7 C 207/2024 - 100

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: ad 1) [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] ad 2) [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované C] pro zaplacení 646 083,93 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná ad 1) a žalovaný ad 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 21 585,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 10. 2022 do zaplacení, částku 21 585,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení, částku 21 585,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 12. 2022 do zaplacení, částku 21 585,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 1. 2023 do zaplacení, částku 6 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, částku 8 976 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, částku 188 012,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 30. 5. 2023 do zaplacení, částku 271 185,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 234 091,37 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 9 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost plnit druhého z žalovaných.

II. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 6 050 Kč ve výši 15 % ročně od 25. 2. 2023 do 27. 9. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 8 976 Kč ve výši 15 % ročně od 6. 1. 2023 do 27. 9. 2023, částky 39 482,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 30. 5. 2023 do zaplacení, částky 46 034,78 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 274 467,49 Kč ve výši 15 % ročně od 21. 9. 2023 do 27. 9. 2023 a zákonného úroku z prodlení z částky 40 376,12 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná ad 1) a žalovaný ad 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 79 014,25 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost plnit druhého z žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou u Obvodního soudu pro [adresa] dne 16. 10. 2023 domáhala po žalovaných zaplacení částky 646 083,93 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že jako pronajímatel uzavřela dne 13. 1. 2022 s žalovanou ad 1) leasingovou smlouvu o finančním pronájmu vozidla [Anonymizováno] s následnou koupí najaté věci. Součástí smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky a splátkový kalendář. Vozidlo bylo téhož dne předáno žalované ad 1). Žalovaný ad 2) se dne 13. 1. 2022 podpisem ručitelského prohlášení zavázal uspokojit pohledávky žalované ad 1) vyplývající z neuhrazených leasingových splátek či jiných plateb na základě leasingové smlouvy. Žalovaná ad 1) se dostala do prodlení s plněním závazků dle smlouvy. Přes opakované výzvy závazky nesplnila, proto žalobkyně smlouvu dne 8. 2. 2023 vypověděla. Žalobkyně dne 30. 5. 2023 vyzvala žalovaného ad 2) k plnění ručitelského závazku. Žalobkyně se domáhala úhrady čtyř dlužných leasingových splátek (splátky č. [hodnota] až 13 za období říjen 2022 až leden 2023) po 21 585,76 Kč, tj. celkem 86 343,04 Kč, nákladů na odebrání vozidla ve výši 6 050 Kč, pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 8 976 Kč, rozdílu mezi účetní zůstatkovou hodnotou vozidla a dosaženou cenou při jeho prodeji ve výši 227 495,06 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,5 % za každý den prodlení s úhradou pohledávek ve výši 317 219,83 Kč a paušálních nákladů na uplatnění osmi pohledávek ve výši 9 600 Kč. Žalovaní byli k zaplacení dlužných pohledávek opakovaně vyzýváni, naposledy předžalobními výzvami ze dne 20. 9. 2023.

2. Žalovaná ad 1) k žalobě uvedla, že vozidlo bylo skutečně vráceno z důvodu neplacení nájemného. Po jeho prodeji se snažila zjistit, za jakou cenu bylo vozidlo prodáno a jaký je celkový dluh, avšak od žalobkyně nedostala odpověď. Uvedla, že opakovaně komunikovala s žalobkyní emailem i osobně, žádala o podklady k vyčíslení dluhu a o vysvětlení faktury, která se týkala rozdílu mezi účetní zůstatkovou hodnotou vozidla a dosaženou prodejní cenou. Žalovaná tvrdila, že celkové vyčíslení dluhu obdržela až od právního zástupce žalobkyně spolu s předžalobní výzvou. Uvedla, že v listopadu 2022 žádala o sdělení výše dluhu a ke konci roku 2022 vkládala peníze na účet žalobkyně v domnění, že tím bude dluh uhrazen. Přesto jí začátkem roku 2023 bylo sděleno, že dluh stále existuje. Dále žalovaná namítala, že nesouhlasí s požadovanou smluvní pokutou, protože se snažila situaci řešit a opakovaně žádala žalobkyni o potřebné podklady, které jí nebyly poskytnuty.

3. Žalovaný ad 2) k žalobě uvedl, že k věci nemá žádné podklady, společnost [Jméno žalované A]. (tj. žalobkyni) předal již v roce 2022 a měl za to, že tím jsou jeho závazky vyřízeny. Nevěděl, že ručitelský závazek nezaniká předáním společnosti. Uvedl, že mu nepřijde optimální, aby hradil celou žalovanou částku, když neměl možnost zabránit navyšování dluhu, a považoval by za spravedlivé uhradit pouze rozdíl z prodeje vozidla (tzv. propad) s DPH.

4. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila tvrzení a doložila, kdy byly žalované ad 1) doručeny jednotlivé faktury, jakým způsobem byly doručeny a od jakého dne je tedy možno počítat jejich splatnost. Dále ji soud vyzval, aby doplnila tvrzení a doložila, z jakého důvodu je při výpočtu tzv. propadu z prodeje vozidla započítávána DPH. K tomu žalobkyně uvedla, že uplatnění DPH při vyúčtování propadu z prodeje vozidla je v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, konkrétně rozsudky ve věcech C-295/17 a C-242/18, které stanoví, že náhrady škody účtované v důsledku předčasného ukončení smlouvy představují zdanitelné plnění a podléhají DPH. Podle žalobkyně má unijní právo v této oblasti přednost před smluvním ujednáním stran, a proto bylo fakturování konečné částky včetně DPH správné. K doručování faktur žalobkyně uvedla, že od září 2019 zasílá všechny daňové doklady výhradně elektronicky na e-mailovou adresu uvedenou žalovanými při uzavření leasingové smlouvy a přiložila potvrzení o odeslání faktur.

5. Z provedeného dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně je společnost s ručením omezeným s obchodní firmou [Anonymizováno] s.r.o., IČO [IČO] a se sídlem [adresa] (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, v aktualizovaném znění ke dni 12. 5. 2025).

7. Žalovaná ad 1) je společnost s ručením omezeným s obchodní firmou [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] a se sídlem [adresa]. Obchodní firma žalované ad 1) dříve zněla [Anonymizováno] s.r.o. Jednatelem a jediným společníkem žalované ad 1) byl od 27. 10. 2016 do 25. 6. 2022 [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B], tj. žalovaný ad 2) (úplný výpis z obchodního rejstříku žalované ad 1), v aktualizovaném znění ke dni 12. 5. 2025).

8. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná ad 1) jako nájemce uzavřely dne 13. 1. 2022 smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy pronajala žalobkyně žalované ad 1) vozidlo [Anonymizováno], výrobní č. karoserie [Anonymizováno] (dále jen „vozidlo“), přičemž výše měsíčních splátek činila 21 585,76 Kč (u 1. až 48. splátky), resp. 5 038,08 Kč (u 49. až 54. splátky). Součástí smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu s povinností odkupu (podnikatelé) verze 03/2020 (dále jen „VSP“), protokol o předání a převzetí předmětu leasingu a rozpis plateb leasingových splátek. Žalovaná ad 1) se zavázala k placení leasingových splátek ve výši dle uvedeného rozpisu (smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci ze dne 13. 1. 2022 č. [hodnota]).

9. Podle čl. 4.2.

1. VSP není-li splatnost jiných plateb dle smlouvy nebo VSP sjednána, platí splatnost uvedená na faktuře nebo ve výzvě pronajímatele. Podle čl. 5.1.

2. VSP nájemce je povinen hradit pronajímateli náklady spojené s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. od okamžiku převzetí vozidla do nájmu, a to až doby vrácení vozidla pronajímateli, došlo-li k předčasnému ukončení smlouvy (výpověď, odstoupení, dohoda bez převodu vlastnictví na nájemce). Nájemce je povinen hradit pronajímateli pojistné na příslušné roční kalendářní období ve výši podle kritérií stanovených pojistitelem. Pojistné musí být nájemcem uhrazeno vždy na celé roční kalendářní období. Konkrétní výše a splatnost pojistného vyplývá z faktury vystavené pronajímatelem. Podle čl. 6.3.1.a) VSP může smlouva být předčasně ukončena okamžitou výpovědí ze strany pronajímatele, je-li nájemce v prodlení se zaplacením leasingové splátky, smluvní pokuty, úroku z prodlení, pojistného zákonného pojištění nebo jiné platby déle než 30 dní. Podle čl. 6.3.

3. VSP v případě zániku smlouvy výpovědí je nájemce povinen, pokud není dohodnuto jinak, zaplatit pronajímateli: podle písm. b) částku rovnající se kladnému rozdílu mezi účetní zůstatkovou cenou (hodnotu) vozidla dle účetnictví pronajímatele k poslednímu dni měsíce předcházejícímu měsíci, v němž došlo k vypovězení smlouvy, a skutečně dosaženou kupní cenou bez DPH při prodeji vráceného vozidla; podle písm. c) náklady vynaložené pronajímatelem v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem (odtahem) vozidla do sídla pronajímatele. Podle čl. 7.

2. VSP ocitne-li se nájemce v prodlení s úhradou leasingové splátky nebo i jiných plateb, je povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Podle čl. 7.

7. VSP smluvní pokuty a úroky z prodlení jsou splatné dnem, kdy výzva k jejich úhradě byla předána orgánu, který má povinnost jí doručit, není-li ve výzvě nebo ve VSP uvedeno jinak. Podle čl. 8.7.e) VSP nájemce výslovně prohlašuje a svým podpisem potvrzuje, že nemá námitek proti zasílání korespondence související s touto smlouvou pronajímatelem na emailovou adresu, resp. adresy, sdělené nájemcem a s tímto nájemce souhlasí. Nájemce prohlašuje, že doručená korespondence pronajímatele zaslaná nájemci na sdělenou e-mailovou adresu, resp. adresy, má stejné účinky jako doručení korespondence pronajímatele zaslaná nájemci doporučenou poštou (všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu s povinností odkupu verze 03/2020 (podnikatelé) ke smlouvě č. [hodnota]).

10. Dne 13. 1. 2022 zástupce žalobkyně předal vozidlo žalované ad 1), žalovaná ad 1) potvrdila jeho převzetí podpisem protokolu (protokol o předání a převzetí předmětu leasingu).

11. Leasingové splátky (jejich pořadí, výše a datum splatnosti) byly stanoveny rozpisem. 10. splátka ve výši 21 585,76 Kč byla splatná dne 15. 10. 2022; 11. splátka ve výši 21 585,76 Kč byla splatná dne 15. 11. 2022; 12. splátka ve výši 21 585,76 Kč byla splatná dne 15. 12. 2022; 13. splátka ve výši 21 585,76 Kč byla splatná dne 15. 1. 2023 (rozpis plateb leasingových splátek).

12. Žalovaný ad 2) prohlásil, že na sebe bere závazek vůči žalobkyni uspokojit jako ručitel její pohledávku vyplývající z neuhrazených leasingových splátek či jiných plateb na základě smlouvy, jestliže je po písemné výzvě žalobkyně neuspokojí žalovaná ad 1) nebo bez písemné výzvy, je-li nepochybné, že žalovaná ad 1) svoji povinnost nesplní nebo nemůže-li je žalobkyně učinit (ručitelské prohlášení ze dne 13. 1. 2022).

13. Žalobkyně vystavila žalované ad 1) fakturu č. [hodnota] splatnou dne 5. 1. 2023 na částku 8 976 Kč, kterou fakturovala pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle čl. 5.1.

1. VSP (faktura č. [hodnota] ze dne 9. 12. 2022).

14. Žalobkyně zaslala žalované ad 1) výpověď smlouvy ze dne 8. 2. 2023. Smlouvu vypověděla z důvodu neuhrazení splátky za období září 2022 až ledna 2023 a faktury č. [hodnota] splatné dne 5. 1. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou ad 1) k vrácení vozidla vč. příslušenství bez zbytečného prodlení a dále k úhradě neuhrazených splátek a faktury. Dopis s výpovědí byl zaslán na adresu sídla žalované ad 1), ale nedoručený se vrátil (výpověď smlouvy o finančním pronájmu ze dne 8. 2. 2023 vč. doručenky).

15. Společnost [právnická osoba] vystavila žalobkyni fakturu na částku 6 050 Kč za zajištění vozidla dle smlouvy; žalobkyně tuto fakturu dne 16. 2. 2023 uhradila (faktura č. [hodnota] ze dne 12. 2. 2023, výpis z účtu žalobkyně za období 16. 2. 2023).

16. Žalobkyně vystavila žalované ad 1) fakturu č. [hodnota] splatnou dne 24. 2. 2023 na částku 6 050 Kč, kterou fakturovala náklady spojené s jednáním inkasní agentury s žalovanou ad 1) (faktura č. [hodnota]-00286/23 ze dne 10. 2. 2023).

17. Účetní zůstatková cena vozidla činila k datu 7. 2. 2023 částku 674 789,31 Kč (karta dlouhodobého majetku č. [hodnota] ze dne 7. 2. 2023).

18. Žalobkyně vystavila společnosti [právnická osoba]. fakturu č. [hodnota] na částku 591 580 Kč s DPH (tj. 486 776,86 bez DPH), kterou fakturovala kupní cenu za prodej vozidla (faktura č. [Anonymizováno] ze dne 17. 3. 2023).

19. Žalobkyně vystavila žalované ad 1) fakturu č. [hodnota] splatnou dne 29. 5. 2023 na částku 227 495,06 Kč s DPH (tj. 188 012,45 Kč bez DPH), kterou fakturovala dle čl. 6.3.3.b VSP (faktura č. [hodnota] ze dne 19. 5. 2023).

20. Faktura č. [hodnota] byla žalované ad 1) odeslána na e-mail dne 9. 12. 2022, faktura č. [Anonymizováno] dne 17. 2. 2023 a faktura č. [hodnota] dne 19. 5. 2023 (potvrzení o odeslání faktur).

21. Žalobkyně zaslala žalovanému ad 2) výzvu k plnění ručitelského závazku ze dne 30. 5. 2023. Na základě shora uvedeného ručitelského prohlášení vyzvala žalovaného ad 2) k uhrazení dlužných splátek a faktur ve výši 328 864,10 Kč (soupis uvedený v příloze výzvy) a smluvní pokuty ve výši 88 659 Kč. Dopis s výzvou byl zaslán na adresu uvedenou v ručitelském prohlášení, ale nedoručený se vrátil (výzva k plnění ručitelského závazku ze dne 30. 5. 2023 vč. doručenky).

22. Dne 20. 9. 2023 zaslala žalobkyně žalované ad 1) předžalobní výzvu k zaplacení částky 662 207,36 Kč, která byla žalované ad 1) odeslaná do datové schránky dne 20. 9. 2023 a doručená dne 21. 9. 2024; k výzvě byly přiloženy faktury č. [hodnota], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno]; ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů od odeslání výzvy (předžalobní výzva ze dne 21. 9. 2023 vč. doručenky).

23. Dne 20. 9. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému ad 2) předžalobní výzvu k zaplacení částky 662 207,36 Kč, která byla žalovanému ad 2) doručena fikcí do datové schránky dne 2. 10. 2024 (předžalobní výzva ze dne 21. 9. 2023 vč. doručenky).

24. Žalobkyně vypočetla smluvní pokutu na částku 317 219,83 Kč, a to jako 0,5 % denně z částky 21 585,76 Kč od 16. 10. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 11. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 12. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 1. 2023, z částky 6 050 Kč od 25. 2. 2023, z částky 8 976 Kč od 6. 1. 2023 a z částky 227 495,06 Kč od 30. 5. 2023, to vše do 16. 10. 2023 (tabulka výpočtu smluvní pokuty).

25. Soudní dvůr EU rozhodl, že částka, kterou poskytovatel služeb obdrží při předčasném ukončení smlouvy z důvodu na straně zákazníka, a která odpovídá částce, již by poskytovatel získal po zbytek sjednané doby, představuje úplatu za poskytnutí služby a podléhá DPH (rozsudek Soudního dvora EU C-295/17 ze dne 22. 11. 2018).

26. Soudní dvůr EU také uvedl, že částka, kterou pronajímatel účtuje nájemci při předčasném ukončení leasingové smlouvy z důvodu neplacení, odpovídající zbývajícím splátkám, představuje protiplnění za plnění ze smlouvy a jako taková podléhá DPH (rozsudek Soudního dvora EU C242/18 ze dne 3. 7. 2019).

27. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

28. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 2018 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 téhož ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

31. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

32. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou ad 1) byla uzavřena smlouva o tzv. finančním leasingu, která je svou povahou nepojmenovanou smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Jak je konstatováno ustálenou judikaturou, v praxi se rozlišují dva základní druhy leasingu – leasing finanční a leasing operativní. Zatímco operativní leasing obvykle nezakládá právo na následné odkoupení věci a jeho primární funkcí je funkce užívací, klíčovou funkcí finančního leasingu je pořizovací funkce a jeho cílem je zpravidla konečný převod vlastnictví k předmětu leasingu, přičemž se jedná o smlouvu nepojmenovanou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 30 Cdo 2033/2002). V daném případě bylo vozidlo předáno žalované ad 1) k užívání na dobu určitou, přičemž byla sjednána možnost jeho odkupu po skončení této doby za předem stanovenou kupní cenu.

33. Právní režim nepojmenovaných smluv se řídí vedle samotných ujednání obsažených ve smlouvě těmi ustanoveními o. z., která jsou jim svým obsahem nejbližší nebo která upravují vztahy oněm smlouvám nejpodobnější. Práva a povinnosti účastníků se tedy v nadepsané věci řídí především ustanoveními smlouvy včetně VSP, které byly nedílnou součástí smlouvy, a dále právní úpravou smlouvy nájemní podle § 2201 a násl. o. z. a smlouvy kupní podle § 2079 a násl. o. z.

34. Žalovaná ad 1) se zavázala platit žalobkyni splátky dle rozpisu plateb. Vzhledem k tomu, že žalovaná ad 1) neuhradila sjednané splátky za měsíce říjen 2022 až leden 2023, dostala se tak do prodlení s úhradou splátky delší než 30 dnů, vypověděla žalobkyně smlouvu dle čl. 6.3.1.a) VSP. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení čtyř dlužných splátek ve výši 4 x 21 585,76 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal tento nárok spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1968 a § 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to s počátkem prodlení odvíjejícím se od sjednaného data splatnosti (viz bod 11. rozsudku).

35. Žalobkyni dále vznikl nárok na pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 8 976 Kč dle čl. 5.1.

2. VSP (faktura č. [hodnota]).

36. Společnost [právnická osoba] zajistila vozidlo a předala ho žalobkyni za cenu 6 050 Kč. Odebráním vozidla tak vznikl žalobkyni nárok na úhradu tohoto nákladu dle čl. 6.3.3.c) VSP ve výši 6 050 Kč (faktura č. [hodnota]).

37. Žalobkyni dále dle čl. 6.3.3.b) VSP vznikl nárok na zaplacení rozdílu mezi účetní zůstatkovou hodnotou vozidla a dosaženou cenou vozidla bez DPH při jeho prodeji (tzv. propad). Účetní hodnota činila 674 789,31 Kč a vozidlo bylo prodáno za 486 776,86 bez DPH, rozdíl tedy činí 188 012,45 Kč. Žalobkyně za propad nárokovala částku 227 495,06 Kč (faktura č. [hodnota]), neboť k uvedenému rozdílu připočetla DPH. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně byla oprávněna DPH účtovat, a to i s ohledem na judikaturu, podle níž pokud smlouva neobsahuje závazek povinné strany platit k ceně i DPH, nemůže o ni být cena navyšována (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/2010 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1176/2020). Z čl. 6.3.3.b) VSP ani jiných jejich částí přitom nevyplývá, že by žalobkyně byla oprávněna k propadu účtovat DPH, proto pokud ji žalobkyně požaduje, požaduje ji v rozporu se smluvními ujednání (shodně též rozsudek Krajského soudu v Ostravě-pobočka Olomouc ze dne 27. 9. 2022, č. j. 75 Co 81/2022-113). Skutečnost, zda má žalobkyně veřejnoprávní povinnost z uvedené částky DPH odvést (jak prokazovala doloženými rozsudky Soudního dvora EU), není z hlediska soukromoprávního ujednání stran podstatná. Soud proto žalobkyni z tohoto nároku přiznal pouze částku 188 012,45 Kč a co do částky 39 482,61 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

38. Soud se dále zabýval okamžikem splatnosti faktur č. [hodnota], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno].

39. Faktura č. [Anonymizováno] byla odeslána e-mailem v souladu s čl. 8.7.e) VSP, přičemž její doručení k datu 19. 5. 2023 potvrdila sama žalovaná ad 1) ve svém vyjádření ze dne 7. 11. 2023. Splatnost tedy nastala v souladu s čl. 4.2.1 VSP k datu 29. 5. 2023. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 188 012,45 Kč ode dne 30. 5. 2023 ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1968 a § 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

40. U faktur č. [hodnota] a č. [Anonymizováno] však žalobkyně neprokázala jejich doručení, pouze jejich odeslání. V čl. 8.7.e) VSP si přitom strany ujednaly, že „doručená“ korespondence zaslaná na e-mailovou adresu má stejné účinky jako doručení korespondence zaslaná doporučenou poštou. Z toho vyplývá, že je-li doručováno e-mailem, účinky nastanou až doručením (nepostačuje odeslání). Žalovaná ad 1) přitom ve svém vyjádření namítala, že jí nebyly doručovány podklady, byť o ně žádala. Prokazatelně doručené byly faktury až spolu s předžalobní výzvou. Soud proto dospěl k závěru, že jejich splatnost nastala v souladu se lhůtou poskytnutou žalobkyní ve výzvě ke dni 27. 9. 2023. Soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částek 6 050 Kč a 8 976 Kč ode dne 28. 9. 2023. Co do úroku z prodlení do tohoto data soud žalobu zamítl.

41. Žalobkyně má dále v souladu s čl. 7.

2. VSP nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně za každý den prodlení s úhradou výše uvedených částek, a to s ohledem na výše uvedená data splatnosti. Žalobkyně vyčíslila požadovanou smluvní pokutu ke dni podání žaloby (16. 10. 2023) na částku 317 219,83 Kč (viz bod 24. rozsudku), avšak vzhledem k výše uvedeným částečným zamítnutím žaloby nemá nárok na celou tuto částku.

42. Soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu ve výši 271 185,05 Kč, a to jako 0,5 % denně z částky 21 585,76 Kč od 16. 10. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 11. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 12. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 1. 2023, z částky 6 050 Kč od 28. 9. 2023, z částky 8 976 Kč od 28. 9. 2023 a z částky 188 012,45 Kč od 30. 5. 2023, to vše do 16. 10. 2023. Ve zbytku smluvní pokuty, tj. co do částky 46 034,78 Kč, byla žaloba zamítnuta.

43. Dále žalobkyně nárokovala úrok z prodlení z částky 274 467,49 Kč, tj. ze smluvní pokuty zesplatněné odesláním předžalobní výzvy. Soud žalobkyni tento nárok opět s ohledem na výše uvedená částečná zamítnutí žaloby přiznal pouze částečně. Ke dni odeslání předžalobní výzvy (20. 9. 2023) činila smluvní pokuta částku 234 091,37 Kč, tj. 5 % denně z částky 21 585,76 Kč od 16. 10. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 11. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 12. 2022, z částky 21 585,76 Kč od 16. 1. 2023 a z částky 188 012,45 Kč od 30. 5. 2023, to vše do 20. 9. 2023. Soud úrok z prodlení z částky 234 091,37 Kč přiznal ode dne 28. 9. 2023, neboť žalobkyní byla v předžalobní výzvě stanovena lhůta k plnění 7 dnů ode dne jejího odeslání (20. 9. 2023). Čl. 7.

7. VSP sice stanoví, že smluvní pokuty jsou splatné dnem, kdy výzva k jejich úhradě byla předána doručujícímu orgánu, avšak pouze „není-li ve výzvě nebo ve VSP uvedeno jinak“, což v tomto případě bylo, když byla v předžalobní výzvě poskytnuta lhůta k plnění. Soud proto zamítl žalobu co do úroku z prodlení z částky 40 376,12 Kč (neboť na tuto část smluvní pokut neměla žalobkyně k datu předžalobní výzvy nárok) a co do úroku z prodlení od 28. 9. 2023 do 27. 9. 2023 (neboť smluvní pokuta v tomto období nebyla splatná).

44. Závěrem žalobkyni v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží paušální odměna ve výši 1 200 Kč za každou z osmi žalovaných, tj. celková odměna za náklady spojené s uplatněním pohledávky činí 9 600 Kč.

45. S ohledem na ručitelské prohlášení žalovaného ad 2) může žalobkyně požadovat plnění po obou žalovaných (srov. § 2018 a násl. o. z.). Žalobkyně v souladu s ručitelským prohlášením nejprve vyzvala k plnění žalovanou ad 1), a když žalovaná ad 1) dluh neuhradila, vyzvala žalobkyně žalovaného ad 2).

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 014,25 Kč, přičemž tato částka představuje 73,58 % z jejich celkové výše 107 385,50 Kč. Při vyčíslení poměru úspěchu a neúspěchu v řízení vycházel soud z částek dospělých k okamžiku soudního rozhodnutí, vyčíslil tak i příslušenství ve výši ke dni 11. 11. 2025. Žalobkyni byla z požadovaného nároku přiznána částka ve výši 756 918,69 Kč a zamítnuta částka ve výši 115 216,64 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu tedy činí 86,79 % ku 13,21 %.

47. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 305 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 646 083,93 Kč sestávající z částky 10 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 13. 5. 2025 a 11. 11. 2025), z částky 5 450 Kč za jeden uvedený v § 11 odst. 2 písm. c) a. t. (odvolání ze dne 2. 4. 2024), čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinném do 31. 12. 2024, dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinném od 1. 1. 2025 a DPH ve výši 21 % z částky 62 050 Kč, tj. 13 030,50 Kč.

48. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu za vyjádření ze dne 28. 5. 2025, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad právní služby, když tvrzení v něm doplněná mohla být již součástí žaloby (popř. doplněná na ústním jednán), a proto nejde o úkon právní služby ve smyslu § 11 a. t. Soud dále za odvolání ze dne 2. 4. 2024 žalobkyni přiznal odměnu za poloviční úkon dle § 11 odst. 2 a. t., nikoliv požadovanou celou odměnu dle § 11 odst. 1 a. t., neboť se jedná o odvolání proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé (§ 11 odst. 2 písm. c) a. t.).

49. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení