7 C 216/2016-146

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] c) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] d) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] o určení vlastnictví a určení neplatnosti právních úkonů takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud určil, že vlastníky nemovitostí ke dni vkladu vlastnického práva do Katastru nemovitostí na žalovaného 1) dne [datum], a to pozemku [anonymizováno] [rok], zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba: [adresa], bydlení, pozemku [anonymizováno] [rok], zahrada a pozemku [anonymizováno] [rok], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], v Katastru nemovitostí vedeným Jihomoravský krajem, [stát. instituce] byli [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], se zamítá.

II. Návrh, aby soud určil, že Kupní smlouva uzavřená mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a kupujícím [celé jméno žalovaného] o převodu nemovitostí specifikovaných v bodu I. ze dne [datum], je neplatná, se zamítá.

III. Návrh, aby soud určil, že převod nemovitostí z převodců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na nabyvatele [celé jméno žalovaného] dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] je neplatný, se zamítá.

IV. Žalobci a), b), c), d) jsou povinni zaplatit žalovanému 1) na nákladech řízení částku 16.601 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovanému 2) se náhrada nákladů řízení vůči žalobcům nepřiznává.

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 6. 7. 2016 a upřesněným u jednání dne 5. 10. 2017, domáhali se žalobci jednak určení, že vlastníky nemovitostí ke dni vkladu vlastnického práva do Katastru nemovitostí na [celé jméno žalovaného] dne [datum] byli [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], dále určení, že Kupní smlouva, uzavřená mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a kupujícím [celé jméno žalovaného], o převodu předmětných nemovitostí je neplatná a dále, že převod nemovitostí z převodců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na nabyvatele [celé jméno žalovaného] dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] je neplatný. Svůj návrh odůvodnili tím, že dne [datum] uzavřeli žalobkyně c) a dále manželé [celé jméno žalobkyně] – žalobkyně d) a [celé jméno žalobce] (právní předchůdce žalobců a) a b) se žalovaným 1/ jako věřitelem smlouvu o půjčce na částku 150.000 Kč, kterou se snažili překlenout finanční tíseň. Součástí smlouvy byl i čl. V., kdy smluvní strany odkázaly k zajištění půjčky na smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum]. Předmětem zajištění byly nemovitosti pod bodem I. výroku.

2. Žalobci namítají absolutní neplatnost této smlouvy o zajišťovacím převodu s odůvodněním, že smlouva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí je absolutně neplatná. Rovněž je neplatná z toho důvodu, že sice obsahuje rozvazovací podmínku, avšak prodlení dlužníka s řádným a včasným splněním zajištěné pohledávky má přivodit ten následek, že se věřitel bez dalšího stane trvalým vlastníkem převedeného majetku. Jedná se tedy o nedovolené ujednání.

3. Žalovaní 1/ a 2/ namítli zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný 2/ uvedl, že předmětné nemovitosti řádně nabyl kupní smlouvou.

4. Soud se zabýval právní legitimací všech účastníků. Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem uzavřeli jako převodci a dlužníci [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a jako nabyvatel a věřitel žalovaný 1/. [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel a jako dědicové byli povolání manželka [celé jméno žalobkyně] a dále děti [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], kteří svoji aktivní legitimaci odvíjejí právě o dědické řízení, ve kterém jako dědicové vystupovali a dědictví neodmítli.

5. Soud provedl důkazy Smlouvou o půjčce ze dne [datum], Smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí, znaleckým posudkem na zjištění ceny obvyklé, kupní smlouvou o prodeji nemovitosti, spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], Rozhodčím nálezem, sp. zn. [číslo], žalobou na vyklizení objektu, spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací], rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], 6. V souladu s ustanovením § 80 písmeno c) občanského soudního řádu žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem žalobce je dán vždy, když se žalobce domáhá změny zápisu v katastru nemovitostí.

8. Žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na žalobě na určení, neboť v době rozhodování již není nemovitost ani ve vlastnictví žalovaného 2/, ale, jak vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský Kraj, [stát. instituce], LV [číslo listu] pro k.ú. [obec], ale ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], kteří tuto nabyli v rámci insolvenčního řízení proti žalovanému 2/ na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s účinky zápisu ke dni [datum].

9. Provedeným dokazováním, níže uvedeným, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 10. [celé jméno žalovaného], jako věřitel a manželé [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] a dále [celé jméno žalobkyně], jako dlužníci, uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce na částku 150.000 Kč. Celá částka měla být uhrazena v pěti měsíčních splátkách po 30.000 Kč, počínaje dnem [datum]. Ve smlouvě je pod bodem V. uvedeno, že smluvní strany si sjednávají k zajištění půjčky Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Dne [datum] podepsali [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] jako převodci a dlužníci a [celé jméno žalovaného] jako nabyvatel a věřitel, Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, specifikovaným pod bodem I. smlouvy (nemovitosti na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]). Pod bodem III. je sjednáno, že vlastnické právo ke shora uvedeným nemovitostem postupují převodci [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] věřiteli [celé jméno žalovaného] s rozvazující podmínkou, že zajištěný závazek bude řádně splněn, tj. že bude řádně a včas splacena, v článku prvém, uvedená půjčka. Nebude-li však splaceno řádně a včas, stává se převod vlastnického práva nepodmíněným a nabyvatel je oprávněn s výše specifikovanými nemovitostmi naložit dle svého volného uvážení, zejména je prodat a výnos započíst na předmětný dluh. Pod bodem IV. sjednané smlouvy si účastníci dohodli, že nebude-li půjčka vrácena řádně a včas, a stane-li se tedy vlastnictví shora uvedených nemovitostí definitivním a nepodmíněným, provedou smluvní strany majetkové vypořádání, při němž narovnají a vyrovnají veškeré své vzájemné pohledávky a nároky. Věřitel je zejména povinen sdělit dlužníkům zda byly nemovitosti prodány, pokud ano, pak za jakou cenu, kolik činí náklady prodeje, jaká částka se započítává na úhradu pohledávky věřitele a zda má věřitel proti dlužníkům nějaké pohledávku, a pokud ano, pak jejich výši. Tímto je vyvráceno tvrzení žalobců, že ve smlouvě není stanoveno, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí. 11. [celé jméno žalovaného] zapůjčil manželům [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] další částku ve výši 100.000 Kč a to dne [datum], což dokladuje notářský zápis, sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Tato půjčka byla celá uhrazena dne [datum].

12. Předmětné nemovitosti jsou v současné době zapsány na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] a vlastnické právo přísluší společnému jmění manželů [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], kteří vlastnictví nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

13. Již dne [datum] bylo Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] zastaveno řízení ve věci shodných žalobců, proti žalovanému [celé jméno žalovaného], kterým se domáhali žalobci rovněž určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že předmětný spor je sporem majetkovým a spadá tak pod rozhodčí řízení, neboť sjednaná rozhodčí doložka byla shledána platně sjednanou. Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 9. 6. 2015 č.j. [číslo jednací] potvrdil usnesení soudu I. stupně, jako věcně správné. Ovšem dne [datum] vyslovili rozhodci nedostatek své pravomoci. 14. [právnická osoba] se sídlem [adresa], vydalo dne [datum] Rozhodčí nález, sp. zn. [číslo], který nabyl právní moci dnem [datum] a vykonatelnosti dne [datum], kterým byli žalovaní – [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně], povinni vyklidit předmětné nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

15. Žalobu na vyklizení objektu bydlení i s pozemky, podal i [celé jméno žalovaného] proti [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem objektu bydlení [adresa] na [anonymizováno] [rok], včetně pozemků, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec].

16. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 3. 2009, č.j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce podle rozhodčího nálezu ze dne [datum], sp. zn. [číslo] k vymožení povinnosti povinné vyklidit nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce].

17. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, zamítl dne 15. 6. 2016 pod č. j. [číslo jednací] žalobu [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], kterou se domáhali proti Ing. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyni dlužníka [celé jméno žalovaného] vyloučení věcí z majetkové podstaty a to předmětných nemovitostí. Vrchní soud v Olomouci rozhodl dne 30. 3. 2017, sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] ve věci žalobců – [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], proti žalované – Ing. [jméno] [příjmení] – insolvenční správkyni dlužníka [celé jméno žalovaného], že rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouc, kterým byla zamítnuta žaloba, aby z majetkové podstaty dlužníka [celé jméno žalovaného] byl vyloučen nemovitý majetek položka n1, konkrétně pozemek parc.č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemek [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok], vše v k.ú. [obec] (LV [číslo] vedené u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]) potvrdil. V odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno, že dlužník (žalovaný 2/) nabyl předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Právní účinky vkladu práva nastaly k témuž dni. Dále Vrchní soud v Olomouci uvedl, že pro dané řízení je nevýznamné, zda [celé jméno žalovaného] jako právní předchůdce dlužníka vlastnické právo k nemovitostem skutečně nabyl. Soud prvního stupně s důrazem na princip ochrany dobré víry nabyvatele uzavřel, že dlužník jako další nabyvatel dotčených nemovitostí nabyl vlastnické právo v dobré víře, a proto„ na něj“ nelze aplikovat případnou absolutní neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum]. Z odůvodnění soudu prvního stupně jednoznačně plyne, že otázku nabytí nemovitosti případného nevlastníka, vyřešil ve shodě s rozhodovací praxí Ústavního soudu. 18. [celé jméno žalovaného], jako prodávající uzavřel dne [datum] s [celé jméno žalovaného], jako kupujícím na předmětné nemovitosti kupní smlouvu, v souladu se kterou byly předmětné nemovitosti prodány do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného] za vzájemně sjednanou cenu 3.000.000 Kč. Sjednaná kupní cena odpovídá hodnotě nemovitostí, což potvrzuje i žalobci předložený znalecký posudek na cenu předmětných nemovitostí.

19. Dědické řízení po zemřelém [celé jméno žalobce] bylo projednáváno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Jako dědicové byli povoláni pozůstalá manželka [celé jméno žalobkyně] a dále dcera [celé jméno žalobkyně] a syn [celé jméno žalobce]. Veškerou polovinu majetku, která byla dříve ve společném jmění manželů, nabyla pozůstalá manželka. Ovšem v případě, že by do dědického řízení spadal i rodinný dům, byli by dědicové povoláni k dědickému řízení a mohli by všichni nabýt příslušný podíl k nemovitostem v rámci dědického řízení. Soud dospěl k závěru, že aktivní legitimace účastníků je dána.

20. Soud se rovněž zabýval pasivní legitimací obou žalovaných a dospěl k závěru, že žalovaný 1/ je ve sporu pasivně legitimovaný, neboť to byl on, kdo s manželi [příjmení] uzavřel Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem. Žalovaný 2/ však již zakoupil nemovitost od žalovaného 1/ za cenu, která odpovídala znaleckému posudku a bez ohledu, že věděl o vztahu mezi manželi [příjmení] a žalovaným 1/, se kterým nevykazoval žádné příbuzenství. Soud dospěl k závěru, že v daném případě není dána pasivní legitimace žalovaného 2/. Žalovaný 1/ prodal žalovanému 2/ nemovitosti za cenu, dopovídající znaleckému posudku, tj. za cenu 3.000.000 Kč. Proto také Vrchní soud v Olomouci, č.j. [číslo jednací] dospěl k závěru, že předmětná nemovitost není vyloučena z majetkové podstaty dlužníka -žalovaného 2/. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že předmětné nemovitosti náležely do vlastnictví žalovaného 2/ a to na základě platné smlouvy, uzavřené mezi žalovaným 1/ a žalovaným 2/. Platností uzavřené smlouvy, jak je uvedeno již shora, se zabýval rovněž Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací. Otázka určení platnosti smlouvy, uzavřené mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a kupujícím [celé jméno žalovaného] o převodu nemovitostí, specifikovaných v bodu 1. je již otázkou rozhodnutou a to jako předběžnou otázkou v insolvenčním řízení proti [celé jméno žalovaného]. Proto soud návrh na určení neplatnosti této smlouvy, zamítl. Navíc v současné době již žalovaný 2/ není vlastníkem předmětných nemovitostí, což dokladuje výpis z Katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] a to [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. V žalobě na určení tak není žalovaný 2/ pasivně legitimován.

21. Podle ustanovení § 3028 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. V souladu s ustanovením § 553 občanského zákoníku (ve znění platném do 31. 12. 2013) splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

23. Provedeným dokazováním, na základě posouzení všech shora podrobně rozvedených důkazů a to jednotlivě i v jejich návaznostech, dospěl soud k závěru, že návrh žalobců důvodný není, proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

24. Jak je již shora uvedeno, nebyl prokázán naléhavý právní zájem na žalobě o určení, proto byla žaloba zamítnuta. Nemovitosti přešly na základě platně uzavřené smlouvy na žalovaného 2/ a v rámci insolvenčního řízení na současné vlastníky. Platnost smlouvy, uzavřené mezi žalovanými 1/ a 2/ již byla pravomocně vyřešena.

25. Soud se dále zabýval pouze návrhem na určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu nemovitostí, uzavřené mezi [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a žalovaným 1/.

26. Zajišťovacím převodem práva ve smyslu ustanovení § 553 občanského zákoníku (ve shora uvedeném znění), i bez výslovného zakotvení rozvazovací podmínky ve smlouvě, se rozumí ujednání o převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž splněním se vlastníkem věci bez dalšího stává původní majitel (dlužník, který toto zajištění dal). Zajišťovací převod práva ve smyslu ustanovení § 553 obč. zák. nelze sjednat jako fiduciární převod práva. Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat formou kupní smlouvy, ve které bude splatnost dohodnuté kupní ceny vázána k okamžiku splatnosti zajišťované pohledávky, s tím, že – bude-li zajištěná pohledávka včas a řádně splněna (čímž se obnoví vlastnické právo dlužníka) – zanikne věřiteli povinnost k úhradě kupní ceny, a s tím, že – nedojde-li k řádné a včasné úhradě zajištěné pohledávky – započte se kupní cena na zajišťovanou pohledávku. Věřitel by se v takovém případě měl smluvně pojistit proti tomu, aby v důsledku účelového chování dlužníka (spočívajícího v tom, že ke dni splatnosti neuhradí jen minimální část zajištěné pohledávky) nebyl nucen vracet jako důsledek dlužníkova prodlení podstatnou část kupní ceny. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat také formou ujednání, podle kterého bude věřitel oprávněn majetek zpeněžit dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku případný přebytek zpeněžení (tzv. hyperochu). (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 344/2011 ze dne 31. 3. 2011).

27. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva postupuje dlužník věřiteli podmíněně své právo, které má proti jinému. Strany uzavírají smlouvu s úmyslem, aby nešlo o převod trvalý, nýbrž jen o převod za účelem zajištění pohledávky věřitele. Smyslem tohoto převodu je především motivovat dlužníka na řádném a včasném splnění jeho závazku. Současně je dlužníkovi zabráněno, aby před splněním závazku disponoval s převedeným právem, resp. jeho předmětem. Zajišťovacím převodem pak věřitel sleduje též možnost dosáhnout v případě prodlení dlužníka s plněním závazku uspokojení svého práva z předmětu převedeného práva. Předmětem zajišťovacího převodu může být i právo vlastnické. Jelikož se jedná o zajišťovací institut, musí zde existovat jako předmět zajištění platný závazek hlavní, ze kterého je dlužník povinen věřiteli plnit a ze kterého má věřitel právo na plnění; vedle tohoto hlavního závazkového vztahu vzniká mezi věřitelem a dlužníkem akcesorický závazkový vztah vyplývající ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Dlužník postupuje věřiteli své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka; převod práva na věřitele tedy ze zákona zaniká. Místo rozvazovací podmínky lze ve smlouvě sjednat zpětný převod práva po splnění závazku. Úprava obsažená v § 553 občanského zákoníku (ve shora uvedeném znění) neřeší blíže, jaká jsou vzájemná práva a povinnosti věřitele a dlužníka, a proto je rozhodující obsah smlouvy. V ní musí být jednoznačně určen závazek, který je zajišťován, právo dlužníka, které se převádí, a jeho předmět a případně i způsob uspokojení věřitelovy pohledávky z převedeného dlužníkova práva. Z obsahu smlouvy musí být zřejmé, že se jedná jen o zajišťovací převod práva, nikoli o převod trvalý. Pokud by podle smlouvy mělo k převodu práva, zejména vlastnického, na věřitele dojít až poté, co se dlužník ocitne v prodlení, nejde o zajišťovací převod a takovéto ujednání by mohlo být podle obsahu považováno za neplatné (§ 169 písm. e/ obč. zák.) (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2077/2016).

28. Nejvyšší soud podal vyčerpávající výklad institutu zajištění závazku převodem práva v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2009, v němž definoval podstatné náležitosti smlouvy a vymezil její funkce zajišťovací a uhrazovací. Zajišťovací převod práva lze sjednat formou kupní smlouvy nebo – jako tomu bylo v souzené věci – formou ujednání, podle něhož bude věřitel oprávněn zpeněžit majetek dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku případný přebytek zpeněžení, tzv. hyperochu.

29. K uzavření Smlouvy o půjčce, shodně tak i k uzavření Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem došlo dne 14. 2. 2005. Půjčka v částce 150.000 Kč měla být uhrazena v pěti měsíčních splátkách, počínaje dnem 14. 4. 2005 v částce 30.000 Kč Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem byla uzavřena s rozvazovací podmínkou, jak vyplývá z čl. III. předmětné smlouvy. V čl. IV. si účastníci rovněž sjednali způsob vypořádání v případě, že půjčka nebude vrácena řádně a včas.

30. Žalobci doložili znalecký posudek, vypracovaný soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], která stanovila cenu předmětných nemovitostí částkou 3.000.000 Kč. Posudek byl vypracován dne [datum]. Za tuto cenu, zjištěnou znaleckým posudkem, prodal [celé jméno žalovaného] předmětné nemovitosti [celé jméno žalovaného], jak dokladuje Kupní smlouva o prodeji nemovitosti, uzavřená mezi těmito účastníky dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

31. V souladu s ujednáním v čl. IV Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, měl věřitel – tj. žalovaný 1/ povinnost sdělit dlužníkům, že nemovitosti byly prodány, za jakou cenu a dále vypořádat pohledávky věřitele. Místo vzájemného vypořádání, domáhali se žalobci pouze určení vlastnictví a to již v řízení, vedeném před zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka], které bylo dne 3. 6. 2014 zastaveno, neboť soud shledal, že věc patří do rozhodčího řízení dle sjednané rozhodčí smlouvy. Krajským soudem v Brně dne 9. 6. 2015, č. j. [číslo jednací] bylo Usnesení Okresního soudu ve Vyškově potvrzeno.

32. Již v souladu s Rozhodčím nálezem, vydaným [právnická osoba], sídlem [adresa], ze dne [datum], sp. zn. [číslo], který nabyl právní moci dne [datum], byli žalovaní: [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně], povinni společně a nerozdílně vyklidit předmětné nemovitosti a vyklizené odevzdat žalobci. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2009, č. j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce proti povinné [celé jméno žalobkyně] k vymožení povinnosti vyklidit předmětné nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce].

33. Skutečnost, že žalovaný 1/ - věřitel [celé jméno žalovaného], nemovitosti, uvedené ve Smlouvě o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, zpeněžil, tj. úplatně převedl na žalovaného 2/ [celé jméno žalovaného], se žalobci: [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] dozvěděli také ze žalobního návrhu [celé jméno žalovaného] na vyklizení objektu bydlení a předmětných pozemků ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované k vyjádření se k žalobnímu návrhu. Žalobci však předmětnou žalobu v daném řízení podali až dne [datum].

34. Za situace, kdy dlužník podal žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem až po jedenácti letech od uzavření zajišťovací smlouvy s věřitelem, což nevysvětlil a neodůvodnil, lze v jeho postupu spatřovat účelovost jeho konání. Pohnutkou k takovému postupu může být i vývoj rozhodovací praxe obecných soudů (viz Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 199/2012 ze dne 28. 11. 2012).

35. Je totiž pravdou, že žalobci otázku platnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva posuzují s přihlédnutím k právním závěrům, které Nejvyšší soud zaujal až v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, jímž byla změněna dosavadní judikatura ohledně smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva podle § 553 občanského zákoníku (ve shora citovaném znění) z hlediska jejích obsahových náležitostí. Je skutečností, že účastníci smlouvu uzavřeli již dne 14. 2. 2005, tedy v době, kdy judikatorní závěry přijaté rozhodnutím velkého senátu nebyly známy. Je nutné však uvést, že Nejvyšší soud dovodil, že nový právní názor zaujatý v důsledku relevantní změny judikatury je třeba aplikovat ve všech již probíhajících řízeních. Výjimky jsou dány pouze specifiky výjimečných situací, která založí intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání adresátů právních norem. V nálezu sp. zn. II. ÚS 3168/09 Ústavní soud při vyslovení požadavku opatrnosti a uvážlivosti při změnách judikatury zdůraznil, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních okolností každého jednotlivého případu, které jsou založeny na skutkových zjištěních.

36. Avšak, jak je shora podrobně rozvedeno, smlouva o zajišťovacím převodu práva splňuje požadavky, kladené na tyto smlouvy i v současné době. Ve smlouvě byla sjednána rozvazovací podmínka a rovněž bylo sjednáno vypořádání pro případ včasného a řádného neuhrazení dlužné částky.

37. Platností Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] se zabýval, jako otázkou předběžnou i Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, v řízení, vedeném ve věci žalobců: [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyni dlužníka [celé jméno žalovaného] o vyloučení věcí z majetkové podstaty. Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 15. 6. 2016 pod č.j. [číslo jednací] zamítl žalobu na vyloučení věcí z majetkové podstaty a v odůvodnění uvedl, že po provedeném důkazním řízení zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobců zůstavitelem [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] byla uzavřená s [celé jméno žalovaného] smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, byl Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací], jako věcně správný potvrzen.

38. Ze shora podrobně rozvedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobců není důvodný. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, uzavřená mezi převodci a dlužníky – [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] a nabyvatelem a věřitelem [celé jméno žalovaného] dne [datum] byla uzavřena platně. Účastníci si v čl. III. uvedené smlouvy sjednali rozvazovací podmínky pro případ řádné a včasné úhrady. V čl. IV. si sjednali, jaké bude vyrovnání v případě, že dlužníci svůj dluh včas a řádně neuhradí. Nemovitosti byly zpeněženy za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Žalobcům tak pouze náleželo vyrovnání v souladu s ujednáním v čl. IV. uvedené smlouvy. Návrh na určení vlastnictví tak není důvodný, stejně tak není důvodný návrh na určení neplatnosti Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem (a to s ohledem na shora podrobně rozvedené odůvodnění) a rovněž tak není důvodný návrh na určení, že Kupní smlouva mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a kupujícím [celé jméno žalovaného] o převodu předmětných nemovitostí je neplatná a to jednak se shora podrobně rozvedenému odůvodnění a s ohledem na skutečnost, že touto otázkou se již zabýval Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci, jak je shora podrobně rozvedeno.

39. Soud dospěl k závěru, že žalobci se měli domáhat svého práva, vyplývajícího ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem a to dle ujednání pod bodem IV. této smlouvy. Nemovitosti byly prodány za částku 3.000.000 Kč, což dokladuje kupní smlouva, uzavřená mezi žalovanými 1/ a 2/. Žalobci si tak mohou jednoznačně propočítat své dluhy, které v době prodeje vůči žalovanému 1/ měli a žalovat o úhradu finanční částky.

40. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žaloba nebyla podána důvodně.

41. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobci se měli domáhat pouze svého práva, vyplývajícího z platně uzavřené smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem.

42. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má úspěšný žalovaný 1/ právo na náhradu nákladů řízení proti žalobcům, kteří úspěch ve věci neměli. Náklady řízení sestávají z účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení podle vyhl. č. 177/96 Sb. a to odměna za 3 úkony právní služby po 3.100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), 3 x režijní paušál po 300 Kč, jízdné zástupce na místo samo ze [obec] do [obec] a zpět celkem 432 km vozidlem Škoda Octavia reg.zn. 2SR9887 při průměrné účtované spotřebě dle technického průkazu 5,2 l benzínu na 100 km, paušální náhradě za 1 km jízdy 3,90 Kč v roce 2017 a paušální náhradě za 1 km jízdy 4,20 Kč v roce 2020 dle vyhlášky a ceně paliva dle téže vyhlášky 29,50 Kč l v roce 2017 a 32 Kč l v roce 2020. Jízdné celkem činí 4.901 Kč (2.347,50 Kč + 2.553,30 Kč). Náhradu za ztrátu času cestou na místo samé soud přiznal k jednání dne [datum] pouze za 8x hod. po 100 Kč, celkem tedy 800 Kč (cesta [obec] – [obec a číslo] hod.), avšak úkon u soudu trval pouze od 10:00 hod. do 10:50 hod., takže 2x hod. ztráty času je kryta sazbou za úkon a za jednání dne [datum] pouze za 7x hod. po 100 Kč, celkem tedy 700 Kč (cesta [obec] – [obec a číslo] hod.), avšak úkon u soudu trval pouze od 10:00 hod. do 10:20 hod., takže 3x hod. ztráty času je kryta sazbou za úkon. Náklady řízení celkem činí částku 16.601 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

43. Žalovaný 2/ žádné náklady řízení neuplatnil, proto, i když byl ve věci zcela úspěšný, mu nebyly přiznány.

44. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Poučení