7 C 208/2020- 119

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů soud přikazuje žalobci k úhradě dluh ze smlouvy o úvěru„ [anonymizováno] Půjčka“ č. 2018 [číslo] uzavřené dne 8.3.2018.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů ve výši 283.140,07 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 119.360 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Pod sp. zn. 5 C 142/2019 je u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaných na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], tj. k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če a k pozemku parc. [číslo].

2. Usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 19.10.2020 čj. 5 C 142/2019-165 byla vyloučena z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 142/2020 ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví], obec a kat. území [obec] žaloba o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů podaná jako protinávrh [celé jméno žalobce] dne 13.12.2019.

3. Žalobce tvrdil, že společné jmění manželů zaniklo 6.12.2018, kdy nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu čj. 11 C 254/2018-16, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno. Předmětem vypořádání společného jmění žalobce učinil úvěr [číslo] získaný na základě úvěrové smlouvy [číslo] CZ [číslo] uzavřené účastníky a [právnická osoba] - [anonymizována dvě slova], o jehož vypořádání se účastníci nedohodli. Tvrdil, že prostředky získané tímto úvěrem byly použity na rekonstrukci domu v [obec], v němž účastníci společně bydleli.

4. Žalovaná nezpochybnila zánik společného jmění ke dni právní moci rozvodu manželství. Tvrdila však, že předmětný úvěr do vypořádání společného jmění nenáleží, neboť žalobcem tvrzenou úvěrovou smlouvu - [anonymizována dvě slova] nepodepsala – podpis na smlouvě není jejím vlastnoručním podpisem. Tvrdila, že by se sjednáním úvěru na jaře 2018 nesouhlasila, jejich vztahy byly tehdy konfliktní. O existenci úvěru se dozvěděla až na podzim 2018, kdy jí byly doručeny upomínky banky o zaplacení splátek. Žalobkyně tehdy navštívila banku, kde popřela, že by na smlouvě byl její podpis, banka proto zahájila šetření a přitom bylo zjištěno, že v rozporu s vnitřními předpisy banky byla žalovanému umožněna dispozice se smlouvou mimo banku.

5. Žalobce spolu se žalobou soudu předložil smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] č. [rok] [číslo] datovanou dnem 8.3.2018 uzavřenou s [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], z jejíhož obsahu vzal soud za prokázané, že mezi bankou na straně věřitele a žalobcem [celé jméno žalobce] na straně žadatele a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] na straně spolužadatele (oba na straně klientů) byla uzavřena předmětná smlouva, na základě které se banka zavázala poskytnout klientovi spotřebitelský úvěr ve výši 597.788 Kč, a to částku 500.000 Kč na úhradu stávajících úvěrů klienta, 1.500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částku 96.96.288 Kč na pojištění schopnosti úvěr splácet. Přitom z částky 500.000 Kč byla částka 89.793 Kč převedena na zaplacení úvěru vedeném na účtu banky č. [bankovní účet] a částka 410.207 Kč byla převedena na účet klienta [číslo] [bankovní účet]. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 7,9% p.a. ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Celková částka k zaplacení tak činila 811.270,24 Kč. Zaplacení úvěru bylo sjednáno v měsíčních splátkách 8.421 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Smlouva je kromě banky podepsána jak ze strany žadatele, tak ze strany spolužadatele. Totožnost obou je ověřena dle [číslo obč. průkazu] ([celé jméno žalobce]) a [číslo] ([celé jméno žalobce] [celé jméno žalované]) pracovnicí banky [jméno] [příjmení].

6. Ze zprávy banky vyhotovené dne 24.10.2018 soud vzal za prokázané, že ke dni vyhotovení zprávy nesplacená částka úvěru činila 571.918,89 Kč.

7. Ke dni zániku společného jmění manželů, tj. ke dni 6.12.2018 činil zůstatek úvěru 3.703,63 Kč na poplatcích a 564.675,22 Kč z toho jistina 562.576,50 Kč a úrok 2.098,72 Kč (celkem 566.280,13 Kč). Úvěr je splácen z účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalobce], [datum narození]. Od 6.12.2018 do 18.11.2020 bylo na úvěr zaplaceno 196.562 Kč z toho na jistinu 122.074,77 Kč a na úrok 73.668,41 Kč a na úrok z prodlení 818,82 Kč. Ke dni 18.11.2020 činil nesplacený zůstatek úvěru 448.682,77 Kč – z toho jistina 445.845,46 Kč a běžný úrok 2.837,31 Kč.

8. Z další zprávy banky datované dnem 8.2.2022 vzal soud za prokázané, že nesplacený zůstatek úvěru ke dni 7.2.2022 činil 369.516,31 Kč (jistina 368.033,30 Kč + 1.483,01 Kč úrok)

9. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 24.8.2020 vzal soud za prokázané, že banka žádné šetření v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy [anonymizována dvě slova] neprováděla.

10. Žalobce jako účastník řízení při jednání soudu dne 10.3.2021 vypověděl, že úvěr u [příjmení] [příjmení] si brali na rekonstrukci domu [adresa] v [obec]. Žádali o něho v bance oba, cca půl roku před jeho schválením. Smlouvu nejprve podepsala manželka, on ji podepisoval na pobočce banky v [obec] později - po návratu z Německa Smlouvy byla již ze strany manželky podepsána. Peníze z úvěru byly použity na rekonstrukci kuchyně, koupelny a WC. Rekonstruována byla i kotelna. Úvěr si brali v době, kdy jejich vztah byl ještě v pořádku. Až někdy v dubnu, květnu 2018 - v době rekonstrukce - za ním přišel bratranec žalované pan [jméno] [příjmení], který mu řekl, ať si dává pozor na pana [příjmení], který dělal v domě obklady v koupelně a na WC. On poté sháněl jiného obkladače.

11. Provádění rekonstrukce domu v [obec] potvrdili i soudem vyslechnutí svědci, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení].

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že účastníci prováděli v roce 2018 rekonstrukci koupelny, kuchyně, dělali to v době, kdy oba v domě bydleli. Od žalobce ví, že si na rekonstrukci brali půjčku u [anonymizováno], více se o věc nezajímala. Rekonstrukce trvala zhruba půl roku, přesněji neví. Rekonstrukce kuchyně spočívala v nových obkladech, nové podlaze, sádrokartonových obkladech, nové elektroinstalaci, v nové kuchyňské lince. Stejně tak nové obklady i podlahy byly provedeny v koupelně a WC, i tam bylo zakoupeno nové zařízení.

13. Svědek [jméno] [příjmení] - bratranec žalobce vypověděl, že žalobce mu říkal, že si budou brát půjčku 500.000 Kč na rekonstrukci domu. Půjčku si vzali a skutečně ji na rekonstrukci, která proběhla někdy v dubnu 2018, použili – měnili kotel na tuhá paliva, svědek sám pomáhal starý kotel vynášet a stěhovat nový, dělali kompletně rekonstrukci kuchyně, tj. nové štuky, podlahu, obklady, sádrokarton na stropě, měnili kuchyňskou linku, včetně spotřebičů, provedli rekonstrukci koupelny, tzn. novou vodu, elektřinu, obklady, podlahu, vybavení. Ohledně uzavření smlouvy o půjčce svědek nic neví. V době rekonstrukce v domě bydleli zpočátku oba účastníci, žádný problém mezi nimi nebyl. Problémy začaly, až když pan [příjmení] začal obkládat koupelnu. Poté žalovaná po konfliktu se žalobcem z domu odešla.

14. Svědek [jméno] [příjmení] bratranec žalobce uvedl, že cca před 3 lety, se v domě, kde účastníci bydleli, dělala rekonstrukce. Svědek osobně v kuchyni, koupelně a WC snižoval stropy, tj. dělal sádrokartony. Dělaly se nové elektrické rozvody, nové obklady, účastníci kupovali novou kuchyňskou linku. Žalobce mu říkal, že si na rekonstrukci berou úvěr. V době, kdy svědek prováděl práce, tak v domě bydleli oba účastníci, jejich vztahy byly dobré. O jednání mezi účastníky a bankou ohledně úvěru svědek nic neví. 15. [jméno] [příjmení], [obec], vystavil dne 23.5.2018 fakturu [číslo] 2018, z jejíhož obsahu vzal soud za prokázané, že se jedná o fakturu, kterou p. [příjmení] žalované vyúčtoval provedené instalatérské a topenářské práce v domě částkou 37.944 Kč faktura byla zaplacena žalovanou v hotovosti dne 23.5.2018, o čemž svědčí příjmový pokladní doklad vystavený uvedeného dne [jméno] [příjmení].

16. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 11 C 254/2018 soud vzal za prokázané, že dne 25.9.2018 bylo ze strany [jméno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované] zahájeno řízení ve věci rozvodu manželství s [celé jméno žalobce]. Tvrdila, že manžel v červnu 2018 opustil společnou domácnost. V rámci rozvodového řízení žalobkyně předložila usnesení Policie ČR, KŘP Královéhradeckého kraje, ÚO OOK [obec] ze dne 31.10.2018 č.j. KRPH-81601-41/TČ-2018-050471, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu nebezpečného pronásledování, poškození cizí věci, vydírání, krádeže a výtržnictví, kterého se měl dopustit ve vztahu k manželce v období od 2.6.2018 do 19.9.2018. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31.10.2018 čj. 11 C 254/2018-16 bylo manželství účastníků uzavřené dne 21.8.2009 rozvedeno. Soud vzal za prokázané, že k nevhodnému chování žalobce ve vztahu k žalované docházelo od května, června 2018, nevhodné chování manžela bylo hlavní příčinou rozpadu jejich vztahu. Rozsudek nabyl právní moc dne 6.12.2018.

17. Trestní řízení proti žalobci [celé jméno žalobce] ve věci nebezpečného pronásledování, vydírání, krádeže a výtržnictví bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 1T 29/2019. Ve spise jsou založeny úřední záznamy o podaném vysvětlení sepsané s žalovanou, kde tvrdila, že od 1.6.2018 na ni žalobce začal žárlit, začaly mezi nimi neshody, které se postupně stupňovaly (viz např. záznam ze dne 27.8.2018 či 15.10.2018). Řízení bylo skončeno trestním příkazem ze dne 28.3.2019 čj. 1 T29/2019-229, kdy žalobce byl uznán vinným ze skutků, jejichž spáchání mu bylo kladeno za vinu a za spáchání přečinů vydírání, nebezpečného pronásledování, výtržnictví, krádeže a poškození cizí věci byl odsouzen. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 14.5.2019.

18. Pod sp. zn. 30 Nc 2989/2018 bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci rodičovské odpovědnosti k nez. [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Řízení bylo zahájeno na návrh matky (žalované) sepsaném u zdejšího soudu dne 25.6.2018. V něm žalovaná uváděla, že neshody s otcem nezl. trvají asi 2 měsíce. Ve spise je založena zpráva opatrovníka nezl., v níž je uvedeno, že rodiče spolu nežijí od poloviny června 2018.

19. Dnem 23.2.2018 je datována Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru – [anonymizována dvě slova] – jedná se žádost žalobce adresovanou [právnická osoba] žádosti 2018 [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 450.000 Kč podepsanou žadatelem – žalobcem v [obec] dne 23.2.2018. Téhož dne žalobce podepsal i souhlas se zpracováním osobních údajů použitím rodného čísla. Totožnost žadatele ověřila z občanského průkazu žadatele pracovnice banky [jméno] [příjmení].

20. Dnem 8.3.2018 je datována Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru – [anonymizována dvě slova] – jedná se žádost žalované adresovanou [právnická osoba] žádosti 2018 [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 450.000 Kč podepsanou žadatelem – žalovanou v [obec] dne 8.3.2018. Téhož dne žalovaná podepsala i souhlas se zpracováním osobních údajů použitím rodného čísla. Totožnost žadatele ověřila z občanského průkazu žadatele pracovnice banky [jméno] [příjmení].

21. Dnem 8.3.2018 je datováno Doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru –– jedná se o doplnění žádosti žalobce a žalované adresovanou [právnická osoba] žádosti 2018 [číslo] o poskytnutí úvěru v celkové výši 597.788 Kč podepsanou oběma účastníky řízení v [obec] dne 8.3.2018. Totožnost obou žadatelů ověřila z občanských průkazů žadatelů [číslo] [číslo] pracovnice banky [jméno] [příjmení]. Doplnění obsahuje nejen podrobné údaje o požadovaném úvěru, ale i informace o žadatelích, o jejich osobním stavu, zaměstnavateli, příjmech a výdajích.

22. Spolu se žádostí o poskytnutí úvěru žalovaná bance předložila i své přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 podepsané žalovanou 14.3.2017 a doručené bance 8.3.2018 (viz podací razítko banky).

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] - zaměstnankyně banky [příjmení] [příjmení] - uvedla, že v [příjmení] [příjmení] pracuje od roku 2016. Účastníci mají u banky účet spotřebitelský úvěr. K postupu uzavření smlouvy o úvěru svědkyně uvedla, že smlouva o úvěru se podepisuje vždy na pobočce, smlouva z banky jít nemůže. Podepsané dokumenty jsou poté zaslány na centrálu, která je schvaluje. Schvalovací proces trvá cca 2-3 dny. Totožnost osob, které podepisují smlouvu, i jejich podpisy, ověřuje z občanských průkazů, které jí účastníci předkládají a které ona zadá do systému a napíše je i do smlouvy. Pokud by účastníci podepsali smlouvu mimo banku, taková ověřovací doložka by se na smlouvě nenacházela. Může se stát, že o půjčku nejdříve žádá jeden z manželů, který sám podepíše žádost a poté pokud je v doplnění žádosti uveden i spolužadatel, kdy doplnění žádosti již podepisují oba manželé, tak i tento spolužadatel musí nejprve podepsat žádost o poskytnutí úvěru. Poté se vyhotoví smlouva. Existují tedy 4 dokumenty, tj. žádost jednoho manžela, žádost druhého manžela, doplnění žádosti a smlouva. Pokud by nebyla zaslána žádost spolužadatele o půjčku, tak by bankovní systém věc nepustil dál ke schválení.

24. Svědkyně ví, že žalovaná v souvislosti s touto smlouvou byla někdy později v bance u p. [příjmení], která jí vytiskla smlouvu, o čem se ale bavily, to svědkyně neví. Ona s paní [příjmení] o smlouvě nehovořila. Důvod, proč žalovaná po paní [příjmení] chtěla vytisknout smlouvu, neví. Dlužníci, i když jsou dva, dostávají pouze jeden originál smlouvy, druhý originál je na centrále v [obec]. Na pobočce je smlouva pouze v systému, kdykoliv ji lze vytisknout, ale není na ní již originální podpis dlužníka. Podepisují se dvě vyhotovení smlouvy. Dlužník a spoludlužník nemusí smlouvu podepsat v jeden den, mohou přijít jiný den, odděleně. I když spoludlužník přijde podepsat smlouvu jiný den, na smlouvě je jen jeden datum a to ten, kdy smlouvu podepsal a kdy smlouvu banka vytiskla.

25. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že [příjmení] [příjmení] pracovala v období od srpna 2017 do září 2020, žalovanou zná jako klientku banky. V bance pracovala na úseku servisních služeb, s žalovanou po jejím rozvodu zařizovaly změnu OP a poté možná někdy na podzim 2018 za ní žalovaná přišla a chtěla vytisknout kopii úvěrové smlouvy. Zda přišla s tím, že chce vytisknout konkrétní smlouvu, či její požadavek byl pouze obecný, na to si již svědkyně nevzpomíná. Bylo to v době, kdy banka přecházela na jiný systém, smlouvu svědkyně hledala v archivu, žalovaná na ní figurovala jako spolužadatel. Smlouvu jí vytiskla, svědkyně si pamatuje, že žalovaná sporovala svůj podpis na smlouvě. Ona věc neřešila, odkázala ji na kolegyni, která smlouvu uzavírala. Žádná společná jednání mezi svědkyní, paní [příjmení] a žalovanou neproběhla.

26. Jedním ze způsobu zániku společného jmění je zánik rozvodem manželství. V takovém případě společné jmění manželů zaniká v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, což je daný případ. V dané věci manželství uzavřené dne 21.8.2009, zaniklo 6.12.2018 – k tomuto dni také zaniklo společné jmění účastníků řízení.

27. Vzhledem k tomu, že ke dni zániku manželství účastníků a tím i k zániku jejich společného jmění došlo ke dni 6.12.2018, soud otázku vypořádání posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

28. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

29. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

30. Předmětem vypořádání společného jmění manželů může být vše, co do společného jmění manželů náleží, tedy jakákoliv aktiva a pasiva společného jmění. Řízení je ovládáno zásadou dispoziční, soud vypořádá jen ty součásti původně náležející do SJM, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžele rozdělí (např. rozsudek NS 22 Cdo 684/2004 nebo rozsudek NS 22 Cdo 2433/99). Jmění, které manželé neučiní předmětem vypořádání, takto vypořádáno nebude. Předmětem vypořádání může být jen majetek, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a v době vypořádání existoval jako majetek společný (srov. rozsudek NS 22 Cdo 2433/99).

31. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 (tj. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá; b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné; c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné) použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

32. Řízení o vypořádání SJM má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo ze zákona. Soud je tak při vypořádání v převážném rozsahu vázán zákonem, nikoliv návrhem na vypořádání. V odstavci 1 § 742 je zakotveno šest základních pravidel, kterými se má soud při vypořádání řídit. Většina z nich nastupuje automaticky, výjimečně je působení pravidla vázáno na iniciativu oprávněného, jak je tomu např. v odst. 1písm. c).

33. V daném případě bylo manželství rozvedeno dne 6.12.2018, kdy současně i zaniklo společné jmění manželů. Vzhledem k tomu že k vypořádání společného jmění nedošlo dohodou, podal žalobce dne 16.7.2019 v rámci vyjádření k žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem u soudu žalobu. Žaloba na vypořádání společného jmění byla podána v zákonné tříleté lhůtě stanovené v ustanovení § 742 odst. 1 o.z.

34. Dle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

35. Po zhodnocení shora uvedených důkazů, zejména z obsahu žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 142/2020 ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], obsahu úvěrové smlouvy PRESTO půjčka jakož i svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že finanční prostředky získané na základě spotřebitelského úvěru získaného od [příjmení] [příjmení] byly použity na rekonstrukci domu [adresa] v [obec] postaveného na pozemku parc. č. st. 705, jež je na [list vlastnictví], kat. území [obec] zapsán ve spoluvlastnictví účastníků. O rekonstrukci žalovaná věděla, v době jejího provádění v domě bydlela, a tudíž nemohla o rekonstrukci nevědět. K rozpadu domácnosti účastníků došlo až v červnu 2018, tj. v době, kdy rekonstrukce domu byla v podstatě provedená. V této souvislosti soud odkazuje jednak na tvrzení obou účastníků v rámci opatrovnického a rozvodového řízení jakož i na tvrzení žalované učiněného v rámci shora uvedeného trestního řízení resp. na její podání vysvětlení u policie. To, že žalovaná o rekonstrukci domu věděla, je prokázáno i obsahem faktury vystavené dne 23.5.2018 [jméno] [příjmení] (na místě odběratele je uvedená žalovaná), jakož i obsahem příjmového pokladního dokladu vystaveného téhož dne [jméno] [příjmení], potvrzující zaplacení fakturované částky žalovanou. Je naprosto nesporné, že úvěrová smlouva byla uzavřena za trvání manželství, byla uzavřena oběma účastníky řízení – oba v postavení dlužníků, což bylo zcela jednoznačně prokázáno zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] – jež vypověděla o postupu, jakým se ověřuje totožnost klientů při uzavírání smluv, (což proběhlo i v daném případě) jakož i o postupu v případě, že příjem klienta nepostačuje k tomu, aby byla smlouva uzavřena. V tom případě do vztahu přistupuje na straně dlužníka další osoba – v daném případě žalovaná. Ta 8.3.2018 podepsala Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru – [anonymizována dvě slova], jakož i Doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Uvedené bylo prokázáno i obsahem spisu [právnická osoba] a v něm založenými originály listin vztahujících se k předmětnému úvěru. Žalovaná tvrdila, že když se dostavila na podzim 2018 do banky (a to poté, co ji banka upomínala o zaplacení), a tam namítla, že smlouvu nepodepsala, měla banka provádět šetření ohledně mechanismu uzavření dané smlouvy. Toto její tvrzení se ukázalo jako nepravdivé, banka žádné šetření neprováděla (viz její shora citovaná zpráva)

36. Z obsahu zpráv [příjmení] [příjmení] bylo zcela jednoznačně prokázáno, že po rozvodu manželství úvěr splácí žalobce měsíčními splátkami 8.421 Kč. Z tohoto důvodu soud přikázal doplacení úvěru žalobci.

37. Ze zprávy banky bylo prokázáno, že nedoplatek úvěru ke dni rozvodu manželství, tj. ke dni 6.12.2018 činil 566.280,13 Kč. Ke dni 28.2.2022 zbývá na úvěr doplatit částku 369.516,31 Kč. Žalobce za období od 6.12.2018 do 28.2.2022 na úvěr zaplatil 196.763,82 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o společný dluh a na jeho placení se oba účastníci musí podílet každý polovinou, musí žalobce od žalované dostat polovinu částky, kterou již od zániku společného jmění, tj. od 6.12.2018, do rozhodnutí soudu zaplatil, tj. musí dostat částku 98.381,91 Kč (196.763,82 Kč / 2 = 98.381,91 Kč). Dále žalobce musí od žalované dostat polovinu částky, kterou ještě od 1.3.2022 zaplatí, tj. částku 184.758,16 Kč (369.516,13 Kč / 2 = 184.758,16 Kč). Celkový vypořádací podíl, který musí žalovaná žalobci zaplatit, tedy činí 283.140,07 Kč.

38. K námitkám žalované, že počátkem března 2018, kdy byla podepsána úvěrová smlouva, byly její vztahy s manželem natolik konfliktní, že by rozhodně žádnou úvěrovou smlouvu nepodepsala, soud uvádí, že toto její tvrzení nebylo prokázáno. Naopak nejen jejími výpověďmi učiněnými na policii v rámci trestního řízení či v rámci opatrovnického řízení jakož i v rámci rozvodového řízení, ale i výpověďmi svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že jejich vztahy se začaly zhoršovat až v průběhu května, června 2018, což vedlo k tomu, že žalobce společnou domácnost koncem června 2018 opustil.

39. Ani její tvrzení, že se o existenci úvěru dozvěděla až na podzim 2018, kdy banka prováděla šetření ohledně poskytnutí úvěru, se ukázalo jako nepravdivé. Banka žádné šetření neprováděla (viz její zpráva) a navíc žalovaná předmětné žádosti o poskytnutí úvěru podepsala již 8.3.2018 (viz žádosti o poskytnutí úvěru, svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

40. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že dluh z předmětné úvěrové smlouvy náleží do společného jmění účastníků a je třeba jej vypořádat. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

41. Soud při rozhodnutí ohledně náhrady nákladů řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů vycházel z ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

42. V dané věci bylo mezi stranami sporné, zda do vypořádání společného jmění spadá dluh z úvěrové smlouvy [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 8.3.2018. Zatímco žalobce od počátku řízení tvrdil, že se jedná o hodnotu náležející do společného jmění, kterou je třeba vypořádat, žalovaná toto popírala a tvrdila, že tato položka do společného jmění nepatří. Toto její tvrzení se jí však prokázat nepodařilo. Je tedy možné uzavřít, že to byl žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný a který má vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při vypořádání vycházel z rovnosti podílů obou stran. Soud úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 119.360 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 117.360 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů á 9.780 Kč – soud při stanovení hodnoty úkonu vycházel z nezaplacené částky úvěru vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu výší 369.516,31 Kč (příprava převzetí; vyjádření ze dne 14.10.2020; porada s klientem 11.1.2021 před nařízeným jednáním; účast na jednání soudu dne 13.1.2021; doplnění tvrzení a důkazů ze dne 3.2.2021; porada s klientem dne 5.3.2021 před jednáním soudu; účast na jednání soudu dne 10.3.2021; porada s klientem dne 30.4.2021 před jednáním soudu; účast na jednání soudu dne 5.5.2021; sdělení soudu ze dne 17.5.2021 v návaznosti na jednání dne 5.5.2021; porada s klientem dne 18.8.2021 před jednáním soudu; účast na jednání soudu dne 9.3.2022), náhradu 3.600 Kč za 12 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

43. Lhůty ke splnění povinností byly s ohledem na výše přiznaných částek stanoveny 30 denní.