7 C 211/2020-165

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ilony Láníkové a přísedících Věry Šebelové a Aloise Kadlece v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o náhradu škody na zdraví takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2.840.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává.

III. Vedlejšímu účastníku se náhrada nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice – do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem částku [částka] do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 11. 9. 2020 domáhal se žalobce, aby soud zavázal žalovanou k náhradě škody za zdraví z pracovního úrazu. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] jako zaměstnanec žalované, utrpěl vážný pracovní úraz, ke kterému došlo při provádění údržby stroje, když prováděl demontáž a následné čištění přítlačného válce sušící pece dávkovacího zařízení v hale pyrotechniky. Při čištění došlo k explozivnímu zahoření a odmrštění špatně ukotveného plechu, na kterém žalobce klečel, který jej zasáhl do oblasti pravého kolene.

2. Žalovaná vyplatila žalobci prostřednictvím vedlejšího účastníka náhradu za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum], náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou, dále bolestné v rozsahu 250 bodů ve výši 62.500 Kč a ztížení společenského uplatnění v rozsahu 1600 bodů ve výši 400.000 Kč, po krácení 10 % bylo žalobci vyplaceno na bolestném 56.250 Kč a na ztížení společenského uplatnění 360.000 Kč.

3. Vzhledem k trvalým následkům, které pracovní úraz zanechal a věku poškozeného, žádá žalobce o zvýšení náhrady ztížení společenského uplatnění, a to na osminásobek. Svůj požadavek odůvodňuje tím, že pracovní úraz utrpěl ve věku 24 let. Nyní musí každé ráno půl hodiny nohu rozcvičovat. Od základní školy byl aktivní sportovec, nyní sportovat nemůže. Často chodil do lesa na houby, ale dnes nezvládá chůzi v nerovném terénu. Dříve hrál v místních dechovém souboru na trubku, ale po úrazu si za něj našli náhradu. Nohu má po úrazu kratší o dva cm, nemůže vykonávat práci vestoje a špatně udržuje rovnováhu. I když vlastní auto, nemůže řídit auto s klasickým ovládáním. Po odečtení již vyplaceného ztížení společenského uplatnění, požaduje žalobce částku 2.840.000 Kč.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že nárok na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění způsobem, jakým žalobce činí, nemá oporu v platné právní úpravě ani v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu ČR. Žalobce se zcela záměrně ve své žalobě vyhýbá vylíčení skutkových okolností úrazového děje, který vedly k jeho úrazu, a které jsou v příčinné souvislosti se vznikem škody na zdraví žalobce. Žalobce byl dne [datum] řádně proškolen a seznámen s jeho povinnostmi v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při čištění a údržbě zařízení na pracovišti PYRO.

5. V souladu s předpisy a pokyny k zajištění BOZP při práci vyčistil žalobce předepsaným postupem první a druhý přítlačný válec. Následně však při čištění třetího přítlačného válce neprovedl zavodnění vodou z rozprašovače a při čištění tohoto třetího přítlačného válce namísto navlhčených vatových tyčinek použil plochý kovový šroubovák. Uváděné skutečnosti potvrdil žalobce svým podpisem v záznamu o úrazu a také v závěrečném protokolu OBÚ. Svědčí to o významné nedbalosti a neopatrnosti na straně žalobce.

6. Zvýšení odškodnění dle názoru žalovaného může přicházet v úvahu pouze ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného uplatnit se v životě jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody.

7. Vedlejší účastník uvedl, že je potřeba se podívat, co bylo příčinou pracovního úrazu, jak k němu došlo. Ze záznamu o úrazu lze vyčíst, že žalobce nedodržel stanovený pracovní postup a obecné zásady bezpečnosti práce s pyrotechnickými složemi. Žalobce neinertizoval čištěný díl a použil šroubovák, který byl zdrojem iniciace výbuchu. Žalobce v době úrazu nepoužíval předepsané ochranné pomůcky – ochranu sluchu a ochranné brýle. Žalobce porušil bezpečnostní předpisy vztahující se k prováděné činnosti, při které došlo k poškození zdraví. Nikde v dokumentech není uvedeno, že by zaměstnavatel porušil nějaké předpisy vztahující se k BoZP. Vedlejší účastník již žalobci plnil (a to po 10 % snížení) na bolestném celkem částku 56.250 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku 360.000 Kč, jak upřesnil vedlejší účastník u jednání dne 5. 5. 2022.

8. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

9. Předžalobní výzva, kterou žalobce zaslal žalovanému, je datována dne 3. 9. 2020. V předžalobní výzvě požaduje žalobce úhradu částky 2.840.000 Kč (viz. předžalobní výzva).

10. Žalovaná zaslala žalobci k rukám jeho zástupkyně, stanovisko ze dne 14. 11. 2019, ve kterém uvedla, že neuznává požadovaný nárok žalobce. Okolnosti vzniku pracovního úrazu výhradně spočívaly v porušení předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s těmito předpisy a pokyny byl seznámen (viz přípis ze dne 14. 11. 2019).

11. Propouštění a závěrečné zprávy dokladují, že žalobce byl v nemocničním ošetření v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum] (viz doložené propouštěcí zprávy a závěrečné zprávy a lékařské zprávy).

12. Vedlejší účastník nejdříve krátil výši odškodnění o 30 % (viz vyrozumívací dopisy ze dne [datum] a [datum]). Zaměstnavatel navrhl krácení odškodnění o 10 % (viz záznam o projednání odškodnění pracovního úrazu).

13. Ze záznamu o podání vysvětlení pyrotechnické komisi ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] probíhala roční údržba na pyrotechnice [anonymizováno]. Žalobce byl pověřen, aby provedl údržbu v sušící místnosti. K čištění modulů používal rozprašovač s vodou, mokré papírové utěrky, vatové tyčinky a plochý šroubovák, který použil pro uvolnění [anonymizováno] senzorů z drážek modulů a pro dočištění rohů drážek. Vyčištění první pece proběhlo bez problémů, při čištění druhé pece došlo k iniciaci a následnému zahoření. První dva moduly byly vyčištěny bez problémů, při čištění třetího modulu použil prvotně šroubovák pro uvolnění senzorů z drážek, avšak došlo k zahoření. V době iniciace postižený pracovník klečel pravým kolenem na podlaze, v levé ruce držel přítlačný válec a v pravé ruce šroubovák. V rámci reflexu zavřel oči (viz doložený záznam a závěrečný protokol o prošetření mimořádné události a závažného pracovního úrazu ze dne [datum]).

14. V záznamu o úrazu je uvedeno, že tento se stal dne [datum] v 11:15 hod. při provádění údržby stroje. K čištění použil žalobce vatovou tyčinku jako ochranu proti iniciaci zbytků pyrotechnické slože. Dva válce očistil od zbytků pyrotechnické slože pomocí mokrých vatových tyčinek. Při čištění třetího válce použil kovový šroubovák a tím došlo k inicializaci zbytků suché pyrotechnické slože a k přenosu explozivního zahoření na úprašky vyskytující se na zemi. Následkem tohoto explozivního zahoření došlo ke zranění zaměstnance, který nedodržel stanovený pracovní postup: před započetím demontáže dílu na stroji daný díl zastříkat vodou, následné čištění provádět mokrou papírovou utěrkou, případně vatovou tyčinkou. Zaměstnanec v době úrazu nepoužíval předepsané ochranné prostředky – ochranu sluchu a ochranné brýle (viz doložený záznam o úrazu).

15. Přípisem ze dne 4. 11. 2019 potvrdil žalobce, že obdržel bolestné ve výši 56.250 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 360.000 Kč. Požaduje však zvýšení ztížení společenského uplatnění na šestinásobek (viz přípis ze [datum]). Žalovaný přípisem ze dne [datum] sdělil žalobci, že setrvává na svém stanovisku, neboť k pracovnímu úrazu došlo výhradně porušením předpisů a pokynů zaměstnance k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz přípis z [datum]).

16. Záznam o školení a přezkoušení operátor PYRO dokladuje, že žalobce byl dne [datum] řádně proškolen a uznán způsobilým k výkonu práce na pozici„ Operátor PYRO“ (viz předložený záznam o školení).

17. V návodu k údržbě pyrotechnika je uvedené, že v prostorách s velkým výskytem pyrotechnické slože (dávkovací místnost, pece) provede osoba provádějící opravu zavodnění vodou z rozprašovače, minimálně v okruhu 0,5 m od opravované části. Čištění provádíme navlhčenými papírovými utěrkami anebo navlhčenými vatovými tyčinkami.

18. Posudek o bolestném stanovil výši bolestného celkem 250 body a posudek o ztížení společenského uplatnění stanovil výši odškodnění 1600 body (viz doložené posudky MUDr. [jméno] [příjmení]).

19. VŠB Technická universita Ostrava, fakulta bezpečnostního inženýrství se ve znaleckém posudku [číslo] zabývala tím, zda žalovaný jako zaměstnavatel dodržel nebo porušil bezpečnostní předpisy a zda žalobce dodržel při práci stanovený postup. Znalecký ústav uvedl, že základní podmínkou pro provádění prací na přítlačných válcích je flegmatizace zbytku prachu pyrotechnické slože za pomocí vody, která snižuje citlivost výbušniny vůči teplu, nárazu, tření. Tento krok je podstatný pro snížení pravděpodobnosti její iniciace. Tento zásadní krok žalobce při svých činnostech neprovedl. Žalobce zásadně porušil bezpečnost na pracovišti a nedodržel stanovený pracovní postup, který je uvedený v dokumentu„ Údržba pyrotechnika [anonymizováno].

20. Na podlaze se nacházel připevněný pochozí plech, pod kterým úklid neprobíhal. Samotné připevnění plechu k podlaze nemá žádnou souvislost ani žádný vliv na hoření a explozi. Samotné vatové tyčinky nejsou v rozporu se žádným bezpečnostním předpisem.

21. Znalecký ústav doplnil znalecký posudek u jednání dne 24. února 2022, když uvedl, že samotná podlaha hoření materiálu neovlivní. Pokud by žalobce použil postup, který měla žalovaná nastavený, že by zastříkal všechny spoje vodou, počkal deset minut, jak uvádí návrh, tak by k té iniciaci nemělo dojít, tj. pokud by použil vatovou tyčinku nebo mokrou utěrku a ne šroubovák. Z videa je patrné, že žalobce neprovádí zavodnění daného válce, na kterém pracuje. Zároveň bylo zřejmé, že provádí nějaké škrábání, škrtání šroubovákem o drážku válce. Dále bylo vidět, že žalobce pohybuje břitem šroubováku ze strany na stranu a tím uvolňuje z povrchu modulu usazenou pyrotechnickou slož. Dále žalobce otočil šroubovák a držadlem šroubováku několikrát poklepal na modul. Tím vyklepal z modulu veškerou, šroubovákem uvolněnou pyrotechnickou slož, na podlahu, na plechy, přibližně do místa mezi svojí levou a pravou nohu. Následuje čištění drážek nezavodněného modulu šroubovákem, kdy břitem pohyboval ze strany na stranu a pak nastupuje iniciace a zahoření. Žalobce nezavodnil okolí čištěného modulu do vzdálenosti min. 0,5 m a odstraněnou pyrotechnickou slož vysypával na plechy na podlaze, do míst, kde klečel. Žalobce porušil návod k údržbě [číslo]. Pokud by byl dodržen stanovený postup, riziko mechanické jiskry by neexistovalo.

22. Doc. Ing. [jméno] [příjmení], Dr., znalec v oboru střelivo a výbušniny, specializace výbušniny, pyrotechnika a ohňostroje, zpracoval znalecký posudek [číslo] ve kterém se zabýval, zda žalobce dodržel stanovený pracovní postup při provádění čistících prací na přítlačných válcích sušící pece dávkovacího systému zařízení [anonymizováno] v hale pyrotechniky a zda žalovaná jako zaměstnavatel dodržela nebo porušila bezpečnostní předpisy a zda by došlo k zahoření i kdyby byla v místě úrazu litá podlaha.

23. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že podrobně prozkoumal videozáznam, který byl před a v době nehody pořízen. V první části nahrávky pracovník používá rozprašovače k tzv.„ zavodnění“ tedy zvlhčení povrchu demontovaných a čištěných součástek rozprašovanou vodou a dále vodou vlhčí ubrousky a vatové tampony. Pracovník v rozporu s návodem provádí zavodnění pouze bodově, nikoliv v předepsané vzdálenosti – minimálně v okruhu 0,5 m.

24. Nehodový děj se začíná odvíjet v čase cca: 25. 11:13:27 – pracovník začíná šroubovákem čistit nezavodněný přítlačný modul (dále jen modul) pomocí šroubováku. Pracovník zasune břit šroubováku do drážky na povrchu modulu a břitem šroubováku pohybuje ze strany na stranu a tím uvolňuje z povrchu modulu usazenou pyrotechnickou slož. 26. 11:13:38 – pracovník otočí šroubovákem a držadlem šroubováku několikrát poklepe na modul. Tím vyklepe z modulu veškerou, šroubovákem uvolněnou pyrotechnickou slož na podlahu, na plechy, přibližně do místa mezi svojí levou a pravou nohou. Následuje čištění drážek nezavodněného modulu šroubovákem, kdy břitem šroubováku pohybuje ze strany na stranu. 27. 11:13:54 – pracovník otočí šroubovákem a držadlem šroubováku několikrát poklepe na modul. Tím vyklepe z modulu veškerou, šroubovákem uvolněnou pyrotechnickou slož na podlahu, na plechy, přibližně do místa mezi svojí levou a pravou nohu. Následuje čištění drážek nezavodněného modulu šroubovákem, kdy břitem šroubováku pohybuje ze strany na stranu. 28. 11:14:00 – iniciace a zahoření pyrotechnické slože. Po iniciaci slože následoval rychlý a nekoordinovaný pohyb pracovníka vpřed proti konstrukci pece, ztráta stability a následně pád vzad směrem k podstavci robota.

29. Provedeným zkoumáním došel znalec k závěru, že pracovník [celé jméno žalobce] v rozporu s návodem k údržbě [číslo] prováděl čištění modulu, aniž by ho předem zavodnil vodou z rozprašovače, nezavodnil okolí čištěného modulu do vzdálenosti min. 0,5 m., čištění prováděl šroubovákem namísto navlhčených vatových tyčinek a navlhčených papírových utěrek, pyrotechnickou slož, odstraněnou čištěním z modulu pracovník vysypával na plechy na podlaze, do míst, kde klečel. Pokud by pracovník dodržel pracovní postup, a na místo chybně zvoleného šroubováku, modul zavodnil a následně čistil pomocí vlhčených utěrek a vlhčených vatových tyčinek, nemohlo dojít k iniciaci pyrotechnické slože a tím by nevznikl řetězec navazujících událostí. Z analýzy videozáznamu vyplývá, že pracovník při čištění modulu uvolněnou slož vyklepával„ pod sebe“ na plechové desky. Pokud je pyrotechnická slož citlivá na tření a je namáhána třením kovového břitu šroubováku po kovovém plášti modulu, není podstatné, zda šroubovák je necertifikovaný nebo zda splňuje certifikaci ESD či ATEX. Mechanické iniciaci třením tyto certifikace nezabrání.

30. Znalec uvedl, že mu v rámci zpracovávaného posudku nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že by docházelo k ulpívání (přesněji k hromadění) pyrotechnické slože pod plechy. Podlaha nehořela. Na podlaze hořela pyrotechnická slož, kterou při čištění zaměstnanec odstranil z čištěného modulu a následně si ji vyklepal na podlahu, kde klečel, do prostoru mezi své nohy. K zahoření pyrotechnické slože na povrchu podlahy by došlo bez ohledu na její povrch.

31. Z pyrotechnického hlediska jsou vlhčené vatové tampony a vlhčené ubrousky vhodnými pomůckami na čištění zařízení od pyrotechnické slože. Pokud by na dílčí lokální ploše zůstávaly zbytky slože, je třeba intenzivněji zavodňovat (vlhčit) – jedna ze složek pyrotechnické slože je vodorozpustná – nebo prodloužit čas čištění.

32. Žalobce v účastnické výpovědi uvedl, že byl poučen, jak čistit pyrotechnické zařízení. Nejprve čistil zařízení vatovými tyčinkami, protože tam ta slož nebyla„ zdrclá“. Pak ale potřeboval uvolnit zaseknutý senzor z drážky a vatovou tyčinkou to nešlo, tak si vzal šroubovák. Na pracoviště, kde se mu úraz stal, byl přivolán, nebylo to jeho pravidelné pracoviště. Na stálém pracovišti používal papírovou utěrku. Na pracovišti, kde se mu stal úraz mohl být asi po patnácné za rok, možná za kratší dobu. U žalované začínal na pyrotechnice, kde se zaškoloval, následně pracoval jako mechanik a pak specialista výrobních linek. Žalobce potvrdil, že byl seznámen, jakým způsobem zacházet s výbušninou a jak čistit zařízení, na kterém se výbušnina zpracovává. Od začátku pracoval na zařízeních, které zpracovávaly výbušniny. Linka byla vyčištěná, ještě tam došel mistr a mopem to vytíral znovu.

33. Žalobce znovu potvrdil, že byl řádně proškolen, jak čistit pyrotechnické zařízení. Když prováděl čištění, odpad padal různě. Na plech, kde se to setřelo, pod linku, kousek od toho plechu.

34. Žalobce také uvedl, že zaměstnavatel kontroloval, zda se čištění provádí řádně vatovými tyčinkami, jak často, to žalobce není schopen říct. Žalobce také připustil, že v době zahoření prováděl čištění přítlačného válce, aniž by provedl předchozí zavodnění. V okamžiku výbuchu klečel.

35. Žalobce dále uvedl, že před úrazem býval sportovně aktivní, nyní sportovat nemůže, protože má nohu kratší o 2 cm. Zaměstnaný je v [obec] v [právnická osoba] a při práci sedí. Nemůže dlouhodobě zatěžovat tu nohu. Bydlí ve [obec] s mamkou. Dříve prováděl i práci na zahradě a na poli - rytí. Také hrával s kapelou, ale to v rámci pochodu, vykonávat nemůže. Na hodech hudba pochoduje. Dříve chodil na hody a na zábavy. Nyní tam může jít, ale jen sedí u stolu a baví se s ostatními.

36. Žalobce se nyní domáhá pouze navýšení ztížení společenského uplatnění na osminásobek.

37. Dle § 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., činí hodnota jednoho bodu 250 Kč. Vyčíslenému počtu bodů [číslo] tak odpovídá ztížení společenského uplatnění ve výši 400.000 Kč. Žalovaná, prostřednictvím vedlejšího účastníka žalobci plnila ztížení společenského uplatnění, ponížené o 10 %, tedy v částce 360.000 Kč.

38. V souladu s ustanovením § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

39. Podle ustanovení § 271c) odst. 1 a 2 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

40. Dle ustanovení § 271s) zákoníku práce, soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

41. Dle ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo majetkovou újmu zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

42. Soud při rozhodování zejména zkoumal, zda jsou podmínky pro mimořádné zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění.

43. Zákon č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v § 3080 pod č. 237, avšak judikaturu lze použít i na současnou právní úpravu.

44. Zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. přichází v úvahu jen ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny, či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je v zásadě založena na srovnání způsobu života poškozeného a jeho aktivit v době před poškozením a poté. Zvýšení náhrady tedy zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození, a spočívá na skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny jeho předchozí možnosti k uplatnění v životě a ve společnosti. Je úkolem soudu, aby v každém jednotlivém případě posoudil, jaké zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je v konkrétní posuzované věci„ přiměřené“. Tato úvaha není zcela neomezená, neboť právní předpis tím, že rámcově stanoví předpoklady pro vznik nároku na základní výměru ztížení společenského uplatnění a pro vznik nároku na její zvýšení, stanoví zároveň hlediska, ke kterým je třeba přihlížet a jimiž se úvaha soudu o rozsahu zvýšení v jednotlivých případech řídí. Vždy však platí, že mezi výší přiznané náhrady a způsobenou újmou musí existovat vztah přiměřenosti. Podstatný je vždy výsledek úvah, jež vedly soud ke stanovení celkové výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Nejde totiž jen o četnost násobku základního bodového ohodnocení, neboť násobení základu je sice přehlednou metodou vyjádření rozsahu zvýšení, není však v předpise výslovně upraveným, a tedy ani jediným způsobem, jak se dobrat zvýšené náhrady; podstatná je tedy celková výše odškodnění s ohledem na proporcionalitu mezi částkou náhrady škody způsobenou újmou, a to i v porovnání s jinými skutkově obdobnými případy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4670/2007 ze dne 18. 6. 2010).

45. Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., může soud ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit. Podle této úpravy představuje odškodnění ztížení společenského uplatnění již v základní výměře samo ve své podstatě náhradu za nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb a pro plnění jeho společenských úkolů. Již přiznání základního odškodnění předpokládá, že dosavadní možnosti poškozeného uplatit se v životě a ve společnosti jsou v důsledku poškození zdraví objektivně omezeny. Při určení základního ohodnocení ztížení společenského uplatnění je v rámci sazby zohledňován i věk poškozeného v době vzniku škody, jak to výslovně stanovení § 3 odst. 1 vyhlášky. Zvýšení odškodnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky přichází v úvahu ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného uplatit se v životě jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody. Úsudek soudu o přiměřenosti zvýšení odškodnění vychází jednak z konkrétních, individuálně určených okolností posuzované věci, jednak z obecné zkušenosti soudu s přihlédnutím k jiným případům podobného druhu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3787/2009 ze dne 20. 9. 2011).

46. Výrazné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. je vyhrazeno především těm případům, kdy pro následky úrazu (např. úplnou ztrátu hybnosti i gnostických a komunikačních schopností je poškozený téměř vyřazen ze života a kdy jeho předpoklady k uplatnění ve společnosti jsou téměř nebo zcela ztraceny, není schopen se sám obsloužit apod. (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2884/2010).

47. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 1796/16 uvedl, že mu nepřísluší posuzovat, v jaké konkrétní výši by náhrada za ztížení společenského uplatnění měla být přiznána, s tím, že je věcí úvahy obecných soudů, jaký násobek podle § 7 odst. 3 vyhlášky (a tehdy platného § 388 zákoníku práce) má být v mimořádných případech použit. Ústavní soud konstatoval, že navýšení základní bodové sazby musí být takové, aby výsledná částka odškodnění co nejvíce odpovídala okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které poškozený v důsledku úrazu utrpěl.

48. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je založena na srovnání způsobu života poškozeného a jeho aktivit v době před poškozením a poté, přičemž mezi výší přiznané náhrady a způsobenou újmou musí existovat vztah přiměřenosti (viz Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 25 Cdo 238/2017).

49. Při rozhodování o náhradě za ztížení společenského uplatnění je nutné vycházet z faktu, že již základní náhrada za ztížení společenského uplatnění má v zásadě pokrývat veškerý nárok ve standardních případech. Je však nutno přihlédnout i k faktu, že judikatura soudů, akceptující zprvu zvýšení této náhrady jen ve skutečně zcela výjimečných případech, např. u vrcholových sportovců či špičkových umělců, se postupem času změkčovala a soudy posléze přiznávaly toto zvýšení i v situacích, kdy úroveň sportovních, kulturních a jiných aktivit poškozeného před vznikem škody nebyla vysoká a mimořádná, a o zvlášť výjimečný případ hodný zvláštního zřetele šlo z jiných důvodů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3086/2009 ze dne 8. 2. 2012).

50. Předpokladem spoluodpovědnosti poškozeného za způsobenou škodu je takové jeho jednání či opomenutí, které se podílelo na vzniku škody; mezi jeho jednáním a škodlivým výsledkem musí být vztah příčiny a následku. Jednotící zásadou při určování výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je, aby se poškozenému dostalo odškodnění, které je ve všech souvislostech přiměřené. Úsudek o přiměřenosti míry zvýšení odškodnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky má sice vycházet z individuálních okolností posuzované věci i z obecné zkušenosti soudu včetně poznatků z jiných posuzovaných případů, ale především musí dbát o to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby existoval vztah přiměřenosti mezi touto přiznanou výší a způsobenou škodou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3966/2009 ze dne 25. 1. 2012).

51. Je pravdou, že utrpěným úrazem se život žalobce změnil, negativně jej ovlivnil. Žalobce se již nemůže věnovat sportům, které provozoval dříve, přestal hrát v kapele, musel změnit zaměstnání. Do společnosti může chodit, na zábavě však nemůže tancovat, jen se může bavit u stolu s ostatními. Je omezen v pohybu po nerovném povrchu, nemůže delší dobu stát.

52. Je však nutné přihlédnout ke skutečnosti, co bylo hlavní příčinou vzniku pracovního úrazu.

53. Závěrečný protokol o prošetření mimořádné události a závažného pracovního úrazu ze dne 12. 4. 2018 uvádí, že v době iniciace postižený pracovník klečel pravým kolenem na podlaze, v levé ruce držel přítlačný válec a v pravé ruce šroubovák. Vzdálenost jeho rukou od podlahy byla přibližně 30 cm a rozsypaná pyrotechnická slož na podlaze byla mezi pravým kolenem a levou botou. Současně se mezi pravým kolenem a levou nohou nacházela mezera mezi oběma plechy. Po iniciaci v drážce přítlačného válce došlo k přenosu explosivního hoření na pyrotechnickou slož usazenou na a pod plechy a v mezeře mezi nimi. Oba okraje plechů u mezery mezi nimi byly tlakem okamžitě ohnuty od podlahy směrem vzhůru a pravý z nich způsobil úderem zlomeninu holenní kosti pravé nohy. Tento úder spolu se zvukovým a světelným efektem vyvolal u postiženého pracovníka panickou reakci. Při snaže uniknout se postižený pracovník pokusil zvednout a natočil trup směrem k východu z místnosti. Přitom ztratil rovnováhu a z polosedu upadl přes pravou nohu a pravý bok na záda. Konfigurace dolních končetin spolu s polohou trupu a směrem pádu těla ve výkrutu na záda přes pravou nohu způsobila zlomeninu stehenní kosti a zhmoždění kolena pravé nohy.

54. Rovněž v záznamu o úrazu je uvedeno, že zaměstnanec nedodržel stanovený pracovní postup, při čištění použil místo mokrých vatových tyčinek šroubovák a také nepoužíval předepsané ochranné prostředky – ochranu sluchu a ochranné brýle. Tyto skutečnosti potvrdil sám žalobce v účastnické výpovědi, když potvrdil, že neprovedl zavodnění, nepoužil vatové tyčinky, ale šroubovák. Navíc si žalobce odstraněnou slož sypal přímo pod nohy, aniž by tam předtím provedl zavodnění.

55. Rovněž znaleckými posudky bylo prokázáno, že žalobce nedodržel stanovený pracovní postup, porušil návod k údržbě [číslo]. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce čistil modul bez předchozího zavodnění, navíc šroubovákem a uvolněnou slož vyklepával pod sebe, na plechové desky mezi svoji levou a pravou nohu. Toto prokazuje zcela jednoznačně videozáznam, který byl znalcům k dispozici.

56. Míra zavinění žalobce nebyla v průběhu řízení zpochybněna. Žalovaná pouze z důvodu své velkorysosti se rozhodla odškodnit žalobce za utrpěný pracovní úraz pouze s 10 % snížením. Žalovaná chtěla pouze vyjít žalobci jako bývalému zaměstnanci vstříc. Žalovaná se tak domnívá, že vyplacené odškodnění je s ohledem na skutkové okolnosti vzniku pracovního úrazu, dostačující. Vedlejší účastník navrhoval krácení odškodnění o 30 %, byla to právě žalovaná, jako zaměstnavatel, která prosadila u pojišťovny, aby přihlédla k lidské stránce a krácení bylo sníženo pouze na 10 %, ačkoliv dle ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, se odpovědnosti za vzniklou škodu mohla zprostit zcela..

57. Pokud se týká samotného návrhu na zvýšení ztížení společenského uplatnění na osminásobek, je nutné vycházet ze znění ustanovení § 271s) zákoníku práce, dle kterého soud může výši odškodnění přiměřeně zvýšit.

58. Důvodem pro přiměřené zvýšení náhrady za bolest stanovené na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je prokázaná existence okolností, které vedou k závěru, že daný případ se při porovnání s jinými obdobnými újmami na zdraví, popřípadě též s přihlédnutím k osobnosti postiženého zaměstnance, vymyká z typového rámce obdobných případů. Předpokladem přiměřeného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění stanovené na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je existence skutečností, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku újmy na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. (viz důvodová zpráva k § 271s/ v ASPI).

59. Žalobce sice utrpěl vážný pracovní úraz, avšak není vyřazen ze společenského života. Je zaměstnán, i když musel změnit zaměstnání, neboť nevydrží delší dobu stát. Je sice omezen ve sportovním životě, nikoliv v kontaktu s jinými lidmi. Ve všech oblastech běžného života je soběstačný, není odkázán na péči jiných osob.

60. Rozsah mimořádného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. musí být diferencován; rozdíly v závažnosti poškození zdraví v intenzitě omezení, jež toto poškození zdraví vyvolalo, se musí projevit v rozdílné míře zvýšení náhrady. V případě odškodnění nemůže jít o poskytnutí ekvivalentu takto vzniklých nemajetkových újem. Jedná se pouze o jejich zmírnění, a to formou poskytnutí určité peněžité částky, za kterou si bude moci poškozený opatřit jiné hodnoty, které mu pomohou snadněji překonat jeho životní útrapy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2288/2011 ze dne 17. 78. 2012).

61. Po posouzení všech důkazů, shora podrobně rozvedených, a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k závěru, že poskytnuté odškodnění je v daném případě přiměřené a žalobci přiměřené zvýšení nepřísluší.

62. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalobce si úraz způsobil nedodržením stanoveného pracovního postupu, přesto byl žalovanou jako zaměstnavatelem odškodněn dle stanoveného bodového ohodnocení, pouze s krácením ve výši 10 %.

63. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobce si úraz způsobil nedodržením stanoveného pracovního postupu, což sám v účastnické výpovědi, potvrdil, v běžném životě není natolik omezen, aby to opravňovalo jeho nárok na přiměřené zvýšení oproti osobám, shodně postiženým.

64. Výrok o nákladech zálohovaných státem byl učiněn v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř. a jejich úhrada byla uložena žalobci, který úspěšný ve sporu nebyl. Náklady řízení představují vyplacené znalečné za vypracování znaleckého posudku dle přiznaného znalečného v celkové částce 52.427,46 Kč a dále 6.977 Kč za doplnění znaleckého posudku u jednání dne 24. 2. 2022.

65. Výrok o nákladech řízení byl učiněn v souladu s ustanovením § 150 občanského soudního řádu, kdy za důvody hodné zvláštního zřetele soud považuje již to, že žalobce utrpěl úraz, i když vlastním zaviněním, jehož následky si ponese po další život.

66. Lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu. S ohledem na výši nákladů zálohovaných státem, soud povolil žalobci úhradu v přiměřené lhůtě šesti měsíců.

Poučení