dále nebylo pochyb o tom, že darovací smlouvy ze dne [datum] mezi žalovanou jako obdarovanou a jejími rodiči jako dárci naplňují charakteristiku pojmu„ bezúplatné právní jednání“ ve smyslu ust. § 591 o. z. Na danou věc se tak vztahuje dané ustanovení. K uvedenému se vyjadřoval i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kdy posuzoval stejně darovací smlouvy ve sporu žalované proti jinému věřiteli Ing. [jméno] [příjmení], kdy uvedl, že je mimo jakoukoliv pochybnost, že se žalobkyně v daném sporu nemohla uspokojit z majetku po Ing. [jméno] [příjmení]. Dále Městský soud v Praze konstatoval, že úmysl dlužníka, jakož i následek jeho jednání, zkrátit věřitele se u bezúplatných právních jednání předpokládá, aniž by bylo možno tento předpoklad vyvrátit důkazem opaku. Dále soud uvedl, že jednoznačně darovací smlouvy ze dne [datum] naplňují charakteristiku bezúplatného právního jednání dle ustanovení § 591 o. z. I s ohledem na právní názor Městského soudu v Praze a aplikaci ust. § 13 o. z. soud považuje darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a Ing. [jméno] [příjmení] za jednání, které zkrátilo majetek Ing. [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobce.

30. Ohledně možných výjimek dle ust. § 591 písm. a) až d) o. z. účastníci učinili nesporným, že tyto nenastaly.

31. Konečně žalobce dále dne [datum] učinil výhradu formou Protokolu o žádosti o oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ([spisová značka]), sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], dvouletá lhůta pro uplatnění relativní neúčinnosti byla zachování prostřednictvím výhrady dle ust. § 593 o. z., neboť ke zkracujícímu jednání došlo dne [datum] a žalobce výhradu učinil dne [datum]. Výhrada byla žalované doručena 32. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl.

33. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Oba účastníci se shodně vyjádřili, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, resp. skutkového stavu, který byl uveden žalobou a shodným tvrzením účastníků a rozsudek veřejně vyhlásil.

34. Žalobce se ve svém vyjádření ze dne [datum], doručeném dne [datum], vzdal práva na náhradu nákladů řízení v části odměny jeho právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], kdy tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku.