Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

7 C 209/2021 - 396

Rozhodnuto 2023-10-19

Citované zákony (19)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Hlinkové a přísedících Ing. Karla Říhy a Ilony Jirotkové ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o 51 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 51 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 51 000 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 62 436 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 3 815,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 4. 2021 podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se žalobkyně domáhala uhrazení částky 51 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl jednatelem žalobkyně v období od 9. 4. 2018 do 5. 11. 2018 a v návaznosti na smyšlený pracovněprávní vztah si vyplatil žalovanou částku šestkrát 8 500 Kč. Po ukončení působení žalovaného si nový jednatel žalobkyně nechal zpracovat auditní zprávu ze dne 2. 8. 2019, z ní vyplývá, že se jednalo fiktivní vztah, protože v tomto období nemohl žalovaný vykonávat žádnou činnost pro žalobkyni.

2. Žalobkyně dále v podání ze dne 8. 7. 2021 a v doplnění ze dne 6. 10. 2021 a ze dne 5. 5. 2022 uvedla, že z auditní zprávy o společnosti [právnická osoba]., která mapovala období od 21. 4.2008 do 29. 1. 2019 bylo zjištěno, že chybí podstatná část účetnictví žalované. Pracovní smlouvu žalovaného ze dne 10. 9. 2011 v žádné podobě žalovaná neeviduje a je to listina bez právního významu, neboť zachycuje fiktivní a zdánlivé jednání žalovaného. Ani soudu nebyla přiložena s příslušným mzdovým výměrem. Žalovaný ani neprokázal, jakou činnost pro žalobkyni jako koordinátor vykonával v rozsahu 40 hodin týdně. [právnická osoba] odpadl faktický předmět činnosti žalobkyně. Žaloba je podávaná z důvodu absolutní nečinnosti žalovaného a plnit své zákonné povinnosti jednatele. Poukazuje na to, že pracovní smlouvu uzavřel žalovaný sám jako účastník na obou stranách domnělého pracovněprávního vztahu, a to bez vědomí společníků. Žalovaný dále neprokázal sjednání odměny ani výkon práce v rozsahu 40 hodin týdně. Žalovaný navíc nemohl v předmětném období činnosti vykonávat (s odkazem na již tvrzený prodej nemovitosti společnosti). Žalobkyně má za to, že pracovněprávním vztahem žalovaný obcházel skutečnost, že mu nebyla valnou hromadou žalobkyně schválena odměna jednatele. Postavení pana [jméno FO] je podle žalobkyně v projednávané věci nevýznamné, když tento v předmětné době žádným řídícím oprávněním nedisponoval. Žalobkyně dále dodala, že je u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn 7 C 220/2021, týkající se žaloby o vydání bezdůvodného obohacení [tituly před jménem], se kterou jako jednatel žalovaný uzavřel fiktivní dohodu o provedení práce.

3. Žalobkyně v podání ze dne 27. 4. 2023 uvedla, že v průběhu dokazování nebyla zjištěna jediná činnost, kterou by žalovaný či paní [jméno FO] pro žalobkyni vykonávali. Ze strany většinového společníka pana [jméno FO] nebyl nikdy vydán pokyn k zaměstnání osob. Je rovněž vyloučeno, že by pan [jméno FO] mohl úkolovat zaměstnance, pan [jméno FO] nečinil ani žádné pokyny jako investor svěřenské společnosti, protože žalobkyně v žalovaném období žádné pokyny nepotřebovala. Potvrzuje to žalovaný i paní [jméno FO], protože uvádí, že prováděli činnosti týkající se možné akvizice Vltavské či pro společnost [jméno FO], tedy činnosti, které neměly spojitost s podnikáním žalobkyně. [jméno FO] při výslechu potvrdil, že činnosti bývalých manželů [jméno FO] byly ve vzájemném koncensu a ke vzájemnému prospěchu a s žalovaným pan [jméno FO] v té době podnikal. Žalovaný dlouhodobě neplnil ani povinnosti jednatele, žalobkyně se musela soudně domáhat vydání účetnictví. Žalovanému nebyla valnou hromadou žalobkyně schválena odměna, protože žalobkyně žádnou činnost po prodeji nemovitosti nevykonávala. Vyplácení peněz pak žalobkyně považuje za úmyslné zneužití funkce jednatele. A žalovaný tak musel vědět, že o protiprávnosti takového jednání, což vylučuje omyl žalovaného.

4. V podání ze dne 15. 9. 2023 žalobkyně dále uvedla, že žalovaný porušil povinnost nezbytné loajality. Podle ustanovení § 52 odst. 2 zákona o obchodních korporacích platí, že je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat a z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 440/2013 ze dne 31. 03. 2015). dochází k přenosu důkazního břemene dochází pouze co do povinnosti jednatele či člena představenstva prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Žalovaný sám se sebou jako jednatel žalobkyně neoprávněně „uzavřel“ fiktivní pracovně-právní vztah a sám si tak neoprávněně „jako kompenzaci“ vyplatil ke škodě žalobkyně. Dále nesouhlasila s předběžným názorem soudu, že „nikde není řečeno, že činnost zaměstnance musí být nutně pro toho zaměstnavatele“, neboť dle § 2 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je závislou prací je pro zaměstnavatele vykonává osobně.“ Pokud tedy soud dovozuje, že vyplacené prostředky žalobkyně považuje za „kompenzací“ činností pro p. [jméno FO], tedy osoby pro právní vztah mezi účastníky cizí, resp. osoby bez jakéhokoliv právního významu pro posouzení projednávané věci (neboť se stal se jednatelem až dne 29.01.2023), nemohly tyto prostředky být vyplaceny po právu. Soudem citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 5715/2017, na který soud odkazuje, se v posuzované věci neuplatní, neboť neřeší situaci, že pracovní smlouvu uzavřela tatáž osoba na obou stranách. Naopak dle rozsudku Nejvyššího soudu vztahující se k úpravě obchodního zákoníku ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3694/2012: „Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník ani starý občanský zákoník nemá ke střetu zájmů výslovnou úpravu, je dle Nejvyššího soudu z předmětného ustanovení třeba analogicky dovodit, že statutární orgán obchodní společnosti nemůže platně jednat jménem společnosti, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti.“). [jméno FO] věc se neuplatní ani nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 669/17. Žalovaný jednal úmyslně protiprávně ke škodě společnosti jejímž byl jednatelem – exemplárně porušil povinnost loajality. Předmětná „pracovní smlouva“ zastírá ujednání o odměně jednatele, kterou si žalovaný ujednal sám bez vědomí žalobkyně. Pro platnost takové smlouvy by jí musela schválit valná hromada společnosti, a to se nestalo, naopak žalovaný svůj „pracovní poměr“ před společníkem (valnou hromadou společnosti) po celou dobu tajil.

5. Žalovaný podal proti žalobě dne 20. 4. 2021 odpor a dne 15. 6. 2021 uvedl, že pracovněprávní vztah žalobce nebyl fiktivní a neplatný, byl řádně dne 10. 9. 2011 sjednán a žalobkyně žalovanému průběžně a často přidělovala práci. Práce se týkala plnění řady pokynů většinového společníka žalobkyně, kterým vždy byl současný jednatel žalobkyně [jméno FO]. [jméno FO] byl od roku 2012 jediným vlastníkem všech fiduciárních společností, které jsou většinovým společníkem žalobkyně, v žalovaném období se žalovaný zabýval převodem 80 % účasti většinového společníka mezi fiduciárními společnostmi. Jednalo se o společnosti [Anonymizováno] Žalovaný rovněž uskutečnil řadu pracovních cest do Italské republiky, kde za účelem řešení problémů uvedených společností jednal s notáři a advokáty. Dále pro pana [jméno FO] zařizoval vznik společnosti [jméno FO], s.r.o. a vznik odštěpných závodů [Anonymizováno] – odštěpný závod (dále jako „[Anonymizováno]“). Dále tlumočil pro pana [jméno FO].

6. V podání ze dne 20. 8. 2021 žalovaný doplnil, doklady prokazující sjednání mzdy předal žalobkyni spolu s dalšími dokumenty dne 7. 3. 2019. a v průběhu pracovněprávního vztahu plnil pokyny majoritních společníků žalobkyně zastoupených v osobě [jméno FO], ten s pracovním poměrem žalovaného souhlasil. V podání ze dne 8. 10. 2021 dále uvedl, že žalovaný rovněž zařizoval zamýšlenou akvizici nemovitosti na adrese [adresa], koordinoval hodnocení akvizice, vypracování posudků, projektů a odborných vyjádření. Dále se účastnil i několika jednání s panem [jméno FO]. Dále žalovaná hodnotil další možné akvizice nemovitostí v Itálii a Řecku. Jednalo se o činnosti nad rámec statutárního orgánu žalobkyně na pokyn majoritního vlastníka.

7. Ve vyjádření ze dne 20. 8. 2021 a ze dne 8. 10. 2021 žalovaný dále uvedl, že ke dni 7. 3. 2019 řádně předal kompletní účetnictví, mezi kterým byla mimo jiné i pracovní smlouva ze dne 10. 9. 2021. Pracovněprávní vztah byl řádně sjednán, a to včetně sjednání zcela minimální mzdy, která mu byla žalobkyní vyplácena. Žalovaný jako zaměstnanec plnil pokyny žalobkyně v postavení zaměstnavatelky, resp. pana [jméno FO], jako jediného zástupce majoritních společníků. Ve zbytku žalovaný odkázal na svá původní tvrzení. [jméno FO] výzvu soudu žalovaný dne 8. 10. 2021 dále uvedl, že pro žalobkyni plnil řadu úkolů nespadajících do působnosti statutárního orgánu. Dále uvedl, že pro pana [jméno FO] vyhledával nové akvizice, zejména akvizici nemovitostí na adrese [adresa] s tím, že se účastnil jednání s tím souvisejícími, dále byl vysílán do Itálie, aby za pana [jméno FO] koordinoval jednání s architektem. Sjednaný pracovněprávní vztah byl od počátku přáním pana [jméno FO].

8. Ve vyjádření ze dne 3. 5. 2022 dále uvedl, že od října 2017 do června 2018 vykonával činnosti spojené s akvizicí podílu ve společnosti [Anonymizováno]., kdy komunikoval s tehdejším jednatelem společnosti panem [jméno FO] [Anonymizováno], vykonal množství cest do Itálie. Ohledně možné rekonstrukce byl v kontaktu s paní [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Zajišťování změny zápisu jediného společníka žalobkyně [Anonymizováno] na společnost [Anonymizováno] zajišťoval v období od června 2018 do listopadu 2018. Vše zajišťoval včetně překladů a účasti v notářské kanceláři Mgr. [jméno FO].

9. Žalovaný dále dne 28. 6. 2023 uvedl, že má za prokázané, že žalovaný pro žalobkyni pracoval, když koordinoval činnosti k získání nemovitosti na [Anonymizováno], vyplývá to nejenom z e-mailové komunikace s [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno]. Stejně tak se zabýval převodem podílu v žalované. Ani jedna z činností nebyla činností jednatele žalobkyně. Většinoví vlastníci žalobkyně pak byli zastupovaly pana [jméno FO] na základě mandátních smluv jako fiduciární společnosti.

10. K podání žalobkyně ze dne 15. 9. 2023 žalovaný dále uvedl, že žalobkyně se snaží změnit podstatu předmětného soudního řízení na údajný tvrzený právní vztah dle žalobkyní zmíněných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku. Žalobkyně ale uplatňuje bezdůvodné obohacení, nikoliv náhradu škody. Žalovaný řádně plnil své povinnost z funkce jednatele a nijak neobcházel skutečnost, že nikdy nebylo valnou hromadou žalobkyně rozhodnuto o odměně žalovaného za plnění jeho povinností vyplývajících z jeho tehdejší funkce jednatele žalobkyně. V období od 9.4.2018 do 15.11.2018 byl vždy většinovým společníkem žalobkyně současný jednatel žalobkyně – [jméno FO], který byl zastoupen příslušnými tzv. fiduciárními společnostmi, kterýžto současný jednatel žalobkyně byl počínaje rokem 2012 majitelem 100% podílu ve všech tzv. fiduciárních společnostech, které byly, resp. jsou většinovým společníkem žalobkyně. Fiduciární společnosti [Anonymizováno], v postavení mandatářů zastupovaly pana [jméno FO] v postavení mandanta na základě příslušných mandátních smluv.

11. V podání ze dne 29. 6. 2023 žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že žalovaný si vyplácel předmětnou mzdu proto, že nikdy nebylo rozhodnuto o vyplácení odměny jednatele valnou hromadou a nesouhlasil s dalšími tvrzeními žalobkyně o neoprávněnosti žalovanému vyplacených částek.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

13. Z pracovní smlouvy ze dne 10. 9. 2011 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní v zastoupení žalovaného, jednatele, jako zaměstnavatelkou a žalovaným jako zaměstnancem na pozici koordinátora. Den nástupu byl sjednán na den 15. 9. 2011, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, bez zkušební doby, v délce 40 hodin týdně.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 15. 6. 2021 bylo zjištěno, že k uvedenému datu je jediným jednatelem žalobkyně pan [jméno FO] s tím, že předchozím jediným jednatelem byl v době od 22. 5. 2008 do 5. 2. 2019 žalovaný.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] s.r.o. bylo zjištěno, že jediným jednatelem a společníkem je [jméno FO].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba].[Anonymizováno]. bylo zjištěno, že jediným jednatelem a vedoucím odštěpného závodu je [jméno FO].

17. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jediným jednatelem a vedoucím odštěpného závodu je [jméno FO].

18. Z pojistné smlouvy pojištění na míru číslo 6373690590, 6373690777 a 6375098700 bylo zjištěno, že pojistníkem vozu [Anonymizováno], registrační značky [SPZ] a [Anonymizováno], registrační značky [SPZ], je žalobkyně, pojištění sjednával žalovaný.

19. Z e-mailu společnosti [Anonymizováno] ze dne 11. 9. 2018, týkající se vozidla [Anonymizováno] SPZ [SPZ], bylo zjištěno, že na žalovanou prostřednictvím e-mailové adresy žalovaného bylo sjednáváno povinné ručení uvedeného vozu.

20. Ze zprávy o společnosti [právnická osoba]. ze dne 2. 8. 2019 bylo zjištěno, že zpracovatel zprávy měl k dispozici dva pořadače s dokumenty. Účetnictví měla zpracovávat [jméno FO]. Za rok 2018 je vytištěný souhrn ze dne 9. 1. 2019 týkající se dvou zaměstnanců. Jeden je bývalý jednatel [Jméno zainteresované osoby 0/0] ve funkci koordinátora s hrubou mzdou 10 000 Kč. Jeho poměr měl skončit k 31. 10. 2018, v dokumentech není pracovní smlouva ani její kopie. Dále se v dokumentech nachází doklady mzdového účetnictví za roky 2011 až 2015, rok 2016 není obsažen a dále mzdové účetnictví od ledna 2017 do prosince 2018. Dokumenty dále obsahovaly bankovní výpisy za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. [jméno FO] závěr bylo uvedeno, že s přiložených dokladů není možné vypracovat účetní závěrku.

21. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. 74 Cm 4/2021-87, bylo zjištěno, že žalovanému bylo uloženo vydat seznam dokumentů týkající se žalobkyně.

22. Z e-mailové komunikace ze dne 10. 10. 2017, 9. 10. 2017, 19. 3. 2018, 22. 3. 2018 bylo zjištěno, že [jméno FO] žalovanému zasílala plány na projekt [adresa] a dále vypracování pasportizace sousedních objektů a dokumentaci ke statice na [Anonymizováno].

23. Z e-mailové komunikace ze dne 31. 10. 2017 mezi žalovaným a panem [jméno FO] bylo zjištěno, že si přeposílali projekt bourání k [Anonymizováno].

24. Z e-mailové komunikace ze dne 27. 2. 2018 a 1. 3. 2018 mezi [jméno FO] Fabbrim a žalovaným bylo zjištěno, že se týká cenové nabídky na rekonstrukci a bourání.

25. Z e-mailové komunikace ze dne 19. 3. 2018 s [jméno FO] a žalovaným bylo zjištěno, že mu zasílala dokumenty týkající se [Anonymizováno].

26. Z e-mailové komunikace s panem [jméno FO] ze dne 24. 4. 2018 a ze dne 7. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovanému zaslal rozpočet na opravu střechy na [Anonymizováno].

27. Z e-mailové komunikace pana [jméno FO] a žalovaného ze dne 1. 2. 2018 bylo zjištěno, že zasílá, žalovanému fotografie domu, který se má nacházet v Řecku.

28. Z dokumentu Nahlížení do katastru nemovitostí na [adresa] bylo zjištěno, že se jedná o nemovitost ve vlastnictví [Anonymizováno].

29. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jednatelem společnosti byl od 25. 2. 2009 do 8. 1. 2019 pan [jméno FO].

30. Z e-mailové komunikace ze dne 8. 10. 2018 od společnosti [adresa] adresovaný žalovanému v odpovědi žalované na e-mail ze dne 25. 9. 2018 ohledně překladů dokumentů obdržených z Itálie.

31. Z e-mailové komunikace mezi [jméno FO] a žalovaným ze dne 27. 3. 2018 a dne 3. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný poslal na žádost pana [jméno FO] plnou moc vystavenou společností [Anonymizováno].

32. Z e-mailu ze dne 29. 4. 2018 bylo zjištěno, že pan [jméno FO] žádá žalovaného o fotokopii pasu, aby notář mohl vystavit plnou moc k prodeji podílu ve společnost [Anonymizováno].

33. Z e-mailové komunikace mezi [e-mail] a žalovaným ze dne 8. 5. 2018 bylo zjištěno, že je [jméno FO] zasílán návrh plné moci k dokončení nákupu 80 % žalobkyně společností [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno].

34. Z e-mailu pana [jméno FO] ze dne 9. 5. 2018 zasílaného žalovanému bylo zjištěno, že přeposílá e-mail, kde [jméno FO] žádá notářku o převod podílu v žalované a zasílá plné moci. Z textu plné moci se pak podává, že [jméno FO] s odkazem na pověření ke svěřenské správě č. A287/X05 dává pověření k převodu společnosti [Anonymizováno] jménem uvedené společnosti na účet pana [jméno FO] k převodu podílu v žalobkyni na svěřenskou společnost [Anonymizováno], které rovněž udělil pověření tak, že prvně jmenovaná udělí plnou moc žalovanému.

35. Z e-mailové komunikace ze dne 18. 5. 2018, 28. 5. 2018 pana [jméno FO] zasílaného žalovanému bylo zjištěno, že přeposílá e-mailovou komunikaci týkající se plné moc žalovaného k převodu podílu.

36. Z e-mailu ze dne 29. 5. 2018 mezi [e-mail] a žalovaným a panem [jméno FO] bylo zjištěno, že [jméno FO] žádá o zprávu ohledně převodu podílu. Z e-mailu ze dne 31. 8. 2018 a dne 3. 9. 2018 pana [jméno FO] adresované [e-mail] a žalovaným posílá informace ohledně plných mocí. Následně stejného dne a dne 24. 10 2018 zasílá pdf soubory žalovanému. Další komunikace s [jméno FO] ohledně plných k mocí k převodu byla zjištěna z e-mailů ze dne 19. 9. 2018 a 20. 9. 2018. Dále v e-mailu ze dne 19. 9. 2018 žalovaný upozorňuje [jméno FO] na nedostatky zmocnění.

37. Z e-mailové komunikace ze dne 25. 7. 2018 mezi panem [jméno FO] [Anonymizováno], žalovaným a [jméno FO] bylo zjištěno, že komunikují ohledně závěrky společnosti [jméno FO] s.r.o.

38. Z e-mailové komunikace [jméno FO] s [jméno FO] přeposílané dne 3. 9. 2018 žalovanému bylo zjištěno, že nadále řeší plné moci k převodu.

39. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 8. 10. 2018 bylo zjištěno, že komunikují ohledně překladů listin, společnosti [jméno FO], nutnosti provést určité úkony.

40. Z e-mailové komunikace žalovaného a [jméno FO] ze dne 12. 12. 2018, 16. 12. 2018 a dne 16. 1. 2019 bylo zjištěno, že se snaží dohodnout termín setkání a termín valné hromady 41. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení - předžalobní upomínka ze dne 22. 3. 2021, včetně podacího lístku a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení do sedmi dní od obdržení výzvy. Zásilka byla podána k přepravě téhož dne.

42. Z podání zástupce žalované zástupci žalobkyně ze dne 9. 4. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalované reagoval na předžalobní upomínku. Uvedl, že žalovaná nesouhlasí s tvrzeními žalobkyně a má za to, že předmětný pracovněprávní vztah byl řádně a platně sjednán, byla jí přidělována práce a nárok na placení odměny byl po celou dobu oprávněný. Zásilka byla podána k přepravě téhož dne 43. Z účastnické výpovědi jednatele žalované [jméno FO] bylo zjištěno, že o pracovní smlouvě z roku 2011 mezi žalobkyní a žalovaným nevěděl. Mezi ním a žalovaným nebyl žádný právní vztah, po mnoho let žalovaný spravoval turistickou ubytovnu v Itálii, a to ještě před dubnem 2018. Ohledně akvizice [Anonymizováno], byli se tam s žalovaným jednou podívat, nemělo to nic společného s žalobkyní, navštívili i majitele obchodního podílu pana [jméno FO] v Rimini. Kdyby došlo ke koupi [Anonymizováno], byl by to společný projekt jeho a žalovaného a následně by jej prodali jako dům v [Anonymizováno]. Rekonstrukci by koordinoval žalovaný, protože pan [jméno FO] nezná jazyk, nezná dodavatele, jiné firmy by nepověřil, protože v té době ještě spolu spolupracovali. Dále uvedl, že v České republice vlastnil společnost [jméno FO], tu koupili od společností, které předprodávají jiné právnické osoby, žalovaný mu s tím pomáhal třeba tím, že otevřel běžný účet na tuto společnost. Mezi společností [jméno FO] a žalobkyní neprobíhaly žádné obchodní styky. Když potřeboval, tak mu tlumočil, zda to všechno probíhalo v tom období roku 2018, si již nepamatuje. [jméno FO] dále ovládá společnost [právnická osoba]., nebo [Anonymizováno] na [Anonymizováno], mu žalovaný pomáhal s různými právními kroky. Co se týká hrazení faktur za tlumočníky, soudní poplatky, tvorbu smluv, při vyřizování právních záležitostí, uvedl, že je možné, že žalovaný mu něco uhradil, ale pan [jméno FO] mu to pak vrátil. Ani činnost odštěpných závodů společnosti např. [právnická osoba].[Anonymizováno] nebyly činností pro žalobkyni. Účetní operace nebo bankovní převody, kterých se žalovaný účastnil vnímal pan [jméno FO] jako akt přátelství. On sám si nepíše seznam toho, co pro něj udělali [jméno FO], nebo co on udělal pro ně, byla to normální výměna služeb, nebyla to služba pro žalobkyni. [jméno FO] pan [jméno FO] obracel telefonicky, nebo e-mailem. [jméno FO] žalobkyni byla v České republice přihlášena dvě auta, [jméno FO] mluvili česky, je možné, že je požádal, aby mu pomohli, jak se zápisem s placením pojistného, ale vzpomíná si, že už to bylo hodně dávno, ta auta už jsou nefunkční a některé záležitosti spojené s vozidly vyřizovala i [jméno FO]. V roce 2018 mu mohli pomoci s kontrolou vozidel. V roce 2012 byla prodána jediná nemovitost ve vlastnictví žalobkyně a v roce 2018 žalobkyně nic nevlastnila, v pokladně bylo 100 EUR, on začal, když se stal jednatelem kontrolovat účetnictví. Žalobkyně zůstala otevřená pouze jako platební místo ke splácení kupní ceny nemovitosti. Pak se dozvěděl o existenci pracovněprávního vztahu [jméno FO], když rekonstruovali účetnictví. Co se týká [Anonymizováno], svěřenské společnosti, žalovaný zařizoval přechod jedné svěřenské společnosti na druhou.

44. Z opakovaného účastnického výslechu pana [jméno FO] bylo zjištěno, že pokud v přechozí výpovědi uváděl, že kdyby došlo k té koupi domu na [Anonymizováno], nebo toho podílu, společně by ho s žalovaným rekonstruovali, že se jedná o špatné vyjádření. Žalovaného doporučil na stavbu panu [jméno FO] jako zodpovědnou osobu pro tu stavbu. Zájem nespočíval v koupi, ale v tom vyhovět panu [jméno FO]. Služby, které pro něj žalovaný dělal se netýkaly společnosti. Žalovaný ani nepožadoval proplacení nákladů, které měl spojené s činnostmi pro pana [jméno FO]. Dále uvedl, že v rámci žalobkyně nezadával plnění pracovních úkolů. V žalobkyni byl sice zapojen prostřednictvím vlastnictví 80 % podílu, ale o její správu se nezajímal. Zajímal ho prodej jedné z nemovitostí. Motivem k podání byly chybějící dokumenty týkající se žalobkyně. Všechny práce, které žalovaný vykonal v rámci vztahu mezi ním a žalovaným nebyly práce pro žalobkyni.

45. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že v rámci činnosti koordinátora vykonával akvizici [Anonymizováno], dával dohromady celý projekt. Oslovil ho k tomu pan [jméno FO], seznámil se rovněž s panem [Anonymizováno], který tam spoluvlastnil společnost, a ta vlastnila dům na [Anonymizováno]. Řešil technickou stránku věci. Neví, zda bylo od začátku v úmyslu, že by to měla nabýt žalobkyně. Bylo to v řešení, zda to nenabude třeba jiná společnost. Pro pana [jméno FO], spravoval mu třeba vozový park, nebo zařizoval věci pro společnost [jméno FO] s.r.o. [jméno FO] si přál, aby jednatele žalobkyně dělal žalovaný, že kdyby to nedělal on, tak by si na to museli najmout někoho dalšího, neměl žádnou smlouvu o výkonu funkce a z titulu jednatele zajišťoval pouze věci nutné pro existenci společnosti. Zajišťoval převody podílů ve společnosti Fidimed, a byl zmocněnec pro převody podílů v různých dalších společnostech. Dále zajišťoval výměnu fiduciární společnosti, tzn. většinového vlastníka žalobkyně na jiného většinového vlastníka žalobkyně. Z titulu jednatele svolával valnou hromadu, vyřizoval různé překlady, ale z titulu koordinátora z toho pracovněprávního závazku, konal jako zmocněnec při převodech podílů v rámci žalobkyně. Dostal od pana [jméno FO] pokyny, aby zařizoval STK a pojištění auta [Anonymizováno] a auta [Anonymizováno], rovněž v tom předmětném období do listopadu 2018 zařizoval převody právě v rámci společnosti [jméno FO] s.r.o. a žalobkyně a rovněž nějaké překlady, které zařizovala i paní [jméno FO]. Co se týká těch konkrétních pokynů od pana [jméno FO], ty si předávali většinou ústně, nebo telefonicky, pan [jméno FO] věděl o tom, že má žalovaný pracovní smlouvu u žalobkyně a pokyny dával v rámci tohoto zaměstnaneckého vztahu. Jako jednatel vystupoval žalovaný pouze ve vztahu s úřady, funkce koordinátora neměla žádnou konkrétní vyjmenovanou náplň práce, mělo se však jednat o odborné záležitosti, zejména o technické záležitosti u nemovitostí. Jako koordinátor třeba dělal rozpočty demolicí, mohl by to dělat někdo další, ale musela by to ta společnost zaplatit. [jméno FO] vymýšlel nové projekty, žalobkyně vlastně hledala nové činnosti a v dubnu 2018 až listopad 2018 se jednalo o akvizici nových nemovitostí, ovšem jako písemný důkaz o tom, že nemovitosti měly být nabývány v souvislosti s činností žalobkyně samozřejmě nemá. [jméno FO] o to požádal většinu ústně. [jméno FO] určitě věděl, že tu pracovní smlouvu žalovaný uzavřel na žádost manželky. Uvádí, že jednatelem se stal po přímluvě své bývalé manželky, ale nemá o tom žádný písemný důkaz. [jméno FO] řekl žalovanému, že s činností pro žalobkyni jsou různé náklady, je s tím práce, díky té pracovní smlouvě bude mít umořené nějaké náklady, které má s činností pro žalobkyni.

46. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno FO], bylo zjištěno, že ona a její bývalý manžel pana [jméno FO] znají více než 30 let. Fungovalo to tak, že kdykoliv pan [jméno FO] přijel a zavelel, tak pan žalovaný něco konal, byla to jednak práce pro pana [jméno FO] a jeho další společnosti, ale zároveň pro žalobkyni. Není si vědoma, že by slyšela nějaký pokyn udělený žalovanému, ale jiné finanční toky, než mzda, z pracovněprávního poměru, mezi žalovaným a panem [Anonymizováno] nebyly. Ta dohoda mohla být, že mzda žalovanému měla krýt náklady s jinými aktivitami. Ví, že pan [jméno FO] na začátku věděl, že bude uzavřena smlouva, protože odměna byla tak nízká, tak mnohdy to však náklady s tou mzdou se ani neuhradily. Žalovaný se stal jednatelem ve společnosti na výslovnou žádost pana [jméno FO], protože nechtěl být jednatelem jmenované společnosti. V žalovaném období žalovaný řešil rekonstrukci nemovitosti na [Anonymizováno], kde probíhala intenzivní jednání, žalovaný se snažil zejména sehnat odborníky, vybavoval různá stavební povolení, které by jinak pan [jméno FO] musel řešit. Dále se žalovaný podílel na změně podílu ve společnosti [jméno FO] s.r.o., což také byla poměrně intenzivní práce, ona se na tom podílela také, s tím souvisely i cesty do Itálie, seznámili se rovněž s majitelem [Anonymizováno]. a s tím byly další jednání. Pak žalovaný hodně řešil vozový park pro pana [jméno FO].

47. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno FO] bylo zjištěno, že v minulosti projektovala stavby většinou pro italskou klientelu. Jména účastníků ani pana [jméno FO] neznala. Dům na [Anonymizováno] projektovala, komunikovala s panem [jméno FO] [Anonymizováno], vzpomíná si i na paní [jméno FO] a na s.r.o. [Anonymizováno]. Při dotazu, zda mezi zájemci o nemovitost mohl být žalovaný, uvádí, že má pocit, že už pana [jméno FO] možná viděla, ale nevzpomíná si konkrétně, těch jednání, nejen kvůli [Anonymizováno], ale kvůli jiným záležitostem bylo tolik a ona nemůže s jistotou říct.

48. Ze svědecké výpovědi pana [jméno FO] bylo zjištěno, že účastníky zná pracovně soukromě, pro žalovaného realizuje stavby už více než 30 let. Žalovaný u něj poptává rekonstrukci, svědek vytvoří cenovou nabídku a pokud s tím pan žalovaný souhlasí, tak se realizuje, nebo nerealizuje. Jméno pana [jméno FO] nezná a co se týká domu na [Anonymizováno], vzpomíná si, že tam s žalovaným několikrát byl, ale nakonec se to nerealizovalo, asi se tam zpracovávala cenová nabídka. On jednal s panem [jméno FO], neví, zda vystupoval za nějakou právnickou osobu.

49. Ze svědecké výpovědi paní [jméno FO] bylo zjištěno, že účastníky nezná, ani žalobkyni, jejího jednatele nebo žalovaného. Pracuje jako OSVČ, i v roce 2018, spolupracuje zejména s italskou klientelou a pomáhá jim se správou nemovitosti. Vzpomíná si, že ohledně nemovitosti na [Anonymizováno], kterou vlastnila společnost [Anonymizováno], komunikovala panem [Anonymizováno]. [jméno FO] rekonstrukci se účastnila paní Ing. [jméno FO], v konečné fázi toho projektu rovněž dále pan [Anonymizováno]. [jméno FO] prodej nemovitosti na [Anonymizováno]. nebyl žádný inzerát, že majitelé to nabízeli svým vlastním způsobem, nevzpomíná si, jestli bylo více uchazečů. Dále potvrdila pravost e-mailu na č.l. 122.

50. Ze svědecké výpovědi pana [jméno FO] bylo zjištěno, že pro žalovaného opravoval fasádu v [Anonymizováno] ulici. O nemovitosti na Praze 5 se s žalovaným bavili. Spojitost žalobkyně žalovaným nezná, osobně ho oslovil žalovaný.

51. Ze svědecké výpovědi pana [jméno FO], bylo zjištěno, že s žalovaným o nemovitosti na [Anonymizováno] mluvil. Spolupracoval s žalovaným, protože svědek že podnikal v oboru střech, krovů a klempířiny. Jméno žalobkyně, ani pana [jméno FO] mu nic neříká.

52. Ze svědecké výpovědi pana [jméno FO] bylo zjištěno, že dostal v dubnu 2019 za úkol zkontrolovat účetní doklady žalobkyně. Pokyn dostal od pana [jméno FO]. Dostal od účetní dva šanony s předávacím protokolem, zkontroloval, co se v nich nacházelo a zda odpovídají seznamu v soupisu. Úplně chyběly účetní záznamy, salda účtů za rok 2018, nebylo možné provést závěrku za rok 2018. Dokumenty obsahovaly pouze přijaté faktury, nikoliv vystavené. [jméno FO] se pokusil kontaktovat osobu, která měla účetnictví na starosti, ale neobdržel nic. Jediné dokumenty, které se v systému nacházely byla evidence platebních výměrů bez informací o zaměstnaneckém poměru. Svědek dále uvádí, že faktury byly za telefony, internet a vozidla. Byly tam pouze náklady, společnost nevlastnila žádný majetek po tom, co v květnu nebo červnu 2012 prodala jedinou nemovitost, dům, ve kterém sídlila. [jméno FO] otázku, zda společnost nabyla nějaký majetek uvedl, že nemůže s jistotou říct, zda nabyla auto, ale on se nedostal k žádné evidenci majetku a domnívá se, že v letech 2012-2018 žádný majetek neměla. S [jméno FO] se nikdy nesetkal, s panem [jméno FO] se setkal, když měl kontrolovat účetnictví. Žalobkyně mela do konce října 2012 asi 5 zaměstnanců, do konce 2018 jen 2 a to [jméno FO], kteří pracovali na dohodu asi za 10 000 Kč, on jako koordinátor, ona jako obchodní odpovědná osoba. [jméno FO] skončil asi v říjnu 2018, paní [jméno FO] zřejmě pracovala až do prosince 2018. Dokumenty o skončení dohod neměl, výplatnice obou v dokumentech byly. Neví, jaký konkrétní počet hodin pracovali, nicméně součástí jeho analýzy bylo i to, že pro takovou společnost pracovaly 2 osoby, přitom nevykonávala žádnou činnost. K otázce soudu, zda měla žalobkyně nějaké příjmy uvádí, že květnu 2019 prodala nemovitost za 18 000 000 Kč, nicméně v kupní smlouvě byla příloha, kdy se cena měla splácet ve splátkách, a to až do roku 2032. Kupujícím byla společnost paní [jméno FO]. Tyto informace ví proto, že jeho úkolem bylo hledat další informace, třeba i na internetu. K osobě účetní, paní [jméno FO], uvedl, že tato tvrdila, že jim veškeré účetnictví dala, potom uvedla, že nedostala zaplaceno a zbytek nevydá. Když jí chtěli doplatit, už nekomunikovala. Svědek dále uvádí, že se domnívá, že po prodeji nemovitosti neměla žalobkyně provádět žádnou konkrétní činnost. Žádné příjmy v roce 2017-2018 neměla a pokud ano, pak jen nějaké 2-3 malé, byly tam jen splátky nemovitosti. K otázce, kdo měl poskytnout chybějící podklady k účetnictví uvádí, že bývalý jednatel žalobkyně, pan [jméno FO].

53. Z e-mailů z adresy [e-mail] ze dne 8. 2. 2018 a 7. 1. 2018 zasílané na e-mailovou adresu žalovaného, z e-mailu [jméno FO] ze dne 16. 1. 2019 zasílaného žalovanému, z e-mailu ze dne 23. 10. 2017 z adresy [e-mail], příjmového pokladního dokladu ze dne 19 7. 2018 nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. Soud neprováděl důkazy výpisy z účtu, protože strany nesporovaly, až došlo k proplacení částek, které žalobkyně požaduje a CD založeného na č.l. 336, neboť e-maily, které obsahovalo, se netýkaly sledovaného období 54. [jméno FO] základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 9. 2011 pracovní smlouvu, na obou stranách byl podepsaný žalovaný jako jednatel žalobkyně a žalovaný jako zaměstnanec. Žalobkyně žalovanému z období od dubna 2018 do listopadu 2018 zaslala částku ve výši 51 000 Kč. Žalovaný od března do října 2018 vykonával na základě pokynů [jméno FO] jako zaměstnanec žalobkyně různé činnosti spočívající v převodu většinového podílu žalobkyně ze společnosti z [Anonymizováno]. na [Anonymizováno]l, (květen, duben, srpen, září 2018), zařizoval pojištění vozidla [Anonymizováno] a [Anonymizováno], která byla obě evidovaná na žalobkyni (září 2018). V červenci 2018 řešil účetní závěrku společnost [jméno FO] s.r.o. a v říjnu 2018 s [jméno FO] [Anonymizováno] komunikoval ohledně překladů listin, společnosti [jméno FO] s.r.o. a nutnosti provést určité úkony. 55. [jméno FO] základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

56. Po právní stránce soud postupoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2011, (dále jen „zákoník práce“), neboť pracovní smlouva mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne 10. 9. 2011.

57. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákoníku práce za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

58. Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákoníku práce neplatný je právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Podle odstavce 2 neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám.

59. Dle ustanovení § 331 zákoníku práce promlčecí doba se řídí § 103, 106 a 107 občanského zákoníku s tím, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty, § 109, 110, 111 a 112 občanského zákoníku.

60. Pro právním posouzení a skutkovém zhodnocení věci neměl soud žalobu za důvodnou. Žalobkyně předně namítala, že uzavření pracovní smlouvy ve dne 10. 9. 2011 bylo zastřeným právním jednáním, protože cílem bylo získat prostředky, které žalovaný nezískal z pozice jednatele. Soud se však s touto argumentací neztotožnil. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5715/2017, při rozhodování o existenci pracovního poměru mezi statutárním orgánem (jeho členem) a obchodní společností je třeba v každém konkrétním případě zjišťovat, zda činnost, jež je (měla být) náplní práce podle pracovní smlouvy uzavřené mezi statutárním orgánem (jeho členem) a obchodní společností, není (neměla být) stejná jako činnost, kterou tato osoba vykonávala (měla vykonávat) jako statutární orgán (jeho člen). Jde-li o činnost (práci) odlišnou, lze ji v pracovním poměru vykonávat.

61. Žalovaný jako jednatel společnosti měl za úkol obchodní vedení společnosti. Obchodní vedení společnosti se rozumí zpravidla jako řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech (Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 8. vydání. Praha: [právnická osoba]. Beck, 2003, str. 419-420). Soud měl za prokázané, že žalovaný od října 2017 do dubna 2018 řešil případnou rekonstrukci na [Anonymizováno], uvedené bylo prokázáno e-mailovou komunikací s [jméno FO], Ing. [jméno FO], [jméno FO] a svědkem [jméno FO]. Uvedené osoby i při své svědecké výpovědi potvrzovaly, že buď budovu na [Anonymizováno] řešily, resp. že ji řešily s žalovaným. Žalovaný dále zařizoval záležitosti s převody podílů v žalobkyni, z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] uvedené vyplývá z e-mailové komunikace z května, dubna, srpna, září 2018 mezi žalovaným a [jméno FO], paní [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaný dále zařizoval pojištění vozidla [Anonymizováno] a [Anonymizováno], která byla obě evidovaná na žalobkyni, což žalovaný doložil sjednáním pojistky v září 2018. V červenci 2018 pak žalovaný s panem [jméno FO] [Anonymizováno] a paní [jméno FO] řešil účetní závěrku společnost [jméno FO] s.r.o. a v říjnu 2018 s [jméno FO] [Anonymizováno] komunikoval ohledně překladů listin, společnosti [jméno FO] s.r.o. a nutnosti provést určité úkony.

62. Žádná z uvedených činností však nespadala do činností jednatele společnosti s ručením omezeným.

63. Soud si je vědom rozsudku Nejvyššího soud ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2124/2018, o střetu zájmů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy oba subjekty zastupuje táž osoba. V kontextu daného případu však má za to, že střet zájmů dán nebyl. Jak sám potvrdil pan [jméno FO], žalobkyně již neměla žádnou vlastní náplň činnosti poté, co prodala nemovitost v roce 2012, práce jednatele se tedy pouze omezovala na činnosti s udržením společnosti v chodu, nebylo nutné vyvíjet činnost spojenou s obchodním vedením společnosti. Žalovaný neměl uzavřenou ani žádnou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Žalovaný však vykonával činnosti, které byly ku prospěchu pana [jméno FO] a dle jejich dohody si měl hradit náklady spojené s těmito činnosti prostřednictvím pracovněprávního poměru u žalobkyně. [jméno FO] sice u svého účastnického výslechu popřel, že by chtěl, aby si žalovaný prostřednictvím pracovní smlouvy hradil náklady, nicméně tuto činnost žalovaný vykonával od roku 2011 a nebylo to nikým sporováno, činil tak za minimální mzdu, později i za nižší částky. U posuzování střetu zájmů střet zájmů je nutno posuzovat konkrétní okolnosti, za nichž ke střetu zájmů mělo dojít a nenastává automaticky (nález Ústavního soudu III. ÚS 669/17 ze dne 21. 8. 2018). 64. [jméno FO] existenci takové dohody popíral, tvrdil, že veškeré činnosti, které pro něj žalovaná a jeho bývalá manželka konali, byly činnosti z přátelství a že on, i když jim za činnosti v České republice nic neplatil, oplácel jim to činnostmi v Itálii. Žalovaný a paní [jméno FO] však tvrdili přímý opak. Jak oba uvedli, činnosti pro pana [jméno FO] byly časově i finančně nákladné, často se jednalo o jednorázové činnosti, které zabraly mnoho času. Oba pak vnímali, že si tím kompenzují čas strávený činnostmi pro pana [jméno FO]. [jméno FO] nepopíral, že žalovaný zařizoval záležitosti týkající se společnost [jméno FO] s.ro. nebo povinného ručení vozidel, popíral, že by se jednalo o činnosti pro žalobkyni. Soud však těmto tvrzením neuvěřil, žalovaný si částky z pracovní smlouvy vyplácel od roku 2011, pan [jméno FO] po celou dobu nic nenamítal, bezdůvodné obohacení začal tvrdit, až když došlo k rozkolu mezi ním a žalovaným.

65. Soud neuvěřil ani tvrzení žalobkyně, že pan [jméno FO] neměl do doby ustanovení jednatelem v žalobkyni možnost ovlivnit jednání žalobkyně. [jméno FO] ve vztahu k žalobkyni splňuje definici ovládající osoby. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně byla 80 % vlastníkem žalobkyně nejprve společnost [Anonymizováno] a od 24. 11. 2018 společnost [Anonymizováno] Obě tyto společnosti prostřednictvím podílu v žalobkyni spravovaly majetek pana [jméno FO] a to na základě mandátních smluv, které měly s panem [Anonymizováno] uzavřeny. Sám pan [jméno FO] u prvního výslechu dne 2. 3. 2023 uvedl, že ovládá nebo vlastní společnost [Anonymizováno] tak, ale není tam jednatel ani společník, protože se jedná o svěřenskou společnost. [jméno FO] žalovanému a Ing. [jméno FO] uděloval k jednotlivým činnostem pokyny, jak vyplynulo např. z překladu plné moci na č.l. 144, kdy zmocňuje jednu společnost, aby udělila plnou moc žalovanému k převodu podílu v žalobkyni na jinou společnost. Ač vztah ovládané a ovládající osoby má spíše vliv na obchodní vedení společnosti, pan [jméno FO] přiděloval práci oběma [jméno FO] a ti tyto činnosti vykonávali na základě pracovních vztahů.

66. Žalobkyně neměla žádný organizační řád či jiný vnitřní předpis, který by vymezoval, kdo má komu přidělovat práci. Pokud několik let fungovala spolupráce tak, že [jméno FO] plnili pokyny pana [jméno FO], a náklady spojené s těmito úkoly si kompenzovali prostřednictvím pracovněprávních vztahů, není to důvod k posouzení takového jednání jako neplatného nebo zastřeného. Za problematické soud nepovažuje ani to, že některé činnosti nebyly vykonány přímo pro žalobkyni. Zákoník práce neukládá, aby z činnosti zaměstnance měl prospěch pouze zaměstnavatel. Pokud v žalobkyni fungoval neformální způsob spolupráce, kdy původně mezi přáteli [jméno FO] zařizovali záležitosti v České republice podle potřeb a pokynů pana [jméno FO], který nechával majoritní podíl v žalobkyni spravovat prostřednictvím svěřenských společností. Problematickým soud neshledává ani skutečnost, že pokyny uděloval pan [jméno FO], který nebyl ani jednatelem, ani formálním vedoucím zaměstnancem žalované ve smyslu § 302 zákoníku práce.

67. Avšak i v případě, že by pracovněprávní smlouva ze dne 10. 9. 2011 byla posouzena jako neplatné právní jednání, dle ustanovení § 331 zákoníku práce musí zaměstnavatel prokázat, že se jedná o částky neprávem vyplacené. Dle komentářové literatury (Valentová, Procházka, Janšová, Odrobinová, Brůha a kol., Zákoník práce, 2. vydání, 2022, C. H. Beck, s. 1065–1069: M. Janšová), uvedené platí i na případy faktického pracovního poměru, kdy zaměstnavateli vznikne bezdůvodné obohacení spočívající v poskytnutých výkonech, aniž by existoval platný pracovněprávní vztah – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2014/2000. Pro případ neplatnosti právního jednání pak je nutné posoudit dle ustanovení § 19 odst. odstavce 2 zákoníku práce, neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám. V daném případě soud posuzoval, zda mohl žalovaný způsobit neplatnost právního úkonu sám, když vystupoval na obou stranách právního úkonu. Soud má však za to, že jednou žalovaný vystupoval jako jednatel žalobkyně a jednou jako zaměstnanec. Žalovaný neplatnost právního jednání sám nezpůsobil.

68. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1775/2013, a ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 5720/2017). Žalobkyně nijak neprokázala, že by se jednalo o neprávem vyplacené částky. A ani neprokázala, že by žalovaný musel vědět nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Žalovaný ve své výpovědi a výpovědí své bývalé manželky potvrdil, že peníze od roku 2011 přijímal jako oprávněně vyplacené částky za činnosti pro pana [jméno FO]. Naopak tvrzení žalobkyně, že se jednalo o způsob, jak získat ze společnosti peníze, když žalovaný neměl žádnou odměnu z výkonu funkce jednatele, se nepotvrdila.

69. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. 7 C 220/2021, kde se žalobkyně domáhala uhrazení částky 76 400 Kč s příslušenstvím po [jméno FO] z bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tak, že žalobkyně paní [jméno FO] vyplatila v období od 9. 4. 2018 do 12. 12. 2018 9 x částku 8 500 Kč na základě neplatné dohody o provedení práce ze dne 30. 12. 2017. Proti rozsudku ze dne 7. 9. 2023, č. j. 7 C 220/2021 – 220, podala žalobkyně odvolání.

70. Po posouzení skutkového stavu a právním hodnocení měl soud žalobu za nedůvodnou.

71. Pro úplnost soud dodává, že pan [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že spory vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 220/2021 a 7 C 209/2021 jsou svým způsobem pomstou [jméno FO], neboť se po dlouholetém přátelství s nimi cítil okraden. Dle žalobkyně měli [jméno FO] vyvádět finanční prostředky z žalobkyně, žalovaný i Ing. [jméno FO] pobírali 10 000 Kč hrubého měsíčně, pan [jméno FO] uvedl, že žalované nikdy žádné finanční prostředky na její činnosti neuhradil, soud tak nepovažuje vyplácení uvedených částek jako vyvádění prostředků ze společnosti.

72. Jako nepřípadnou pak soud hodnotí námitku žalobkyně, že důkazní břemeno nese člen orgánu obchodní korporace. V daném případě soud neposuzuje odpovědnosti z titulu péče řádného hospodáře, ale z titulu bezdůvodného obohacení zaměstnance.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 436 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 000 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 51 600 Kč ve výši 10 836 Kč. - Odpor ze dne 20. 4. 2021 a vyjádření ze dne 14. 6. 2021 - Vyjádření ze dne 20. 8. 2021 a vyjádření ze dne 8. 10. 2021 (soud přiznal náhradu nákladů řízení za toto vyjádření v rozsahu jednoho úkonu právní služby, neboť pozdější vyjádření pouze více upřesňuje první vyjádření) - Účast na jednání u soudu dne 17. 1. 2022 - Účast na jednání u soudu dne 31. 3. 2022 - Vyjádření ze dne 3. 5. 2022 - Účast na jednání u soudu dne 30. 5. 2022 - Účast na jednání u soudu dne 3. 10. 2022 v rozsahu dvou úkonů právní služby - Účast na jednání u soudu dne 2. 3. 2023 v rozsahu dvou úkonů právní služby - Účast na jednání u soudu dne 27. 4. 2023 - Vyjádření ze dne 28. 6. 2023 - Účast na jednání u soudu dne 24. 7. 2023 - Účast na jednání u soudu dne 7. 9. 2023 - Účast na jednání u soudu dne 19. 10. 2023 74. Náhradu nákladů řízení státu soud uložil uhradit žalobkyni dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř ve výši. Náklady státu vznikly hrazením překladů listin a tlumočení u soudu. Bylo o nich rozhodováno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 6. 2022, č.j. 7 C 209/2021–224 v částce 3 150 Kč, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 10. 2022, č.j. 7 C 209/2021–244 v částce 665,50 Kč, které se týkaly výslechu svědka [jméno FO]. Náklady za tlumočení panu [jméno FO] na obou jednáních s ohledem na ustanovení § 18 odst. 1 o. s. ř. soud po procesně neúspěšné žalobkyni nepožadoval.

75. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Citovaná rozhodnutí (6)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.