7 C 208/2020- 40

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti a poškození dobrého jména takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce proti žalovanému domáhá stanovení povinnosti uveřejnit na sociální síti Facebook ve veřejné skupině„ [anonymizována tři slova]“ omluvu, kterou je povinen též zaslat k rukám žalobce, to vše do 15ti dnů od právní moci rozsudku, a to v tomto znění: Dne 2.5.2020 jsem uveřejnil v této skupině níž uvedený příspěvek: --------------cituji…………… To snad není možný! To, že měl problém na [anonymizováno] festivalu vím ze sociálních sítí, kde on sám pan [celé jméno žalobce] řešil veřejně problémy např. s nejmenovanou značkou paliček. Hodně bubeníků toto mezi sebou řeší a [anonymizováno] festival s tím nemá nic společného Může si za to on sám. Tak ono, když podporuje nácky, tak co by jsi čekal. ……………konec citace……………. Uvedeným výrokem, že pan [celé jméno žalobce] podporuje neofašistické hnutí a následnými nepravdivými a z kontextu vytrženými výroky ohledně působení na [anonymizováno] festivalu zaměřenými proti panu [celé jméno žalobce] uveřejněnými na sociální síti Facebook ve skupině„ [anonymizována tři slova]“ jsem úmyslně poškodil pověst p. [celé jméno žalobce]. Neoprávněně jsem zasáhl do práva na ochranu jeho jména a do pověsti jeho firmy, a to i do jeho důstojnosti, vážnosti a cti. Není pravda, že p. [celé jméno žalobce] podporuje nácky, a rovněž není pravda, že spor s pořadatelem [anonymizováno] festivalu a konkurenční firmou vznikl z jeho zavinění. Za tyto nepravdivé výroky se mu omlouvám. Omluva zveřejněná na sociální síti Facebook ve veřejné skupině„ [anonymizována tři slova]“ musí být zveřejněna jako samostatný a nový příspěvek, musí být nastavená jako veřejně viditelná všem, včetně osoby žalujícího a nesmí být ze skupiny smazána, nebo odstraněna. Pod omluvou nesmí být zablokována možnost přidávání komentářů, a komentáře nesmí být mazány. se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhá uložení povinnosti zdržet se dalších hanlivých výroků vůči osobě žalujícího a výroků poškozujícího jeho dobrou pověst a uložení povinnosti zaplatit mu na nemajetkové újmě 95 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení 21 409 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému uveřejnit na sociální síti Facebook ve veřejné skupině„ [anonymizována tři slova]“ omluvu, a to v souvislosti s příspěvkem žalovaného v citované skupině ze dne 2.5.2020 ve znění„ To snad není možný! To, že měl problém na [anonymizováno] festivalu vím ze sociálních sítí, kde on sám pan [celé jméno žalobce] řešil veřejně problémy např. s nejmenovanou značkou paliček. Hodně bubeníků toto mezi sebou řeší a [anonymizováno] festival s tím nemá nic společného Může si za to on sám. Tak ono, když podporuje nácky, tak co by jsi čekal.“. Dále se proti žalovanému domáhal uložení povinnosti zdržet se dalších hanlivých výroků vůči jeho osobě a povinnosti zaplatit mu na nemajetkové újmě 95 000 Kč. Návrh odůvodnil tím, že uvedeným výrokem, že podporuje neofašistické hnutí a následnými nepravdivými a z kontextu vytrženými výroky ohledně působení na [anonymizováno] festivalu zaměřenými proti jeho osobě uveřejněnými na sociální síti Facebook ve skupině„ [anonymizována tři slova]“ žalovaný úmyslně poškodil jeho pověst, neoprávněně zasáhl do práva na ochranu jeho jména a do pověsti jeho firmy, a to i do jeho důstojnosti, vážnosti a cti. Uvedl, že je výrobcem bubenických paliček, kdy své výrobky nabízí bez jakéhokoliv vymezení odběratelů pro různé kapely a jednotlivce pod značkou„ [anonymizováno]“. [příjmení] to v letech 2011 2017 působil jako partner a spolupořadatel akce„ [anonymizováno] festival“ – přehlídka našich a zahraničních bubeníků ve [obec], kdy pro akci zajišťoval mailovou propagaci, kontakty na účinkující, podporu ve formě dodávek bubenických paliček a reklamních předmětů rozdávaných účastníkům akce. Výrobky a celkové působní žalobce je mimo jiné hodnoceno na sociálních sítích, které jsou pro něho důležitým reklamním a prodejním médiem. Na sociálních sítích se objevila mediální kampaň vyvolaná prodejem zákaznických bubenických paliček bubeníkovi skupiny [příjmení], kdy tyto osoby se sdružili do několika skupin, jejímž jedním člen je žalovaný. Žalobce vyzval žalovaného dne 21.6.2020 k omluvě a náhradě nemajetkové újmy. Omluvu žalovaného ze dne 2.7.2020 však považuj za zcela neadekvátní.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. S ohledem na skutečnost, že je schopen uznat individualitu a rozdílnost osob každého, zveřejnil k výzvě žalobce dne 2.7.2020 na stránkách [anonymizována tři slova] příspěvek obsahující omluvu žalobci. Dále uvedl, že termínem„ nácek“ neoznačil v příspěvku žalobce, ale hudební subjekt [příjmení], pro kterou žalobce vyrobil reklamní paličky s logem kapely, kdy tyto fotky žalobce následně sdílel na svém Facebooku. On osobně přitom zastává názor, že kapela [příjmení] sympatizuje s krajní pravicí, kdy poukazuje na obecně známé skutečnosti a stejně tak skutečnost, že činnost kapely [příjmení] je obecně vnímána jako kontroverzní, kdy veřejné mínění kapelu [příjmení] za extrémistickou považuje. Zastává přitom názor, že je třeba veřejně upozorňovat na režimy, které potencionálně by mohly směřovat k porušování lidských práv a že právě veřejný prostor by měl sloužit k dialogu a polemice o těchto otázkách veřejného zájmu. Pokud tedy žalobce jako podnikatel, který má nepochybně možnost volby, jakému subjektu bude poskytovat své produkty a se rozhodne je poskytovat subjektu tohoto charakteru a tento subjekt v rámci svého podnikání veřejně propaguje na sociálních sítích, pak by měl počítat s tím, že na toto spojení může být ze strany veřejnosti nahlíženo kritickým pohledem. Poukázal přitom na svobodu slova dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, nález Ústavního soudu ze dne 8.2.2020, sp.zn. I. ÚS 156/99, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2019, sp.zn. 23Cdo 3372/2018. Příspěvek v diskuzi byl jím vynesený hodnotící soud, kdy jeho obsah považuje za přiměřený a v souladu s právem na svobodu projevu s tím, že jeho cílem nebylo hanobení či zneuctění žalobce. Mimo to žalobce je osobou podnikající zapsanou ve veřejných rejstřících, na kterou dopadá vyšší míra publicity – žalobce má větší možnost ovlivnit veřejné mínění než obyčejná nepodnikající osoba a to prostřednictvím svých webových stránek, prostoru v médiích, dosahu na sociálních sítích atd. Měl by tedy strpět kritiku vztahující s k jeho působení v širším rozsahu než člověk, který není veřejně činný. Žalobce si musel být také vědom toho, že pokud se dobrovolně spojil s hudební kapelou typu [příjmení] a propagoval svou spolupráci s ní na svých webových stránkách, může se setkat s nelibostí ze strany veřejnosti. Žalovaný ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy dále zpochybnil jeho oprávněnost, neboť žalobce nikterak blíže nespecifikuje, jak jeden výrok žalovaného uveřejněný v květnu 2020 mohl vést ke zrušení nebo odmítnutí zakázky žalobce, když spolupráce žalobce s [anonymizováno] spadá do roku 2015 a tato spolupráce je veřejně známým faktem. Poukazuje přitom na množství komentářů a recenzí na facebookové stránce žalobce. Neexistuje žádná spojitost mezi výrokem a odmítnutými zakázkami. Není rovněž zodpovědný za negativní recenze a názory jiných osob v diskuzi.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce v podání ze dne 7.12.2020 uvedl, že omluvu žalovaného zaznamenal, ale tuto nehodnotí jako omluvu, ale jako pokus vyhnout se žalobě. Omluva se netýká skutkové podstaty s tím, že cílem omluvy bylo, vykreslil jej jako nesvéprávnou osobu a blbečka, což vyplývá z reakcí pod omluvou. Dále označil za důkazní povinnost žalovaného prokázat pravdivost svých tvrzení, že„ měl problém na [anonymizováno] festivalu“, že„ s tím [anonymizováno] festival nemá nic společného“, že„ si za to můžu sám“ a že„ podporuji nácky“.

4. V průběhu jednání konaného dne 24.2.2021 žalobce doplnil, že předmětný výrok byl z diskuze již smazán, nicméně i nadále je v souvislosti s uvedeným výrokem negativně postižen a to v souvislosti s jednáním komunity, které je žalovaný součástí. Pokud se týká nároku na nemajetkovou újmu ve výši 95 000 Kč, pak se nejedná o ušlý zisk, ale skutečně nemajetkovou újmu spočívající v poškození jeho dobré pověsti. Dále, že žalovaný předmětný výrok uvedl v souvislosti s příspěvkem pana [příjmení], který o něm uváděl lživé a nepravdivé informace v souvislosti s [anonymizováno] festivalem. Dále uvedl, že měl spor panem [příjmení], který je spolupořadatelem [anonymizováno] festivalu, kdy tento spor spočívá v tom, že jiný spolupořadatel odstraňoval jeho loga z reklamních a propagačních materiálů bubenického festivalu, přičemž tento stav trval několik let a to i přes to, že pana [příjmení] upozornil, že pokud v tom bude pokračováno, tak že budu muset od pořádání festivalu odstoupit a požadovat náhradu za vynaložená plnění. Nesouhlasil s postupem hlavního organizátora pana [jméno] [příjmení], který neoprávněně podporoval konkurenční [právnická osoba] a to zejména tím, že jim umožňoval zásahy do již vyhotovených propagačních materiálů, čímž neoprávněně také zasahoval do autorských práv. V důsledku uvedeného bylo také odstraňováno logo [právnická osoba]. Jednalo se o problém vztahující se ke třem festivalům, toto s panem [příjmení] průběžně řešil prostřednictvím zejména e-mailu a samozřejmě se o tom bavili i na festivalu, ale nikdo třetí u toho nebyl. V tu dobu bylo pouze obecně známo, že se mu nelíbí postup a zvýhodňování [právnická osoba]. Dále uvedl, že provozuje internetové stránky [webová adresa] a také profil na Facebooku – [anonymizováno], kde má fotky a popis svých výrobků. Zde prezentuje své zákazníky, uvádí také jméno bubeníka, někdy i kapely. [příjmení] [příjmení] na základě zcela běžné objednávky zobchodoval i paličky pro bubeníka a tuto informaci v rámci propagace sdělil i na svém facebookovém profilu a to před asi pěti nebo šesti lety zpátky s tím, že obdobným způsobem prezentuje všechny své zákazníky. Nikdy neměl nic s podporou nacistů nebo nacionalistů, přičemž [anonymizováno] festival byla také forma jeho propagace a informace uvedené z příspěvku žalovaného ho tak dehonestují v očích odborné veřejnosti. Není jeho povinností posuzovat politickou příslušnost, vyznání, způsob jednání a vystupování svých zákazníků.

5. Mezi účastníky bylo nespornou skutečností a dokládá tak rovněž příspěvek v facebookové skupině [anonymizována tři slova], že žalovaný učinil dne 2.5.2020 příspěvek následujícího znění:„ To snad není možný! To, že měl problém na [anonymizováno] festivalu vím ze sociálních sítí, kde on sám pan [celé jméno žalobce] řešil veřejně problémy např. s nejmenovanou značkou paliček. Hodně bubeníků toto mezi sebou řeší a [anonymizováno] festival s tím nemá nic společného Může si za to on sám. Tak ono, když podporuje nácky, tak co by jsi čekal.“.

6. Příspěvek žalovaného byl dle nesporných tvrzení účastníků reakcí na příspěvek v téže skupině uživatele [jméno] [příjmení]. Ten zde uvedl, že se nediví příspěvkům skupiny [příjmení] [jméno] na adresu R-Stick v souvislosti s jeho propagací paliček vyrobených pro skupinu [příjmení]. Dále v příspěvku sdělil, že by si od něho již neobjednal ani paličku a že měl problémy na [anonymizováno] festivale. Na to se vůči němu začal pan [celé jméno žalobce] chovat nevybíravě, což vyeskalovalo tím, že proti němu pan [celé jméno žalobce] použil jeho osobní údaje, které mu v minulosti poskytl. S ohledem na uvedené varoval před spolupráci se [právnická osoba], kdy podnikání této firmy označil za nekorektní.

7. Žalobce k posledně uvedenému předložil záznam ze skupiny [anonymizována tři slova] s anonymizovanými osobními údaji [jméno] [příjmení] – žalovaný záznam s neanonymizovanými údaji.

8. Diskuze členů uzavřené skupiny (na facebooku) [příjmení] [jméno] zachycuje nejrůznější příspěvky, mimo jiné i vulgární příspěvky členů skupiny směrem k výrobci paliček pro skupinu [příjmení], rovněž tak vulgární reakce uživatele [anonymizováno]“ směrem k příspěvkům. Žalovaný učinil nesporným, že je členem této skupiny s tím, že se jedná s o skupinu, která se satiricky, někdy i v duchu parodie vyjadřuje k příznivcům skupiny [příjmení].

9. Na facebookové stránce [anonymizováno] – [anonymizováno] jsou v rubrice hodnocení ze dne 2. září příspěvky„ [jméno] [příjmení]“, [anonymizována dvě slova]“ a„ [jméno] [příjmení]“, kteří negativně hodnotí činnost žalobce v souvislosti s výrobou pro skupinu [příjmení].

10. Ve věci podal Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] – z něho bylo zjištěno, že je hlavní pořadatel akce [anonymizováno] festival. Dále uvedl, že žalovaný je člen realizačního týmu [anonymizováno] festivalu s tím, že informace v příspěvku ze dne 2.5.2020 se dozvěděl v rámci interní diskuze a tyto jsou pravdivé.

11. Z příspěvku ze dne 2.7.2020 v komunikaci facebookové skupiny„ [anonymizována tři slova]“ a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že uvedené dne se žalovaný žalobci omluvil za výrok z 2.5.2020, kdy prohlásil, že pan [celé jméno žalobce] podporuje nácky s tím, že„ pan [celé jméno žalobce] se cítí být tímto tvrzením dotčen na svých právech a cti. Tímto se mu tedy za tento výrok formálně veřejně omlouvám.“.

12. Na příspěvek 2.7.2020 bylo reagováno dalšími členy skupiny – v ní přispěvatelé hodnotí skupinu [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení] a vyjadřují se výrobě paliček žalobce pro skupinu [příjmení]. Do diskuze byl zapojen rovněž přispěvatel„ [anonymizováno] – [anonymizováno]“, který reagoval zejména příspěvky„ [příjmení] [příjmení]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [jméno] [příjmení]“ (řešeny podnikatelské vztahy s žalobcem a [anonymizováno] festival).

13. Z portálu [webová adresa] bylo o skupině [příjmení] zjištěno následující. [příjmení] je rocková skupina [jméno] [příjmení], která je médii označována za kontroverzní a xenofobní. [jméno] [příjmení] po opuštění neonacistické hudební skupiny [anonymizována tři slova] v roce 2002 vlastní skupinu [příjmení]. Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po [ulice] a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči. V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině, považuje ji za vlasteneckou. Skupina popírá spojitost s neonacisty, dle [jméno] [příjmení] kapela jen vypovídá o skutečném stavu naší země a budí v lidech vlastenecké cítění. Nemyslí si, že by pichlavé texty určovaly kapelu jako nenávistnou. Delší dobu byla skupina okrajovou formací, kterou téměř nikdo neznal. První vzestup zaznamenala, když si skladbu Hadr vybrala [ulice] strana jako svoji hymnu: skupina místo pro 10–20 posluchačů hraje náhle v zaplněných klubech. Na výsluní ji vynesla její reakce na uprchlickou vlnu v podobě antiuprchlické rétoriky a úspěch v anketě Český slavík. [příjmení] skupiny tvoří lidská lebka (umrlčí) na pozadí zkřížených dlouhých kostí. Lebka je zachycená zepředu, se spodní čelistí a na čele s heraldickým českým lvem, jehož konce ocasů jsou stočené od těla. [příjmení] [jméno] [příjmení] je odkazem našich předků bojujících za naši zem. [anonymizováno]. [příjmení] logo označil za zjevnou propagaci nacismu, neboť umrlčí lebky s hnáty bez lvů byly symbolem jednotek SS dle novináře [jméno] [příjmení] logo odkazuje spíše na rebelství a vzdor pirátů, vysuzovat z loga sympatie k jednotkám SS je mylné. Skupina podpořila v roce 2014 nadaci Dobrý anděl, když vyzvala své fanoušky, aby se stali dobrými anděli. Nadace, která pomáhá prostřednictvím dárcům rodinám s dětmi nemocnými rakovinou, získala díky kapele desítky nových dárců. Z popudu [jméno] [příjmení] bylo logo nadace uvedeno i na propagačních materiálech Megakoncertu, ale po stížnostech veřejnosti a držitele licence byla tato spolupráce ze strany nadace ukončena. [příjmení] v letech 2015 a 2016 vystoupila na charitativním festivalu„ [příjmení] léto“, které se každoročně koná v [obec] u [obec] pro podporu pacientského edukačního onkologického programu. Ministerstvo vnitra ve své zprávě o extremismu v roce 2015 označuje skupinu jako pravicově extremistickou. Podle politologa [jméno] [příjmení], odborníka na extrémismus, však [příjmení] není takovou hudební skupinou, jakou bylo zvykem v minulosti označovat za extrémistickou. Publikum [anonymizováno] tvořili a nadále z části tvoří sympatizanti krajní pravice, oblíbený je mezi neonacisty. Skupina je spojována s krajní pravicí, dokladem čehož je např. opakované vystupování lídra skupiny [jméno] [příjmení] na shromážděních nacionalistické strany Národní demokracie vedené [jméno] [příjmení]. [příjmení] v roce 2015 či naopak výzva této strany svým příznivcům k poslání hlasů [anonymizováno] v anketě Český slavík. Píseň„ Hadr“ z prvního alba Nevinnej ([číslo]) si osvojila později rozpuštěná [ulice] strana (následně i DSSS) jako svou oficiální hymnu, s čímž skupina [příjmení] dodatečně souhlasila. [jméno] [příjmení] (známý jako Banán) z [příjmení] [jméno] v roce 2011 uvedl, že skupina hrála na srazech a koncertech Dělnické strany a při nejmenším sympatizuje s programem strany. Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např.„ Vrať se k nám“ nebo„ [obec] časy“. Skupina se v reakci na zvýšený zájem médií i policie v červnu 2010 na svých webových stránkách od neonacistů distancovala. Po ocenění [anonymizováno] v anketě Český slavík 2016 upozornil dokumentarista [jméno] [příjmení], že na březnovém koncertu skupiny ve [obec] někteří návštěvníci v předsálí hajlovali, pokřikovali nacistické [příjmení] [příjmení], mluvili o bílé rase, zaznělo i„ cikánům a všem, ať chcípnou, svině“. Česká televize v pořadu 168 hodin odvysílala reportáž s ukázkami z Klusákova připravovaného dokumentu dokazující jeho slova. V reakci na reportáž [jméno] [příjmení] prohlásil:„ Hajlování nám vadí. Hajlujícího fanouška bych určitě napomenul.“ Vyjádřil i přesvědčení, že pokud by se na policejně sledovaných koncertech jednalo o pravidelné dění, jistě by již nehráli. Koncerty [anonymizováno] zkoumalo ministerstvo vnitra v pravidelné zprávě o extremismu, podle níž je [příjmení] příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, jsou však formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih. [příjmení] [jméno] [příjmení] z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specialisty na extremistickou hudební scénu, se v textech [jméno] [příjmení] neonacismus nenachází. [příjmení] [příjmení] ortodoxní neonacistická scéna [anonymizováno] absolutně pohrdá, považují jej za šaška bez hrdosti vystupujícího za peníze. Zpráva Ministerstva vnitra též uvádí distancování tvrdého jádra neonacistů od [anonymizováno] a to pro umírněnější produkci. Skupina je na základě výše uvedeného médii často označována jako kontroverzní či přímo xenofobní, rasistická, náckovská, populistická, případně jako radikálníči problémová, popř. jsou za xenofobní či rasistické označovány texty písní. Kulturní publicistka [jméno] [příjmení] skupinu nepovažuje za bigbíťáky, ale rovnou za„ maskované nácky“, [jméno] [příjmení] je označil za„ malé zakuklené fašounky“.

14. Podle výpisu z živnostenského rejstříku žalobce vykonává podnikatelskou činnost pod [IČO] a to na základě živnostenského oprávnění, obor činnosti Pronájem a půjčování věcí movitých, Umělecko-řemeslné zpracování dřeva, Výroba dřevěných výrobků – drobných výrobků ze dřeva – bubenických paliček a to od 4.3.1992. Vykonávání činnosti žalobce prokazují rovněž jeho webové stránky a facebookový profil [anonymizováno].

15. Záznamy z facebookové skupiny„ Bubenický festival“ z 21.9.2016, 20.10.2015, propagační letáky k festivalu 2014 a emailová korespondence dále prokazují nesporná tvrzení účastníků o tom, že žalobce byl v minulosti sponzorem [anonymizováno] festivalu.

16. Výzva k omluvě ze dne 21.6.2020 a rovněž tak vyjádření k této výzvě ze dne 3.7.2020 dokládají, že mezi účastníky bylo jednáno o mimosoudním vyřešení věci.

17. Z nesporných tvrzní účastníků a provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že žalovaný v reakci na předchozí příspěvek [jméno] [příjmení] na facebookové skupině [anonymizována tři slova] vložil dne 2.5.2020 příspěvek:„ To snad není možný! To, že měl problém na [anonymizováno] festivalu vím ze sociálních sítí, kde on sám pan [celé jméno žalobce] řešil veřejně problémy např. s nejmenovanou značkou paliček. Hodně bubeníků toto mezi sebou řeší a [anonymizováno] festival s tím nemá nic společného Může si za to on sám. Tak ono, když podporuje nácky, tak co by jsi čekal.“. Příspěvek byl následně žalovaným smazán a dne 2.7.2020 se žalobci na téže stránce omluvil vložením příspěvku za výrok z 2.5.2020, kdy prohlásil, že pan [celé jméno žalobce] podporuje nácky s tím, že„ pan [celé jméno žalobce] se cítí být tímto tvrzením dotčen na svých právech a cti. Tímto se mu tedy za tento výrok formálně veřejně omlouvám.“ Na příspěvek z 2.5.2020 a rovněž 2.7.2020 bylo reagováno jinými členy jmenované facebookové skupiny nejrůznějšími způsoby a to od souhlasných po nesouhlasné, od podporujících po odsuzující. Žalovaný je členem uzavřené facebookové skupiny [příjmení] [jméno], jejíž členové se svými příspěvky negativně vymezují vůči žalobci a jeho obchodní spolupráci se skupinou [příjmení] a vůči této kapele obecně. V konverzaci přispěvatelů facebookové skupiny [anonymizováno] asociace CZ jsou příspěvky jak podporující, tak odsuzující činnost žalobce ve vztahu ke skupině [příjmení] – mnohé příspěvky se týkají vzájemných, a to nejen podnikatelských vztahů mezi žalobcem a jinými přispěvateli. Žalobce je odborné„ [anonymizováno]“ veřejnosti osobou známou, sponzoroval do roku 2017 [anonymizováno] festival, je výrobce bubenických paliček, své produkty prezentuje na svých webových stránkách, facebookovém profilu R-Stick a rovněž prostřednictvím např. [anonymizováno] festivalu. Své produkty prezentuje prostřednictvím všech těchto kanálů – takto v minulosti prezentoval rovněž své výrobky pro kapelu [příjmení]. [příjmení] je rocková skupina [jméno] [příjmení], která je médii označována za kontroverzní a xenofobní. Na jedné straně se v minulosti podílela na charitativních činnostech, avšak na druhou stranu pro její vystupování a texty písní je mnohými považována za pravicově extremistickou. Skladbu Hadr si vybrala [ulice] strana jako svoji hymnu. Médii je často označována jako kontroverzní či přímo xenofobní, rasistická, náckovská, populistická.

18. Podle ust. § 81 odst.1 o.z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 požívají ochrany zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

19. Podle ust. § 82 odst.1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

20. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

22. Dle čl. 10 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále též LZPS) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Podle odst. 2 každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Podle odst. 3 každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

23. Dle čl. 17 odst. 1 LZPS svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Podle odst. 2 každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Podle odst. 4 svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

24. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.4.2007, sp.zn. 30 Cdo 2951/2006 může být fyzická či právnická osoba činěna odpovědnou za nemajetkovou újmu na osobnosti jiné fyzické osoby pouze tehdy, jestliže neoprávněný zásah spočívající v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby, skutečně také vyvolala. Povinnost tvrzení, břemeno tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti zatěžuje dotčenou fyzickou osobu.

25. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 8.2.2000, sp.zn. I. ÚS 156/99 je v konkrétním případě vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany). Zároveň je nutné, aby příslušný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi…. Takový zásah je dán pouze tehdy, (1.) jestliže existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a (2.) jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze.

26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2008, sp. zn. 30 Cdo 1941/2007 ochranu osobní cti poskytuje občanský zákoník výlučně proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti. Není tu rozhodné, zda k újmě skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit. K porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru i zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, respektive je-li obsah kritiky nepřiměřený posuzovanému jednání kritizovaného a vyplývá-li z ní úmysl znevážit či urazit kritizovanou osobu (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby.

27. Skutková tvrzení se opírá o fakt, tedy objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování. Hodnotící soud naproti tomu vyjadřuje subjektivní názor autora, který je k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že ho hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti a to na základě vlastních subjektivních kritérií. Nelze jej proto dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci a zda je přiměřený co do své formy a obsahu (k tomu např. nález ÚS ze dne 9.2.1998, sp.zn. IV. ÚS 154/97).

28. Žalovaný učinil nesporným, že předmětný výrok zveřejnil v rámci komunikace ve facebookové skupině [anonymizována tři slova]. Předmětné tvrzení obsažené ve výroku tvrzení, že„ měl problém na [anonymizováno] festivalu“, že„ s tím [anonymizováno] festival nemá nic společného“, jsou skutkovými tvrzeními. Naproti tomu sdělení„ si za to můžu sám“ a“ podporuje nácky“, třeba posuzovat jako hodnotící soud žalovaného.

29. Tvrzení poškozující čest a lidskou důstojnost dle názoru žalobce spočívající ve výroku žalovaného, že„ měl problém na [anonymizováno] festivalu“, že„ s tím [anonymizováno] festival nemá nic společného“ a„ si za to můžu sám“ nejsou ze své podstaty vůbec objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu - žalobce. Ani každé zvlášť, ani v souhrnu a v kontextu celé situace. Příspěvek byl reakcí na příspěvek [jméno] [příjmení], který již předtím se vyjadřoval negativně k osobě žalobce a jeho působní na [anonymizováno] festivalu a jeho podnikatelské činnosti. Soud v těchto částech výroku nespatřuje nic, co by bylo objektivně vůbec způsobilé jakkoliv zasáhnout do cti a důstojnosti žalobce. I s ohledem na předchozí a zejména pak následnou komunikaci mezi jednotlivými přispěvateli a žalobcem se dá konstatovat, že se jedná o„ nezávadná“ tvrzení jednoho z přispěvatelů.

30. Neméně zásadní skutečností pro posouzení věci jest fakt, že uvedené výroky jsou pravdivé. Sám žalobce v průběhu jednání zcela podrobně popsal zákulisí celé věci, tj. tříleté opakující se problémy, resp. rozepře s pořadatelem [anonymizováno] festivalu panem [jméno] [příjmení] ve vztahu mimo jiné i ke konkurenční [právnická osoba], zásahů do propagačních materiálů apod. Tímto svým prohlášením tak de facto potvrdil pravdivost výroků žalovaného. Vyjádření žalobce ve své podstatě není v rozporu ani s obsahem čestného prohlášení [jméno] [příjmení]. Byť žalobce na straně jedné a [jméno] [příjmení] na straně druhé budou mít každý rozdílný názor na podstatu jejich vzájemné rozepře a osobu odpovědnou za nastalou situaci, objektivní skutečností zůstává, že v průběhu let měl žalobce neshody s pořadateli [anonymizováno] festivalu a že tato okolnost byla obecně známou skutečností, jak ostatně sám žalobce uvedl při jednání soudu. Ve vztahu k učiněnému příspěvku, zejména jeho obecnému obsahu je lhostejné, kdo má či nemá pravdu (žalobce či [jméno] [příjmení]).

31. Pouze ve vztahu k části výroku„ podporuje nácky“ bylo možné uvažovat s ohledem na charakter a obsah jeho sdělení o tom, že mohlo dojít k újmě v osobnostní sféře žalobce. Jak již bylo uvedeno výše, soud tuto část inkriminovaného výroku posuzuje jako hodnotící soud žalovaného o žalobci.

32. V řízení bylo na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků zjištěno, že žalobce aktivně podnikatelsky působí v oboru výroby a prodeje bubenických paliček. Za účelem své prezentace a propagace svých výrobků spravuje webové stránky, [anonymizováno] profil a podílel se jako organizátor na akci [anonymizováno] festival. V rámci bubenického festivalu se podílel na pozvánkách, byl i na oficiálních propagačních materiálech citované kulturní akce. Na svých webových stránkách a [anonymizováno] profilu provádí svou obchodní prezentaci např. vkládáním fotografií s popisky a obecnými informacemi o svých zákaznících. Takto v minulosti prezentoval rovněž skutečnost, že dodával bubenické paličky pro bubeníka skupiny [příjmení]. Žalobce je osobou širší odborné i laické veřejnosti známou.

33. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 4.4.2005, sp.zn. IV. ÚS 146/04 práva na ochranu osobnosti se mohou samozřejmě domáhat i politikové a ostatní veřejně činné osoby, měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců těchto výroků.

34. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 9.2.1998 sp.zn. IV. ÚS 154/97 - Při střetu práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv stojících na stejné úrovni, je především věcí obecných soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu zvážily, zda jednomu právu nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým.

35. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.11.210 sp.zn. 30 Cdo 5161/2008 - Výkonem práva kritiky nedojde k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby jedině v případě, že jde o kritiku právem přípustnou, resp. kritiku oprávněnou. To předpokládá, že nejsou překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a současně, že je kritika přiměřená i co do obsahu, formy a místa, tj., že nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň uznaného cíle. O věcnou kritiku nejde, vychází-li z nepravdivých podkladů a dovozuje-li z těchto nepravdivých podkladů vlastní hodnotící úsudky znevažujícího charakteru.

36. V projednávané věci dochází ke střetu práva žalobce na ochranu jeho cti a důstojnosti (čl. 10 LZPS) s právem žalovaného na kritiku (čl. 17 LZPS). V souladu se shora uvedenou judikaturou a posouzení skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že v konkrétní situaci lze považovat výrok žalovaného o žalobci„ podporuje nácky“ za kritiku přípustnou a že žalobce i jako osoba veřejně činná ji musí akceptovat.

37. Předně nutno zdůraznit, že za„ nácka“ žalovaný neoznačuje žalobce. Tento pojem zcela očividně užil ve vztahu ke kapele [příjmení]. [příjmení] veřejností i médii je [příjmení] považován za kontroverzní a xenofobní, za pravicově extremistickou. V médiích i veřejností je často označována jako kontroverzní či přímo xenofobní, rasistická, náckovská, populistická. Žalovaný tak užitím pojmu„ nácky“ nikterak nevybočil z hojně užívaného významu – označení skupiny [příjmení]. Ostatně sám se přihlásil ke skupině, která se satiricky, někdy i v duchu parodie vyjadřuje k příznivcům skupiny [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno]). Pojem„ podporuje“ je třeba v kontextu celé projednávané věci vykládat ve smyslu veřejně prezentuje ve svých propagačních materiálech. Žalobce nesporoval, že v minulosti v rámci svých podnikatelských aktivit dodával bubenické paličky rovněž bubeníkovi skupiny [příjmení], kdy sám o této skutečnosti informoval ve svých propagačních materiálech (on line mediích).

38. Žalobce nemá zcela pravdu v tom, že mu nemůže být přikázáno či zakázáno spolupracovat s jakýmkoliv subjektem (viz. například § 403 tr. zákona - Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka). S veřejnou prezentací svých výrobků skupiny [příjmení] žalobce přes výše uvedené o skupině [příjmení] sice nenaplnil skutkovou podstatu např. § 403 tr. zákona, nicméně s ohledem na značnou kontroverzi uvedené skupiny musel počítat s tím, že se toto zcela neobejde bez následků, tj. možné veřejné kritiky ve vztahu k jeho osobě. Žalobce, ostatně jako každý jiný podnikatel, veřejně prezentuje své výrobky za účelem dosažení zisku. Za tímto účelem také rovněž bezpochyby žalobce veřejně prezentoval své výrobky pro skupinu [příjmení]. Skutečnost, že se [příjmení] umístil v anketě Český slavík 2016 na 3. místě, zcela jistě byla skutečností potencionálně umožňující dosažení zisku. Současně však existuje početná skupiny odpůrců kapely [příjmení], kterým se nezamlouvá její tvorba a to nejen po její umělecké stránce, a která se bude negativně formou kritiky stavět i vůči osobám spolupracujícím ať již obchodně či soukromě se skupinou [příjmení] pro její postavení a činnost v oblasti hraničící dle mnohým s propagací názorů směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Úsudkový soud žalovaného tak vycházel z objektivně existující skutečnosti. Žalovaný přitom formou a samotným obsahem svého příspěvku – kritiky, nikterak nevybočil z rámce věcné kritiky a to i s ohledem na místo, kde tak učinil. Soud v této souvislosti přihlížel k celkové„ obsahové a kvalitativní stránce“ komunikace zachycené jednotlivými přispěvateli ve facebookových skupinách„ [anonymizována tři slova]“ a„ [příjmení] [jméno]“ předložené samotnými účastníky.„ Náckovská“ je médii i veřejností běžně užívaný pojem ve vztahu ke kapele [příjmení].

39. Žalovaný mimo to příspěvek z diskuze vymazal, za příspěvek se žalobci omluvil na témže místě, kde byl publikován původní příspěvek. S přihlédnutím k obsahu inkriminovaného příspěvku, místě a okolnostem jeho publikace a všem navazujícím souvislostem vyšlým najevo v průběhu dokazování, při vzájemném posuzování„ rozsahu“ požadované omluvy, dospěl současně soud k závěru, že skutečným úmyslem žalobce nebylo dosáhnout omluvy, nýbrž morální převahy ani ne tak nad žalovaným samotným, ale nad všemi členy skupiny [příjmení] [jméno], pořadatelem [anonymizováno] festivalu ([jméno] [anonymizováno]) a některými členy skupiny [anonymizována tři slova] (např. [jméno] [příjmení]). Učiněnou omluvu žalovaného by soud akceptoval i v případě, že by byl výrok o podpoře nácků shledán jako způsobilý narušit důstojnost i čest žalobce, neboť omluva by zcela pokryla svým rozsahem rozsah eventuálně dehonestující část výroku. V případě žalobce je však zcela očividná snaha ve skutečnosti nedosáhnout požadované omluvy, nýbrž vyřešit všechny své neshody (ať už oprávněné či neoprávněné) se svými odpůrci v profesní i osobní rovině. K tomuto však podaná žaloba sloužit nemůže.

40. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhal omluvy, zamítl (výrok I).

41. Stejně tak soud zamítl nárok žalobce na uložení povinnosti zdržet se dalších hanlivých výroků vůči osobě žalujícího a výroků poškozujícího jeho dobrou pověst a uložení povinnosti zaplatit mu na nemajetkové újmě 95 000 Kč (výrok II). Jelikož výrok žalovaného nebyl shledán jako způsobilý zasáhnout do osobností sféry žalobce, nemůže mu příslušet ani náhrada nemajetkové újmy. Vyjma skutečnosti, že výrok žalovaného nebyl soudem shledán jako způsobilý zasáhnout do osobnostních práv žalobce, žaloba by byla i tak zamítnuta ve vztahu k požadavku na zdržení se dalších hanlivých výroků, neboť jak bylo zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, pak předmětný příspěvek byl již žalovaným vymazán, tj. žalovaný v žalobcem tvrzeném jednání v době vyhlášení rozsudku nepokračoval a nelze mu tedy z logiky věci být uložena povinnost, zdržet se.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, proto mu přísluší nárok na zaplacení nákladů řízení. Ty spočívají v nákladech na jeho právní zastoupení. Náklady zastoupení spočívají odměně zástupce žalovaného, která činí 6 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. d), § 12 odst. 3 a § 7 odst. 5 vyhl č. 177/1996 Sb. Jelikož zástupce žalovaného požadoval 4 900 Kč za úkon, bylo vycházeno z této částky. Soud tedy přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízní v podobě odměny jeho zástupce ve výši 14 700 Kč za 3 úkony (převzetí věci dne 21.1.2021, účast na jednání u soudu dne 24.2.2021 přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. a/, g/ vyhl.č. 177/1996 Sb.. Dál zástupci náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony ve věci (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále náklady na právní zastoupení představuje cestovné zástupce žalovaného k jednáním soudu v celkové výši 423 Kč v souladu s § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (doloženo zakoupenými jízdenkami). Dále zástupci žalovaného náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 a 3 cit. vyhlášky) v celkové výši 600 Kč za čas strávený cestou k jednání soudu dne 24.2.2021. Jelikož zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH, náleží mu dále 3 402 Kč.

43. Soud žalovanému nepřiznal odměnu a režijní paušál za požadovaný úkon – další porada s klientem přesahujícím hodinu dne 22.1.2021, kdy vyjma pochyb soudu o účelnosti tohoto úkonu s ohledem na okamžik převzetí a přípravy věci, nebylo provedení tohoto úkonu ani nikterak doloženo.

44. Dále jsou náklady řízení představovány hotovými výdaji žalovaného a jeho ušlým ziskem ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému náleží za podání soudu dne 20.11.2020 a 18.1.2021 a za podání zasílané žalobci dne 3.7.2020 (vyjádření k výzvě) poštovné 173 Kč, jak dokládají podací lístky předložené žalovaným. Dále na náhradě hotových výdajů v podobě cestovného k jednání soudu dne 24.2.2021 z Jablonného nad Orlicí do Ústí nad Orlicí a zpět částka 92 Kč (jízdné vlakem zjištěno na adrese [webová adresa]). Na ušlém zisku žalovanému náleží náhrada mzdy ve výši 1 119,36 Kč (6hodin po 186,56 Kč dle potvrzení zaměstnavatele – pracovní doba v den konání jednání od 7.00hod – 15,30hod, kdy s ohledem na ukončení jednání mohl žalovaný se navrátit na pracoviště nejpozději ve 13.00hod).

45. Pro úplnost soud dodává, že žalovanému nepřiznal cestovné na poradu se svým zástupcem, neboť doklad o této poradě nebyl soudu předložen – mimo to, a platí rovněž pro požadované cestovné osobním vozidlem žalovaného i jednání soudu, z velkého technického průkazu vyplývá, že předmětné vozidlo žalovaného [registrační značka] nemělo v uvedené dny platné osvědčení o technické způsobilosti (platné do 14.3.2020) a žalovaný jistě takovým vozidlem necestoval, cestovat nemohl.

46. Celkové náklady řízení tak činí 21 409 Kč. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zastoupen ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalovaného k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k zaplacení byla žalobci stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení