7 C 22/2019

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M., [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o uložení povinnosti bezplatně odstranit vady díla takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna bezplatně opravit vadu díla na domě žalobce na adrese [adresa žalobce], zhotoveného na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum], kterážto vada se projevuje odlupováním laku vodících lišt a blednutím laku vodících lišt, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, jíž se žalobce domáhá, aby soud uložil žalované povinnost odstranit vadu díla projevující se odlupováním laku vodících lišt, blednutím laku vodících lišt a nesprávným technologickým postupem montáže vodících lišt tak, že demontuje stávající vodící lišty a boxy rolet, dodá nové vodící lišty lakované dle specifikace uvedené ve smlouvě o dílo ze dne [datum], montáž vodících lišt provede osazením na okenní rámy po dokončení šlechtěné omítky (bez zapuštění do izolantu), stávající rolety a boxy rolet upraví co do šíře a délky tak, aby odpovídaly osazení vodících lišt, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal bezplatného odstranění vady díla na svém domě na adrese [adresa žalobce], která spočívá v odlupování laku na vodicích lištách a jeho blednutí. Dále se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost odstranit tuto vadu tak, že demontuje stávající vodící lišty a boxy rolet, dodá nové vodící lišty lakované dle specifikace uvedené ve smlouvě o dílo ze dne [datum], montáž vodících lišt provede osazením na okenní rámy po dokončení šlechtěné omítky (bez zapuštění do izolantu), stávající rolety a boxy rolet upraví co do šíře a délky tak, aby odpovídaly osazení vodících lišt; a rovněž toho, aby žalované (po upřesnění žalobního návrhu) bylo uloženo nahradit mu náklady ve výši [částka] vzniklé v souvislosti s vadným plněním ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Pro případ, že by soud dospěl závěru, že není účelné žalované uložit odstranění vady, navrhl, aby soud žalované uložil povinnost dodat mu nové vodicí a dorazové lišty lakované dle specifikace uvedené ve smlouvě o dílo a nahradit mu částku ve výši [částka]. Uvedl, že dne [datum] se žalovanou uzavřel smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala zhotovit dílo spočívající v dodání a montáži 4 ks venkovních rolet s příslušenstvím za cenu ve výši [částka] včetně 15 % DPH. Barva lamel byla sjednána jako„ šedý antracit PA39“, barva boxu, koncové lišty a vodítek jako„ RAL [číslo]“. Dílo bylo předáno dne [datum] s vadou spočívající v absenci dvou vrtulek v dorazových lištách, která byla odstraněna. Dne [datum] žalobce podepsal předávací protokol o tom, že dílo přebírá bez výhrad. Dne [datum] žalobce žalované vytkl vady díla spočívající v odlupování laku z vodicích lišt. Žalobce opakovaně žádal o sdělení konkrétního technologického postupu odstranění vad, neboť žalovaná vadu uznala. Žalovaná však nabídla pouze řešení formou polepu lišt fólií, přelakováním na místě či slevou z ceny díla. Žalobce zdůraznil, že od počátku se domáhá bezplatného odstranění vady díla tak, aby dílo bylo v souladu s uzavřenou smlouvou, na což žalovaná nereagovala, resp. sdělila, že jde o neadekvátní způsob opravy spojený s nepřiměřenými náklady. Žalobce vycházel z toho, že soudní znalec [jméno] [příjmení] stejně jako zaměstnanec žalované [příjmení] již v roce 2016 konstatoval, že vodicí lišty je nutno demontovat, kompletně přelakovat a instalovat zpět. Způsoby oprav navržené žalovanou jsou zjevně nedostatečné, neboť nedokáží zaručit požadovanou kvalitu a trvanlivost, za kterou si žalobce připlatil (fólie na slunci rychle degraduje a přelakování na místě neřeší vady na částech zakrytých izolantem) stejně jako za provedení v požadované barvě antracit. V létě [rok] žalobce nechal zpracovat znalecký posudek [jméno] [příjmení], který jednoznačně konstatoval vady vodicích lišt, potvrdil, že tyto vady existovaly již při předání díla (byly způsobeny již ve výrobě), a zdůraznil, že opravu nelze provést bez demontáže lišt. Závěry znaleckého posudku žalovaná rozporovala. Prohlídkou na místě bylo dále zjištěno, že vady mohly být způsobeny rovněž řezáním lišt na místě, čímž došlo k narušení celistvosti laku a zahřátí celé hliníkové lišty. Žalovaná se k těmto zjištěním do podání žaloby nevyjádřila, pouze sdělila, že reklamaci považuje za vyřízenou s tím, že případně navrhla demontáž rolet se součinností žalobce, s čímž žalobce nesouhlasil. V důsledku nečinnosti žalované žalobce nemůže dokončit finální šlechtěnou omítku, aby nenavyšoval náklady spojené s odstraněním reklamované vady.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v požadavku na konkrétní způsob odstranění vady. Uvedla, že činí nesporným, že byla uzavřena předmětná smlouva o dílo s uvedeným předmětem. Předmětem díla byla tzv. podfasádní montáž předokenních rolet pro novostavby, která se realizuje v době výstavby domu a byla skutečně provedena v době, kdy objekt byl hrubou stavbou se zabudovanými okny a parapety. Dílo bylo předáno protokolárně dne [datum], přičemž žalobce do protokolu poznamenal absenci dvou vrtulek v dorazových lištách mechanických rolet. [příjmení] byla provedena dne [datum] a žalobce téhož dne podepsal předávací protokol o tom, že dílo převzal bez závad. Žalovaná poskytla záruku v trvání 24 měsíců ode dne předání, tedy do [datum]. Žalobce v dubnu 2016 reklamoval vadu, kterou popsal jako„ odlupování laku z vodících lišt“, jako datum uplatnění reklamace je uvedeno [datum]. Dle platné právní úpravy i judikatury měl žalobce povinnost sdělit, jaké konkrétní právo z odpovědnosti za vady si zvolil, a to buď rovnou při oznámení vady, či bez zbytečného odkladu poté. Žalobce nicméně do kolonky„ požadované řešení“ uvedl, že žádá o písemné vysvětlení a písemný návrh řešení. Notifikace vady tak byla včasná, avšak požadavek na odstranění vady nebyl explicitně vznesen. Následně žalobce namísto explicitního sdělení zvoleného nároku se žalovanou zahájit obsáhlou (emailovou) polemiku o způsobu nápravy. Žalovaná navrhla více způsobů řešení, tj. přelakováním lišt, jejich přelepení ochrannou fólií a pro případ nesouhlasu žalobce také slevu z ceny díla (postupně zvyšovanou i s nabídkou dodání nových lišt). Na to žalobce nepřistoupil a dále se domáhal nepřiměřeného způsobu řešení uvedeného ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení] (který by vedl k zásahu do děl třetích stran). Postupem žalobce nutně došlo k vyřízení reklamace, neboť žalovaná jako zhotovitel žalobce vyrozuměla o způsobu jejího vyřízení. Nebyl-li žalobce s jejím postupem spokojen, měl a mohl od smlouvy o dílo odstoupit, což neučinil. Naopak sám žalobce byl nečinný až do [datum], kdy zaslal výzvu prostřednictvím svého zástupce se stejným požadavkem jako dříve, což žalovanou vedlo k závěru o tom, že reklamace je vyřízena. Dále byl žalobce nečinný až do [datum], kdy došla výzva od jeho druhé právní zástupkyně. V mezidobí od předání díla navíc žalobce vodicí lišty zapravil do hrubé fasády, aniž by čekal na vyřízení reklamace. Žalovaná tedy vadu opakovaně uznala a navrhla dostatečný způsob jejího odstranění. S ohledem na žalobcovo setrvalé odmítání navrženého řešení žalovaná žalobcův nárok na odstranění vady považuje za promlčený, neboť žalovaná jako dlužník není odpovědná za to, že žalobce jako věřitel odmítl řádně nabídnuté plnění včetně odpovídající součinnosti (§ 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o.z.“). Žalobce reklamuje estetickou vadu, která nijak nenarušuje funkčnost ani vlastnosti domu a která patří do kategorie nepodstatného porušení smlouvy (§ 2107 o.z.). Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] nelze vycházet, jak konstatoval revizní posudek znaleckého ústavu s tím, že celkové náklady na odstranění vady činí [částka] včetně DPH, přičemž žalobce si vlastní činností (pokračováním prací na fasádě) tyto náklady navýšil minimálně o [částka]. Lze shrnout, že požadavek žalobce na opravu konkrétním způsobem je neúměrný a vedl by k nutnosti zásahu žalované do děl třetích stran.

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je společností s ručením omezeným, jejímiž jednateli a společníky jsou [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

5. Z formulářové smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel podepsali smlouvu o dílo, na jejímž základě žalobce u žalované objednal dodání a montáž rolet s příslušenstvím, a to 1x rolety o šířce [číslo] a výšce [číslo] mm, typ vodících lišt PP53, horní vývod – box, 1x rolety o šířce 1980 a výšce [číslo] mm, typ vodících lišt PP53, horní vývod – box, a 2x rolety o šířce [číslo] a výšce [číslo] mm, typ vodících lišt PP53, spodní vývody – boxy, to vše za cenu včetně 15 % DPH ve výši [částka]. Barva lamel byla sjednána jako„ šedý antracit PA39“, barva boxu, koncové lišty a vodítek jako„ RAL [číslo]“, bylo dohodnuto říznutí klapky pro zateplení zpředu. Vodicí lišty byly měřeny na rozměry okenních rámů. Předpokládaný termín dodání byl 3 až 4 týdny od zálohy. V bodě 6. podmínek dodávky bylo sjednáno, že žalovaná na výrobek poskytuje záruku v délce 24 měsíců.

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedeného dne dílo převzal se závadami spočívajícími v tom, že u dvou mechanických rolet v dorazové liště nejsou vrtulky.

7. Z emailové korespondence účastníků bylo zjištěno, že účastníci od dubna do listopadu 2016 včetně komunikovali ohledně žalobcovy reklamace odlupujícího se laku z extra lakovaných lišt. Žalovaná potvrdila přijetí reklamace a žalobci zaslala předvyplněný reklamační protokol, který žalobce změnil v požadovaném způsobu řešení. Žalobce sdělil, že po konzultaci s odborníkem neakceptuje řešení formou polepu fólií s tím, že technik žalované [příjmení] zmiňoval možnost řešení přelakováním přímo na místě či demontáží, kompletním přelakováním a opětovnou montáží. Žalovaná reagovala tak, že žalobce do reklamačního protokolu uvedl, že požaduje písemné vysvětlení a písemný návrh, na což sděluje, že reklamovanou vadu lze odstranit přelakováním, či přelepením ochrannou fólií. Žalobce sdělil, že vada se projevuje odpadáváním laku, což může pokračovat, a neakceptuje směšnou kompenzaci ve výši [částka], reakci žalované urgoval. Žalovaná sdělila, že navržená částka [částka] je slevou z ceny díla, která odpovídá nákladům na odstranění vad věci, a s ohledem na stanovisko žalobce požádala o jeho návrh řešení. Žalobce odpověděl, že vnímá snahu o bagatelizaci problému s tím, že za lakování již zaplatil. Pokud žalovaná neví, jak postupovat, lze oslovit znalce. Žalobce trvá na tom, co si objednal a zaplatil. Následně se žalobce obrátil na znalce a žalované vytkl, že se snaží situaci protáhnout a žalobce donutit k souhlasu. Žalovaná sdělila, že technologický postup při odstranění vady by spočíval v přebroušení vodítek a jejich nalakování. Žalobce reagoval, že takové sdělení je nedostatečné, žalovaná se nevyjadřuje k rizikům opravy atp. Po konzultaci se znalcem dospěl k tomu, že lišty je nutno vyjmout, přelakovat a znovu nalakovat, lakování či přelepení fólií na místě je nepřípustné. Následně žalobce v emailu ze dne [datum] navrhl konkrétní technologický postup opravy odpadávajícího laku (tj. způsob odstranění vady). Emailem ze dne [datum] žalobce urgoval reakci žalované s tím, že žalovaná již 3 týdny nereaguje na poslední zprávu.

8. Z emailové korespondence zástupců účastníků bylo zjištěno, že zástupci účastníků od září [rok] do dubna [rok] včetně ve věci komunikovali. Zástupkyně žalobce sdělila, že závěry znaleckého posudku žalobce žalované sdělil již v roce 2016 a pokud má věc být řešena smírně, žalovaná by vadu měla odstranit. Zástupci účastníků potvrdili, že dne [datum] se uskutečnila prohlídka na místě za přítomnosti znalce [příjmení], při níž jednatel žalované odmítl věc dále řešit. Zástupkyně žalobce sdělila, že žalobce se rozhodl v zájmu minimalizace souvisejících škod vodící lišty a kastlíky rolet demontovat, a to buď sám na náklady žalované, či za součinnosti žalované. Zástupce žalované sdělil, že nevidí důvod pro to, aby se postoj žalované změnil. Žalobce v dubnu 2016 reklamoval odlupování barvy z vodítek a žalovaná jako zhotovitel nabídla v rámci své odpovědnosti za vady díla řešení této vady. Na to žalobce nereagoval a trval na technicky i finančně náročném způsobu řešení, který je vzhledem k povaze vady neúměrný. Zástupkyně žalobce na to sdělila, že reklamace tedy dosud nebyla vyřešena. Znalecký posudek jednoznačně konstatoval, že vada díla (odlupování laku) je způsobena vadným lakováním, a existovala tedy již při předání díla. Změnu barvy vykazují rovněž krajní dorazové lišty rolet, na které svítí slunce. Důvody, proč žalobce trvá na konkrétním způsobu odstranění vady, byly opakovaně rozvedeny a za účelem konkrétní domluvy byla svolána prohlídka na místě. Žalobce souhlasí s tím, aby žalovaná provedla demontáž rolet a výměnu vodítek, přičemž žalobce odstraní zateplení z bočního ostění a zateplení zakrývající boxy, pouze za předpokladu, že půjde o opravu v rámci odpovědnosti za vady a žalovaná ponese veškeré náklady vyjma nákladů spojených s odstraněním zateplení samotným žalobcem.

9. Z výzvy Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedený advokát jako zástupce žalobce pro žalovanou shrnul stanovisko žalobce, který opakovaně žádal o popis přesného technického postupu opravy včetně popisu zásahů do děl třetích stran. Dále připomněl konkrétní způsob opravy navržený znalcem.

10. Z odpovědi zástupce žalované [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná měla vícenásobnou snahu reklamovanou vadu (odlupování laku na vodítkách předokenních rolet) odstranit a žalobci navrhovala konkrétní způsoby takové nápravy. Žalobce nicméně trvá na způsobu opravy, který je dle názoru žalované neadekvátní vzhledem k nepřiměřeným nákladům takového postupu.

11. Z výzvy zástupkyně žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce setrval na svém stanovisku.

12. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, specializace posuzování stavebních vad, kvality stavebních prací, [číslo] 2018 ze dne [datum], obsahujícího doložku ve smyslu ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bylo zjištěno, že znalec zkoumal kvalitu povrhu lakovaných vodicích lišt okenních rolet dodaných žalovanou na rodinný dům žalobce. Místní šetření proběhlo dne [datum]. Jde o dvě velké rolety s elektrickým pohonem a dvě malé ovládané ručně, reklamovaná vada je patrná na všech vodítkách. Jde o odlupující se lak z povrchu lišty u dolního ukončení nad parapetem okna, přičemž v místech, kam svítí slunce, povrch lišty ztratil lesk a je viditelně světlejší. Tyto závady znalec zkoumal již v červnu 2016 a na základě jeho zjištění je žalobce bezvýsledně reklamoval u žalované. Montáž byla provedena na podzim 2014 a dle sdělení investora (žalobce) došlo před montáží k tomu, že jednotlivé lišty se k sobě přilepily a musely být násilně odděleny. Investor po rozbalení zjistil, že některé lišty mají vlasové škrábance, a upozorňoval na chybně provedený nástřik. Investor reklamoval řadu vad, zejména chybně provedené ukončení vodicích lišt ve styku s parapetem oken, nelícování vodicích lišt s rámem oken a poškrábání vodicích lišt. Žalovaná měla žalobce upozornit, že předmětné žaluzie je možno instalovat až na dokončenou fasádu, neboť nejde o systém pro skrytou montáž. Systém musí být demontovatelný, nikoli částečně zakrytý v tepelném izolantu. Znalec tak dospěl k závěru, že předmětné vodicí lišty nejsou provedeny kvalitně, vykazují viditelné vady a do odstranění těchto vad žalobce nemůže dokončit provedení šlechtěné vrchní omítky z důvodu částečného zapuštění vodicích lišt do vrstvy izolantu okenního ostění (lišty nelze vyjmout bez poškození ostění). Jakýkoli nátěr, nástřik či potažení fólií nejsou možné, neboť není zajištěna dlouhodobá trvanlivost. Vodicí lišty byly ve výrobě chybně opatřeny vrchním nátěrem, což dokazují viditelné defekty na jejich povrchu. Blednutí povrchu a odlupování laku je pak způsobeno nekvalitní barvou. Předmětný dům je postaven jako nízkoenergetický, a nelze tak konstrukci vodítek skrýt do izolantu ostění oken pouze částečně. Znalec doporučuje závadu odstranit demontáží vodítek předokenních rolet a šířku rolet upravit tak, aby vodítka byla usazena na okenních rámech bez zapuštění do izolantu (a byla tak možná jejich výměna).

13. Z reakce zástupce žalované na znalecký posudek ze dne [datum] bylo zjištěno, žalovaná k závěrům znaleckého posudku uvedla, že předokenní rolety v provedení podfasádní montáže objednal žalobce a tyto rolety se instalují v době výstavby či rekonstrukce. Jde o box, který se instaluje do překladu či připraveného prostoru nad oknem. Znalec tedy patrně není seznámen s typy předokenních rolet, neboť uvádí technicky mylné informace. Demontáž samotných vodítek není možná, daný typ rolety se musí vyjmout celý včetně navíjecího boxu, s nímž jsou vodítka spojena. Zateplení je nyní provedeno přes celý box a cca polovinu vodítka, jak je zcela běžné u daného typu rolet. Lišty nejsou opatřeny nátěrem, nýbrž vypalovanou barvou, přičemž montér, který rolety instaloval, ani jiná přítomná osoba žádné škrábance nezaznamenali. Rolety tedy byly řádně předány a k vadě nedošlo při montáži. Znalec ostatně není odborníkem na barvy. U daného typu nelze zakrýt celá vodítka, pro takovou možnost by musel být objednán zcela jiný roletový systém. Částečné zakrytí si prováděl sám stavebník (žalobce), jde o běžnou praxi zákazníků a rozhodnutí jich samotných. V daném případě jde o vadu neškodnou, estetickou a neohrožující bezpečnost či zdraví osob.

14. Z dopisu zástupce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že reklamaci považuje za vyřízenou, neboť žalobci učinila řadu nabídek na slevu z ceny díla až v rozsahu 10 %, což žalobce nepřijal.

15. Z reakce zástupkyně žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce k věci uvedl, že podrobně vysvětlil, proč neakceptoval navržené způsoby vyřízení reklamace. Nelze akceptovat závěr, že s ohledem na plynutí času žalovaná reklamaci považuje za vyřízenou, žalobce s takovým závěrem nikdy nesouhlasil a vyřízení reklamace se domáhá déle než 2 roky. Žalovaná nereaguje na vznesené argumenty a vadu bagatelizuje. Právě za řádné barevné provedení si žalobce připlatil, avšak vada vznikla již ve výrobě. Žalobce trvá na odstranění vady přelakováním, jak ostatně navrhl sám technik žalované [příjmení] [jméno] způsobu montáže žalobce se žalovanou opakovaně jednal a pracovník žalované [příjmení] o překrytí vodicích lišt fasádním polystyrenem rozhodl již při zaměření. Ze znaleckého posudku je pak nepochybné, že dílo vykazuje vady, které mělo již v době předání. Slevu ve výši [anonymizováno] z ceny díla žalobce odmítá.

16. Z faktury znalce [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že za vypracování znaleckého posudku znalec žalobci vyúčtoval částku [částka] se splatností do [datum]. Dle příkazu k úhradě žalobce tuto částku uhradil.

17. Z faktury [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, č. 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaná za právní služby žalobci vyúčtovala částku [částka] se splatností do [datum]. Dle potvrzení o úhradě žalobce jmenované za právní služby uhradil 2x [částka] (šlo o dvě zálohy).

18. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce dílo dne [datum] převzal bez závad.

19. Z reklamačního protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce reklamoval vadu s popisem„ z vodících lišt se odlupuje lak“. Do kolonky požadované řešení žalobce uvedl, že nejprve požaduje písemné vysvětlení, co bylo zanedbáno, že se lak po roce a půl samovolně odlupuje, a poté žádá o písemný návrh řešení s ohledem na možnost dalšího trvání vady a skutečnost, že závada nesouvisí s běžným opotřebením (na vady laku bylo fotograficky poukazováno již v době předání).

20. Z výzvy Mgr. Špalka ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobce se obrátil na žalovanou s výzvou k řešení uplatněné reklamace dle závěrů znaleckého posudku. Nebude-li ve lhůtě 7 dnů odstranění vady sjednáno, přistoupí zástupce žalobce k vymáhání nákladů spojených s opravou provedenou třetí osobou a právním zastoupením po žalované.

21. Z odpovědi žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že se od počátku odpovědnosti za vady nevyhýbá. V dané věci jde o milimetrové odchlípnutí barvy na hliníkových vodítkách rolet v dolní části u parapetu. Obsáhlá emailová komunikace se žalobcem nevedla k řešení, přestože žalovaná nabízela opravu nejen fólií, nýbrž i barvou včetně finanční kompenzace. Žalovaná má stále zájem o mimosoudní řešení a žádá jeho konkrétní návrh včetně zaslání zmiňovaného znaleckého posudku.

22. Z dopisu zástupce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná rekapitulovala, že žalobci vícekrát nabídla řešení reklamované vady, a to polepem, přelakováním či slevou z ceny díla. Žalobce žádné z nabízených řešení neakceptoval a trvá na neadekvátním způsobu opravy z důvodu nepřiměřených nákladů.

23. Z písemných odpovědí znalce [příjmení] na dotazy účastníků ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro jakoukoli opravu venkovních vodítek rolet je nutné vodítka z fasády vybourat, neboť žalovaná na okenním rámu neponechala část volného prostoru pro instalaci tepelného izolantu ostění okna. Při fasádních pracích musel zhotovitel zateplení tato vodítka částečně skrýt a fasádní systém na ně napojit. Žalobce vady reklamoval bezprostředně, tedy v době, kdy ještě nenastal úbytek a ztráta barevného odstínu vodítek. Existuje přímá souvislost mezi reklamovanými vadami a zjevnými vadami díla, a to v okamžiku odlupování laku a ztrátě barevného odstínu. Bezprostředně po montáži žalobce nemohl předpokládat, že dojde ke ztrátě a úbytku barevného odstínu. K vadám nedošlo vlivem chemických látek, barevné změny by v takovém případě byly jasně ohraničené, v dané věci jde o plynulý barevný přechod. Oprava vodítek fólií by byla pouze dočasná, neboť fólie na slunci rychle mění barvu a nešlo by o opravu v požadované kvalitě a trvanlivosti. Přebroušení vodítek a jejich natření na místě by bylo také pouze dočasným zásahem, neboť by nešlo o vypalovaný barevný povrch, který by splňoval požadavky na kvalitu a trvanlivost. Taková oprava by navíc ošetřila pouze viditelné části, nikoli kompletní plochu vodítek. Žalovaná jako odborník měla žalobci poskytnout poradenství i nad rámec smlouvy, avšak fakticky pouze provedla kompletní montáž bez ohledu na skutečnost, že není dokončena konečná fasádní vrstva, přičemž roletový systém špatně zaměřila, což představovalo zásadní chybu. U novostaveb se obvykle provede příprava pro roletový systém (boxy) a samotná kompletace a montáž vodítek se provádí až po dokončení fasádních vrstev, v dané věci však vše proběhlo najednou. Žalobcův dům je nízkoenergetický a musí splňovat velmi náročná kritéria na tepelný prostup konstrukcí. V okamžiku osazení vodítka rolet namísto izolantu na okenním rámu je vytvořen tepelný most, vodítko tedy musí být překryto izolantem a bez poškození izolantu je poté nelze vyjmout. Dne [datum] stav na místě zkoumal subdodavatel lakování vodítek, který konstatoval, že příčinou odpadávání laku a úbytku barevného tónu je řez flexou při montáži vodítek a rolet. Řezem došlo k narušení laku a v jeho důsledku zvýšenou teplotou hliníkového vodítka vzniklo porušení lakovaného povrchu s postupným úbytkem barevného odstínu. Roztřepený konec vodítka nelze opravit nátěrem, neboť v místě řezu by nedošlo k dokonalému přilnutí barvy. Pro zajištění trvalé funkčnosti je nutno vodítka vyjmout a instalovat nová neřezaná. Znalec v roce 2016 vypracoval posudek na chybnou montáž vstupních dveří a při té příležitosti žalobci doporučil, aby reklamoval závady lakování a montáže vodítek. Žalobce čekal na reakci žalované, a posudek tak byl na jeho žádost zpracován až v roce [rok]. Tehdy znalec shledal další vady, např. zakrytí roletových vodítek tepelným izolantem, přičemž po dvou letech také došlo ke ztrátě barevného odstínu. Bezchybná oprava na základě všeho uvedeného tak musí spočívat v kompletní výměně vodítek s tím, že nová vodítka nebudou instalována do tepelného izolantu a budou namontována až po dokončení fasády, aby je bylo možno demontovat bez dalších zásahů do fasádního systému. Reklamovaná vada nezpůsobuje změny vlastností na lištách ani na fasádě, nezpůsobuje nefunkčnost stavby či její části a neohrožuje stabilitu stavby, bezpečnost či zdraví osob. Problémem je také to, že vodítko se dotýká parapetního plechu a jeho spodní konec tak zůstává ve vlhku, což odlupování laku urychluje. Roletový systém je doplňující zařízení, které může podléhat poškození či závadě s nutností demontáže, a není jej tedy možné montovat do tepelného izolantu, který se takovým zásahem poškodí. V dané věci tedy nejde jen o vizuální vadu, nýbrž o zásadní technické pochybení způsobené chybným zaměřením, jehož řešením je demontáž roletového systému a jeho nahrazení.

24. Z odpovědí znalce [příjmení] k námitkám žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že existuje přímá souvislost mezi reklamovanými vadami bezprostředně po montáži a zjištěnými vadami způsobená řezáním vodítek a dále ztráta barevného odstínu způsobená zahřátím řezaného materiálu. Žalovaná jako zhotovitel by měla nabídnout odborně správné řešení, kterým není překrytí celé plochy okenního rámu.

25. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že při prohlídce domu žalobce bylo shledáno, že vodicí lišty rolet mají jiný odstín než přilehlá okna, jejich povrch není jednolitý (má fleky) a v místě styku s parapetní deskou se z nich odlupuje lak. Dle závěrů znaleckého ústavu jde o vadu laku způsobenou již ve výrobě, kdy nedošlo k dobré přípravě podkladu lišt pro lakování, na což ukazuje odlupování laku (jeho malá přilnavost). Vodicí lišty je tedy nutné vyjmout a celé znovu nalakovat, neboť lokální oprava na místě neřeší omítkou či okenními rámy zakrytá místa. [příjmení] se po 1,5 roce po instalaci rolet projevila odlupováním laku na konci lišt, čemuž napomohlo jejich oříznutí, které však samo není příčinou vady, a rovněž blednutím laku. [příjmení] stále existuje, existovala i ke dni reklamace a nevznikla běžným opotřebením, chybným užíváním či chybnou údržbou. Žalobci touto vadou vznikla škoda ve výši nákladů nutných oprav v celkové výši [částka] včetně 15 % DPH (vyříznutí a oprava podkladu fasády, dodávka materiálu, montáž APU lišt a okapniček na boxy, nová vodítka, jejich demontáž a opětovná montáž včetně boxů, doprava). Takto stanovená škoda tak odpovídá slevě 41 % z ceny díla. Žalovanou provedený způsob montáže podomítkového roletového systému na žalobcově domě je zcela běžný a dům nijak neznehodnocuje. Pod- i nadomítkové roletové systémy se používají jako pro domy nízkoenergetické, tak pro domy pasivní, jež mají ještě náročnější požadavky na zateplení. Rolety nebyly zaměřeny nesprávně, s posudkem znalce [příjmení] znalecký ústav nesouhlasí, resp. nesouhlasí s tvrzením, že vodítka rolet musejí být vyměnitelná bez porušení fasády (u podomítkových systémů je to z podstaty věci vyloučeno), a tvrzením, že podomítkový systém je nevhodný pro nízkoenergetické domy (viz výše). Instalace vodítek nijak neumenšuje zateplení obvodové zdi kolem oken, neboť vodítka jsou instalována na okenní rámy, tedy do tepelné izolace nezasahují. Ideálním řešením opravy fasády po výměně vodítek je skutečně její celkové přestěrkování, avšak pokud v dané situaci není hotova krycí vrstva, je možné základní vrstvu opravit bez viditelných stop (navíc jde o opravu na rozích, která je snazší). Vodítka jsou většinou nadomítková a bylo na žalobci, zda vodítka částečně zapustí do fasády či nikoli. Částečné zapuštění obsahovala již smlouva o dílo s údajem„ říznout klapku pro zateplení“, tedy již ve smlouvě se počítalo s přidáním zateplení na vodítka (tj. jejich skrytím v izolantu fasády). Případné vybourání boxů je mnohem destruktivnějším zásahem než pouhé vyjmutí vodítek. Požadavek na kombinaci nového podomítkového boxu s nadomítkovými vodicími lištami nedává smysl, pokud má cílem být nedestruktivní výměna vodítek (která je možná jen s destruktivní výměnou boxů). Posudek znalce [příjmení] správně konstatuje, že vada laku vznikla již ve výrobě, tuto hypotézu pak nicméně znalec opouští s tím, že příčinou je řezání dolního konce vodítek při montáži a následně též zahřátí lišt při takovém řezání. Takováto úprava na místě je však zcela běžná a plyne přímo ze smlouvy o dílo, k uvedeným projevům tedy došlo v kombinaci s vadou již z výroby (vada způsobená pouze řezem by se neprojevila až 1,5 roku po montáži a navíc v celé délce lišt s vyblednutím barvy). Oproti posudku znalce [příjmení] znalecký ústav jako důvod nutnosti kompletního přelakování vodicích lišt uvádí tovární vadnost laku a nikoli to, že by lak nepřilnul na řez. Lak je tedy vadný i v nyní (fasádou a okenními rámy) zakrytých místech. Samotné odlupování laku je spíše následkem vady než vadou samotnou, což však v době reklamace nemuselo být zřejmé. Dílo tedy ke dni reklamace [datum] mělo vytýkané vady, přičemž náklady na opravu znalecký ústav vyčísluje částkou [částka] včetně 15 % DPH.

26. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu Dr. Ing. [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že posudek zpracovával osobně a účastnil se prohlídky na místě samém za účasti znalce [příjmení]. Na závěrech posudku trvá. V daném případě není vadný celý roletový systém, nýbrž pouze lak na vodítkách. Žalobce původně chtěl tuto vadu opravit a následně trval na konkrétním způsobu navrženém znalcem [příjmení], který se mýlil. Při opravě by se skutečně musely vyjmout boxy rolet i s vodítky, avšak není kvůli tomu nutné opravovat celé dvě stěny domu. Jde nadto o úpravu v rozích nad okny, kde se zásahy lépe schovají (než např. zásah vprostředku fasády). Mělo by tedy dojít k vyříznutí boxů i vodítek, vodítka by se měla odlakovat a znovu nalakovat, popřípadě instalovat vodítka zcela nová, což by cenově vyšlo nastejno. Boxy a vodítka oddělit nelze, jde o komplet, který je nutno případně znovu osadit do fasády, která by se posléze překryla finální vrstvou. Posudky v obdobných věcech znalecký ústav vyhotovuje běžně a opravu spočívající v zásahu do celých stěn by ústav neobhájil. Cena opravy by pak činila uvedených [částka] s DPH. Při postupu dle závěrů znalce [příjmení] by oprava byla neúměrně dražší, s jeho závěrem o nutnosti nahradit celý stávající systém systémem zcela nový znalecký ústav nesouhlasí. Vždy je lepší, aby se lišty upravovaly na dílně, nikoli na místě, avšak i to je možné. Oříznutí lišt by se zapravilo nalakováním konců, protože jde o hliník, nehrozí koroze materiálu. Pokud posudek konstatuje, že jde o vadu funkční i estetickou, je to myšleno tak, že rolety jsou funkční a lakem chráněné. Lakování nicméně u hliníkových lišt není zapotřebí, a spíše tak jde o vadu estetickou. Pokud by žalobce box nezabudoval do fasády, resp. pokud by se po reklamaci nepokračovalo v dalších vrstvách, náklady na opravu by byly nižší cca o [částka]. Daný typ rolet je vhodný i pro nízkoenergetické domy, v opačném závěru se znalec [příjmení] mýlil.

27. Další provedené důkazy soud pro nadbytečnost nehodnotí. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli účastníci, a dospěl k následujícím závěrům (§ 132 o.s.ř.):

28. Především s ohledem na nesporná tvrzení účastníků týkající se uzavření smlouvy o dílo, reklamace a uznání vady žalovanou a jejich procesní stanoviska byl spor veden spíše v rovině právní ohledně příslušného práva z vadného plnění. Provedeným dokazováním (zejména listinnými důkazy, tj. smlouvou o dílo, předávacími protokoly) tak bylo zjištěno, že účastníci dne [datum] podepsali smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v dodání a montáži systému 4 ks venkovních rolet na dům žalobce se zárukou v délce 24 měsíců. Účastníci si sjednali konkrétní provedení vodicích lišt v barvě antracit. Dílo bylo předáno nejprve dne [datum] s vadou, která není předmětem tohoto řízení a která byla odstraněna, a poté dne [datum], kdy účastníci podepsali předávací protokol s údajem o tom, že žalobce dílo přebírá bez závad. Dne [datum] žalobce žalované reklamoval vadu díla spočívající v „ odlupování laku z vodících lišt“, přičemž v reklamačním protokolu neuvedl požadovaný způsob nápravy, nýbrž po žalované požadoval písemné vysvětlení a písemný návrh řešení. Následně účastníci vedli obsáhlou komunikaci ohledně reklamace a způsobu odstranění vady, přičemž žalobce trval na opravě formou navrženou soudním znalcem [jméno] [příjmení]. Tento způsob spočíval v demontáži lišt, přelakování či výměně lišt a opětovné montáži, což žalobce žalované sdělil v emailu ze dne [datum] a což žalovaná považovala za nepřiměřený způsob spojený především s neúměrnými náklady, pročež navrhovala řešení ve formě přelepu lišt fólií, zbroušením a přelakováním lišt na místě, popřípadě slevou z ceny díla (a to včetně dodání nových lišt) a nepřiměřenost takového požadavku potvrdil ústavní znalecký posudek. Ke shodě mezi účastníky nedošlo. Roletový systém byl instalován na hrubou stavbu rodinného domu, přičemž vodicí lišty byly následně (po předání díla) částečně zapuštěny do izolantu fasády. Žalobce v roce 2016 na místo přizval soudního znalce [jméno] [příjmení], který v roce 2018 zpracoval znalecký posudek, přičemž reklamovanou vadu potvrdil a dospěl k závěru, že vodicí lišty byly ve výrobě chybně opatřeny vrchním nátěrem, což dokazují viditelné defekty na jejich povrchu. Blednutí povrchu a odlupování laku je pak způsobeno nekvalitní barvou. Posléze ke svým závěrům připojil zjištění, že vada byla způsobena seříznutím lišt na místě, čímž došlo k roztřepení seříznutého okraje a zahřátí lišt, které vedlo k další degradaci barvy. Podaný posudek znaleckého ústavu posléze shledal, že jde o vadu laku způsobenou již ve výrobě, při níž nebyl dobře připraven podklad lišt pro lakování, což potvrzuje právě odlupování laku (jeho malá přilnavost). Vodicí lišty je nutné vyjmout a celé znovu nalakovat, neboť lokální oprava na místě neřeší omítkou či okenními rámy zakrytá místa. [příjmení] se po 1,5 roce po instalaci rolet projevila odlupováním laku na konci lišt, čemuž napomohlo jejich oříznutí, které však samo není příčinou vady, a rovněž blednutím laku. [příjmení] stále existuje, existovala i ke dni reklamace a nevznikla běžným opotřebením, chybným užíváním či chybnou údržbou. Samotné odlupování laku je spíše následkem vady než vadou samotnou, což v době reklamace nemuselo být zřejmé.

29. V dané věci tedy soud dospěl k závěru, že existence reklamované vady v podobě odlupování laku z lišt již v době předání díla byla prokázána, neboť je nepochybné, že provedené dílo trpí nedostatky spočívajícími právě v odlupování (a degradaci) laku na vodicích lištách roletového systému z důvodu chybného výrobního postupu (degradace laku je přitom jen dalším projevem téže vady). S ohledem na níže uvedené právní posouzení je nadbytečné dále zkoumat příčiny této vady, za kterou odpovídá žalovaná jako zhotovitel. Dílo bylo předáno dne [datum], vada byla reklamována dne [datum] a dosud nebyla odstraněna, neboť nedošlo ke shodě účastníků na způsobu řešení reklamace. V reklamačním protokolu žalobce nesdělil, jaký způsob odstranění vady zvolil, konkrétní způsob včetně technologického postupu žalované navrhl v říjnu 2016. Dle závěrů posudku znaleckého ústavu, které při výslechu obhájil zástupce tohoto ústavu, je oprava možná pouze vyjmutím kompletního roletového systému včetně boxů, což bude spojeno s náklady ve výši [částka], které žalobce pokračováním prací na fasádě (a tedy nutností zásahů do dalších vrstev) navýšil cca o [částka].

30. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ust. § 2586 (a následujících) o.z., dle něhož smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

31. Dle ust. § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

32. Dle ust. § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

33. Dle ust. § [číslo] opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

34. Dle ust. § 2615 odst. 1 a 2 o.z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě (zejm. § 2099 a násl. o.z.).

35. Dle ust. § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

36. Dle ust. § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

37. Dle ust. § 2099 odst. 1 o.z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

38. Dle ust. § 2106 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

39. Dle odst. 2 a 3 cit. ust. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

40. Dle ust. § 2107 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

41. V nyní posuzované věci bylo prokázáno, že žalobce v postavení objednatele od žalované v postavení zhotovitele na základě platně uzavřené smlouvy převzal dílo, které neodpovídalo smlouvě (§ [číslo], § 2095, § 2099 o.z.), neboť nemělo sjednané vlastnosti spočívající zejména v jakosti, resp. provedení barvy na vodicích lištách rolet. Přestože se vada projevila zejména v estetické rovině (odlupování barvy, její blednutí) a dle závěrů znaleckých posudků nemusela být při předání zřejmá (přesněji její projevy, neboť samotná vada vznikla již ve výrobě), dospěl soud k závěru, že jde o podstatné porušení smlouvy ve smyslu ust. § 2106 o.z., neboť předmětné barevné provedení si účastníci výslovně sjednali a žalobce setrvale upozorňoval na to, že má zájem na řádném barevném provedení včetně požadavků na kvalitu a životnost (srov. § 556 o.z.), za což si připlatil. Jak opakovaně uváděla sama žalovaná, žalobce nepochybně má práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo, neboť dílo nemělo sjednané vlastnosti, což se projevilo až po jeho předání a což žalobce objektivně nemohl předpokládat.

42. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalovaný předmětnou vadu včas reklamoval, avšak ve smyslu ust. § 2106 o.z. žalované při oznámení vady či bez zbytečného odkladu po takovém oznámení nesdělil, jaké právo ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 o.z. si zvolil. Nelze totiž přehlédnout, že v samotném reklamačním protokolu žalobce požadoval vysvětlení a návrh řešení (které tedy měla iniciovat žalovaná v postavení zhotovitele) a následně se žalovanou vedl obsáhlou polemiku nad způsoby opravy, které navrhla, přičemž teprve posléze (v říjnu 2016) navrhl konkrétní technologický postup jím zvoleného způsobu odstranění. Toto řešení žalovaná neakceptovala z důvodu nepřiměřeného zásahu do fasády a zejména do děl třetích stran a souvisejících neúměrných nákladů, což potvrdil ústavní znalecký posudek. Nejde však o zamítnutí reklamace, připravenost k odstranění vady žalovaná deklarovala, žalobce jí k tomu ale neposkytl součinnost. Protože si žalobce své právo dle ust. § 2106 o.z. nezvolil včas, má dle ust. § 2107 o.z. právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by vada nebyla včas odstraněna, mohl by žalobce od smlouvy odstoupit, leč přes výzvy soudu ke sdělení, zda tak žalobce hodlá učinit, vždy pouze sdělil, že to zváží.

43. Námitku žalované stran promlčení žalobcova nároku na vyřízení reklamace soud posoudil jako nedůvodnou. Přestože žalobce v pozici věřitele nepochybně byl v prodlení (§ 1975 o.z.), když nepřijal žalovanou opakovaně nabízené odstranění vady (jí zvoleným způsobem) či slevu z ceny díla (včetně dodání nových lišt), jeho nárok nemůže být dle ust. § 609 a násl. o.z. s ohledem na zákonnou tříletou lhůtu (§ 611, § 629 o.z.) promlčen, neboť vada byla reklamována dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum] (§ 605 odst. 2 o.z.). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3228/2009), na nějž poukazovala žalovaná, přitom platí, že stanoví-li občanský zákoník lhůtu 30 dnů k vyřízení reklamace od jejího uplatnění, pak prodejce svou povinnost splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace. Taková situace však mezi účastníky nenastala, navzdory obsáhlé komunikaci či spíše právě z tohoto důvodu žalovaná netvrdila (tím spíše neprokázala), že žalobce vyrozuměla o konečném způsobu vyřízení reklamace. Účastníci naopak obsáhle komunikovali ohledně možných způsobů řešení a nabídek žalované, s nimiž žalobce nesouhlasil, přičemž žalovaná (nikdy) bez dalšího nesdělila, že žalobce vyzývá k součinnosti při zvoleném způsobu opravy (to ostatně vylučuje samotná povaha popsané rozsáhlé komunikace, k jejímuž pokračování by v případě návrhu definitivního řešení nebyl důvod).

44. Stěžejní otázkou, kterou je při posouzení věci nutno vyjasnit a která byla rovněž důvodem vzniku sporu, tak je volba příslušného práva z vadného plnění ve smyslu ust. § 2107 o.z. Dle ustálené judikatury, doktríny i komentářové literatury leží odpovědnost na odstranění vady zásadně na zhotoviteli, který jako profesionál nese odpovědnost za to, jaký způsob opravy zvolí, přičemž si musí počínat tak, aby vada byla jednou provždy odstraněna.

45. Požaduje-li objednatel odstranit vadu, je na zhotoviteli, jaký způsob opravy zvolí. Musí však postupovat tak, aby se vada již neprojevila (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2618/2016).

46. Právo na odstranění vady je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady. Zhotovitel není oprávněn se po objednateli domáhat náhrady jakýchkoli nákladů, které musel vynaložit na odstranění vady; je povinen provést odstranění vady odborným způsobem a dbát, aby věc měla po opravě takové vlastnosti, jaké měla mít podle smlouvy nebo jaké má obvykle mít. Způsob odstranění vady závisí na rozhodnutí zhotovitele. Jestliže však zamýšlený způsob odstranění vady není způsobilý výskytu vady zamezit, není vyloučeno, aby se u soudu objednatel domáhal uložení povinnosti provést odstranění vady určitým způsobem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008).

47. Zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude mít vlastnosti sjednané nebo obvyklé, a pokud tyto vlastnosti dílo nemá, je vadné, a je na zhotoviteli, aby uplatněné vady odstranil. Za oprávněný nelze považovat požadavek, aby zhotoviteli byl ukládán způsob odstranění vady díla. Odpovědnost, že vady díla budou odstraněny řádně, leží na zhotoviteli díla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1644/2005).

48. Dle ust. § 2107 o.z. má žalobce právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Protože žalobce opakovaně nesouhlasil se slevou z kupní ceny, nepovažoval by soud za spravedlivé přiznat mu právě toto právo, neboť žalobce, veden snahou o respektování a splnění předmětné smlouvy o dílo, sleduje především řádné provedení stavby rodinného domu, na jejíž realizaci má zcela pochopitelný a oprávněný zájem.

49. Se zohledněním všeho výše uvedeného soud v souladu se závěrečným návrhem žalované dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na bezplatné odstranění vady (na náklady zhotovitele), avšak nikoli co do navrhovaného způsobu odstranění, který především znalecký ústav posoudil jako nepřiměřený. Podstatným důvodem takového rozhodnutí je však především to, že navržený způsob není jediným, který by byl způsobilý výskytu vady zamezit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008), resp. žalobce to ani netvrdil, přičemž z výslovného znění zákona a aktuální rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu vyplývá, že odpovědností zhotovitele, tedy žalované, jaký způsob opravy zvolí. Předmětem sporu již není závazek ze smlouvy samotné, nýbrž právo žalobce z vadného plnění na odstranění vady. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by šlo i o funkční vadu, musí způsob opravy zůstat na úvaze a odpovědnosti žalované, neboť navržený způsob není jediným možným či způsobilým (není nutné např. dodávat nové lišty a instalovat je bez zapuštění do izolantu, když takové zapuštění realizoval sám žalobce). Žalobě tedy bylo vyhověno co do nároku na bezplatné odstranění vady s tím, nárok na odstranění vady konkrétním způsobem byl shledán nedůvodným (nařízení konkrétního způsobu opravy je výjimkou, viz výše - body 45 – 47), pročež soud rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

50. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na v zásadě stejnou míru úspěchu žalobce i žalované v řízení (bylo vyhověno návrhu žalobce na bezplatné odstranění vady, nikoli však konkrétním požadovaným způsobem) soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na takovou náhradu právo (výrok III.).

51. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. soud podle výsledku řízení výroky IV. a V. rozhodl o povinnosti každého z účastníků, u nichž nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, jednou polovinou nahradit náklady, které v řízení vznikly státu a které tvoří vyplacené znalečné nekryté složenými zálohami, tj. ve výši [částka] (dle usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (výrok I.), ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], to vše se započtením složených záloh v celkové výši [částka]).

52. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení