7 C 217/2016-276

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] ; zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Žalované se přikazují do výlučného vlastnictví následující nemovitosti: bytová jednotka [číslo] zapsaná na [list vlastnictví], spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] zapsaný na [list vlastnictví] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec] – [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě celkem 2 838 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna na vypořádání zaniklého společného jmění manželů zaplatit žalobci částku 1 519 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Na nákladech řízení státu je žalobce povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Opavě částku 5 976,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 276 461 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] doplněnou na výzvu soudu podáním ze dne [datum] se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, jestliže jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno k datu [datum] a účastníci se nedohodli na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání společného jmění manželů učinil žalobce nemovitou věc, a to jednotku [číslo] byt nacházející se v budově – bytovém domě [adresa] postavené na parc. [číslo] ke které se váže spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a dále spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí pro [územní celek], k. ú. [obec] – [část obce] na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], kterou nabyli manželé na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Obvyklou cenu předmětného bytu ke dni rozvodu manželství účastníků k datu [datum] odhadl žalobce na částku 2 000 000 Kč. Kupní cena uvedené jednotky – bytu činila podle kupní smlouvy ze dne [datum] částku 1 900 000 Kč, když částku 250 000 Kč zaplatili účastníci v hotovosti a zbytek kupní ceny 1 650 000 Kč prostřednictvím hypotéčního úvěru od [právnická osoba] na účet prodávající. V r. [rok] na naléhání žalované žalobce prodal pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec] kupující [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 450 000 Kč s tím, že v písemném vyhotovení kupní smlouvy ze dne [datum] byla uvedena kupní cena 100 000 Kč, ale kupní cena byla ve skutečnosti podle žalobce 1 450 000 Kč. Tato částka byla po uzavření kupní smlouvy vložena na účet žalované vedený u [právnická osoba] v [anonymizováno] [rok], z něhož pak byly dne [datum] uhrazeny dvě mimořádné splátky překlenovacího úvěru od [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] ve výši 1 201 639,65 Kč a 154 730,86 Kč. Žalobce vynaložil na splacení dluhu účastníků, který byl použit na pořízení jejich společného bytu ze svých výlučných prostředků částku 1 356 370 Kč. Žalobce požaduje vypořádat specifikovanou bytovou jednotku v obvyklé ceně 2 000 000 Kč a požaduje, aby mu byla uhrazena částka 1 356 370 Kč, kterou vynaložil ze svého na společný majetek. Zároveň žalobce navrhnul, aby mu předmětný byt byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví oproti tomu, že žalované na vyrovnání jejího majetkového podílu zaplatí částku 321 815 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum] a uvedla, že jediný návrh na vypořádání SJM dostala od žalobce [datum]. Žalovaná uvedla, že dne [datum] zakoupila první byt na [anonymizována dvě slova] v [obec] ze svých výlučných prostředků 100 000 Kč a daru její matky 100 000 Kč, druhý byt pak pořídila dne [datum] směnou za byt na [anonymizována dvě slova] v [obec], kdy doplatila 100 000 Kč, které dostala darem od matky. Třetí byt dne [datum] získala výměnou na [anonymizována dvě slova] v [obec] za doplatek 100 000 Kč, které dostala od matky. Tento byt byl kupní smlouvou ze dne [datum] prodán manželům [příjmení] za 1 450 000 Kč. Veškeré finanční prostředky na zakoupení bytů byly z darů matky žalované, a proto nespadaly do SJM. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o budoucí kupní smlouvě na byt [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku za 1 900 000 Kč, dne [datum] byla kupní smlouva uzavřena a částky 250 000 Kč na kupní cenu byla uhrazena hotově před podpisem kupní smlouvy z výlučných zdrojů žalované, které dostala darem od matky. Zbývající část kupní ceny 1 600 000 Kč byla uhrazena z hypotéčního úvěru od [právnická osoba] Tento hypotéční úvěr byl zaplacen z poloviny žalovanou a z poloviny žalobcem s tím, že jím zaplacenou částku 600 000 Kč mu žalovaná zaplatí do jednoho roku a byt bude převeden do jejího výlučného vlastnictví. Bytová jednotka má dle žalované hodnotu 2 900 000 Kč. Do bytu žalovaná nemá přístup, když na konci [anonymizováno] [rok] se z něj odstěhovala. V r. [rok] zakoupili účastníci za kupní cenu 17 867 Kč [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [část obce], který tvoří funkční celek s bytovým domem. Za trvání manželství byl pořízen ze společných prostředků [značka automobilu] za 150 000 Kč, který zůstal žalobci, účastníci investovali ze společného do žalobcova majetku za účelem úpravy pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který dostal darem žalobce od svého otce v r. [rok], celkovou proinvestovanou částku v letech [rok] – [rok] žalovaná odhaduje na 375 000 Kč, a do nákupu nářadí. Žalobce investoval ze svých prostředků do společného majetku 600 000 Kč, investice žalované činily 1 650 000 Kč, proto žalovaná požadovala, aby bytová jednotka včetně pozemků byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalobci na vyrovnání jeho majetkového podílu částku 300 000 Kč.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované k žalobě uvedl ve svém podání ze dne [datum], že každý z manželů rovným dílem přispěli na získání uvedených bytů za trvání manželství, kdy i žalobce dostal darem od svých rodičů peníze, není pravdou, že peníze na pořízení bytů šly z výlučných prostředků žalované a darů její matky. Byt na [anonymizována dvě slova] v [obec] prodali za 1 450 000 Kč a žalovaná se nemohla stát výlučným vlastníkem této částky, protože veškeré částky na pořízení předchozích bytů nepocházely jen z darů matky žalované. Byt [číslo] nabyli účastníci za 1 900 000 Kč, když část kupní ceny byla uhrazena z hypotéčního úvěru ve výši 1 650 000 Kč a částka 250 000 Kč byla zaplacena z půjčky od matky žalované, která ale byla bezprostředně vrácena poté, co dostali hypotéční úvěr. Osobní [značka automobilu] byl pořízen za 120 000 Kč v [anonymizováno] [rok], ale nelze jej zahrnout do vypořádání SJM, neboť jej žalovaná zahrnula až po uplynutí tříleté lhůty od zániku manželství, stejně tak i investice do pozemku žalobce, které mohly činit max. 30 000 Kč, a nářadí.

4. V rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí soud seznámil účastníky s tím, že dle judikatury NS ČR lze s ohledem na nespornou skutečnost, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno k datu [datum], provést vypořádání aktiv a pasiv spadajících do jejich SJM, které navrhnuli do tří let od zániku manželství. Návrh žalobce ze dne [anonymizováno] [číslo] na vypořádání SJM, podaný soudu poslední den uvedené tříleté lhůty, který byl pro neúplnost na výzvu soudu doplněn podáním ze dne [datum], představuje chronologickou rekapitulaci manželských a rodinných vztahů mezi účastníky, a byl učiněn již po uplynutí požadované tříleté lhůty. Stejně tak podání žalované ze dne [datum]. Soud proto přistoupil k vypořádání toliko společného bytu a podílu na společných částech domu a pozemků při zohlednění zásluh každého z bývalých manželů na nabytí společného majetku patřícího do SJM.

5. Soud má za prokázané, že uzavřeli manželství dne [datum] v [anonymizována dvě slova] farního úřadu [příjmení] [jméno] v [obec], jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství měli účastníci několik bytů, kdy se účastníci shodli, že dne [datum] byl zakoupen první byt na [anonymizována dvě slova] v [obec], další byt pak dne [datum] směnou za byt na [anonymizována dvě slova] v [obec], posléze třetí byt dne [datum] získaný výměnou za byt na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o budoucí kupní smlouvě na byt [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku za 1 900 000 Kč, dne [datum] byla kupní smlouva uzavřena a částka 250 000 Kč na kupní cenu byla uhrazena hotově před podpisem kupní smlouvy, zbývající část kupní ceny 1 600 000 Kč byla uhrazena z hypotéčního úvěru od [právnická osoba], tento hypotéční úvěr byl zaplacen ze společných prostředků manželů. Podle LV [číslo] pro k. ú. [obec] – [část obce] mají [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] zapsáno vlastnické právo k bytu [číslo] v režimu SJM včetně podílu na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] s nabývacím titulem kupní smlouva ze dne [datum]. Podle [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] – [část obce] mají [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] ostatní plocha - zeleň s podílem [anonymizováno] s nabývacím titulem kupní smlouva ze dne [datum], který však nezahrnuli do vypořádání SJM, pročež se uplynutím tříleté lhůty od zániku manželství stali podílovými spoluvlastníky předmětného podílu. Ze znaleckého posudku (dále jen ZP) č. [číslo] vypracovaného soudním znalcem [titul] [celé jméno znalce], [anonymizováno] lze dovodit obvyklou cenu oceňovaných nemovitostí k datu ocenění ke dni [datum] ve výši 2 450 000 Kč a ke dni [datum] ve výši 2 200 000 Kč. Z revizního ZP [číslo] vypracovaného [právnická osoba] lze dovodit cenu vypořádávaných nemovitostí k datu [datum] ve výši 1 710 000 Kč a k datu ocenění ke dni [datum] ve výši 2 607 000 Kč. Z doplňku k ZP [číslo] pod [číslo] byla ke dni [datum] stanovena obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí ve výši 2 529 000 Kč a k datu [datum] ve výši 1 659 000 Kč, když bylo zohledněno, že ocenění není požadováno i za parc. [číslo] která nebyla vůbec ani včas zahrnuta do vypořádání SJM. Doplňkem ZP [číslo] byla aktualizována obvyklá cena předmětných nemovitostí k datu [datum] na částku 2 828 000 Kč. V průběhu manželství byl žalobce obdarován svým otcem, který na něj převedl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec], který žalobce prodal [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], v níž je uvedena kupní cena 100 000 Kč, když znalcem vypracovaný ZP dne [datum] v osobě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stanovil obvyklou cenu na částku 80 330 Kč. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků soud zjistil, že si pamatuje, když byl ve [anonymizováno] třídě ZŠ, mohlo to být v r. [rok], že se v rodině mluvilo o prodeji zahrady v [obec], že se prodala za 1,5 milionu Kč, nepamatuje si, co předcházelo prodeji zahrady, komu byla zahrada prodána, kdo zaplatil 1,5 milionu Kč, neviděl tuto částku, o částce 100 000 Kč za zahradu nikdo nemluvil. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalobce, soud zjistil, že žalobce vlastnil v [obec] zahradu o výměře [anonymizováno] arů, celková cena činila určitě 1 500 000 Kč při jejím prodeji, svědek měl o ceně takové tušení. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že zná žalobce od jeho dětství ze sousedství, znal se s původním vlastníkem zahrady v [obec], otcem žalobce. Představa svědka o ceně jeho parcely o výměře [anonymizováno] arů v sousedství žalobcovy zahrady je přes 1 milion Kč. Svědkyně [jméno] [příjmení], teta žalobce, uvedla, že se dozvěděla od bratra žalobce, že mu řekla sestra žalované, že zahrada v [obec] byla prodána za 1,5 milionu Kč. Svědkyně nebyla přítomna žádnému jednání o prodeji nemovitosti. Svědek [jméno] [příjmení], soused žalobce v bytovém domě, uvedl, že se dozvěděl od sestry žalované o prodeji parcely v [obec] za 1,5 milionu Kč, zahradu si koupila jeho kolegyně z práce [jméno] [příjmení]. Svědek nebyl u předání kupní ceny ani u sjednávání prodeje nemovitosti, neptal se ani [jméno] [příjmení], za kolik tu zahradu koupila. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že ji navštívil žalobce a řekl jí, že bude vypovídat před soudem, řekl jí, že zahradu měli prodat za 100 000 Kč a chtěl po ní, aby řekla kolik má hodnotu její zahrada. Zjistila hodnotu svojí zahrady 1 250 000 Kč, ale o ceně parcely žalobce se s ním nebavila. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že je bez vztahu k účastníkům sporu, kteří měli ve stejné lokalitě pozemek a prodali ho v r. [rok], neví žádné podrobnosti o jeho prodeji. Svůj pozemek zakoupil v r. [rok] za 1 040 000 Kč o výměře [výměra]. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý soused účastníků neví nic o prodeji jejich zahrady v [obec], kdy se odehrál a za kolik. Sám kupoval v dané lokalitě v r. [rok] pozemek za [částka] za m2. Svědek [příjmení] [příjmení], bez vztahu k účastníkům, uvedl, že neví nic o prodeji zahrady účastníků v [obec], kdy se odehrál a za kolik. Sám kupoval v dané lokalitě pozemek za 1 080 000 Kč za [výměra]. Žalobcem navržená svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že odmítá k této transakci vypovídat. Svědkyně [příjmení] [celé jméno žalované], matka žalované, uvedla, že jí nic není známo o prodeji zahrady v [obec]. Po dobu trvání manželství účastníků dceři dávala nemalé částky na chod domácnosti. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla předvolána jako svědkyně na Policii ČR a bylo jí doporučeno nevypovídat ani v této věci, proto odmítla vypovídat, když by mohla ohrozit sebe nebo své blízké.

6. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro k. ú. [obec] – [část obce], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] – [část obce], znaleckého posudku č. [číslo] vypracovaného soudním znalcem [titul] [celé jméno znalce], [anonymizováno], revizního ZP [číslo] vypracovaného [právnická osoba], doplňku k ZP [číslo] pod [číslo] doplňku ZP [číslo] kupní smlouvy ze dne [datum], ZP dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] na byt [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku za 1 900 000 Kč, kupní smlouvy ze dne [datum], svědeckých výpovědí [příjmení] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] rybové, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení].

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že bylo nutné při absenci dohody bývalých manželů o možném vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů přistoupit k vypořádání jejich společného jmění manželů soudním rozhodnutím, když vzal v úvahu, že podíly obou manželů na vypořádaném jmění jsou stejné a přihlédl ke skutečnosti, že účastníci, byť byli pravomocně rozvedeni k datu [datum], fakticky nebyli schopni se, přes oběma stranami sporu deklarované snahy, dohodnout se na vypořádání SJM, když k tomu přistoupil žalobce podáním žaloby na vypořádání SJM, ale stalo se tak poslední den tříleté lhůty od zániku manželství. V rámci stanovení rozsahu SJM, které bylo třeba vypořádat, že soud zabýval otázkou, zda vypořádat jen věci navržené žalobcem, nebo také položky označené žalovanou. Zde je třeba odkázat na rozsudek NS ČR ve věci 22 Cdo 2206/2009 ze dne 23. 3. 2011, kde Nejvyšší soud ČR výslovně uvedl, že soud může vypořádat jen ten "majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku," což je odůvodněno mj. neúměrným protahováním sporů o vypořádání SJM přidáváním dalších a dalších položek a uplatněním zásady projednací a dispoziční s občanském soudním řízení. Majetek navržený k vypořádání tedy soud nemohl zohlednit, neboť se tak stalo až po uplynutí 3 leté lhůty podle § 741 o.z. Jedinou položkou, která tvořila součást SJM a která byla navržena k vypořádání do skončení této tříleté lhůty, byla položka navržená žalobcem, který učinil předmětem vypořádání bytovou jednotku s podílem na společných částech domu a pozemku, kupní cenu za pozemek v jeho výlučném vlastnictví, jehož prodejem inkasoval 1 450 000 Kč a tuto částku použil na zakoupení uvedeného bytu. Další položky pro vypořádání SJM účastníků uvedené v podání žalované soud do vypořádání nezahrnul, neboť byly učiněny po uplynutí tříleté lhůty od zániku manželství. Je zřejmé, že každý z účastníků mohl podat včas žalobu na vypořádání jejich zaniklého SJM, a to ve lhůtě do tří let od jeho zániku. Vypořádávaný byt s podílem na společných částech domu a pozemku z důvodu neshody účastníků na jeho obvyklé ceně pro vypořádání byl oceněn znalcem k datu právní moci rozvodu a k datu vypořádání, byl posléze aktualizován znaleckým posudkem - doplňkem ZP [číslo] k datu [datum] na částku 2 838 000 Kč, jehož závěry soud použil pro stanovení vyrovnání majetkového podílu. V průběhu manželství byl žalobce obdarován svým otcem, který na něj převedl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec], který žalobce prodal [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], v níž je uvedena kupní cena 100 000 Kč, žalobce ale tvrdil, že ale kupní cena byla ve skutečnosti 1 450 000 Kč, což popřela žalovaná. Žalobcem navržená svědkyně [jméno] [příjmení] odmítla k této transakci vypovídat. Svědkové vyslechnuvší soudem, zejména s rodinnými vazbami na žalobce, k hodnotě pozemku v [obec], kdy nebyli u prodeje nemovitosti a ani při inkasování kupní ceny ve výši tvrzené žalobcem, uvedli vždy svoje subjektivní hodnocení k obvyklé ceně předmětného pozemku v dané lokalitě nebo že se o těchto skutečnostech dozvěděli od někoho jiného. Soudu proto nezbylo, než pojmout do vypořádání znalcem oceněnou bytovou jednotku s podílem na společnými prostorách bytového domu a podílem na společném pozemku v hodnotě stanovené nakonec aktualizací předchozího ZP při zohlednění částky 100 000 Kč, kterou žalobce inkasoval za prodej svého pozemku a použil při koupi předmětného bytu účastníků, když vyšší kupní cenu za prodej jeho pozemku neprokázal. Soud při svém rozhodnutí zohlednil možnosti, schopnosti a účelnost přikázání předmětného bytu do výlučného vlastnictví žalované, která jednak doložila finanční prostředky, které může bezodkladně použít na vyplacení podílu žalobce v souladu a ve lhůtě uvedené v § 160 o. s. ř., když jí žalobcem bylo znemožněno byt užívat, kdy žalobce si v mezidobí pořídil nové bydlení zakoupením bytu v domě [adresa] v [obec] – [část obce], a to bytovou jednotku [číslo]. S ohledem na zjištěnou obvyklou cenu vypořádávaných nemovitostí 2 838 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci na vypořádání zaniklého SJM částku 1 519 000 Kč zahrnující jednak polovinu hodnoty nemovitostí 1 419 000 Kč a částku 100 000 Kč představující vnos žalobce na pořízení předmětného bytu.

8. Soud nepřistoupil k návrhům na doplnění dokazování, vznesené jak žalobcem, tak žalovanou. V případě důkazů navrhovaných účastníky má soud za to, že skutečnosti, které by z těchto důkazů mohly být zjištěny, přesahují rámec tohoto řízení, když skutkový stav potřebný pro své rozhodnutí soud zjistil dostatečně z jiných důkazů.

9. Soud v řízení postupoval dle ustanovení § 736 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), a to s ohledem na přechodné ustanovení obsažené v § 3028 odst. 2 o.z., podle kterého se ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry týkající se práv rodinných, tedy i práva na vypořádání SJM (zařazeného rovněž v oddílu rodinného práva).

10. Soud posoudil danou věc podle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustavení o společném jmění přiměřeně.

11. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

12. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

13. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ust. § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů má hradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

14. Soud s ohledem na skutkové okolnosti shora uvedené rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla plně úspěšná žalovaná, náleží jí proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 276 461 Kč stanovená podle § 8 odst. 6 a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. AT (za 16 úkonů podle § 11 odst. 1 cit. vyhl. při odměně za 1 úkon v částce 13 980 Kč), a to převzetí věci, včetně první rozmluvy s klientem, sepis vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum], zastupování u jednání před Okresním soudem v Opavě dne [datum], sepis vyjádření žalované k podání znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne [datum], zastupování u jednání před Okresním soudem v Opavě dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], sepis vyjádření žalované ke znaleckému posudku ze dne [datum], sepis vyjádření žalované k výzvě soudu ze dne [datum], zastupování u jednání před Okresním soudem v Opavě dne [datum] a [datum], sepis k námitce podjatosti vznesené žalobcem ze dne [datum], zastupování u jednání před Okresním soudem v Opavě dne [datum] a [datum]. Při stanovení tarifní hodnoty bylo vycházeno ze součtu hodnoty všech položek, které žalobce zahrnul do vypořádání, tedy z částky 2 838 000 Kč. Dále má žalovaná právo na náhradu hotových výdajů 4 800 Kč (16 x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT), celkově tedy činí náklady řízení 228 480 Kč, které byly zvýšeny o položku 21 % DPH o 47 981 Kč, takže celkem přiznaná částky činí na nákladech řízení 276 461 Kč. Žalovaná nepožadovala vůči žalovanému zaplacení záloh na vypracované ZP, když sama zaplatila na zálohách 26 000 Kč za ZP, přičemž skutečně tyto stály 31 342,50 Kč Lhůtu k náhradě nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

15. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníkům podle výsledků řízení, žalobce jako neúspěšný účastník je povinen zaplatit České republice na účet soudu částku 5 976,50 Kč zahrnující zbývající část nákladů za ZP, které byly zaplaceny z rozpočtových prostředků soudu ve výši 31 342,50 Kč a za svědečné 634 Kč vyplacené svědku [jméno] [celé jméno žalobce], celkem 31 976,50 Kč při zohlednění zálohy 26 000 Kč zaplacené žalovanou.

Poučení