7 C 21/2020-71

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno]. sídlem [adresa] proti Žalované: ; [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví k nemovité věci, takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v budově [adresa] [obec], jež je uveden na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16.377,40 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově [adresa] [obec], jež je uveden na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Tvrdil, že předmětný byt je v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] zapsán v společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], což je v rozporu s právem. Žalobce a žalovaná ještě před rozvodem manželství uzavřeli dne [datum] dohodu manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů. Téhož dne uzavřeli formou notářského zápisu u [anonymizováno] [příjmení] v [obec] dohodu manželů o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu oddělených jmění. Žalobce poukázal na znění prvního odstavce článku III. dohody manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů ze dne [datum], který zní:„ [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] mají ve společném jmění manželů družstevní podíl v družstvu [ulice] bytové družstvo občanů v [obec] se sídlem [adresa], [IČO], zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. Dr 92 (dále jen družstvo) spojený s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec]. Smluvní strany se dohodly, že výlučným vlastníkem tohoto podílu se stane po smluvení režimu oddělených jmění [celé jméno žalobce]“ Zápis v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] neodpovídá skutečné vůli stran, která je nepochybná, když v tomto citovaném ustanovení dohody si účastníci sjednali, že se vlastníkem bytu stane žalobce. Žalobce připouští, že byt je v dohodě nesprávně označen. Žalovaná nyní požaduje převod bytu do svého výlučného vlastnictví, čímž dle žalobce hrozí spory – žalobce poukázal na spor, který žalovaná již vyvolala – jedná se o žalobu na zaplacení částky 12.000 Kč, kterou žalovaná po něm požaduje z titulu bezdůvodného obohacení. Řízení je u Okresního soudu v Jičíně vedeno pod sp. zn. 105 C 7/2019. Žalobce poukázal na judikaturu soudů vztahující se k označení nemovitých věcí v právních jednáních, jakož i na výkladové pravidlo zakotvené v ustanovení § 574 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dle něhož je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala, že k podání určovací žaloby neexistuje naléhavý právní zájem, v katastru nemovitostí je sporný byt stále psán v SJM, tedy část majetku vypořádána po rozvodu nebyla, a proto měla být podána žaloba na vypořádání. Dále namítala, že pokud žalobce chtěl předmětnou dohodou převést byt, žalovaná převést byt nechtěla, jejím úmyslem bylo převést družstevní podíl k bytu. Pokud tedy nebyla mezi účastníky shoda ohledně předmětu dohody, potom dohoda ohledně bytu nemohla být uzavřena a jedná se o tzv. zdánlivou smlouvu ve smyslu § 551 o.z.. Poukázala na text dohody, kdy všechny nemovitosti jsou řešeny v čl. II. smlouvy, zatímco družstevní podíl k bytu je řešen zcela samostatně v článku III. smlouvy. Text tohoto článku III. je zcela jednoznačný, dle jejího názoru jej není třeba zvláštním způsobem interpretovat, jak se o to snaží žalobce. Na základě tohoto článku nikdy nemohlo k převodu vlastnického práva k bytu dojít. Z textu předmětné smlouvy zcela jednoznačně vyplynulo, že došlo k převodu družstevního podílu. O tomto dle jejího názoru byl přesvědčen i žalobce, který navíc veškeré záležitosti spojené s převodem zařizoval. Poukázala na to, že předmětem dohody byly i jiné nemovitosti, ohledně kterých následně žalobce dohodu předložil katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva. Ohledně předmětného bytu to neučinil a katastrálnímu úřadu návrh nepodal, z čehož je třeba usuzovat, že se ještě dlouhou dobu po uzavření smlouvy domníval, že se stal vlastníkem družstevního podílu v družstvu. V době uzavření smlouvy však žádný družstevní podíl neexistoval, předmětem smlouvy je tedy plnění nemožné - jedná se o počáteční nemožnost plnění ve smyslu § 580 odst.2 o.z., tudíž dohoda je dle jejího názoru neplatná. V čl. III dohody o vypořádání zrušeného společného jmění manželů není žádná nemovitost popsána, zcela jednoznačně se hovoří o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu občanů v [obec] spojeném s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec]. Předmětem vypořádání je věc, která svou typologií zakládá naprosto odlišná práva a povinností zúčastněných stran. Žalovaná poukázala na to, že převádí-li se družstevní podíl, je s ním spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází tak k převodu nájmu družstevního bytu anebo k převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených. Ke dni uzavření smlouvy se nabyvatel stává vlastníkem družstevního podílu, jenž je v poměrech právní úpravy nehmotnou movitou věcí. Převodem družstevního podílu pak v konečném důsledku dochází ke změně v okruhu členů družstva.

3. Žalovaná tvrdí, že to byl žalobce, kdo advokátce, která sepisovala dohodu, předložil podklady ke smlouvě, že ona neměla možnost tyto podklady přezkoumat. Navíc tvrdí, že na její straně chyběla i svoboda vůle podepsat dohodu, neboť ze strany žalobce na ni byl činěn nátlak, dohodu musela uzavřít. Nátlak spočíval v tom, že pokud by dohodu nepodepsala, dostala by o 100 000 Kč méně za každý den, než co je uvedeno v dohodě. Téhož dne, co byla uzavřena dohoda, byl také ukončen její pracovní poměr u žalobce. Dohodu považuje za neplatnou nejen z nedostatku vůle ji podepsat, ale i z důvodu omylu a posléze i z důvodu nemožnosti plnění. Tvrzení navrhuje prokázat dohodou o rozvázání prac. poměru a dohodou o dětech, která byla rovněž sepsána v advok. kanceláři [anonymizováno] [příjmení], které žalobce připravil spolu se smlouvou o vypořádání k podpisu na jeden den.

4. Dnem [datum] je datována v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec] sepsaná a oběma účastníky podepsaná dohoda manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů. Předmětem vypořádání byly mimo jiné nemovité věci nacházející se v katastrálním území Nová Paka – jedná se o bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] a s ní spojený spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku parc. č. 1931, vše zapsáno na [list vlastnictví], [list vlastnictví] a o pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] – výlučným vlastníkem všech těchto nemovitostí se stal žalobce. Předmětem vypořádání byly i nemovité věci nacházející se v kat. území [anonymizováno], [územní celek] – jedná se podíl o velikosti ideální poloviny celku pozemku parc. č. st. 386,jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům a o ideální polovinu pozemku parc. [číslo] – výlučným vlastníkem podílu na těchto nemovitostech se stala žalovaná. V čl. III dohody je uvedeno, že účastníci mají ve společném jmění manželů družstevní podíl v Stavebním bytovém družstvu občanů v [obec] spojený s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec] – smluvní strany se dohodly, že výlučným vlastníkem tohoto podílu se stane žalobce. Strany se současně dohodly, že po sepisu notářského zápisu, kterým bude mezi nimi smluven režim oddělených jmění, podepíšou dohodu o převodu družstevního podílu vyhotovenou družstvem, a to nejpozději do [datum]. Žalobce se stane výlučným vlastníkem tohoto družstevního podílu vůči družstvu předložením smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu. Veškeré náklady spojené s převodem hrazené družstvu uhradí žalobce. Ve smlouvě je uvedeno, že movité věci mají strany již rozdělené, kromě [značka automobilu], jehož vlastníkem se stane žalovaná. Každá ze stran si také ponechá veškeré movité věci a finanční prostředky včetně závazků a pohledávek získaných z vlastní podnikatelské činnosti, jakož i finanční prostředky uložené na bankovních a jiných účtech znějících vždy na své jméno. Co se týče vypořádacího podílu, žalobce se zavázal zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1.730.000 Kč způsobem uvedeným v dohodě.

5. Dnem [datum] je datován v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – notářky v [obec] – sepsaný notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], jehož obsahem je mezi účastníky sporu uzavřená dohoda manželů o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu oddělených jmění. Účastníci oddacím listem tehdy prokázali, že jsou manželé, jejichž manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Oba shodně prohlásili, že s účinností ode dne [datum] jejich manželské majetkové právo podléhá smluvenému režimu a sjednávají si pro své vzájemné majetkové vztahy v manželství režim oddělených jmění ve smyslu § 717 a násl. občanského zákoníku. Jakýkoliv majetek nabytý jedním z manželů ode dne [datum] bude nadále výlučným majetkem toho, kdo jej získal. Stejně tak dluhy či závazky jednoho z manželů jsou ode dne [datum] výlučným dluhem a závazkem toho, kdo jej sjednal nebo uzavřel. Zápis je oboustranně podepsán. Dohoda o manželském majetkovém režimu byla dne [datum] v 14,53 hodin zapsána do evidence listin o manželském majetkovém režimu vedené Notářskou komorou ČR (viz potvrzení o zapsáni listiny o manželském majetkovém režimu)

6. Z [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec] soud zjistil, že na uvedeném listu vlastnictví je ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] zapsána bytová jednotka [číslo] – byt nacházející se v domě [adresa] v [obec] postaveném na pozemku parc. [číslo] dům a pozemek zapsané na [list vlastnictví]. Jako nabývací titul je na listu vlastnictví uvedena smlouva o převodu vlastnictví jednotky uzavřená dle § 24 zákona č. 72/1994 Sb. reg. č. HS 122 ze dne [datum]. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni [datum], 9: 22:54 hodin. Zápis byl proveden [datum].

7. Z předložené dohody o dětech sepsané v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [obec] uzavřené mezi účastníky řízení soud zjistil, že dohoda se týká péče o děti účastníků, a to péče o zletilého syna [jméno], [datum narození], nezletilého syna [jméno], [datum narození] a nezletilou dceru [jméno] [jméno], narozenou [datum]. Účastníci se dohodli, že náklady spojené se studiem zletilého syna [jméno] bude hradit otec (žalobce). Nezletilý [jméno] bude v péči otce – k matce bude docházet dle dohody rodičů, potřeby bude hradit otec, matka nebude platit výživné. Nezletilá [jméno] [jméno] bude v péči matky, s otcem se bude stýkat dle dohody rodičů, otec nebude žádné výživné na dceru platit, ale bude platit veškeré potřeby dcery na základě předložených dokladů a současně se otec zavázal zařídit dceři dětský pokoj v jejím novém bydlišti. Dohoda je datována dnem [datum], je oboustranně podepsána.

8. Žalovaná předložila oboustranně podepsanou dohodu o rozvázání pracovního poměru datovanou dnem [datum], kde na straně zaměstnavatele vystupuje [právnická osoba] [obec] a na straně zaměstnance [celé jméno žalované]. Dle dohody pracovní poměr žalované u žalobce skončil dne [datum].

9. K uvedeným listinám žalobce namítl, že rozvod účastníků proběhl kvůli nevěře žalované, byla to ona, co chtěla být co nejdříve svobodná, ona chtěla jít dál, ona urychlovala dohodu.

10. Žalobce soudu předložil žalobu podanou žalovanou proti němu u zdejšího soudu datovanou dnem [datum], kdy se na něm žalovaná domáhá zaplacení částky 12.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jakožto bezdůvodného obohacení, kterého se mu dle tvrzení žalované dostává pronájmem bytové jednotky [číslo] v [obec]. Soud z úřední činnosti zjistil, že řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka] – řízení bylo usnesením soudu ze dne [datum] dle § 110 o.s.ř. přerušeno. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] bylo zastaveno, neboť ve lhůtě jednoho roku od přerušení řízení nebyl ani z jedné strany podán návrh na jeho pokračování. Řízení bylo pravomocně skončeno dnem [datum].

11. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že veškeré podklady pro sepis dohody u [anonymizováno] [příjmení] předkládal manžel. Ona k nim přístup neměla. Před podpisem smlouvy byla u [anonymizováno] [příjmení] asi 2x – před podpisem měla dohodu cca 2-3 dny k dispozici. U [anonymizováno] [příjmení] jim advokátka dohodu nahlas přečetla a oni ji podepsali. Co se týče bytu v domě [adresa], myslela, že se převádí družstevní podíl, nikoliv byt, jak tomu bylo v případě bytu v domě [adresa]. Tvrdí, že pokud by věděla, že v případě [adresa] se jedná také o bytovou jednotku, s takto koncipovanou dohodou by nesouhlasila. Buď by chtěla vyšší vypořádací podíl, nebo by chtěla jeden byt. Smlouvy podepisovala pod nátlakem ze strany manžela. Ten uváděl, že pokud smlouvy nepodepíše, dostane o 100 000 Kč méně na vypořádací podíl. Navíc smlouvy byly podepisovány v týdnu, ve kterém měl na 1,5 měsíce žalobce odjíždět do Kanady. Popírá, že by to byla ona, kdo spěchal s podpisem smluv. Současně potvrdila, že se rozvádět chtěla, chtěl to ale i manžel. Tvrdila, že nátlak činěný na ni ze strany žalobce v souvislosti s podepisováním dohod, nervové vypětí, se odrazil na jejím zdravotním stavu, kdy po ukončení všeho týden ležela na kapačkách v [anonymizováno] nemocnici se zánětem mozkových blan. Smlouvu podepsala proto, že chtěla mít již klid. Smlouvu podepsala s tím, že se převádí družstevní podíl, z něhož se dál bude muset platit nájemné. To, že se převádí družstevní podíl, slyšela i u [anonymizováno] [příjmení] při podpisu dohody. Byt v [adresa] koupili jako manželé, společně ho předělávali, ona osobně se o koupi bytu nezajímala, vše zařizoval manžel. O podnikání manžela rovněž nikdy žádné informace neměla. Vše si zařizoval on.

12. Žalovaná k důkazu předložila žalobu na rozvod manželství datovanou dnem [datum] podanou u zdejšího soudu ze strany [celé jméno žalobce] dne [datum]. V žalobě je uvedeno, že žalovaná definitivně ke konci roku 2017 opustila společnou domácnost. Ohledně dětí se dohodli.

13. Dále předložila propouštěcí zprávu vyhotovenou Krajskou nemocnicí [právnická osoba] infekčního oddělení, z níž je zřejmé, že na uvedeném oddělení žalovaná byla hospitalizována v době od [datum] do [datum] – odeslána byla z neurologie [obec] k léčbě zosterové parézy n. VII+VIII vlevo. Žalovaná lékařům uvedla, že prožívá stresové období, větší psychickou zátěž.

14. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soudu při svém výslechu předložila emailovou zprávu, kterou zaslala [datum] žalobci s textem“ Ahoj, prošla jsem smlouvy s [jméno] a posílám s jí navrhovanými změnami. modré písmo. [jméno]“.

15. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], známá obou účastníků, advokátka, která účastníkům poskytovala právní služby, uvedla, že podklady pro vyhotovení předmětné dohody jí předal a o vyhotovení dohody ji požádal žalobce. Ona si některé podklady vytiskla z internetu. Co se týče předmětného bytu, vzhledem k tomu, že [anonymizováno] poskytovala služby při nabytí bytu a věděla, že se jednalo o družstevní byt a převáděl se družstevní podíl resp. členská práva z předchozího družstevníka na manžele [celé jméno žalobce], předpokládala, že byt je stále v družstevním vlastnictví a že [celé jméno žalobce] jsou vlastníky družstevního podílu. Žádné informace ohledně tohoto bytu si nezjišťovala, spoléhala se na to, že [celé jméno žalobce] mají v SJM stále družstevní podíl. Měla k dispozici smlouvu o převodu členských práv na [celé jméno žalobce]. V souvislosti s dohodou o vypořádání majetku se nejprve sešla s p. [celé jméno žalobce], kterému řekla, že pokud se s manželkou dohodnou na vypořádání, tak jim právní služby poskytne, jinak je odkáže na nějakého kolegu. Návrh dohody vyhotovila dle pokynů žalobce, první schůzka s ním proběhla někdy před prázdninami, text dohody někdy začátkem srpna poslala žalobci na email, on ji vytiskl, předal žalované. Následovaly dvě schůzky s žalovanou. Žalovaná s vytištěným návrhem dohody poprvé přišla někdy před 15.

8. Při první schůzce svědkyně žalované také říkala, zda by nebylo lepší se soudit, že v rámci soud. řízení by se vyhotovovaly znalecké posudky. Soudní řízení by však bylo dlouhé. Ona na její poznámky uvedla, že si vše musí rozmyslet, že vše zváží. Při další schůzce už řešily znění dohody- Dne [datum] svědkyně posílala emailem žalovanou navrhované změny dohody žalobci. Text dohody společně řešili více jak měsíc. K podpisu dohody došlo 14,9, 2017. Svědkyně uvedla, že ani jeden z účastníků neměl žádné námitky k označení předmětného bytu. Nikdo z účastníků neřekl, že v dohodě je chyba, že by tam měl být uveden byt, jehož byli vlastníky, nikoliv družstevní podíl. Nikdo z účastníků svědkyni neřekl, že družstevní podíl už nevlastní.

16. Svědkyně uvedla, že dostala email od žalobce, kde jí sděloval, že by chtěl mít dohodu podepsanou, jelikož jede do zahraničí. V emailu bylo i uvedeno, že pokud žalovaná dohodu nepodepíše, tak vypořádací podíl poníží o 100 000 Kč. Svědkyně email přečetla do telefonu žalované a současně jí řekla, že pokud si myslí, že by neměla smlouvu podepisovat, tak ať ji nepodepisuje. Svědkyně se považovala za určitého prostředníka mezi účastníky. Dohodu účastníci podepisovali u ní v kanceláři, zcela standartní postup je ten, že účastníkům dohodu přečte, zeptá se jich, zda všemu rozuměli, zda požadují něco opravit – v tomto případě neměla důvod svůj postup měnit. Při podpisu žádné námitky ze strany účastníků nebyly. Dle dohody účastníci převáděli družstevní podíl, ale do finančního vypořádání byla zahrnuta hodnota bytu.

17. V době jednání ohledně dohody se svědkyni žalovaná po psychické stránce jevila v pořádku, možná byla smutná. Dle názoru svědkyně žalovaná v době podpisu smlouvy jednala svobodně a svéprávně.

18. Kromě předmětné dohody účastníkům sepisovala listinu týkající se dětí a ukončení pracovního poměru žalované. Tyto listiny se sepisovaly tak, aby je všechny mohli účastníci podepsat v jeden den a dohody byly vzájemně provázány.

19. Majetkový výpočet v souvislosti s dohodou o vypořádání SJM neprováděla, vycházela z toho, na čem se účastníci dohodli.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] sestra žalované uvedla, že ohledně jejich majetkového vyrovnání žádnému jednání nebyla přítomna. Od sestry ví, že [jméno] po ní chtěl, protože odlétal do Kanady, aby podepsala nějaké dohody, tj. o majetku a nějaké další dohody, a pokud nepodepíše, tak po ní bude chtít každý den prodlení částku 100 000 Kč O jaké konkrétní dohody se jednalo, svědkyně nevěděla, řešila to [anonymizováno] [příjmení]. Sestra tehdy byla v psychologickém rozpoložení, nevěděla si rady, nebylo jí nejlépe. Ohledně majetkových otázek účastníků, se svědkyně se žalobcem nebavila. Majetkové otázky účastníci řešili delší dobu, neví, zda měsíc, dva nebo déle. Svědkyně ví, o jaký sporný byt se jedná. Nabídku na prodej bytu našla na nástěnce v [příjmení] ona, myslela si, že by byt koupila, ale neměla dostatek financí. O bytu řekla žalobci, chtěla po něm, aby s ní šel na bytové družstvo, na družstvo nešel, ale šel s ní na aukci. Kdy byt žalobce koupil a od koho, neví.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] kamarádka žalované věděla, že žalovaná měla před 3-4 roky podepisovat v souvislosti s vypořádáním majetku nějakou listinu, tehdy měl žalobce odjíždět pryč, žalovaná jí tehdy říkala, že jí žalobce řekl, že pokud listinu nepodepíše, tak jí bude strhávat denně nějakou částku, blíže neví. Od žalované, ke které jezdila, ví, že se žalovaná chtěla rozvádět, důvodem byly dlouhodobé neshody. Žalovaná byla v souvislosti s podpisem dohody emotivně rozbitá, manželovi nechtěla ublížit. Ona byla žena v domácnosti a [jméno] se staral finančně o rodinu.

22. Žalobce u soudu podává ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určovací žalobu, kdy se domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem bytu [adresa] v budově [adresa] v [obec], jenž je zapsán na [list vlastnictví] vedený pro kat. území [obec].

23. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Z uvedeného ustanovení plyne, že k tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, zákon vyžaduje existenci naléhavého právního zájmu žalobce na takovém určení.

25. V dané věci se žalobce domáhá určení vlastnického práva k bytu, který je zapsán v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedený pro obec a kat. území [obec] ve společném jmění manželů. Vycházeje z ustanovení § 980 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje a má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, v úvahu dle názoru soudu namísto žaloby na určení vlastnictví, přichází žaloba na vypořádání společného jmění manželů – kdy v rámci tohoto řízení by se řešila předběžná otázka, zda předmětný byt spadá do společného jmění manželů a je proto jej třeba vypořádat, či zda se jedná o vlastnictví některého z manželů.

26. Naléhavý právní zájem je totiž dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. To není daný případ, neboť právní postavení žalobce ohroženo není.

27. Pro rozhodnutí soudu je v dané věci rozhodující výklad čl. III dohody o vypořádání společného jmění podepsané účastníky sporu dne [datum].

28. Žalobce v průběhu řízení tvrdí, že předmětem převodu byl byt [číslo] v [obec] nikoliv družstevní podíl vztahující se k předmětnému bytu, jak tvrdí žalovaná. Tvrdí, že byt je v dohodě pouze chybně označen – v této souvislosti odkazuje na judikáty Nejvyššího či Ústavního soudu, jež řeší označení nemovitých věcí ve smlouvách.

29. Pokud by skutečně vůlí žalobce bylo na základě předmětného článku dohody vypořádat vlastnické právo k bytu a nikoliv vlastnické právo k družstevnímu podílu, jež se vztahuje k předmětnému bytu, je třeba odkázat na ustanovení § 551 o.z. podle něhož o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Vůlí žalované nebylo vypořádat vlastnické právo k bytu, ale její vůlí bylo vypořádat vlastnické právo k družstevnímu podílu vztahujícího se k předmětnému bytu. Vzhledem k tomu, že co se týče čl. III dohody chybí shoda vůle obou stran dohody na předmětu dohody, lze hovořit o zdánlivém (nicotném) právním jednání, ke kterému se nepřihlíží (dle § 554 o.z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží)

30. Právní jednání je projev vůle, který směřuje k vyvolání právních následků. Vůle jednajícího je základem každého právního jednání, bez vůle nemůže právní jednání vzniknout. Vůle je vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému (chtěnému) právnímu následku. Vůle je založena na tom, jaké právní následky chce účastník svým jednáním vyvolat, vůli musí účastník projevit navenek nějakým způsobem. Právní jednání je založeno na jednotě vůle a jejího projevu. V daném případě, pokud by soud připustil možnost, že skutečnou vůlí žalobce opravdu bylo vypořádat vlastnické právo k bytu [číslo] jako věci nemovité, chyběla by mezi vůlí žalobce a vůlí žalované jednota vůle a právní jednání by tak nevzniklo.

31. S ohledem na zhodnocení všech shora uvedených skutečností soud má však za to, že vůle obou stran dohody byla ve shodě, že vůlí obou účastníků bylo vypořádat vlastnické právo k družstevnímu podílu v SBDO [obec] spojeného s právem nájmu bytu [číslo] v [obec] a oba účastníci byli přesvědčeni, že čl. III dohody toto vlastnické právo k družstevnímu podílu vztahujícího se k bytu [číslo] v [obec] vypořádávají. K tomuto závěru soud dospěl na základě zhodnocení zejména svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a obsahu samotné dohody. Dohodu o vypořádání majetku připravovala [anonymizováno] [příjmení] – mezi stranami je shoda, že o vyhotovení dohody ji požádal žalobce, ten jí také předložil některé podklady. Co se týče sporného bytu [číslo], Mgr. [příjmení] věděla, že se jednalo o družstevní byt, neboť připravovala smlouvu, na základě které byla převáděna členská práva a povinnosti z předchozího družstevníka na manžele [celé jméno žalobce], měla i k dispozici smlouvu o převodu členských práv na [celé jméno žalobce] a předpokládala, že byt je stále v družstevním vlastnictví a že [celé jméno žalobce] jsou tudíž vlastníky družstevního podílu. Žádné informace ohledně tohoto bytu si nezjišťovala. Žalobce [příjmení] [příjmení] poprvé kontaktoval někdy před prázdninami, text dohody začátkem srpna poslala žalobci na email. Následovaly dvě schůzky s žalovanou. První schůzka proběhla před [číslo] – žalovaná přišla s vytištěným návrhem dohody, protože svědkyně jí návrh nepředávala, musela jej obdržet od žalobce. Po upozornění na finanční a časovou náročnost soudního řízení, kdy žalovaná uvedla, že si ještě vše rozmyslí, následovala druhá schůzka s žalovanou, kdy se řešilo znění dohody, žalovaná navrhovala změny. Žalobce žalovanou navrhované změny obdržel od advokátky [datum] (viz připojený email). K podpisu dohody došlo [datum] Dohodu před podpisem svědkyně účastníkům přečetla, zeptala se jich, zda všemu rozumí, zda chtějí něco opravit. Při podpisu žádné námitky ze strany účastníků nebyly. Ze svědecké výpovědi Mgr. [příjmení] vzal soud za prokázané, že ačkoliv se text dohody řešil po dobu více jak jednoho měsíce (toto potvrdila i svědkyně [příjmení] – sestra žalované), ani jeden z účastníků neměl nikdy žádné námitky ke znění čl. III dohody - k označení předmětného bytu. Nikdo z účastníků neřekl, že v dohodě je chyba, že by tam měl být uveden byt, jehož v té době již účastníci byli vlastníky, nikoliv družstevní podíl. Nikdo z účastníků svědkyni neřekl, že družstevní podíl už nevlastní. Z uvedeného je zřejmé, že oba účastníci byli přesvědčeni, že vlastní družstevní podíl vztahující se k bytu [číslo] že také tento podíl vypořádávají. V této souvislosti je třeba poukázat na samotný text dohody, který je rozdělen do několika částí. Čl. II dohody se týká nemovitých věcí, které účastníci vlastnili, čl. III se týká družstevního podílu v SBDO [obec] spojeného s nájmem bytu [číslo] v ul. K hájku [číslo], čl. III se týká vypořádání movitých věcí. Každý z těchto článků zcela samostatně a kompletně upravuje daný okruh hodnot.

32. Podle § 555 oz. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

33. Žalobce ve vztahu k čl. III dohody v žalobě odkazuje na judikáty, jež řeší označení nemovitých věcí ve smlouvách – na judikáty, kdy nemovitosti ve smlouvách byly označeny v rozporu s katastrálním zákonem.

34. V čl. III dohody se o žádné nemovité věci, která by byla označena v rozporu s katastrálním zákonem, nemluví. Zcela jasným a určitým způsobem, který nepotřebuje žádnou interpretaci, se v článku hovoří o družstevním podílu ve Stavebním bytovém družstvu občanů [obec], který je spojen s právem nájmu bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] 712 v [obec] [ulice] – jedná se o zcela odlišnou věc než je nemovitost (jak bylo uvedeno výše vypořádání nemovitostí je v dohodě kompletně řešeno v čl. II).

35. V této souvislosti soud pouze dodává, že výklad je významný tehdy, pokud je účastníky projevená vůle nejasná, nesrozumitelná nebo obtížně srozumitelná, tzn., že vznikají pochybnost, co chtěli účastníci vyjádřit a jaké právní následky má jejich projev vůle vyvolat. O takovou situaci jde např. tehdy, když jsou v právním jednání nejednoznačně vyjádřeny jednotlivé pojmy, výrazy, nebo když jednotlivé pojmy, výrazy jsou samy o sobě vyjádřeny jednoznačně, ale odporují jiným pojmům, výrazům obsaženým ve stejném právním jednání. Výklad směřuje k odstranění nesrozumitelnosti, nejasností. O to v dané věci nejde. Text dohody žádný výklad nepotřebuje, je zcela jasný, určitý.

36. Dohoda o vypořádání majetku byla mezi stranami uzavřena dne [datum], tedy v době, kdy věc resp. hodnota specifikovaná v čl. III dohody neexistovala. V té době manželé [celé jméno žalobce] žádný družstevní podíl nevlastnili, družstevní podíl, tak, jak je zcela určitě popsán v dohodě, v té době ani neexistoval. Účastníci řízení v té době vlastnili nemovitosti – bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] až [číslo] v [obec] postavené na pozemku parc. [číslo]. Účastníci vlastnili nejen tuto bytovou jednotku, ale i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] na budově [adresa], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] – tj. spoluvlastnický podíl na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec]. Všechny tyto nemovitosti nabyly na základě smlouvy o převodu bytové jednotky uzavřené dle § 24 zákona č. 72/1994 Sb. dne [datum] – zapsané do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], což je prokázáno předloženým [list vlastnictví], kat. území [obec]. V dohodě ze dne [datum] je věc zcela jasně specifikována, stejně tak je převáděná věc jasně specifikována ve smlouvě ze dne [datum]. Jedná se o zcela odlišné věci, s nimiž jsou spojeny i jiné právní následky. Zatímco na základě smlouvy o převodu bytové jednotky se nabyvatel stane vlastníkem bytové jednotky, na základě smlouvy o převodu družstevního podílu se nabyvatel nestane vlastníkem bytové jednotky, ale stane se vlastníkem družstevního podílu, členem družstva, kterému vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu, s nímž je družstevní podíl spojen. To, že si oba účastníci byli vědomi toho, že převádějí družstevní podíl spojený s právem nájmu k předmětnému bytu, zcela jednoznačně plyne z dalšího textu dohody, kde je jasně uvedeno, že nejpozději do [datum] podepíšou dohodu o převodu družstevního podílu, kterou vyhotoví družstvo a žalobce se tak stane výlučným vlastníkem tohoto družstevního podílu vůči družstvu. I z tohoto textu dohody muselo být žalobci zcela jasné, že se na základě dohody nestane vlastníkem bytu ale družstevního podílu.

37. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 318/2003 ve smlouvě musí být předmět vymezen dostatečně určitě, aby nevznikly žádné pochybnosti o tom, co je předmětem převodu – v daném případě je tato podmínka splněna, v dohodě je zcela určitě vymezeno, co je předmětem převodu a předmětem vypořádání.

38. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] účastníci žádný družstevní podíl nevlastnili a ani neexistoval, nemohli jej ani vypořádat. Obsahem dohody v čl. III je tak plnění nemožné, přičemž tato nemožnost je dána od samého počátku - dohoda je proto v části III absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu. Tento závěr se opírá o ustanovení § 580 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

39. Žalovaná namítala, že smlouvu uzavírala pod nátlakem ze strany žalobce, když tvrdila, že dohodu musela uzavřít. Nátlak spočíval v tom, že pokud by dohodu nepodepsala, dostala by o 100 000 Kč méně za každý den, než co je uvedeno v dohodě. Navíc téhož dne, co byla uzavřena dohoda, byl také ukončen její pracovní poměr u žalobce a podepisovala dohodu ohledně další péče o děti. Svá tvrzení navrhovala prokázat dohodou o rozvázání prac. poměru, dohodou o dětech, která byla rovněž sepsána v advok. kanceláři [anonymizováno] [příjmení], žalobou na rozvod manželství, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a lékařskou zprávou vystavenou nemocnicí [obec]. Po zhodnocení uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že své tvrzení ohledně nátlaku vyvíjeného na ni ze strany žalobce před podpisem dohody neprokázala. Dohodu o dětech jakož i dohodu o skončení pracovního poměru žalované u žalobce připravovala [anonymizováno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] soud vzal za prokázané, že listiny byly podepsány v jeden den, také se tak připravovaly, aby je strany mohly podepsat v jeden den. Žalovaná po psychické stránce byla v pořádku. Dle názoru svědkyně žalovaná v době podpisu smlouvy jednala svobodně a svéprávně. Z textu dohody o rozvázání pracovního poměru či z dohody o dětech není zřejmý žádný nátlak ze strany žalobce na žalovanou. Není pravda tvrzení žalované, že neměla dostatek času si smlouvy prostudovat, času měla dostatek, vše probírala a advokátkou (smlouvy měla doma), jejich text procházela s advokátkou, co se týče dohody o vypořádání, navrhovala změny, které byly zaslány žalobci. Ani ze žaloby na rozvod manželství, kterou podával žalobce u soudu dne [datum], přičemž žaloba je datovaná již dnem [datum] – žalobce ji podal až za jeden a půl měsíce po jejím sepsání žádný nátlak není patrný. V žalobě je uvedeno, že žalovaná definitivně ke konci roku 2017 opustila společnou domácnost. Ohledně dětí se dohodli. Ani svědkyně [příjmení] nepotvrdila psychický nátlak na žalovanou, ta uvedla, že sestra tehdy byla v psychologickém rozpoložení, nevěděla si rady, nebylo jí nejlépe. Svědkyně [příjmení] pouze uvedla, že žalovaná byla v souvislosti s podpisem dohody emotivně rozbitá, manželovi nechtěla ublížit. Od žalované, ke které jezdila, ví, že se chtěla rozvádět. Co se týče částky 100.000 Kč, která měla být srážena z vypořádacího podílu v případě, že by nepodepsala dohodu, bylo prokázáno svědeckou výpovědí Mgr. [příjmení], že od žalobce svědkyně dostala emailovou zprávu, v níž žalobce uvedl, že pokud žalovaná dohodu nepodepíše, tak vypořádací podíl poníží o 100 000 Kč. Svědkyně email přečetla do telefonu žalované a současně jí řekla, že pokud si myslí, že by neměla smlouvu podepisovat, tak ať ji nepodepisuje. Rozhodnutí tedy spočívalo pouze na samotné žalované. O emailu věděly od žalované i svědkyně [příjmení] a [příjmení]. Blíže nic nevěděly. Předložená lékařská zpráva nesouvisí s obdobím uzavírání dohody – dohoda byla uzavřena [datum], hospitalizace žalované v nemocnici v [obec] proběhla na přelomu června až července 2018.

40. Co se týče tvrzení žalované, že s ohledem na neplatnost čl. III dohody je neplatná celá dohoda o vypořádání majetku, neboť na čl. III je závislá výše vypořádacího podílu uvedená v čl. VII dohody, kdy tato výše je nízká, soud se s tímto tvrzením neztotožňuje.

41. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

42. Svědeckou výpovědí Mgr. [příjmení] bylo prokázáno, že text čl. III dohody neměl na výši vypořádacího podílu vyčísleného v čl. VII vliv, neboť, i když je v čl. III vypořádáván družstevní podíl, při vyčíslení vypořádacího podílu bylo počítáno s hodnotou bytu č [číslo] a nikoliv s hodnotou družstevního podílu. Čl.. III dohody tak dle názoru soudu lze oddělit od ostatního textu dohody, aniž by to mělo na platnost celé dohody nějaký vliv.

43. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud úspěšné žalované na nákladech řízení přiznal částku 16.377,40 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 10.000 Kč stanovenou dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony á 2.500 Kč (příprava převzetí; vyjádření k žalobě; účast na jednání soudu dne [datum]; účast na jednání soudu dne [datum]), náhradu 1.200 Kč za 4 paušály á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné v celkové výši 1.535 Kč, tj. cestovné ve výši 780 Kč k jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 100 km automobilem zn. Audi [registrační značka] při průměrné spotřebě 10 l benzínu Natural 98 na 100 km v ceně 36 Kč a náhradě 4,20 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 358/2019 Sb.), cestovné ve výši 755 Kč k jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 100 km automobilem zn. Audi [registrační značka] při průměrné spotřebě 10 l benzínu Natural 98 na 100 km v ceně 31,50 Kč a náhradě 4,40 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu 800 Kč za 8 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 2.842,40 Kč představující 21% DPH.

44. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení